CZ287271B6

CZ287271B6 - Conversion process of oximes to corresponding amides

Info

Publication number: CZ287271B6
Application number: CZ19931290A
Authority: CZ
Inventors: Petrus Jozef Hubertu Thomissen; Hubertus Johannes Mecht Bosman
Original assignee: Dsm Nv
Priority date: 1992-06-30
Filing date: 1993-06-28
Publication date: 2000-10-11
Also published as: SG48178A1; CZ129093A3; MX9303897A; KR940000411A; HU9301895D0; HUT65116A; DE69307608D1; GEP19971109B; NL9201160A; TW223055B; CN1036583C; ES2097968T3; DE69307608T2; KR100291352B1; EP0577203B1; BR9302701A; GR3023169T3; ATE148097T1; RU2101278C1; EP0577203A1

Description

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu konverze ketoximu nebo aldoximu na odpovídající amidovou sloučeninu, při kterém se roztok obsahující uvedený oxim v organickém rozpouštědle uvádí do kontaktu se silně kyselým katalyzátorem. Vynález se zejména týká způsobu konverze cyklického ketoximu na odpovídající laktamovou sloučeninu(cyklický amid).

Dosavadní stav techniky

Pokud se týče dosavadního stavu techniky, je podobná metoda uváděna v patentu Velké Británie č. GB-B-1342550, ve kterém se popisuje postup, podle kterého se cyklohexanonoxim v dimethylsulfoxidu (DMSO) jako rozpouštědle uvádí do kontaktu se silně kyselým katalyzátorem. Tímto katalyzátorem je sulfonovaná polystyrendivinylbenzeonová pryskyřice, přičemž tato látka působí jako iontoměnič (neboli ionex).

V průmyslovém měřítku se uvedená konverze cyklických ketoximů na odpovídající laktamy uskutečňovaná Beckamnnovým přesmykem, který se používá zejména k přípravě ekaprolaktamu z cyklohexanonoximu, obvykle provádí v homogenní silně kyselé kapalné fázi, například se používá olea, které je případně rozpuštěno v oxidu siřičitém.

Reakční směs obsahující laktam se potom v následující fázi neutralizuje amoniakální vodou a požadovaná laktamová sloučenina se oddělí od takto vzniklého roztoku síranu amonného.

V následující fázi se oddělí z tohoto roztoku zbaveného laktamu síran amonný kiystalizací.

Z výše uvedeného je patrné, že jestliže se používá k provedení výše uvedené konverze olea, potom při uvedené přípravě e-kaprolaktamu vzniká velké množství síranu amonného, například je možno uvést, že při běžně prováděném postupu vzniká 1,7 až 1,9 tuny síranu amonného (NH4)₂SO₄ na 1 tunu laktamu. Tak velké množství vedlejšího produktu je považováno za nežádoucí, ať již vzhledem ke stále obtížnějšímu prodeji síranu amonného, nebo se souvisícími potížemi se zneškodňováním této látky, neboť při odvádění do odpadu vznikají problémy se životním prostředím. Z tohoto důvodu je již delší čas hledán takový postup konverze oximů na laktamy, při kterém by nevznikal síran amonný jako vedlejší produkt.

Podle dosavadního stavu techniky byl rovněž navržen postup provádění výše uvedené konverze při vysokých teplotách v plynové fázi v přítomnosti pevného kyselinového katalyzátoru, jako je například oxid boritý na oxidu křemičitém, což je například popisováno v německém patentu DE-B-2053065, ovšem tato metoda je technicky a ekonomicky méně atraktivní, neboť provozní proudy používané při tomto postupu, to znamená plyny místo kapalin, zaujímají velký objem, z čehož vyplývá, že náklady na používané zařízení a na zhodnocování produkovaných látek budou vysoké v porovnání s prostředky vynaloženými při procesu, při kterém se používá kapalné fáze. Kromě toho je nutno poznamenat, že se používání vysokých teplot při tomto procesu probíhajícímu v plynové fázi nejeví jako výhodné z hlediska kvality produkovaného laktamu.

Ve výše uváděném patentu Velké Británie č. GB-B-1342550 se navrhuje provádění konverze oximu na odpovídající laktam působením silně kyselého iontoměniče V řT-formě, přičemž tento iontoměnič se uvádí do kontaktu s oximem rozpuštěným v rozpouštědle. Na rozdíl od tohoto postupu se při konverzi oximů na laktamy v homogenním prostředí obsahujícím oleum, které je případně rozpuštěno v kapalném oxidu siřičitém, vznikající laktam uvolňuje neutralizací kyseliny amoniakem. V případě použití silně kyselého iontoměniče není tato neutralizace nutná, neboť se při ní nepoužívá žádné oleum. Ovšem selektivita postupu na produkovaný laktam a konverze oximu touto metodou podle dosavadního stavu techniky popsanou ve výše uvedeném patentu

-1CZ 287271 B6

Velké Británie č. GB-B-1342550 není dostatečně vysoká, aby mohla konkurovat výše uvedenému postupu používajícímu Beckmannova přesmyku a probíhajícímu v přítomnosti olea.

Podstata vynálezu

Cílem uvedeného vynálezu je zdokonalení metody používající přesmyku cyklických ketoximů na odpovídající laktamy a probíhající v přítomnosti iontoměničů za současného zvýšení selektivity a produktivity produkovaného laktamu.

Podstata tohoto postupu podle vynálezu spočívá v tom, že se provádí kontaktováním roztoku oximu v rozpouštědle s heterogenním, silně kyselým katalyzátorem, přičemž tímto heterogenním katalyzátorem je nosičová látka se sulfonovanými benzenovými kruhy a tyto sulfonované benzenové kruhy rovněž obsahují skupiny vázající elektrony.

Podle uvedeného vynálezu bylo zjištěno, že přítomnost těchto skupin vázajících elektrony na sulfonovaném benzenovém kruhu má pozitivní účinek na selektivitu a produktivitu laktamu.

Jako příklad ketoximů a aldoximů, které je možno tímto způsobem zpracovávat podle uvedeného vynálezu, je možno uvést nasycené a nenasycené, substituované a nesubstituované alifatické ketoximy nebo aldoximy nebo cyklické ketoximy obsahující 2 až 30 atomů uhlíku, jako je například acetonoxim, acetaldoxim, benzaldoxim, propanaldoxim, butanaldoxim, butanonoxim, buten-l-onoxim, cyklopropanonoxim, cyklohexanonoxim, cyklooktanonoxim, cyklodedokanonoxim, cyklopentenonoxim, cyklododekanonoxim, 2-fenylcyklohexanonoxim a cyklohexenonoxim.

Jako výchozí suroviny se k provádění postupu podle uvedeného vynálezu používají výhodně cyklické ketoximy. Ve výhodném provedení podle vynálezu obsahuje tento cyklický ketoxim 5 až 12 atomů uhlíku, zejména jsou výhodné látky obsahující 6 až 12 atomů uhlíku. Jako příklad výjimečně vhodných cyklických ketoximů je možno uvést cyklohexanonoxim, cyklooktanonoxim a cyklododekanonoxim.

Popis předmětného vynálezu a příkladová část jsou zaměřeny zejména na použití tohoto cyklohexanonoximu, což je z toho důvodu, že při použití uvedené výchozí látky se v průmyslovém měřítku vyrábí obchodně velice žádaný e-kaprolaktam.

Při provádění postupu podle uvedeného vynálezu je možno jako rozpouštědla použít jak anorganická rozpouštědla, tak i organická rozpouštědla a rovněž i směsi uvedených rozpouštědel.

Ve výhodném provedení podle vynálezu se ketoxim rozpouští v organickém rozpouštědle. Jako organických rozpouštědel je možno v tomto případě použít rozpouštědel popisovaných ve výše citovaném patentu Velké Británie č. GB-B-1342550, to znamená toluenu, dimethylformamidu a směsí anhydridu kyseliny octové, toluenu a cyklohexanu. Velice vhodným rozpouštědlem je v tomto případě organický sulfoxid obecného vzorce

R’SOR², ve kterém R¹ a R² představují alkylové skupiny obsahující 1 až 5 atomů uhlíku nebo arylové skupiny obsahující 6 až 12 atomů uhlíku. Ze skupiny těchto organických sulfoxidů se dává přednost použití dimethylsulfoxidu (DMSO), neboť tato látka se připravuje běžně v průmyslovém měřítku a je tudíž ji možno získat za přijatelnou cenu.

Jestliže se nebere v úvahu cena tohoto rozpouštědla, potom jsou zde i další organické sulfoxidy, kterých je možno pro tento postup použít, jako například diethylsulfoxid, dibutylsulfoxid, divinylsulfoxid a difenylsulfoxid.

-2CZ 287271 B6

Koncentrace oximu v organickém rozpouštědle se zpravidla pohybuje v rozmezí od 0,1% hmotnosti do 40% hmotnosti, přičemž ve výhodném provedení podle vynálezu je tato koncentrace v rozmezí od 0,5 % hmotnosti do 30 % hmotnosti a nejvýhodněji se pohybuje v rozmezí od 1 % hmotnosti do 20 % hmotnosti5

Uvedený katalyzátor je tvořen nosičovou látkou, na kterou jsou vázány sulfonované benzenové kruhy, přičemž tyto sulfonované benzenové kruhy jsou modifikovány skupinami poutajícími elektrony. Tento katalyzátor je schopen uskutečňovat iontovou výměnu. Výše zmiňovaná iontovýměnná kapacita se vyjadřuje v hodnotách meq ΕΓ na 1 gram suchého katalyzátoru.

Katalyzátor použitý při provádění postupu podle uvedeného vynálezu má obvykle iontovýměnnou kapacitu v rozsahu od 0,1 meq JE do 6 meq ΕΓ na 1 gram suchého katalyzátoru.

Výše uvedené modifikované benzenové kruhy je možno ilustrovat následujícím obecným vzorcem I

(I), ve kterém substituenty R³ až R⁷ nezávisle na sobě představují jednu nebo více skupin vázajících elektrony, přičemž tyto skupiny je možno zvolit ze souboru zahrnujícího nitroskupinu -NO2, 20 atomy halogenu -Cl, -Br, -F, -I, zbytek sulfonové kyseliny -SO₃H, hydroxyskupinu, alkoxyskupiny a kyanoskupinu (-CsN), přičemž zbývající skupiny představují atom vodíku, alkylové skupiny nebo arylalkylové skupiny, přičemž přinejmenším jedna skupina je reprezentována vzorcem II nebo ΠΙ:

-R-P (II),

-P (ΠΙ), kde R může představovat substituovanou nebo nesubstituovanou alkylovou skupinu obsahující 1 až 5 atomů uhlíku nebo substituovanou nebo nesubstituovanou arylovou skupinu nebo 30 arylalkylovou skupinu obsahující 6 až 12 atomů uhlíku, a

P tvoří část organického nebo anorganického nosičového materiálu.

Ve výhodném provedení podle vynálezu je uvedenou skupinou vázající elektrony skupina -Cl, -F, -SO3H nebo-NO₂. Ve výše uvedeném obecném vzorci Π může skupina R rovněž vykazovat 35 iontovýměnnou kapacitu (neboli kapacitu na vázání elektronů), přičemž v tomto provedení jsou na R připojeny skupiny vázající elektrony.

Ve výhodném provedení podle vynálezu obsahuje benzenový kruh 1 až 3 skupiny vázající elektrony, zejména je výhodné, jestliže obsahuje benzenový kruh 1 až 2 tyto skupiny vázající 40 elektrony.

Uvedeným nosičovým materiálem je materiál, který je pevný za podmínek provádění tohoto procesu a který není rozpustný v použitém rozpouštědle, nebo je v tomto rozpouštědle pouze špatně rozpustný. Tento nosičový materiál může být organického nebo anorganického původu.

Jako příklad uvedených nosičových látek P je možno uvést lineární uhlovodíkové polymery, jako je například polyethylen, polypropylen a butadien. Na benzenovém kruhu je obvykle přítomna

-3CZ 287271 B6 jedna nebo dvě -P nebo-R-P skupiny. Jako příklad vhodných pryskyřic je možno uvést polystyren (jedna -P skupina, přičemž touto skupinou P je polyethylen), polydivinylbenzen (dvě P-skupiny, přičemž touto P-skupinou je polyethylen) a směsi těchto pryskyřic, ve kterých jsou přítomny benzenové kruhy s jednou skupinou P a benzenové kruhy s dvěma P-skupinami, jako je například polystyrendivinylbenzenová pryskyřice. Tyto pryskyřice jsou běžně na trhu dostupné, přičemž je možné je rovněž snadno sulfonovat, například oleem.

Výše uvedenou skupinou R v obecném vzorci II může být methylová skupina, ethylová skupina, propylová skupina nebo fenylenová skupina. Touto skupinou R může být rovněž i jiný sulfonovaný benzenový kruh připojený na benzenový kruh obecného vzorce I prostřednictvím formylové skupiny, jak je to uváděno v německém patentu DE-A-3544210.

Ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu se používá sulfonovaná polystyrendivinylbenzenová pryskyřice, ve které sulfonovaný benzenový kruh může rovněž obsahovat skupiny vázající elektrony. Tyto iontovýměnné látky obsahující chlor nebo brom jako skupiny vázající elektrony jsou popisovány v patentu Spojených států amerických č. US-4 269 943. Jestliže se v postupu podle uvedeného vynálezu použije sulfonovaná polystyrendivinylbenzenová pryskyřice modifikovaná skupinami vázajícími elektrony jako katalyzátor, potom se dosáhne během provádění přesmyku oximů na laktamy zcela neočekávátelné dlouhotrvající stability této iontovýměnné látky v orovnání s iontovýměnnými látkami podle dosavadního stavu techniky. Další výhoda této zvýšené stability uvedené iontovýměnné látky podle uvedeného vynálezu se projeví vtom, že je možno pracovat při vyšších teplotách, čímž se dále zvýší produktivita procesu. Touto produktivitou se vdaném případě míní množství laktamu získaného z jednoho aktivního katalytického místa na jednotku času. Množství aktivních katalytických míst na 1 gram katalyzátoru se vyjadřuje jako eq Ffi na 1 gram katalyzátoru a tato jednotka je stejná, jako výše uvedená iontovýměnná kapacita.

Jako příklad anorganických nosičových látek je možné uvést uhlík a oxidy kovů s volnými OHskupinami, jako jsou například oxid křemičitý SiO₂, oxid hlinitý A1₂O₃, oxid zinečnatý ZnO, oxid titaničitý TiO₂ a oxid hořečnatý MgO. Touto vazbou mezi sulfonovaným benzenovým kruhem a nosičovým materiálem může být chemická vazba (buďto přímá vazba, nebo vazba prostřednictvím například alkylové skupiny). Jako příklad anorganických nosičových látek spojených se sulfonovanými benzenovými kruhy je možné uvést oxid křemičitý SiO₂, vázaný na sulfonovaný benzenový kruh prostřednictvím alkylové skupiny, to znamená struktury obecného vzorce IV

(IV),

-4CZ 287271 B6

K tomu, aby tato reakce probíhala přijatelnou reakční iychlostí, je vhodné použít teplot v rozmezí od 75 °C do 200 °C, přičemž ve výhodném provedení se používá teplot v rozmezí od 110 °C do 150 °C.

Pokud se týče vlastního provedení postupu podle uvedeného vynálezu, potom je výhodné použít kontinuálního postupu místo vsázkového postupu, neboť při tomto kontinuálně prováděném postupu se dosahuje vysoké konverze oximu a současně vysokého výtěžku laktamu. Jako reaktoru se ve výhodném provedení podle vynálezu používá reaktoru s pevným ložem, ovšem je možné rovněž použít kontinuálně promíchávaného reaktoru.

Příklady provedení vynálezu

V následujícím bude postup podle uvedeného vynálezu objasněn s pomocí konkrétních příkladů provedení, přičemž ovšem tyto příklady jsou zde uvedeny pouze z ilustrativních důvodů a nijak neomezují rozsah tohoto vynálezu.

V těchto příkladech je uvedena celá řada termínů, které je možno pro lepší srozumitelnost vysvětlit následujícím způsobem:

Konverze oximu (%) počet mol zreagovaného oximu konverze oximu (%) =---------------------------x 100 % počet mol výchozího oximu počet mol získaného laktamu selektivita laktamu (%) =-------------------------------x 100 % počet mol zreagovaného oximu počet mol získaného anonu selektivita anonu (%) =-----------------------------x 100 % počet mol zreagovaného oximu výtěžek laktamu (%) - selektivita laktamu x konverze oximu /100 %.

Iontovýměnná kapacita se vyjadřuje v meq H⁺ na 1/gram suchého iontovýměnného materiálu.

V následujících příkladech bylo použito běžně obchodně dostupných polystyrendivinylbenzenových pryskyřic od firmy Rohm and Haas.

Těmito použitými iontovýměnnými materiály byly:

Amberlyst 15*: sulfonovaná polystyrendivinylbenzenová pryskyřice jako základní materiál,

Amberlyst 17: sulfonovaná polystyrendivinylbenzenová pryskyřice modifikovaná chlorem,

Amberlyst 35: sulfonovaná polystyrendivinylbenzenová pryskyřice modifikovaná druhou skupinou sulfonové kyseliny na benzenovém kruhu.

*Amberlyst je obchodní značka firmy Rohm and Haas.

-5?

Přiklad 1

Podle tohoto provedení bylo použito iontovýměnné pryskyřice Amberlyst 17 s iontovýměnnou kapacitou 3,26 meq ΡΓ na 1 gram suchého katalyzátoru, která byla předběžně zpracována postupným promytím 5 N roztokem kyseliny chlorovodíkové, vodou a DMSO.

Počáteční koncentrace cyklohexanonoximu byla 5 % hmotnosti v DMSO. V reaktoru bylo obsaženo 0,25 litru této směsi, přičemž množství iontovýměnného materiálu je uvedeno v následující tabulce č. 1. Postup podle tohoto příkladu byl prováděn při teplotě 115 °C, rychlost míchání byla 2000 otáček za minutu a doba reakce činila 3 hodiny. Zjištěná produktivita e-kaprolaktamu na ekvivalent ΡΓ za hodinu. Některé další výsledky jsou uvedeny v následující tabulce č. 1.

Příklad 2

Podle tohoto příkladu se postupovalo stejným způsobem, jako v příkladu 1, s tím rozdílem, že bylo použito iontovýměnné pryskyřice Amberlyst 35 s kapacitou 5,55 meq H⁺ na 1 gram suchého katalyzátoru. Získané výsledky jsou uvedeny v následující tabulce č. 1.

Příklad 3

Podle tohoto příkladu byl postup prováděn při teplotě místnosti, přičemž bylo postupně přidáváno pětkrát 5 gramů suché iontovýměnné pryskyřice Amberlyst 15, která byla předem vakuově sušena při teplotě 60 °C, v patnácti minutových intervalech ke směsi obsahující 41,5 gramu kyseliny dusičné HNO₃ o koncentraci 65 % a 73,6 gramu kyseliny sírové H2SO4 (zde je tato směs označována jako nitrační kyselina), obsažené v nádobě s kulatým dnem. Tato reakční směs byla potom zahřáta na teplotu 95 °C, přičemž potom byla tato směs udržována při uvedené teplotě po dobu 10 minut. V následující fázi byla tato směs pomalu ochlazována na teplotu místnosti, což probíhalo po dobu 2 hodin, přičemž potom byla použitá iontovýměnná látka oddělena od nitrační kyseliny zfíltrováním a dále byla promyta pětkrát demineralizovanou vodou. Tato promývací voda byla i potom mírně kyselá (pH = 6).

Výsledný iontovýměnný materiál měl iontovýměnnou kapacitu 2,36 meq ΡΓ na 1 gram suchého katalyzátoru.

Příklad 4

Podle tohoto provedení byl opakován postup podle příkladu 1, ovšem s tím rozdílem, že v tomto příkladu bylo použito iontovýměnného materiálu, získaného postupem podle příkladu 3. Výsledky jsou uvedeny souhrnně v tabulce č. 1.

Příklad 5

Podle tohoto příkladu byl opakován postup podle příkladu 1 stím rozdílem, že podle tohoto příkladu bylo použito teploty 150 °C. V čase t = 0 byl poměr počtu mol cyklohexanonoximu a počtu ekvivalentů Pf 4,1. Zjištěná produktivita ε-kaprolaktamu byla 1,07 mol laktamu na 1 ekvivalent ΡΓ za hodinu. Získané výsledky jsou souhrnně uvedeny v tabulce č. 1.

Příklad 6

Podle tohoto příkladu bylo použito promíchávaného reaktoru, ve kterém bylo obsaženo 1,5 kilogramu směsi, získané stejným způsobem, jako v příkladu 1 a tato směs byla kontaktována po dobu 2 minut s 10 gramy vody, která obsahovala kyselinu fosforečnou a hodnota pH tohoto vodného roztoku byla 1,8, přičemž tento postup probíhal při teplotě 100 °C. Podle tohoto provedení bylo 100 % cyklohexanonoximu hydrolyzováno na cyklohexanon a hydroxylamin. Postupem periodické destilace byla v následující fázi oddestilována voda, což bylo prováděno při tlaku 6,65 kPa. Potom tato destilace pokračovala při sníženém tlaku (1,995 kPa), přičemž z roztoku DMSO byl potom oddělen cyklohexanon a 16,1 gramu e-kaprolaktamu.

Porovnávací postup

Pro porovnání byl opakován postup podle příkladu 1, ovšem s tím rozdílem, že nyní bylo použito iontovýměnné pryskyřice Amberlyst 15 s kapacitou 4,11 meq PP na 1 gram suchého katalyzátoru. Dosažená produktivita e-kaprolaktamu podle tohoto provedení byla 0,25 mol laktamu na 1 ekvivalent PP za hodinu. Další výsledky jsou uvedeny v tabulce č. 1.

Tabulka č. 1

Příklad	Počet mol oximu/ Počet eq PP při t = 0	Konverze oximu (%)	Selektivita²⁾
laktamu (%)	anonu(%)
1	3,3	74,4	88,1	11,9
2	3,7	46,3	81,9	18,1
4	4,0	55,1	87,5	12,5
5³⁾	4,1	93,1	83,9	16,1
A	4,0	54,6	34,2	13,8

Příklad	Výtěžek laktamu (%)	Produktivita laktamu⁰(%)
1	65,5	0,76
2	37,9	0,53
4	48,2	0,65
5³⁾	78,1	1,07
A	18,7	0,25

Aktivita katalyzátoru v čase t = 3 hodiny a při teplotě 115 °C

1) produktivita e-kaprolaktamu (laktamu) vyjádřená v mol e-kaprolaktamu na ekvivalenty PP za hodinu

2) anon = cyklohexanon, laktam = e-kaprolaktam

3) teplota = 150 °C

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob konverze ketoximu nebo aldoximu na odpovídající amid, při kterém se roztok oximu v rozpouštědle uvádí do kontaktu s heterogenním, silně kyselým katalyzátorem, vyznačující se tím, že uvedeným heterogenním katalyzátorem je nosičový materiál se sulfonovanými benzenovými kruhy, který rovněž obsahuje skupiny vázající elektrony.
2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že uvedené benzenové kruhy mají obecný vzorec I (I), ve kterém R³ až R⁷ nezávisle na sobě představují jednu nebo více skupin vázajících elektrony, přičemž zbývajícími skupinami jsou atom vodíku, alkylové skupiny nebo arylalkylové skupiny a přinejmenším jedna skupina R³ až R⁷ je reprezentována obecným vzorcem II nebo ΙΠ

-R-P (Π),

-P (ΙΠ), ve kterých R představuje substituovanou nebo nesubstituovanou alkylovou skupinu obsahující 1 až 5 atomů uhlíku nebo substituovanou nebo nesubstituovanou arylovou skupinu nebo aiylalkylovou skupinu obsahující 6 až 12 atomů uhlíku, přičemž P tvoří část organického nebo anorganického nosičového materiálu.
3. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že uvedeným nosičovým materiálem je organický nosičový materiál.
4. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím, že organickým nosičovým materiálem je sulfonovaná polystyren-divinylbenzenová pryskyřice.
5. Způsob podle některého z nároků 1 až 4, v y z n a č u j í c í se tí m, že skupinou vázající elektrony je nitroskupina -NO₂, atom halogenu -Cl, -Br, -F, -I nebo skupina sulfonové kyseliny -SO₃H.
6. Způsob podle některého z nároků laž5, vyznačující se tím, že rozpouštědlem je organické rozpouštědlo.
7. Způsob podle nároku 6, vyznačující se tím, že organickým rozpouštědlem je organický sulfoxid obecného vzorce

R'SOR², ve kterém R¹ a R² představují alkylovou skupinu obsahující 1 až 5 atomů uhlíku nebo arylovou skupinu obsahující 6 až 12 atomů uhlíku.

-8CZ 287271 B6
8. Způsob podle nároku 7, vyznačující se tím, že organickým sulfoxidem je dimethylsulfoxid DMSO.
9. Způsob podle některého z nároků laž8, vyznačující se tím, že se konverze provádí při teplotě nad 75 °C.
10. Způsob podle některého z nároků laž 9, vyznačující se tím, že použitým oximem je cyklický ketoxim.
11. Způsob podle nároku 10, vyznačující se tím, že cyklický ketoxim obsahuje 6 až 12 atomů uhlíku.
12. Způsob podle nároku 10, vyznačující se tím, že cyklickým ketoximem je cyklohexanonoxim.