CZ287312B6

CZ287312B6 - Two-charge system for preparing disinfectant and Process for preparing aqueous disinfectant

Info

Publication number: CZ287312B6
Application number: CZ19951756A
Authority: CZ
Inventors: Joseph William Gerard Malone
Original assignee: Solvay Interox Ltd
Priority date: 1993-01-09
Filing date: 1994-01-05
Publication date: 2000-10-11
Also published as: HRP940015B1; SK87995A3; CZ175695A3; FI953351A0; KR100317577B1; NO312431B1; DK0677990T3; IN177893B; DE69418305T2; FI953351A; EG20536A; ZA9495B; IL108120A0; CA2153396A1; FI109077B; GR3030857T3; NO952714L; EP0677990A1; HU216739B; PL309723A1

Description

Dvounáplňový systém pro přípravu dezinfekčního prostředku a způsob přípravy vodného dezinfenkčního prostředku

Oblast techniky

Vynález se týká dvounáplňového systému pro přípravu dezinfekčního prostředku a způsobu přípravy vodného dezinfekčního prostředku. Konkrétně je možno uvést, že se vynález týká zředěných vodných roztoků obsahujících nižší alifatické peroxokyseliny a jejich použití jako dezinfekčních prostředků.

Dosavadní stav techniky

Nižší alifatické peroxokyseliny jsou známé jako účinné baktericidní prostředky se širokým spektrem účinnosti, které při použití mají tu výjimečnou výhodu, že jako zbytek zanechávají pouze odpovídající nižší alifatickou kyselinu a z tohoto důvodu jsou zejména vhodné pro aplikace, při kterých je vyžadováno použití dezinfekčních činidel neznečišťujících okolní prostředí. I když se v této souvislosti míní nižší alifatické peroxokyseliny, které odpovídají karboxylovým alifatickým kyselinám obsahujícím 2 až 9 atomů uhlíku, zejména se předpokládá použití peroctové kyseliny pro uvedené účely, neboť tato kyselina představuje již zavedenou komerčně důležitou peroxokyselinu používanou jako dezinfekční prostředek. V následujícím textu se všude, kde se zmiňuje peroctová kyselina, míní obecně i ostatní peroxokyseliny, kterými je možno nahradit tuto peroctovou kyselinu, pokud o v kontextu uváděné technické problematiky je možné.

Vodné roztoky kyseliny peroctové, které obsahují až asi 45 % hmotnostních kyseliny peroctové představují běžně komerčně dostupné produkty. Tyto roztoky je možno připravit reakcí vhodného koncentrovaného peroxidu vodíku a kyseliny octové ve vodném médiu v přítomnosti kyselého katalyzátoru, kterým je obvykle kyselina sírová nebo jiná silná minerální kyselina. Tento kyselý katalyzátor je obvykle přítomen v množství od asi 0,1 % hmotnostního do asi 5 % hmotnostních reakční směsi.

Vodné roztoky kyseliny peroctové představují rovnovážné směsi reakčních složek a reakčních produktů, přičemž při relativně urychlujících reakčních podmínkách, například za použití jednoho nebo více katalyzátorů v podstatnějším množství, zvýšené reakční teploty a koncentrované reakční směsi, je možno rovnovážného stavu v podstatě dosáhnout v relativně krátkém časovém intervalu. Při použití silného kyselého katalyzátoru v množství v rozmezí od 2 % hmotnostních do 5 % hmotnostních reakční směsi, teploty v rozmezí od 30 °C do 50 °C a koncentrace kyseliny nad asi 20 % hmotnostních je možno reakční směs přivést do rovnovážného stavu v intervalu řádově hodin. V případě určitých aplikací, nebo v případech, kdy se předpokládá dlouhodobé skladování produktu, nemusí být v případě těchto produktů vhodné a žádoucí, aby obsahovaly katalytické zbytky v uvedených peroxokyselinách, například je to případ zředěných produktů uvažovaných pro osobní hygienu nebo pro domácí hygienické aplikace. V případě mnoha nejrůznějších aplikací je požadováno použití zředěných roztoků peroxokyselin, obvykle jsou to například roztoky o koncentraci pod 5 % hmotnostních, ovšem často se jedná o roztoky o koncentraci pod 2 % hmotnostní, například roztoky o koncentraci v rozmezí od 0,1 % hmotnostního do 2 % hmotnostních. Koncentrace peroctové kyseliny nad 0,5 % hmotnostního, například koncentrace v rozmezí od 0,5 % hmotnostního do 1 % hmotnostního představují zejména účinné baktericidní prostředky, které jsou například použité pro čištění toalet. Tyto zředěné roztoky kyseliny peroctové je možno připravit přímou reakcí kyseliny octové a peroxidu vodíku ve vhodném zředěném reakčním médiu, ovšem dosažení rovnovážného stavu může zabrat extrémně dlouhé časové intervaly, zejména při uvažovaných mimořádně zředěných roztocích. Při koncentracích peroxokyseliny pod 1 % hmotnostní může dosažení rovnováhy zabrat celé měsíce nebo časové intervaly ještě delší, jestliže není při uvedené reakci použito katalyzátoru, nebo

-1 CZ 287312 B6 týdny nebo časové intervaly ještě delší, ještě je reakce katalyzována kyselinou. Tento fakt je spojen s nutností použít ve velkokapacitním měřítku velmi objemných a nákladných výrobních zařízení a s tím souvisícího vybavení.

Jestliže se koncentrovaný roztok kyseliny peroctové v rovnováze ředí vodou, potom dochází k postupné změně rovnovážného bodu tohoto systému s tím, jak postupuje toto zřeďování, ve prospěch regenerace původních reakčních složek. Po zředění je doba potřebná k dosažení nového rovnovážného bodu podobně dlouhá jako doba potřebná k získání tohoto zředěného roztoku přímo ze vhodných reakčních složek. Tento zředěný roztok je potom možno použít přímo, i když není v rovnovážném stavu, přičemž z tohoto důvodu je jeho sloužení při skladování proměnlivé. Tyto zředěné roztoky, které nejsou v rovnovážném stavu, mají rovněž složení diktované rovnovážným bodem vztahujícím se na původní koncentraci, což nemusí být při některých aplikacích považováno za vhodné.

V publikaci Greenspan a kol.: Proč. 42^d Ann. Mtg. Chem. Spec. Marin. Ass., prosinec 1955, je uváděno, že stabilní zředěné roztoky kyseliny peroctové je možno připravit za použití stabilizačních činidel peroxokyselin ve spojení se vhodnou úpravou relativních koncentrací složek tohoto zředěného roztoku peroxokyseliny, což znamená, že jestliže připravený zředěný roztok není zcela v rovnovážném stavu je možno úpravu rovnováhy jednotlivých složek dosáhnout stability. Tyto uvažované roztoky je možno připravit zředěním běžně komerčně dostupné peroctové kyseliny, to znamená peroctové kyseliny zcela uvedené do rovnovážného stavu, která byla připravena za použití malých množství minerální kyseliny jako katalyzátoru.

V patentu Spojených států amerických č. 4 297 298 je popisován postup přípravy vodného roztoku nižší alifatické peroxokyseliny postupem, při kterém se v prvním provozním stupni připraví koncentrovaný roztok peroxokyseliny z odpovídající karboxylové kyseliny nebo z anhydridů karboxylové kyseliny a koncentrovaného peroxidu vodíku v přítomnosti malého množství silné kyseliny jako katalyzátoru, načež se zředí takto získaný roztok roztokem obsahujícím přinejmenším jedno reakční činidlo z uvedeného prvního provozního stupně takovým způsobem, aby byla koncentrace alifatické peroxokyseliny přivedena na uvažovanou koncentraci této směsi, přičemž koncentrace toto ředící reakční složky nebo reakčních složek je vybrána podle tohoto patentu „tak, aby po provedení zředění již nebyl tento systém v rovnovážném stavu, ale aby měl tendenci se posunout ve směru tvorby další alifatické peroxokyseliny velice malou rychlostí“.

Při tomto postupu, konkrétně popsaném v patentu Spojených států amerických č. 4 297 298 se připravuje nerovnovážná směs, která obsahuje mimořádně vysokou koncentraci peroxidu vodíku, jako například koncentraci v rozmezí od 28 % do 46 % hmotnostních. Tato koncentrace může při kontaktu s kůží osoby, manipulující s touto směsí, způsobit vybělení a bolest.

V patentu Spojených států amerických č. 4 743 447 se popisuje postup výroby roztoků na bázi peroxidu vodíku, které se používají pro dezinfikování kontaktních čoček, přičemž tyto roztoky obsahují 0,005 % hmotnostního až 0,1 % hmotnostního peroctové kyseliny, 1 % hmotnostní až 8 % hmotnostních peroxidu vodíku a dostatečný podíl kyseliny octové k tomu aby bylo dosaženo rovnovážného stavu tohoto systému. Tento roztok je možno připravit přímou reakcí za použití velmi zředěné reakční směsi s dlouhým intervalem k dosažení rovnovážného stavu nebo za použití stabilního komerčně dostupného roztoku, který má „slabou koncentraci“ kyseliny peroctové, a ke kterému se přidají ostatní složky této směsi. Podle tohoto patentu není z tohoto důvodu vyloučen ani počáteční samostatný stupeň, ve kterém se připravuje stabilní slabý roztok kyseliny peroctové, ze kterého se zase vyrobí konečný produkt.

V evropském patentu EP-A-0357238 (Steris Corp.) se popisuje antimikrobiální prostředek obsahující silné oxidační činidlo, inhibitor koroze vůči mědi a mosazi, tlumicí činidlo (pufr), přinejmenším jedno anti-korozní činidlo, které účinkuje jako inhibitor koroze přinejmenším vůči hliníku, uhlíkové oceli a korozivzdomé oceli, a smáčecí činidlo. Mezi tyto korozní inhibitory,

-2CZ 287312 B6 specificky uváděné ve vztahu k mosazi a hliníku, je možno zahrnout látky ze skupiny trazolů a molybdenanů, o kterých je ovšem známo, že mají nežádoucí toxicitu, což z tohoto důvodu znamená, že jejich použití je nevhodné v medicínském prostředí.

V určitých případech je v souvislosti se směsmi kyseliny peroctové, které jsou používané jako dezinfekční prostředky, vhodné je připravit zředěním koncentrovanějšího roztoku kyseliny peroctové druhým roztokem, který může obsahovat složky přispívající ke vhodným vlastnostem tohoto prostředku na bázi kyseliny peroctové, jako jsou například inhibitory koroze. V případě nepoužití některých protiopatření nebo i přesto, že byla tato opatření provedena, může docházet k tomu, že se tento druhý roztok během skladování před smísením s roztokem kyseliny peroctové postupně stane kontaminovaným mikroorganizmy, například plísněmi nebo kvasinkami. Vhodné je tudíž provádět neustálou kontrolu tohoto druhého roztoku, ovšem mnoho uvedených sloučenin, běžně doporučovaných k provádění této kontroly, je buďto nekompatibilních s kyselinou peroctovou, neboje nežádoucích z hlediska medicínského použití vzhledem k jejich toxicitě.

Podstata vynálezu

Cílem uvedeného vynálezu je navrhnout dezinfekční prostředek na bázi zředěného roztoku peroxokyseliny, kterého by bylo možno použít k aplikaci na zdravotnické zařízení a vybavení obsahující kovové součásti, které jsou určen k dezinfikování.

Dalším cílem určitých provedení podle uvedeného vynálezu je vyvinout roztok vhodný ke zředění peroctovou kyselinou k přípravě prostředku, kterého by bylo možno použít k aplikaci na medicínské vybavení a přístroje obsahující kovové části, přičemž by tento roztok projevoval zlepšenou odolnost ke kontaminaci mikroorganizmy.

Podstata dvounáplňového systému pro přípravu dezinfekčního prostředku podle vynálezu spočívá v tom, že první náplň je tvořena prvním vodným roztokem obsahujícím alifatickou peroxokyselinu obsahující 2 až 9 atomů uhlíku v množství 2 % hmotnostní až 20 % hmotnostních a druhá náplň je tvořena druhým vodným roztokem obsahujícím méně než 5 % hmotnostních na hmotnost roztoku peroxidu vodíku, inhibitor koroze a stabilizační činidlo peroxidu vodíku a/nebo stabilizační činidlo peroxokyseliny. Smícháním těchto dvou náplní se získá dezinfekční prostředek podle vynálezu.

Uvedený první vodný roztok výhodně obsahuje alifatickou peroxokyselinu obsahující 2 a 9 atomů uhlíku, jako například kyselinu peroctovou, v množství v rozmezí od 2 % hmotnostních do 10% hmotnostních, ještě výhodněji v rozmezí od 3% hmotnostních do 7 % hmotnostních uvedeného roztoku.

Druhý vodný roztok výhodně obsahuje 0,1 % hmotnostního až 5 % hmotnostních roztoku inhibitoru koroze, ještě výhodněji 0,1 % hmotnostního až 1 % hmotnostní roztoku inhibitoru koroze.

Uvedeným korozním inhibitorem je výhodně fosforečnan alkalického kovu, nejvýhodněji hydrogenfosforečnan draselný.

Podle dalšího výhodného provedení druhý vodný roztok obsahuje 0,1 % hmotnostního až 2 % hmotnostní roztoku stabilizátoru peroxidu vodíku a/nebo stabilizátoru peroxokyseliny, ještě výhodněji 0,1 % hmotnostního až 0,7 % hmotnostního roztoku stabilizátoru peroxidu vodíku a/nebo stabilizátoru peroxokyseliny.

Výhodně se v tomto systému použije pouze stabilizátor peroxidu vodíku, přičemž tímto stabilizátorem nebo stabilizátory je nebojsou kyseliny fosfonové nebo soli těchto kyselin, nejvýhodnější cyklohexan-l,2-diaminotetramethylenfosfonová kyselina nebo sůl této kyseliny.

-3CZ 287312 B6

Podle dalšího výhodného provedení druhý vodný roztok obsahuje 0,025 % hmotnostního až 1 % hmotnostní peroxidu vodíku/hmotnost roztoku, ještě výhodněji 0,05 % hmotnostního až 0,2 % hmotnostního peroxidu vodíku/hmotnost roztoku.

Poměr objemu prvního vodného roztoku k objemu druhého roztoku v tomto dvounáplňovém systému podle vynálezu je výhodně v rozmezí od 1 : 5 do 1 : 50, ještě výhodněji v rozmezí od 1 : 10 do 1 : 30.

Podle jednoho ze specifických provedení tohoto dvounáplňového systému podle vynálezu jedna náplň obsahuje první vodný roztok obsahující 3 % hmotnostní až 7 % hmotnostních peroxokyseliny/hmotnost roztoku a druhá náplň obsahuje druhý vodný roztok obsahující 0,025 % hmotnostního až 1 % hmotnostní peroxidu vodíku/hmotnost roztoku, 0,1 % hmotnostního až 0,7 % hmotnostního CDTMP (neboli cyklohexan-l,2-diaminotetramethylenfosfonové kyseliny, případně soli této kyseliny)/hmotnost roztoku a 0,1 % hmotnostního až 1 % hmotnostní hydrogenfosforečnanu draselného/hmotnost roztoku.

Jeden nebo oba tyto dva uvedené vodné roztoky obsahují výhodně indikátor, který podléhá barevné přeměně jestliže se tyto roztoky smísí.

Do rozsahu předmětného vynálezu rovněž náleží postup přípravy vodného dezinfekčního prostředku, jehož podstata spočívá v tom, že zahrnuje smíchávání prvního vodného roztoku obsahujícího alifatickou peroxokyselinu obsahující 2 až 9 atomů uhlíku v množství 2 až 9 atomů uhlíku v množství 2 % hmotnostní až 20 % hmotnostních se druhým vodným roztokem obsahujícím méně než 5 % hmotnostních na hmotnost roztoku peroxid vodíku, dále inhibitor koroze a stabilizační činidlo peroxidu vodíku a/nebo stabilizační činidlo peroxokyseliny.

První vodný roztok ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu obsahuje nižší alifatickou peroxokyselinu, jako je například kyselina peroctová, v množství v rozmezí od 2 % hmotnostních do 10% hmotnostních, podle ještě výhodnějšího provedení v množství v rozmezí od 3% hmotnostních do 7 % hmotnostních tohoto roztoku. Tento první vodný roztok může kromě toho obsahovat stabilizační činidlo nebo stabilizační činidla peroxidu vodíku a/nebo stabilizační činidla peroxidu vodíku a/nebo stabilizační činidla uvedené peroxokyseliny v rovnovážném rozsahu, přičemž každé z těchto stabilizačních činidel, které přicházejí v úvahu, je přítomno ve výhodném provedení v množství v rozmezí od 20 ppm do 10 000 ppm. Ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu jsou v tomto roztoku stabilizovány jak peroxid vodíku tak i peroxokyselina, přičemž podle tohoto výhodného provedení je celková koncentrace tohoto stabilizačního činidla v rozmezí od 3000 ppm do 6000 ppm. Mezi vhodná stabilizační činidla peroxokyseliny patří kyselina dipikolinová a mezi vhodná stabilizační činidla peroxidu vodíku patří kyselina fosfonová a soli této kyseliny, jako je například produkty firmy Monsanto, prodávané pod ochrannou značkou „Dequest“, jako je například hydroxyethylidendimethylenfosfonát, diethylentriaminpentamethylenfosfonát a ethylendiamintetramethylenfosfonát, a dále stabilizační činidla popsaná ve zveřejněné evropské patentové přihlášce 0426949, zejména se jedná o cyklohexan-l,2-diaminotetramethylenfosfonovou kyselinu a o soli této kyseliny (CDTMP). V této souvislosti je třeba uvést, že uvedený první roztok je obvykle rovnovážnou směsí odpovídajících reakčních složek a reakčních produktů, jak je to obecně diskutováno v části dosavadního stavu techniky v předchozím textu, a dále, že výše uvedené množství peroxokyseliny představuje množství peroxokyseliny v roztoku jako takové. Výhodné provedení postupu přípravy zředěných roztoků nižších alifatických peroxokyselin, které je vhodné v souvislosti s uvedeným vynálezem, je popisováno ve zveřejněné mezinárodní patentové přihlášce PCT č. WO 91/13058.

Peroxid vodíku, který je obsažen ve druhém vodném roztoku, je ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu k dispozici ve formě zředěného roztoku. Je nepravděpodobné, aby koncentrace peroxidu vodíku, který je obsažen v tomto druhém vodném roztoku, byla ve většině

-4CZ 287312 B6 aplikací přicházejících v úvahu vyšší než 5 % hmotnostních, vztaženo na hmotnost roztoku. Ve výhodném provedené podle uvedeného vynálezu se tato koncentrace peroxidu vodíku pohybuje v rozmezí od 0,025 % hmotnostních do 1 % hmotnostního, vztaženo na hmotnost roztoku, podle nejvýhodnějšího provedení v rozmezí od 0,05 % hmotnostního do 0,05 hmotnostního, vztaženo 5 na hmotnost roztoku, a v některých provedeních v rozmezí od 0,05 % hmotnostního do 0,2 % hmotnostního, vztaženo na hmotnost roztoku. Funkcí peroxidu vodíku v tomto druhém vodném roztoku je inhibovat růst mikrobiálních znečišťujících složek v tomto roztoku.

Tento druhý vodný roztok ve výhodném provedení podle vynálezu obsahuje 0,1 % až 5 % io hmotnostních inhibitoru koroze, ve výhodném provedení je toto množství v rozmezí od 0,1 % do % hmotnostního. Ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu je tímto inhibitorem koroze fosforečnan alkalického kovu, přičemž nejlépe je tímto fosforečnanem fosforečnan draselný. Podle nej výhodnějšího provedení podle vynálezu je tímto inhibitorem koroze hydrogenfosforečnan draselný K₂HPO₄.

Uvedený druhý vodný roztok ve výhodném provedení podle vynálezu obsahuje stabilizační prostředek peroxidu vodíku a/nebo stabilizační činidlo peroxokyseliny v množství v rozmezí od 0,1 % hmotnostního do 2 % hmotnostních, často je to v rozmezí od 0,1 % hmotnostního do 1 % hmotnostního, přičemž ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu je toto množství 20 stabilizačního činidla nebo činidel do 0,7 % hmotnostního. Ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu se používá stabilizační činidlo peroxidu vodíku. Ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu přichází v úvahu jako stabilizační činidla peroxidu vodíku kyseliny fosfonové a soli odvozené od těchto sloučenin, jako jsou například sloučeniny uváděné ve výše uvedeném textu jako vhodné v případě prvního vodného roztoku. Mezi vhodná stabilizační 25 činidla peroxokyseliny patří kyselina dipikolinová.

Podle zejména výhodného provedení podle uvedeného vynálezu obsahuje druhý vodný roztok 0,025 % hmotnostního až 1 % hmotnostní peroxidu vodíku, vztaženo na hmotnost roztoku, dále 0,1% hmotnostního až 0,7% hmotnostního CDTMP (cyklohexan-l,2-diaminotetramethylen30 fosfonová kyselina a soli této sloučeniny) a dále 0,1 % hmotnostního až 1 % hmotnostní hydrogenfosforečnanu draselného K₂HPO₄, vztaženo na hmotnost roztoku.

Bezprostředně po smíchání uvedeného prvního a druhého roztoku se získá dezinfekční prostředek, který obsahuje přinejmenším asi 0,05 % hmotnostního peroxokyseliny a obecně 35 maximálně asi 1 % hmotnostní peroxokyseliny. V mnoha případech tato směs dvou výše uvedených roztoků bezprostředně po smíchání obsahuje asi 0,1 % hmotnostního do asi 0,25 % hmotnostního peroxokyseliny, vztaženo na hmotnost roztoku, nebo 0,25 % hmotnostního do asi 0,5 % hmotnostního peroxokyseliny, vztaženo na hmotnost roztoku. Tato směs rovněž výhodně obsahuje asi 0,1 % hmotnostního až asi 5 % hmotnostních inhibitoru koroze a asi 0,1 % 40 hmotnostního do asi 1 % hmotnostního stabilizátoru peroxidu a/nebo stabilizátoru peroxokyseliny. Tyto směsi je možno v obvyklých případech získat běžným způsobem tak, že se zvolí objemový poměr prvního roztoku ke druhému roztoku, který je obvykle přinejmenším 1 : 5, a výjimečně je větší než 1 : 50, ve výhodném provedení podle vynálezu se tento poměr pohybuje v rozmezí od 1 : 10 do 1 : 30, přičemž je třeba vzít v úvahu koncentraci jednotlivých složek 45 v každém z uvedených roztoků.

Jeden nebo oba uvedené vodné roztoky mohou obsahovat i další složky, kterých je vhodné použít v tomto dezinfekčním prostředku, jako je například triazolové korozní inhibitory a/nebo smáčecí činidla, i když je nutno uvést, že přítomnost těchto složek není podle uvedeného vynálezu 50 podstatná k tomu, aby bylo dosaženo výhod a cílů uvedeného vynálezu (ve skutečnosti mohou být v některých případech tyto dodatečné složky spíše mírně škodlivé). Jeden nebo oba uvedené roztoky mohou obsahovat inhibitor, jako je například methylčerveň, který podléhá barevné změně indikující smíchání těchto dvou uvedených roztoků.

-5CZ 287312 B6

V souvislosti s uvedeným vynálezem je třeba poznamenat, že vodné dezinfekční prostředky získané postupem podle uvedeného vynálezu nejsou v rovnovážném stavu, takže v důsledku přirozeného vývoje pod vlivem okolního působení má peroxokyselinová složka reakční směsi tendenci se posunovat směrem k rovnovážnému stavu. Například je možno uvést, že prostředek popisovaný v bezprostředně výše uvedeném předchozím odstavci, se postupně mění v relativně krátkém časovém intervalu od okamžiku smíchání uvedeného prvního roztoku s druhým roztokem, pokud se týče koncentrace peroxokyseliny, v tom smyslu, že koncentrace této peroxokyseliny v uvedeném roztoku se snižuje s tendencí dosáhnout rovnovážného stavu. Dosažení normálního rovnovážného stavu je možno očekávat po asi dvou dnech, předpokládaje, že se peroxokyselina a/nebo peroxid nerozkládají v průběhu tohoto intervalu.

Prostředek podle uvedeného vynálezu je zejména vhodný pro použití jako dezinfekční prostředek ve zdravotnických zařízeních a v lékařství obecně. Ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu se tyto prostředky podle vynálezu používají k dezinfikování veškerého lékařského vybavení a nástrojů, které jsou z kovu, jako například z hliníku, mosazi, mědi a zejména z oceli, u kterých se požaduje aby byly dezinfikovány. Například je možno uvést, že jsou tyto prostředky zejména vhodné k dezinfikování endoskopů. Uvedený vynález má další výhody v porovnání s prostředky firmy Steris podle dosavadního stavu techniky. Jednotlivé složky se v prostředku podle uvedeného vynálezu dostávají do vzájemné interakce, přičemž výsledkem je schopnost poskytnout ochranu kovových součástí, zejména to platí o ocelových součástech, před místní korozí, jako je například důlková koroze, ve stejné míře, ne-li lepším způsobem, než jaké ochrany by bylo možno dosáhnout pomocí molybdenanu, triazolů a/nebo smáčecích činidel. Tento znak představuje naprosto překvapující skutečnost, zejména z hlediska popisu uvedeného na str. 4. řádky 7 až 9 patentu týkající se produktu firmy Steris.

Výhody uvedeného vynálezu spočívají ve vyvinutí zředěného prostředku obsahujícího relativně vysokou koncentraci peroxokyseliny. Kromě toho je třeba uvést, že postup podle uvedeného vynálezu umožňuje relativně dlouhou skladovací životnost pro jednotlivé oddělené vodné roztoky, než kterou by bylo možno očekávat v případě, jestliže by tato směs byla dodávána jako taková.

Příklady provedení vynálezu

Vodné dezinfekční prostředky, postup přípravy těchto vodných dezinfekčních roztoků, dvounáplňový systém pro přípravu těchto prostředků, použití těchto prostředků a dosahované výsledky při testování těchto prostředků budou v dalším podrobně uvedeny v následujících příkladech provedení, přičemž tyto příklady jsou pouze ilustrativní a nijak neomezují rozsah tohoto vynálezu.

Příklad 1

Postup přípravy prostředku podle uvedeného vynálezu.

Podle tohoto provedení byl roztok obsahující 5 % hmotnostních peroctové kyseliny na hmotnost roztoku, 20 % hmotnostních peroxidu vodíku na hmotnost roztoku a 8 % hmotnostních kyseliny octové na hmotnost roztoku, zředěn čtrnáctkrát roztokem, který obsahoval 0,1 % hmotnostního peroxidu vodíku na hmotnost roztoku, 1 % hmotnostní CDTM, neboli cyklohexan-1,2diaminotetramethylenfosfonové kyseliny (ve formě v jaké byl dodán, 14 % hmotnostních/hmotnost účinné látky) na hmotnost roztoku, 0,8 % hmotnostního hydrogenfosforečnanu draselného na hmotnost roztoku a 10 ppm roztoku 0,01 % methylčerveně, za vzniku roztoku obsahujícího 3500 ppm peroctové kyseliny.

-6CZ 287312 B6

Příklad 2

Mikrobiální testy prováděné za náročných podmínek.

Podle tohoto příkladu byl testován roztok, který obsahoval 0,1 % hmotnostního peroxidu vodíku na hmotnost roztoku, 1 % hmotnostní CDTM, neboli cyklohexan-l,2-diaminotetramethylenfosfonové kyseliny (ve formě v jaké byl dodán s obsahem 14 % hmotnostních/hmotnost účinné látky) a 0,8 % hmotnostního hydrogenfosforečnanu draselného, přičemž tyto testy byly prováděny in vitro v German Society for Higiene and Microbiology (DGHM Standards far the Examination and Determination of Chemical Disinfectant Processes, 1981). In vitro testy byly prováděny za účelem stanovení bakteriostatické a fungicidní účinnosti. Použitými testovanými organizmy byly bakterie Staphylococcus aureus, ATCC 65Y38, Pseudomonas auruginosa, ATCC 15442 a plíseň Candida albicans ATCC 10231. Podle dosažených výsledků při provádění těchto testů je možno uvést, že v tomto roztoku bylo dosaženo inhibování jak bakteriálního tak fungálního růstu.

Další náročný test byl prováděn za použití roztoku obsahujícího 0,4 % hmotnostního CDTM, neboli cyklohexan-l,2-diaminotetramethylenfosfonové kyseliny (jako 100 % látka) na hmotnost roztoku a 0,8 % hmotnostního hydrogenfosforečnanu draselného na hmotnost roztoku, současně s 0,3 % hmotnostního peroxidu vodíku na hmotnost roztoku. Jako kontrolního roztoku bylo použito stejného roztoku ovšem neobsahujícího peroxid vodíku. Podle tohoto testu bylo 200 mililitrů roztoku testováno na účinnost vůči 0,1 mililitru kultury bakterie Staphylococcus aureus, ATCC 6538 (počet buněk 18 x 10⁸ cfu/ml) a Pseudomonas aeruginosa, ATCC 15442 (počet buněk 3,0 x 10⁷ cfu/ml) a plísně Candida albicans ATCC 10231 (počet buněk 1,2 x 10⁶ cfu/ml) na počátku provádění tohoto testu, a Aspergillus niger, IMI 149007 (počet buněk 2,9 x 10⁷spor/ml) použité po 7 dnech. Tyto vzorky byly skladovány po dobu 6 měsíců v nádobách se šroubovacím uzávěrem při teplotě okolí, přičemž bylo pravidelně analyzováno množství živé kultury překonávající podmínky testu. Podíl této živé kultury byl vyhodnocen zředěním 1 mililitrových vzorků roztoků Ringersovým roztokem čtvrtinové síly, načež následovalo přidání kultur, což bylo v jednotlivých případech provedeno následujícím způsobem. V případě Staphylococcus aureus a Pseudomonas aeruginosa bylo přidání provedeno po 24 hodinách při teplotě 37 °C v trypton-sojové půdě, v případě Candida albicans bylo přidání provedeno po 72 hodinách při teplotě 37 °C v tiypton-sojové půdě, v případě Aspergillus niger bylo přidání provedeno po vyvinutí spor (5 až 10 dnů) při teplotě 30 °C ve sladinovém agaru. V případě kontrolního roztoku (to znamená v případě roztoku, který nespadá do roztoku uvedeného vynálezu) byl počet živých kolonií po provedení tohoto testu v rozmezí od 1,3 x 10⁶ a 2,4 x 10⁷ cfu/ml, přičemž počet těchto kolonií po 6 měsících odpovídal 4,7 x 10⁶ cfu/ml. V případě roztoku podle uvedeného vynálezu nebyly zjištěny žádné živé kolonie po provedení uvedeného testu, s výjimkou Aspergillus niger 24 hodin po přidání této kultury, kdy bylo pozorováno 4 x 10³ cfu/ml. Ovšem po dalším 24-hodinovém skladování nebyly již pozorovány žádné kolonie, které by přežily výše uvedený test.

Tyto výsledky uvedených mikrobiálních testů ukazují, že prostředky podle uvedeného vynálezu projevují dobrou účinnost pokud se týče inhibování mikrobiálního růstu a poskytují tudíž vynikající odolnost vůči mikrobiální kontaminaci v průběhu dlouhotrvajícího skladování ošetřených látek.

Příklad 3

Test na chemickou stabilitu.

Podle tohoto příkladu byly připraveny 4 vzorky roztoku vhodného pro použití jako druhý vodný roztok k přípravě prostředku podle uvedeného vynálezu (směs 1), které obsahovaly 0,3% hmotnostního peroxidu vodíku na hmotnost roztoku, 0,14% hmotnostního CDTM, neboli cyklohexan-l,2-diaminotetramethylenfosfonové kyseliny (ve formě 100% látky) na hmotnost

-7CZ 287312 B6 roztoku, 0,8 % hmotnostního hydrogenfosforečnanu draselného na hmotnost roztoku, 0,3 % hmotnostního benzotriazolu na hmotnost roztoku a 10 ppm 0,01% roztoku methylčerveně. Rovněž byly připraveny další 4 vzorky obsahující dále ještě 0,2 % hmotnostního benzotriazolu (směs 2) na hmotnost vzorku. Tyto vzorky skladovány po dubu 1 měsíce jednotlivě při teplotě 5 okolí (přibližně 20 °C), 28 °C, 32 °C a 40 °C, načež byly analyzovány na obsah peroxidu vodíku.

Výsledky těchto analýz ukazují, že u obou roztoků nenastala ztráta peroxidu vodíku při žádné z uvedených skladovacích teplot. Tyto vzorky byly rovněž použity k přípravě prostředků podle uvedeného vynálezu, které obsahovaly přibližně 3500 ppm peroctové kyseliny čtmáctinásobným zředěním roztokem, který obsahoval 5 % hmotnostních peroctové kyseliny na hmotnost roztoku, ío 20 % hmotnostních peroxidu vodíku na hmotnost roztoku a 8 % hmotnostních kyseliny octové na hmotnost roztoku. Tyto roztoky podle uvedeného vynálezu byly analyzovány na obsah peroctové kyseliny a peroxidu vodíku, načež byly skladovány po dobu 5 dní a opět analyzovány na obsah peroctové kyseliny a peroxidu vodíku. Získané výsledky jsou uvedeny níže, přičemž z těchto výsledků je možno vyvodit, že jejich chemická stabilita je vynikající.

Tabulka

Vzorek/doba	První den (koncentrace)	Pátý den (koncentrace)
% H₂O₂	% PAA	% H₂O₂	% PAA
Směs 1:
Počáteční	2,16	0,37	2,15	0,24
1 měsíc/teplota
okolní	2,03	0,37	2,21	0,26
28 °C	2,01	0,34	2,10	0,24
32 °C	2,05	0,34	2,11	0,26
40 °C	2,04	0,40	2,10	0,30
Směs 2:
Počáteční	1,98	0,35	1,99	0,22
1 měsíc /teplota
okolní	2,06	0,39	2,08	0,25
28 °C	2,08	0,35	2,11	0,26
32 °C	2,12	0,29	2,11	0,28
40 °C	2,06	0,35	2,02	0,26

Příklad 4

Test na korozivitu.

Podle tohoto provedení byl použit roztok, který obsahoval 5 % hmotnostních kyseliny peroctové na hmotnost roztoku, 20 % hmotnostních peroxidu vodíku na hmotnost roztoku a 8 % 25 hmotnostních kyseliny octové na hmotnost roztoku, přičemž tento roztok byl zředěn 25-krát roztokem, který obsahoval 0,3 % hmotnostního peroxidu vodíku na hmotnost roztoku 0,14% hmotnostního CDTMP, neboli cyklohexan-l,2-diaminotetramethylenfosfonové kyseliny (jako 100 % látky, < 25 ppm chloridů) na hmotnost roztoku, 0,8 % hmotnostního hydrogenfosforečnanu draselného na hmotnost roztoku a 10 ppm, 0,01 % roztoku methylčerveně, čímž byl získán 30 dezinfekční roztok obsahující 2000 ppm kyseliny peroctové. Do těchto vzorků dezinfekčního roztoku byly ponořeny stejné zkušební kusy měkké oceli a korozivzdomé oceli 316 na dobu 72 hodin, což bylo provedeno při teplotě místnosti (průměrná teplota 20 °C). Tento dezinfekční roztok byl denně zcela vyměňován čerstvým roztokem. Po dokončení těchto testů bylo zjištěno, že tyto zkušební kusy vykazovaly pouze velmi slabou místní korozi.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Dvounáplňový systém pro přípravu dezinfekčního prostředku, vyznačující se tím, že první náplň je tvořena prvním vodným roztokem obsahujícím alifatickou peroxokyselinu obsahující 2 až 9 atomů uhlíku v množství 2 % hmotnostní až 20 % hmotnostních a druhá náplň je tvořena druhým vodným roztokem obsahujícím méně než 5 % hmotnostních na hmotnost roztoku peroxidu vodíku, inhibitor koroze a stabilizátor peroxidu vodíku a/nebo stabilizační činidlo peroxokyseliny.
2. Dvounáplňový systém podle nároku 1, vyznačující se tím, že první vodný roztok obsahuje alifatickou peroxokyselinu obsahující 2 až 9 atomů uhlíku, jako například kyselinu peroctovou, v množství v rozmezí od 2 % hmotnostních do 10 % hmotnostních uvedeného roztoku.
3. Dvounáplňový systém podle nároku 2, vyznačující se tím, že první vodný roztok obsahuje alifatickou peroxokyselinu obsahující 2 až 9 atomů uhlíku, jako je například kyselina peroctová, v množství v rozmezí od 3 % hmotnostních do 7 % hmotnostních uvedeného roztoku.
4. Dvounáplňový systém podle některého z nároků laž3, vyznačující se tím, že druhý vodný roztok obsahuje 0,1 % hmotnostního až 5 % hmotnostních roztoku inhibitoru koroze.
5. Dvounáplňový systém podle nároku 4, vyznačující se tím, že druhý vodný roztok obsahuje 0,1 % hmotnostního až 1 % hmotnostní roztoku inhibitoru koroze.
6. Dvounáplňový systém podle nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že korozním inhibitorem je fosforečnan alkalického kovu.
7. Dvounáplňový systém podle nároku 6, vyznačující se tím, že korozním inhibitorem je hydrogenfosforečnan draselný.
8. Dvounáplňový systém podle libovolného z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že druhý vodný roztok obsahuje 0,1 % hmotnostního až 2 % hmotnostní roztoku stabilizátoru peroxidu vodíku a/nebo stabilizátoru peroxokyseliny.
9. Dvounáplňový systém podle nároku 8, vyznačující se tím, že druhý vodný roztok obsahuje 0,1% hmotnostního až 0,7% hmotnostního roztoku stabilizátoru peroxidu vodíku a/nebo stabilizátoru peroxokyseliny.
10. Dvounáplňový systém podle některého z nároků laž9, vyznačující se tím, že se použije pouze stabilizátor peroxidu vodíku.
11. Dvounáplňový systém podle některého z nároků lažlO, vyznačující se tím, že použitým stabilizátorem nebo stabilizátory je nebo jsou kyseliny fosfonové nebo soli těchto kyselin.
12. Dvounáplňový systém podle nároku 11, vyznačující se tím, že stabilizátorem peroxidu vodíku je cyklohexan-l,2-diaminotetramethylenfosfonová kyselina nebo sůl této kyseliny.

-9CZ 287312 B6
13. Dvounáplňový sytém podle některého z nároků lažl2, vyznačující se tím, že druhý vodný roztok obsahuje 0,025 % hmotnostního až 1 % hmotnostní peroxidu vodíku/hmotnost roztoku.
14. Dvounáplňový systém podle nároku 13, vyznačující se tím, že druhý roztok obsahuje 0,05 % hmotnostního až 0,2 % hmotnostního peroxidu vodíku/hmotnost roztoku.
15. Dvounáplňový systém podle některého z předchozích nároků 1 až 14, vyznačující se tím, že poměr objemu prvního vodného roztoku k objemu druhého roztoku je v rozmezí od 1 : 5 do 1 : 50.
16. Dvounáplňový systém podle nároku 15, vyznačující se tím, že poměr objemu prvního vodného roztoku k objemu druhého roztoku je v rozmezí od 1: 10 do 1 : 30.
17. Dvounáplňový systém podle některého z nároků lažló, vyznačující se tím, že jedna náplň obsahuje první vodný roztok obsahující 3 % hmotnostní až 7 % hmotnostních peroxokyseliny/hmotnost roztoku a druhá náplň obsahuje druhý vodný roztok obsahující 0,025 % hmotnostního až 1 % hmotnostní peroxidu vodíku/hmotnost roztoku, 0,1 % hmotnostního až 0,7% hmotnostního cyklohexan-l,2-diaminotetramethylen-fosfonové kyseliny nebo její soli/hmotnost roztoku a 0,1 % hmotnostního až 1 % hmotnostní hydrogenfosforečnanu draselného/hmotnost roztoku.
18. Dvounáplňový systém podle libovolného z předchozích nároků lažl7, vyznačující se tím, že jeden nebo oba dva uvedené vodné roztoky obsahují indikátor, kteiý podléhá barevné přeměně, jestliže se tyto roztoky smísí.
19. Způsob přípravy vodného dezinfekčního prostředku, vyznačující se tím, že zahrnuje smíchání prvního vodného roztoku obsahujícího alifatickou peroxokyselinu obsahující 2 až 9 atomů uhlíku v množství 2 % hmotnostní až 20 % hmotnostních se druhým vodným roztokem obsahujícím méně než 5 % hmotnostních na hmotnost roztoku peroxidu vodíku, dále inhibitor koroze a stabilizátor peroxidu vodíku a/nebo stabilizační činidlo peroxokyseliny.
20. Způsob podle nároku 19, vyznačující se tím, že první vodný roztok obsahuje alifatickou peroxokyselinu obsahující 2 až 9 atomů uhlíku, jako například kyselinu peroctovou, v množství v rozmezí od 2 % hmotnostních do 10 % hmotnostních uvedeného roztoku.
21. Způsob podle nároku 20, vyznačující se tím, že první vodný roztok obsahuje alifatickou peroxokyselinu obsahující 2 až 9 atomů uhlíku, jako je například kyselina peroctová, v množství v rozmezí od 3 % hmotnostních do 7 % hmotnostních uvedeného roztoku.
22. Způsob podle nároků 19, 20 nebo 21, vyznačující se tím, že druhý vodný roztok obsahuje 0,1 % hmotnostního až 5 % hmotnostních roztoku inhibitoru koroze.
23. Způsob podle nároku 22, vyznačující se tím, že druhý vodný roztok obsahuje 0,1 % hmotnostního až 1 % hmotnostní roztoku inhibitoru koroze.
24. Způsob podle některého z předchozích nároků 19 až 23, v y z n a č uj í c í se tím, že korozním inhibitorem je fosforečnan alkalického kovu.
25. Způsob podle nároku 24, vyznačující se tím, že korozním inhibitorem je hydrogenfosforečnan draselný.
26. Způsob podle některého z předchozích nároků 19 až 25, vyznačující se tím, že druhý vodný roztok obsahuje 0,1 % hmotnostního až 2 % hmotnostní roztoku stabilizátoru peroxidu vodíku a/nebo stabilizátoru peroxokyseliny.

-10CZ 287312 B6
27. Způsob podle nároku 26, vyznačující se tím, že druhý vodný roztok obsahuje 0,1% hmotnostního až 0,7% hmotnostního roztoku stabilizátoru peroxidu vodíku a/nebo stabilizátoru peroxokyseliny.
28. Způsob podle některého z předchozích nároků 19 až 27, vy z n ač uj í c í se tím, že se použije pouze stabilizátor peroxidu vodíku.
29. Způsob podle některého z předchozích nároků 19 až 28, vy z n a č uj í c í se tím, že použitým stabilizátorem nebo stabilizátory je nebo jsou kyseliny fosfonové nebo soli těchto kyselin.
30. Způsob podle nároku 29, vyznačující se tím, že stabilizátorem peroxidu vodíku je cyklohexan-l,2-diaminotetramethylenfosfonová kyselina nebo sůl této kyseliny.
31. Způsob podle některého z předchozích nároků 19 až 30, vyznačující se tím, že druhý vodný roztok obsahuje 0,025 % hmotnostního až 1 % hmotnostní peroxidu vodíku/hmotnost roztoku.
32. Způsob podle nároku 31, vyznačující se tím, že druhý roztok obsahuje 0,05 % hmotnostního až 0,2 % hmotnostního peroxidu vodíku/hmotnost roztoku.
33. Způsob podle některého z předchozích nároků 19 až 32, vyznačující se tím, že poměr objemu prvního vodného roztoku k objemu druhého roztoku je v rozmezí od 1 : 5 do 1 : 50.
34. Způsob podle nároku 33, vyznačující se tím, že poměr objemu prvního vodného roztoku k objemu druhého roztoku je v rozmezí od 1 : 10 do 1 : 30.
35. Způsob podle některého z předchozích nároků 19 až 34, vyznačující se tím, že první vodný roztok obsahuje 3 % hmotnostní až 7 % hmotnostních peroxokyseliny/hmotnost roztoku a druhý vodný roztok obsahuje 0,025 % hmotnostního až 1 % hmotnostní peroxidu vodíku/hmotnost roztoku, 0,1% hmotnostního až 0,7% hmotnostního cyklohexan-1,2diaminotetramethylenfosfonové kyseliny nebo její soli/hmotnost roztoku a 0,1 % hmotnostního až 1 % hmotnostní hydrogenfosforečnanu draselného/hmotnost roztoku.
36. Způsob podle některého z předchozích nároků 19 až 35, vyznačující se tím, že jeden nebo oba dva uvedené vodné roztoky obsahují indikátor, který podléhá barevné přeměně jestliže se tyto roztoky smísí.