CZ288552B6

CZ288552B6 - Vodný dezinfekční prostředek, způsob přípravy vodného dezinfekčního prostředku, dvounáplňový systém pro přípravu tohoto dezinfekčního prostředku a použití

Info

Publication number: CZ288552B6
Application number: CZ1994923A
Authority: CZ
Inventors: Robert Ashley Simms; Paul Brougham
Original assignee: Solvay Interox Limited
Priority date: 1991-10-17
Filing date: 1992-10-08
Publication date: 2001-07-11
Also published as: DE69231180D1; CA2121340C; ATE193831T1; ZA928002B; GB9122048D0; KR100245405B1; PT100958A; US5624634A; CZ92394A3; EP0609266B1; JPH07502988A; NO941368L; FI941747A0; US5545343A; NO941368D0; HUT71048A; FI110671B; MX9205956A; FI941747L; ES2149179T3

Abstract

Vodn² prost°edek obsahuj c ni Ü alifatickou perkyselinu, inhibitor koroze a stabiliz tor peroxidu vod ku a/nebo stabiliz tor perkyseliny, kter² je vhodn² pro dezinfikov n zdravotnick²ch pom cek, zejm na kovov²ch st t chto pom cek. Do rozsahu vyn lezu rovn n le postup p° pravy tohoto prost°edku, dvoun pl ov² syst m sest vaj c z jedn n pln obsahuj c perkyselinu, a druh n pln obsahuj c inhibitor koroze a stabiliz tor peroxidu vod ku a/nebo stabiliz tor perkyseliny, a pou it tohoto prost°edku k dezinfek n m · el m.\

Description

Vodný dezinfekční prostředek, způsob přípravy vodného dezinfekčního prostředku, dvounáplňový systém pro přípravu tohoto dezinfekčního prostředku a použití

Oblast techniky

Vynález se týká dezinfekčního prostředku, způsobu přípravy tohoto vodného dezinfekčního prostředku, dvounáplňového systému pro přípravu tohoto dezinfekčního prostředku a použití uvedeného dezinfekčního prostředku. Konkrétně je možno uvést, že se uvedený vynález týká prostředků, které obsahují zřetelný vodný roztok nižší alifatické perkyseliny a použití těchto zředěných roztoků jako dezinfekčních roztoků.

Dosavadní stav techniky

Z dosavadního stavu techniky je známo, že tyto nižší alifatické perkyseliny představují účinné baktericidní látky s širokým spektrem účinnosti, které jsou zejména výhodné z toho důvodu, že při jejich použití zůstává jako zbytek pouze nižší alifatická kyselina, takže je možno je použít pro takové případy, kdy je zapotřebí připravit dezinfekční látku, která neznečišťuje životní prostředí, pro účely uvedeného vynálezu se obecně navrhuje použití nižších alifatických perkyselin, například takových perkyselin, které odpovídají karboxylovým alifatickým kyselinám obsahujícím 2 až 9 atomů uhlíku, přičemž zejména výhodné je použití kyseliny peroctové, neboť tato kyselina patří k významným látkám, které jsou v komerčním měřítku již delší dobu používány pro dezinfekční účely. V popisu uvedeného vynálezu se většinou používá jako konkrétního případu kyseliny peroctové, přičemž ovšem je třeba zdůraznit, že je možno místo této kyseliny peroctové pro dané účely použít i jiných perkyselin, pokud to umožňují technické souvislosti.

Vodné roztoky kyseliny peroctové, které obsahují až asi 45 % hmotnosti kyseliny peroctové jsou podle dosavadního stavu techniky běžně obchodně dostupné. Tyto roztoky je možno připravit reakcí vhodného koncentrovaného roztoku peroxidu vodíku a kyseliny octové ve vodném médiu v přítomnosti kyseliny jako katalyzátoru, přičemž touto kyselinou je obvykle kyselina sírová nebo jiná silná minerální kyselina. Tato kyselina představující katalyzátor může být přítomna v dané reakční směsi v koncentraci v rozmezí od asi 0,1 % do asi 5 % hmotnosti.

Vodné roztoky kyseliny peroctové představují rovnovážné směsi jednotlivých reakčních složek a reakčních produktů, přičemž za relativně vnucených podmínek, jako je například použití jednoho nebo více katalyzátorů ve větším množství, zvýšená reakční teplota a koncentrovaná reakční směs, je možno tento rovnovážný stav dosáhnout v podstatě v relativně krátkém čase. Jestliže se použije silné kyseliny jako katalyzátoru v 2 % až 5 % reakční směsi, teploty v rozmezí od 30 °C do 50 °C a koncentrace kyseliny nad asi 20 % hmotnosti, potom se dosáhne rovnováhy této reakční směsi v intervalu několika hodin. Při určitých aplikacích nebo v případech, kdy je třeba předpokládat dlouhé skladování tohoto vodného roztoku perkyseliny, není vhodné, aby v této směsi obsahující perkyselinu byly přítomny katalytické zbytky, jako je tomu například v případě zředěných produktů, které jsou určeny pro domácí hygienické účely. Pro většinu aplikací je třeba použít zředěných roztoků kyseliny peroctové, například koncentrací pod 5 % hmotnosti směsi, ale často je vhodné použít koncentrací nižších než 2 % hmotnosti směsi, jako například koncentrací v rozmezí od 0,1 % do 2 % hmotnosti směsi. Koncentrace kyseliny peroctové nad 0,5 % hmotnosti směsi, jako například v rozmezí od 0,5 % hmotnosti do 1 % hmotnosti, představují zejména účinné koncentrace pro baktericidní účely, například pro použití v čisticích prostředcích pro toalety. Tyto zředěné roztoky kyseliny peroctové je možno připravit přímo reakcí kyseliny octové a peroxidu vodíku ve vhodném zředěném reakčním médiu, ovšem v těchto případech může trvat dosažení rovnovážného stavu extrémně dlouho, zejména v případech, kdy se uvažuje o extrémně zředěných roztocích. V případě koncentrací perkyseliny pod 1 % hmotnostní může dosažení rovnovážného stavu trvat i měsíc nebo více, jestliže není tato reakce

-1 CZ 288552 B6 i

katalyzována kyselinou, nebo týden nebo více v případech, kdy je reakce katalyzována kyselinou. Tyto případy ovšem představují značné nároky na mohutná výrobní zařízení a vybavení těchto zařízení, jestliže se příprava provádí ve velkém průmyslovém měřítku.

Jestliže je koncentrovaný roztok perkyseliny v rovnovážném stavu zředí vodou, potom se rovnovážný bod tohoto systému postupně mění stím, jak postupuje zřeďování ve prospěch regenerace původních reakčních složek. Doba potřebná k dosažení nového rovnovážného bodu je po tomto zředění přibližně stejná jako doba potřebná k dosažení rovnovážného stavu při přípravě tohoto zředěného roztoku přímo z výchozích reakčních složek. Takto získaný zředěný roztok je 10 možno potom použít přímo i když se nenachází v rovnovážném stavu, přičemž ovšem se jedná o roztok, jehož složení se během skladování mění. Tyto nerovnovážné zředěné roztoky mají rovněž složení, které je určováno rovnovážným bodem použitým u původní koncentrace, což v případě některých aplikací není vhodné.

V publikaci Proč. 42nd Ann. Chem. Spec. Man. Ass., prosinec 1955, autor Greenspan a kol. se popisuje postup přípravy stabilních zředěných roztoků kyseliny peroctové, přičemž tyto roztoky se připravují za použití stabilizátorů perkyseliny v kombinaci se vhodnou úpravou relativní koncentrace jednotlivých složek zředěného roztoku perkyseliny, to znamená, že v případě přípravy zředěného roztoku, kteiý není zcela v rovnovážném stavu, je možno úpravou rovnováhy 20 jednotlivých složek dosáhnout stability. Tyto uvažované roztoky je možno připravit zředěním běžně obchodně dostupné kyseliny peroctové, to znamená kyseliny peroctové nacházející se zcela v rovnovážném stavu, která byla připravena za použití malého množství minerální kyseliny jako katalyzátoru.

V US 4 297 298 se popisuje postup přípravy vodného roztoku nižší alifatické perkyseliny, při kterém se v první fázi tohoto postupu připraví koncentrovaný roztok perkyseliny zodpovídající karboxylové kyseliny nebo anhydridu a koncentrovaného peroxidu vodíku v přítomnosti malého množství silné kyseliny jako katalyzátoru a potom se takto získaný roztok získaný v prvním stupni zředí roztokem obsahujícím přinejmenším jednu reakční složku takovým způsobem, aby 30 bylo dosaženo koncentrace alifatické perkyseliny odpovídající stanovené koncentraci ve směsi, přičemž koncentrace zředěné reakční složky nebo reakčních složek se zvolí takovým způsobem „aby po provedení zředění se systém nenacházel již v rovnovážném stavu, ale aby měl tendenci směřovat ke stavu, kdy tvorba další alifatické perkyseliny probíhá velice pomalou rychlostí“. Postup detailně popsaný v US 4 297 298 vede k tvorbě nerovnovážných směsí, které obsahují 35 extrémně vysokou koncentraci peroxidu vodíku, to znamená koncentraci v rozmezí od 28 % do 46 %. Při těchto koncentracích dochází u případného zákazníka, který se dostane do kontaktu s tímto roztokem, k vybělení kůže a k bolestem.

V US 4 743 447 se popisuje postup přípravy roztoků na bázi peroxidu vodíku pro dezinfekci 40 kontaktních čoček, přičemž tento roztok obsahuje 0,005 % až 0,1 % hmotnostních kyseliny peroctové, 1 % až 8 % hmotnostních peroxidu vodíku a dostatečné množství kyseliny octové k dosažení rovnovážného stavu tohoto systému. Tento roztok je možno připravit přímou reakcí za použití velmi zředěné reakční směsi s pomalu se ustavujícím rovnovážným stavem nebo za použití stabilního roztoku, který je běžně k dispozici na trhu, a který má „slabou koncentraci“ 45 kyseliny peroctové, přičemž do tohoto roztoku se přidávají ostatní složky této směsi. V této publikaci se tudíž nevylučuje provedení odděleného prvního stupně přípravy slabého roztoku kyseliny peroctové, ze kterého se potom připravuje konečný produkt.

V EP-A-0357238 (přihlašovatel Steris Corp.) se uvádí postup přípravy antimikrobiálního 50 prostředku obsahujícího silné oxidační činidlo, inhibitor koroze mědi a mosazi, tlumicí prostředek, přinejmenším jeden antikorozní prostředek, který inhibuje korozi přinejmenším uhlíku, uhlíkové oceli a nerezové oceli, a dále namáčecí činidlo. Jako inhibitory koroze pro mosaz a hliník se v tomto patentu uvádí konkrétně triazolové sloučeniny a molybdenany, o kterých je známo, že mají nevhodnou toxicitu, a jsou tudíž z tohoto důvodu nepřijatelné pro 55 použití ve zdravotnickém prostředí.

-2CZ 288552 B6

I

Podstata vynálezu

Cílem uvedeného vynálezu je vyvinutí dezinfekčního prostředku na bázi zředěného roztoku 5 perkyseliny, kterého by bylo možno použít na zdravotnických pomůckách a nástrojích k dezinfikování kovových částí.

Do rozsahu uvedeného vynálezu náleží postup přípravy vodného dezinfekčního prostředku, jehož podstata spočívá vtom, že zahrnuje míšení prvního vodného roztoku obsahujícího nižší 10 alifatickou perkyselinu s druhým vodným roztokem obsahujícím inhibitor koroze a stabilizátor peroxidu vodíku a/nebo stabilizátor perkyseliny.

Do rozsahu uvedeného vynálezu rovněž náleží dezinfekční prostředek, získatelný postupem podle uvedeného vynálezu, jehož podstata spočívá vtom, že se smísí první vodný roztok 15 obsahující nižší alifatickou perkyselinu s druhým vodným roztokem obsahujícím inhibitor koroze a stabilizátor peroxidu vodíku a/nebo stabilizátor perkyseliny. V této souvislosti je třeba poznamenat, že tento prostředek obsahující perkyselinu podle uvedeného vynálezu není v rovnovážném stavu a obsahuje relativně vysokou koncentraci stabilizátoru, resp. stabilizátorů, než kterou by mohl odborník pracující v daném oboru předpokládat u směsi v rovnovážném stavu 20 a obsahující podobnou koncentraci perkyseliny.

Do rozsahu uvedeného vynálezu rovněž náleží dvounáplňový systém pro přípravu dezinfekčního prostředku podle uvedeného vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že obsahuje jednu náplň ve formě prvního vodného roztoku obsahujícího nižší alifatickou perkyselinu, a druhou náplň ve 25 formě druhého vodného roztoku obsahujícího inhibitor koroze a stabilizátor peroxidu vodíku a/nebo stabilizátor perkyseliny.

Uvedený první vodný roztok ve výhodném provedení podle vynálezu obsahuje nižší alifatickou perkyselinu, jako je například kyselina peroctová, v množství pohybujícím se v rozmezí od 2 % 30 do 10% hmotnosti, výhodně v rozmezí od 3 % do 7 % hmotnosti tohoto roztoku. Tento první vodný roztok může kromě toho dále obsahovat stabilizátor nebo stabilizátory peroxidu vodíku a/nebo perkyseliny v tomto rovnovážném roztoku, přičemž každý tento odpovídající stabilizátor je obsažen ve výhodném provedení v množství od 20 do 10 000 ppm. Ve výhodném provedení podle vynálezu jsou v tomto roztoku stabilizovány jak peroxid vodíku tak perkyselina, přičemž 35 výhodná kombinovaná koncentrace stabilizátoru se pohybuje v rozmezí od 3000 ppm do 6000 ppm. Mezi vhodné stabilizátory perkyseliny patří dipikolinová kyselina a mezi vhodné stabilizátory peroxidu patří fosfonové kyseliny a soli kyseliny fosfonové, to znamená například produkty firmy Monsanto, které jsou prodávány pod obchodním označením Dequest, jako například hydroxyethylidendifosfonát, diethylentriaminpentamethylenfosfonát a ethylendiamin40 tetramethylenfosfonát, a dále stabilizátory, které jsou uváděny v EP 0426949, zejména se jedná o cyklohexan-l,2-diaminotetramethylenfosfonovou kyselinu a soli této látky (CDTMP). V této souvislosti je třeba poznat, že v případě tohoto prvního roztoku se jedná obvykle o rovnovážnou směs odpovídajících reakčních složek a reakčních produktů, jak bylo obecně uvedeno výše, a dále to, že výše uvedené množství perkyseliny označuje množství perkyseliny jako takové 45 v roztoku. Výhodný postup přípravy zředěných roztoků nižších alifatických kyselin, kterých je možno použít pro účely uvedeného vynálezu, je popisován ve WO 91/13058.

Uvedený druhý vodný roztok ve výhodném provedení podle vynálezu obsahuje 0,1 % až 5 % hmotnosti, podle ještě výhodnějšího provedení 0,1 % až 1 % hmotnosti roztoku inhibitoru 50 koroze. Výhodně je tímto inhibitorem koroze fosforečnan alkalického kovu, nejvýhodněji se používá fosforečnan draselný. Konkrétně je možno uvést, že nejvýhodnějším inhibitorem koroze je hydrogenorthofosforečnan dvojdraselný K2HPO4.

Tento druhý vodný roztok výhodně obsahuje stabilizátor peroxidu vodíku a/nebo stabilizátor 55 perkyseliny v množství v rozmezí od asi 0,1 % do asi 2 % hmotnosti roztoku, často je toto

-3CZ 288552 B6 množství v rozsahu od 0,1 % do 1 %, přičemž ještě výhodnější množství je v rozmezí od 0,2 % to 0,7 % hmotnosti nebo v rozmezí od 0,7 % do asi 1 % hmotnosti roztoku, jako například množství stabilizátoru peroxidu vodíku a/nebo stabilizátoru perkyseliny od asi 0,5 % do asi 1 % hmotnosti roztoku. Mezi výhodné stabilizátory peroxidu vodíku patří kyseliny fosfonové a soli těchto kyselin, jako jsou například látky uváděné v souvislosti s popisem vhodných stabilizátorů pro první vodný roztok, viz výše. Mezi vhodné stabilizátory perkyseliny patří například kyselina dipikolinová.

Smísením prvního a druhého vodného roztoku se získá dezinfekční prostředek okamžitě po smíchání, přičemž tento prostředek obsahuje přinejmenším asi 0,05 % hmotnostních perkyseliny a obvykle je toto množství perkyseliny maximálně asi 1 % hmotnostních. V mnoha provedeních tato směs dvou uvedených roztoků okamžitě po smíchání obsahuje asi 0,1 % až asi 0,25 % hmotnostních perkyseliny nebo je toto množství v rozsahu od asi 0,25 % do asi 0,5 % hmotnostních. Tato směs rovněž výhodně obsahuje inhibitor koroze v množství v rozmezí od asi 0,1 % do asi 5 % a stabilizátor peroxidu a/nebo stabilizátor perkyseliny v množství v rozmezí od asi 0,1 % do asi 1 %. tyto směsi je možno mnohdy získat obvyklým způsobem tak, že se k provedení smíchání jednotlivých roztoků stanoví objemový poměr prvního roztoku k druhému roztoku, přičemž tento poměr je obvykle 1:5a obvykle není tento poměr větší než asi 1 : 50, ve výhodném provedení se tento poměr pohybuje v rozmezí od asi 1:10 do asi 1 : 30, je ovšem třeba vzít v úvahu koncentraci jednotlivých složek v každém z použitých roztoků.

Jeden nebo oba uvedené vodné roztoky mohou obsahovat i jiné složky, které jsou vhodné v dezinfekčních prostředcích, jako jsou například triazolové inhibitory koroze a/nebo smáčecí činidla, přičemž je ovšem třeba uvést, že přítomnost těchto složek není podstatná k dosažení výhod uvedeného vynálezu (ve skutečnosti může být přítomnost těchto složek v některých případech i mírně škodlivá). Jeden nebo oba uvedené roztoky mohou obsahovat indikátor, který podléhá barevné změně a označuje skutečnost, že došlo ke smíchání těchto dvou roztoků.

V případě prostředků podle uvedeného vynálezu je třeba vzít v úvahu, že se tyto směsi získané postupem podle uvedeného vynálezu nenacházejí v rovnovážném stavu, přičemž v důsledku přirozeného průběhu reakcí má perkyselinová složka této směsi tendenci směřovat k rovnovážnému stavu. Například je možno uvést, že směs popisovaná v předchozím odstavci se začne měnit v relativně krátkém časovém okamžiku od smíchání prvního roztoku s druhým roztokem a s postupujícím časem se bude koncentrace perkyseliny v roztoku snižovat a směřovat k rovnovážnému stavu. Dosažení normálního rovnovážného stavu je možno očekávat v intervalu přibližně dvou dní, přičemž se předpokládá, že se perkyselina a/nebo peroxid nerozkládají v průběhu tohoto intervalu.

Použití dezinfekčního prostředku podle uvedeného vynálezu je zejména vhodné v oblasti zdravotnictví k dezinfikování zdravotnického materiálu a vybavení. Výhodně se tyto prostředky podle vynálezu používají k dezinfekci zdravotních pomůcek, které mají kovové části, jako například hliníkové, mosazné, měděné a zejména ocelové součásti, které je potřeba čas od času dezinfikovat. Například je možno uvést, že tento dezinfekční prostředek podle vynálezu je zejména vhodný k dezinfekci endoskopů. Prostředky získané postupem podle vynálezu mají další výhody oproti dosavadnímu stavu techniky, například vůči produktům firmy Steris, viz popis dosavadního stavu techniky. U zvolených složek směsi podle uvedeného vynálezu dochází k interakci, jejíž výsledkem je to, že při použití tohoto prostředku dochází k ochraně kovových součástí, zejména ocelových součástí, před lokální korozí, jako je například důlková koroze, čehož je možno dosáhnout ve stejné míře, nebo dokonce v ještě větší míře, než když je v této směsi obsažen molybdenan, triazol a/nebo smáčecí činidlo. Tato skutečnost je zcela překvapující z hlediska znalostí z dosavadního stavu techniky, viz. výše uvedený patent firmy Steris, popisovaná část str. 4, řádky 7 až 9.

Výhoda uvedeného vynálezu spočívá vtom, že byla podle tohoto vynálezu vyvinuta zředěná směs obsahující relativně vysokou koncentraci perkyseliny. Kromě toho postup podle vynálezu

-4CZ 288552 B6 umožňuje využít relativně dlouhé skladovací životnosti oddělených vodných roztoků, než jako je možno dosáhnout v případě dodávání konečného prostředku jako takového.

Příklady konkrétního provedení

Dezinfekční prostředek podle vynálezu, postup jeho přípravy a dvounáplňový systém používaný k jeho přípravě budou v dalším podrobněji popsány s pomocí praktických příkladů provedení, které ovšem rozsah vynálezu nijak neomezují, pouze mají za účel jej bližším způsobem 10 ilustrovat.

Příklad 1

Postup přípravy prostředku podle vynálezu.

Podle tohoto příkladu byl připraven dvounáplňový systém. Jedno balení obsahovalo 250 mililitrů vodného roztoku perkyseliny o koncentraci 5 % hmotnostních (aktivní). Druhé balení obsahovalo 10 litrů vodného roztoku obsahujícího 0,6 % hmotnostních hydrogenorthofosforečnanu 20 dvojdraselného K2HPO4 a 0,5 % hmotnostních CDTMP (cyklohexan-l,2-diaminotetramethylenfosfonová kyselina). Tyto dvě náplně byly navzájem smíchány, přičemž byl získán dezinfekční prostředek podle vynálezu.

Příklad 2

Postup přípravy prostředku podle vynálezu.

Podle tohoto provedení byl roztok obsahující 5 % hmotn. kyseliny peroctové, 20 % hmotn. 30 peroxidu vodíku a 8 % hmotn. kyseliny octové zředěn čtrnáctkrát roztokem obsahujícím 1 % hmotn. CDTMP a 0,8 % hydrogenorthofosforečnanu dvojdraselného K2HPO4, čímž byl připraven roztok obsahující 3 500 ppm kyseliny peroctové.

Příklad 3

Porovnávací provedení A

Korozní testy za použití dezinfekčních prostředků.

Podle těchto provedení byly stejné vzorky odstřižků měkké oceli a nerezové oceli 316 ponořeny po dobu 72 hodin při teplotě místnosti (to znamená při teplotě v rozmezí od 15 do 25 °C) do různých dezinfekčních roztoků. V případě příkladu 3 byl tento dezinfekční prostředek připraven postupem podle příkladu 2, přičemž zředění bylo 25 násobné, čímž byl připraven roztok 45 obsahující 2000 ppm kyseliny peroctové. V případě porovnávacího provedení A byl dezinfekční roztok připraven postupem podle příkladu uvedeného v první tabulce na str. 6, řádky 1 až 18, v EP 0 357 238. Tyto roztoky byly denně zcela nahražovány nově připravenými čerstvými roztoky. Při zkoumání těchto vzorků odstřižků prováděném jak pouhým okem tak optickým mikroskopem po dokončení těchto zkoušek bylo zajištěno, že oba kovy v roztoku podle uvedené 50 evropské patentové přihlášky firmy Steris vykazovaly značnou lokální korozi a důlkovou korozi na povrchu, zatímco v případě kovů ponořených v dezinfekčním roztoku podle uvedeného vynálezu byla pozorována pouze velice mírná lokální koroze.

Značné zmenšení lokální dosahované při použití prostředků podle uvedeného vynálezu je zcela 55 neočekávatelné, jestliže se vezmou v úvahu znalosti a zkušenosti podle dosavadního stavu

-5CZ 288552 B6 techniky, viz. patentová přihláška firmy Steris, str. 4, řádky 7-9, přičemž tato skutečnost je zejména výhodná z toho důvodu, že výsledek byl dosažen bez použití jakýchkoliv toxických látek, jako jsou molybdenan a triazo.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Vodný dezinfekční prostředek připravitelný smícháním prvního vodného roztoku obsahujícího nižší alifatickou perkyselinu obsahující 2 až 9 atomů uhlíku s druhým vodným roztokem obsahujícím inhibitor koroze a stabilizátor peroxidu vodíku a/nebo stabilizátor perkyseliny.
2. Vodný dezinfekční prostředek podle nároku 1, vhodný pro dezinfikování zdravotnických potřeb, které mají kovové části určené k dezinfikování, vyznačující se tím, že obsahuje 0,05 % až 1 % hmotnostní alifatické perkyseliny obsahující 2 až 9 atomů uhlíku, 0,1 % až 5 % inhibitoru koroze a 0,1 % až 1 % stabilizátoru peroxidu a/nebo stabilizátoru perkyseliny, přičemž

20 uvedená perkyselina není v rovnovážném stavu.
3. Vodný dezinfekční prostředek podle nároku 2, vyznačující se tím, že obsahuje 0,1 % až 0,25 % nebo 0,25 % až 0,5 % hmotnostního perkyseliny, přičemž tato perkyselina není v rovnovážném stavu.
4. Vodný dezinfekční prostředek podle nároku 1, vyznačující se tím, že první vodný roztok obsahuje alifatickou perkyselinu obsahující 2 až 9 atomů uhlíku v množství v rozmezí od 2 % do 10 % hmotnostních roztoku.

30
5. Vodný dezinfekční prostředek podle nároku 4, vyznačující se tím, že první vodný roztok obsahuje alifatickou perkyselinu obsahující 2 až 9 atomů uhlíku v množství v rozmezí od 3 % do 7 % hmotnostních roztoku.
6. Vodný dezinfekční prostředek podle nároku 4 nebo 5, vyznačující se tím, že 35 uvedený první vodný roztok obsahuje kyselinu peroctovou.
7. Vodný dezinfekční prostředek podle nároků 1 nebo 4až 6, vyznačující se tím, že druhý vodný roztok obsahuje inhibitor koroze v množství 0,1 % až 5 % hmotnostních roztoku.

40
8. Vodný dezinfekční prostředek podle nároku 7, vyznačující se tím, že druhý vodný roztok obsahuje inhibitor koroze v množství 0,1 % až 1 % hmotnostní roztoku.
9. Vodný dezinfekční prostředek podle nároku 7 nebo 8, vyznačující se tím, že inhibitorem koroze je fosforečnan alkalického kovu.
10. Vodný dezinfekční prostředek podle nároku 9, vyznačující se tím, že inhibitorem koroze je hydrogenorthofosforečnan dvojdraselný K2HPO4.
11. Vodný dezinfekční prostředek podle některého z nároků la4ažl0, vyznačující se 50 t í m, že druhý vodný roztok obsahuje stabilizátor peroxidu vodíku a/nebo stabilizátor perkyseliny v množství v rozmezí od 0,1 % do 2 % hmotnostních roztoku.
12. Vodný dezinfekční prostředek podle nároku 11, vyznačující se tím, že druhý vodný roztok obsahuje stabilizátor peroxidu vodíku a/nebo stabilizátor perkyseliny v množství

55 v rozmezí od 0,2 % do 0,7 % nebo od 0,7 % do 1 % hmotnostního roztoku.

-6CZ 288552 B6 t
13. Vodný dezinfekční prostředek podle nároku 11 nebo 12, vyznačující se tím, že se použije pouze stabilizátoru peroxidu vodíku.
14. Vodný dezinfekční prostředek nebo dvounáplňový systém podle nároku 11, 12 nebo 13, vyznačující se tím, že uvedeným stabilizátorem nebo uvedenými stabilizátory je nebo jsou kyselina fosforečná nebo soli této kyseliny.
15. Vodný dezinfekční prostředek podle nároku 14, v y z n a č u j í c í se t i m , že uvedeným stabilizátorem peroxidu vodíku je cyklohexan-l,2-di-amintetramethylenfosfonová kyselina nebo soli této kyseliny.
16. Vodný dezinfekční prostředek podle nároků 1 a 4 až 15, vyznačující se tím, že objemový poměr prvního vodného roztoku k druhému vodnému roztoku je v rozmezí od 1 : 5 do 1 :50.
17. Vodný dezinfekční prostředek podle nároku 16, vyznačující se tím, že objemový poměr prvního vodného roztoku k druhému vodnému roztoku je v rozmezí od 1 :10 do 1 : 30.
18. Vodný dezinfekční prostředek podle některého z nároků 1 až 4-17, vyznačující se tím, že jeden nebo oba uvedené vodné roztoky obsahují indikátor, který podléhá barevné změně při smíchání těchto roztoků.
19. Vodný dezinfekční prostředek podle některého z předchozích nároků, vyznačující se t í m, že je vhodný k dezinfikování ocelových povrchů.
20. Vodný dezinfekční prostředek podle některého z předchozích nároků, vyznačující se t í m , že při aplikaci dochází ke zmenšené lokální korozi nebo důlkové korozi oceli.
21. Způsob přípravy vodného dezinfekčního prostředku podle některého z nároků 1 až 20, vyznačující se tím, že tento postup zahrnuje smíchání prvního vodného roztoku obsahujícího alifatickou perkyselinu obsahující 2 až 9 atomů uhlíku s druhým vodným roztokem obsahujícím inhibitor koroze a stabilizátor peroxidu vodíku a/nebo sfabilizátor perkyseliny.
22. Dvounáplňový systém pro přípravu prostředku podle některého z nároků 1 až 20, vyznačující se tím, že jedna náplň obsahuje první vodný roztok obsahující alifatickou perkyselinu obsahující 2 až 9 atomů uhlíku a druhá náplň obsahuje druhý vodný roztok obsahující inhibitor koroze a stabilizátor peroxidu vodíku a/nebo stabilizátor perkyseliny.
23. Použití prostředku podle některého z nároků 1 až 20 jako dezinfekčního činidla.
24. Použití podle nároku 23, jako dezinfekčního činidla pro dezinfikování kovových součástí zdravotnických potřeb.
25. Použití podle nároku 24, při kterém uvedenou zdravotnickou pomůcku je endoskop.