CZ290590B6 - Beta-Lactams useful for preparation of substituted isoserine esters using metal alkoxides - Google Patents

Beta-Lactams useful for preparation of substituted isoserine esters using metal alkoxides Download PDF

Info

Publication number
CZ290590B6
CZ290590B6 CZ327096A CZ327096A CZ290590B6 CZ 290590 B6 CZ290590 B6 CZ 290590B6 CZ 327096 A CZ327096 A CZ 327096A CZ 327096 A CZ327096 A CZ 327096A CZ 290590 B6 CZ290590 B6 CZ 290590B6
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
carbon atoms
group
total
main chain
hydroxy
Prior art date
Application number
CZ327096A
Other languages
English (en)
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed filed Critical
Publication of CZ290590B6 publication Critical patent/CZ290590B6/cs

Links

Classifications

    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C07ORGANIC CHEMISTRY
    • C07DHETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D205/00Heterocyclic compounds containing four-membered rings with one nitrogen atom as the only ring hetero atom
    • C07D205/02Heterocyclic compounds containing four-membered rings with one nitrogen atom as the only ring hetero atom not condensed with other rings
    • C07D205/06Heterocyclic compounds containing four-membered rings with one nitrogen atom as the only ring hetero atom not condensed with other rings having one double bond between ring members or between a ring member and a non-ring member
    • C07D205/08Heterocyclic compounds containing four-membered rings with one nitrogen atom as the only ring hetero atom not condensed with other rings having one double bond between ring members or between a ring member and a non-ring member with one oxygen atom directly attached in position 2, e.g. beta-lactams
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61PSPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P35/00Antineoplastic agents
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C07ORGANIC CHEMISTRY
    • C07CACYCLIC OR CARBOCYCLIC COMPOUNDS
    • C07C227/00Preparation of compounds containing amino and carboxyl groups bound to the same carbon skeleton
    • C07C227/22Preparation of compounds containing amino and carboxyl groups bound to the same carbon skeleton from lactams, cyclic ketones or cyclic oximes, e.g. by reactions involving Beckmann rearrangement
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C07ORGANIC CHEMISTRY
    • C07CACYCLIC OR CARBOCYCLIC COMPOUNDS
    • C07C231/00Preparation of carboxylic acid amides
    • C07C231/12Preparation of carboxylic acid amides by reactions not involving the formation of carboxamide groups
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C07ORGANIC CHEMISTRY
    • C07CACYCLIC OR CARBOCYCLIC COMPOUNDS
    • C07C233/00Carboxylic acid amides
    • C07C233/64Carboxylic acid amides having carbon atoms of carboxamide groups bound to carbon atoms of six-membered aromatic rings
    • C07C233/81Carboxylic acid amides having carbon atoms of carboxamide groups bound to carbon atoms of six-membered aromatic rings having the nitrogen atom of at least one of the carboxamide groups bound to a carbon atom of a hydrocarbon radical substituted by carboxyl groups
    • C07C233/82Carboxylic acid amides having carbon atoms of carboxamide groups bound to carbon atoms of six-membered aromatic rings having the nitrogen atom of at least one of the carboxamide groups bound to a carbon atom of a hydrocarbon radical substituted by carboxyl groups with the substituted hydrocarbon radical bound to the nitrogen atom of the carboxamide group by an acyclic carbon atom
    • C07C233/87Carboxylic acid amides having carbon atoms of carboxamide groups bound to carbon atoms of six-membered aromatic rings having the nitrogen atom of at least one of the carboxamide groups bound to a carbon atom of a hydrocarbon radical substituted by carboxyl groups with the substituted hydrocarbon radical bound to the nitrogen atom of the carboxamide group by an acyclic carbon atom of a carbon skeleton containing six-membered aromatic rings
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C07ORGANIC CHEMISTRY
    • C07DHETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D305/00Heterocyclic compounds containing four-membered rings having one oxygen atom as the only ring hetero atoms
    • C07D305/14Heterocyclic compounds containing four-membered rings having one oxygen atom as the only ring hetero atoms condensed with carbocyclic rings or ring systems
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C07ORGANIC CHEMISTRY
    • C07DHETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D407/00Heterocyclic compounds containing two or more hetero rings, at least one ring having oxygen atoms as the only ring hetero atoms, not provided for by group C07D405/00
    • C07D407/02Heterocyclic compounds containing two or more hetero rings, at least one ring having oxygen atoms as the only ring hetero atoms, not provided for by group C07D405/00 containing two hetero rings
    • C07D407/12Heterocyclic compounds containing two or more hetero rings, at least one ring having oxygen atoms as the only ring hetero atoms, not provided for by group C07D405/00 containing two hetero rings linked by a chain containing hetero atoms as chain links
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C07ORGANIC CHEMISTRY
    • C07DHETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D409/00Heterocyclic compounds containing two or more hetero rings, at least one ring having sulfur atoms as the only ring hetero atoms
    • C07D409/02Heterocyclic compounds containing two or more hetero rings, at least one ring having sulfur atoms as the only ring hetero atoms containing two hetero rings
    • C07D409/12Heterocyclic compounds containing two or more hetero rings, at least one ring having sulfur atoms as the only ring hetero atoms containing two hetero rings linked by a chain containing hetero atoms as chain links
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C07ORGANIC CHEMISTRY
    • C07FACYCLIC, CARBOCYCLIC OR HETEROCYCLIC COMPOUNDS CONTAINING ELEMENTS OTHER THAN CARBON, HYDROGEN, HALOGEN, OXYGEN, NITROGEN, SULFUR, SELENIUM OR TELLURIUM
    • C07F7/00Compounds containing elements of Groups 4 or 14 of the Periodic Table
    • C07F7/003Compounds containing elements of Groups 4 or 14 of the Periodic Table without C-Metal linkages
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C07ORGANIC CHEMISTRY
    • C07FACYCLIC, CARBOCYCLIC OR HETEROCYCLIC COMPOUNDS CONTAINING ELEMENTS OTHER THAN CARBON, HYDROGEN, HALOGEN, OXYGEN, NITROGEN, SULFUR, SELENIUM OR TELLURIUM
    • C07F7/00Compounds containing elements of Groups 4 or 14 of the Periodic Table
    • C07F7/02Silicon compounds
    • C07F7/08Compounds having one or more C—Si linkages
    • C07F7/18Compounds having one or more C—Si linkages as well as one or more C—O—Si linkages
    • C07F7/1804Compounds having Si-O-C linkages
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C07ORGANIC CHEMISTRY
    • C07CACYCLIC OR CARBOCYCLIC COMPOUNDS
    • C07C2601/00Systems containing only non-condensed rings
    • C07C2601/12Systems containing only non-condensed rings with a six-membered ring
    • C07C2601/14The ring being saturated
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C07ORGANIC CHEMISTRY
    • C07CACYCLIC OR CARBOCYCLIC COMPOUNDS
    • C07C2601/00Systems containing only non-condensed rings
    • C07C2601/12Systems containing only non-condensed rings with a six-membered ring
    • C07C2601/16Systems containing only non-condensed rings with a six-membered ring the ring being unsaturated
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C07ORGANIC CHEMISTRY
    • C07CACYCLIC OR CARBOCYCLIC COMPOUNDS
    • C07C2603/00Systems containing at least three condensed rings
    • C07C2603/56Ring systems containing bridged rings
    • C07C2603/58Ring systems containing bridged rings containing three rings
    • C07C2603/60Ring systems containing bridged rings containing three rings containing at least one ring with less than six members
    • C07C2603/62Ring systems containing bridged rings containing three rings containing at least one ring with less than six members containing three- or four-membered rings
    • YGENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y02TECHNOLOGIES OR APPLICATIONS FOR MITIGATION OR ADAPTATION AGAINST CLIMATE CHANGE
    • Y02PCLIMATE CHANGE MITIGATION TECHNOLOGIES IN THE PRODUCTION OR PROCESSING OF GOODS
    • Y02P20/00Technologies relating to chemical industry
    • Y02P20/50Improvements relating to the production of bulk chemicals
    • Y02P20/55Design of synthesis routes, e.g. reducing the use of auxiliary or protecting groups

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • Health & Medical Sciences (AREA)
  • General Health & Medical Sciences (AREA)
  • Medicinal Chemistry (AREA)
  • Pharmacology & Pharmacy (AREA)
  • Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
  • Animal Behavior & Ethology (AREA)
  • General Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Public Health (AREA)
  • Veterinary Medicine (AREA)
  • Nuclear Medicine, Radiotherapy & Molecular Imaging (AREA)
  • Pharmaceuticals Containing Other Organic And Inorganic Compounds (AREA)
  • Epoxy Compounds (AREA)
  • Hydrogenated Pyridines (AREA)
  • Organic Low-Molecular-Weight Compounds And Preparation Thereof (AREA)
  • Cephalosporin Compounds (AREA)
  • Glass Compositions (AREA)
  • Agricultural Chemicals And Associated Chemicals (AREA)
  • Cosmetics (AREA)
  • Solid-Sorbent Or Filter-Aiding Compositions (AREA)

Description

(57) Anotace:
Způsob výroby substituovaných esterů isoserinu obecného vzorce A, kde jednotlivé symboly mají specifické významy při němž se β-laktam obecného vzorce B, kde R„ R2, R3, R4 a Rj mají specifický význam, nechá reagovat s alkoxidem kovu obecného vzorce MOCE1E2E3, kde M představuje kov a Eb E2 a E3 brány dohromady spolu s atomem uhlíku, k němuž jsou vázány, přestavují tricyklické nebo tetracyklické taxanové jádro.
Způsob výroby substituovaných esterů isoserinu
Oblast techniky
Vynález se týká způsobu výroby substituovaných esterů isoserinu za použití alkoxidů kovů a β-laktamů.
Dosavadní stav techniky
Bylo zjištěno, že tři estery N-acylfenylisoserinu, tj. taxol, taxoter a cefalomannin, vykazují významné vlastnosti jako protinádorová činidla. V tomto popisuje obecně popsán způsob výroby Ν-acyl-, N-sulfonyl- a N-fosforylsubstituovaných esterů isoserinu, a dále též konkrétně polosyntetický způsob výroby derivátů taxanu, jako je taxol, taxoter a jiné biologicky účinné deriváty', při němž se používá alkoxidů kovů a β-laktamů.
Taxanová třída terpenů, jejímž členem je taxol, přitahuje značný zájem jak v biologickém, tak v chemickém oboru. Taxol je slibným chemoterapeutikem pro léčbu rakoviny se široký m spektrem antileukemické a protinádorové účinnosti. Taxol má strukturu odpovídající vzorci 1
OAc
kde pH představuje fenylskupinu a Ac představuje acetylskupinu.
Díky této slibné účinnosti probíhají v současné době klinické testy s taxolem jednak ve Francii a jednak v USA.
Zdrojem taxolu pro tyto klinické testy je v současné době kůra Taxus brevifolia. V kůře těchto pomalu rostoucích stálezelených keřů se však taxol vyskytuje pouze v malých množstvích, což vyvolává značnou starost, že omezená zásoba taxolu nebude postačovat poptávce. Z toho důvodu se v posledních letech chemici zaměřili na nalezení použitelné syntetické cesty pro přípravu taxolů. Výsledky až dosud nebyly plně uspokojivé.
Jedna z navržených syntetických cest se orientuje na syntézu tetracyklického jádra taxanu z obchodně dostupných chemikálií. Syntéza taxolového kongeneru, taxusinu, byla oznámena v Holton et al., JACS 110, 6558 (1988). Přes pokrok, který byl učiněn při tomto přístupu bude výsledná totální syntéza taxolu pravděpodobně mnohastupňová, zdlouhavá a nákladná.
Alternativní polosyntetický přístup k přípravě taxolu popsali Greene et al., v JACS 110, 5917 (1988). Při tomto přístupu se používá kongeneru taxolu, 10-deacetylbaccatinu III, který má strukturu odpovídající vzorci II.
-1 CZ 290590 B6 (II)
10-deacetylbaccatin III je snadněji dostupný než taxol, poněvadž je možno ho získat z jehličí Taxus baccata. Podle způsobu, který popsali Greene et al., se 10-deacetylbaccatin III převádí na taxol připojením C-10 acetylové skupiny a připojením C-13 β-amidoesterového postranního řetězce esterifikací C-13 alkoholu jednotkou β-amidokarboxylové kyseliny. Přestože tento přístup vyžaduje poměrně málo stupňů, samotná syntéza jednotky β-amidokarboxylové kyseliny představuje mnohastupňový postup, který probíhá s nízkým výtěžkem a rovněž připojovací reakce je zdlouhavá a probíhá s nízkým výtěžkem. Tato spojovací reakce je však klíčovým stupněm, který je nutný při každé syntéze taxolu nebo biologicky aktivního derivátu taxolu, přicházejícího v úvahu, poněvadž, jak ukázali Wani et al., v JACS 93, 2325 (1971), přítomnost β-amidoesterového postranního řetězce v poloze C-13 je nutnou podmínkou protinádorové účinnosti.
Později zjistili Colin et. al., viz US patent č. 4 814 470, že deriváty taxolu obecného vzorce III
(III) , kde
R' představuje atom vodíku nebo acetylskupinu a jeden ze symbolů
R” a R' představuje hydroxyskupinu, a druhý představuje terc.butoxykarbonylaminoskupinu, a jejich stereoizomemí formy a jejich směsi vykazují podstatně vyšší účinnost než taxol vzorce I. Podle Colina et al., (US patent č. 4 418 470) se produkty obecného vzorce III získávají působením sodné soli terc.butyl-N-chlorkarbamátu na produkt obecného vzorce IV
-2CZ 290590 B6
(IV) , kde
R' představuje acetylskupinu nebo 2,2,2-trichlorethoxykarbonylskupinu, po němž se 2,2,2-trichlorethoxykarbonylskupina nebo -skupiny nahradí vodíkem. Jak však oznámili Denis et al. v US patentu č. 4 924 011, tento postup vede ke směsi izomerů, kterou je nutno dělit, a proto nelze všechen baccatin III nebo 10-descetylbaccatin III, použitý pro výrobu produktů obecného vzorce IV, převést na produkt obecného vzorce III.
Ve snaze zlepšit postup, který popsali Colin et al., zveřejnili Denis et al., odlišný způsob výroby derivátů baccatinu III nebo 10-deacetylbaccatinu III obecného vzorce V
kde
R' představuje atom vodíku nebo acetylskupinu, při němž se kyselina obecného vzorce VI
(VI) , kde
R] představuje chránící skupinu hydroxyskupiny, kondenzuje s derivátem taxanu obecného vzorce VII
-3CZ 290590 B6 (VII) , r2°<
O or3
HO --
ÓCOCH3
OCOCflH, kde
R2 představuje acetylovou chránící skupinu hydroxyskupiny a
R3 představuje chránící skupinu hydroxyskupiny, načež se chránící skupiny Rb R3 a popřípadě R2 nahradí vodíkem. Při této metodě se však používá poměrně drastických podmínek, dosahuje se špatné konverze a nedosahuje se optimálních výtěžků.
Velkou nevýhodou, která zůstává při syntéze taxolu a jiných potenciálních protinádorových činidel je, že neexistuje snadno dostupná metoda pro jednoduché připojení chemické jednotky poskytující β-amidoesterový postranní řetězec k atomu kyslíku v poloze C-13. Vyvinutí takového postupu pro snadné připojení β-amidoesterového postranního řetězce ve vysokém výtěžku by usnadnilo syntézu taxolu a příbuzných protinárodových činidel s modifikovanou sestavou substituentů jádra nebo modifikovaným postranním řetězcem v poloze C-13. Tuto nevýhodu odstraňuje nově vyvinutý účinný způsob připojování chemické jednotky dodávající β-amidoesterový postranní řetězec k atomu kyslíku v poloze C-13, který'je předmětem tohoto vynálezu.
Další velkou výhodou, která se vyskytuje při syntéze taxolu, je, že známé postupy připojování β-amidoesterového postranního řetězce v poloze C-13 obvykle nejsou dostatečně diastereoselektivní. Je proto nutno připravovat prekurzor postranního řetězce v opticky aktivní formě, aby se v průběhu připojení získal požadovaný diastereomer. Způsob podle tohoto vynálezu je však vysoce diastereoselektivní. Může se při něm proto používat racemických směsí prekurzorů postranního řetězce, takže není zapotřebí štěpit racemické β-laktamy na čisté enantiomery, což je velmi nákladný a zdlouhavý postup. Kromě toho, reakce probíhá rychleji než až dosud známé postupy, což umožňuje používat méně prekurzoru postranního řetězce, ve srovnání s postupy podle dosavadního stavu techniky.
V publikaci Bartholomew et al., „A novel rearrangement reaction conversion of 3-(chloromethyl)azetidine-2-ones to azetidine-3-carboxylic acid esters“, Tetrahedron Letters, 2. 9. 1991, str. 4795 až 4797 se uvádí, že N-arylazetidin-2-ony podléhají za extrémních podmínek reakci s alkoxidy kovů odvozenými od jednoduchých primárních nebo sekundárních acyklických alkoholů s 1 až 3 atomy uhlíku za vzniku esterů N-aryl-3-aminobutanové kyseliny. V této publikaci však nejsou popsány reakce složitějších cyklických alkoholů ani reakce, při nichž se používá β-laktamů. V této publikaci také není uvedeno, že by mělo docházet k takové reakci s N-acylsubstituovanými azetidin-2-ony.
V publikaci Schulz et al., „Synthesis of new N-radicals of tetrazan-l-yl; Chemical Abstracts, 108: 37298C, 1988 je popsán způsob syntézy N-radikálů tetrazan-l-ylu. Podle této publikace se výše uvedené radikály připravují reakcí cyklického imidu s alkoxidem kovu. V publikaci není
-4CZ 290590 B6 popsána reakce mezi β-laktamem a alkoxidem kovu a ani zde není navrženo, že by taková reakce měla probíhat za použití alkoxidů odvozených od složitých cyklických alkoholů.
Podstata vynálezu
Vynález je zaměřen na způsob výroby N-acyl-N-sulfonyl- a N-fosforylesterů isoserinu; na získání prekurzoru postranního řetězce pro syntézu derivátů taxanu; na vyvinutí způsobu připojování prekurzoru postranního řetězce, který by probíhal ve vysokém výtěžku a poskytoval meziprodukt snadno konvertovatelný na požadovaný derivát taxanu; a na vyvinutí takového postupu, který by byl vysoce diastereoselektivní.
Podle jednoho aspektu je tedy předmětem tohoto vynálezu způsob výroby substituovaných esterů isoserinu obecného vzorce A
(A) kde
Ri představuje skupinu vzorce -OR^;
R2 představuje atom vodíku, alkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, alkenylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, alkinylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku arylskupinu se 6 až 15 atomy uhlíku, která je popřípadě substituována alkoxyskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, hydroxyskupinou, chráněnou hydroxyskupinou, halogenem, alkylskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, arylskupinou s 6 až 15 atomy uhlíku alkenylskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, nitroskupinou, aminoskupinou nebo amidoskupinou nebo heteroarylskupinu s 5 až 15 atomy uhlíku v níž je alespoň jedním kruhovým členem atom síry, dusíku nebo kyslíku;
R3 a R-4 nezávisle představuje vždy atom vodíku, alkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, alkenylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, alkinylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, arylskupinu se 6 až 15 atomy uhlíku, která je popřípadě substituována alkoxyskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, hydroxyskupinou, chráněnou hydroxyskupinou, halogenem, alkylskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, arylskupinou s 6 až 15 atomy uhlíku, alkenylskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, nitroskupinou, aminoskupinou nebo amidoskupinou nebo heteroarylskupinu s 5 až 15 atomy uhlíku v níž je alespoň jedním kruhovým členem atom síry, dusíku nebo kyslíku;
R5 představuje skupinu vzorce -COR10, -COOR10 nebo -CONRsRío;
Ré představuje atom vodíku, alkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, alkenylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, alkinylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, arylskupinu se 6 až 15 atomy uhlíku, která je popřípadě substituována
-5CZ 290590 B6 alkoxyskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, hydroxyskupinou, chráněnou hydroxyskupinou, halogenem, alkylskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, alkenylskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, nitroskupinou, aminoskupinou nebo 5 amidoskupinou nebo heteroarylskupinu s 5 až 15 atomy uhlíku v níž je alespoň jedním kruhovým členem atom síry. dusíku nebo kyslíku, nebo chránící skupiny hydroxyskupiny;
Rs představuje atom vodíku, alkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, alkeny lskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až 10 s 15 atomy uhlíku, alkinylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, arylskupinu se 6 až 15 atomy uhlíku, která je popřípadě substituována alkoxyskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, hydroxyskupinou, chráněnou hydroxyskupinou, halogenem, alkylskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, arylskupinou s 6 až 15 atomy 15 uhlíku, alkenylskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, nitroskupinou, aminoskupinou nebo amidoskupinou nebo heteroarylskupinu s 5 až 15 atomy uhlíku v níž je alespoň jedním kruhovým členem atom síry, dusíku nebo kyslíku;
Rio představuje alkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, alkenylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, alkinylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, arylskupinu se 6 až 15 atomy uhlíku, která je popřípadě substituována alkoxyskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, hydroxyskupinou, chráněnou hydroxyskupinou, halogenem, alkylskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku 25 v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, arylskupinou s 6 až 15 atomy uhlíku, alkenylskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, nitroskupinou, aminoskupinou nebo amidoskupinou nebo heteroarylskupinu s 5 až 15 atomy uhlíku v níž je alespoň jedním kruhovým členem atom síry, dusíku nebo kyslíku;
Ei, E2 a E3 brány dohromady spolu s atomem uhlíku, k němuž jsou vázány, představují tricyklické nebo tetracyklické taxanové jádro;
přičemž pod pojmem „chránící skupina hydroxyskupiny“ se rozumí skupina snadno odstranitelná za mírných podmínek, jež neruší esterovou vazbu jiných substituentů a pod pojmem „chráněná 35 hydroxyskupina“ se rozumí hydroxyskupina chráněná výše uvedenou chránící skupinou;
jehož podstata spočívá v tom, že se β-laktam obecného vzorce B
Ί 1 a 4 3
(B), kde Ri, R2, R3, R4 a R5 mají výše uvedený význam, nechá reagovat s alkoxidem kovu obecného 40 vzorce C
MOCE,E2E3 (C), kde M představuje kov a Ei, E2 a E3 mají výše uvedený význam.
Podle výhodného aspektu tohoto vynálezu se alkoxid kovu a β-laktam volí tak, že se vyrábí taxol, taxoter a jiné biologicky účinné deriváty taxanu obecného vzorce 1
-6CZ 290590 B6 (I) ,
kde
Ri až Rh mají výše uvedený význam;
Ri5 a Ri6 nezávisle představuje vždy atom vodíku, hydroxyskupinu, nižší alkanoyloxyskupinu, alkenoyloxyskupinu, alkinyloxyskupinu nebo aroyloxyskupinu nebo
R15 a Rió dohromady představují oxoskupinu;
R]7 a R18 nezávisle představuje vždy atom vodíku, nižší alkanoyloxyskupinu, alkenoyloxyskupinu, alkinoyloxyskupinu nebo aroyloxyskupinu nebo R]7 a R18 dohromady představují oxoskupinu
Rio a R20 nezávisle představuje vždy atom vodíku, hydroxyskupinu nebo nižší alkanoyloxyskupinu, alkenoyloxyskupinu, alkinoyloxyskupinu nebo aroyloxyskupinu;
R2i a R22 nezávisle představuje vždy atom vodíku, nebo nižší alkanoyloxyskupinu, alkenoyloxyskupinu, alkinoyloxyskupinu nebo aroyloxyskupinu nebo R2i a R22 dohromady představují oxoskupinu;
R23 představuje atom vodíku, hydroxyskupinu nebo nižší alkanoyloxyskupinu, alkenoyloxyskupinu, alkinoyloxyskupinu nebo aryloxyskupinu;
R24 představuje atom vodíku, hydroxyskupinu nebo nižší alkanoyloxyskupinu, alkenoyloxyskupinu, alkinoyloxyskupinu nebo aroyloxyskupinu; nebo
R23 a R24 dohromady, spolu s atomem uhlíku, k němuž jsou připojeny, představují oxiranový kruh nebo
R23 a R24 dohromady, spolu s atomem uhlíku, k němuž jsou připojeny, představují oxiranový kruh nebo
R23 a R22 dohromady, spolu s atomem uhlíku, k nimž jsou připojeny, představují oxetanový kruh;
R25 představuje atom vodíku, hydroxyskupinu nebo nižší alkanoyloxyskupinu, alkenoyloxyskupinu, alkinoyloxyskupinu nebo aroyloxyskupinu;
R26 představuje atom vodíku, hydroxyskupinu nebo nižší alkanoyloxyskupinu, alkenoyloxyskupinu, alkinoyloxyskupinu nebo aroyloxyskupinu nebo
K-26 a R25 dohromady představují oxoskupinu; a
R27 představuje atom vodíku, hydroxyskupinu, nižší alkoxyskupinu, alkanoyloxyskupinu, alkenoyloxyskupinu, alkinoyloxyskupinu nebo aroyloxyskupinu.
Je tedy možno shrnout, že se taxanové deriváty připravují reakcí β-laktamu (obecného vzorce 2) s alkoxidem kovu, který obsahuje bi-, tri- nebo tetracyklické taxanové jádro, za vzniku β-amidoesterového meziproduktu. Tento meziprodukt se potom přivádí na derivát taxanu. β-laktam má následující obecný vzorec
— 4 3 γ 1
kde R, až R5 mají výše uvedený význam. Alkoxid kovu obsahuje přednostně tricyklické taxanové jádro obecného vzorce 3
kde M a R!5 až R27 mají výše uvedený význam. Alkoxid kovu má nejvýhodněji tetracyklické taxanové jádro odpovídající vzorci 3, v němž R22 a R23 dohromady představují oxetanový kruh.
Další úkoly, které vynález řeší a další znaky vynálezu jsou zřejmé z následujícího podrobnějšího popisu.
Jak již bylo uvedeno výše, předmětem vynálezu je obecně způsob výroby substituovaných esterů isoseriná a dále též způsob výroby taxolu, taxoteru a jiných taxanových derivátů, které jsou biologicky účinné, za použití β-laktamu obecného vzorce 2
— 1 2 4 3 Y
kde Rj, R2, R3, R4 a R5 mají výše uvedený význam.
V přednostním provedení tohoto vynálezu představuje R5 v β-laktamové sloučenině vzorce 2 skupinu -COR10, v níž R10 představuje arylskupinu, heteroaryiskupinu, p-substituovanou fenylskupinu nebo nižší alkoxyskupinu a vůbec nejvýhodněji fenylskupinu, methoxyskupinu, ethoxyskupinu, terc.butoxyskupinu („tBuO“; (CHysCO-) nebo skupinu vzorce
kde X představuje atom chloru, bromu nebo fluoru, methoxyskupinu nebo nitroskupinu. R2 a R4 představuje přednostně vždy atom vodíku nebo nižší alkylskupinu. R3 přednostně představuje arylskupinu a nej vhodněji pak nafitylskupinu, fenylskupinu nebo skupinu vzorce
-8CZ 290590 B6
kde X má výše uvedený význam, Me představuje methylskupinu a Ph představuje fenylskupinu. Ri se přednostně volí ze souboru zahrnujícího skupiny vzorců -OR6, -SR7 nebo -NRgR9, kde R« představuje hydroxyskupinu, R- představuje merkaptoskupinu a R9 představuje chránící skupinu aminoskupiny a Rg představuje atom vodíku, alkylskupinu, alkenylskupinu, alkinylskupinu, arylskupinu nebo heteroarylskupinu. Nejvhodněji představuje R| skupinu vzorce -ORó, kde R$ představuje triethylsilylskupinu („TES“), 1-ethoxyethylskupinu („EE“) nebo 2,2,2-trichlorethoxymethylskupinu.
β-Laktamové alkylskupiny, ať již se vyskytují samotné, nebo s různými substituenty definovanými výše, se přednostně volí ze souboru zahrnujícího nižší alkylskupiny obsahující 1 až 6 atomů uhlíku v hlavním řetězci a celkem až 15 atomů uhlíku. Mohou mít přímý nebo rozvětvený řetězec a zahrnují takové skupiny, jako je methyl, ethyl, propyl, izopropyl, butyl, izobutyl, terc.butyl, amyl, hexal apod.
β-Laktamové alkenylskupiny, ať již se vyskytují samotné, nebo s různými substituenty definovanými výše, se přednostně volí ze souboru zahrnujícího nižší alkenylskupiny obsahující 2 až 6 atomů uhlíku v hlavním řetězci a celkem až 15 atomů uhlíku. Mohou mít přímý nebo rozvětvený řetězec a zahrnují takové skupiny, jako je ethenyl, propenyl, izopropenyl, butenyl, izobutenyl, pentenyl, hexenyl apod.
β-Laktamové alkinylskupiny, ať již se vyskytují samotné, nebo s různými substituenty definovanými výše, se přednostně volí ze souboru zahrnujícího nižší alkinylskupiny obsahující 2 až 6 atomů uhlíku v hlavním řetězci a celkem až 15 atomů uhlíku. Mohou mít přímý nebo rozvětvený řetězec a zahrnují takové skupiny, jako je ethinyl, propinyl, butinyl, izobutinyl, pentinyl, hexinyl apod.
β-Laktamové arylkupiny, ať již se vyskytují samotné, nebo s různými substituenty, obsahují 6 až 15 atomů uhlíku a zahrnují fenylskupinu, α-naftylskupinu nebo β-naftylskupinu atd. Substituenty zahrnují alkanoxyskupinu, chráněnou hydroxyskupinu, halogen, alkylskupinu, arylskupinu, alkenylskupinu, acylskupinu, acyloxyskupinu, nitroskupinu, aminoskupinu, amidoskupinu atd. Přednostní arylovou skupinou je fenylskupina.
Jak již bylo uvedeno výše, může mít Ri v β-laktamové sloučenině vzorce 2 význam skupiny -OR«, kde Ré představuje alkyl, acyl, ethoxyethyl („EE“), triethylsilyl („TES“), 2,2,2-trichlorethoxymethyl nebo jinou chránící skupinu hydroxylové skupiny, jako je acetalotvomá nebo etherotvorná skupina, například methoxymethyl („MOM“), benzyloxymethyl; esterová skupina, jako acetátová skupina; karbonátová skupina, jako methylkarbanátová skupina; alkyl- a arylsilylskupina, jako je triethylsilylskupina, trimethylsilylskupina, dimethylterc.butylsilylskupina,
-9CZ 290590 B6 dimethylarylsilylskupina, dimethylheteroarylsilylskupina a triizopropylsilylskupina apod. Různé chránící skupiny hydroxyskupiny a jejich syntéza jsou uvedeny v publikaci „Protective Groups in Organic Synthesis“, T. W. Greene, John Wiley and Sons, 1981. Chrániči skupina hydroxyskupiny by měla být snadno odstranitelná za dostatečně mírných podmínek, například pomocí 5 48% fluorovodíku v acetonitrilu a pyridinu nebo 0,5% chlorovodíku ve vodě a ethanolu a/nebo zinku v kyselině octové, aby nedošlo k narušení esterové vazby nebo jiných substituentů taxolového meziproduktu. R6 však přednostně představuje triethylsilylskupinu, 1-ethoxyethylskupinu nebo 2,2,2-trichlorethoxymethylskupinu a vůbec nejvýhodněji triethylsilylskupinu.
ío Jak již bylo též uvedeno výše R7 může představovat chránící skupinu merkaptoskupiny a R9 může představovat chránící skupinu aminoskupiny. Chránící skupiny merkaptoskupiny zahrnují skupiny vytvářející hemithioacetaly, jako je 1-ethoxyethylskupina a methoxymethylskupina, thioesterové skupiny nebo thiokarbonátové skupiny. Chránící skupiny zaminoskupiny zahrnují karbamátové skupiny, jako například 2,2,2-trichlorethylkarbamátové skupiny nebo terc.butyl15 karbamátové skupiny. Celá řada chránících skupin merkaptoskupiny a aminoskupiny je uvedena ve výše uvedené publikaci T. W. Greena.
Vzhledem ktomu, že β-laktamová sloučenina obecného vzorce 2 obsahuje několik asymetrických atomů uhlíku, je odborníkům v tomto oboru zřejmé, že se sloučeniny podle 20 vy nálezu, obsahující takové asymetrické atomy uhlíku, budou vyskytovat v diastereomemích, racemických nebo opticky aktivních formách. Všechny tyto formy spadají do rozsahu tohoto vynálezu. Vynález tedy zahrnuje jak enantiomery, tak diastereomery, racemické směsi a jiné směsi opticky aktivních forem.
β-Laktamové sloučeniny vzorce 2 je možno připravovat ze snadno dostupných látek, jak je to ilustrováno ve schématech A a B, uvedených dále.
Schéma A
-10CZ 290590 B6
Schéma B
Použitá reakční činidla a reakční podmínky:
(a) triethylamin, dichlormethan, 25 °C, 18 hodin;
(b) čtyři ekvivalenty dusičnanu ceritoamonného, acetonitril, -10 °C, 10 minut;
(c) hydroxid draselný, tetrahydrofuran, voda, 0 °C, 30 minut;
(d) ethylvinylether, tetrahydrofuran, toluensulfonová kyselina (katalyzátor), 0 °C, 1,5 hodiny;
(e) n-butyllithium, ether, -78 °C, 10 minut; benzoylchlorid -78 °C, 1 hodina;
(f) lithiumdiizopropylamid, tetrahydrofuran, -78 °C až -50 °C;
(g) lithiumhexamethyldisilazid, tetrahydrofuran, -78 až 0 °C;
(h) tetrahydrofuran, -78 až 25°C, 12 hodin.
Výchozí látky jsou snadno dostupné. Pokud se týče schématu A, α-acetoxyacetylchlorid se připravuje z glykolové kyseliny a za přítomnosti terciárního aminu. Jeho cyklokondenzací s iminem, připraveným z aldehydu a p-methoxyanilinu, se získá l-p-methoxyfenyl-3-acyloxy4-arylazetidin-2-on. p-methoxyfenylskupinu je možno snadno odstranit oxidací dusičnanem ceritoamonným a acyloxyskupinu je možno hydrolyzovat za standardních podmínek, které jsou pro odborníka v tomto oboru obvyklé, za vzniku 3-hydroxy-4-aryiazetidin-2-onu. 3-hydroxyskupina je chráněna 1-ethoxyethylskupinou, ale může být chráněna různými standardními chránícími skupinami, jako je triethylsilylskupina nebo jiné trialkyl(nebo aryl)silylskupiny. Pokud se týče schématu B, ethyl-a-triethylsilyloxyacetát se snadno připravuje z glykolové kyseliny.
Racemické β-laktamy je možno štěpit na čisté enantiomery před chráněním pomocí překrystalování odpovídajících esterů 2-methoxy-2-(trifluormethyl)fenyloctové kyseliny. Reakce, která je popsána dále, při níž se připojuje β-amidoesterový postranní řetězec, má však výhodu v tom, že je vysoce diastereoselektivní, což umožňuje používat racemické směsi prekurzoru postranního řetězce.
3-(l-Ethoxyethoxy)-4-fenylazetidin-2-on ze schématu A a 3-(l-triethylsilyloxy)-4-fenylazetidin-2-on ze schématu B se může převést na β-laktam vzorce 2 působením báze, přednostně
-11 CZ 290590 B6 n—buty llithia a acylchloridu, sulfonylchloridu, fosfinylchloridu, fosforylchloridu nebo alkylchlorformiátu při teplotě -78 °C nebo nižší.
Způsob podle vynálezu je obzvláště užitečný pro esterifikaci mono- nebo polycyklických alkoxidů kovů obecného vzorce
MDC
kde Ei, E2, spolu s atomem uhlíku, k němuž jsou připojeny, představují karbocyklický a/nebo heterocyklický skelet, který může být mono- neb polycyklický a E3 představuje atom vodíku nebo uhlovodíkový zbytek, přednostně nižší alkylskupinu. Karbocyklický a/nebo heterocyklický skelet nejvýhodněji obsahuje asi 6 až 20 atomů a heteroatomy jsou s výhodou atomy kyslíku. Cyklický skelet může být uhlovodíkový a/nebo heterosubstituovaný heterosubstituenty, jako jsou například esterové, etherové, aminové, alkoholické, chráněné alkoholické, karbonylové, halogenové, kyslíkové, substituované kyslíkové nebo substituované dusíkové skupiny.
Pokud mají alkoxidy kovů bi-, tri- nebo tetracyklické taxanové jádro, může se způsobu podle vynálezu s výhodou používat pro přípravu taxanových derivát, z nichž u mnohých byla zjištěna významná biologická účinnost. Pokud alkoxid kovu, používaný podle vynálezu, obsahuje bicyklické taxanové jádro, jeho karbocyklický skelet obsahuje kruhy A a B, znázorněné v obecném vzorci 3.
kde M a R|5 až R27 mají výše uvedený význam.
Pokud alkoxid kovu, používaný podle vynálezu, obsahuje tricyklické taxanové jádro, jeho karbocyklický skelet obsahuje kruhy A, B a C znázorněné v obecném vzorci 3.
Pokud alkoxid kovu, používaný podle vynálezu, obsahuje tetracyklické taxanové jádro, jeho karbocyklický skelet obsahuje kruhy A, B a C znázorněné v obecném vzorci 3 a navíc oxetanový kruh, který je definován zbytky R22, R23 a atomy uhlíku, k nimž jsou tyto zbytky připojeny.
Přednostně se jako alkoxidů kovu používá při způsobu podle vynálezu alkoxidů kovu obecného vzorce III. Největší přednost se dává těm alkoxidům obecného vzorce III, v nichž R]5 představuje skupinu -OT2 nebo -OCOCH3; R)6 představuje atom vodíku; Rp a Rig dohromady představují oxoskupinu; R19 představuje skupinu -OTj; R20 a R2] představují atomy vodíku; R22 a R23, společně s atomy uhlíku, k nimž jsou připojeny, představují oxetanový kruh; R24 představuje skupinu CH3COO-; R25 představuje skupinu PhCOO-; R26 představuje atom vodíku; R27 představuje hydroxyskupinu; a Ti a T2 nezávisle představuje vždy atom vodíku nebo chránící skupinu hydroxyskupiny.
Kovovým substituentem, M, alkoxidů kovu vzorce 3 je prvek ze skupiny ΙΑ, IIA, IIIA, lanthanidový nebo aktinidový prvek nebo přechodový kov ze skupiny IIIA, IVA, VA nebo VIA.
- 12CZ 290590 B6
Přednostně se jedná o kov ze skupiny IA nebo IIA nebo o přechodový kov a nej výhodněji se jedná o lithium, hořčík, sodík, draslík nebo titan.
Alkylskupiny v alkoxidu kovu, ať již se vyskytují samotné, nebo s různými substituenty definovanými výše, se přednostně volí ze souboru zahrnujícího nižší alkylskupiny obsahující 1 až 6 atomů uhlíku v hlavním řetězci a celkem až 10 atomů uhlíku. Mohou mít přímý nebo rozvětvený řetězec a zahrnují takové skupiny, jako je methyl, ethyl, propyl, izopropyl, butyl, izobutv 1, terč.butyl, amyl, hexyl apod.
Alkenylskupiny v alkoxidu kovu, ať již se vyskytují samotné, nebo s různými substituenty definovanými výše, se přednostně volí ze souboru zahrnujícího nižší alkenylskupiny obsahující 2 až 6 atomů uhlíku v hlavním řetězci a celkem až 10 atomů uhlíku. Mohou mít přímý nebo rozvětvený řetězec a zahrnují takové skupiny, jako je ethenyl, propenyl, izopropenyl, butenyl, izobutenyl, pentenyl, hexenyl apod.
Alkinylskupiny v alkoxidu kovu, ať již se vyskytují samotné, nebo s různými substituenty definovanými vše, se přednostně volí ze souboru zahrnujícího nižší alkinylskupiny obsahující 2 až 6 atomů uhlíku v hlavním řetězci a celkem až 10 atomů uhlíku. Mohou mít přímý nebo rozvětvený řetězec a zahrnují takové skupiny, jako je ethinyl, propinyl, butinyl, izobutinyl, pentilyn, hexinyl apod.
Jako příklady alkanoyloxyskupin je možno uvést acetátovou, propionátovou, butyrátovou, valerátovou, izobutyrátovou skupinu apod. Největší přednost se z alkanoyloxyskupin dává acetátové skupině.
Arv lskupiny v alkoxidu kovu, ať již se vyskytují samotné, nebo s různými substituenty, obsahují 6 až 10 atomů uhlíku a zahrnují fenylskupinu, α-naftylskupinu nebo β-naftylskupinu atd. Substituenty zahrnují alkanoxyskupinu, hydroxyskupinu, halogen, alkylskupinu, arylskupinu, alkenylskupinu, acylskupinu, acyloxyskupinu, nitroskupinu, aminoskupinu, amidoskupinu atd. Přednostní arylovou skupinou je fenylskupina.
Alkoxidy kovů obecného vzorce 3 se připravují reakcí alkoholu obsahujícího 2 až 4 kruhy taxanového jádra a C-13 hydroxyskupinu s organokovovou sloučeninou ve vhodném rozpouštědle. Nejvýhodnějším alkoholem je derivát baccatinu III, nebo 10-acetylbaccatinu III obecného vzorce 4
ΗΟ'ΐ'Ηΐι
kde T] představuje chránící skupiny hydroxyskupiny a Z představuje skupinu vzorce -OT2, kde T2 představuje acylskupinu, přednostně acetylskupinu nebo jinou chránící skupinu hydroxyskupiny. Alkoholem je nejvýhodněji chráněný baccatin III, zejména 7-O-triethylsilylbaccatin III (který lze získat způsobem popsaným v Greene et al., JACS 110, 5917 (1988)) nebo jinými způsoby, nebo 7,10-bis-O-triethylsilylbaccatin III.
Jak uvedli Greene et al., 10-acetylbaccatin III se převádí na 7-O-triethylsilyl-lO-deacetylbaccatin-3-způsobem znázorněným v následujícím reakčním schématu.
- 13 CZ 290590 B6
HO -
HO (CjHjJjSICI
CaH,N : ococh.)
OCOCtyH,
HO --
HO
CCOCH3 OCOCoH^ (5) (6a) .
Přitom se 10-ceacetylbaccatin 111 nechává reagovat s 20 ekvivalenty triethylsilylchloridu při 23 °C pod argonovou atmosférou po dobu 20 hodin za přítomnosti 50 ml pyridinu na mmol 10-deacetylbaccatinu III (uvedené podmínky jsou ve výše citované publikaci označeny za pečlivě optimalizované podmínky), za vzniku 7-triethylsilyl-10-deacetylbaccatinu III vzorce 6a. Tento reakční produkt se po přečištění získá v 87 až 86% výtěžku.
Reakční produkt 6a se potom acetyluje pěti ekvivalenty acetylchloridu a 25 ml pyridinu a mmol sloučeniny 6a při teplotě 0 °C a pod argonovou atmosférou po dobu 48 hodin. Přitom se v 86% výtěžku získá 7-O-triethylsilylbaccatin III vzorce 6b (jak uvádí Greene et al., v JACS 110, 5917 až 5918 (1988).
Alternativně se může 7-triethylsilyl-10-deacetylbaccatin III vzorce 6a chránit na atomu kyslíku v poloze C-10 chránící skupinou hydroxylové skupiny, která je labilní v kyselém prostředí. Tak například působením n—butyllihita v tetrahydrofuranu a potom triethylsilylchloridu (1,1 molárního ekvivalentu) při 0 °C na sloučeninu 6a se získá 7,10—bis—O—triethylsilylbaccatin III vzorce 6c v 95% výtěžku. Také je možno sloučeninu 6a převést na 7—O—triethylsilyl—10—(1— ethoxyethyl)baccatin III vzorce 6d v 90% výtěžku působením nadbytku ethylvinyletheru a katalytického množství methansulfonové kyseliny. Tyto preparační postupy jsou ilustrovány v následujícím reakčním schématu.
- 14CZ 290590 B6
CHjCCCl σ,Η,Ν
n-butyllithium
CCjH^SiCl
(ÓC)
CjHjOCjH^ (CAT)CH3SO3H
7-O-Triethylsilylbaccatin III vzorce 6b, 7,10—bis—O—triethylsilylbaccatin III vzorce 6c nebo 7-O-triethylsilyl-10-(l-ethoxyethyl)baccatin III vzorce 6d se nechá reagovat s organokovovou sloučeninou, jako je n-butyllithium, v rozpouštědle, jako je tetrahydrofuran (THF), za vzniku alkoxicu kovu, 13-0-lithium-7-O-triethylsilylbaccatinu III vzorce 7b, 13-O-lithium-7,10-bisO-triethylsilylbaccatinu III 7c, nebo 13—O—lithium—7—O—triethylsilyl—10—(1—ethoxyethyl)baccatinu III 7d, jak je to znázorněno v následujícím reakčním schématu.
- 15CZ 290590 B6
b-d (7b) Z s -OCCCHj (7c) Z = -OS1(C2H5)3 (7d) Z = -OEE
Jak je to uvedeno v následujícím reakčním schématu, vhodný alkoxid kovu podle vynálezu, jako je derivát 13-O-lithium-7-O-triethylsilylbaccatinu III vzorce 7b, 7c nebo 7d se nechává reagovat s β-laktamem podle tohoto vynálezu, za vzniku meziproduktu vzorce 8b, 8c nebo 8d, 5 v němž je hydroxylová skupina v poloze C-7 chráněna triethylsilylskupinou nebo 1-ethoxyethylskupinou.
B,\-Z
4—
CO THF,
b-d (2) b-d b, R = -COCH3 c, R «= — Si(C2Hg)3 d, R - -EE
Pokud R] představuje skupinu vzorce -OR^, R2 a R3 představují atomy vodíku, R4 představuje fenylskupinu, R5 představuje benzoylskupinu s R$ představuje chránící skupinu hydroxyskupiny, 10 jako je triethylsilylskupina, může se meziprodukt vzorce 8b snadno převést na taxol. Pokud Rt představuje skupinu vzorce -OR6, R2 a R3 představují atomy vodíku, R4 představuje fenylskupinu, R5 představuje terc.butoxykarbonylskupinu a Ró představuje chránící skupinu hydroxyskupiny, jako je triethylsilylskupina, může se meziprodukt vzorce 8c snadno převést na taxoter.
Pokud R] představuje skupinu vzorce -OR«, R2 a R3 představují atomy vodíku, R4 představuje
- 16CZ 290590 B6 fenylskupinu, R5 představuje benzoylskupinu a R& představuje chránící skupinu hydroxyskupiny, jako je triethylsilylskupina, může se meziprodukt vzorce 8d snadno převést na 10-deacetyltaxol. Meziprodukty vzorců 8b, 8c a 8d je možno převádět na výše uvedené sloučeniny hydrolýzou triethylsilylskupiny nebo 1-ethoxyethylskupiny za mírných podmínek, aby nedošlo k narušení 5 esterové vazby nebo substituentů taxanového derivátu.
HF, C5H5N, CH3CN b -------------------------> taxol
HF, c5h5n, ch3cn
O LdxuLer
0,1% HC1, EtOH
8d -- --------------------------> 10-deacetyltaxol
Jiné taxanové deriváty je možno snadno vyrábět tak, že se vhodně volí substituenty R, až R5 v β-Iaktamové sloučenině vzorce 2 nebo R]5 až R27 v alkoxidu kovu vzorce 3. Příprava takových jiných sloučenin je ilustrována v dále uvedených příkladech.
Jak konverze alkoholu na alkoxid kovu, tak konečná syntéza taxanového derivátu může probíhat ve stejně reakční nádobě, β-laktam se přednostně přidává do reakční nádoby poté, co v ní vznikne alkoxid kovu.
Pro převedení alkoholu na odpovídající alkoxid kovu se přednostně používá jako organokovové sloučeniny n-butyllithia. Může se však použít i jiných zdrojů kovového substituentu, jako například lithiumdiizopropylamidu, jiných amidů lithia nebo hořčíku, ethylmagnesiumbromidu, methylmagnesiumbromidu, jiných organolithných sloučenin, jiných organohořečnatých sloučenin, organosodných sloučenin, organických sloučenin titanu, organických sloučenin 20 zirkonu, organozinečnatých sloučenin, organokademnatých sloučenin nebo organodraselných sloučenin nebo odpovídajících amidů. Organokovové sloučeniny jsou snadno dostupné neboje možno je připravovat dostupnými metodami, včetně redukce organických halogenidů kovy. Přednost se dává nižším alkylhalogenidům. Tak například butylbromid se může nechat reagovat s kovovým lithiem v diethyletheru, za vzniku roztoku n-butyllithia, následujícím způsobem:
- 10 °c
CH3CH2CH2CH2Br + 2 Li ----------> CH3CH2CH2CH2LÍ + LiBr
Et2O
Alternativně se může alkoxid lithia přimět k podvojnému rozkladu s halogenidem kovu, za vzniku alkoxidu hliníku, boru, ceru, vápníku, zirkonu nebo zinku.
Přestože přednostním rozpouštědlem pro tuto reakční směs je tetrahydrofuran, může se také použít jiných etherových rozpouštědel, jako je dimethoxyethan, nebo aromatických rozpouštědel.
Určitá rozpouštědla, jako jsou některá halogenovaná rozpouštědla a některé uhlovodíky s přímým řetězcem, v nichž jsou reakční složky příliš málo rozpustné, jsou nevhodná. Jiná rozpouštědla nejsou vhodná z jiných důvodů. Tak například estery nejsou vhodné pro použití s některými organokovovými sloučeninami, jako je n-butyllithium, vzhledem ke vzájemné nesnášenlivosti.
- 17CZ 290590 B6
Přestože reakční schéma uvedené v tomto popisu je zaměřeno na syntézu určitých derivátů taxolu, může se ho používat s určitými modifikacemi buď v β-laktamu nebo v tetracyklickém alkoxidu kovu i pro přípravu jiných sloučenin. Pro výrobu taxolových meziproduktů způsobem podle tohoto vynálezu se proto může používat i jiných alkoxidů kovů než 13-O-lithium-7-O-triethylsilylbaccatinu III. Tak může být β-laktam a tetracyklický alkoxid kovu odvozen z přírodního nebo umělého zdroje, za účelem přípravy jiných syntetických taxolů, derivátů taxolu, 10-deacetyltaxolů a jiných enantiomerů a diastereomerů, spadajících do rozsahu tohoto vynálezu.
Způsob podle tohoto vynálezu má rovněž podstatnou výhodu v tom, že je vysoce diastereoselektivní. Může se při něm proto používat racemických směsí prekurzorů postranního řetězce. Přitom se může dosáhnout významných úspor nákladů, poněvadž není zapotřebí štěpit racemické β-laktamy na čisté enantiomery. Přídavných úspor nákladů se může dosáhnout tím, že postačí používat méně prekurzoru postranního řetězce (například o 60 až 70 %), ve srovnání s postupy podle dosavadního stavu techniky.
Vodorozpustnost sloučenin vzorce 1 je možno zlepšit tím, že Ri představuje skupinu vzorce -ORů a R19 skupinu vzorce -OTi, přičemž Ré a/nebo T| představují funkční skupiny zvyšující rozpustnost, jako jsou skupiny obecného vzorce
-COGCOR1, kde
G představuje ethylenovou skupinu, propylenovou skupinu, skupinu CHCH, 1,2-cyklohexylenovou skupinu nebo 1,2-fenylenovou skupinu;
R1 představuje skupinu vzorce OH-báze, NR2R3, OR3, SR1, OCH2CONR4R5 nebo OH;
R2 představuje atom vodíku nebo methylskupinu;
R3 představuje skupinu vzorce (CH2)nNR6R7 nebo (CH2)nN'R6R7R8X1';
n představuje číslo 1 až 3;
R4 představuje atom vodíku nebo nižší alkylskupinu obsahující 1 až 4 atomy uhlíku;
R5 představuje atom vodíku, nižší alkylskupinu obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, benzylskupinu, hydroxyethylskupinu, skupinu vzorce CH2CO2H nebo dimethylaminoethylskupinu;
R6 a R7 představuje jednotlivě vždy nižší alkylskupinu obsahující 1 až 2 atomy uhlíku nebo benzylskupinu nebo oba tyto symboly dohromady, spolu s atomem dusíku skupinu NR6R7, představují některou ze skupin následujících vzorců
ch3
R8 představuje nižší alkylskupinu obsahující 1 nebo 2 atomy uhlíku nebo benzylskupinu;
X]' představuje halogenidový zbytek; a
- 18CZ 290590 B6 báze představuje bázi zvolenou ze souboru zahrnujícího amoniak, trihydroxyethylamin, trietmethylamin, dihydroxyethylmethylamin, 1,2-ethylendiamin, N-methylglukamin, hydroxid sodný a hydroxid draselný.
Výroba sloučenin, v nichž Ré nebo Ti představuje skupinu obecného vzorce -COGCOR1 je uvedena v US patentu č, 4 942 184 (Hangwitz).
Vynález je blíže objasněn v následujících příkladech provedení. Tyto příklady mají výhradně ilustrativní charakter a rozsah vy nálezu v žádném ohledu neomezují.
Příklady provedení vynálezu
Příklad 1
Příprava 2'-ethoxyethyl-7-triethylsilyltaxolu a dále taxolu z racemického β-laktamu
K roztoku 7-triethylsilylbaccatinu III (20 mg, 0,028 mmol) v 1 ml tetrahydrofuranu se při -78 °C přikape 0,17 ml 0,164 M roztoku n-butyllithia v hexanu. Po 30 minutách při -78 °C se ke vzniklé 20 směsi přikape roztok cis-l-benzoyl-3-(l-ethoxyethoxy)-4-fenylazetidin-2-onu (47,5 mg,
0,14 mmol) v 1 ml tetrahydrofuranu. Výsledný roztok se nechá pomalu ohřát (v průběhu 1,5 hodiny) na 0 °C, potom se 1 hodinu míchá při 0°C a přidá se kněmu 1 ml 10% roztoku kyseliny octové v tetrahydrofuranu. Směs se rozdělí mezi nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a směs ethy lacetátu a hexanu (60:40). Organická vrstva se odpaří a zbytek se 25 přečistí mžikovou chromatografií. Získá se 23 mg (80 %) (2'R,3'S)-2'-ethoxyethyl-7-triethylsilyltaxolu a 3,5 mg (13 %) 2',3'-epi(2'S,3'R)-2'-ethoxyethyl-7-triethylsilyltaxolu.
Vzorek 5 mg (2'R,3'S)-2'-ethoxyethyl-7-triethylsilyltaxolu se rozpustí ve 2 ml ethanolu a k roztoku se přidá 0,5 ml 0,5% vodného roztoku chlorovodíku. Směs se 30 hodin míchá při 30 0 °C a potom se zředí 50 ml ethylacetátu. Vzniklý roztok se extrahuje 20 ml nasyceného vodného roztoku hydrogenuhličitanu sodného, vysuší síranem sodným a koncentruje. Zbytek se přečistí mžikovou chromatografií. Získá se 4,5 mg (asi 90 %) taxolu, který je totožný ve všech směrech s autentickým vzorkem.
Vzorek 5 mg 2',3'-epi(2'S,3'R)-2'-ethoxyethyl-7-triethylsilyltaxolu se rozpustí ve 2 ml ethanolu a k roztoku se přidá 0,5 ml 0,5% vodného roztoku chlorovodíku. Směs se míchá 30 hodin při 0 °C a potom se zředí 50 ml ethylacetátu. Roztok se extrahuje 20 ml nasyceného vodného roztoku hydrogenuhličitanu sodného, vysuší síranem sodným a zkoncentruje. Zbytek se přečistí mžikovou chromatografií. Získá se 4,5 g (asi 90 %) 2',3'-epitaxolu.
Příklad 2
Příprava 2',7-(bis)triethylsilyltaxolu a dále taxolu z racemického β-laktamu
K roztoku 7-triethylsilylbaccatinu III (100 mg, 0,143 mmol) v 1 ml tetrahydrofuranu se při -45 °C přikape 0,087 ml 1,63 M roztoku n-butyllithia v hexanu. Po 60 minutách při -45 °C se ke vzniklé směsi přikape roztok cis-l-benzoyl-3-(triethylsilyloxy}-4-fenylazetidin-2-onu (274 mg, 0,715 mmol) v 1 ml tetrahydrofuranu. Výsledný roztok se nechá pomalu ohřát na 0 °C, potom se 1 hodinu udržuje při 0 °C a přidá se k němu 1 ml 10% roztoku kyseliny octové v tetra50 hydrofuranu. Směs se rozdělí mezi nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a směs ethylacetátu a hexanu (60:40). Organická vrstva se odpaří a zbytek se přečistí mžikovou chromatografií a překrystalováním. Získá se 131 mg (85%) (2'R,3'S)~2',7-(bis)triethylsilyltaxolu a 15 mg (10 %) 2',3'-epi(2'S,3'R)-2',7-(bis)triethylsilyltaxolu.
- 19CZ 290590 B6
K. roztoku 121,3 mg (0,112 mmol) (2'R,3'S)—2',7—(bis)triethy lsilyltaxolu v 6 ml acetonitrilu a 0,3 ml pyridinu se při 0 °C přidá 0,9 ml 48% vodného roztoku fluorovodíku. Směs se 8 hodin míchá při 0 °C a potom 6 hodin při 25 °C. Směs se rozdělí mezi nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a ethylacetát. Odpařením ethylacetátového roztoku se získá 113 mg látky, která se přečistí mžikovou chromatografií a překrvstalováním. Získá se 94 mg (asi 98 %) taxolu, který je totožný ve všech směrech s autentickým vzorkem.
K roztoku 5 mg (2'S,3'R)—2',7—(bis)triethylsilyltaxolu v 0.5 ml acetonitrilu a 0,03 ml pyridinu se při 0 °C přidá 0,09 ml 48% vodného roztoku fluorovodíku. Směs se 8 hodin míchá při 0 °C a potom 6 hodin při 25 °C. Směs se rozdělí mezi nasycený s odný roztok hydrogenuhličitanu sodného a ethylacetát. Odpařením ethylacetátového roztoku se získá 5 mg látky, která se přečistí mžikovou chromatografií a překrystalováním. Získá se 4,6 mg (asi 95 %) 2',3'-epitaxolu.
Příklad 3
Příprava 2',7—(bis)triethylsilyltaxolu a dále taxolu z opticky aktivního β-laktamu
K. roztoku 7-triethylsilylbaccatinu III (100 mg, 0,143 mmol) v 1 ml tetrahydrofuranu se při -45 °C přikape 0,087 ml, 1,63M roztoku n—butyllithia v hexanu. Po 60 minutách při -45 °C se ke vzniklé směsi přikape roztok (+)-cis-l-benzoyl-3-(triethylsilyloxy)-4-fenylazetidin-2-onu (82 mg, 0,215 mmol) v 1 ml tetrahydrofuranu. Výsledný roztok se nechá pomalu ohřát na 0 °C, potom se 2 hodiny udržuje při 0 °C a přidá se k němu 1 ml 10% roztoku kyseliny octové v tetrahydrofuranu. Směs se rozdělí mezi nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a směs ethylacetátu a hexanu (60:40). Organická vrstva se odpaří a zbytek se přečistí mžikovou chromatografií a překrystalováním. Získá se 145 mg (94%) (2'R,3'S)—2',7—(bis)triethylsilyltaxolu.
K roztoku 121,3 mg (0,112 mmol) (2'R,3'S)—2',7—(bis)triethylsilyltaxolu v 6 ml acetonitrilu a 0,3 ml pyridinu se při 0 °C přidá 0,9 ml 48% vodného roztoku fluorovodíku. Směs se 8 hodin míchá při 0 °C a potom 6 hodin při 25 °C. Směs se rozdělí mezi nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a ethylacetát. Odpařením ethylacetátového roztoku se získá 113 mg látky, která se přečistí mžikovou chromatografií a překrystalováním. Získá se 94 mg (98 %) taxolu, který je totožný ve všech směrech s autentickým vzorkem.
Příklad 4
Příprava taxoteru
K roztoku 7,10-bis-triethylsilylbaccatinu III (200 mg, 0,248 mmol) v 2 ml tetrahydrofuranu se při -45 °C přikape 0,174 ml 1,63 m roztoku n—butyllithia v hexanu. Po 30 minutách při -45 °C se ke vzniklé směsi přikape roztok cis-l-(terc.butoxykarbonyl}-3-(triethylsilyloxy)-4-fenylazetidin-2-onu (467 mg, 1,24 mmol) v 2 ml tetrahydrofuranu. Výsledný roztok se ohřeje na 0 °C, potom se 1 hodinu udržuje při 0 °C a přidá se k němu 1 ml 10% roztoku kyseliny octové v tetrahydrofuranu. Směs se rozdělí mezi nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a směs ethylacetátu a hexanu (60:40). Organická vrstva se odpaří a zbytek se přečistí filtrací přes silikagel. Získá se 280 mg surového 2',7,10-tris-triethylsilyltaxoteru.
K roztoku 280 mg surového produktu získaného předcházející reakcí ve 12 ml acetonitrilu a 0,6 ml pyridinu se při 0 °C přidá 1,8 ml 48% vodného roztoku fluorovodíku. Vzniklá směs se 3 hodiny míchá při 0 °C, potom 13 hodin při 25 °C a rozdělí se mezi nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a ethylacetát. Odpařením ethylacetátového roztoku se získá 215 mg látky, která se přečistí mžikovou chromatografií. Získá se 190 mg (95%) taxoteru, který se překrystaluje ze směsi methanolu a vody. Všechna analytická a spektrální data této látky jsou totožná s daty, uveřejněnými pro taxoter v US patentu č. 4 814 470.
-20CZ 290590 B6
Příklad 5 kde NP2 představuje
Příprava 3'-desfenyl-3'-(2-naftyl)taxolu
K. roztoku 7-triethylsilylbaccatinu III (200 mg, 0,286 mmol) v 2 ml tetrahydrofuranu se při -45 °C přikape 0,174 ml 1,63 M roztoku n—butyllithia v hexanu. Po 30 minutách při —45 °C se ke vzniklé směsi přikape roztok cis-l-benzoyl-3-(triethylsilyloxy)-4-(2-naftyl)-azetidin-2-onu (620 mg, 1,43 mmol) v 2 ml tetrahydrofuranu. Výsledný roztok se ohřeje na 0 °C, potom se 1 hodinu udržuje při 0 °C a přidá se k němu 1 ml 10% roztoku kyseliny octové v tetrahydrofuranu. Směs se rozdělí mezi nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a směs ethylacetátu a hexanu (60:40). Organická vrstva se odpaří a zbytek se přečistí filtrací přes silikagel. Získá se 320 mg směsi obsahující (2'R,3'S)—2',7—(bis)triethylsilyl—3'—desfenyl—3'—(2—naftyl)taxol a malé množství (2'S,3'R)-izomeru.
K roztoku 320 mg (0,283 mmol) směsi získané předcházející reakcí ve 18 ml acetonitrilu a 0,93 ml pyridinu se při 0 °C přidá 2,8 ml 48% vodného roztoku fluorovodíku. Vzniklá směs se 3 hodiny míchá při 0 °C, potom 13 hodin při 25 °C a rozdělí se mezi nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a ethylacetát. Odpařením ethylacetátového roztoku se získá 255 mg látky, která se přečistí mžikovou chromatografií. Získá se 166 mg (64%) 3'-desfenyl-3'-(2nafityl)-taxolu, který se překrystaluje ze směsi methanolu a vody.
t.t. 164-165 °C; [a]25 Na-52,6° (c 0,005, CHC13).
‘H NMR (CDClj, 300 MHz) δ 8,14 (d, J = 7,3 Hz, 2H, benzoát ortho), 7,96 (m, 1H, aromat.), 7,90 (m, 1H, aromat.), 7,85 (m, 2H, aromat.), 7,76 (m, 2H, aromat.), 7,60 (m, 3H, aromat.), 7,52 (m, 4H, aromat.), 7,41 (m, 2H, aromat.), 7,01 (d, J = 8,8 Hz, 1H, NH), 6,27 (m, 1H, H10), 6,26 (dd, J = 9,2, 9,2 Hz, 1H, H13), 5,97 (dd, J = 8,8, 2,5 Hz, 1H, H3'), 5,68 (d, J = 7,1 Hz, 1H, Η2β), 4,93 (m, 1H, H5), 4,92 (m, 1H, H2'), 4,39 (m, 1H, H7), 4,30 (d, J = 8,5 Hz, 1H, H20a), 4,20 (d, J = 8,5 Hz, 1H, Η20β), 3,81 (d, J = 7,1 Hz, 1H, H3), 3,60 (d, J = 5 Hz, 1H, 2ΌΗ), 2,48 (m, 1H, H6a), 2,45 (br, 1H, 7OH), 2,39 (s, 3H, 4Ac), 2,30 (m, 2H, H14), 2,24 (s, 3H, lOAc), 1,83 (m, 1H, Η6β), 1,82 (br s, 3H, Mel 8), 1,68 (s, 1H, 10H), 1,68 (s, 3H, Mel9), 1,24 (s, 3H, Mel7), 1,14 (s,3H, Mel6).
-21 CZ 290590 B6
Příklad 6
Příprava 3'-desfenyl-3'-(l-naftyl)taxolu
K roztoku 7-triethylsilylbaccatinu III (200 mg, 0,286 mmol) v 2 ml tetrahydrofuranu se při -45 °C přikape 0,174 ml 1,63 M roztoku n-butyllithia v hexanu. Po 30 minutách při -45 °C se ke vzniklé směsi přikape roztok cis-l-benzoyl-3-(triethylsilyloxy)—4-(l-naftyl)-azetidin-2—onu (620 mg, 1,43 mmol) v 2 ml tetrahydrofuranu. Výsledný roztok se ohřeje na 0 °C, potom se 1 hodinu udržuje při 0 °C a přidá se k němu 1 ml 10% roztoku kyseliny octové v tetrahydrofuranu. Směs se rozdělí mezi nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a směs ethylacetátu a hexanu (60:40). Organická vrstva se odpaří a zbytek se přečistí filtrací přes silikagel. Získá se 320 mg směsi obsahující (2'R,3'S)—2',7—(bis)triethylsilyl—3'—desfenyl—3'—(1—naftyl)taxol a malé množství (2'S,3'R)-izomeru.
K roztoku 325 mg (0,287 mmol) směsi získané předcházející reakcí v 18 ml acetonitrilu a 0,93 ml pyridinu se při 0 °C přidá 2,8 ml 48% vodného roztoku fluorovodíku. Vzniklá směs se 3 hodiny míchá při 0 °C, potom 13 hodin při 25 °C a rozdělí se mezi nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a ethylacetát. Odpařením ethylacetátového roztoku se získá 260 mg látky, která se přečistí mžikovou chromatografií. Získá se 166 mg (64%) 3'-(l-naftyl)taxolu, který se překrystaluje ze směsi methanolu a vody.
t.t. 164-165 °C; [a]25 Na-52,6° (c, 0,005, CHC13).
’H NMR (CDC13, 300 MHz) δ 8,11 (d, J=7,1 Hz, 2H, benzoát ortho), 8,11 (m, 3H, aromat.) 7,91 (m, 3H, aromat.), 7,70 (m, 2H, aromat.), ,63-7,46 (m, 7H, aromat.), 6,75 (d, J = 8,8 Hz, 1H, NH), 6,52 (dd, J = 8,8, 1,6 Hz, 1H, H3'), 6,27 (s, 1H, H10), 6,27 (dd, J = 9,1, 9,1 Hz, 1H, H13), 5,68 (d, J = 7,1 Hz, 1H, Η2β), 4,85 (dd, J = 7,6, 2,2 Hz, 1H, H5), 4,97 (dd, J = 1,6 Hz, 1H, H2'), 4,39 (m, 1H, H7), 4,24 (d, J = 8,5 Hz, 1H, H20a), 4,17 (d, J = 8,5 Hz, 1H, Η20β), 3,80 (d, J = 7,1 Hz, 1H, H3), 3,65 (br, 1H, 2ΌΗ, 2,55 (m, 1H, H6a), 2,48 (br, 1H, 7OH), 2,41 (s, 3H, 4Ac), 2,38 (m, 1H, H14), 1,96 (s, 3H, lOAc), 1,86 (m, 1H, Η6β), 1,80 (br s, 3H, Mel8), 1,76 (s, 1H, 1OH), 1,69 (s, 3H, Mel9), 1,28 (s, 3H, Mel7), 1,16 (s, 3H, Mel6).
-22CZ 290590 B6
Příklad 7
Příprava 3'-desfenyl-3'-(4-methoxyfenyl)taxolu
K roztoku 7-triethylsilyIbaccaunu III (200 mg, 0,286 mmol) v 2 ml tetrahydrofuranu se při -45 °C přikape 0,174 ml 1,63 M roztoku n—butyllithia v hexanu. Po 30 minutách při -45 °C se ke vzniklé směsi přikape roztok cis-l-benzoyl-3-(triethylsilyloxy)-4-(4-methoxyfenyl)azetidin-2-onu (590 mg, 1,43 mmol) v 2 ml tetrahydrofuranu. Výsledný roztok se ohřeje na 0 °C, potom se 1 hodinu udržuje při 0 °C a přidá se k němu 1 ml 10% roztoku kyseliny octové v tetrahydrofuranu. Směs se rozdělí mezi nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a směs ethylacetátu a hexanu (60:40). Organická vrstva se odpaří a zbytek se přečistí filtrací přes silikagel. Získá se 320 mg směsi obsahující (2'R,3'S)—2',7—(bis)triethylsilyl—3'—desfenyl—3'—(4— methoxyfenyl)taxol a malé množství (2'S,3'R)-izomeru.
K. roztoku 320 mg (0,288 mmol) směsi získané předcházející reakcí v 18 ml acetonitrilu a 0,93 ml pyridinu se při 0 °C přidá 2,8 ml 48% vodného roztoku fluorovodíku. Vzniklá směs se 3 hodiny míchá při 0 °C, potem 13 hodin při 25 °C a rozdělí se mezi nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a ethylacetát. Odpařením ethylacetátového roztoku se získá 255 mg látky, která se přečistí mžikovou chromatografií. Získá se 172 mg (68%) 3'-desfenyl-3'-(4methoxyfenyl)taxolu, který se překrystaluje ze směsi methanolu a vody.
t.t. 174-176 °C; [a]25 Na^8,86c (c 0,05, CHClj).
'H NMR (CDCIj, 300 MHz) δ 8,12 (d, J = 7,1 Hz, 2H, benzoát ortho), 7,72 (m, 2H, aromat.), 7,59 (m, 1H, aromat.), 7,53-7.36 (m, 8H, aromat.), 6,96 (d, J=8,8 Hz, 1H, NH), 6,90 (m, 2H, aromat.) 6,26 (s, 1H, H10), 6,21 (dd, J = 9,3, 9,3 Hz, 1H, H13), 5,70 (dd, J = 8,8, 2,7 Hz, 1H, H3'), 5,66 (d, J = 6,8 Hz, 1H, Η2β), 4,93 (dd, J = 9,9, 2,2 Hz, 1H, H5), 4,74 (dd, J = 5,5, 2,7 Hz, 1H, H2'), 4,39 (m, 1H, H7), 4,29 (d, J = 8,8 Hz, 1H, H20cc), 4,18 (d, J = 8,8 Hz, 1H, Η20β), 3,78 (d, J = 6,8 Hz, 1H, H3), 3,78 (s, 3H), ArOMe), 3,67 (d, J = 5,5 Hz, 1H, 2ΌΗ), 2,61 (m, 1H, H6ct), 2,50 (d, J = 4,4 Hz, 1H, 7OH), 2,37 (s, 3H, 4Ac), 2,31 (m, 2H, H14), 2,22 (s, 3H, lOAc), 1,84 (m, 1H, Η6β), 1,79 (br, s. H, Mel8), 1,79 (s, 1H, 1OH), 1,67 (s, 3H, Mel9), 1,22 (s, 3H, Mel7), 1,13 (s,3H, Mel6).
-23CZ 290590 B6
Příklad 8
Příprava 3'-desfenyl-3'-(4-chlorfenyl)taxolu
K roztoku 7-triethylsilylbaccatinu III (200 mg, 0,286 mmol) v 2 ml tetrahydrofuranu se při -45 °C přikape 0,174 ml 1,63 M roztoku n—butyllithia v hexanu. Po 30 minutách při -45 °C se ke vzniklé směsi přikape roztok cis-l-benzoyl-3-(triethylsilyloxy)-4-(4-chlorfenyl)azetidin-2onu (595 mg, 1,43 mmol) v 2 ml tetrahydrofuranu. Výsledný roztok se ohřeje na 0 °C, potom se 1 hodinu udržuje při 0 °C a přidá se k němu 1 ml 10% roztoku kyseliny octové v tetrahydrofuranu. Směs se rozdělí mezi nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a směs ethylacetátu a hexanu (60:40). Organická vrstva se odpaří a zbytek se přečistí filtrací přes silikagel. Získá se 320 mg, směsi obsahující (2'R,3'S)-2',7-(bis)triethylsilyl-3'-desfenyl-3'-(4-chlorfenyl)taxol a malé množství (2'S,3'R)-izomeru.
K roztoku 320 mg (0,287 mmol) směsi získané předcházející reakcí v 18 ml acetonitrilu a 0,93 ml pyridinu se při 0 °C přidá 2,8 ml 48% vodného roztoku fluorovodíku. Vzniklá směs se 3 hodiny míchá při 0 °C, potom 13 hodin při 25 °C a rozdělí se mezi nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a ethylacetát. Odpařením ethylacetátového roztoku se získá 255 mg látky, která se přečistí mžikovou chromatografií. Získá se 158 mg (62%) 3'-desfenyl-3'-(4chlorfenyl)taxolu, který se překrystaluje ze směsi methanolu a vody.
t.t. 173-175 °C; [a]25 Na-50,8° (c 0,01, CHC13).
’H NMR (CDC13, 300 MHz), δ 8,13 (d, J = 7,1 Hz, 2H, benzoát ortho), 7,72 (d, J = 8,2 Hz, 2H, benzamid ortho), 7,65—7735 (m, 10H, aromat), 6,97 (d, J = 8,8 Hz, 1H, NH), 6,27 (s, 1H, H10), 6,25 (d, J = 8,3 Hz, 1H, H13), 5,78 (dd, J = 8,8, 2,2 Hz, 1H, H3'), 5,67 (d, J = 7,1 Hz, 1H, Η2β), 4,95 (dd, J = 8,8, 2,2 Hz, 1H, H5), 4,77 (br s, 1H, H2'), 4,40 (m, 1H, H7), 4,31 (d, J = 8,2 Hz, 1H, H20a), 4,19 (d, J = 8,2 Hz, 1H, Η20β), 3,80 (d, J = 7,1 Hz, 1H, H3), 3,61 (br s, 1H, 2ΌΗ), 2,54 (m, 1H, 6Ha), 2,38 (s, 3H, 4Ac), 2,32 (m, 2H, H14), 2,24 (s, 3H, lOAc), 1,85 (m, 1H, Η6β), 1,80 (br, s, 3H, Mel8), 1,68 (s, 3H, Mel9), 1,23 (s, 3H, Mel7), 1,14 (s, 3H, Mel6).
-24CZ 290590 B6
Příklad 9
Příprava 3'-desfenyl-3'-(4-bromfenyl)taxolu
K roztoku 7-triethylsilylbaccatinu III (200 mg, 0,286 mmol) v 2 ml tetrahydrofuranu se při -45 °C přikape 0,174 ml 1,63 M roztoku n—butyllithia v hexanu. Po 30 minutách při -45 °C se ke vzniklé směsi přikape roztok cis-l-benzoyl-3-(triethylsilyloxy)-4-(4-bromfenyl)-azetidin-2onu (660 mg, 1,43 mmol) v 2 ml tetrahydrofuranu. Výsledný roztok se ohřeje na 0 °C, potom se 1 hodinu udržuje při 0 °C a přidá se kněmu 1 ml 10% roztoku kyseliny octové v tetrahydrofuranu. Směs se rozdělí mezi nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a směs ethylacetátu a hexanu (60:40). Organická vrstva se odpaří a zbytek se přečistí filtrací přes silikagel. Získá se 330 mg směsi obsahující (2řR,3'S),—2r,7—(bis)triethylsilyl—3'—desfenyl—3'—(4— bromfenyl)taxol a malé množství (2'S,3'R)-izomeru.
K. roztoku 330 mg (0,284 mmol) směsi získané předcházející reakcí v 18 ml acetonitrilu a 0,93 ml pyridinu se při 0 °C přidá 2,8 ml 48% vodného roztoku fluorovodíku. Vzniklá směs se 3 hodiny míchá při 0 °C, potom 13 hodin při 25 °C a rozdělí se mezi nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a ethylacetát. Odpařením ethylacetátového roztoku se získá 265 mg látky, která se přečistí mžikovou chromatografií. Získá se 186 mg (64%) 3'-desfenyl-3'-(4bromfenyl)taxolu, který se překrystaluje ze směsi methanolu a vody.
t.t. 170-172 °C; [cc]25 Na -50,94° (c 0,01, CHC13).
’H NMR (CDC13, 300 MHz) δ 8,12 (d, J = 7,2 Hz, 2H, benzoát ortho), 7,71 (m, 2H, aromat.), 7,61 (m, 1H, aromat.), 7,50-7,47 (m, 6H, aromat.), 7,38 (m, 3H, aromat.), 7,04 (d, J = 8,8 Hz, 1H, NH), 6,27 (s, 1H, H10), 6,23. (dd, J = 8,2, 8,2 Hz, 1H, H13), 5,75 (dd, J = 8,8, 2,2 Hz, 1H, H3'), 5,66 (d, J = 7,1 Hz, 1H, Η2β), 4,94 (dd, J = 9,3, 1,7 Hz, 1H, H5), 4,75 (dd, J = 2,2 Hz, 1H, H2'), 4,38 (m, 1H, H7), 4,29 (d, J = 8,2 Hz, 1H, H20a), 4,18 (d, J = 8,2 Hz, 1H, Η20β), 3,79 (d, J = 7,1 Hz, 1H, H3), 3,7 (br, 1H, 2ΌΗ), 2,53 (m, 1H, H6a), 2,38 (br, 1H, 7OH), 2,37 (s, 3H, 4Ac), 2,30 (m, 2H, H14), 2,23 (s, 3H, lOAc), 1,87 (m, 1H, Η6β), 1,80 (br, s, 3H, Mel8), 1,80 (s, 1H, 1OH), 1,67 (s, 3H, Mel9), 1,22 (s, 3H, Mel7), 1,13 (s, 3H, Mel6).
-25CZ 290590 B6
Příklad 10
Příprava 3'-desfenyl-3'-(3,4-methylendioxyfenyl)taxolu
K roztoku 7-triethylsilylbaccatinu III (200 mg, 0,286 mmol) v 2 ml tetrahydrofuranu se při -45 °C přikape 0,174 ml 1,63 M roztoku n-butyllithia v hexanu. Po 30 minutách při -45 °C se ke vzniklé směsi přikape roztok cis-l-benzoyl-3-(triethylsilyloxy)—4-(3,4-methylendioxyfenyl)azetidin-2-onu (610 mg, 1,43 mmol) v 2 ml tetrahydrofuranu. Výsledný roztok se ohřeje na 0 °C, potom se 1 hodinu udržuje při 0 °C a přidá se k němu 1 ml 10% roztok kyseliny octové v tetrahydrofuranu. Směs se rozdělí mezi nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a směs ethylacetátu a hexanu (60:40). Organická vrstva se odpaří a zbytek se přečistí filtrací přes silikagel. Získá se 320 mg směsi obsahující (2'R,3'S)—2',—(bis)triethylsilyl—3'—desfenyl—3'—(3,4— methylendioxyfenyl)taxol a malé množství (2'S,3'R)-izomeru.
K. roztoku 320 mg (0,284 mmol) směsi získané předcházející reakcí v 18 ml acetonitrilu a 0,93 ml pyridinu se při 0 °C přidá 2,8 ml 48% vodného roztoku fluorovodíku. Vzniklá směs se 3 hodiny míchá při 0 °C, potom 13 hodin při 25 °C a rozdělí se mezi nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a ethylacetát. Odpařením ethylacetátového roztoku se získá 113 mg látky, která se přečistí mžikovou chromatografií. Získá se 165 mg (64%) 3'-desfenyl-3'-(3,4methylendioxyfenyl)taxolu, který se překrystaluje ze směsi methanolu a vody.
t.t. 178-180 °C; [cx]25 Na-46,6° (c 0,005, CHC13).
’H NMR (CDC13, 300 MHz) δ 8,14 (d, J = 7,2 Hz, 2H, benzoát ortho), 7,72 (m, 2H, aromat.), 7,15 (m, 1H, aromat.), 7,50 (m, 2H, aromat.), 7,38 (m, 2H, aromat.), 7,0 (m, 1H, aromat.), 6,94 (m, 2H, aromat.), 6,88 (d, J = 9,1 Hz, 1H, NH), 6,83 (m, 1H, aromat.), 6,88 (d, J = 9,1 Hz, 1H, NH), 6,83 (m, 1H, aromat.), 6,28 (s, 1H, H10), 6,23 (dd, J = 9,1, 9,1 Hz, 1H, H13), 5,97 (s, 2H, methylen), 5,69 (dd, J = 9,1, 2,5 Hz, 1H, H3'), 5,68 (d, J = 6,9 Hz, 1H, Η2β), 4,95 (dd, J = 9,6, 2,2 Hz, 1H, H5), 4,72 (dd, J = 2,5 Hz, 1H, H2'), 4,41 (m, 1H, H7), 4,31 (d, J = 8,4 Hz, 1H, H20a), 4,20 (d, J = 8,4 Hz, 1H, Η20β), 3,81 (d, J = 6,9 Hz, 1H, H3), 3,60 (br, 1H, 2ΌΗ), 2,56 (m. 1H, H6a), 2,43 (d, J = 4,1 Hz, 1H, 7OH), 2,39 (s, 3H, 4Ac), 2,31 (m, 2H, H14), 2,24 (s, 3H, lOAc), 1,88 (m, 1H, Η6β), 1,82 (br s, 3H, Mel), 1,86 (s, 1H, 10H), 1,68 (s, 3H, Mel9), 1,24 (s, 3H), Mel7), 1,15 (s, 3H, Mel6).
-26CZ 290590 B6
Příklad 11
MsO
o
Příprava 3'-desfenyl-3'-(3,4-dimethoxyfenyl)taxolu
K roztoku 7-triethylsilylbaccatinu III (200 mg, 0,286 mmol) v 2 ml tetrahydrofuranu se při -45 °C přikape 0,174 ml 1,63 M roztoku n—butyllithia v hexanu. Po 30 minutách při -45 °C se ke vzniklé směsi přikape roztok cis-l-benzoyl-3-(triethylsilyloxy)-4-(3,4-dimethoxyfenyl)azetidin-2-onu (630 mg, 1,43 mmol) v 2 ml tetrahydrofuranu. Výsledný roztok se ohřeje na 0 °C, potom se 1 hodinu udržuje při 0 °C a přidá se k němu 1 ml 10% roztoku kyseliny octové v tetrahydrofuranu. Směs se rozdělí mezi nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a směs ethylacetátu a hexanu (60:40). Organická vrstva se odpaří a zbytek se přečistí filtrací přes silikagel. Získá se 330 mg směsi obsahující (2'R,3'Sý-2',7-(bis)triethylsilyl-3'-desfenyl-3'-(3,4dimethoxyfenyl)taxol a malé množství (2'S,3'R)-izomeru.
K roztoku 330 mg (0,286 mmol) směsi získané předcházející reakcí v 18 ml acetonitrilu a 0,93 ml pyridinu se při 0 °C přidá 2,8 ml 48% vodného roztoku fluorovodíku. Vzniklá směs se 3 hodiny míchá při 0 °C, potom 13 hodin při 25 °C a rozdělí se mezi nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a ethylacetát. Odpařením ethylacetátového roztoku se získá 260 mg látky, která se přečistí mžikovou chromatografii. Získá se 175 mg (67 %) 3'-desfenyl-3'-(3,4-dimethoxyfenyl)taxolu, který se překrystaluje ze směsi methanolu a vody.
t.t. 165-167 °C; [cc]25 Na -42,0° (c 0,005, CHC13).
'H NMR (CDC13, 300 MHz) δ 8,12 (d, J = 8,3 Hz, 2H, benzoát ortho), 7,73 (d, J = 8,2 Hz, 2H, benzamid ortho), 7,65-7,35 (m, 6H, aromat.), 7,1-7,0 (m, 2H, aromat.), 6,94 (d, J = 8,8 Hz, 1H, NH), 6,88 (d, J = 8,3 Hz, 2H), aromat.), 6,27 (s, 1H, H10), 6,21 (dd, J - 9,3, 9,3 Hz, 1H, H13), 5,69 (m, 2H, H3, Η2β), 4,94 (dd, Hz, J = 9,9, 2,2 Hz, 1H, H5), 4,77 (d, J = 2,8 Hz, 1H, H2'), 4,39 (dd, J = 11,0, 6,6 Hz, 1H, H), 4,30 (d, J = 8,5 HZ, 1H, H20a), 4,19 (d, J = 8,5 Hz, 1H, Η20β), 3,88 (s, 3H, ArOMe), 3,87 (s, 3H, ArOMe), 3,80 (d, J = 7,1 Hz, 1H, H3), 3,59 (d, J = 4,4 Hz, 1H, 2ΌΗ), 2,54 (m, 1H, H6a), 2,38 (s, 3H, 4Ac), 2,36 (m, 2H, Η14α), Η14β), 2,23 (s, 3H, lOAc), 1,86 (m, 1H, Η6β), 1,80 (br s, 3H, Mel8), 1,68 (s, 3H, Mel9), 1,23 (s, 3H, Mel7), 1,14 (s, 3H, Mel6).
-27CZ 290590 B6
Příklad 12
Příprava N-debenzoyl-N-ethoxykarbonyltaxolu
K roztoku 7-triethylsilylbaccatinu III (155 mg, 0,221 mmol) v 2 ml tetrahydrofuranu se při -45 °C přikape 0,136 ml 1,63 M roztoku n-butyllithia v hexanu. Po 30 minutách při -45 °C se ke vzniklé směsi přikape roztok cis-l-ethoxykarbonyl-3-triethylsilyloxy)-4-fenylazetidin-2-onu (386 mg, 1,11 mmol) v 2 ml tetrahydrofuranu. Výsledný roztok se ohřeje na 0 °C, potom se 1 hodinu udržuje při 0 °C a přidá se k němu 1 ml 10% roztoku kyseliny octové vtetrahydro10 furanu. Směs se rozdělí mezi nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a směs ethylacetátu a hexanu (60:40). Organická vrstva se odpaří a zbytek se přečistí filtrací přes silikagel. Získá se 252 mg směsi obsahující (2'R,3'S)-2',7-(bis)triethylsilyl-N-debenzoyl-N-ethoxykarbonyltaxol a malé množství (2'S,3'R)-izomeru.
K roztoku 252 mg (0,112 mmol) směsi získané předcházející reakcí v 12 ml acetonitrilu a 0,6 ml pyridinu se při 0 °C přidá 1,8 ml 48% vodného roztoku fluorovodíku. Vzniklá směs se 3 hodiny míchá při 0 °C, potom 13 hodin při 25 °C a rozdělí se mezi nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a ethylacetát. Odpařením ethylacetátového roztoku se získá 216 mg látky, která se přečistí mžikovou chromatografií. Získá se 155 mg (85%) N-debenzoyl-N-ethoxy20 karbonyltaxolu, který se překrystaluje ze směsi methanolu a vody.
t.t. 161,5-162,5 °C; [a]25 Na-62,2° (c, 0,51, CHC13).
!H NMR (CDC13, 300 Mhz) δ 8,12 (d, J = 7,7 Hz, 2H, benzoát ortho), 7,65-7,3 (m, 8H, aromat.), 25 6,28 (m, 1H, H10), 6,27 (m, 1H, H13), 5,67 (d, J = 7,1 Hz, 1H, Η2β), 5,53 (d, J = 9,3 Hz, 1H,
H3'), 5,29 (d, J = 9,3 Hz, 1H, NH), 4,94 (dd, J = 9,3, 2,2 Hz, 1H, H5), 4,64 (dd, J = 5,0, 2,8 Hz, 1H, H2'), 4,41 (m, 1H, H7), 4,29 (d, J = 8,5 Hz, 1H, H20a), 4,17 (d, J = 8,5 Hz, 1H, Η20β), 4,01 (q, J = 7,1 Hz, 2H, COOCH7CH3), 3,79 (d, J = 7,1 Hz, 1H, H3), 3,45 (d, J = 5 Hz, 1H, 2ΌΗ), 2,54 (m, 1H, H6cc), 2,47 (d, J = 3,9 Hz 1H, 7OH), 2,36 (s, 3H, 4Ac), 2,24 (s, 3H, lOAc), 2,22 30 (m, 2H, Η14α, Η14β), 1,87 (m, 1H, H6a), 1,83 (br s, 3H, Mel8), 1,77 (s, 1H, 10H), 1,86 (s, 3H,
Mel9), 1,27 (s, 3H, Mel7), 1,15 (s, 3H, Mel6), 1,14 (t, J = 7,1 Hz, 2H, COOCH7CH3).
-28CZ 290590 B6
Příklad 13
Příprava 3'-desfenyl-3'-(4-nitrofenyl)taxolu
K roztoku 7-triethylsilylbaccatinu 63 M roztoku n—butyllithia v hexanu. Po 30 minutách při -45 °C se ke vzniklé směsí přikape roztok III (200 mg, 0,286 mmol) v 2 ml tetrahydrofuranu se při -45 °C přikape 0,174 ml 1, cis-l-benzoyl-3-(triethylsilyloyxy)-4-(4-nitrofenyl)azetidin-2onu (610 mg, 1,43 mmol) v 2 ml tetrahydrofuranu. Výsledný roztok se ohřeje na 0 °C, potom se 1 hodinu udržuje při 0 °C a přidá se k němu 1 ml 10% roztoku kyseliny octové v tetrahydrofuranu. Směs se rozdělí mezi nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a směs ethylacetátu a hexanu (6040). Organická vrstva se odpaří a zbytek se přečistí filtrací přes silikagel. Získá se 320 mg směsi obsahující (2'R,3'S),-2',7-(bis)triethylsilyl-3'-desfenyl-3'-(4-nitrofenyl)taxol a malé množství (2'S,3'R)-izomeru.
K roztoku 320 mg (0,284 mmol) směsi získané předcházející reakcí v 18 ml acetonitrilu a 0,93 ml pyridinu se při 0 °C přidá 2,8 ml 48% vodného roztoku fluorovodíku. Vzniklá směs se 3 hodiny míchá při 0 °C, potom 13 hodin při 25 °C a rozdělí se mezi nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a ethylacetát. Odpařením ethylacetátového roztoku se získá 255 mg látky, která se přečistí mžikovou chromatografií. Získá se 147 mg (57%) 3'-desfenyl-3'-(4nitrofenyl)taxolu, který se překrystaluje ze směsi methanolu a vody.
t.t. 188-190 °C; [a]25 Na-63,7° (c 0,01, CHClj).
’H NMR (CDClj, 300 MHz) δ 8,26 (d, J = 8,8 Hz, 2H, benzoát ortho), 8,20 (m, 2H, aromat.), 7,73 (m, 4H, aromat.), 7,60 (m, 1H, aromat.), 7,52 (m, 4H, aromat.), 7,41 (m, 1H, aromat.), 7,15 (d, J = 8,8 Hz, 1H, NH), 6,26 (s, 1H, H10), 6,26 (dd, J = 9,3, 9,3 Hz, 1H, H13), 5,93 (dd, J = 8,8, 2,8 Hz, 1H, H3'), 5,66 (d, J = 6,6 Hz, 1H, Η2β), 4,94 (dd, J = 9,3, 1,7 Hz, 1H, H5), 4,82 (dd, J = 3,9, 2,8 Hz, 1H, H2'), 4,38 (m, 1H, H7), 4,30 (d, J = 8,8 Hz, 1H, H20a), 4,19 (d, J = 8,8 Hz, 1H, Η20β), 3,86 (d, J = 3,9 Hz, 1H, 2ΌΗ), 3,79 (d, J - 6,6 Hz, 1H, H3), 2,55 (m, 1H, H6a), 2,46 (d, J = 3,8 Hz, 1H, 7OH), 2,41 (s, 3H, 4Ac), 2,38 (m, 2H, H14), 2,23 (s, 3H, lOAc), 1,82 (m, 1H, Η6β), 1,80 (br s, 3H, Mel8), 1,74 (s, 1H, 1OH), 1,68 (s, 3H, Mel9), 1,21 (s, 3H, Mel7), 1,13 (s, 3H, Mel6).
-29CZ 290590 B6
Příklad 14
Příprava 3'-desfenyl-3'-(2-furyl)taxolu
K roztoku 7-triethylsilylbaccatinu III (100 mg, 0,143 mmol) v 1 ml tetrahydrofuranu se při -45 °C přikape 0,087 ml 1,63 M roztoku n-butyllithia v hexanu. Po 30 minutách při -45 °C se ke vzniklé směsi přikape roztok cis-l-benzoyl-3-(triethylsilyloxy)-4-(2-furyl)azetidin-2-onu (266 mg, 0,715 mmol) v 1 ml tetrahydrofuranu. Výsledný roztok se ohřeje na 0 °C, potom se 1 hodinu udržuje při 0 °C a přidá se k němu 1 ml 10% roztoku kyseliny octové v tetrahydrofuranu. Směs se rozdělí mezi nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a směs ethylacetátu a hexanu (60:40). Organická vrstva se odpaří a zbytek se přečistí filtrací přes silikagel. Získá se 143 mg směsi obsahující (2'R,3'S)—2',7—(bis)triethylsilyl—3'—desfenyl—3'—<2—furyl)taxol a malé množství (2'S,3'R)-izomeru.
K roztoku 143 mg směsi získané předcházející reakcí v 6 ml acetonitrilu a 0,3 ml pyridinu se při 0 °C přidá 0,9 ml 48% vodného roztoku fluorovodíku. Vzniklá směs se 3 hodiny míchá při 0 °C, potom 13 hodin při 25 °C a rozdělí se mezi nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a ethylacetát. Odpařením ethylacetátového roztoku se získá 115 mg látky, která se přečistí mžikovou chromatografií. Získá se 98 mg (81%) 3'-desfenyl-3'-(2-furyl)taxolu, který se překrystaluje ze směsi methanolu a vody.
t.t. 174-176 °C; [a]25 Na - 47,8° (c, 0,045, CHCfi).
’H NMR (CDC13, 300 MHz), δ 8,14 (d, J = 7,0 Hz, 2H, benzoát ortho), 7,74 (m, 2H, aromat.), 7,51 (m, 7H, aromat.), 6,86 (d, J = 9,2 Hz, 1H, NH), 6,40 (d, J = 1,2 Hz, 2H, furyl), 6,29 (s, 1H, H10), 6,24 (dd, J = 9,2, 9,2 Hz, 1H, H13), 5,89 (dd, J = 9,2, 2,4 Hz, 1H, H3'), 5,69 (d, J = 7,0 Hz, 1H, Η2β), 4,96 (dd, J = 9,5, 1,8 Hz, 1H, H5), 4,83 (d, J = 2,4 Hz, 1H, H2'), 4,42 (dd, J = 10,7, 6,7 Hz, 1H, H7), 4,3 (d, J = 8,6 Hz, 1H, H20a), 4,20 (d, J = 8,6 Hz, 1H, Η20β), 3,83 (d, J = 7,0 Hz, 1H, H3), 2,56 (m, 1, H6a), 2,43 (s, 3H, 4Ac), 2,35 (m, 2H, H14), 2,24 (s, 3H, lOAc), 1,89 (m, 1H, Η6β), 1,87 (br s, 3H, Mel8), 1,87 (s, 1H, 10H), 1,69 (s, 3H, Mel9), 1,25 (s, 3H, Mel7), 1,15 (s, 3H, Mel6).
-30CZ 290590 B6
Příklad 15
Příprava 3'-desfenyl-3'-(4-fluorfenyl)taxolu
K roztoku 7-triethylsilylbaccatinu III (200 mg, 0,286 mmol) v 2 ml tetrahydrofuranu se při -45 °C přikape 0,174 ml 1,63 M roztoku n-butyllithia v hexanu. Po 30 minutách při -45 °C se ke vzniklé směsi přikape roztok cis-l-benzoyl-3-(triethylsilyloxy)-4-(4-fluorfenyl)azetidin-2-onu (570 mg, 1,43 mmol) v 2 ml tetrahydrofuranu. Výsledný roztok se ohřeje na 0 °C, potom se 1 hodinu udržuje při 0 °C a přidá se kněmu 1 ml 10% roztoku kyseliny octové v tetrahydrofuranu. Směs se rozdělí mezi nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a směs ethylacetátu a hexanu (60:40). Organická vrstva se odpaří a zbytek se přečistí filtrací přes silikagel. Získá se 315 mg směsi obsahující (2'R,3'S)—2r,7—(bis)triethylsilyl—3'—desfenyl—3'—(4— fluorfenyl)taxol a malé množství (2'S,3'R)-izomeru.
K roztoku 315 mg (0,286 mmol) směsi získané předcházející reakcí v 18 ml acetonitrilu a 0,93 ml pyridinu se při 0 °C přidá 2,8 ml 48% vodného roztoku fluorovodíku. Vzniklá směs se 3 hodiny míchá při 0 °C, potom 13 hodin při 25 °C a rozdělí se mezi nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a ethylacetát. Odpařením ethylacetátového roztoku se získá 250 mg látky, která se přečistí mžikovou chromatografií. Získá se 160 mg (64%) 3'-desfenyl-3'-(4fluorfenyl)taxolu, který se překrystaluje ze směsi methanolu a vody.
t.t. 171-173 °C; [a]25 Na -49,0° (c 0,005, CHC13).
’H NMR (CDC13, 300 MHz), δ 8,13 (d, J = 7,5 Hz, 2H, benzoát ortho), 7,25 (m, 2H, aromat.), 7,61 (m, 1H, aromat.), 7,50 (m, 4H, aromat.), 7,43 (m, 2H, aromat.), 7,10 (m, 2H, aromat.), 6,96 (d, J = 8,7 Hz, 1H, NH), 6,27 (s, 1H, H10), 6,25 (dd, J = 8,7, 8,7 Hz, 1H, H13), 5,79 )dd, J - 8,7, 2,4 Hz, 1H, H3'), 5,67 (d, J = 7,1 Hz, 1H, Η2β), 4,45 (dd, J = 7,9 Hz, 1H, H5), 4,76 (dd, J = 4,8, 2,4 Hz, 1H, H2'), 4,39 (m, 1H, H7), 4,31 (d, J - 8,9 Hz, 1H, H20cc), 4,20 (d, J = 8,9 Hz, 1H, Η20β), 3,80 (d, J = 7,1 Hz, 1H, H3), 3,57 (d, J = 4,8 Hz, 1H, 2ΌΗ), 2,58 (m, 1H, H6a), 2,43 (d, J = 4,3 Hz, 1H, 7OH), 2,38 (s, 3H, 4Ac), 2,30 (m, 2H, H14), 2,24 (s, 3H, lOAc), 1,85 (m, 1H, Η6β), 1,80 (br s, 3H, Mel8), 1,69 (s, 1H, 10H), 1,55 (s, 3H, Mel9), 1,23 (s, 3H, Mel7), 1,14 (s, 3H, Mel6).
-31 CZ 290590 B6
Příklad 16
Příprava 3'-desfenyl-3'-(2-thienyl)taxolu
K roztoku 7-triethylsilylbaccatinu III (100 mg, 0,143 mmol) v 1 ml tetrahydrofuranu se při -45 °C přikape 0,087 ml 1,63 M roztoku n—butyllithia v hexanu. Po 30 minutách při -45 °C se ke vzniklé směsi přikape roztok cis-l-benzoyl-3-(triethylsilyloxy)-4-(2-thienyl)-azetidin-2-onu (2,77 ,g 0,715 mmol) v 1 ml tetrahydrofuranu. Výsledný roztok se ohřeje na 0 °C, potom se 1 hodinu udržuje při 0 °C a přidá se kněmu 1 ml 10% roztoku kyseliny octové vtetrahydro10 furanu. Směs se rozdělí mezi nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a směs ethylacetátu a hexanu (60:40). Organická vrstva se odpaří a zbytek se přečistí filtrací přes silikagel. Získá se 169 mg směsi obsahující (2'R,3'S)—2',7—(bis)triethylsilyl—3'—desfenyl—3'—(2— thienyl)taxol a malé množství (2'S,3'R)-izomeru.
K roztoku 169 mg směsi získané předcházející reakcí v 6 ml acetonitrilu a 0,3 ml pyridinu se při 0 °C přidá 0,9 ml 48% vodného roztoku fluorovodíku. Vzniklá směs se 3 hodiny míchá při 0 °C, potom 13 hodin při 25 °C a rozdělí se mezi nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a ethylacetát. Odpařením ethylacetátového roztoku se získá 140 mg látky, která se přečistí mžikovou chromatografií. Získá se 93 mg (76 %) 3'-desfenyl-3'-(2-thienyl)taxolu, který se 20 překrystaluje ze směsi methanolu a vody.
t.t. 173-175 °C; [a]25 Na-42,l° (c 0,515, CHClj).
*H NMR (CDC13, 300 MHz, δ 8,14 (d, J = 7,1 Hz, 2H, benzoát ortho), 7,72 (d, J = 8,7 Hz, 2H, 25 benzamid ortho), 7,65-7,35 (m, 6H, aromat.), 7,31 (dd, J = 5,5, 1,1 Hz, 1H, thienyl), 7,19 (dd, J = 3,9, 1,1 Hz, 1H, thienyl, 7,03 (dd, J = 5,5, 3,9 Hz, 1H, thienyl), 6,96 (d, J = 8,8 Hz, 1H, NH), 6,28 (s, 1H, H10), 6,24 (dd, J = 8,8, 7,7 Hz, 1H, H13), 6,05 (dd, J = 8,8, 1,7 Hz, 1H, H3'),
5.68 (d, J = 7,1 Hz, 1H, H2), 4,95 (dd, J = 9,3, 1,7 Hz, 1H, H5), 4,78 (d, J - 2,2 HZ, 1H, H2'), 4,40 (dd, J = 11,0, 6,6 Hz, 1H, H7), 4,31 (d, J = 8,5 Hz, 1H, H20a), 4,20 (d, J = 8,5 Hz, 1H,
Η20β), 3,81 (d, J = 7,1 Hz, 1H, H3), 3,72 (br. s, 1H, 2ΌΗ), 2,54 (m, 1H, H6a), 2,41 (s, 3H,
4Ac), 2,37 (m, 2H, Η14α, Η14β), 2,23 (s, 3H, lOAc), 1,88 (m, 1H, H6a), 1,82 (br s, 3H, Mel8),
1.68 (s, 3H, Mel9), 1,23 (s, 3H, Mel7), 1,14 (s, 3H, Mel6).
Příklad 17
Příprava 2',7'-hydroxy-chráněného taxolu za použití alkoxidu hořečnatého
K roztoku 7-triethylsilylbaccatinu III (100 mg, 0,143 mmol) v 1 ml tetrahydrofuranu se při 40 —45 °C přikape 0,48 ml 3,0 M roztoku methylmagnesiumbromidu v etheru. Po 60 minutách při
-45 °C se ke vzniklé směsi přikape roztok (+)-cis-l-benzoyl-3-triethylsilyloxy-3-fenylazetidin-2-onu (82 mg, 0,215 mmol) v 1 ml tetrahydrofuranu.Výsledný roztok se ohřeje na 0 °C, potom 4 hodiny udržuje při této teplotě a přidá se kněmu 1 ml 10% roztoku kyseliny octové
-32CZ 290590 B6 v tetrahydrofuranu. Směs se rozdělí mezi nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a směs ethylacetátu a hexanu (60:40). Organická vrstva se odpaří a zbytek se přečistí mžikovou chromatografií a potom překrystalováním. Získá se 148 mg (96%) (2'R,3'S)-2',7-(bis)triethylsilyltaxolu.
Příklad 18
Příprava 2',7'-hydroxy-chráněného taxolu za použití alkoxidu draselného
K roztoku 7-triethylsilylbaccatinu III (100 mg, 0,143 mmol) v 1 ml tetrahydrofuranu se při -45 °C přikape 0,286 ml 0,5 M roztoku hexamethyldisilazidu draselného v toluenu. Po 60 minutách při -45 °C se ke vzniklé směsi přikape roztok (+)-cis-l-benzoyl-3-triethylsilyloxy-4-fenylazetidin-2-onu (82 mg, 0,215 mmol) v 1 ml tetrahydrofuranu. Výsledný roztok se ohřeje na 0 °C, potom se 3 hodiny udržuje při této teplotě a přidá se k němu 1 ml 10% roztoku kyseliny octové v tetrahydrofuranu. Směs se rozdělí mezi nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a směs ethylacetátu a hexanu (60:40). Organická vrstva se odpaří a zbytek se přečistí mžikovou chromatografií a potom překrystalováním. Získá se 139 mg (90%) (2'R,3'S)-2',7-(bis)triethylsilyltaxolu.
Příklad 19
Příprava 2',7'-hydroxy-chráněného taxolu za použití alkoxidu lithného z lithiumhexamethyldisilazidu
K roztoku 7-triethylsilylbaccatinu III (100 mg, 0,143 mmol) v 1 ml tetrahydrofuranu se při -45 °C přikape 0,143 ml 1,0 M roztoku hexamethyldisilazidu lithného v tetrahydrofuranu. Po 60 minutách při -45 °C se ke vzniklé směsi přikape roztok (+)-cis-l-benzoyl-3-triethylsilyloxy-4-fenylazetidin-2-onu (82 mg, 0,215 mmol) v 1 ml tetrahydrofuranu. Výsledný roztok se ohřeje na 0 °C, potom se 2 hodiny udržuje při této teplotě a přidá se k němu 1 ml 10% roztoku kyseliny octové v tetrahydrofuranu. Směs se rozdělí mezi nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a směs ethylacetátu a hexanu (60:40). Organická vrstva se odpaří a zbytek se přečistí mžikovou chromatografií a potom překrystalováním. Získá se 151 mg (98%) (2'R,3'S)-2',7-(bis)triethylsilyltaxolu.
Příklad 20
Příprava taxolu za použití alkoxidu lithného z lithiumhexamethyldisilazidu
K. roztoku 7-triethylsilylbaccatinu III (100 mg, 0,143 mmol) v 1 ml tetrahydrofuranu se při -45 °C přikape 0,143 ml 1,0 M roztoku hexamethyldisilazidu lithného v tetrahydrofuranu. Po 60 minutách při -45 °C se ke vzniklé směsi přikape roztok (+)-cis-l-benzoyl-3-(2-methoxy-2propyloxy)-4-fenylazetidin-2-onu (58 mg, 0,172 mmol) v 1 ml tetrahydrofuranu. Výsledný roztok se ohřeje na 0 °C, potom se 2 hodiny udržuje při této teplotě a přidá se k němu 1 ml 10% roztoku kyseliny octové v tetrahydrofuranu. Směs se rozdělí mezi nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a směs ethylacetátu a hexanu (60:40). Organická vrstva se odpaří a zbytek se přečistí překrystalováním. Získá se 147 mg (99%) (2'R,3'S)-2'-(2-methoxy-2propyloxy)-7-triethylsilyltaxolu.
K roztoku 116 mg (0,112 mmol) (2'R,3'S)-2'-(2-methoxy-2-propyloxy)-7-triethylsilyltaxolu v 6 ml acetonitrilu a 0,3 ml pyridinu se při 0 °C přidá 0,9 ml 48% vodného roztoku fluorovodíku.
Vzniklá směs se 8 hodiny míchá při 0 °C, potom 10 hodin při 25 °C a rozdělí se mezi nasycený
-33 CZ 290590 B6 vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a ethylacetát. Odpařením ethylacetátového roztoku se získá 113 mg látky, která se přečistí překrystalováním. Získá se 95 mg (99 %) taxolu, který je ve všech směrech identický s autentickým vzorkem.
Příklad 21
Menthylester N-benzoyl-(2'R,3'S)-fenylisoserinu
K roztoku (-)-mentholu (22 mg, 0,143 mmol) v 1 ml tetrahydrofuranu se při teplotě -45 °C přikape 0,143 ml l,0M roztoku hexamethyldisilazidu lithného v tetrahydrofuranu. Po 1 hodině při -45 °C se ke vzniklé směsi přikape roztok (+)-cis-l-benzoyl-3-(2-methoxy-2-propyloxy)-
4-fenylazetidin-2-onu (58 mg, 0,172 mmol) v 1 ml tetrahydrofuranu.
Vzniklý roztok se ohřeje na 0 °C, udržuje se 2 hodiny při této teplotě a přidá se k němu 1 ml 10% roztoku kyseliny octové v tetrahydrofuranu. Směs se rozdělí mezi nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a směs ethylacetátu a hexanu (60:40). Organická vrstva se odpaří a 77 mg zbytku se rozpustí v 6 ml tetrahydrofuranu při teplotě 0 °C. Ke vzniklému roztoku se přidá 0,9 ml ledové kyseliny octové a 0,9 ml vody. Vzniklá směs se 3 hodiny míchá při 0 °C a potom se rozdělí mezi nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a ethylacetát. Ethylacetátová vrstva se odpaří a 70 mg zbytku se přečistí chromatografií na silikagelu. Získá se 48 mg (80 %) methylesteru N-benzoyl-(2'R,3'S)-fenylisoserinu.
Příklad 22
BornylesterN-benzoyl-(2'R,3'S)-fenylisoserinu
OH H
K roztoku (-)-bomeolu (22 mg, 0,143 mmol) v 1 ml tetrahydrofuranu se při teplotě —45 °C přikape 0,143 ml 1,0 M roztoku hexamethyldisilazidu lithného v tetrahydrofuranu. Po 1 hodině při —45 °C se ke vzniklé směsi přikape roztok (+)-cis-benzoyl-3-(2-methoxy-2-propyloxy)-4fenylazetidin-2-onu (58 mg, 0,172 mmol) v 1 ml tetrahydrofuranu. Vzniklý roztok se zahřeje na 0 °C, udržuje se 2 hodiny při této teplotě a přidá se kněmu 1 ml 10% roztoku kyseliny octové v tetrahydrofuranu. Směs se rozdělí mezi nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a směs ethylacetátu a hexanu (60:40). Organická vrstva se odpaří a 75 mg zbytku se rozpustí v 6 ml tetrahydrofuranu při teplotě 0 °C. Ke vzniklému roztoku se přidá 0,9 ml ledové kyseliny octové a 0,9 ml vody. Vzniklá směs se 3 hodiny míchá při 0 °C a potom se rozdělí mezi nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a ethylacetát. Ethylacetátová vrstva se odpaří a 70 mg zbytku se přečistí chromatografií na silikagelu. Získá se 54 mg (90 %) bomylesteru N-benzoyl(2'R,3' S)-fenyl isoserinu
-34CZ 290590 B6
Příklad 23
S-V erbenylester N-benzoyl-(2'R,3' S)-feny 1 isoserinu
K roztoku S-cis-verbenolu (22 mg, 0,143 mmol) v 1 ml tetrahydrofuranu se při teplotě -45 °C přikape 0,143 ml 1,0 M roztoku hexamethyldisilazidu lithného v tetrahydrofuranu. Po 1 hodině při -45 °C se ke vzniklé směsi přikape roztok (+)-cis-l-benzoyl-3-(2-methoxy-2-propyloxy)4-fenylazetidin-2-onu (58 mg, 0,172 mmol) v 1 ml tetrahydrofuranu. Vzniklý roztok se zahřeje na 0 °C, udržuje se 2 hodiny při této teplotě a přidá se k němu 1 ml 10% roztoku kyseliny octové v tetrahydrofuranu. Směs se rozdělí mezi nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a směs ethylacetátu a hexanu (60:40). Organická vrstva se odpaří a 79 mg zbytku se rozpustí v 6 ml tetrahydrofuranu při teplotě 0 °C. Ke vzniklému roztoku se přidá 0,9 ml ledové kyseliny octové a 0,9 ml vody. Vzniklá směs se 3 hodiny míchá při 0 °C a potom se rozdělí mezi nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a ethylacetát. Ethylacetátová vrstva se odpaří a 70 mg zbytku se přečistí chromatografií na silikagelu. Získá se 55 mg (92 %) S-verbenylesteru N-benzoyl-(2'R,3'S)-fenylisoserinu
Příklad 24
Terpinen-4-ylester N-benzoyl-(2'R,3'S)-fenylisoserinu
K roztoku (+)-terpinen—4-olu (22 mg, 0,143 mmol) v 1 ml tetrahydrofuranu se při teplotě -45 °C přikape 0,143 ml 1,0 M roztoku hexamethyldisilazidu lithného v tetrahydrofuranu. Po 1 hodině při -45 °C se ke vzniklé směsi přikape roztok (+)-cis-l-benzoyl-3-(2-methoxy-2-propyloxy)4-fenylazetidin-2-onu (58 mg, 0,172 mmol) v 1 ml tetrahydrofuranu. Vzniklý roztok se zahřeje na 0 °C, udržuje se 2 hodiny při této teplotě a přidá se k němu 1 ml 10% roztoku kyseliny octové v tetrahydrofuranu. Směs se rozdělí mezi nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a směs ethylacetátu a hexanu (60:40). Organická vrstva se odpaří a 80 mg zbytku se rozpustí v 6 ml tetrahydrofuranu při teplotě 0 °C. Ke vzniklému roztoku se přidá 0,9 ml ledové kyseliny octové a 0,9 ml vody. Vzniklá směs se 3 hodiny míchá při 0 °C a potom se rozdělí mezi nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a ethylacetát. Ethylacetátová vrstva se odpaří a 70 mg zbytku se přečistí chromatografií na silikagelu. Získá se 50 mg (83 %) terpinen^f-ylesteru N-benzoy-(2'R,3'S)-fenylisoserinu
-35CZ 290590 B6
Příklad 25
Izopinokamfenylester N-benzoyl-(2'R,3'S)-fenylisoserinu
K roztoku (-)-izopinokamfenylu (22 mg, 0,143 mmol) v 1 ml tetrahydrofuranu se při teplotě -45 °C přikape 0,143 ml 1,0 M roztoku hexamethyldisilazidu lithného v tetrahydrofuranu. Po 1 hodině při -45 °C se ke vzniklé směsi přikape roztok (+)-cis-l-benzoyl-3-(2-methoxy-2propyloxy)-4-fenylazetidin-2-onu (58 mg, 0,172 mmol) v 1 ml tetrahydrofuranu. Vzniklý roztok se zahřeje na 0 °C, udržuje se 2 hodiny při této teplotě a přidá se kněmu 1 ml 10% io roztoku kyseliny octové v tetrahydrofuranu. Směs se rozdělí mezi nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a směs ethylacetátu a hexanu (60:40). Organická vrstva se odpaří a 77 mg zbytku se rozpustí v 6 ml tetrahydrofuranu při teplotě 0 °C. Ke vzniklému roztoku se přidá 0,9 ml ledové kyseliny octové a 0,9 ml vody. Vzniklá směs se 3 hodiny míchá při 0 °C a potom se rozdělí mezi nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a ethylacetát. 15 Ethylacetátová vrstva se odpaří a 70 mg zbytku se přečistí chromatografií na silikagelu. Získá se 53 mg (89 %) izokamfenylesteru N-benzoyl-(2'R,3'S)-fenylisoserinu
Příklad 26 α-Terpineylester N-benzoyl-(2'R,3'S)-fenylisoserinu
K roztoku (-)-mentholu (22 mg, 0,143 mmol) v 1 ml tetrahydrofuranu se při teplotě -45 °C přikape 0,143 ml 1,0 M roztoku hexamethyldisilazidu lithného v tetrahydrofuranu. Po 1 hodině 25 při -45 °C se ke vzniklé směsi přikape roztok (+)-cis-l-benzoyl-3-(2-methoxy-2-propyloxy)4-fenylazetidin-2-onu (58 mg, 0,172 mmol) v 1 ml tetrahydrofuranu. Vzniklý roztok se zahřeje na 0 °C, udržuje se 2 hodiny při této teplotě a přidá se k němu 1 ml 10% roztoku kyseliny octové v tetrahydrofuranu. Směs se rozdělí mezi nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a směs ethylacetátu a hexanu (60:40). Organická vrstva se odpaří a 73 mg zbytku se rozpustí 30 v 6 ml tetrahydrofuranu při teplotě 0 °C. Ke vzniklému roztoku se přidá 0,9 ml ledové kyseliny octové a 0,9 ml vody. Vzniklá směs se 3 hodiny míchá při 0 °C a potom se rozdělí mezi nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a ethylacetát. Ethylacetátová vrstva se odpaří a 70 mg zbytku se přečistí chromatografií na silikagelu. Získá se 48 mg (80 %) a-terpineylesteru N-benzoyl-(2'R,3'S)-fenylisoserinu.
-36CZ 290590 B6
Příklad 27
Příprava 2',7-hydroxy-chráněného taxolu za použití alkoxidu sodného
K roztoku 7-triethylsilylbaccatinu III (100 mg, 0,143 mmol) v 1 ml tetrahydrofuranu se při -45 °C přikape 0,143 ml 1,0 M roztoku hexamethyldisilazidu sodného v tetrahydrofuranu. Po 60 minutách při -45 °C se ke vzniklé směsi přikape roztok (+)-cis-l-benzoyl-3-triethylsilyloxy-4-fenylazetidin-2-onu (82 mg, 0,215 mmol) v 1 ml tetrahydrofuranu. Výsledný roztok se ohřeje na 0 °C, potom se 3 hodiny udržuje při této teplotě a přidá se k němu 1 ml 10% roztoku kyseliny octové v tetrahydrofuranu. Směs se rozdělí mezi nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a směs ethylacetátu a hexanu (60:40). Organická vrstva se odpaří a zbytek se přečistí mžikovou chromatografií a potom překrystalováním. Získá se 108 mg (70%) (2'R,3'S)-2',7-(bis)-triethylsilyltaxolu.
Příklad 28
Příprava N-debenzoyl-N-(4-chlorbenzoyl)taxolu
K roztoku 7-triethylsilylbaccatinu III (200 mg, 0,286 mmol) v 2 ml tetrahydrofuranu se při -AS °C přikape 0,174 ml 1,63 m roztoku n—butyllithia v hexanu. Po 30 minutách při -45 °C se ke vzniklé směsi přikape roztok (+)-€Ís-l-(4-chlorbenzoyl)-3-triethyIsilyloxy)-4-fenylazetidin-2onu (215 mg, 0,515 mmol) v 2 ml tetrahydrofuranu. Výsledný roztok se ohřeje na 0 °C, potom se 2 hodiny udržuje při 0 °C a přidá se k němu 1 ml 10% roztoku kyseliny octové v tetrahydrofuranu. Směs se rozdělí mezi nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a směs ethylacetátu a hexanu (60:40). Organická vrstva se odpaří a zbytek se přečistí filtrací přes silikagel. Získá se 320 mg surového (2'R,3'S)-2',7-(bis)triethylsilyl-N-debenzoyl-N-(4-chlorbenzoyl)taxolu.
K. roztoku 320 mg (0,286 mmol) surového produktu získaného předcházející reakcí v 18 ml acetonitrilu a 0,93 ml pyridinu se při 0 °C přidá 2,8 ml 48% vodného roztoku fluorovodíku. Vzniklá směs se 3 hodiny míchá při 0 °C, potom 13 hodin při 25 °C a rozdělí se mezi nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a ethylacetát. Odpařením ethylacetátového roztoku se získá 252 mg látky, která se přečistí mžikovou chromatografií. Získá se 213 mg (84%) N-debenzoyl-N-(4-chlorbenzoyl)taxolu, který se překrystaluje ze směsi methanolu a vody.
t.t. 179-181 °C; [a]25 Na -49,8° (c 0,1, CHC13).
’H NMR (CDCI3, 300 Mhz) δ 8,12 (d, J = 7,1 Hz, 2H, benzoát ortho), 7,64 (m, 2H, aromat.), 7,60 (m, 1H, aromat.), 7,49 (m, 9H, aromat.), 7,03 (d, J - 8,8 Hz, 1H, NH), 6,26 (s, 1H, H10), 6,21 (dd, J = 8,2, 8,2 Hz, 1H, H13), 5,76 (dd, J = 8,8, 2,2 Hz, 1H, H3'), 5,66 (d, J = 7,1 Hz, 1H, Η2β), 4,92 (dd, J = 9,9, 1,1 Hz, 1H, H5), 4,77 (dd, J = 5,5, 2,2 Hz, 1H, H2'), 4,38 (m, 1H, H7), 4,29 (d, J = 8,8 Hz, 1H, H20cc), 4,18 (d, J = 8,5 Hz, 1H, Η2β), 3,78 (d, J = 6,6 Hz, 1H, H3), 3,35 (d, J = 5,5 Hz, 1H, 2ΌΗ), 2,55 (m, 1H, H6a), 2,49 (d, J = 4,2 Hz, 1H, 7OH), 2,36 (s, 3H, 4Ac),
-37CZ 290590 B6
2,28 (m, 2H, H14), 2,22 (s, 3H, lOAc), 1,85 (m, 1H, Η6β), 1,77 (br, s, 3H, Mel8), 1.76 (s. 1H, 10H), 1,67 (s, 3H, Mel9), 1,22 (s, 3H, Mel7), 1,13 (s, 3H. Mel6).
Příklad 29
Příprava N-debenzoyl-N-(4-terc.butylbenzoyl)taxolu
K roztoku 7-triethylsilylbaccatinu III (200 mg, 0,286 mmol) v 2 ml tetrahydrofuranu se při -45 °C přikape 0,174 ml 1,63 M roztoku n—butyllithia v hexanu. Po 30 minutách při -45 °C se ke vzniklé směsi přikape roztok (+}-cis-l-(4-terc.butylbenzoyl)-3-triethylsilyloxy)-4-fenylazetidin-2-onu (226 mg, 0,515 mmol) v 2 ml tetrahydrofuranu. Výsledný roztok se ohřeje na 0 °C, potom se 2 hodiny udržuje při 0 °C a přidá se k němu 1 ml 10% roztoku kyseliny octové v tetrahydrofuranu. Směs se rozdělí mezi nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a směs ethylacetátu a hexanu (60:40). Organická vrstva se odpaří a zbytek se přečistí filtrací přes silikage. Získá se 330 mg surového (2'R,3'S)-2',7-(bis)triethylsilyl-N-debenzoyl-N-(4terc.butylbenzoyl)taxolu.
K roztoku 330 mg (0,289 mmol) surového produktu získaného předcházející reakcí v 18 ml acetonitrilu a 0,93 ml pyridinu se při 0 °C přidá 2,8 ml 48% vodného roztoku fluorovodíku. Vzniklá směs se 3 hodiny míchá při 0 °C, potom 13 hodin při 25 °C a rozdělí se mezi nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a ethylacetát. Odpařením ethylacetátového roztoku se získá 260 mg látky, která se přečistí mžikovou chromatografií. Získá se 240 mg (92 %) N-debenzoyl-N-(4-terc.butylbenzoyl)taxolu, který se překrystaluje ze směsi methanolu a vody.
t.t. 171-173 °C; [a]25 Na -49,1° (c 0,05, CHClj).
*H NMR (CDC13, 300 MHz) δ 8,13 (d, J = 7,1 Hz, 2H, benzoát ortho), 7,76-7,25 (m, 12H, aromat.), 6,98 (d, J = 8,8 Hz, 1H, NH), 6,27 (s, 1H, H10), 6,21 (dd, J = 8,8, 8,8 Hz, 1H, H13), 5,77 (dd, J = 8,8, 2,7 Hz, 1H, H3'), 5,67 (d, J = 6,6 Hz, 1H, Η2β), 4,94 (dd, J = 9,3, 1,2 Hz, 1H, H5), 4,78 (dd, J = 4,4, 2,7 Hz, 1H, H2'), 4,38 (m, 1H, H7), 4,29 (d, J = 8,2 Hz, 1H, H20a), 4,20 (d, J = 8,2 Hz, 1H, Η20β), 3,79 (d, J = 6,6 Hz, 1H, H3), 3,65 (d, J = 4,4 Hz, 1H, 2ΌΗ), 2,57 (m, 1H. H6a), 2,48 (d, J = 4,1 Hz, 1H, 7OH), 2,37 (s, 3H), 4,Ac), 2,31 (m, 2H, H14), 2,22 (s, 3H, lOAc), 1,85 (m, 1H, Η6β), 1,79 (br s, 3H, Mel8), 1,68 (s, 1H, 1OH), 1,68 (s, 3H, Mel9), 1,29 (s, 9H, Ar‘Bu), 1,23 (s, 3H, Mel7), 1,13 (s, 3H, Mel6).
-38CZ 290590 B6
Příklad 30
Příprava N-debenzoyl-N-(4-methoxybenzoyl)-3'-desfenyl-3'-(4-fluorfenyl)taxolu
K roztoku 7-triethylsilylbaccatinu III (200 mg, 0,285 mmol) v 2 ml tetrahydrofuranu se při -45 °C přikape 0,175 ml 1,63 M roztoku n—butyllithia v hexanu. Po 30 minutách při -45 °C se ke vzniklé směsi přikape roztok cis-l-(4-methoxybenzoyl)-3-triethylsilyloxy)-4-(4-fluorfenyl)azetidin-2-onu (614 mg, 1,43 mmol) v 2 ml tetrahydrofuranu. Výsledný roztok se ohřeje na 0 °C, potom se 1 hodinu udržuje při 0 °C a přidá se k němu 1 ml 10% roztoku kyseliny octové v tetrahydrofuranu. Směs se rozdělí mezi nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a směs ethylacetátu a hexanu (60:40). Organická vrstva se odpaří a zbytek se přečistí filtrací přes silikagel. Získá se 362 mg směsi obsahující (2'R,3'S)-2',7-(bis)triethylsilyl-N-debenzoyl-N-(4methoxybenzoyl)-3'-desfenyl-3'-(4-fluorfenyl)taxol a malé množství (2'S,3'R)-izomeru.
K roztoku 362 mg směsi získané předcházející reakcí v 12 ml acetonitrilu a 0,6 ml pyridinu se při 0 °C přidá 1,8 ml 48% vodného roztoku fluorovodíku. Vzniklá směs se 3 hodiny míchá při 0 °C, potom 13 hodin při 25 °C a rozdělí se mezi nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a ethylacetát. Odpařením ethylacetátového roztoku se získá 269 mg látky, která se přečistí mžikovou chromatografií. Získá se 183 mg (71 %) N-debenzoyl-N-(4-methoxybenzoyl)-3'desfenyl-3'-(4-fluor-fenyl)-taxolu, který se překrystaluje ze směsi methanolu a vody.
t.t. 172,5-174,5 °C; [a]25 Na-47,0° (c 0,0044, CHClj).
*H NMR (CDC13, 300 MHz) δ 8,13 (d, J = 7,2Hz, 2H, benzoát ortho), 7,7-7,4 (m, 9H, aromat.), 7,10 (dd, J = 8,8, 8,8 Hz, H10), 6,23 (dd, J = 8,8, 8,8 Hz, 1H, H13), 5,76 (dd, J = 8,8, 2,2 Hz, 1H, H3'), 5,67 (d, J = 7,1 Hz, 1H, Η2β), 4,94 (dd, J = 9,9, 2,2 Hz, 1H, H5), 4,75 (dd, J = 4,4, 2,2 Hz, 1H, H2'), 4,39 (m, 1H, H7), 4,31 (d, J = 8,5 Hz, 1H, H20a), 4,19 (d, J = 8,5 Hz, 1H, Η20β), 3,79 (d, J = 7,1 Hz, 1H, H3), 3,59 (d, J = 4,4 Hz, 1H, 2ΌΗ), 2,54 (m, 1H, H6a), 2,47 (d, J = 4,4 Hz, 1H, 7OH), 2,36 (s, 3H, 4Ac), 2,30 (m, 2H, Η14α, Η14β), 2,24 (s, 3H, lOAc), 1,88 (m, 1H, H6a), 1,78 (br s, 3H, Mel8), 1,74 (s, 1H, 1OH), 1,68 (s, 3H, Mel9), 1,23 (s, 3H, MeI7), 1,14 (s, 3H, Mel 6).
Z výše uvedeného popisu je zřejmé, že pomocí vynálezu se skutečně dosahuje stanovených úkolů.
Vynález lze různým způsobem obměňovat, pokud se týče složení používaných směsí a parametrů postupu, aniž by to znamenalo únik z rozsahu tohoto vynálezu, který je vymezen pouze následujícími patentovými nároky.

Claims (10)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    1. Způsob výroby substituovaných esterů isoserinu obecného vzorce A kde
    Ri představuje skupinu vzorce -OR6;
    R2 představuje atom vodíku, alkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, alkenylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, alkinylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, arylskupinu se 6 až 15 atomy uhlíku, která je popřípadě substituována alkoxyskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, hydroxyskupinou, chráněnou hydroxyskupinou, halogenem, alkylskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, arylskupinou s 6 až 15 atomy uhlíku, alkenylskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, nitroskupinou, aminoskupinou nebo amidoskupinou nebo heteroarylskupinu s 5 až 15 atomy uhlíku v níž je alespoň jedním kruhovým členem atom síry, dusíku nebo kyslíku;
    R3 a R4 nezávisle představuje vždy atom vodíku, alkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, alkenylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, alkinylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, arylskupinu se 6 až 15 atomy uhlíku, která je popřípadě substituována alkoxyskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, hydroxyskupinou, chráněnou hydroxyskupinou, halogenem, alkylskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, aryslkupinou s 6 až 15 atomy uhlíku, alkenylskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, nitroskupinou, aminoskupinou nebo amidoskupinou nebo heteroarylskupinu s 5 až 15 atomy uhlíku v níž je alespoň jedním kruhovým členem atom síry, dusíku, nebo kyslíku;
    R5 představuje skupinu vzorce -COR10, - COOR10 nebo -CONRsRío,;
    Ró představuje atom vodíku, alkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, alkenylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, alkinylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, arylskupinu se 6 až 15 atomy uhlíku, která je popřípadě substituována alkoxyskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, hydroxyskupinou, chráněnou hydroxyskupinou, halogenem, alkylskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, arylskupinou s 6 až 15 atomy uhlíku, alkenylskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, nitroskupinou, aminoskupinou nebo amidoskupinou nebo heteroarylskupinu s 5 až 15 atomy uhlíku v níž je alespoň jedním kruhovým členem atom síry, dusíku nebo kyslíku, nebo chránící skupinu hydroxyskupiny;
    -40CZ 290590 B6
    R8 představuje atom vodíku, alkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, alkenylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, alkinylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, arylskupinu se 6 až 15 atomy uhlíku, která je popřípadě substituována alkoxyskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, hydroxyskupinou, chráněnou hydroxyskupinou, halogenem, alkylskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, arylskupinou s 6 až 15 atomy uhlíku, alkenylskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, nitroskupinou, aminoskupinou nebo amidoskupinou; nebo heteroarylskupinu s 5 až 15 atomy uhlíku v níž je alespoň jedním kruhovým členem atom síry, dusíku nebo kyslíku;
    Rio představuje alkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, alkenylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, alkinylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, arylskupinu se 6 až 15 atomy uhlíku, která je popřípadě substituována alkoxyskupinou s 1 až 6 atom uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, hydroxyskupinou, chráněnou hydroxyskupinou, halogenem, alkylskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, arylskupinou s 6 až 15 atomy uhlíku, alkenylskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, nitroskupinou, aminoskupinou nebo amidoskupinou; nebo heteroarylskupinu s 5 až 15 atomy uhlíku v níž je alespoň jedním kruhovým členem atom síry, dusíku nebo kyslíku;
    Ei, E2 a E3 brány dohromady spolu s atomem uhlíku, k němuž jsou vázány, představují tricyklické nebo tetracyklické taxanové jádro;
    přičemž pod pojmem „chránící skupina hydroxyskupiny“ se rozumí skupina snadno odstranitelná za mírných podmínek, jež neruší esterovou vazbu jiných substituentů a pod pojmem „chráněná hydroxyskupina“ se rozumí hydroxyskupina chráněná výše uvedenou chránící skupinou;
    vyznačující se tím, že se β-laktam obecného vzorce B
    R *4
    f 1 2 4 3
    r3 r2 (B), kde Rj, R2, R3, R4 a R5 mají výše uvedený význam, nechá reagovat s alkoxidem kovu obecného vzorce C
    MOCE,E2E3 (C ), kde M představuje kov a Eb E2 a E3 mají výše uvedený význam.
  2. 2. Způsob podle nároku 1 pro výrobu sloučenin obecného vzorce a, kde skupina -CE)E2E3 definuje tricyklické taxanové jádro a Rb R2, R3, R4 a R5 mají význam uvedený v nároku 1, vyznačující se tím, že se jako alkoxidu kovu obecného vzorce C použije sloučeniny, kde skupina -CE]E2E3 má výše uvedený význam.
  3. 3. Způsob podle nároku 1, vyznač uj ící se tím, že se vychází zodpovídajících sloučenin obecných vzorců B a C za vzniku sloučeniny obecného vzorce A, kde skupina -CE]E2E3 definuje tricyklické taxanové jádro, Rb R3, R4 a R5 mají význam uvedený v nároku 1 a R$ představuje chránící skupinu hydroxyskupiny; přičemž pod pojmem „chránící skupina hydroxyskupiny“ se rozumí skupina snadno odstranitelná za mírných podmínek, jež neruší esterovou vazbu jiných substituentů.
    -41 CZ 290590 B6
  4. 4. Způsob podle nároku 1 pro výrobu sloučenin obecného vzorce A, kde skupina -CE1E2E3 definuje tetracyklické taxanové jádro a Rb R2, R3, R4 a R5 mají význam uvedený v nároku 1, vyznačující se tím, že se jako alkoxidů kovu obecného vzorce C použije sloučeniny, kde skupina-CE1E2E3 má výše uvedený význam.
  5. 5. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se vychází zodpovídajících sloučenin obecných vzorců B a C za vzniku sloučeniny obecného vzorce A. kde skupina -CEiE2E3 definuje tetracyklické taxanové jádro, Rb R3, R4 a R5 mají význam uvedený v nároku 1 a R$ představuje chránící skupinu hydroxyskupiny; přičemž pod pojmem „chránící skupina hydroxyskupiny“ se rozumí skupina snadno odstranitelná za mírných podmínek, jež neruší esterovou vazbu jiných substituentů.
  6. 6. Způsob podle nároku 1 pro výrobu sloučenin obecného vzorce A, kde
    Ri představuje skupinu vzorce -OR^;
    R5 představuje skupinu vzorce -COR)0, -COOR10 nebo -CONRgRio;
    Ró představuje chránící skupinu hydroxyskupiny; a
    R10 představuje alkylskupinu, fenylskupinu, furylskupinu nebo thienylskupinu a zbývající substituenty mají význam uvedený v nároku 1;
    přičemž pod pojmem chránící skupina hydroxyskupiny“ se rozumí skupina snadno odstranitelná za mírných podmínek, jež neruší esterovou vazbu jiných substituentů, vyznačující se tím, že se β-laktam obecného vzorce B, kde Rb R2, R3, R4 a R5 mají výše uvedený význam, nechá reagovat s alkoxidem kovu obecného vzorce C, kde M představuje sodík, draslík, lithium, hořčík, titan, zirkon, zinek nebo kadmium a Ej, E2 a E3 mají výše uvedený význam.
  7. 7. Způsob podle nároku 1 pro výrobu sloučenin obecného vzorce A, kde R, představuje skupinu vzorce -COR'10 a R'10 představuje fenylskupinu, methoxyskupinu, ethoxyskupinu, terc.butoxyskupinu nebo skupinu obecného vzorce kde X představuje atom chloru, bromu nebo fluoru, methoxyskupinu nebo nitroskupinu, přičemž zbývající substituenty mají význam uvedený v nároku 1 vyznačující se tím, že jako β-laktamu obecného vzorce B použije sloučeniny, kde Ri, R2, R3 a R4 mají význam uvedený v nároku 1 a R5 má výše uvedený význam.
  8. 8. Způsob podle nároku 1 pro výrobu sloučenin obecného vzorce A, kde R3 představuje skupinu vzorce
    -42CZ 290590 B6 kde Ph představuje fenylskupinu, Me představuje methylskupinu a X představuje atom chloru, bromu nebo fluoru, methoxyskupinu nebo nitroskupinu přičemž zbývající substituenty mají význam uvedený v nároku 1,vyznačující se tím, že jako β-laktamu obecného vzorce B použije sloučeniny, kde Rb R2, R4 a R5 mají význam uvedený v nároku 1 a Rj má výše uvedený význam.
  9. 9. Způsob podle nároku 1 pro výrobu sloučenin obecného vzorce A, kde skupina -CE|E2E3 představuje skupinu obecného vzorce kde Ph představuje fenylskupinu, Ac představuje acetylskupinu, Z představuje acetoxyskupinu nebo skupinu -OT2 a Ti a T2 představuje vždy chránící skupinu hydroxyskupiny, přičemž Rb R2, R3, R4 a R5 mají význam uvedený v nároku 1 a pod pojmem „chránící skupina hydroxyskupiny“ se rozumí skupina snadno odstranitelná za mírných podmínek, jež neruší esterovou vazbu jiných substituentů, vyznačující se tím, že se jako alkoxidu kovu obecného vzorce C použije sloučeniny obecného vzorce kde Ph, Ac, T] a Z mají výše uvedený význam a M představuje kov.
  10. 10. Způsob podle nároku 1 pro výrobu sloučenin obecného vzorce A, kde skupina -CE]E2Ej představuje skupinu obecného vzorce
    -43CZ 290590 B6 kde <· Z představuje acetoxy skup inu nebo skupinu -OT2;
    Ti a T2 představuje vždy chrániči skupinu hydroxyskupiny;
    Ph představuje fenylskupinu;
    10 Ac představuje acetylskupinu;
    Ri představuje skupinu vzorce -OR^;
    R2 představuje atom vodíku;
    R3 představuje alkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, alkenylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, alkinylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, arylskupinu se 6 až 15 atomy uhlíku, která je popřípadě substituována alkoxy20 skupinou s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, hydroxyskupinou. ./báněnou hydroxyskupinou, halogenem, alkylskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, arylskupinou s 6 až 15 atomy uhlíku, alkenylskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku,nitroskupinou, aminoskupinou nebo amidoskupinou nebo heteroarylskupinu s 5 až 25 15 atomy uhlíku v níž je alespoň jedním kruhovým členem atom síry, dusíku nebo kyslíku;
    Rt představuje atom vodíku;
    R5 představuje skupinu vzorce -CORio nebo -CORio;
    Ré představuje chránící skupinu hydroxyskupiny; a
    Rio představuje alkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, alkenylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy
    35 uhlíku, alkinylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, arylskupinu se 6 až 15 atomy uhlíku, která je popřípadě substituována alkoxyskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, hydroxyskupinou, chráněnou hydroxyskupinou, halogenem, alkylskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku > v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, arylskupinou s 6 až 15 atomy uhlíku,
    40 alkenylskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku v hlavním řetězci a celkem až s 15 atomy uhlíku, nitroskupinou, aminoskupinou nebo amidoskupinou; nebo heteroarylskupinu s 5 až 15 atomy uhlíku v níž je alespoň jedním kruhovým členem atom síry, dusíku nebo kyslíku;
    přičemž pod pojmem „chránící skupina hydroxyskupiny“ se rozumí skupina snadno odstranitelná 45 za mírných podmínek, jež neruší esterovou vazbu jiných substituentů, taxolu a pod pojmem „chráněná hydroxyskupina“ se rozumí hydroxyskupina chráněná výše uvedenou chránící
CZ327096A 1991-09-23 1992-09-22 Beta-Lactams useful for preparation of substituted isoserine esters using metal alkoxides CZ290590B6 (en)

Applications Claiming Priority (3)

Application Number Priority Date Filing Date Title
US76380591A 1991-09-23 1991-09-23
US86295592A 1992-04-03 1992-04-03
US86384992A 1992-04-06 1992-04-06

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CZ290590B6 true CZ290590B6 (en) 2002-08-14

Family

ID=29716161

Family Applications (2)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ327096A CZ290590B6 (en) 1991-09-23 1992-09-22 Beta-Lactams useful for preparation of substituted isoserine esters using metal alkoxides
CZ1994660A CZ287417B6 (cs) 1991-09-23 1992-09-22 Způsob výroby derivátů taxanu

Family Applications After (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ1994660A CZ287417B6 (cs) 1991-09-23 1992-09-22 Způsob výroby derivátů taxanu

Country Status (16)

Country Link
EP (3) EP1193252B1 (cs)
JP (2) JP3469237B2 (cs)
KR (1) KR100252493B1 (cs)
AT (3) ATE349424T1 (cs)
CA (3) CA2254273C (cs)
CZ (2) CZ290590B6 (cs)
DE (3) DE69233672T2 (cs)
DK (3) DK0605637T3 (cs)
ES (3) ES2132129T3 (cs)
FI (1) FI113046B (cs)
GR (1) GR3030329T3 (cs)
HU (1) HU226369B1 (cs)
NO (1) NO306209B1 (cs)
RU (1) RU2128654C1 (cs)
SG (2) SG97130A1 (cs)
WO (1) WO1993006079A1 (cs)

Families Citing this family (32)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US5430160A (en) 1991-09-23 1995-07-04 Florida State University Preparation of substituted isoserine esters using β-lactams and metal or ammonium alkoxides
US5284864A (en) 1991-09-23 1994-02-08 Florida State University Butenyl substituted taxanes and pharmaceutical compositions containing them
US5710287A (en) 1991-09-23 1998-01-20 Florida State University Taxanes having an amino substituted side-chain and pharmaceutical compositions containing them
US6005138A (en) 1991-09-23 1999-12-21 Florida State University Tricyclic taxanes having a butenyl substituted side-chain and pharmaceutical compositions containing them
US7074945B2 (en) 1991-09-23 2006-07-11 Florida State University Metal alkoxide taxane derivatives
US6521660B2 (en) 1991-09-23 2003-02-18 Florida State University 3′-alkyl substituted taxanes and pharmaceutical compositions containing them
US5294637A (en) * 1992-07-01 1994-03-15 Bristol-Myers Squibb Company Fluoro taxols
US5380751A (en) * 1992-12-04 1995-01-10 Bristol-Myers Squibb Company 6,7-modified paclitaxels
ES2252362T3 (es) * 1992-12-23 2006-05-16 Bristol-Myers Squibb Company Nuevos taxanos portadores de cadena lateral y productos intermedios de los mismos,.
US5646176A (en) * 1992-12-24 1997-07-08 Bristol-Myers Squibb Company Phosphonooxymethyl ethers of taxane derivatives
ZA94128B (en) * 1993-02-01 1994-08-19 Univ New York State Res Found Process for the preparation of taxane derivatives and betalactam intermediates therefor
TW467896B (en) 1993-03-19 2001-12-11 Bristol Myers Squibb Co Novel β-lactams, methods for the preparation of taxanes and sidechain-bearing taxanes
PT1227093E (pt) * 1993-03-22 2005-09-30 Univ Florida State Beta-cactamas uteis para a preparacao de taxanos possuindo cadeia lateral substituida com furilo ou tienilo
US5677470A (en) * 1994-06-28 1997-10-14 Tanabe Seiyaku Co., Ltd. Baccatin derivatives and processes for preparing the same
US6201140B1 (en) 1994-07-28 2001-03-13 Bristol-Myers Squibb Company 7-0-ethers of taxane derivatives
CA2162759A1 (en) * 1994-11-17 1996-05-18 Kenji Tsujihara Baccatin derivatives and processes for preparing the same
DE19509697A1 (de) * 1995-03-08 1996-09-12 Schering Ag Neue Borneole, Verfahren zu ihrer Herstellung und ihre pharmazeutische Verwendung
US6107332A (en) 1995-09-12 2000-08-22 The Liposome Company, Inc. Hydrolysis-promoting hydrophobic taxane derivatives
US6051600A (en) * 1995-09-12 2000-04-18 Mayhew; Eric Liposomal hydrolysis-promoting hydrophobic taxane derivatives
NZ332475A (en) 1996-05-08 2000-05-26 Upjohn Co silylated baccatin derivatives, 3-(substituted amino)-3-phenyl-(2R,3S)-isoserinate derivatives, the oxazolidine ester thereof and other immediates used to prepare baccatin derivatives
AU776216B2 (en) 1999-05-28 2004-09-02 Bristol-Myers Squibb Company Semi-synthesis of paclitaxel using dialkyldichlorosilanes
US6649632B2 (en) 2000-02-02 2003-11-18 Fsu Research Foundation, Inc. C10 ester substituted taxanes
UA75625C2 (en) 2000-12-01 2006-05-15 Biogen Inc Condensed purine derivatives as a1 adenosine receptor antagonists
KR20050044621A (ko) 2001-11-30 2005-05-12 브리스톨-마이어스 스큅 컴퍼니 파클리탁셀 용매화물
PL194032B1 (pl) * 2002-12-19 2007-04-30 Agropharm Sa Sposób wytwarzania półproduktów użytecznych w syntezie paklitakselu
US6956123B2 (en) * 2003-03-17 2005-10-18 Natural Pharmaccuticals, Inc. Purification of taxanes and taxane mixtures using polyethyleneimine-bonded resins
US8703982B2 (en) 2003-03-17 2014-04-22 Phyton Holdings Llc Purification of taxanes
HN2005000054A (es) 2004-02-13 2009-02-18 Florida State University Foundation Inc Taxanos sustituidos con esteres de ciclopentilo en c10
WO2006116532A2 (en) 2005-04-28 2006-11-02 University Of Massachusetts Lowell Synthesis of oligo/poly(catechins) and methods of use
JP2011517455A (ja) 2008-03-31 2011-06-09 フロリダ・ステイト・ユニバーシティ・リサーチ・ファウンデイション・インコーポレイテッド C(10)エチルエステルおよびc(10)シクロプロピルエステル置換タキサン
PL388144A1 (pl) 2009-05-29 2010-12-06 Przedsiębiorstwo Produkcyjno-Wdrożeniowe Ifotam Spółka Z Ograniczoną Odpowiedzialnością Solwaty (2R,3S)-3-tert-butoksykarbonylamino-2-hydroksy-3-fenylopropionianu 4-acetoksy-2α-benzoiloksy -5β,20-epoksy-1,7β,10β-trihydroksy-9-okso-taks-11-en-13α-ylu, sposób ich otrzymywania i zastosowanie
AU2015241198A1 (en) 2014-04-03 2016-11-17 Invictus Oncology Pvt. Ltd. Supramolecular combinatorial therapeutics

Family Cites Families (3)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US5175315A (en) * 1989-05-31 1992-12-29 Florida State University Method for preparation of taxol using β-lactam
US5136060A (en) * 1989-11-14 1992-08-04 Florida State University Method for preparation of taxol using an oxazinone
MX9102128A (es) * 1990-11-23 1992-07-08 Rhone Poulenc Rorer Sa Derivados de taxano,procedimiento para su preparacion y composicion farmaceutica que los contiene

Also Published As

Publication number Publication date
DE69233672T2 (de) 2007-10-18
HUT71795A (en) 1996-02-28
DK0884314T3 (da) 2004-05-24
AU2689092A (en) 1993-04-27
GR3030329T3 (en) 1999-09-30
EP1193252B1 (en) 2006-12-27
EP0884314B1 (en) 2004-01-21
EP1193252A2 (en) 2002-04-03
KR100252493B1 (ko) 2000-05-01
AU647971B2 (en) 1994-03-31
SG52496A1 (en) 1998-09-28
DE69228756T2 (de) 1999-10-07
ES2214665T3 (es) 2004-09-16
CA2098478A1 (en) 1993-03-24
NO306209B1 (no) 1999-10-04
HU226369B1 (en) 2008-09-29
CA2418125A1 (en) 1993-03-24
DE69228756D1 (de) 1999-04-29
HU9400830D0 (en) 1994-06-28
EP0605637A1 (en) 1994-07-13
CA2254273A1 (en) 1993-03-24
ATE349424T1 (de) 2007-01-15
JP2004043439A (ja) 2004-02-12
CZ287417B6 (cs) 2000-11-15
ES2132129T3 (es) 1999-08-16
ATE178060T1 (de) 1999-04-15
SG97130A1 (en) 2003-07-18
DK1193252T3 (da) 2007-04-30
CA2098478C (en) 1999-09-14
DE69233672D1 (de) 2007-02-08
EP0884314A2 (en) 1998-12-16
EP1193252A3 (en) 2003-11-05
DE69233292T2 (de) 2004-06-09
CA2418125C (en) 2007-12-04
CA2254273C (en) 2003-03-25
FI941325A0 (fi) 1994-03-22
DK0605637T3 (da) 1999-10-11
EP0884314A3 (en) 2002-05-02
ES2277964T3 (es) 2007-08-01
JP3469237B2 (ja) 2003-11-25
WO1993006079A1 (en) 1993-04-01
DE69233292D1 (de) 2004-02-26
EP0605637A4 (en) 1994-08-24
FI941325A (fi) 1994-05-04
NO941022D0 (no) 1994-03-22
NO941022L (no) 1994-05-20
RU2128654C1 (ru) 1999-04-10
JPH07502983A (ja) 1995-03-30
CZ66094A3 (en) 1994-12-15
ATE258171T1 (de) 2004-02-15
EP0605637B1 (en) 1999-03-24
FI113046B (fi) 2004-02-27

Similar Documents

Publication Publication Date Title
CZ290590B6 (en) Beta-Lactams useful for preparation of substituted isoserine esters using metal alkoxides
RU2098413C1 (ru) Алкоголяты металлов
US6562962B2 (en) Preparation of substituted isoserine esters using metal alkoxides and β-lactams
EP0428376B1 (en) Method for preparation of taxol using an oxazinone
AU647971C (en) Preparation of isoserine ester and taxane
PT100883B (pt) Processo para a preparacao de derivados de taxano utilizando alcoxidos metalicos e b-lactamas
US20040073048A1 (en) Perparation of substituted isoserine esters using metal alkoxides and beta-lactams

Legal Events

Date Code Title Description
MM4A Patent lapsed due to non-payment of fee

Effective date: 20090922