CZ286517B6 - Dvojkolí pro dopravní zařízení - Google Patents

Abstract

Věnec (4) je svým vnitřním povrchem (5b) kluzně uložen na vnějším povrchu (5a) náboje (3), přičemž poloměr povrchů (5a, 5b) je větší než polovina poloměru pojížděcího povrchu (6) věnce (4) a součinitel tření mezi povrchy (5a, 5b) je v rozsahu 0,1 až 0,3.ŕ

Description

Vynález se týká hnaného dvojkolí pro kolejová vozidla, obsahujícího nápravu a dvě kola , z nichž každé sestává z náboje pevně připojeného k nápravě, a z věnce ustaveného na náboji a majícího vnější pojížděcí povrch.

Dosavadní stav techniky

Široce známá dvojkolí obsahují nápravu kola, jejichž náboje jsou pevně připojeny k nápravě, zatímco pojížděcí povrchy jsou vytvořeny na věncích pevně připojených k nábojům.

Když jsou známá dvojkolí používaná, kola se nemohou otáčet různými úhlovými rychlostmi, a to má za následek zvýšené opotřebení pojíždějících povrchů kol a kolejnic a také zvýšenou spotřebu energie.

Je známo dvojkolí s omezovačem kluzného tření, u kterého je jedno kolo pevně připojeno k nápravě, zatímco druhé kolo je připojeno k úpravě přes pouzdra a čelní třecí spojku nastavenou na omezený točivý moment (SU č. 1 782 776).

U tohoto dvojkolí je vlivem stálé tlačné síly čelní třecí spojky nízká účinnost ve vyrovnání úhlových rychlostí kol a dvojkolí pracuje pouze na kolejových tratí s velmi malým poloměrem křivosti, který omezuje oblast jeho použití.

Navíc má toto dvojkolí konstrukci a je složité pro použití. Dvojkolí nejbližší z hlediska technického uspořádání předloženému vynálezu sestává z nápravy a kol majících náboje pevně připojené k nápravě, zatímco pojíždějící povrchy jsou vytvořeny na věncích, z nichž jeden je pevně připojen k náboji, zatímco druhý je připojen k náboji s možností otáčení-DE č. 3 740 140.

Odlišné provedení tohoto dvojkolí spočívá v tom, že věnec je připojen k náboji přes šnekové soukolí a řídicí pohony upevněné v kole. To značně zvyšuje složitost konstrukce dvojkolí z důvodu potřeby systém řízení pohonů připojených ke měničům umístěným podél dráhy dopravního zařízení.

Podstata vynálezu

Vynález je založen na problému konstrukce dvojkolí pro dopravní zařízení, kde je spojení mezi nábojem a věncem vytvořeno tak, že samočinně snižuje odpor proti pohybu dopravního zařízení a současně zjednodušuje konstrukci kol a zvyšuje spolehlivost dvojkolí a také snižuje opotřebení pojížděcích povrchů kol a kolejí.

K tomu účelu je věnec svým vnitřním povrchem kluzně uložen na vnějším povrchu náboje, přičemž poloměr povrchů je větší než polovina poloměru pojíždějícího povrchu věnce a součinitel tření mezi povrchy je v rozsahu 0,1 až 0,3. Vnější povrch náboje a vnitřní povrch věnce přitom mohou být s výhodou provedeny ve tvaru komolého kužele a náboj může být opatřen alespoň jedním lemem pro přidržení věnce na náboji. Lem také může mít koncový povrch opatřený na straně věnce mazací vrstvou.

Uvedené provedení vytváří podmínky pro větší součinitel tření ve srovnání se součinitelem tření mezi kolem a kolejnicí a kromě toho umožňuje převést prokluz z oblasti styku mezi kolem a

- 1 CZ 286517 B6 kolejnicí do vnitřní oblasti kola, které může být vyrobeno z materiálu odolného proti opotřebení a s nastavenými parametry tření.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je znázorněn na připojených výkresech, kde obr. 1 je uveden řez kolem podle prvního provedení vynálezu a obr. 2 řez kolem podle druhého provedení vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Podle obr. 1 sestává dvojkolí podle vynálezu z nápravy 1 a kola 2. Náboj 3 každého kola 2 je pevně spojen s nápravou 1 a věnec 4 kola 2 je uložen svým vnitřním povrchem 5b otočně na tvarově odpovídajícím vnějším povrchu 5a náboje 3. Parametry vnitřního povrchu 5b a vnějšího povrchu 5a, to znamená průměr povrchů 5a, 5b, jejich drsnost a tvrdost a materiály věnce 4 a náboje 3 jsou zvoleny tak, aby točitý moment vyvíjený třecími silami v hlavní radiální oblasti a styku mezi vnitřním povrchem 5b věnce 4 a vnějším povrchem 5a náboje 3 byl blízký nebo rovný točitému momentu působícímu na kolo 2 dvojkolí, když se pohybuje a přemisťuje.

Věnec 4 je vytvořen s pojíždějícím povrchem 6, uzpůsobeným pro součinnost s kolejí 7.

Náboj 3 je opatřen k zamezení vzájemného axiálního posunu náboje 3 a věnce 4 na obou koncích svého vnějšího povrchu 5a lemem 9.

Obr. 2 znázorňuje kolo 2 dvojkolí, u něhož jsou větší povrch 5a náboje 3 a vnitřní povrch 5b věnce 4 vytvořeny kuželové.

V jednom příkladu provedení dvojkolí je poloměr vnitřního povrchu 5b náboje 4 o polovinu větší než poloměr pojížděcího povrchu 6 kola 2. Součinitel tření je od 0,1 do 0,3 a vnější povrch 5a náboje 3 a vnitřní povrch 5b věnce 4 jsou vyrobeny z materiálů odolných proti opotřebení, užívaných v třecích pohonech, přičemž může být použito mazivo, zejména na koncovém povrchu 8 lemu 9.

Dvojkolí podle vynálezu pracuje takto, když se má začít dopravní zařízení pohybovat, pohon začne otáčet nápravou 1 a spolu s ní se pohybují náboje 3 a věnce 4 kol 2. protože točivý moment mezi vnitřním povrchem 5b věnce 4 a vnějším povrchem 5a náboje 3 je v tomto okamžiku působením tíhy dopravního zařízení roven točivému momentu přenášenému pohonem na nápravu 1, věnec 4 se spolu s nábojem 3 otáčí jako celek a dopravní zařízení se pohybuje, jako by bylo na dvojkolích s věnci 4 pevně spojenými s náboji 3. Jak rychlost vzrůstá, pojíždějící povrchy 6 kol 2 dvojkolí se budou moci v zatáčkách pohybovat s jinými úhlovými rychlostmi. Během projíždění zatáček na trati se věnec 4 otáčí vzhledem k náboji 3 a vyrovnává rozdíl v úhlové rychlosti kol 2. Stejný účinek nastává i při různých průměrech věnců 4 ve dvojkolí.

Výsledkem je významné snížení opotřebení kol 2 dopravního zařízení i kolejí 7 a také snížení ztrát energie následkem snížení odporu k pohybu dopravního zařízení.

Výše popsané provedení vynálezu nevylučuje možné použití jiné varianty provedení, aniž by se vybočilo z rozsahu uvedeného technického řešení.

Claims (5)

1. Hnané dvojkolí pro kolejová vozidla, obsahující nápravu (1) a dvě kola (2), z nichž každé sestává z náboje (3) pevně připojeného k nápravě (1), a z věnce (4) ustaveného na náboji (3) a majícího vnější pojížděcí povrch (6), vyznačující se tím, že věnec (4) je svým vnitřním povrchem (5b) kluzně uložen na vnějším povrchu (5a) náboje (3), přičemž poloměr povrchů (5a, 5b) je větší než polovina poloměru pojíždějícího povrchu (6) věnce (4) a součinitel tření mezi povrchy (5a, 5b) je v rozsahu 0,1 až 0,3.

2. Hnané dvojkolí podle nároku 1, vyznačující se tím, že vnější povrch (5a) náboje (3) a vnitřní povrch (5b) věnce (4) jsou ve tvaru komolého kužele.

3. Hnané dvojkolí podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že náboj (3) je opatřen alespoň jedním lemem (9) pro přidržení věnce (4) na náboji (3).

4. Hnané dvojkolí podle nároku 3, vyznačující se tím, že lem (9) má koncový povrch (8), opatřený na straně věnce (4) mazací vrstvou.

5. Hnané dvojkolí podle jednoho z předchozích nároků laž4, vyznačující se tím, že kolejové vozidlo je nejméně jedním hnaným dvojkolím.