CZ284997B6 - Sestava zpětného zrcadla pro vozidlo a zařízení proti oslnění - Google Patents

Abstract

Sestava zpětného zrcadla pro vozidlo obsahuje zrcadlo (16). Zařízení proti oslnění obsahuje optickou buňku (20) mající nastavitelnou propustnost a/nebo odrazivost světla. Optická buňka (20) je uložena v pohyblivém nosném rámu (26). Pouzdro (10) a nosný rám (26) jsou opatřeny spolupůsobícími uvolnitelnými upevňovacími prostředky (25,28). Elektronický obvod (18) pro řízení nastavení optické buňky (20) je uložen v pouzdru (10) a/nebo v pohyblivém nosném rámu (26). Na pouzdru (10) a na pohyblivém nosném rámu (26) jsou uspořádány elektrické spojovací prostředky (24,30). Elektronický obvod (18) obsahuje alespoň jeden detektor (22) světla, který detekuje světlo dopadající na sestavu.ŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká adaptéru proti oslnění proti zařízení zpětného zrcátka vozidla a sestavy zpětného zrcátka pro vozidlo, obsahující zařízení zpětného zrcátka a zařízení proti oslnění.

Dosavadní stav techniky

Zpětná zrcátka vozidel, buďto vnitřní nebo vnější spočívají obvykle na odrazu. Zřízení proti oslnění, zvaná „prismatická“ zpětná zrcátka, mají „denní“ polohu a „noční“ polohu. V denní poloze je stupeň odrazivosti světla zařízení vysoký, obvykle vyšší než 50 %. V noční poloze je odrazivost snížena na 10 % nebo méně, například asi na 4 %, za účelem zamezení oslnění řidiče světlem, například reflektory jiných vozidel. Řidič vozidla musí ručně změnit polohu zařízení z denní polohy na noční a naopak.

Jiné zpětné zrcátko s denní a noční polohou je známé z FR 824 930 (M. Bilion). Tento spis popisuje „noční“ zrcátko, které pomocí závěsu může být překlopeno přes „denní“ zrcátko. Noční zrcátko je tvořeno barevným podkladem připojeným k odrazivému povrchu.

Převedení zrcátka z nočního stavu do denního stavu působení ručním sklopením, jak je popsáno ve výše zmíněném spisu FR 824 930, je bezpečné proti poruchám, je však nevýhodné, protože je nutné překlápět zrcátko pokaždé, když se jeho stav musí měnit.

Tak například z FR 366 956 (Brisard Gerard) je známo zpětné zrcátko, u kterého se odrazivost mění v závislosti na stupni oslnění. Tato změna může být jednoduchého typu „vše nebo nic“ nebo naopak spojitá, dodávací odrazivost měnící se od 4 % do 80 %. Proměnlivost odrazivosti může být dosažena buďto ručně nebo zcela samočinně vhodným elektronickým obvodem.

Tato zpětná zrcátka obsahují optickou buňku, označovanou také jako světelný ventil, jejíž odrazivost je proměnlivá v závislosti na nějakém elektrickém signálu. Výrobu takových buněk umožňují rozličné techniky, zejména suspendované částečky, elektrochromismus, elektrické nanášení a technologie tekutých krystalů. Taková optická buňka může být vytvořena sevřením vrstvy citlivého materiálu mezi listy tuhého, obecně průhledného materiálu.

V případě elektrické, elektronické nebo jiné poruchy, nebo když je vypnut elektrický systém vozidla, nebo v případě přebuzení optické buňky může být tento typ zpětného zrcátka dočasně nebo trvale přepnut do stavu největší tmy, to je nejmenší odrazivosti, i při plném denním světle, a to může způsobit problém nepohodlí nebo ztráty bezpečí pro řidiče, který v nejhorším případě nemůže vidět dozadu. Tak například, je-li buňka typu průhledného při vypnutí a neprůhledného při aktivaci elektrickým proudem, což je případ mnohých kapalných krystalů, elektricky nanášených buněk nebo elektrochemických buněk, chybné plynulé přivádění elektrického proudu do buňky i za plného denního světla způsobí, že buňka je ve stavu temna, což vede k problémům nepohodlí nebo ztráty bezpečí pro řidiče.

Podstata vynálezu

Úkolem vynálezu je vytvořit zpětné zrcátko s proměnlivou odrazivosti nebo propustností, které plynule zajišťuje správnou funkci zpětného vidění i v případě poruchy funkce proměnlivé odrazivosti nebo propustnosti.

Vynález řeší tento úkol adaptérem proti oslnění pro zařízení zpětného zrcátka vozidla, který podle vynálezu obsahuje optickou buňku s nastavitelnými charakteristikami propustnosti a/nebo odrazivosti světla a prostředek pro pohyblivé uložení adaptéru na zařízení zpětného zrcátka.

Vynález tedy umožňuje uživateli umístit optickou buňku mající nastavitelnou propustnost nebo odrazivost světla do pohyblivé polohy před obvyklé zpětné zrcátko obvykle obsahující obyčejné zrcátko nebo náhradní zrcátko mající podklad vyrobený ze skla nebo z plastu. Optická buňka je pohyblivá z čáry vidění mezi uživatelem a zrcátkem. Výhodně je optická buňka pohyblivě uložena na pouzdru obvyklého zpětného zrcátka před zrcátkem. Jestliže se optická buňka z jakéhokoli důvodu nežádoucím způsobem zastíní, postačí ji přemístit do správné polohy pro zpětné vidění před zrcátkem obvyklého zpětného zrcátka. Optická buňka může potom být opravena nebo vyměněna či nevyměněna podle uživatele.

Ve výhodném provedení vynález zahrnuje pohyblivé uložení optické buňky mající proměnlivé charakteristiky propustnosti nebo odrazivosti světla před zrcátkem sestavy zpětného zrcátka, kde výraz „proměnlivý“ zahrnuje nejen činnost „vše nebo nic“, nýbrž i spojité působení. Výhoda dosažená vynálezem spočívá v tom, že charakteristiky proměnlivé propustnosti nebo odrazivosti světla dovolují snadné nastavení odrazivosti světla, zatímco pohyblivost zařízení zajišťuje pohodlí a bezpečnost řidiče.

Sestava zpětného zrcátka může obsahovat pouzdro nesené na ochranném skle nebo střeše vozidla, přičemž v pouzdru je umístěno obvyklé nebo náhradní zrcátko. Optická buňka může být držena v pohyblivém nosném rámu. Pouzdro a nosný rám mohou být opatřeny spolupůsobícími uvolnitelnými upevňovacími prostředky. Může být opatřen elektronický obvod pro řízení nastavení optické buňky a umístěn v pouzdru, v pohyblivém nosném rámu, nebo alespoň část elektronického obvodu pro řízení nastavení optické buňky může být uložena v pouzdru a ostatní část elektronického obvodu pro řízení nastavení optické buňky může být uložena v pohyblivém nosném rámu. Na pouzdru a na pohyblivém nosném rámu mohou být uloženy spolupůsobící elektrické spojovací prostředky. To je zejména užitečné, když síla pro nastavení optické buňky je odvozena z elektrického systému vozidla. Když je nosný rám uveden do polohy na pouzdru, získá se sestava zpětného zrcátka s nastavitelnou odrazivosti světla. Pohybem nosného rámu mimo čáru vidění se ihned získá obvyklé zpětné zrcátko. V méně výhodném provedení může být energie pro optickou buňku odebírána z baterie umístěné v pouzdru.

Pohyblivý nosný rám může být připevněn k pouzdru jakýmkoli vhodným prostředkem, jako svorkou na jednom členu zabírající s výstupky na druhém členu, třecím spojením nebo prostřednictvím těsnicího límce nebo jiným přechodným upevňovacím prostředkem. Když pohyblivý nosný rám není odebiratelný, může být nosný rám připojen k pouzdru jedním nebo několika závěsy nebo kluznými členy umožňujícími vychýlení nebo vysunutí nosného rámu mimo řádu vidění. Princip pohyblivého upevnění nosného rámu k pouzdru může být rovněž použit u vnějších sestav zpětného zrcátka vozidla.

Přednostně má optická buňka nastavitelnou odrazivost světla. Tímto způsobem je omezeno nebezpečí vícenásobných obrazů.

Optická buňka může být vytvořena částečně z podkladu z plastů, jako je polyethylentereftalát, nesoucího vodivý povlak. Může však být obtížné udržovat stálou vzdálenost mezi listy plastu v celém povrchu optické buňky. Není-li vzdálenost dodržována s odchylkou od 5 do 10 pm pro technologii suspendovaných částeček, pro technologii tekutých krystalů jsou tolerance užší, je průhlednost optické buňky nerovnoměrná. Je tudíž výhodné, aby optická buňka obsahovala alespoň jednu skleněnou tabuli, která může být rovinná nebo zakřivená, a aby citlivý materiál optické buňky byl s výhodou sevřen mezi dvěma skleněnými tabulemi z důvodů tuhosti. Dovnitř směřující povrchy skleněných tabulí mohou být povlečeny elektricky vodivým materiálem.

-2CZ 284997 B6

Přednostně je jeden z povrchů skleněných tabulí opatřen odrazivým povlakem. Jestliže optická buňka obsahuje vrstvu citlivého materiálu sevřenou mezi dvěma skleněnými tabulemi, může být odrazivý povlak vytvořen na vnějším povrchu jedné skleněné tabule. Alternativně může být odrazivý povlak z elektricky vodivého materiálu vytvořený na jednom dovnitř směřujícím povrchu jedné ze skleněných tabulí.

Optická buňka může být elektrochronická optická buňka nebo optická buňka na bázi tekutých krystalů nebo na bázi elektrického nanášení. Při elektrickém nanášení průchodu proudu průhlednou kapalinou obsahující kovovou sůl způsobuje migraci iontů kovu k povrchu skla a vytváření kovového povlaku, který absorbuje světlo. Elektrody jsou v tomto případě povlaky z oxidu cíničitého. Optické buňky na bázi tekutých krystalů, elektrického nanášení i elektrochromické optické buňky jsou obecně průhledné, leč návrat do stavu jasnosti z neprůhledného vybuzeného stavu může trvat určitou dobu, i několik hodin. V tomto případě pohyblivý nosný rám zařízení podle vynálezu může být vychýlen z čáry vidění za účelem zachování normálního vidění dozadu. Nicméně rychlost spínání takových optických buněk může být poměrně nízká a výrobní náklady jsou poměrně vysoké. Přednostně má tedy optická buňka být taková optická buňka, která obsahuje tekutou suspenzi velmi malých částeček v ní dispergovaných a schopných orientace elektrickým polem, jak je popsáno například v US 3 655 267 (Research Frontiers). Tyto optické buňky přepínají rychle z čirého stavu do temného stavu. Zajišťují také široký rozsah světelnosti.

Proměnlivost propustnosti nebo odrazivosti světla optické buňky se přednostně dosahuje samočinně elektronickým obvodem řízeným alespoň jedním optickým zařízením citlivým na světlo, které detekuje světlo dopadající na sestavu. Elektronický obvod je s výhodou řízen alespoň dvěma detekčními zařízeními světla, z nichž první je umístěno tak, aby přijímalo světlo přicházející od zadní části vozidla a druhé je umístěno tak, aby přijímalo světlo přicházející ochranným sklem z prostoru před vozidlem nebo okolní světlo odražené střechou vozidla nebo rozptýlené průhlednou střechou vozidla.

Elektronické řízení optické buňky může být alternativně nebo přídavně řiditelné ručně, například regulačním potenciometrem nebo vícepolohovým přepínačem. V takovém vícepolohovém přepínači každá poloha zařazuje jiný odpor do elektronického obvodu pro umožnění skokové změny napětí. Je možno řídit elektronický obvod částečně nebo úplně ručním způsobem umístěním kluzného členu nebo knoflíku na pouzdro nebo na nosný rám pro umožnění ruční regulace úrovně odrazu optické buňky uložené v pohyblivém nosném rámu a/nebo rychlosti změny odrazivosti světla. Toto ruční řízení může být nebo nemusí být kombinováno se samočinným řízením napojeným na zařízení detekce světla.

Jestliže je přídavně k vnitřní sestavy zpětného zrcátka uspořádána jedna nebo několik vnějších sestav zpětného zrcátka, může být propustnost a/nebo odrazivost vnější sestavy zpětného zrcátka řízena stejným elektronickým obvodem opatřeným pro řízení sestavy vnitřního zpětného zrcátka, pro zajištění současného nastavení charakteristik propustnosti a/nebo odrazivosti. V tomto případě nemusí být vnější sestava zpětného zrcátka opatřena odpovídajícími elektronickými obvody, nýbrž pouze vhodnými elektrickými spínacími prostředky.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude znázorněn na výkresech a vysvětlen prostřednictvím konkrétních příkladů provedení znázorněných na výkresech, na kterých představuje obr. 1 schematický řez v rozloženém stavu prvního provedení vynálezu obr. 2 schematický řez v rozloženém stavu druhého provedení vynálezu

-3 CZ 284997 B6 obr. 3 schematický řez v rozloženém stavu třetího provedení vynálezu obr. 4 schéma vhodného elektronického obvodu pro sestavu zpětného zrcátka podle obr. 1 obr. 5 až 9 schémata vhodného elektronického obvodu pro jednotlivá provedení vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Sestava zpětného zrcátka 16 pro vozidlo, znázorněná na obr. 1 obsahuje pouzdro 10 uložené kloubovým spojem 12 na ochranném štítu 14 nebo na střeše vozidla. V pouzdru 10 je uloženo obvyklé zrcátko 16, které uzavírá přední plochu pouzdra 10 a tvoří uspořádání mající funkci a vzhled obvyklého zpětného zrcátka 16. Alternativně může zrcátko být náhradní zrcátko 16 sestávající například z listu plastu nesoucího odrazivý povlak. Uvnitř pouzdra 10 je uložen elektronický obvod 18 uzpůsobený pro provádění elektronického nastavení a samočinného řízení optické buňky 20 (světelného ventilu). Jak ukazuje obr. 4, který je podrobně popsán níže, elektronický obvod 18 obsahuje řídicí obvod 48, generátor 42 sinusového signálu a vysokonapěťový transformátor 44. Jako alternativa generátoru 42 sinusového signálu může být použit generátor obdélníkových kmitů. Elektronický obvod 18 je napájen z elektrického systému vozidla přes přípojku 19. Pouzdro 10 je na přední straně opatřeno prvním detektorem 22 světla umístěným pro měření oslnění tím, že je namířen na světlo dopadající ze zadní strany vozidla. Pouzdro 10 je také opatřeno elektrickou zásuvkou 24 a zástrčkou 30.

Pouzdro 10 je spojeno s přemístitelným nosným rámem 26, ve kterém je uloženo zrcátko 16 s proměnlivou odrazivostí tvořené optickou buňkou 20. Nosný rám 26 má výstupky 28, které spolupůsobí se záchytkami 25, viz obr. 1, na pouzdru 10, zatímco elektrická zástrčka 30 zajišťuje dotyk se zásuvkou 24 pouzdra 10 pro elektrické zařízení optické buňky 20 elektronikou uloženou v pouzdru 10.

Když je nosný rám 26 uveden do polohy na pouzdru 10, získá se sestava zpětného zrcátka 16 s proměnlivou odrazivostí světla. Oddálením nosného rámu 26 se ihned získá běžné zařízení zpětného zrcátka 16.

V případě poruchy je možné zachovat vhodné zpětné vidění, protože optická buňka 20 bude zatemněna.

Optická buňka 20 je tvořena částečkami suspendovanými v tekutině podle technologie známé z patentového spisu US 3 655 267 (Research Frontiers), a sevřenými mezi dvěma skleněnými tabulemi. Částečky jsou schopny orientace elektrickým polem pro změnu propouštění světla suspenzí. Tekuté suspenze herapatitu ve vhodné kapalině, jako je isopentylacetát, jsou používány přednostně, ačkoliv může být použit i jiný druh částeček, jako je grafit, slída, granátová červeň, hliník a periodidy alkalických síranů. Přední skleněná tabule 21 uložená u čela optické buňky 20 nese povlak z oxidů india a cínu, který je vodivý a průhledný. Zadní skleněná tabule 23 uložená uvnitř optické buňky 20 nese vodivý a odrazivý povlak z hliníku. Zadní skleněná tabule 23 je oddělena od přední skleněné tabule 21 neznázoměnými vložkami pro vytvoření utěsněné komory mající hloubku asi 50 pm pro uložení tekuté suspenze. Je rovněž možné použít optickou buňku 20 s proměnlivou propustností světla nahrazením odrazivého povlaku z hliníku na zadní skleněné tabuli 23 vodivým a průhledným povlakem z oxidu india a cínu podobným povlaku použitému na přední skleněné tabuli 21. V tomto případě zajišťuje odraz obvyklé zrcátko 16 umístěné v pouzdru 10 a tento odraz je modifikován optickou buňkou 20. Podle zákonů geometrické optiky je možno mezi pouzdrem 10 a nosným rámem 26 sevřít prostředí mající index lomu vhodný k zamezení dvojitého odrazu.

-4CZ 284997 B6

Elektronický obvod 18 dává střídavá napětí asi 100 V, které se přivádí na vodivé povrchy optické buňky 20 pro vyvíjení elektrického pole uvnitř optické buňky 20 pro orientaci částeček tak, aby bylo umožněno propouštění světla optickou buňkou 20. Pro změnu odrazivosti nebo propustnosti světla optickou buňkou 20 postačí měnit napětí přiváděné na optickou buňkou 20 postačí měnit napětí přiváděné na optickou buňku 20. Také je možné měnit kmitočet, to je však méně účinné. Změna světelnosti jev široké oblasti úměrná přiváděnému napětí až do mezí nasycení. Bez působení elektrického pole jsou částečky podrobeny Brownovu pohybu v kapalině a světlo nemůže snadno prostupovat optickou buňkou 20. Když je pole slabé, částečky se samy seřazují v poli, avšak pokračují v kmitání kolem střední polohy, kde nastává absorpce určitého množství světla. Je nutné dosáhnout určité prahové hodnoty elektrického pole, odpovídající například napětí asi 100 V, aby částečky byly správně vyřízeny v poli a nevznikala žádná absorpce světla.

Automatická elektronika provedení vynálezu znázorněného na obr. 1 je řízena prvním detektorem 22 světla umístěným v pouzdru 10 pro příjem světla ze zadní strany vozidla. Malý otvor 32 v povrchu optické buňky 20 umístěné v odnímatelném nosném rámu 26 je vytvořen tak, aby byl alespoň částečně prostý odrazu a aby umožňoval pronikání světla přicházejícího od zadní strany vozidla k prvnímu detektoru 22 světla umístěnému v pouzdru 10.

Stejně může být elektronika řízení dvěma detektory světla, z nichž první detektor 22 světla je umístěný, jak je popsáno výše, a další, neznázoměný, je umístěn u zadní strany pouzdra 10 a je nasměrován tak, aby zpracovával světlo přicházející od přední strany vozidla a/nebo světlo odražené/rozptýlené střechou.

V provedení vynálezu znázorněném na obr. 2 mají shodné součásti shodné vztahové značky s provedením z obr. 1. Provedení vynálezu podle obr. 2 se však lisí tím, že elektronický obvod 18 je rozdělen na dvě části, z nichž první část 218 je uložena v pouzdru 10 a druhá část 219 je uložena v odnímatelném nosném rámu 26 u zadní strany optické buňky 20. Druhá část 219 obsahuje generátor vysokého napětí 100 V sestrojený z bezpečnostních důvodů tak, že nezachovává žádné vysoké napětí, když je nosný rám 26 odpojen od pouzdra 10. Alternativně může být použitá optická buňka 20 napájena pouze nízkým napětím.

Automatická elektronika provedení podle obr. 2 je řízena prvním detektorem 22 světla umístěným v odnímatelném nosném rámu 26.

V provedení vynálezu znázorněném na obr. 3 mají shodné součásti shodné vztahové značky s provedením podle obr. 2. Provedení vynálezu podle obr. 3 se však liší tím, že elektronický obvod 18 je celý umístěn v odnímatelném nosném rámu 26. Automatická elektronika provedení podle obr. 3 je řízena prvním detektorem 22 světla umístěným v odnímatelném nosném rámu 26.

V provedeních podle obr. 2 a obr. 3 má optická buňka 20, umístěná v odnímatelném nosném rámu 26 proměnlivou odrazivost světla, tak jak bylo vysvětleno v souvislosti s obr. 1.

V schématu elektroniky znázorněné na obr. 4 je jediný první detektor 22 světla připojen k řídicímu obvodu 48 napájenému z elektrického systému 40 vozidla o napětí 12 V. Odezvou na detekci světla prvním detektorem 22 světla vyšle řídicí obvod 48 nízké napětí přes generátor 42 sinusového signálu do vysokonapěťového transformátoru 44. Všechny výše uvedené součásti jsou v pouzdru 10. Z transformátoru 44 je vysoké napětí vedeno do optické buňky 20 v odnímatelném nosném rámu 26 přes zásuvku 24 a zástrčkou 30.

V modifikovaném schématu elektroniky, znázorněném na obr. 5, jsou uspořádány dva detektory 22, 50 světla. První detektor 22 světla detekuje oslnění zpracováním světla dopadajícího na zpětné zrcátko 16 od zadní strany vozidla, zatímco druhý detektor 50 světla zpracovává okolní světlo rozptýlené nebo odražené střechou vozidla, nebo světlo dopadající na zpětné zrcátko 16 od přední strany vozidla. Druhý detektor 50 světla je například uložen na pouzdru 10 zpětného

-5 CZ 284997 B6 zrcátka 16 na jeho straně protilehlé k zrcátku 16. Detektory 22, 50 světla jsou připojeny k diferenčnímu detektoru 52, který vysílá signál závislý na rozdílu světelných úrovní těchto detektorů 22, 50 světla do řídicího obvodu 48.

Modifikovaná schémata elektroniky znázorněná na obr. 6 a obr. 7 jsou vhodná pro provedení sestavy zpětného zrcátka znázorněné na obr. 3, kde je elektronický obvod 18 uložený v odnímatelném nosném rámu 26 a elektrické spojení s napájecím zdrojem je provedeno zásuvkou 24 a zástrčkou 30. V provedení podle obr. 7 může být druhý detektor 50 světla uložen na pouzdru 10 například pro detekci světla pronikajícího ochranným štítem vozidla.

V obměnách schématu elektroniky znázorněných na obr. 8 a 9 a vhodných pro použití v provedení vynálezu znázorněném na obr. 2 je transformátor 44 uložen v odnímatelném nosném rámu 26 a připojení ke generátoru 42 sinusového signálu uloženému v pouzdru 10 je provedeno zásuvkou 24 a zástrčkou 30. Tyto obrázky také znázorňují, že první detektor 22 světla nebo oba detektory 22, 50 světla mohou být také uloženy na nosném rámu 26 a jejich spojení s jinými součástmi obvodu je provedeno přídavným konektorem 54 nebo konektory 54, 56. V provedení podle obr. 9 může být první detektor 22 světla uložen na odnímatelném nosném rámu 26, zatímco druhý detektor 50 světla může být uložen na pouzdru 10.

Jako alternativa k provedení vynálezu, znázorněným na kterémkoli z obr. 1 až 9, optická buňka 20 vytvořena elektrochromatickou technologií a elektronický obvod 18 je uzpůsoben pro napájení elektrochromatické optické buňky 20.

Podle další alternativy je optická buňka 20 vytvořena technologií kapalných krystalů a elektronický obvod 18 je uzpůsoben pro napájení optické buňky 20 na bázi kapalných krystalů.

Podle další alternativy je optická buňka 20 vytvořena technologií elektrického nanášení a elektronický obvod 18 je uzpůsoben pro napájení optické buňky 20 na bázi elektrického nanášení.

Podle další alternativy může být použita zálohovací baterie spojená s elektronickým obvodem 18 a uložená například v nosném rámu 26 pro zajištění elektrického napájení pro řízení nastavení optické buňky 20 i v případě selhání elektrického systému vozidla.

Také je možné, aby nosný rám 26 byl k hornímu okraji pouzdra 10 připojen závěsy, aby mohl být v případě potřeby vychýlen z oblasti vidění.

Je také možné, aby nosný rám 26 byl připevněn k pouzdru 10 svislými nebo vodorovnými kluznými prvky pro vysunutí z oblasti vidění v případě potřeby.

Claims (8)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Adaptér proti oslnění pro zařízení zpětného zrcátka vozidla, vyznačující se tím, že obsahuje optickou buňku (20) s nastavitelnými charakteristikami propustnosti a/nebo odrazivosti světla a prostředek pro pohyblivé uložení adaptéru na zařízení zpětného zrcátka (16).
2. 2. Adaptér podle nároku 1, vyznačující se tím, že optická buňka (20) je upravena v pohyblivém nosném rámu (26) adaptéru.

   -6CZ 284997 B6
3. 3. Adaptér podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že optická buňka (20) má nastavitelnou odrazivost světla.
4. 4. Adaptér podle kterékoli z nároků laž3, vyznačující se tím, že optická buňka
5. 5 (20) obsahuje alespoň jednu skleněnou tabuli (21, 23).

   5. Adaptér podle kteréhokoli z nároků laž4, vyznačující se tím, že optická buňka (20) obsahuje vrstvu citlivého materiálu sevřenou mezi dvěmi skleněnými tabulemi (21, 23).
6. 6. Adaptér podle nároku 4, vyznačující se tím, že dovnitř směřující čela skleněných tabulí (21, 23) jsou povlečena elektricky vodivým materiálem.

   7. Adaptér podle kteréhokoli z nároků 4 až 6, vyznačující s 15 skleněných tabulí (21, 23) je opatřeno odrazivým povlakem. e tím, že jedno z čel 8. Adaptér podle kteréhokoli z nároků 1 až 7, vyznačující buňka (20) obsahuje elektrochromickou buňku. se tím, , že optická 20 9. Adaptér podle kteréhokoli z nároků 1 až 8, vyznačující buňka (20) obsahuje buňku na bázi kapalného krystalu. se tím, , že optická 10. Adaptér podle kteréhokoli z nároků 1 až 9, vyznačující se tím, , že optická

   buňka (20) obsahuje tekutou suspenzi malých částeček schopných orientace v elektrickém poli.
7. 11. Adaptér podle nároku 2, vyznačující se tím, že v pohyblivém nosném rámu (26) je uložena alespoň část elektronického obvodu (18) pro řízení nastavení optické buňky (20).
8. 12. Adaptér podle nároku 11, vyznačující se tím, že elektronický obvod (18) 30 obsahuje alespoň jeden optický přístroj citlivý na světlo pro detekování světla dopadajícího na adaptér.