CZ288544B6 - Azoly, způsob a meziprodukty pro jejich výrobu a farmaceutické prostředky na jejich bázi - Google Patents

Abstract

Azoly obecn ho vzorce I, kde A a B dohromady p°edstavuj dvojvazn² zbytek (a) -N=CH, (b) -CH=N-, (c) -CH.sub.2.n.-CH.sub.2.n.-, (d) -CH=CH-, (e) -C(=O)-CH.sub.2.n.-, nebo (f) -CH.sub.2.n.-C(=O)-, p°i em jeden atom H ve zbytc ch (a) a (b) je pop° pad nahrazen alkylem s 1 a 6 C a a dva atomy H ve zbytc ch (c), (d), (e) nebo (f) jsou pop° pad nahrazeny alkyly s 1 a 6 C; D je skupina vzorce D.sub.1.n., D.sub.2.n. nebo D.sub.3.n.; L je skupina vzorce L.sub.1.n. nebo L.sub.2.n.; Alk je alkandiyl s 1 a 4 C; R.sup.1.n. je halogen; R.sup.2.n. je H nebo halogen; R.sup.3.n. je H, alkyl s 1 a 6 C, fenyl nebo halogenfenyl; R.sup.4.n. je H, alkyl s 1 a 6 C, fenyl nebo halogenfenyl; R.sup.5.n. je H nebo alkyl s 1 a 6 C; R.sup.6 .n.je H, alkyl s 1 a 6 C, alkoxykarbonyl s 1 a 6 C v alkoxylu, nebo R.sup.5.n. a R.sup.6.n. dohromady s atomem N, k n mu jsou v z ny tvo° pyrrolidinov², piperidinov², morfolinov², piperazinov² kruh nebo piperazinov² kruh, kter² je v 4-poloze tohoto kruhu substi\

Description

Oblast techniky

Vynález se týká nových vodorozpustných azolových antifungálních činidel se širokým spektrem účinnosti a dále též jejich antiftingálně účinných prekurzorů. Vynález se týká také způsobu výroby těchto azolů a farmaceutických prostředků na jejich bázi.

Dosavadní stav techniky

Systemické fungální infekce u člověka jsou v krajinách mírného pásu poměrně řídké a mnohé houby, které se mohou stát patogenními, normálně žijí v symbióze v těle nebo se běžně vyskytují v životním prostředí. V posledních několika desetiletích byl však na celém světě zaznamenán zvyšující se výskyt četných systemických fungálních infekcí ohrožujících život a tyto infekce nyní představují vážnou hrozbu pro mnoho susceptibilních pacientů, zejména těch, kteří jsou již hospitalizováni. Většinu tohoto nárůstu lze vysvětlit zvýšenou mírou přežívání pacientů se zhoršenou imunitou a chronickým požíváním antimikrobiálních činidel. Kromě toho se také mění fluora typická pro mnoho běžných fungálních infekcí a tato skutečnost představuje stále důležitější epidemiologickou výzvu. Nejvíce jsou ohroženi pacienti se zhoršenou imunitní funkcí, ať již se jedná o přímé zhoršení imunity, potlačení imunity, které se dostavuje jako důsledek užívání cytotoxických léčiv nebo infekcí HIV nebo o sekundární důsledek vysilujících chorob, jako je rakovina, akutní leukemie, invazivních chirurgických zákroků nebo dlouhodobé expozice antimikrobiálním činidlům. Nejobvyklejšími systemickými fungálními infekcemi člověka je kandidóza, aspergilóza, histoplasmóza, kokcidiodomykóza, parakokcidioidomykóza, blastomykóza a kryptokokóza.

Pro léčení a profylaxi systemických fungálních infekcí u pacientů se zhoršenou imunitou se stále častěji používá antifungálních činidel, jako je ketokonazol, itrakonazol a flukonazol. Zvyšuje se však obava před fungální resistencí vůči některým z těchto činidel, zejména těm, která vykazují nižší spektrum účinnosti, jako je například flukonazol. Tento stav je ještě zhoršen částečnou nebo úplnou neschopností pacientů postižených prudkými systemickými fungálními infekcemi přijímat léčiva orální cestou. Odhaduje se, že touto neschopností je postiženo asi 40 % takových pacientů. Neschopnost přijímat léčiva orální cestou je důsledkem skutečnosti, že pacienti jsou v komatu nebo jsou postiženi prudkou gastroparesí. Používání rozpustných nebo málo rozpustných antifungálních činidel, která se obtížně podávají intravenosně, jako je itrakonazol nebo saperkonazol, je následkem toho velmi omezeno.

Existuje tedy potřeba vyvinout nová antifungální činidla, přednostně činidla s širokým spektrem účinnosti, proti kterým by nebyla resistence a která by bylo možno podávat intravenosně. Taková antifungální činidla by měla být k dispozici také v podobě farmaceutických prostředků vhodných pro orální podávání. To by lékaři umožnilo pokračovat v léčení stejným léčivem i poté, co se pacient zotavil ze svého stavu vyžadujícího intravenosní podávání takového léčiva.

V US 4 267 179 jsou popsány heterocyklické deriváty (4-fenylpiperazin-l-ylaryloxymethyl- l,3-dioxolan-2-yl)methyl-lH-imidazolů a lH-l,2,4-triazolů, které jsou užitečné jako antifungální a antibakteriální činidla. Do rozsahu tohoto vynálezu spadá itrakonazol, který je nyní ve světovém měřítku dostupným širokospektrálním antifungálním činidlem.

US 4 916 134 se týká nových 4-[4-[4-[[2-(2,4-difluorfenyl}-2-(lH-azolylmethyl)-l,3dioxolan-4-yl]methoxy]fenyl]-l-piperazinyl]fenyl]triazolonů, které vykazují zlepšené antimikrobiální vlastnosti. Do rozsahu tohoto vynálezu spadá saperkonazol.

-1 CZ 288544 B6

V US 4 791 111 jsou popsány deriváty [[4-[4-(4-fenyl-l-piperazinyl)fenyloxymethyl]-l,3dioxolan-2-yl]methyl]-lH-imidazolů a lH-l,2,4-triazolů, které se strukturně podobají některým sloučeninám podle vynálezu a které údajně vykazují příznivé antimikrobiální vlastnosti.

V US 5 039 676 jsou popsány azol-methyl substituované tetrahydrofurany, jejich struktura je podobná struktuře některých sloučenin podle vynálezu a které údajně vykazují antifungální účinnost. EPO 539 938 se týká antifungálních látek na bázi analogických trisubstituovaných tetrahydrofuranu.

Podstata vynálezu

Předmětem vynálezu jsou azoly obecného vzorce I

kde

A a B dohromady představují dvoj mocný zbytek obecného vzorce a, b, c, d, e nebo f (a) -N=CH- (b) -CH=N-.

(c) -CHy-CHr-, (d) -CH=CH- (e) -C(=O)-CH₂-, nebo (f) -CHrC(=O)-, přičemž jeden atom vodíku ve zbytcích (a) a (b) je popřípadě nahrazen alkyskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku a až dva atomy vodíku ve zbytcích (c), (d), (e) nebo (f) jsou popřípadě nahrazeny alkylskupinami s 1 až 6 atomy uhlíku;

D představuje skupinu vzorce D_b D₂ nebo D₃

L představuje skupinu vzorce Li nebo L₂

(D₃)

-2CZ 288544 B6

O O R⁵

II II / —P—OR³ -C-Alk-N ;

I \

OR⁴ R⁶ (Li) (L₂)

Alk představuje alkandiylskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku;

R¹ představuje atom halogenu;

R² představuje atom vodíku nebo halogenu;

R³ představuje atom vodíku, alkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, fenylskupinu nebo halogenfenylskupinu;

R⁴ představuje atom vodíku, alkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, fenylskupinu nebo halogenfenylskupinu;

R⁵ představuje atom vodíku nebo alkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku;

R⁶ představuje atom vodíku, alkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, alkoxykarbonylskupinu s až 6 atomy uhlíku v alkoxylové části, nebo

R⁵ a R⁶ dohromady s atomem dusíku, k němuž jsou vázány tvoří pyrrolidinový, piperidinový, morfolinový, piperazinový kruh nebo piperazinový kruh, který je v 4-poloze tohoto kruhu substituován substituentem zvoleným ze souboru zahrnujícího alkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, hydroxyalkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, aminoalkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, mono- a dialkylaminoalkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v každé z alkylových částí;

jejich farmaceuticky vhodné adiční soli s kyselinami nebo bázemi a jejich stereochemicky izomemí formy.

Následuje definice některých pojmů, kteiých se používá v tomto popisu. Pod označením „halogen“ se rozumí fluor, chlor, brom a jod. Pod označením „alkylskupina s 1 až 6 atomy uhlíku“ se rozumí zbytek nasyceného uhlovodíku s přímým nebo rozvětveným řetězcem, který obsahuje 1 až 6 atomů uhlíku, jako je například methylskupina, ethylskupina, propylskupina, butylskupina, pentylskupina nebo hexylskupina a jejich možné rozvětvené izomeiy. Ve složených výrazech, jako je alkyloxyskupina s 1 až 6 atomy uhlíku, aminoalkylskupina s 1 až 6 atomy uhlíku, mono- a dialkylaminoalkylskupina s 1 až 6 atomy uhlíku v každé z alkylových částí, má označení „alkyl s 1 až 6 atomy uhlíku“ význam uvedený výše.

Farmaceuticky vhodné adiční soli s kyselinami uvedené výše zahrnují terapeuticky účinné netoxické adiční soli, které jsou sloučeniny obecného vzorce I schopny tvořit. Tyto soli je možno snadno získat tak, že se na bazickou formu působí příslušnou kyselinou, jako například anorganickou kyselinou, jako je halogenovodíková kyselina, například kyselina chlorovodíková, kyselina bromovodíková apod., kyselina sírová, kyselina dusičná, kyselina fosforečná apod., nebo organickou kyselinou, jako je například kyselina octová, kyselina propionová, kyselina hydroxyoctová, kyselina 2-hydroxypropanová, kyselina 2-oxo-propanová, kyselina ethandiová, kyselina propandiová, kyselina butandiová, kyselina (Z)-2-butendiová, kyselina (E}-2butendiová, kyselina 2-hydroxybutandiová, kyselina 2,3-dihydroxybutandiová, kyselina 2hydroxy-l,2,3-propantrikarboxylová, kyselina methansulfonová, kyselina ethansulfonová, kyselina benzensulfonová, kyselina 4-methylbenzensulfonová, kyselina cyklohexansulfamová,

-3CZ 288544 B6 kyselina 2-hydroxybenzoová, kyselina 4-amino-2-hydroxybenzoová apod. Naopak lze solnou formu převést působením alkálie na volnou bázi. Sloučeniny obecného vzorce I, které obsahují kyselé protony, je možno převést na jejich terapeuticky účinnou formu netoxické adiční soli s kovem nebo aminem, reakcí s vhodnou organickou nebo anorganickou bází. Jako vhodné formy adičních solí s bázemi je možno například uvést amoniové soli, soli s alkalickými kovy a kovy alkalických zemin, jako jsou soli s lithiem, sodíkem, draslíkem, hořčíkem, vápníkem apod., soli s organickými bázemi, jako je benzathin, N-methyl-D-glukomin, 2-amino-2-(hydroxymethyl)-

1,3-propandiol, hydrabaminové soli a soli s aminokyselinami, například argininem, lysinem apod. Naopak lze solnou formu převést působením kyselin na volnou kyselou formu.

Do rozsahu pojmu soli se rovněž zahrnují hydráty a solváty, které jsou schopny sloučeniny obecného vzorce I tvořit. Jako příklady takových forem je možno uvést: hydráty, alkoholáty apod.

Pod označením „stereochemicky izomemí formy“ jak se ho používá v tomto popisu, se rozumějí všechny izomemí formy, kterých mohou sloučeniny obecného vzorce I nabývat. Pokud není uvedeno nebo naznačeno jinak, pod chemickým názvem příslušných sloučenin se vždy rozumějí směsi všech možných stereochemicky izomemích forem, přičemž tyto směsi obsahují všechny diastereomery a enantiomery základní molekulární struktury. Stereogenní centra mohou mít Rnebo S-konfiguraci a substituenty na dvojmocných cyklických nasycených uhlovodíkových zbytcích, zejména substituenty dioxolanového nebo tetrahydrofuranového kruhu, mohou mít buď cid—, nebo trans-konfiguraci. Stereochemicky izomemí formy sloučenin obecného vzorce I přirozeně také spadají do rozsahu tohoto vynálezu.

Alk s výhodou představuje methylenskupinu nebo ethyldiylskupinu; R¹ s výhodou představuje atom fluoru, chloru nebo bromu, přednostně fluoru; R² s výhodou představuje atom vodíku, fluoru, chloru nebo bromu, přednostně atom fluoru; R³ s výhodou představuje atom vodíku nebo fenylskupinu, přednostně atom vodíku; R⁴ s výhodou představuje atom vodíku nebo fenylskupinu, přednostně atom vodíku; R⁵ s výhodou představuje atom vodíku, methylskupinu nebo ethylskupinu; R⁶ s výhodou představuje atom vodíku, methylskupinu nebo ethylskupinu; nebo R⁵ a R⁶ dohromady s atomem dusíku, ke kterému jsou vázány, s výhodou tvoří pyrrolidinový kruh nebo substituovaný piperazinový kruh. A a B dohromady s výhodou představuje zbytek obecného vzorce a, b nebo c.

Zajímavými sloučeninami jsou sloučeniny obecného vzorce I, kde D představuje zbytek obecného vzorce Di nebo D₂.

Specifickými sloučeninami jsou sloučeniny obecného vzorce I, kde L představuje zbytek vzorce L₂, kde R⁵ a R⁶ každý nezávisle představuje atom vodíku nebo alkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku; nebo dohromady s atomem dusíku, k němuž jsou vázány, tvoří pyrrolidinový nebo piperazinový kruh substituovaný v poloze 4 piperazinového kruhu alkylskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku nebo alkyloxyskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku.

Zajímavějšími sloučeninami jsou výše popsané zajímavé sloučeniny, kde L představuje zbytek vzorce Li.

Přednostními sloučeninami jsou sloučeniny obecného vzorce I, kde D představuje zbytek vzorce Di, kde Ri představuje atom chloru nebo fluoru a R² představuje atom vodíku, chloru nebo fluoru a L představuje zbytek vzorce L_b kde R³ a R⁴ každý nezávisle představuje fenylskupinu nebo atom vodíku.

Přednost se dává sloučeninám obecného vzorce I, kde substituenty dioloxanu nebo tetrahydrofuranu mají cis-konfiguraci, tj. kde triazolmethylenový substituent a substituovaný fenyloxymethylenový substituent jsou na stejné straně roviny dioxolanového nebo tetrahydrofuranového kruhu.

-4CZ 288544 B6

Větší přednost se dává sloučeninám zvoleným ze souboru zahrnujícího:

(+)-amonium-cis-l-[[4-[4-[4-[[2-(2,4-difluorfenyl)-2-(lH-l,2,4-triazol-l-ylmethyl)-l,35 dioxolan-4-yl]methoxy]fenyl]-l-piperazinyl]fenyl]-4,5-dihydro-5-oxo-lH-l,2,4-triazol-lyl]methyl]-2,2-dimethylpropylfosfát;

(±)-amonium-cis-l-[[4-[4-[4-[4-[[2-(2,4-dichlorfenyl)-2-(lH-l,2,4-triazol-l-ylmethyl)-

1,3-dioxolan^4-yl]methoxy]fenyl]-l-piperazinyl]fenyl]-4,5-dihydro-5-oxo-l H-l ,2,4-triazol10 l-yl]methyl]-2,2-dimethylpropylfosfát;

(±)-amonium-cis-l-[[4-[4-[4-[4-[[2-(4-chlorfenyl)-2-( 1 H-l ,2,4-triazol-l-ylmethyl)-l ,3dioxolan-4-yl]methoxy]fenyl]-l-piperazinyl]fenyl]-4,5-dihydro-5-oxo-lH-l,2,4-triazol-lyl]methyl]-2,2-dimethylpropylfosfát (ester) monohydrát;

(±)-amonium-cis-l-[[4-[4-[4-[4-[[2-(4-fluorfenyl)-2-(lH-l,2,4-triazol-l-ylmethyl)-l,3dioxolan-4-yl]methoxy]fenyl]-l-piperazinyl]fenyl]-4,5-dihydro-5-oxo-lH-l,2,4-triazol-lyl]methyl]-2,2-dimethylpropylfosfát;

(±)—cis—1 —[[4—[4—[4—[4—[[2—(2,4—difluorfenyl)—2—( 1 H-l ,2,4-triazol-l-ylmethyl)-l ,3-dioxolan4-yl]methoxy]fenyl]-l-piperazinyl]fenyl]-4,5-dihydro-5-oxo-lH-l,2,4-triazol-l-yl]methyl]2,2-dimethylpropyl-4-methyl-l -piperazinacetátmonohydrochlorid; a (±)-cis-[[4-[4-[4-[4-[[2-(2,4-difluorfenyl)-2-(lH-l,2,4-triazol-l-ylmethyl)-l,3-dioxolan-425 yl]methoxy]fenyl]-l-piperazinyl]fenyl]-2-[3,3-dimethyl-2-(fosfonooxy)butyl]-2,4-dihydro3H-l,2,4-triazol-3-onhemihydrát.

Největší přednost se dává (±)-cis-[[4-[4-[4-[4-[[2-(2,4-difluorfenyl)-2-(lH-l,2,4-triazol-lylmethyl)-l,3-dioxolan-4-yl]methoxy]fenyl]-l-piperazinyl]fenyl]-2-[3,3-dimethyl-230 (fosfonooxy)butyl]-2,4-dihydro-3H-l,2,4-triazol-3-onu, jeho stereochemicky izomemím formám a adičním solím těchto látek s bázemi.

Sloučeniny obecného vzorce I je obecně možno připravovat O-acylací nebo O-fosforylací intermediámího alkoholu obecného vzorce II acylačním nebo fosforylačním činidlem obecného 35 vzorce III, kde W¹ představuje reaktivní odstupující skupinu, jako hydroxyskupinu nebo atom halogenu. Uvedenou reakci je možno provádět o sobě známými acylačními nebo fosforylačními postupy, například tak, že se reakční činidla míchají v rozpouštědle inertním vůči reakci. K reakční směsi se popřípadě může přidávat báze za účelem zachycení kyseliny, která vzniká během reakce.

(Π)

W^l- L (III) (I)

Sloučeniny obecného vzorce I je také možno připravovat O-alkylací fenolu obecného vzorce IV původním alkylačního činidla obecného vzorce V, kde W² představuje reaktivní odstupující 45 skupinu, jako atom halogenu, nebo sulfonyloxyskupinu. Tuto reakci je možno provádět tak, se reakční činidla míchají v rozpouštědle inertním vůči reakci. K reakční směsi se popřípadě může přidávat vhodná báze za účelem zachycení kyseliny, která vzniká během reakce. V dále uvedených sloučeninách a meziproduktech mají substituenty, pokud není uvedeno jinak, shora definovaný význam.

-5CZ 288544 B6

O-L (I) (V) (IV)

Příprava meziproduktů obecného vzorce V, kde D představuje zbytek vzorce D_b je popsána v US patentu č. 4 267 179. Příprava meziproduktů obecného vzorce V, kde D představuje zbytek vzorce D₃ je popsána v EP-0 539 938.

Sloučeniny obecného vzorce I, kde L představuje zbytek L2, tedy sloučeniny charakterizované obecným vzorcem I-b, je také možno připravovat tak, že se meziprodukt obecného vzorce IIOacyluje reakčním činidlem obecného vzorce VI, poté se takto získaný meziprodukt obecného vzorce VII nechá reagovat s aminem obecného vzorce VIII za vzniku sloučeniny obecného vzorce I-b.

O

D

OH

CH-C(CH₃)3 + w¹—C-Alk-W² (VI) (II)

O

O

+ HN

(vm) (I-b)

Sloučeniny obecného vzorce I je také možno o sobě známými transformačními postupy převádět na jiné sloučeniny obecného vzorce I. Tak je například možno sloučeniny, kde L představuje zbytek vzorce L_b tj. sloučeniny reprezentované obecným vzorcem I-a, převádět mezi sebou dále popsaným způsobem. Sloučeniny obecného vzorce I-a, kde R³ a/nebo R⁴ představuje alkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, fenylskupinu nebo halogenfenylskupinu je možno o sobě známými hydrolytickými postupy, převádět na sloučeniny obecného vzorce I-a, kde R³ a/nebo R⁴ představuje atom vodíku. Takovým hydrolytickým postupem je například reakce s hydroxidem sodným ve vhodném rozpouštědle, například vodě nebo 1,4-dioxanu.

Sloučeniny obecného vzorce I-b je možno vzájemně převádět mezi sebou následujícím způsobem. Sloučeniny obecného vzorce I-b, kde R⁵ a/nebo R⁶ představuje atom vodíku, je možno transformovat o sobě známou N-alkylační reakcí na sloučeniny obecného vzorce I-b, kde R⁵ a/nebo R⁶ představuje alkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku. Sloučeniny obecného vzorce I-b, kde R⁶ představuje atom vodíku, je možno převést na sloučeniny obecného vzorce Ib, kde R⁶ představuje alkoxykarbonylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v alkoxylové části o sobě známým postupem N-acylace. Naopak sloučeniny obecného vzorce I-b, kde R⁶ představuje alkyloxykarbonylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, je možno o sobě známým hydrolytickým postupem převést na sloučeniny obecného vzorce Ib, kde R⁶ představuje atom vodíku.

Meziprodukty obecného vzorce II je možno vyrobit tak, že se výchozí látka obecného vzorce IX O-alkyluje alkylačním reakčním činidlem obecného vzorce V za použití O-alkylačního postupu popsaného výše pro přípravu sloučenin obecného vzorce I.

-6CZ 288544 B6

D-W² + (V)

OH i

—CH₂—C—C(CH₃)3 (II) (IX)

Meziprodukty obecného vzorce lije také možno vyrobit tak, že se výchozí látka obecného vzorce X O-alkyluje alkylačním činidlem obecného vzorce V za použití O-alkylačních postupů popsaných výše pro přípravu sloučenin obecného vzorce I a vzniklý meziprodukt obecného vzorce XI se následně redukuje. Uvedená redukce se může provádět mícháním meziproduktu obecného vzorce XI s redukčním činidlem, jako například tetrahydroboritanem sodným v rozpouštědle inertním vůči reakci, například halogenovaném uhlovodíku, například dichlormethanu, alkoholu, například methanolu nebo jejich směsi.

(Π) (XI)

Příprava meziproduktů obecného vzorce X je popsáno v US 4 931 444.

Meziprodukty obecného vzorce XI je také možno připravovat tak, že se meziprodukt obecného vzorce XII N-alkyluje o sobě známým N- alkylačním postupem za použití alkylačního činidla obecného vzorce XIII, kde W³ představuje vhodnou odstupující skupinu, například atom halogenu.

O

O + W³—CH₂—C—C(CH₃)j (XIII) *- (XI) (XII)

Čisté stereochemicky izomemí formy sloučenin a meziproduktů podle tohoto vynálezu je možno získat postupy, které jsou o sobě známé v tomto oboru. Diastereoizomeiy je možno dělit fyzikálními separačními postupy, jako je selektivní krystalizace a chromatografícké techniky, například kapalinová chromatografie. Enantiomery je možno od sebe dělit selektivní krystalizaci jejich diastereomemích solí s opticky aktivními kyselinami. Alternativně je enantiomery možno oddělovat chromatografickými technikami na chirální stacionární fázi. Čisté stereochemicky izomemí formy je také možno získat z odpovídajících čistých stereochemicky izomemích forem vhodných výchozích látek, za předpokladu, že reakce probíhá stereospecificky. Pokud je žádán specifický stereoizomer, vyrábí se požadovaná sloučenina přednostně syntézou využívající stereospecifických postupů přípravy. Při těchto postupech se s výhodou používá enantiomericky čistých výchozích látek. Stereochemicky izomemí formy sloučenin obecného vzorce I přirozeně také spadají do rozsahu tohoto vynálezu.

Sloučeniny obecného vzorce I, jejich farmaceuticky vhodné adiční soli s kyselinami nebo bázemi a jejich stereochemické izomemí formy jsou užitečné jako činidla pro potlačování hub a bakterií in vivo. Kromě toho jsou sloučeniny obecného vzorce I rozpustné ve vodných roztocích, což je činí vhodnými pro intravenosní podávání. U sloučenin podle vynálezu byla zjištěna účinnost proti širokému spektru hub, jako je Candida albicans, Aspergillus fumigatus, Cryptococcus neoformans, Coccidioides immitis, Histoplasma capsulatum, Blastomyces dermatitidis, Sporothrix schenkii, Fonsecaea sp., Microsporum canis, Paracoccidioides immitis, Trichophyton sp. a Cladosporium carrionii a proti bakteriím, jako je například Erysipolotrix insidiosa, stafylokokům, jako Staphylococcus haemolyticus a streptokokům, jako Streptococcus pyogenes.

Meziprodukty obecného vzorce II, jejich farmaceuticky vhodné adiční soli s kyselinami a jejich stereochemicky izomemí formy jsou také užitečné pro léčbu nebo prevenci chorob spojených s fungálními infekcemi. Tyto sloučeniny tvoří další aspekt tohoto vynálezu. Zajímavou skupinou sloučenin obecného vzorce II je cis-4-[4-[4-[[2-(2,4-difluorfenyl)-2-(lH-l,2,4-triazol-lylmethyl)-l,3-dioxolan-4-yl]methoxy]fenyl]-l-piperazinyl]fenyl]-2,4-dihydro-2-(2hydroxy-3,3-dimeethylbutyl)-3H-l,2,4-triazol-3-on, jeho farmaceuticky vhodné adiční soli s kyselinami a stereochemicky izomemí formy.

Dále se vynález týká farmaceutického prostředku pro léčbu pro prevenci fungálních infekcí, který obsahuje antifungálně účinné množství sloučeniny obecného vzorce I nebo meziproduktu obecného vzorce II a farmaceuticky vhodný nosič nebo ředidlo.

S ohledem na užitečné farmakologické vlastnosti je možno sloučeniny podle tohoto vynálezu zpracovávat na různé farmaceutické prostředky, které se hodí pro podávání pacientům. Při výrobě těchto farmaceutických prostředků podle vynálezu se účinné množství specifické sloučeniny ve volné formě nebo ve formě adiční soli s kyselinou nebo bází, jakožto účinné přísady, převede na homogenní směs s farmaceuticky vhodným nosičem. Tento nosič může nabývat řady podob, v závislosti na druhu prostředku, který je pro podávání požadován. Farmaceutické prostředky mají účelně podobu jednotkových dávkovačích forem, například pro orální, rektální, perkutánní podávání nebo pro podávání ve formě parenterálních injekcí. Při výrobě prostředků v podobě orálních dávkovačích forem se například používá kteréhokoliv z obvyklých farmaceutických médií, jako jsou například voda, glykoly, oleje, alkoholy apod., v případě orálních kapalných prostředků, jako jsou suspenze, sirupy, elixíry a roztoky; nebo pevných nosičů, jako jsou škroby, cukry, kaolin, lubrikanty, pojivá, disintegrační činidla apod., v případě prášků, pilulí, kapslí nebo tablet. S ohledem na snadnost podávání představují tablety a kapsle nej výhodnější orální jednotkovou dávkovači formu a při jejich výrobě se samozřejmě používá pevných farmaceutických nosičů. V případě parenterálních prostředků bude nosič obvykle zahrnovat sterilní vodu, přinejmenším jako hlavní složku, přestože mohou být přítomny i jiné přísady, jejichž úkolem je například napomáhat rozpouštění, jako jsou například cyklodextriny. Tak se mohou vyrábět injekční roztoky, v nichž nosič zahrnuje roztok chloridu sodného, roztok glukózy nebo směs obou těchto roztoků. Mohou se také připravovat injekční suspenze, ve kterých lze používat vhodných kapalných nosičů, suspenzních činidel apod. V prostředcích, které se hodí pro perkutánní podávání, zahrnuje nosič popřípadě činidlo zvyšující penetraci a/nebo vhodné smáčedlo, popřípadě ve směsi s menšími množstvími vhodných přísad jakéhokoliv typu, s jedinou podmínkou, že tyto přísady nezpůsobují podstatné poškození kůže. Tyto přísady mohou usnadňovat podávání na kůže a/nebo mohou usnadňovat výrobu požadovaných prostředků. Tyto prostředky je možno podávat různými způsoby, jako například ve formě transdermálních náplastí, „spot on“ nebo ve formě masti. Je obzvláště výhodné připravovat výše uvedené farmaceutické prostředky v jednotkové dávkovači formě, poněvadž se tím usnadní dávkování a snáze je možno dosáhnout rovnoměrných dávek. Pod pojmem Jednotková dávkovači forma“, jak se ho používá v tomto popisu a nárocích, se rozumějí fyzikálně oddělené jednotky vhodné jako jednotkové dávky, přičemž každá z těchto jednotek obsahuje předem určené množství účinné

-8CZ 288544 B6 přísady vypočítané tak, aby s ním dosáhlo požadovaného terapeutického účinku a kromě toho obsahuje požadovaný farmaceutický nosič. Jako příklady takových jednotkových dávkovačích forem je možno uvést tablety (včetně lýhovaných a potahovaných tablet), kapsle, pilule, prášky, oplatky, injekční roztoky nebo suspenze, čajové lžičky, polévkové lžíce apod. a jejich oddělené násobky.

Jako vhodné deriváty cyklodextrinu je možno uvést α-, β- a gamma-cyklodextrin nebo jejich ethery a směsné ethery, v nichž je jedna nebo více hydroxyskupin anhydroglukosových jednotek cyklodextrinu substituovány alkylskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku, zejména methylskupinou ethylskupinou nebo isopropylskupinou; hydroxyalkylskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku, zejména hydroxyethylskupinou, hydroxypropylskupinou nebo hydroxybutylskupinou; karboxyalkylskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku v alkylovém zbytku, zejména karboxymethylskupinou nebo karboxyethylskupinou; alkylkarbonylskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku v alkylovém zbytku, zejména acetylskupinou; alkoxykarbonylskupinou nebo karboxyalkyloxyalkylskupinou, kde všechny alkylové a alkoxylové zbytky obsahují vždy 1 až 6 atomů uhlíku, zejména karboxymethoxypropylskupinou nebo karboxyethoxypropylskupinou; alkylkarbonyloxyalkylskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku v každém z alkylových zbytků, zejména 2-acetyloxypropylskupinou. Jako pozoruhodná komplexotvomá činidla a/nebo solubilizátory je možno uvést zejména βcyklodextrin, 2,6-dimethyl-β-cyklodextrin, 2-hydroxyethyl-β-cyklodextrin, 2-hydroxyethylgamma-cyklodextrin, 2-hydroxypropyl-gamma-cyklodextrin a (2-karboxymethoxy)propyH3cyklodextrin, zvláště pak 2-hydroxypropyl-β-cyklodextrin.

Pod pojmem „směsný ether“ se rozumí deriváty cyklodextrinu, v nichž jsou alespoň dvě cyklodextrinové hydroxyskupiny, etherifikovány různými skupinami, jako například hydroxyporpylskupinou a hydroxyethylskupinou.

Účinné množství sloučeniny podle vynálezu odborník v léčbě teplokrévných živočichů, kteří trpí chorobami způsobovanými houbami a/nebo bakteriemi, snadno určí na základě dále uvedených výsledků zkoušek. Obecně se za účinné množství považuje 0,01 mg/kg až 50 mg/kg tělesné hmotnosti, přednost se dává 0,05 mg/kg až 20 mg/kg tělesné hmotnosti.

Vynález je blíže objasněn v následujících příkladech provedení. Tyto příklady mají výhradně ilustrativní charakter a rozsah vynálezu v žádném ohledu neomezují. U některých sloučenin obecného vzorce I nebyla experimentálně stanovena absolutní stereochemická konfigurace. V těchto případech je stereochemicky izomemí forma izolovaná jako první označena jako „A“ a druhá jako „B“.

Příklady provedení vynálezu

A. Příprava meziproduktů

Příklad 1

K míchané a ledové lázni chlazené směsi 2-(2,4-difluorfenyl)-3-(lH-l,2,4-triazol-l-yl)-l,2propandiolu (30 g), methansulfonové kyseliny (50 ml) a dichlormethanu (500 ml) se po kapkách přidá l-brom-2,2-diethoxyethan (17 ml). Reakční směs se 3 hodiny míchá při 0 °C a nalije do vodného roztoku hydrogenuhličitanu sodného. Produkt se extrahuje dichlormethanem, extrakt se vysuší, přefiltruje a odpaří. Zbytek se přečistí dvakrát sloupcovou chromatografií na silikagelu za použití směsi trichlormethanu a methanolu v poměru 99 : 1 a trichlormethanu, methanolu, hexanu a ethylacetátu v poměru 49 : 1 : 20 : 30, jako elučního činidla. Z požadovaných frakcí se odpaří

-9CZ 288544 B6 eluční činidlo, čímž se získá 8 g (19,0 %) cis-l-[[2-(brommethyl)-4-(2,4-difluorfenyl)-l,3dioxolan-4-yl]methyl]-lH-l,2,4-triazolu o teplotě tání 76,3 °C (meziprodukt 1).

Příklad 2

Směs 2-(3,3-dimethyl-2-oxobutyl)-2,4-dihydro-4-[4-[4-(4-hydroxyfenyl)-l-piperazinyl]fenyl]-3H~l,2,4-triazol-3-onu (0,01 mol) a natriumhydridu (0,012 mol) v N,N-dimethylformamidu (100 ml) se míchá při 70 °C pod atmosférou dusíku, přidá se kní meziprodukt 1 (0,012 mol) a v míchání se pokračuje přes noc. Poté se ke směsi přidá opět meziprodukt 1 (2 g) a směs se míchá 6 hodin při 70 °C a poté přes noc při teplotě místnosti. Reakční směs se odpaří, zbytek se vyjme do dichlormethanu a promyje. Organická vrstva se vysuší, odfiltruje a odpaří. Zbytek se přečistí sloupcovou chromatografíí na silikagelu za použití směsi dichlormethanu, hexanu a ethylacetátu 50 :20 :30, jako elučního činidla. Čisté frakce se shromáždí a odpaří. Zbytek se dále přečistí na skleněném filtru za použití sloupce silikagel/NH₂ a dichlormethanu, jako elučního činidla. Čisté frakce se shromáždí a odpaří. Zbytek se překrystaluje z ethylacetátu, čímž se získá 2,2 g (31 %) (±)-cis-4-[4-[4-[4-[[4-(2,4-difluorfenyl)-4-(lH-l,2,4-triazol-1ylmethyl)-l,3-dioxolan-2-yl]methoxy]fenyl]-l-piperazinyl]fenyl]-2-(3,3-dimethyl-2-oxobutyl)-2,4-dihydro-3H-l,2,4-triazol-3-onu o teplotě tání 197,1 °C (meziprodukt 2).

Příklad 3

a) Směs cis-2-(2,4-difluorfenyl)-2-( 1 H-l ,2,4-triazol-l-ylmethyl)-l ,3-dioxolan-4-methanolu (0,2 mol) v pyridinu (400 ml) a dichlormethanu (250 ml) se míchá při teplotě místnosti, načež se kní přikape roztok 4-kyanobenzoylchloridu (0,22 mol) v dichlormethanu (150 ml). Reakční směs se míchá 24 hodin při teplotě místnosti a zředí vodou. Organická vrstva se oddělí, vysuší síranem hořečnatým, přefiltruje a z filtrátu s odpaří rozpouštědlo. Zbytek se překrystaluje z methylbenzenu. Krystaly se odfiltrují a vysuší. Tato frakce se přečistí sloupcovou chromatografii za použití kolony Ciracell OD a ethanolu, jako elučního činidla. Frakce z prvního píku se spojí a odpaří se z nich rozpouštědlo. Zbytek se překiystaluje z 4-methyl-2-pentanonu. Vytvořené krystaly se odfiltrují a vysuší. Získá se 21,2 g (24,9 %) (+)-cis-[2-(2,4-difluorfenyl)2-(lH-l,2,4-triazol-l-ylmethyl)-l,3-dioxolan-4-yl]methyM-kyanobenzoát o teplotě tání 146,3 °C; [α]²⁰ο = +22,71° (c = 0,5 % v methanolu) (meziprodukt 3). Frakce ze druhého píku se spojí a odpaří se z nich rozpouštědlo. Zbytek se nechá vykiystalovat z 4-methyl-2-pentanonu. Krystaly se odfiltrují a vysuší. Získá se 21,4 g (25,1 %) (-)-cis-[2-(2,4-difluorfenyl)-2-(lH-

1.2.4- triazoal-l-ylmethyl)-l,3-dioxolan-4-yl]methyl-4-kyanobenzoátu o teplotě tání 144 °C; [a]²⁰ _D = -22,64° (c = 0,5 % v methanolu) (meziprodukt 4).

b) Směs meziproduktu (3) (0,049 mol) a 50% hydroxidu sodného (0,059 mol) ve vodě (300 ml) a

1.4- dioxanu (300 ml) se 24 hodin míchá při teplotě místnosti, načež se z ní odpaří rozpouštědlo. Zbytek se rozdělí mezi vodu a dichlormethan. Organická vrstva se oddělí, vysuší síranem hořečnatým, přefiltruje a z filtrátu se odpaří rozpouštědlo. Zbytek se nechá vykrystalovat z 4methyl-2-pentanonu. Krystaly se odfiltrují a vysuší. Získá se 10,1 g (70 %) (+)-cis-2-(2,4difluorfenyl)-2-(lH-l,2,4-triazol-l-ylmethyl)-l,3-dioxolan-4-methanolu o teplotě tání 123,0 °C; [a]²°o - +16,58° (c = 0,5 % v methanolu) (meziprodukt 5).

Podobným způsobem se také vyrobí (-)-cis-2-(2,4-difluorfenyl)-2-(lH-l,2,4-triazol-l-ylmethyl)-l,3-dioxolan-4-methanol o teplotě tání 123,2 °C; [a]²⁰ _D = -15,97° (c = 0,5 % v methanolu) (meziprodukt 6).

c) Směs meziproduktu (5) (0,02 mol) a N,N-diethylethanaminu (0,03 mol) v dichlormethanu (50 ml) se míchá při teplotě místnosti, načež se k ní přikape methansulfonylchlorid (0,03 mol). Výsledná směs se míchá přes noc při teplotě místnosti a poté se z ní odpaří rozpouštědlo. Zbytek

-10CZ 288544 B6 se rozdělí mezi methylbenzen a vodu. Vyloučená sraženina se odfiltruje, vysuší a překiystaluje ze směsi 2,2'-oxybispropanu a 4-methyl-2-pentanonu. Sražená látka se odfiltruje a vysuší za vakua při 40 °C. Získají se dvě frakce, které se spojí a překrystalují ze směsi 2,2'-oxybispropanu a 4-methyl-2-pentanonu. Vyloučená sraženina se odfiltruje a vysuší za vakua při 40 °C. Získá se 5,88 g (78,3%) methansulfátu (esteru) (+)-cis-2-(2,4-difluorfenyl)-2-(lH-l,2,4-triazol-lylmethyl)-l,3-dioxolan-4-methanolu; [a]²⁰ _D = + 15,50° (c = 0,2% v methanolu) (meziprodukt 7)·

Podobným způsobem se také vyrobí methansulfonát (ester) (-)-cis-2-(2,4-diflúorfenyl)-2-(lH- l,2,4-triazol-l-ylmethyl)-l,3-dioxolan-4-methanolu; [a]²⁰ _D = -14,50° (c = 0,2% v methanolu) (meziprodukt 8).

Příklad 4

a) Směs 2,4-dihydro-2-(2-hydroxy-3,3-dimethylbutyl)-4-[4-[4-(4-hydroxyfenyl)-l-piperazinyl]fenyl]-3H-l,2,4-triazol-3-onu (0,046 mol), 2-(chlordimethylsilyl)-2-methylpropanu (0,063 mol) a lH-imidazolu (0,19 mol) vN,N-dimethylformamidu (300 ml) se míchá 4 hodiny při 50 °C a poté nalije do vody. Vyloučená sraženina se odfiltruje a vysuší. Získá se 21 g (83 %) produktu. Vzorek tohoto produktu (1 g) se trituruje s 2,2'-oxybispropanem, výsledná směs se přefiltruje a filtrační koláč se vysuší. Získá se 0,7 g (+)-4-(4-(4-(4-(((1,1-dimethylethyl)dimethylsilyl]oxy]fenyl]-l-piperazinyl]fenyl]-2-(2-hydroxy-3,3-dimethylbutyl)-2,4dihydro-3H-l,2,4-triazo!-3-onu o teplotě tání 196,1 °C (meziprodukt 9).

b) Meziprodukt (9) (0,036 mol, směs enantiomerů) se sloupcovou chromatografií na sloupci Chiracell^(R)o_D za použití směsi n-hexanů a 2-propanolu v poměru 65 : 35, jako elučního činidla, rozdělí na jednotlivé enantiomery. Frakce, která odpovídá prvnímu chromatografickému píku, se shromáždí a odpaří se z ní rozpouštědlo. Zbytek se nechá vykrystalovat z acetonitrilu. Vyloučená sraženina se odfiltruje a vysuší za vakua při 50 °C. Získá se 1,56 g (7,8 %) (—)—4—[4—[4—[4— [[(l,l-dimethylethyl)dimethylsilyl]oxy]fenyl]-l-piperazinyl]fenyl]-2-(2-hydroxy-3,3dimethylbutyl)-2,4-dihydro-3H-l,2,4-triazol-3-onu (meziprodukt 10). Frakce, která odpovídá druhému chromatografickému píku se shromáždí a odpaří se z ní rozpouštědlo. Zbytek se nechá vykrystalovat z acetonitrilu. Vyloučená sraženina se odfiltruje a vysuší za vakua při 50 °C. Získá se 2,28 g (11,4%) (+)-4-(4-(4-(4-((( l,l-dimethylethyl)dimethylsilyl]oxy]fenyl]-l-piperazinyl]fenyl]-2-(2-hydroxy-3,3-dimethylbutyl)-2,4-dihydro-3H-l,2,4-triazol-3-on (meziprodukt 11)

c) Směs meziproduktu (10) (0,0135 mol) v dichlormethanu (150 ml) se míchá do úplného rozpuštění a jednorázově se kní přidá roztok tetrabutylamoniumfluoridu v tetrahydrofuranu (0,015 mol). Reakční směs se míchá 1 hodinu při teplotě místnosti, zředí vodou (150 ml) a zředěná směs se míchá 1 hodinu. Vyloučená sraženina se odfiltruje a překrystaluje z 2-methoxyethanolu. Produkt se odfiltruje a vysuší za vakua při 60 °C. Získá se 4,7 g (79,6 %) (-)-2,4dihydro-2-(2-hydroxy-3,3-dimethylbutyl)-4-[4-[4-(4-hydroxyfenyl)-l-piperazinyl]fenyl]3H-l,2,4-triazol-3-onu, [a]²⁰ _D = -3,14° (c = 0,1% v Ν,Ν-dimethylformamidu) (meziprodukt 12).

Podobným způsobem se také vyrobí (+)-2,4-dihydro-2-(2-hydroxy-3,3-dimethylbuty 1)-4-(4[4-(4-hydroxyfenyl)-l-piperazinyl]fenyl]-3H-l,2,4-triazol-3-onu, [α]²°ο = +6,22° (c = 0,1% v Ν,Ν-dimethylformamidu) (meziproduktu 13).

-11CZ 288544 B6

Příklad 5

Směs cis-4-[4-[4-[4-[[2-(2,4-difluorfenyl)-2-(lH-l,2,4~triazol-l-ylmethyl)-l,3-dioxolan-4yl]methoxy]fenyl]-l-piperazinyl]fenyl]-2,4-dihydro-3H-l,2,4-triazol-3-onu (9,3 g), 1-brom-

3,3-dimethyl-2-butanonu (2,8 g), uhličitanu sodného (6,4 g) a l,3-dimethyl-2-imidazolidinonu (52,2 g) se míchá 5 hodin při 100 °C, ochladí a nalije do vody. Vyloučená sraženina se odfiltruje a rozpustí v dichlormethanu. Vzniklý roztok se přefiltruje a odpaří. Zbytek se přečistí sloupcovou chromatografíí na silikagelu za použití dichlormethanu a methanolu v poměru 98 : 2, jako elučního činidla. Z požadované frakce se odpaří eluční činidlo a zbytek se nechá vykrystalovat z 4-methyl-2-pentanonu. Produkt se odfiltruje a vysuší. Získá se 5,5 g (51,3 %) cis—4—[4—[4—[4— [(2-(2,4-difluorfenyl)-2-( 1 H-l ,2,4-triazol-l-ylmethyl)-l ,3-dioxolan-4-yl]methoxy]fenyl]-lpiperazinyl]feny 1]—2—<3,3-dimethyl-2-oxobutyl)-2,4-dihydro-3H-1,2,4-triazol-3-onu o teplotě tání 176,2 °C (meziprodukt 14).

Příklad 6

Ke směsi meziproduktu (14) (4,5 g), 1,4-dioxanu (40 ml) a methanolu (3 ml) se přikape roztok tetrahydroboritanu sodného (0,3 g) v malém množství vody. Reakční směs se míchá přes noc, nalije do vody a vodná směs se kyselinou octovou okyselí na pH asi 5. Vyloučená sraženina se odfiltruje, promyje vodou, vysuší a přečistí sloupcovou chromatografíí na silikagelu za použití směsi dichlormethanu a methanolu v poměru 98 : 2, jako elučního činidla. Z požadované frakce se odpaří eluční činidlo a zbytek se nechá vykrystalovat z 2-propanolu. Získá se 2,2 g (48,7 %) c i s—4—[4—[4—[4—[ [2—{2,4—difluorfeny 1)—2—(1 Η-1,2,4-triazol-1 -ylmethyl)-1,3-dioxolan-4-ylJmethoxy]fenyl]-l-piperazinyl]fenyl]-2,4-dihydro-2-(2-hydroxy-3,3-dimethylbutyl)-3H-

1,2,4—triazol-3-onu o teplotě tání 196,4 °C (meziprodukt 15).

Příklad 7

Natriumhydrid (0,00675 mol) se po částech za míchání při teplotě místnosti přidá ke směsi meziproduktu (12) (0,00595 mol) v N,N-dimethylformamidu (50 ml). Výsledná směs se míchá 90 minut při teplotě místnosti, načež se k ní přidá meziprodukt (7) (0,0054 mol) a v míchání směsi se pokračuje 4 hodiny při 60 °C. Poté se směs ochladí a odpaří se rozpouštědlo. Zbytek se rozdělí mezi dichlormethan a vodu. Organická vrstva se oddělí, vysuší, přefiltruje a z filtrátu se odpaří rozpouštědlo. Zbytek se přečistí chromatografíí na aminopropylovém sloupci za použití směsi dichlormethanu a methanolu v poměru 96:4, jako elučního činidla. Čisté frakce se shromáždí a odpaří se žních rozpouštědlo. Zbytek se nechá vykrystalovat z 4-methyl-2pentanonu. Vyloučená sraženina se odfiltruje a vysuší za vakua při 50 °C. Získá se 1,67 g (43,1 %) (+)-[cis(+)(B)]-4-[4-(4-(4-[[2-(2,4-difluorfenyl)-2-(lH-l,2,4-triazol-l-ylmethyl)-l,3-dioxolan-4-yl]methoxy]fenyl]-l-piperazinyl]fenyl]-2,4-dihydro-2-(2-hydroxy-

3,3-dimethylbutyl)-3H-l,2,4-triazol-3-onu o teplotě tání 191,9 °C, [a]²⁰ _D = +12,03° (c - 0,5% v dichlormethanu) (meziprodukt 20).

Tabulka 1

-12CZ 288544 B6

Meziprodukt č.	Příklad č.	R	R1	~Ř2“·	Fyzikální vlastnosti
15	6	H	F	F	teplota tání 196,4 °C/cis
16	6	H	Cl	Cl	teplota tání 187,1 °C/cis
17	6	H	Cl	H	teplota tání 201,5 °C/cis
18	6	H	F	H	teplota tání 213,2 °C/cis
19	6	H	F	H	teplota tání 211,1 °C/trans
20	7	H	F	F	teplota tání 191,9 °C [a]20o = +12,3° (c = 0,5% v dichlormethanu)/ (+)[cis(+)(B)]
21	7	H	F	F	teplota tání 213,2 °C [a]20 D = -7,89° (c = 0,5% v dichlormethanu)/(-)[cis(-)(B)J
22	7	H	F	F	teplota tání 212,5 °C [a]20 D = +8,38° (c = 0,5% v dichlormethanu)/ (+)[cis(+)(A)J
23	7	H	F	F	teplota tání 185,6 °C [a]20 D =-5,08° (c = 0,5% v N,N-dimethylformamidu)/(-)-[cis(-)(A)]

Příklad 8

Směs meziproduktu (2) (0,0025 mol) v dichlormethanu (100 ml) a methanolu (100 ml) se míchá při teplotě místnosti, načež se k ní přidá tetrahydroboritan sodný (0,005 mol). Výsledná směs se míchá 4 hodiny a přidá se k ní voda (100 ml). Vodná směs se míchá přes noc a oddělí se fáze. Organická vrstva se promyje, vysuší, přefiltruje a filtrát se odpaří. Zbytek se nechá vykrystalovat z ethylacetátu. Získá se 1,6 g (89,3 %) (±)—cis—4—[4—[4—[4—[[4—(2,4-difluorfenyl)-4-(lH-l,2,4triazol-l-ylmethyl)-l,3-dioxolan-2-yl]methoxy]fenyl]-l-piperainyl]fenyl]-2,4-dihydro-2-(2hydroxy-3,3-dimethylbutyl)-3H-l,2,4-triazol-3-onu o teplotě tání 184,1 °C (meziprodukt 24).

Příklad 9

Směs 2,4-dihydro-2-(2-hydroxy-3,3-dimethylbutyl)-4-[4-[4-(4-hydroxyfeny)-l-piperazinyl]fenyl]-3H-l,2,4-triazol-3-onu (0,0035 mol), cis-[5-(2,4-difluorfenyl)tetrahydro-5-(lH- l,2,4-triazol-l-ylmethyl)-3-furanmethanol-4-methylbenzensulfonátu (jehož příprava je popsána v Evropské patentové přihlášce 0 539 938) (0,0033 mol) a hydroxidu sodného (0,01 mol) v N,N-dimethylformamidu (50 ml) se míchá 4 hodiny při 50 °C pod atmosférou dusíku, poté 2 hodiny při 60 °C, ochladí a přidá se k ní voda. Vykiystalovaný produkt se odfiltruje a vysuší. Zbytek se přečistí filtrací přes vrstvu silikagelu na skleněném filtru za použití směsi dichlormethanu a methanolu v poměru 99: 1, jako elučního činidla. Čisté frakce se shromáždí a odpaří. Zbytek se překrystaluje z směsi dioxanu a 2,2'-oxybispropanu. Získá se 1,7 g (72 %) (±)-cis-4-[4-[4-[4-[[5-(2,4-difluorfenyl)tetrahydro-5-(lH-l,2,4~triazol-l- ylmethyl)-3-furyl]methoxy]fenyl]-l-piperazinyl]fenyl]-2,4-dihydro-2-(2-hydroxy-3,3dimethylbutyl)-3H-l,2,4-triazol-3-onu o teplotě tání 210,8 °C (meziprodukt 25).

-13CZ 288544 B6

Příklad 10

Chloracetylchlorid (0,02 mol) se přidá k míchané směsi meziproduktu (15) (0,0082 mol) v dichlormethanu (100 ml). K dichlormethanové směsi se po kapkách přidá pyridin (0,037 mol) a výsledná směs se míchá 2 hodiny, načež se k ní přidá IN kyselina chlorovodíková (50 ml). Okyselená směs se míchá 2 hodiny a oddělí se fáze. Organická vrstva se promyje roztokem hydrogenuhličitanu sodného, vysuší, přefiltruje, a filtrát se odpaří. Zbytek se nechá vykrystalovat a krystaly se triturují se směsí 4-methyl-2-pentanonu a 2,2'-oxybispropanu. Získá se 6,3 g (96,8 %) produktu. Vzorek tohoto produktu (1 g) se překrystaluje z 4-methyl-2-pentanonu, čímž se získá 0,6 g (±)-cis-l-[[4-[4-[4-[4-[[2-(2,4-difluorfenyl}-2-(lH-l,2,4-triazol-l-ylmethyl)-

1,3-dioxolan-4-yl]methoxy]fenyl]-l-piperazinyl]fenyl]-4,5-dihydro-5-oxo-l H-l ,2,4-triazoll-yl]methyl]-2,2-dimethylpropylchloracetátu (meziprodukt 26).

Příklad 11

Směs (±)-2,4-dihydro-4-(2-hydroxy-3,3-dimethylbutyl)-2-[4-[4-(4-hydroxyfenyl)-l-piperazinyl]fenyl]-3H-l,2,4-triazol-3-onu (0,0068 mol), methansulfonátu (esteru) (±)-cis-2-(2,4difluorfenyl)-2-(lH-l,2,4-triazol-l-ylmethyl)-l,3-dioxolan-4-methanolu (0,0082 mol) a hydroxidu sodného (0,025 mol) v N,N-dimethylformamidu (100 ml) se 4 hodiny míchá pod atmosférou dusíku při 60 °C, ochladí a přidá se k ní voda. Vodná směs se míchá, vyloučená sraženina se odfiltruje a vysuší. Zbytek se přečistí filtrací přes vrstvu silikagelu za skleněném filtru za použití směsi dichlormethanu, methanolu, ethylacetátu a n-hexanu v poměru 48 : 2 : 30 : 20, jako elučního činidla. Čisté frakce se spojí a odpaří. Zbytek se překrystaluje z 4-methyl-2pentanonu. Získá se 1,1 g (22 %) (±)-cis-2-[4—[4-[4-[[2-(2,4-difluorfenyl)-2-(lH-l,2,4triazol-l-ylmethyl)-l,3-dioxolan-4-yl]methoxy]fenyl]-l-piperazinyl]fenyl]-2,4-dihydro-4(2-hydroxy-3,3-dimethylbutyl)-3H-l,2,4-triazol-3-onu o teplotě tání 201,2 °C (meziprodukt 27).

Příklad 12

Směs (±)-cis-l-[4-[4-[4-[[2-(2,4-difluorfenyl)-2-( 1 H-l,2,4-triazol-l-ylmethyl)-l,3-dioxolan-4-yl]methoxy]fenyl]-l-piperazinyl]fenyl]-3-(3,3-dimethyl-2-oxobutyl)-l,3-dihydro-2Himidazol-2-onu (0,0036 mol) v methanolu (50 ml) a dichlormethanu (50 ml) se míchá a přidá se kní tetrahydroboritan sodný (0,01 ml) a vmíchání se pokračuje 1 hodinu při teplotě místnosti. K výsledné směsi se přidá voda (100 ml). Po jedné hodině míchání se oddělí fáze. Vodná vrstva se extrahuje dichlormethanem. Organická vrstva se vysuší, přefiltruje a odpaří. Zbytek se přečistí filtrací přes vrstvu silikagelu na skleněném filtru za použití směsi dichlormethanu a methanolu v poměru 99: 1, jako elučního činidla. Čisté frakce se shromáždí a odpaří. Zbytek se překrystaluje z 4-methyl-2-pentanonu. Získá se 1,9 g (73 %) (±)—cis—1—[4—[4—[4—[[2-(2,4difluorfenyl)-2-( 1 H-l ,2,4-triazol-l-ylmethyl)-l ,3-dioxolan-4-yl]méthoxy]fenyl]-l-piperazinyl]fenyl]-3-(2-hydroxy-3,3-dimethylbutyl)-2-imidazolidinonu o teplotě tání 196,8 °C (meziprodukt 29).

-14CZ 288544 B6

Tabulka 2

Meziprodukt číslo	Příklad číslo	A-B	Fyzikální vlastnosti
27	11	-N=CH-	t.t. 201,2 °C
28	11	-<C=O)-C(CH3)2-	t.t. 141,8 °C
29	12	-ch2-ch2-	t.t. 196,8 °C
30	11	-CH=N-	t.t. 147,6 °C/(+H(Bcis),B]/[a]20 D = 1,20° (c = 0,5% v methanolu)

B. Příprava konečných sloučenin

Příklad 13

Směs meziproduktu (15) (0,0014 mol), difenylchlorfosfátu (0,003 mol) a N,N-dimethyl-4pyridinaminu (1 g) v dichlormethanu (30 ml) se 2 hodiny míchá při teplotě místnosti. Výsledná směs se přečistí filtrací přes vrstvu silikagelu na skleněném filtru za použití směsi dichlormethanu a methanolu v poměru 98 : 2, jako elučního činidla. Čisté frakce se spojí a odpaří. Zbytek se překrystaluje ze směsi 4-methyl-2-pentanonu a 2,2'-oxybispropanu. získá se 1,1 g (83 %) (±)-cis-l-[[4—[4-[4-[4-[[2-(2,4-difluorfenyl)-2-(lH-l,2,4-triazol-l-ylmethyl)- l,3-dioxolan-4-yl]methoxy]fenyl]-l-piperazinyl]fenyl]-4,5-dihydro-5-oxo-lH-l,2,4-triazoal-l-yl]methyl]-2,2-dimethylpropyldifenylfosfátu o teplotě tání 170,8 °C (sloučenina 1).

Příklad 14

Směs sloučeniny 1 (0,0029 mol) a disperse 50% roztoku hydroxidu sodného (5 g) v 1,4-dioxanu (50 ml) se 6 hodin míchá při teplotě místnosti a přidá se kní voda (200 ml). Vodná směs se přefiltruje přes dikalit a filtrát se kyselinou chlorovodíkovou okyselí na pH 2 až 3. Okyselená směs se extrahuje třikrát dichlormethanem. Spojené organické vrstvy se vysuší, přefiltrují a filtrát se odpaří. Zbytek se rozpustí v nasyceném roztoku hydrogenuhličitanu sodného (100 ml), roztok se promyje 2,2'-oxybispropanem a extrahuje dvakrát dichlormethanem (500 ml) a methanolem (100 ml). Spojené organické vrstvy se vysuší, přefiltrují a filtrát se odpaří. Zbytek se nechá vykrystalovat z 2-propanolu a malého množství vody. Získá se 1,2 g (46 %) (±)—cis—l—[[4—[4— [4-[4-[[2-(2,4-difluorfenyl)-2-( 1 H-l ,2,4-triazol-l-ylmethyl)-l ,3-dioxolan-4-yl]methoxyJfenyl]-l-piperazinyl]fenyl]-4,5-dihydro-5-oxo-lH-l,2,4-triazol-l-yl]methyl]-2,2-dimethylpropylfenylnatriumfosfátu o teplotě tání 167,0 °C (sloučenina 2).

-15CZ 288544 B6

Příklad 15

Směs sloučeniny (1) (0,0038 mol) a 50% roztoku hydroxidu sodného (5 g) v 1,4-dioxanu (100 ml) se přes noc míchá při teplotě místnosti, načež se k ní přidá voda (600 ml). Vodná směs se přefiltruje přes dikalit a filtrát se okyselí kyselinou chlorovodíkovou. Vyloučená sraženina (*) se odfiltruje a filtrát se extrahuje dichlormethanem. Směs se odpaří. Zbytek, sraženina (*) a 50% hydroxid sodný (5 g) se míchají 24 hodin při 60 °C, načež se ke směsi opět přidá 50% hydroxid sodný (3 g). Výsledná směs se míchá 48 hodin při 60 °C, ochladí, okyselí IN kyselinou chlorovodíkovou na pH 4 a extrahuje dichlormethanem. Spojené organické vrstvy se vysuší, přefiltrují a odpaří. Zbytek se vyvaří v methanolu (70 ml), vzniklá směs se přefiltruje a k filtrátu se přidá methanolický amoniak (20 ml). Výsledná směs se povaří ve 2-propanolu (20 ml), ochladí a přefiltruje. Oddělená sraženina se rozpustí ve vodě (200 ml) a promyje dvakrát ethylacetátem. Vodná vrstva se okyselí IN kyselinou chlorovodíkovou a extrahuje třikrát dichlormethanem. Spojené organické vrstvy se vysuší, přefiltrují a filtrát se odpaří. Zbytek se rozpustí v methanolu (70 ml) a k výslednému roztoku se přidá methanolický amoniak (10 ml). Vyloučená sraženina se odfiltruje a vysuší. Získá se 1,6 g (51 %) (±)-amonium-cis-l-[[4-[4[4-[4-[[2-(2,4-dÍfluorfenyl)-2-(lH-l,2,4-triazol-l-ylmethyl)-l,3-dioxolan-4-yl]methoxy]fenyl]-l-piperazinyl]fenyl]-4,5-dihydro-5-oxo-lH-l,2,4-triazol-l-yl]methyl]-2,2-dimethylorpoylfosfátu o teplotě tání 189,6 °C (sloučenina 3).

Příklad 16

50% Hydroxid sodný (1,4 mol) se pod proudem dusíku přidá k suspenzi (±)—cis—l—[[4—[4—[4—[4— [[2-(2,4-difluorfenyl)-2-(lH-l,2,4-triazol-l-ylmethyl)-l,3-dioxolan-4-yl]methoxy]fenyl]-lpiperazinyl]fenyl]-4,5-dihydro-5-oxo-lH-l,2,4-triazol-l-yl]methyl]-2,2-dimethylpropyldifenylfosfátu (0,07 mol) v 1,4-dioxanu (1 400 ml). Výsledná suspenze se zahřeje na 60 °C. Reakční roztok se míchá 92 hodin při 60 °C. Vzniklá směs se nechá zchladnout na 25 °C, nalije do destilované vody (5,25 litru) a vodná směs se 1 hodinu intenzivně míchá a poté přefiltruje. Filtrát se kyselinou chlorovodíkovou okyselí na pH 2,7, čímž se získá sraženina. Vodná vrstva se extrahuje dichlormethanem (1x2 litry, 1 x 1,5 litru). Spojené extrakty se vysuší síranem sodným, přefiltrují a odpaří se z nich rozpouštědlo. Zbytek (71,02 g, 124,7% výtěžek) se míchá ve 2-propanolu (1050 ml). Vzniklá směs se zahřeje na teplotu zpětného toku, za míchání 5 minut vař pod zpětným chladičem, za intenzivního míchání ochladí v ledové lázni na 20 °C a míchání se pokračuje přes noc. Vyloučená sraženina se odfiltruje, promyje 2-propanolem (1 x35ml), diisopropyletherem (2 x 35 ml), a vysuší za vakua při 50 °C. Získá se 48,10 g hemihydrátu (±)cis-[[4-[4-[4-[4-[[2-(2,4-difluorfenyl)-2-(lH-l,2,4-triazol-l-ylmethyl)-l,3-dioxolan-4-yl]methoxy]fenyl]-l-piperazinyl]fenyl]-2-[3,3-dimethyl-2-(fosfonooxy)butyl]-2,4-dihydro-3H- l,2,4-triazol-3-onu o teplotě tání 156,2 °C (sloučenina 17).

Příklad 17 l-Deoxy-l-(methylamino)-glucitol (0,02 mol) se přidá ke směsi sloučeniny (17) (0,005 mol) ve vodě (70 ml). Výsledná směs se míchá do úplného rozpuštění (30 minut), načež se z ní odpaří rozpouštědlo. Ke zbytku se přidá toluen a směs se azeotropicky odpaří v rotačním odpařováku. Ke zbytku se přidá ethanol (250 ml), ethanolická směs se intenzivně míchá, ochladí v ledové lázni a v míchání se pokračuje 1 hodinu, přičemž se vyloučí sraženina. Směs se nechá ohřát na teplotu místnosti (20 °C) a při teplotě místnosti míchá 18 hodin. Vyloučená sraženina se odfiltruje, promyje ethanole a diisopropyletherem (2x10 ml) a vysuší za vakua při 50 °C. Získá se 6,14 g frakce 1. Filtrát se odpaří a zbytek se vysuší za vakua při 50 °C, čímž se získá 1,98 g frakce 2. Frakce 1 se rozmělní a 5 hodin intenzivně míchá v ethanolu (200 ml). Vyloučená sraženina se odfiltruje, promyje ethanolem (4x5 ml) a 64 hodin suší za vakua při 45 až 50 °C.

-16CZ 288544 B6

Získá se 4,98 g (±}-cis-4-[4-[4-[4-[[2-(2,4-difluorfenyl)-2-(lH-l,2,4-triazol-l-ylmethyl)- l,3-dioxolan-4—yl]methoxy]fenyl]-l-piperazinyl]fenyl]-2-[3,3-dimethyl-2-(fosfonooxy)butyl]-2,4-dihydro-3H-l,2,4-triazol-3-on-l-deoxy-l-(inethylamin)-4-glucitol (1:2) monohydrátu (sloučenina 18).

Příklad 18

Směs meziproduktu (26) (0,0025 mol) a pyrolidinu (0,014 mol) v N,N-dimethylformamidu (50 ml) se 4 hodiny míchá při teplotě místnosti, načež se k ní přidá voda a v míchání se pokračuje. Odfiltrovaná sraženina se promyje vodou a přečistí filtrací přes vrstvu silikagelu na skleněném filtru za použití směsi dichlormethanu a methanolu v poměru 98: 2 a směsi dichlormethanu a methanolu v poměru 95 : 5, jako elučního činidla. Čisté vhodné frakce se spojí a odpaří. Zbytek se rozpustí v dichlormethanu (100 ml) a dichlormethanový roztok se míchá se 0,4N kyselinou chlorovodíkovou (50 ml). Oddělí se fáze a vodná vrstva se extrahuje čtyřikrát dichlormethanem. Spojené organické vrstvy se vysuší, přefiltrují a filtrát se odpaří. Olejovitý zbytek se rozpustí v dichlormethanu a dichlormethanový roztok se promyje roztokem hydrogenuhličitanu sodného, vysuší, přefiltruje a odpaří. Zbytek se nechá vykrystalovat z 4methyl-2-pentanonu. Získá se 1,1 g (53 %) (±)—cis—1—[[4—[4—[4—[4—[[2—(2,4—difluorfenyl)—2— (1 H-l ,2,4-triazol-l-ylmethyl)-l ,3-dioxolan-4-yl]methoxy-fenyl]-l-piperazinyl]fenyl]-4,5dihydro-5-oxo-lH-l ,2,4-triazol-l-yl]methyl]2,2-dimethylpropyl-l-pyrrolidinacetátu o teplotě tání 156,7 °C (sloučenina 28).

Příklad 19

Směs meziproduktu (16) (0,0066 mol), dimethylchloridu 4-methyl-l-piperazinoctové kyseliny (0,013 mol, 1,3-dicyklohexylkarbodiimidu (0,026 mol) a N,N-dimethyl-4-pyridinaminu (0,026 mol) v dichlormethanu (100 ml) se míchá 4 hodiny při teplotě místnosti a přidá se k ní IN kyselina chlorovodíková (2001). Okyselená směs se míchá 1 hodinu, načež se odfiltruje vyloučená sraženina a přidá se voda (600 ml). Vodná směs se rozdělí (*). Vodná vrstva se promyje dichlormethanem (100 ml) a rozdělí na fáze. Vodná fáze se neutralizuje pyridinem a extrahuje pětkrát dichlormethanem. Spojené organické vrstvy se vysuší, přefiltrují a odpaří. Získá se 4,5 g frakce 1. (*) Organická vrstva se promyje IN kyselinou chlorovodíkovou (100 ml) a rozdělí na fáze. Vodná vrstva se neutralizuje pyridinem a extrahuje dvakrát dichlormethanem. Spojené organické vrstvy se vysuší, přefiltrují a odpaří. Získají se 2 g frakce 2. Frakce 1 a 2 se spojí a překrystalují ze směsi (acetonitril 2% voda/2,2'-oxybispropan. Získá se 3,8 g (61 %) (±)cis-l-[[4-[4-[4-[4-[[2-(2,4-dichlorfenyl)-2-(lH-l,2,4-triazol-l-ylmethyl)-l,3-dioxolan-4yl]methoxy]fenyl]-l-piperazinyl]fenyl]-4,5-dihydro-5-oxo-lH-l,2,4-triazol-l-yl]methyl]2,2-dimethylpropyl-4-methyl-l-piperazinacetátmonohydrochloridhemihydrátu o teplotě tání 156,0 °C (sloučenina 32).

Příklad 20

Směs sloučeniny (17) (0,0034 mol) v roztoku kyseliny chlorovodíkové ve 2-propanolu (10 ml) a dichlormethanu (60 ml) se 30 minut míchá při teplotě zpětného toku a poté odpaří. Zbytek se rozpustí ve vodě a vodný roztok se přefiltruje. Filtrát se neutralizuje roztokem hydrogenuhličitanu sodného a extrahuje dichlormethanem. Organická vrstva se vysuší, přefiltruje a filtrát se odpaří. Zbytek se rozpustí v 0,5N kyselině chlorovodíkové (50 ml) a vzniklý roztok se promyje třikrát ethylacetátem (100 ml). Vodná vrstva se neutralizuje pyridinem a extrahuje třikrát dichlormethanem. Spojené organické vrstvy se vysuší, přefiltrují a odpaří. Zbytek se nechá vykrystalovat z acetonitrilu a malého množství Ν,Ν-dimethylformamidu. Získá se 1,3 g (46 %) (±)-cis-l-[[4-[4-[4-[4-[[2-(2,4-difluorfenyl)-2-(lH-l,2,4-triazol-l-ylmethyl)-l,3-dioxolan

-17CZ 288544 B6

4-yl]methoxy]fenyl]-l-piperazinyl]fenyl]-4,5-dihydro-5-oxo-lH-l,2,4-triazol-l-yl]methyl]2,2-dimethylpropyl-P-alaninmonohydrochloridu o teplotě tání 217,9 °C (sloučenina 36).

Příklad 21

Směs (±)-cis-N-[l-[3-[l-[[4-[4-[4-[4-[[2-(2,4-difluorfenyl)-2-(lH-l,2,4-triazol-l-ylmethyl)-l,3-dioxolan-4-yl]methoxy]fenyl]-l-piperazinyl]fenyl]-4,5-dihydro-5-oxo-lH- l,2,4-triazol-l-yl]methyl]-2,2-dimethylpropoxy]-3-oxopropyl]-l,4-dihydro-4-pyridinyliden]-N-methylmethanaminiumchloridmonohydrát (0,0024 mol) a pyrrolidin (0,01 mol) vN,Ndimethylformamidu (50 ml) se míchá 1 hodinu při teplotě místnosti a nalije do vody. Vodná směs se extrahuje třikrát dichlormethanem. Spojené organické vrstvy se promyjí vodou, vysuší, přefiltrují a filtrát se odpaří. Zbytek se rozpustí v 0,5N kyselině chlorovodíkové (500 ml) a výsledný roztok se promyje třikrát ethylacetátem (100 ml). Vodná vrstva se neutralizuje pyridinem a extrahuje třikrát dichlormethanem. Spojené organické vrstvy se vysuší, přefiltrují a odpaří. Zbytek se nechá vykrystalovat z 4-methyl-2-pentanonu a vody (0,5 ml) a přečistí filtrací přes vrstvu silikagelu na skleněném filtru za použití směsi dichlormethanu a methanolu v poměru 96: 4, jako elučního činidla. Vhodné frakce se shromáždí a odpaří. Zbytek se rozpustí v IN kyselině chlorovodíkové (50 ml), výsledný roztok se neutralizuje pyridinem a extrahuje pětkrát dichlormethanem. Spojené organické vrstvy se vysuší, přefiltrují a filtrát se odpaří. Zbytek se nechá vykrystalovat z 4-methyl-2-pentanonu a vody (5 kapek). Získá se 1,1 g (51 %) (+)-cis-l[[4-[4-[4-[4-[[2-(2,4-difluorfenyl)-2-( 1 H-l ,2,4-triazol-1 -ylmethy 1)-1,3-dioxolan-4-ylJmethoxy]fenyl]-l-piperazinyl]fenyl]-4,5-dihydro-5-oxo-lH-l,2,4-triazol-l-yl]methyl]-2,2dimethylpropyl-l-pyrrolidinpropanoátmonohydrochloridmonohydrátu o teplotě tání 154,4 °C (sloučenina 37).

Tabulka 3

SI. č.	Př. č.	R	R1	R2	R3	R4	Fyzikální vlastnosti
1	13	H	F	F	CeH5	C6H5	t.t.	170,8°C
2	14	H	F	F	H	C6H5	t.t.	167,0°C/Na+
3	15	H	F	F	H	H	t.t.	189,6°C/NH4+
4	13	H	Cl	Cl	C6H5	C6H5	t.t.	167,1°C
5	15	H	Cl	Cl	H	H	t.t;	188,2°C/NH4+
6	13	H	Cl	H	C6H5	CeH5	t.t.	174,2°C
7	15	H	Cl	H	H	H	t.t.	195,5°C/NH4+
8	13	H	F	H	C6H5	C6H5	t.t;	184,6°C
9	15	H	F	H	H	H	t.t.	’59,8°C/NH4+

-18CZ 288544 B6

Sl. δ.	Pr. δ.	R ·	R1	R2	R3	R4	Fyzikální vlastnosti
10	13	Η	F	F	C6H5	CíHs	t.t.!47,6°C [a]p0 = +l,20°(c« 0,5%, methanol) (+)-[(B-cis), B]
η	15	Η	F	F	Η	Η	t.t.200,7°C/NH4+ 20 =-15,8® (¢ = 0,1%. DMF) (+)-[(B-cis), B]
12	13	Η	F	F	0>η5	c6h5	t.t.76,6°C la)p°,=-15,89’(c = 0.1%, methanol) (-)-[(A-cis), B]
13	13	Η	F	F	CóH5	c6h5	t.tforc [<χ$ = 13,62’ (0 = 0,1%, methanol) (-)-í(B-cis), A]
14	13	Η	F	F	0>η5	CeHj	t.t.l45,7°C [α]βθ = -3,52° (c -0,1¾ methanol) (-)-[(A-cis), A]
15	13	Η	F	F	0>Η5	C6H5	cis
16	15	Η	F	F	Η	Η	t.t.201z3°C/NH4+ cis
17	16	Η	F	F	Η	Η	t.t.l56,2°C cisl/2H2O
18	17	Η	F	F	Η	Η	t.t. 117,6°C cis .2 CH3-NH-CH2(C-OH)4-CH2-OH
19	17	Η	F	F	Η	Η	t.t, 184,7°C/cis C(CH2-OH)3NH2
20	17	Η	F	F	Η	Η	t,t.251,7®C/2Na+ cis. 7/2 tyO

-19CZ 288544 B6

Sl. č.	Př. č.	R	R1	R2	R3	R4	Fyzikální vlastnosti
21	15	H	F	F	H	H	t.f.202,7°C/ŇH4+/ [α]θ =51,72°(c = 0,5%, DMF)/ (-)[(B-cis),A)
22	. 15	H	F	F	H	H	[(A-cis).A)
23	16	H	F	F	H	H	t.t.l71,60C/[a]D° = +10,93° (c = 0,5%, DMF)
24	16	H	F	F	H	H	[(B-cis).A]. H2O
25	16	H	F	F	H	H	NH4+ / [(A-cis).BJ
26	16	H	F	F	H	H	t.t.l67,8’C/[a)p°- +12,59° (c «1%, DMF)
27	15	H	F	F	H	H	[a)p°=3,70(c = 0,5%, methanol)

Tabulka 4

Sl. č.	Př. č.	R	R1	R2	Alk	R5 —NZ \6	Fyzikální vlastnosti
28	18	H	F ·	F	ch2	-Ό	t.t.l56,7°C
29	18	H	F	F	ch2	i—\ —N N-CH3 \_7	t.t.l55,3°C
30	18	H	F	F	ch2	/ÍHj-CHj CH2-CH3	t.t.166,3’C

-20CZ 288544 B6

Pr. č.	Šl. č.	R	R1	R2	Alk	7 —N \6	Fyzikální vlastnosti
31	18	H	F	F	ch2		t.t.l71,7°C .2HC1.H2O
32	19	H	Cl	Cl	ch2	—1/_\-CHj	t.t. 156,0°C .2HCl.l/2H2O
33	19	H	F	F	ch2-ch2	—1/_\-ch3	t.t.213,7«C .HCI
34	19	H	F	F	ch2	—b/ \-CH3	t.t.201,5°C .HCI
35	19	H	F	F	ch2ch2	Ů —NH—C-O-C-CHj
						CH3
36	20	H	F	F	ch2-ch2	nh2 -Ό	t.t^l7,9°C .HCI
37	21	H	F	F	ch2-ch2	t.t.l54z4°C .HC1.H2O
38	21	H	F	F	ch2	nh2	t.t219,5°C .HCI
39	21	H	F	F	ch2-ch2	—N? 'n-(CH2);-OH	t.t.io^c
						\___f	.2HCI

C. Fyzikálněchemický příklad

Příklad 22

Rozpustnost

Přebytek sloučeniny se přidá k 5 ml rozpouštědla (typ rozpouštědla je uveden v tabulce). Výsledná směs se třepe 1 hodinu při teplotě místnosti. Sraženina se odfiltruje a stanoví se pH zbylého rozpouštědla (viz tabulka). Koncentrace sloučeniny se stanoví UV spektroskopií a její hodnoty jsou uvedeny v tabulce ve sloupci rozpustnost.

Sloučenina číslo	Rozpouštědlo	pH	Rozpustnost (mg/ml)
2	voda	7,01	>6
3	voda	6,95	31,93
7	voda	6,80	0,35
9	voda	6,65	2,65
29	O,1N HCI	1,62	4,89
30	O,1NHC1	1,65	5,22
33	O,1NHC1	1,65	>6
34	O,1NHC1	1,75	>6
36	O,1NHC1	1,25	>6
37	O,1N HCI	1,26	>6
38	O,1N HCI	1,59	>6
31	O,1NHC1	1,53	>6

-21CZ 288544 B6

D. Farmakologické příklady

Příklad 23

Zkouška na myším modelu s trojnásobnou mykózou

Zkoušené sloučeniny se hodnotí na svou účinnost na myším modelu fungální infekce se třemi simultánními mykózami: vaginální kandidózou, kutánní tiychopytózou a disseminovanou aspergilózou. Myši, ve skupinách po 10, se předběžně ošetří subkutánní injekcí estradiolvalerátu (500 pg) a potom se v den 0 inokulují 100 000 kolonotvomými jednotkami (CFU)/g Aspergillus gumigatus B19119 (intravenosně); suspenzí obsahující 10⁸ buněk Candida albicans (intravaginálně); a vodnou suspenzí Trychophyton quinckeanum na lehce zjizvenou dorsální kůži. Léčení zkoušenými sloučeninami (podávanými orálně nebo intravenosně) se zahájí v den infekce a pokračuje se v něm po dobu 5 dnů. U všech zvířat, ať již se jedná o zvířata, která spontánně uhynou, nebo o zvířata, která přežijí a jsou usmrcena v den 6, se zjišťují: počet kolonotvomých jednotek Aspergillus gumigatus v ledvinách a slezině (tento počet se vyjádří v jednotkách CFU/g), stupeň kožní léze (za použití stupnice 0 = žádná pozorovatelné léze, 1 = několikabodové léze, 2 = střední léze a 3 = závažné léze) a počet kolonotvomých jednotek Candida albicans ve vaginálním výtěru.

Zkouška na myším modelu s disseminovanou kandidózou

Myši ve skupinách po 10 se intravenosně infikují 8 x 10⁵ CFU Candida albicans. Léčení se zahájí v den infikace a opakuje se každý den po dobu celkem 9 dnů. U všech myší, ať již spontánně uhynou, nebo jsou usmrceny v den 10 se stanoví počet kolonotvomých jednotek Candida albicans v ledvinách (v jednotkách CFU/g).

V tabulce jsou uvedeny hodnoty nejnižší koncentrace, zkoušených sloučenin, s nimiž se dosáhlo snížení středního počtu kolonotvomých jednotek Candida albicans o jeden desetinný řád (tj. desetinásobné snížení) nebo větší snížení, jednak při zkoušce za použití modelu s trojnásobnou mykózou a jednak při zkoušce s disseminovanou kandidózou. V tabulce jsou také uvedeny hodnoty nejnižší koncentrace při jejichž použití došlo ke snížení středního stupně kožních lézí pod 1,0 při složce kutánní dermatofytózy tohoto modelu (NT znamená, že zkouška nebyla prováděna, i.v. = intravenosní podávání, p.o. = orální podávání).

Sl. č.	Myší model s trojnásobnou mykózou	Myší model s disseminovanou kandidózou
	Snížení počtu CFU Candida ve vagíně o jeden desetinný řád nebo vyšší	Snížení středního stupně dermatofytózy na hodnotu <1	Snížení počtu CFU Candida v ledvinách o jeden desetinný řád nebo vyšší
	i.v.	p.o.	i.v.	p.o.	i.v.
34	2,5	2,5	2,5	2,5	5
3	2,5	2,5	2,5	2,5	10
17	<10	NT	<2,5	NT	NT

Příklad 24

Stanovení fungální susceptibility

Pro vyhodnocení účinnosti zkoušených sloučenin in vitro se použije panelu izolátu Candida a jednotlivých izolátů dermatofytů Microsporum canis, Trychophyton rubrum a Trychophyton

-22CZ 288544 B6 mentagrophytes; Aspergillus fumigatus a Cryptococcus neoformans. Inokula se připraví jako nálevové kultury (kvasinky) nebo jako suspenze fungálního materiálu zhotovené z kultur na šikmém agaru (plísně). Zkoušené sloučeniny se pipetou přenesou ze zásobního roztoku v dimethylsulfoxidu na vody tak, aby se získala série desetinásobných ředění. Fungální inokula se suspendují v růstovém médiu CYG (F. C. Oddš, Joumal of Clinical Microbiology 29, 2735 až 2740, 1991) na hodnotu přibližně 50 000 CFU/ml a potom se přidají k vodným roztokům zkoušených léčiv.

Potom se kultuiy přenesou do 96-jamkových mikrotitrových misek z plastu pro a provede se dvoudenní inkubace při 37 °C (Candida spp.) nebo pětidenní inkubace při 30 °C (jiné houby). Růst mikrokultur se měří prostřednictvím měření optické density (OD) při vlnové délce 405 nm. Hodnoty optické density v kulturách se zkoušenými sloučeninami se přepočtou na procentický podíl optické density kontrolních kultur, které neobsahují léčivo. Za signifikantní inhibici se považuje inhibice růstu na 35 % nebo méně růstu v kontrolních kulturách.

Minimální inhibiční koncentrace (MIC) meziproduktů 15, 16, 17, 18 a 24 leží v rozmezí od < 0,01 do 10μΜ Candida glabrata, Candida krusei, Candida parapsilosis, Candida albicans neresistentní vůči azolům, Candida kefyr, Microsporum canis, Trichophyton rubrum, Trichophyton mentagrophytes, Cryptococcus neoformans, Aspargillus fumitagus.

E. Příklady prostředků

Pod pojmem „účinná složka“ se v následujících příkladech rozumí sloučenina obecného vzorce I, její farmaceuticky vhodná adiční sůl s kyselinou nebo stereochemicky izomemí forma.

Příklad 25

Orální kapky

500 g účinné složky se rozpustí v 0,5 litru roztoku hydroxidu sodného a 1,5 litru polyethylenglykolu při 60 až 80 °C. Vzniklý roztok se ochladí na 30 až 40 °C, přidá se k němu 35 litrů polyethylenglykolu a směs se dobře promíchá. Potom se k takto vzniklé směsi přidá roztok 1750 g sodné soli sacharinu ve 2,5 litru purifikované vody a dále se za míchání přidá 2,5 litru kakaové příchuti a polyethylenglykol až do objemu 50 litrů. Získá se roztok pro orální kapky obsahující 10 mg/ml účinné složky. Vzniklý roztok se naplní do vhodných nádob.

Příklad 26

Kapsle g účinné složky, 6 g laurylsulfátu sodného, 56 g škrobu, 56 g laktosy, 0,8 g koloidního oxidu křemičitého a 1,2 g stearanu hořečnatého se spolu intenzivně prochází. Vzniklou směsí se naplní 1 000 vhodných kapslí z tvrdé želatiny. Každá kapsle obsahuje 20 mg účinné složky.

Příklad 27

Potahované tablety

Výroba jader tablet

Směs 100 g účinné složky, 570 g laktosy a 200 g škrobu se dobře promísí a potom zvlhčí roztokem 5g sodné soli dodecylsulfonové kyseliny a lOg polyvinylpyrrolidonu přibližně ve

-23CZ 288544 B6

200 ml vody. Vlhká práškovitá směs se prošije, vysuší a znovu prošije. Potom se k ní přidá 100 g mikrokrystalické celulózy a 15 g hydrogenovaného rostlinného oleje. Vzniklá směs se dobře promísí a lisováním zpracuje na tablety. Získá se 10 000 tablet, z nichž každá obsahuje 10 mg účinné složky.

Potahování

K roztoku 10 g methylcelulózy v 75 ml denaturovaného ethanolu se přidá roztok 5 g ethylcelulózy ve 150 ml dichlormethanu. Potom se ke vzniklé směsi přidá 75 ml dichlormethanu a 2,5 ml 1,2,3-propantriolu. Potom se roztaví 10 g polyethylenglykolu a tavenina se rozpustí v 75 ml dichlormethanu. Posledně uvedený roztok se přidá k prvnímu roztoku a ke vzniklé směsi se přidá 2,5 g oktadekanoátu hořečnatého, 5 g polyvinylpyrrolidonu a 30 ml koncentrované barvicí suspenze a vzniklá směs se homogenizuje. Jádra tablet se potáhnou takto vzniklou směsí v potahovacím zařízení.

Příklad 28

Injekční roztok

1,8 g methyl-4-hydroxybenzoátu a 0,2 g hydroxidu sodného se rozpustí přibližně v 0,5 litru vroucí vody pro injekce. Vzniklý roztok se ochladí přibližně na 50 °C a potom se k němu za míchání přidají 0,05 g propylenglykolu a 4 g účinné složky. Vzniklý roztok se ochladí na teplotu místnosti a doplní vodou pro injekce do objemu 1 litru. Získá se roztok obsahující 4 mg/ml účinné složky. Tento roztok se sterilizuje filtrací a naplní se jím sterilní nádoby.

Příklad 29

Čípky g účinné složky se rozpustí v roztoku 3 g 2,3-dihydroxybutandiové kyseliny ve 25 ml polyethylenglykolu 400. Spolu se roztaví 12 g povrchově aktivní látky (SPAN^(R) s triglyceridy (Witepsol 555^(R)) do celkové hmotnosti 300 g. Posledně uvedená směs se dobře promísí s výše uvedeným roztokem. Takto vzniklá směs se nalije do forem při teplotě 37 až 38 °C. Získá se 100 čípků, z nichž každý obsahuje účinnou přísadu v množství 30 mg/ml.

Claims (9)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Azoly obecného vzorce I nn—CH₂—CH-C(CH₃)3 kde

   A a B dohromady představují dvojvazný zbytek obecného vzorce a, b, c, d, e nebo f

   -24CZ 288544 B6 (a) -N=CH-, (b) -CH=N- (c) -CHz-CH₂- (d) -CH=CH- (e) -C(=O)-CH₂- nebo (f) _CHr-C(=O)-, přičemž jeden atom vodíku ve zbytcích (a) a (b) je popřípadě nahrazen alkylskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku a až dva atomy vodíku ve zbytcích (c), (d), (e) nebo (f) jsou popřípadě nahrazeny alkylskupinami s 1 až 6 atomy uhlíku;

   D představuje skupinu vzorce D_b D₂ nebo D₃ (D₃)

   L představuje skupinu vzorce L] nebo L₂

   O OR

   II II/

   -P-OR³ -C-Alk-N ;

   I\

   OR⁴R (Li)(L

   Alk představuje alkandiylskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku;

   R¹ představuje atom halogenu;

   R² přestavuje atom vodíku nebo atom halogenu;

   R³ představuje atom vodíku, alkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, fenylskupinu nebo halogenfenylskupinu;

   R⁴ představuje atom vodíku, alkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, fenylskupinu nebo halogenfenylskupinu;

   R⁵ představuje atom vodíku nebo alkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku;

   R⁶ představuje atom vodíku, alkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, alkoxykarbonylskupinu s

   1 až 6 atomy uhlíku v alkoxylové části, nebo

   R⁵ a R⁶ dohromady s atomem dusíku, k němuž jsou vázány tvoří pyrrolidinový, piperidinový, morfolinový, piperazinový kruh nebo piperazinový kruh, který je v 4-poloze tohoto

   -25CZ 288544 B6 kruhu substituován substituentem zvoleným ze souboru zahrnujícího alkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, hydroxyalkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, aminoalkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, mono- a dialkylaminoalkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v každé z alkylových částí;

   jejich farmaceuticky vhodné adiční soli s kyselinami nebo bázemi a jejich stereochemicky izomemí formy.
2. 2. Azoly podle nároku 1 obecného vzorce I, kde D představuje zbytek vzorce Di nebo D₂.
3. 3. Azoly podle nároku 2 obecného vzorce I, kde D představuje zbytek vzorce Di, kde R¹ představuje atom chloru nebo fluoru, R² představuje atom vodíku, chloru nebo fluoru a L představuje zbytek vzorce Li, kde každý zR a R⁴ nezávisle představuje fenylskupinu nebo atom vodíku.
4. 4. Azol podle nároku 3 zvolený ze souboru zahrnujícího (±)-cis—[[4—[4—[4—[4—[[2—(2,4— difluorfenyl)-2-( 1 H-l ,2,4-triazol-l-ylmethyl)-l ,3-dioxolan-4—yl]methoxy]fenyl]-l-piperazinyl]fenyl]-2-[3,3-dimethyl-2-(fosfonooxy)butyl]-2,4-dihydro-3H-l,2,4-triazol-3-onu, jeho stereochemicky izomemí formy a adiční soli těchto látek s bázemi.
5. 5. Farmaceutický prostředek, vyznačující se tím, že obsahuje farmaceuticky vhodný nosič a jako účinnou složku antifungálně účinné množství azolu podle některého z nároků 1 až 4.
6. 6. Azoly podle některého z nároků 1 až 4 pro použití jako léčiva pro inhibici vývoje a/nebo eliminaci hub u teplokrevných živočichů postižených infekcemi těmito houbami.
7. 7. Sloučeniny obecného vzorce II

   O

   OH (II), kde

   A a B dohromady představují dvoj mocný zbytek obecného vzorce a, b, c, d, e nebo f (a) -N=CH- (b) -CH=N- (c) -CHr-CHr-, (d) -CH=CH- (e) -~C(=O)-CH₂-, nebo (f) -CH2-C(=O>-, přičemž jeden atom vodíku ve zbytcích (a) a (b) je popřípadě nahrazen alkylskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku a až dva atomy vodíku ve zbytcích (c), (d), (e) nebo (f) jsou popřípadě nahrazeny alkylskupinami s 1 až 6 atomy uhlíku;

   -26CZ 288544 B6

   D představuje skupinu vzorce D_b D₂ nebo D₃ kde (D₂) (D₃)

   R¹ představuje atom halogenu;

   R² představuje atom vodíku nebo atom halogenu;

   a jejich farmaceuticky vhodné adiční soli s kyselinami nebo jejich stereochemicky izomemí formy, jako meziprodukty pro výrobu azolů obecného vzorce I podle nároku 1.
8. 8. Sloučenina podle nároku 8 zvolená ze souboru zahrnujícího (±)—cis—4—[4—[4—[4—[[2—<2,4— difluorfenyl)-2-( 1 H-l ,2,4-triazol-l-ylmethyl)-l ,3-dioxolan-4-yl]methoxy]fenyl]-l-piperazinyl]fenyl]-2,4-dihydro-2-(2-hydroxy-3,3-dimethylbutyl)-3H-l ,2,4-triazol-3-on, jeho farmaceuticky vhodné adiční soli s kyselinami a stereochemicky izomemí formy, jako meziprodukt pro výrobu azolů obecného vzorce I podle nároku 1.
9. 9. Způsob výroby azolů obecného vzorce I podle nároku 1,vyznačující se tím, že se

   a) O-acyluje nebo O-fosforyluje sloučenina obecného vzorce II

   I —CH₂—CH-C(CH₃)3

   O OH (II), kde A, B a D mají význam uvedený v nároku 1, acylačním nebo fosforylačním činidlem obecného vzorce III

   W*-L (III), kde W¹ představuje reaktivní odstupující skupinu, jako hydroxyskupinu nebo atom halogenu a L má význam uvedený v nároku 1; nebo se

   b) pro výrobu azolů obecného vzorce I-b

   R⁵ z

   O (I-b),

   O

   II

   O-C-Alk--n

   I ' \»6 —CH₂—CH-C(CH₃)₃ ^k »

   kde obecné symboly mají význam uvedený v nároku 1, O-acyluje meziprodukt obecného vzorce II

   I —CH₂—CH-C(CH₃h

   O OH (II), kde A, B a D mají význam uvedený v nároku 1, reakčním činidlem obecného vzorce VI

   O , II

   W-C-Alk-W² (VI), kde W¹ představuje reaktivní odstupující skupinu, jako je hydroxyskupina nebo halogen, W² představuje reaktivní odstupující skupinu, jako je halogen nebo sulfonyloxyskupina a Alk má význam uvedený v nároku 1 a potom se takto získaný meziprodukt obecného vzorce VII

   O O-C-Alk-W² I

   N—CH₂—CH-C(CH₃)₃ i

   (VID, kde obecné symboly mají význam uvedený v nároku 1, nechá reagovat s aminem obecného vzorce VIII za vzniku sloučeniny obecného vzorce I-b;

   nebo se sloučeniny obecného vzorce I převádějí vzájemně mezi sebou o sobě známými postupy transformace funkčních skupin; případně se sloučeniny obecného vzorce I převádějí na svou solnou formu působením farmaceuticky vhodné kyseliny nebo báze; nebo se naopak solná forma sloučenin obecného vzorce I převádí na sloučeniny obecného vzorce I ve formě volné báze nebo volné kyseliny zpracováním salkálií nebo kyselinou; a/nebo se připravují stereochemicky izomemí formy těchto látek.