CZ290499B6

CZ290499B6 - Prostředek k ochraně rostlin a způsob ochrany rostlin proti chorobám

Info

Publication number: CZ290499B6
Application number: CZ19972321A
Authority: CZ
Inventors: Wilhelm Ruess; Gertrude Knaufbeiter; Ruth Beatrice Küng; Helmut Kessmann
Original assignee: Novartis Ag
Priority date: 1995-01-23
Filing date: 1996-01-11
Publication date: 2002-08-14
Also published as: MY112745A; EP0805626A1; CN1076949C; DE69603944T2; DK0805626T3; BG63482B1; HUP9800418A3; RO119677B1; JPH10512576A; SK281959B6; BG101655A; CZ232197A3; IL116852A; KR100398598B1; BR9606836A; WO1996022690A1; CA2210072C; GR3031551T3; EA199700122A1; AU4535496A

Abstract

Prost°edek na ochranu rostlin proti v²skytu choroby, kter² obsahuje alespo dv · inn slo ky spolu s vhodn²m nosn²m materi lem, p°i em slo kou I je rostliny imunizuj c slou enina obecn ho vzorce I, ve kter m Z je kyanoskupina, karboxylov skupina nebo jej s l, skupina CO-O-(C.sub.1.n.-C.sub.4.n.)-alkyl nebo skupina CO-S-(C.sub.1.n.-C.sub.4.n.)-alkyl, a slo kou II je slou enina vybran ze skupiny zahrnuj c propiconazol, difenoconazol, penconazol, fenpropimorph, fenpropidin, cyprodinil, metalaxyl, R-metalaxyl a pyroquilon. D le se popisuje zp sob ochrany rostlin proti chorob m za pou it uveden²ch slo ek.\

Description

Oblast techniky

Vynález se týká nových směsí na ochranu rostlin obsahujících účinné látky se synergicky zvýšeným působením, kteréžto směsi obsahují alespoň jednu sloučeninu působící imunizaci rostlin a alespoň jednu sloučeninu vykazující mikrobicidní působení, a způsobů použití takových směsí k ochraně rostlin, zejména ke kontrole a prevenci výskytu choroby.

Dosavadní stav techniky

V EP-A-313 512 bylo popsáno, že sloučeniny níže uvedeného obecného vzorce 1 aktivují latentní vlastní obranný systém rostliny proti účinkům patogenních mikrobů a jsou tudíž schopné chránit rostlinu proti patogenům.

Při nízkých aplikačních dávkách nejsou tyto sloučeniny přímo účinné proti škodlivým organismům, ale způsobují imunizaci zdravých rostlin proti chorobám.

Nevýhoda kontroly chorob rostlin za použití sloučenin obecného vzorce I spočívá v tom, že jejich působení při nízkých aplikačních dávkách je často nedostatečné.

Podstata vynálezu

Nyní bylo s překvapením zjištěno, že sloučeniny níže uvedeného obecného vzorce I, pokud jsou smíchány v určitých poměrech sjedním zběžných mikrobicidů IIA až IIJ, vykazují synergicky zvýšené působení.

Složkou I je rostliny imunizující sloučenina obecného vzorce I

ve kterém

Z představuje kyanoskupinu, karboxylovou skupinu nebo její sůl, skupinu CO-O-alkyl s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylové části nebo skupinu CO-S-alkyl s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylové části.

Složkou lije sloučenina vybraná ze skupiny zahrnující

A) l-[2-(2,4-dichlorfenyl)-4-propyl-l,3-diox01an-2-ylmethyl]-lH-l,2,4-triazol („propiconazol“, viz GB-1 522 657);

B) l-{2-[2-chlor-4-(4-chlorfenoxy)fenyl]-4-methyl-l,3-dioxolan-2-ylmethyl}-lH-l,2,4triazol („difenoconazol“, viz GB-2 098 607);

C) l-[2-(2,4-dichlorfenyl)pentyl]-lH-l,2,4-triazol („penconazol“, viz GB-1 589 852);

-1 CZ 290499 B6

D) cis-4-[3-(4-terc.butylfenyl)-2-methylpropyl]-2,6-dimethylforfolin („fenpropimorph“, viz DE 2 752 135);

E) 1-(3-(4-terc.butylfenyl)-2-methylpropyl]piperidin („fenpropidin“, viz DE 2 752 135);

F) 4-cyklopropyl-6-methyl-N-fenyl-2-pyrimidinamin („cyprodinil“, viz EP-A-310 550);

G) methylester (RS)-N-(2,6-dimethylfenyl-N-(methoxyacetyl)alaninu („metalaxyl“, viz GB1 500 581);

H) methylester (R)-N-(2,6-dimethylfenyl-N-(methoxy-acetyl)alaninu („R-metalaxyl“, viz GB-1 500 581); a

J) l,2,5,6-tetrahydro-4H-pyaolo[3,2,l-ij]chinolin-4-on („pyroquilon“, viz GB-1 394 373).

Vynález se týká rovněž solí sloučenin I a II a jejich komplexů s kovy.

Výhodnými sloučeninami ze sloučenin obecného vzorce I jsou ty, ve kterých Z představuje karboxylovou skupinu (sloučenina IA) nebo její sůl, kyanoskupinu (sloučenina IB), skupinu COOCH3 (sloučenina IC) nebo skupinu CO-SCH3 (sloučenina ID).

Výhodnými solemi jsou soli s alkalickými kovy a s kovy alkalických zemin, například litné, sodné, draselné, hořečnaté nebo vápenaté soli, a dále soli s organickými látkami, zejména s aminy tvořícími soli, například trimethylaminem, triethylaminem, N,N-dimethylamilinem, pyridinem, triethanolaminem nebo morfolinem.

Zejména výhodná je sloučenina obecného vzorce I, ve které Z představuje skupinu CO-SCH3 (sloučenina ID).

Uvedené směsi jsou vhodné ke kontrole chorob rostlin tím, že na jedné straně posilují rostlinu aktivací jejího vlastního obranného systému a na druhé straně dále přímo hubí patogeny.

Ve srovnání s běžnými způsoby kontroly chorob rostlin je nutné použít neočekávaně malá množství účinných látek.

Zejména výraznou výhodou směsí podle vynálezu je dále to, že v důsledku zcela odlišného mechanismu působení složek I a II je u chorob rostlin účinně zabráněno vytvoření rezistence. Synergicky zvýšené působení směsí složek I a II je prokázáno například nižšími aplikačními dávkami, delší dobou působení a vyššími celkovými výnosy než by bylo třeba očekávat od součtu působení jednotlivých složek.

Vynález se rovněž týká způsobu ochrany rostlin proti chorobám rostlin, zejména proti napadení houbami, který se vyznačuje tím, že se rostliny, části rostlin nebo jejich stanoviště ošetří složkou I a složkou II v libovolném pořadí nebo současně.

Výhodné směšovací poměry uvedených dvou účinných složek jsou I : II = 1 : 30 až 10 : 1, výhodně I: II = 1 : 20 až 2 : 1 a zvláště 1 : 10 až 1 : 1.

Zejména výhodné směšovací poměry jsou:

I: IIA = 1 :1 až 1 : 6;

I: IIB = 1 : 1 až 1 : 6;

I: IIC = 1 :1 až 1 : 5;

I: IID= 1 : 1 až 1 : 10;

-2CZ 290499 B6

I: IIE = 1 : 1 až 1 : 10;

I: IIF = 1 : 20 až 1 : 10;

I: IIG = 10 : 1 až 1 : 10;

I: IIH = 10 : 1 až 1 : 5;

I: I1J = 10 : 1 až 1 : 10.

Směsi účinných látek I a II podle vynálezu vykazují velmi výhodné vlastnosti při ochraně rostlin proti výskytu choroby.

Tyto směsi účinných látek jsou schopné potlačovat nebo ničit mikroorganismy, které se vyskytují na rostlinách nebo částech rostlin (plodech, květech, listech, stoncích, hlízách, kořenech) u řady užitkových rostlin, a dokonce i části rostlin, které se vytvářejí později, zůstávají těmito mikroorganismy nepoškozeny. Směsi podle vynálezu lze rovněž použít jako činidla pro moření (obalování) semen k ošetření rostlinného propagačního materiálu, zejména semen (plodů, hlíz, zrn) a školkových rostlin (například rýže) jako ochranu proti houbovým infekcím a proti fytopatogenním houbám přenášeným půdou. Směsi účinných látek podle vynálezu se vyznačují tím, že jsou zejména dobře tolerovány rostlinami a mají výhodné vlastnosti z ekologického hlediska.

Směsi účinných látek podle vynálezu jsou účinné proti fytopatogenním houbám náležejícím do následujících tříd: Ascomycetes (například Venturia, Podosphaera, Erysiphe, Monilinia, Mycosphaerella, Uncinula), Basidiomycetes (například rodu Hemileia, Rhizoctonia, Puccinia), Fungi imperfecti (například Botrytis, Helminthosporium, Rhyncosporium, Fusarium, Septoria, Cercospora, Altemaria, Pyricularia a zejména Pseudocercosporella herpotrichoides), aOomycetes (například Phytophthora, Peronospora, Bremia, Pythium, Plasmopara).

Mezi cílové plodiny, které mají být chráněny, patří v rámci vynálezu například následující druhy rostlin: obiloviny (pšenice, ječmen, žito, oves, rýže, čirok a příbuzné druhy), řepa (cukrová řepa a krmná řepa), jádrové, peckovité a měkké ovoce (jablka, hrušky, švestky, broskve, mandle, třešně, jahody, maliny a ostružiny), luskoviny (fazol, čočka, hrách, sója), olejniny (řepka olejka, hořčice, mák, olivy, slunečnice, kokosovník, skočec, kakaovník, podzemnice olejná), tykvovité rostliny (dýně, okurky, melouny), přadné rostliny (bavlník, len, konopí, jutovník), rostliny produkující citrusové plody (pomeranče, citrony, grepy, mandarinky), zeleniny (špenát, salát, chřest, brukvovité zeleniny, mrkev, cibule, rajčata, brambory, paprika), vavřínovité rostliny (avokádo, skořicovník, kafrovník), nebo rostliny jako je kukuřice, tabák, ořechy, kávovník, cukrová třtina, čajovník, vinná réva, chmel, banánovník a kaučukovník, a rovněž okrasné rostliny (květiny, keře, opadavé stromy a konifery). Tento výčet v žádném směru neomezuje rozsah vynálezu.

Směsi účinných látek podle vynálezu jsou zejména výhodné pro následující aplikace:

I + IIA, I + IIB, I + IID, I + IIE: v obilovinách, zejména pšenici a ječmeni,

I + IIG, I + IIH, zejména I + IIH: v bramborách, vinné révě, trávnících, chmelu, tabáku a zeleninách,

I + IIJ: v rýži.

Směsi účinných látek I a II se běžně používají ve formě prostředku. Účinné látky I a II lze aplikovat na plochu nebo na rostliny, které mají být ošetřovány, buď současně nebo postupně ve stejný den, pokud je to žádoucí spolu s dalšími nosiči běžně používanými při formulaci prostředků, povrchově aktivními látkami nebo jinými aditivy, která napomáhají aplikaci.

Vhodné nosiče a aditiva mohou být v pevné nebo kapalné formě a jsou jimi látky vhodně používané při formulaci prostředků, například přírodní nebo regenerované minerální materiály,

-3 CZ 290499 B6 rozpouštědla, dispergátory, smáčedla, látky způsobující lepivost (adheziva), zahušťovadla, pojidla nebo hnojivá.

Výhodným způsobem aplikace směsi účinných látek, která obsahuje v každém případě alespoň jednu z účinných látek I a II, je aplikace na nadzemní části rostliny, zejména na listy (listová aplikace). Počet aplikací a aplikační dávka závisí na biologických a klimatických podmínkách. Alternativně se účinné látky mohou do rostliny dostat též kořenovým systémem z půdy nebo vody (systémový účinek), pokud se na stanoviště rostliny aplikuje kapalný přípravek (například při pěstování rýže) nebo pokud se sloučeniny v pevné formě zapracují do půdy, například ve formě granulí (půdní aplikace). Sloučeniny 1 a II lze rovněž aplikovat na semena nebo propagační materiál za účelem ošetření semen či propagačního materiálu (obalování, coating), přičemž se kořeny nebo semena buďto postupně namáčejí do kapalného přípravku obsahujícího účinné látky nebo se obalují vlhkým nebo suchým přípravkem, který již obsahuje kombinaci. Kromě toho je možné ve specifických případech použít další typy aplikace na rostliny, například cílené ošetření pupenů nebo částí rostlin nesoucích plody.

Kombinace sloučenin se používají jako čisté účinné látky, nebo výhodně spolu s nosnými a pomocnými látkami běžně používanými při vytváření prostředků. Za tímto účelem se zpracovávají známým způsobem například na emulzní koncentráty, roztíratelné pasty', roztoky vhodné pro přímý postřik nebo ředitelné roztoky, zředěné emulze, smáčitelné prášky, rozpustné prášky, popraše a granule, nebo se enkapsulují, například v polymemích látkách. Způsoby aplikace, jako je postřik, zmlžování, poprašování, rozmetání, natírání nebo zalévání, stejně jako typ prostředku, se volí podle požadovaných výsledků a převažujících podmínek. Výhodné aplikační dávky směsi účinných látek činí obecně 50 g až 2 kg účinných látek na hektar, zejména 100 g až 1000 g účinných látek na hektar, zejména výhodně 150 g až 700 g účinných látek na hektar. Při ošetření semen činí aplikační dávky 0,5 g až 1000 g, výhodně 5 g až 100 g účinných látek na 100 kg semen.

Formulace se připraví známým způsobem, například důkladným rozmícháním a/nebo rozemletím účinných složek s plnidly, například rozpouštědly, pevnými nosiči, a, pokud je to žádoucí, povrchově aktivními sloučeninami (povrchově aktivními činidly).

Vhodnými rozpouštědly jsou: aromatické uhlovodíky, výhodně frakce obsahující 8 až 12 atomů uhlíku, například směsi xylenů nebo substituované naftaleny, estery kyseliny fialové, jako je dibutylftalát nebo dioktylftalát, alifatické uhlovodíky, jako cyklohexan nebo parafiny, alkoholy a glykoly a rovněž jejich ethery a estery, jako je ethanol, ethylenglykol, monomethylether ethylenglykolu nebo monoethylether ethylenglykolu, ketony, jako je cyklohexanon, silně polární rozpouštědla, jako je N-methyl-2-pyrrolidon, dimethylsulfoxid nebo dimethylformamid, jakož i rostlinné oleje nebo epoxidované rostlinné oleje, jako je epoxidovaný kokosový olej nebo sójový olej, nebo voda.

Pevnými nosiči, které se používají například pro popraše a dispergovatelné prášky, jako zpravidla mleté přírodní minerály, jako je kalcit, mastek, kaolin, montmorilonit nebo atapulgit. Pro zlepšení fyzikálních vlastností lze rovněž přidávat vysokodisperzní oxid křemičitý nebo vysokodisperzní absorpční polymery. Vhodnými kusovými, adsorpčními nosiči pro granule jsou porézní typy materiálů, například pemza, cihlová drť, sepiolit nebo bentonit, a vhodnými nesorpčními nosiči jsou například kalcit nebo písek. Navíc lze použít rozsáhlou řadu předem granulovaných anorganických nebo organických materiálů, jako je zejména dolomit nebo rozmělněné rostlinné zbytky.

V závislosti na povaze účinných látek I a II, které mají být formulovány, jsou vhodnými povrchově aktivními sloučeninami neionogenní, kationické a/nebo anionické povrchově aktivní sloučeniny s dobrými emulgačními, dispergačními a smáčivými vlastnostmi. Rozumí se, že termín „povrchově aktivní sloučenina“ zahrnuje též směsi povrchově aktivních sloučenin.

-4CZ 290499 B6

Zejména výhodnými aditivy, která napomáhají aplikaci, jsou dále přírodní nebo syntetické fosfolipidy ze skupiny kefalinů a lecitinů, například fosfatidylethanolamin, fosfatidylserin, fosfatidylglycerin nebo lysolecitin.

Agrochemické přípravky zpravidla obsahují 0,1 až 99%, zejména 0,1 až 95 %, účinných látek I a II, 99,9 až 1 %, zejména 99,9 až 5 %, pevného nebo kapalného aditiva, a 0 až 25 %, zejména 0,1 až 25 %, povrchově aktivní sloučeniny.

Zatímco komerčními produkty jsou výhodněji koncentráty, konečný spotřebitel zpravidla používá zředěné prostředky.

Tyto prostředky jsou součástí vynálezu.

Vynález ilustrují následující příklady, ve kterých se termínem „účinná látka“ rozumí směs sloučeniny obecného vzorce I a sloučeniny II v určitém směšovacím poměru. Procenty uváděnými v příkladech i jinde v tomto textu jsou procenta hmotnostní, není-li uvedeno jinak.

Příklady provedení vynálezu

Příklady formulací

Smáčitelné prášky

	a)	b)	c)
účinná látka [I: II = 1 : 3 (a), 1 : 2 (b), 1 : 1 (c)]	25%	50%	75%
lignosulfonát sodný	5%	5%	-
laurylsulfát sodný	3 %	-	5%
diisobutylnaftalensulfonát sodný	-	6%	10%
oktylfenolpolyethylenglykolether (7 až 8 mol ethylenoxidu)	-	2%	-
vysokodisperzní oxid křemičitý	5%	10%	10%
kaolin	62%	27%	-

Účinná látka se důkladně promíchá s aditivy a směs se dobře rozemele ve vhodném mlýnu, čímž se získají smáčitelné prášky, které lze ředit vodou na suspenze libovolné požadované koncentrace.

Emulzní koncentrát účinná látka (1:11=1:6) 10 % oktylfenolpolyethylenglykolether (4 až 5 mol ethylenoxidu) 3 % dodecylbenzensulfonát vápenatý 3 % polyglykolether ricinového oleje (35 mol ethylenoxidu) 4 % cyklohexanon 30 % směs xylenů 50 %

Z takovéhoto koncentrátu lze naředěním vodou získat emulze libovolného požadované koncentrace, které lze použít na ochranu rostlin.

-5CZ 290499 B6

Popraše

	a)	b)	c)
účinná látka [I: II = 1 : 4 (a), 1 : 5 (b), 1 : 1 (c)]	5%	6%	4%
mastek	95 %	—	-
kaolin	—	94%	—
kamenná moučka	—	—	96%

Popraše vhodné k okamžitému použití se získají smícháním účinné látky s nosiči a rozemletím směsi ve vhodném mlýnu. Tyto prášky lze rovněž použít pro ošetření semen za sucha.

Vytlačované granule účinná látka (I: II = 2 : 1) 15% lignosulfonát sodný 2 % karboxymethylcelulóza 1 % kaolin 82 %

Účinná látka se smíchá a rozemele s aditivy, směs se rozemele a navlhčí vodou. Tato směs se vytlačuje a poté se vysuší v proudu vzduchu.

Obalované granule účinná látka (I: II = 1 : 10) 8 % polyethylenglykol o molekulové hmotnosti 200 3 % kaolin 89 %

Jemně rozemletá účinná látka se v míchačce rovnoměrně nanese na kaolin navlhčený polyethylenglykolem. Tímto způsobem se získají neprášící obalované granule.

Suspenzní koncentrát účinná látka (I: II = 1 : 7) 40 % propylenglykol 10 % nonylfenolpolyethylenglykolether (15 mol ethylenoxidu) 6 % lignosulfonát sodný 10 % karboxymethylcelulóza 1 % silikonový olej ve formě 75% vodné emulze 1 % voda 32 %

Jemně rozemletá účinná látka se důkladně promíchá s aditivy. Získá se tak suspenzní koncentrát, ze kterého lze naředěním vodou připravit suspenze libovolné požadované koncentrace. Takováto ředění lze použít k ošetření živých rostlin a rostlinného propagačního materiálu postřikem, zalitím nebo namočením a k jejich ochraně proti mikrobiálnímu napadení.

Biologické příklady

K synergickému účinku dochází, pokud je účinek kombinace účinných látek vyšší než součet účinků jednotlivých složek.

Účinek E, očekávaný pro danou kombinaci účinných látek, lze vyjádřit tak zvaným COLBYho vzorcem a lze jej vypočítat následovně (COLBY, L. R. „Calculating synergistic and antagonistic responses of herbicide combinations“. Weeds, svazek 15, str. 20 až 22, 1967):

-6CZ 290499 B6 pokud ppm = miligramy účinné látky na litr postřikové směsi.

X = % účinku vyvolané účinnou látkou I při aplikační dávce p ppm účinné látky,

Y = % účinku vyvolané účinnou látkou II při dávce q ppm účinné látky, a

E = očekávaný účinek účinných látek I + II při aplikační dávce p + q ppm účinných látek (aditivní účinek), potom, podle COLBYho: Ε = X + Y - —

Pokud je skutečně pozorovaný účinek (O) větší než očekávaný účinek (E), potom je účinek kombinace více než aditivní, tj. dochází k synergickému efektu. Poměr O/E je nazýván faktor synergismu (FS).

V následujících příkladech je napadení neošetřených rostlin považováno za 100 %, což odpovídá účinku 0 %.

A) Příklady, ve kterých složkou I je sloučenina ID (thiomethyl-benzothiadiazol-7-karboxylát), a složkou lije sloučenina IIA (propiconazol)

Příklad Al

Účinek proti Puccinia recondita na pšenici

Rostliny pšenice staré 7 dnů se postřikují až do okamžiku, kdy ke skapávání postřiku, postřikovou směsí připravenou z formulované účinné látky, nebo kombinace účinných látek. Po 4 dnech se ošetřené rostliny infikují suspenzí konidií houby, a poté se ošetřené rostliny inkubují po dobu 2 dnů při relativní vzdušné vlhkosti 90 až 100 % a teplotě 20 °C. 10 dnů po infekci se vyhodnotí napadení houbou. Získají se výsledky uvedené v následující tabulce. V této tabulce, stejně jako v ostatních tabulkách, znamená zkratka „ú.l.“ „účinná látka: a „FS“ „faktor synergismu“.

pokus č.	mg ú.l. ID	na litr IIA	I: II	% účinku nalezeno vypočteno (O) (E)	FS (O/E)
0	-	-		0 (kontrola)
1	100	—		51
2	—	5		10
3	100	5	20 : 1	79 56	1,4

Příklad A2

Účinek proti Erysiphe graminis na pšenici v polním pokusu (místo pokusu: Les Barges, Dalais, Švýcarsko)

V polním pokusu (na rozloze 10 m²) se ozimá pšenice odrůdy „Bemina“ v růstové fázi postříká postřikovou směsí připravenou ze smáčitelného prášku obsahujícího účinnou látku. Infekce probíhá přirozenou cestou. 10 dnů po infekci se vyhodnotí napadení houbou. Získají se následující výsledky:

pokus č.	gú.l. ID	na hektar IIA	I : II	% účinku nalezeno vypočteno (O) (E)	FS (O/E)
0	-	-		0 (kontrola)
1	5	-		29
2	-	50		2
3	-	100		31
4	5	50	1 : 10	49 32	1,5
5	5	100	1 : 20	59 51	1,2

Příklad A3

Účinek proti Mycosphaerella fijiensis na banánech (místo pokusu: Ombu Farm, Prov. Limon, Costa Rica) rostlin banánovníku na ploše 300 m² se postřikuje v sedmnácti až devatenáctidenních intervalech postřikovou směsí připravenou ze smáčitelného prášku obsahujícího účinnou látku. Celkem se provede 6 postřiků. Infekce probíhá připravenou cestou. Pro vyhodnocení se změří plocha listů napadená houbou. Získají se následující výsledky:

pokus č.	gú.l. ID	na hektar IIA	I: II	% účinku nalezeno vypočteno (O) (E)	FS (O/E)
0	-	-		0 (kontrola)
1	50	-		19
2	-	50		26
3	50	50	1 : 1	46 ' 40	1,15

Podobně dobrých výsledků se dosáhne při použití směsí jedné ze sloučenin ΙΑ, IB a IC se sloučeninou IIA.

B) Příklady, ve kterých složkou I je sloučenina ID (thiomethyl-benzothiadiazol-7-karboxylát), a složkou lije sloučenina IIF (cyprodinil)

-8CZ 290499 B6

Příklad B1

Účinek proti Erysiphe graminis na pšenici v polním pokusu (místo pokusu: Whittlesford, Velká Británie)

V polním pokusu (na rozloze 10 m²) se ozimá pšenice odrůdy „Kanzler“ v růstové fázi 31 až 32 postříká postřikovou směsí připravenou ze smáčitelného prášku obsahujícího účinnou látku. Infekce probíhá přirozenou cestou. Získají se následující výsledky:

pokus č.	gú.l. ID	na hektar IIF	I: II	% účinku nalezeno vypočteno	FS (O/E)
(O)	(E)
0	-	-		0 (kontrola)
1	25	-		32
2	50	-		63
3	-	750		38
4	25	750	1 :30	75	58	1,3
5	50	750	1 : 15	88	77	1,1

Příklad B2

Účinek proti Alternaria solani na rajčatech v polním pokusu (místo pokusu: Cikampek, Java, Indonésie)

Rostliny rajčat na ploše 7 m² se postřikují v sedmidenních intervalech postřikovanou směsí připravenou ze smáčitelného prášku obsahujícího účinnou látku. Celkem se provede 9 postřiků. Infekce probíhá přirozenou cestou. Pro vyhodnocení se změří plocha listů napadené houbou. Získají se následující výsledky:

pokus č.	gú.l. ID	na hektar IIF	1:11	% účinku nalezeno vypočteno	FS (O/E)
(O)	(E)
0	-	-		0 (kontrola)
1	2,5	-		32
2	-	12,5		30
3	-	25		51
4	2,5	12,5	1 : 5	79	53	1,5
5	2,5	25	1 : 10	80	67	1,2

Podobně dobrých výsledků se dosáhne při použití směsí jedné ze sloučenin ΙΑ, IB a IC se sloučeninou IIF.

C) Příklady, ve kterých složkou I je sloučenina ID (thiomethyl-benzothiadiazol-7-karboxylát), a složkou lije sloučenina IIG (metalaxyl)

-9CL 290499 B6

Příklad Cl

Účinek proti Phytophthora infestans na rajčatech

Rostliny rajčete odrůdy „Roter Gnom“ se postřikují až do okamžiku, kdy dochází ke skapávání postřiku, postřikovou směsí připravenou z formulované účinné látky, nebo kombinace účinných látek. Po 4 dnech se ošetřené rostliny postříkají suspenzí sporangií houby, a poté se inkubují po dobu 2 dnů při teplotě 18 až 20 °C a relativní vzdušné vlhkosti 90 až 100 °C. 5 dnů po infekci se vyhodnotí napadení houbou. Získají se následující výsledky:

pokus č.	mg ú.l. ID	na litr IIG	I: II	% účinku nalezeno vypočteno	FS (O/E)
(O)	(E)
0	-	-		0 (kontrola)
1	5	-		14
2	25	—		36
3	100	—		61
4	500	-		72
5	—	0,1		13
6	-	1		23
7	-	10		35
8	-	50		68
9	5	0,1	50: 1	50	25	2,0
10	5	1	5 : 1	62	34	1,8
11	5	10	1 :2	87	44	2,0
12	5	50	1 : 10	84	73	1,2
13	25	50	1 :2	92	80	1,2
14	100	10	10 : 1	85	75	1,1
15	100	50	2 : 1	95	88	1,1
16	500	10	50 : 1	97	82	1,2

Podobně dobrých výsledků se dosáhne při použití směsí jedné ze sloučenin ΙΑ, IB a IC se sloučeninou IIG.

Zejména dobrých výsledků pokud jde o odbouratelnost účinné látky v půdě se dosáhne při použití směsi sloučeniny ID se sloučeninou IIH.

D) Příklady, ve kterých složkou I je sloučenina IA (benzothiadiazol-7-karboxylová kyselina), a složkou lije sloučenina IIG (metalaxyl)

-10CZ 290499 B6

Příklad Dl

Účinek proti Phytophthora infestans na rajčatech

Pokusy se provedou jak je popsáno v příkladu Cl. Získají se následující výsledky:

pokus č.	mg ú.l. IA	na litr IIG	I: II	% účinku nalezeno vypočteno	FS (O/E)
(O)	(E)
0	-	-		0 (kontrola)
1	0,1	-		0
2	0,5	-		9
3	1	-		22
4	5	-		45
5	-	1		13
6	-	10		Ί “»
7	—	50		63
8	-	100		83
9	0,1	1	1 : 10	36	13	2,8
10	0,5	1	1 :2	29	21	1,4
11	1	1	1 : 1	57	32	1,8
12	1	10	1 : 10	79	48	1,6
13	5	1	5 : 1	61	52	1,2

Příklad D2

Účinek proti Pseudoperonospora cubensis na okurkách až 19 dnů staré rostliny okurek odrůdy „Wisconsin“ se postřikují až do okamžiku, kdy dochází ke skapávání postřiku, postřikovou směsí připravenou z formulované účinné látky, nebo kombinace účinných látek. Po 4 dnech se ošetřené rostliny infikují sporangii Pseudoperonospora cubensis (kmen 365, Ciba, maximálně 5000 na ml), a poté se ošetřené rostliny inkubují po dobu 1 až 2 dnů při teplotě 18 až 20 °C a relativní vzdušné vlhkosti 70 až 90 %. 10 dnů po infekci se vyhodnotí napadení houbou a porovná se s napadením neošetřených rostlin. Získají se následující výsledky:

pokus č.	mg ú.l. IA	na litr IIG	I :II	% účinku nalezeno vypočteno	FS (O/E)
(O)	(E)
0	-	-		0 (kontrola)
1	0,05	-		0
2	0,5	—		6
3	5	-		66
4		0,5		31
5	—	5		66
6	-	50		91
7	0,05	0,5	1 : 10	66	31	2,1
8	0,05	5	1 : 100	83	66	1,3
9	0,5	0,5	1 : 1	83	35	2,4
10	0,5	5	1 : 10	83	68	1,2

-11 CZ 290499 B6

E) Příklady, ve kterých složkou I je sloučenina ID (thiomethyl-benzothiadiazol-7-karboxylát), a složkou lije sloučenina IIJ (pyroquilon)

Příklad El

Účinek proti Pyricularia oryzae na rýži v polním pokusu (místo pokusu: Ono, Japonsko)

Rostliny rýže na ploše 12 m² se postříkají postřikovou směsí připravenou ze smáčitelného prášku obsahujícího účinnou látku. Infekce probíhá přirozenou cestou. Pro vyhodnocení se 44 dnů po aplikaci změří plocha listů napadená houbou. Získají se následující výsledky:

pokus č.	mg ú.l. IA	na litr IIG	I: II	% účinku nalezeno vypočteno ( (O) (E)	FS O/E)
0	-	-		0 (kontrola)
1	0,25	-		22
2	0,5	-		50
3	—	0,75		46
4	-	1,5		82
5	0,25	0,75	1 : 3	80 58	1,4
6	0,5	0,75	1 : 1,5	85 73	1,2
Podobně dobrých výsledků	se dosáhne	při použití	směsí jedné ze sloučeniny ΙΑ, IB	a IC se

sloučeninou IIJ.

F) Příklady, ve kterých složkou I je sloučenina IA (benzothiadiazol-7-karboxyIová kyselina), a složkou II je sloučenina I1D (fenpropimorph)

Příklad F1

Účinek proti Cercospora nicotianae na rostlinách tabáku týdnů staré rostliny tabáku odrůdy „Burley“ se postřikují až do okamžiku, kdy dochází ke skapávání postřiku, postřikovou směsí připravenou z formulované účinné látky, nebo kombinace účinných látek. Po 4 dnech se ošetřené rostliny infikují suspenzí spor Cercospora nicotianae (Ciba č. 295, maximálně 150 000 na ml), a poté se ošetřené rostliny inkubují po dobu 5 dnů při teplotě 20 až 22 °C a relativní vzdušné vlhkosti 70 až 90 %. 10 dnů po infekci se vyhodnotí napadení houbou a porovná se s napadením neošetřených rostlin. Získají se následující výsledky:

- 12 CZ 290499 B6

pokus č.	mg ú.l. IA	na litr IIG	I : II	% účinku nalezeno vypočteno	FS (O/E)
(O)	(E)
0	-	-		0 (kontrola)
1	0,2	-		0
2	0,6	—		3
3	2	-		69
4	6	-		79
5	-	2		13
6	-	6		23
7	-	10		42
8	0,2	2	1 : 10	52	13	4
9	0,2	6	1 : 30	61	23	2,7
10	0,6	2	1 : 3	71	16	4,4
11	6	6	1 : 1	100	83	1,2

G) Příklady, ve kterých složkou I je sloučenina IA (benzothiadiazol-7-karboxylová kyselina), a složkou lije sloučenina IIE (fenpropidin)

Příklad G1

Účinek proti Puccinia recondita na pšenici

Pokusy se provedou jak je popsáno v příkladu AI. Získají se následující výsledky:

pokus č.	gú.l. IA	na hektar IIE	I: II	% účinku nalezeno vypočteno (O) (E)	FS (O/E)
0	-	-		0 (kontrola)
1	6	-		20
2	20			40
3	—	20		40
4	-	60		60
5	6	20	1 : 3	73 52	1,4
6	6	60	1 : 10	75 68	1,1

H) Příklady, ve kterých složkou I je sloučenina IA (benzothiadiazol-7-karboxylová kyselina), a složkou lije sloučenina IIB (difenoconazol)

Příklad Η1

Účinek proti Cercospora nicotianae na rostlinách tabáku

Pokusy se provedou jak je popsáno v příkladu Fl. Získají se následující výsledky:

- 13 CZ 290499 B6

pokus č.	mg ú.l. IA	na litr IIB	I: II	% účinku nalezeno vypočteno (O) (E)	FS (O/E)
0	-	-		0 (kontrola)
1	2	-		69
2	6	—		79
3	20	—		100
4	—	0,6		3
5	-	2		23
6	—	6		32
7	2	0,6	3 : 1	90 70	1,3
8	6	0,6	10 : 1	100 80	1,3

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Prostředek na ochranu rostlin proti výskytu choroby, vyznačující se tím, že obsahuje alespoň dvě účinné složky spolu s vhodným nosným materiálem, přičemž složkou I je rostliny imunizující sloučenina obecného vzorce I (I) ve kterém

Z představuje kyanoskupinu, karboxylovou skupinu nebo její sůl, skupinu CO-O-alkyl s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylové části nebo skupinu CO-S-alkyl s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylové části, a složkou II je sloučenina vybraná ze skupiny zahrnuj ící

A) 1-(2-(2,4-dichlorfenyl)-4-propyl-l,3-dioxolan-2-ylmethyl]-lH-l,2,4-triazol,

B) l-{2-[2-chlor-4-(4-chlorfenoxy)fenyl]-4-methyl-l ,3-dioxolan-2-ylmethyl}-lH-l ,2,4triazol,

C) 1-(2-(2,4-dichlorfenyl)pentyl]-lH-l, 2,4-triazol,

D) cis-4-[3-(4-terc.butylfenyl)-2-methylpropyl]-2,6-dimethylmorfolin,

E) l-[3-(4-terc.butylfenyl)-2-methylpropyl]piperidin,

F) 4-cyklopropyl-6-methyl-N-fenyl-2-pyrimidinamin,

G) methylester (RS)-N-(2,6-dimethylfenyl-N-(methoxyacetyl)alaninu,

- 14CZ 290499 B6

H) methylester (R)-N-(2,6-dimethylfenyl-N-(methoxy-acetyl)alaninu, a

J) 1,2,5,6-tetrahydro-4H-pyrrolo[3,2, 1—ij ] ch i no 1 in—4—on.

2. Prostředek podle nároku 1, vyznačující v synergicky účinném poměru.

3. Prostředek podle nároku 1,vyznačující je 1 : 30 až 10 : 1.

4. Prostředek podle nároku 3,vyznačující je 1 : 20 až 2 : 1.

5. Prostředek podle nároku 4, v y z n a č u j í c í je 1 : 10 až 1 : 1.

6. Prostředek podle nároku 1,vyznačující se tí m , že složky I a II jsou přítomny se tí m , že hmotnostní poměr složek I: II se t í m , že hmotnostní poměr složek I : II se t í m, že hmotnostní poměr složekI: II se tím, že složkou I je sloučenina obecného vzorce I, ve kterém Z představuje karboxylovou skupinu, sloučenina IA, nebo její sůl; nebo ve kterém Z představuje kyanoskupinu, sloučenina IB; nebo ve kterém Z představuje skupinu COOCH₃, sloučenina IC; nebo ve kterém Z představuje skupinu CO-SCH3, sloučenina ID.

7. Prostředek podle nároku 6, vyznačující se tím, že složkou I je sloučenina obecného vzorce 1, ve kterém Z představuje skupinu CO-SCH3, sloučenina ID.

8. Prostředek podle nároku 1

9. Prostředek podle nároku 1

10. Prostředek podle nároku 1

11. Prostředek podle nároku 1

12. Prostředek podle nároku 1

13. Prostředek podle nároku 1

14. Prostředek podle nároku 1

-15 CZ 290499 B6

15. Prostředek podle nároku 1

16. Prostředek podle nároku 1

, v y z n a č u j í c í s e t í m ,vyznačující s e t í m , v y z n a č u j í c í s e t í m , v y z n a č u j í c í s e t í m ,vyznačující s e t í m , v y z n a č u j í c í s e t í m ,vyznačující s e t í m .vyznačující s e t í m .vyznačující s e t í m

že složkou II je sloučenina IIA. že složkou lije sloučenina IIB. že složkou lije sloučenina IIC. že složkou II je sloučenina IID. že složkou lije sloučenina IIE. že složkou lije sloučenina IIF. že složkou lije sloučenina IIG. že složkou lije sloučenina IIH. že složkou lije sloučenina IIJ.

17. Způsob ochrany rostlin proti chorobám rostlin, vyznačující se tím, že se rostliny, části rostlin nebo jejich okolní prostředí ošetří složkou I a složkou II podle nároku 1 v libovolném pořadí nebo současně.

18. Způsob podle nároku 17, vyznačující se tím, že se jako složka I použije sloučenina obecného vzorce I, ve kterém Z představuje karboxylovou skupinu, sloučenina IA, nebo její sůl; nebo ve kterém Z představuje kyanoskupinu, sloučenina IB; nebo ve kterém Z představuje skupinu COOCH3, sloučenina IC; nebo ve kterém Z představuje skupinu CO-SCH3, sloučeninu ID.

19. Způsob podle nároku 18, vyznačující se tím, že se jako složka I použije sloučenina obecného vzorce I, ve kterém Z představuje skupinu CO-SCH3, sloučenina ID.

20. Způsob podle sloučenina IIA. nároku 17, vyznačující s e tím, že se jako složka II použije 5 21. Způsob podle sloučenina IIB. nároku 17, vyznačující s e tím, že se jako složka II použije 22. Způsob podle sloučenina IIC. nároku 17, vyznačující s e tím, že se jako složka II použije 10 23. Způsob podle sloučenina IID. nároku 17, vyznačující s e tím, že se jako složka II použije 24. Způsob podle sloučenina IIE. nároku 17, vyznačující s e tím, že se jako složka II použije 15 25. Způsob podle sloučenina IIF. nároku 17, vyznačující s e tím, že se jako složka II použije 20 26. Způsob podle sloučenina IIG. nároku 17, vyznačující s e tím, že se jako složka II použije 27. Způsob podle sloučenina IIH. nároku 17, vyznačující s e tím, že se jako složka II použije 25 28. Způsob podle nároku 17, vyznačující s e tím, že se jako složka II použije

sloučenina IIJ.