CZ282626B6

CZ282626B6 - Způsob výroby anorganické tuhé látky s obsahem baria

Info

Publication number: CZ282626B6
Application number: CS906474A
Authority: CZ
Inventors: Jacopo Porta
Original assignee: Kali-Chemie Ag
Priority date: 1989-12-21
Filing date: 1990-12-20
Publication date: 1997-08-13
Also published as: EP0433886B1; RO109935B1; JPH0492850A; KR910011687A; DE59004782D1; BR9006295A; KR0146368B1; ES2049903T3; JP2994045B2; DE3942242A1; CS647490A3; US5207997A; TR26213A; EP0433886A1

Abstract

Řešení popisuje zpracování zbytků z loužení sirníku barnatého ve vodním prostředí s oxidem uhličitým s plynnými směsmi obsahujícími oxid uhličitý, s hydrogenuhličitanem nebo uhličitanem alkalického kovu na reakční směs obsahující tuhou látku a vodný roztok sirovodíku a sirníku alkalického kovu. Tuhá látka se z reakční směsi oddělí a použije se jako přísada do vypalovaného hliněného zboží, zejména cihel.ŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu výroby tuhé látky s obsahem barya, použitelné jako přísada do vypalovaného hliněného zboží, tímto způsobem získaných, jako přísada pro výrobu vypalovaného hliněného zboží použitelných, ve vodě nerozpustných produktů, jejich použití při výrobě vypalovaného hliněného zboží a hliněného zboží, vyrobeného s použitím přísady, získané způsobem podle vynálezu.

Dosavadní stav techniky

Loužení simíku bamatého je jedna z operací při výrobě sloučenin barya. Výchozím materiálem je v přírodě se vyskytující minerál baryt. Baryt obsahuje asi 92 až 98 % hmot, síranu bamatého a dále různá množství solí vápníku a železa a též křemičitan. Rozemletý baryt se smísí s jemně mletým uhlím a redukuje se při vysokých teplotách /přibližně 1 200 °C/ na simík bamatý. Ochlazená ztuhlá tavenina s obsahem simíku bamatého se extrahuje horkou vodou za tvorby louhu se simíkem bamatým. Při tomto loužení simíku bamatého získaný louh se simíkem bamatým se nechá dále reagovat, například na uhličitan bamatý, který se používá ve sklářském průmyslu.

Při loužení simíku bamatého zůstává zbytek. Tento zbytek, který, pokud není vysušen, má podobu vodu obsahujícího kalu, obsahuje vedle malého množství uhlí převážně bamaté soli a dále vápenaté soli, a to zejména uhličitany, sloučeniny síry a křemičitany. Tyto zbytky z loužení se doposud ukládaly na skládky. To však není ekologicky žádoucí a kromě toho je to plýtvání potenciálními cennými surovinami.

Podstata vynálezu

Úkolem vynálezu bylo vyvinout způsob, umožňující zpracování zbytků z loužení na průmyslově využitelné suroviny. Tento úkol je vyřešen způsobem podle vynálezu.

Podle vynálezu se zbytky z loužení simíku bamatého zpracovávají za získání anorganické látky s obsahem barya, vhodné jako přísada pro výrobu vypalovaného hliněného zboží.

Způsob výroby anorganické tuhé látky s obsahem barya podle vynálezu spočívá v tom, že se zbytky z loužení simíku bamatého nechají reagovat ve vodném prostředí s oxidem uhličitým, s plynnou směsí, obsahující oxid uhličitý, s hydrogenuhličitanem nebo uhličitanem alkalického kovu na reakční směs, obsahující tuhou látku a vodný roztok sirovodíku a simíku alkalického kovu, a tuhá látka se oddělí z reakční směsi.

Je možno použít čistý oxid uhličitý nebo plynné směsi, obsahující oxid uhličitý, například spaliny. Účelně se vychází z uhličitanu alkalického kovu a získá se pak tuhá látka a vodný roztok simíku alkalického kovu obsahující reakční směs. Vynález bude podrobněji popsán s přihlédnutím k tomuto účelnému provedení.

Zbytky z loužení se mohou použít ve vysušené formě nebo jako vodu obsahující kal, například s obsahem vody 50 % hmot, nebo více. Protože zbytky z loužení obsahují vodu a reakce zbytků s uhličitanem alkalického kovu se provádí ve vodě, je zbytečné zbytky z loužení sušit. Používají se proto s výhodou s obsahem vody v té formě, jak se získávají při loužicím procesu. Obsah

- 1 CZ 282626 B6 vody zbytků, odpadajících při loužení, může kolísat v širokém rozmezí, obvykle však činí 30 až 50 % hmot., vztaženo na celkovou hmotnost vlhkých zbytků.

Pod pojmem uhličitan alkalického kovu jsou v rámci vynálezu míněny uhličitany kovů první hlavní skupiny periodické soustavy prvků a amonium. S výhodou se používá uhličitan alkalického kovu, zejména uhličitan sodný.

Uhličitan alkalického kovu může být použit v tuhé formě nebo s výhodou jako vodný roztok. Popřípadě se uhličitan alkalického kovu, potřebný pro reakci, může vyrobit in šitu, např. přiváděním oxidu uhličitého nebo plynů, obsahujících oxid uhličitý, nad směs, případně do směsi zbytků z loužení a louhu alkalického kovu.

Reakční složky se mohou vnášet do reakční směsi nejrůznějšími způsoby. Například je možno smísit vysušené zbytky z loužení a tuhý uhličitan alkalického kovu s potřebným množstvím vody. Část žádaného množství vody se může do reakční směsi vnést též ve formě vody, obsažené ve vodnatém zbytku z loužení. Dále je možno suché nebo vodnaté zbytky z loužení suspendovat ve vodě a tímto způsobem do reakční směsi vnést část nebo též celé množství vody. Konečně je možno použít též vodný roztok uhličitanu alkalického kovu a tímto způsobem vnést do reakční směsi část nebo celé množství potřebné vody.

Při výhodném provedení způsobu podle vynálezu se vychází z vodu obsahujících zbytků loužení tak, jak při loužicím procesu odpadají, připraví se suspenze těchto zbytků z loužení ve vodě a přidá se uhličitan alkalického kovu ve formě vodného roztoku.

Voda, potřebná pro přípravu suspenze a/nebo pro získání vodného roztoku uhličitanu alkalického kovu, se může zcela nebo zčásti nahradit filtráty a/nebo promývacími roztoky, pocházejícími ze zpracování předcházejících šarží a obsahujících simík alkalického kovu. Obsah simíku alkalického kovu v těchto roztocích by měl být nižší než asi 15 % hmot. Recyklací roztoku simíku alkalického kovu, vznikajícího při procesu, a/nebo promývací vody do zpracování následujících šarží se u způsobu podle vynálezu podstatně sníží spotřeba vody.

Při výhodném provedení způsobu podle vynálezu se připraví vodná suspenze zbytků z loužení. Obsah vody v této suspenzi může kolísat v širokém rozmezí. Suspenze může obsahovat např. 30 až 90 % hmot, vody, vztaženo na celkovou hmotnost suspenze. Technicky dobře zpracovatelné jsou suspenze, jejichž obsah vody činí 30 až 80 % hmot., s výhodou 40 až 60 % hmot.

S výhodou se dále použije vodný roztok uhličitanu alkalického kovu, zejména vodný roztok uhličitanu sodného. Koncentrace uhličitanu alkalického kovu se může pohybovat v širokém rozmezí, např. asi od 2 % hmot, až do meze nasycení. Výhodné jsou vodné roztoky, které obsahují uhličitan alkalického kovu v koncentraci asi 5 až 15 % hmot.

Reakce zbytků z loužení s uhličitanem alkalického kovu se provádí v přítomnosti vody. Obsah vody v reakční směsi ze zbytků z loužení, uhličitanu alkalického kovu a vody se může pohybovat v širokém rozmezí. Účelně činí asi 25 až 90 % hmot., vztaženo na celkovou hmotnost této reakční směsi. Samozřejmě je možno pracovat i s nižším obsahem vody. To je však při technickém provedení méně účelné, podobně jako možná práce s vyšším obsahem vody než 90 % hmot. Dobrých výsledků se dosahuje, činí-li obsah vody asi 50 až 70 % hmot., vztaženo na celkovou hmotnost reakční směsi.

Vynález bude dále podrobněji objasněn při použití uhličitanu sodného.

Uhličitan sodný může být použit v množství nižším, vyšším nebo odpovídajícím množství, které by bylo stechiometrický potřebné pro převedení v loužicím zbytku obsažených sloučenin barya

-2CZ 282626 B6 a vápníku na uhličitany a oxidu křemičitého nebo křemičitanů na křemičitan sodný. S výhodou se použije uhličitan sodný v takovém množství, které odpovídá 0,5 až 1,5 násobku množství, stechiometricky potřebnému k převedení simíku bamatého, thiosíranu bamatého a křemičitanů bamatého jakož i hydroxidu vápenatého, obsažených ve zbytcích z loužení, na odpovídající uhličitany. Zejména výhodné je použití uhličitanu alkalického kovu v přibližně stechiometricky potřebném množství.

Reakce zbytků z loužení s uhličitanem alkalického kovu se provádí při teplotách od asi 15 do 100 °C.

Reakce se účelně provádí tak dlouho, až obsah jodometricky stanovitelných redukujících látek, zejména redukujících sloučenin síry, činí méně než 3 % hmot., s výhodou asi 0,1 až 2,5 % hmot. Ke zjištění tohoto obsahu lze pravidelně odebírat vzorky a provádět potřebná stanovení.

Při reakci se převádějí rozpustné sloučeniny barya a vápníku, zejména simé sloučeniny barya, na uhličitan, nerozpustný ve vodě. Kromě tuhé látky vzniklý vodný roztok obsahuje simík sodný a křemičitan sodný.

Po ukončené reakci se oddělí tuhá látka od roztoku, který je nad ní. K tomu se používá známých metod, například filtrace, odstřeďování nebo dekantace.

Oddělený roztok obsahuje, jak už bylo uvedeno, simík sodný a může být zkoncentrován k jeho získání. Podle výhodného provedení způsobu podle vynálezu lze roztok simíku alkalického kovu, popřípadě po jeho zředění nebo zkoncentrování, použít zcela nebo zčásti k přípravě suspenze zbytků z loužení nebo k přípravě roztoku uhličitanu alkalického kovu.

Oddělená tuhá látka s obsahem barya je cenný produkt, který se hodí jako přísada k výrobě vypalovaného hliněného zboží a při výrobě cementu. K tomuto účelu se může použít ve vlhkém nebo suchém stavu. Získaná tuhá látka se s výhodou před použitím k uvedenému účelu ještě jednou nebo vícekrát promyje vodou prostou simíku a vysuší. Při tom získané promývací roztoky se mohou zcela nebo zčásti recyklovat do procesu k přípravě vodné suspenze nebo roztoku uhličitanu alkalického kovu.

Vynález se týká dále použití tuhé látky s obsahem barya, získané způsobem podle vynálezu, jako přísady k výrobě vypalovaného hliněného zboží.

Známým problémem při výrobě vypalovaného hliněného zboží, například cihel, je to, že pokud hlína a/nebo pomocné látky, potřebné k jejich výrobě, například záměsová voda, obsahují síran, dochází k nežádoucím výkvětům na vypálené hlíně a kjejímu zabarvení. Je již známo, že se přísadou malého množství čistého uhličitanu bamatého zabrání tvorbě takových výkvětů. Uhličitan bamatý se použije v technicky čisté formě - stupeň čistoty asi 95 % hmot, a více a přidá se do ještě nevypálené suché nebo vlhké hlíny. Výroba uhličitanu bamatého o tomto stupni čistoty je nákladná.

S překvapením bylo nyní zjištěno, že tuhá látka, získaná způsobem podle vynálezu, je výhodnou přísadou pro výrobu vypalovaného hliněného zboží.

Přísady pro výrobu vypalovaného hliněného zboží podle vynálezu ve formě způsobem podle vynálezu získaných tuhých látek jsou v podstatě prosty chloridů a mají jodometricky stanovitelný obsah redukujících nečistot, zejména sloučenin síry, menší než asi 3 % hmot. S výhodou je tento obsah nižší než asi 2,5 % hmot., např. mezi 0,1 a 2,5 % hmot., vztaženo na sušinu.

Jejich obsah sloučenin barya, které jsou rozpustné v kyselině solné, činí, vyjádřeno jako uhličitan bamatý, s výhodou přibližně 15 až 90 % hmot., výhodněji přibližně 35 až 70 % hmot, a ještě výhodněji přibližně 40 až 50 % hmot. Tyto v kyselině solné rozpustné sloučeniny barya zahrnují uhličitan bamatý a křemičitan bamatý.

Je známo, že se působením redukujících látek, obsažených v přísadě ke hlíně, část přítomného uhličitanu bamatého stane neúčinnou, pokud jde o zabránění tvorbě výkvětů.

Má se za to, že při 1 % hmot, redukujících látek v přísadě ke hlíně se stane asi 6 % hmot, přítomného uhličitanu bamatého neúčinným. Obsahuje-li přísada do hlíny například 2 % hmot, redukujících látek a 45 % hmot, uhličitanu bamatého, pak je přítomno asi 33 % hmot, účinného uhličitanu bamatého.

Je výhodné, když přísada podle vynálezu obsahuje tolik v kyselině solné rozpustných, jako uhličitan bamatý vyjádřených, sloučenin barya, že s přihlédnutím k obsahu redukujících sloučenin je obsah opravdu účinných sloučenin barya větší než asi 20 % hmot., s výhodou větší než asi 30 % hmot., vztaženo na sušinu přísady do hlíny.

Pokud se má získat přísada o určitém obsahu uhličitanu bamatého, je možno tohoto stanoveného obsahu dosáhnout přidáním uhličitanu bamatého k tuhé látce, získané podle vynálezu s menším než žádaným obsahem uhličitanu bamatého, anebo přidáním vhodných přísad, například hlíny nebo CaCO₃, k tuhé látce, získané podle vynálezu s vyšším než žádaným obsahem uhličitanu bamatého. Popřípadě je ale též možno loužení simíku bamatého provádět tak, že se získají zbytky o žádaném složení.

Zvláště vynikající přísada se získá, když se zbytky z loužení nechají reagovat s takovým množstvím uhličitanu sodného, které přibližně odpovídá stechiometricky potřebnému množství k přeměně ve zbytku z loužení obsaženého simíku bamatého, thiosíranu bamatého, křemičitanu bamatého a hydroxidu vápenatého na odpovídající uhličitany. Při tom získaná tuhá látka má po promývání a vysušení vynikající vlastnosti. Její schopnost zabránit tvorbě výkvětů při vypalování hlíny je velmi dobrá, snadno se dávkuje, může být dobře uskladněna v silech a dá se jednoduše transportovat. V této tuhé směsi vedle uhličitanu bamatého obsažené inertní složky jsou vhodnými přísadami do hlíny. Protože tuhá směs je prosta chloridů, je kromě toho též nekorozívní.

Skutečnost, že se směsi tuhých látek, získané při zpracování zbytků z loužení podle vynálezu, mohou použít jako přísady do hlíny, je neočekávaná. Tuhá látka, získaná způsobem podle vynálezu, se liší svým obsahem barya jen zcela nepatrně od zbytků z loužení, použitých k její přípravě. Nezpracované zbytky z loužení jsou však zcela nevhodné pro použití jako přísada do hlíny. Teprve způsob podle vynálezu nepoužitelné zbytky přeměňuje v cenné produkty.

Předmětem vynálezu je tedy též použití tuhé látky, získané způsobem podle vynálezu, jako přísady při výrobě vypalovaného hliněného zboží. Její použití je zejména vhodné do hlín s obsahem síranů, přičemž se přidává k vlhkým nebo suchým hlínám v množství 0,1 až 10 % hmot., vztaženo na sušinu hlíny. Množství přísady, které se má přidat kjednotlivým hlínám, může odborník případně snadno zjistit provedením jednoduchých předběžných pokusů.

Výroba vypalovaného hliněného zboží se provádí obvyklým způsobem. V zásadě je možno smísit libovolné hlíny s obsahem síranu ve vlhkém nebo suchém stavu s vlhkou nebo s výhodou se suchou přísadou. Je možno též přidat obvyklé pomocné prostředky, například ostřiva, jako písek, kysličník hlinitý nebo pálené hlíny, vodu, živec, oxidy železa nebo barviva. Získané hliněné směsi se jako obvykle vysuší a vypálí. Teplota vypalování se pohybuje v obvyklém rozmezí, obvykle mezi 900 °C a 2 000 °C. Při spodních teplotách tohoto rozmezí se získá hliněná

-4CZ 282626 B6 keramika, ke které paří také cihly, při horních teplotách se získá slinuté zboží, zvané též vypálené hliněné zboží.

Předmětem vynálezu je též pálené hliněné zboží, zejména cihly, krytinové tašky, podlahové dlaždice nebo květináče, vyrobené s použitím přísady do hlíny podle vynálezu.

Způsob podle vynálezu tedy umožňuje podstatně nebo zcela zredukovat množství zbytků z loužení simíku bamatého, které by se mělo uskladnit, a poskytuje cenné produkty s neočekávanými výhodnými vlastnostmi.

Následující příklady blíže objasňují vynález, aniž by jej však v jeho rozsahu omezovaly.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Zpracování zbytků z loužení simíku bamatého

Byl použit zbytek, odpadající při loužení simíku bamatého, s analytickými hodnotami, uvedenými v tabulce 1, sloupec zbytek z loužení. Tento zbytek z loužení nebyl vysušen, ale byl použit s obsahem vody. Celková hmotnost zbytku z loužení činila 1 538 kg, přičemž 538 kg připadlo na obsaženou vodu.

Tento vlhký zbytek z loužení ve formě kalu byl suspendován v 766 kg vodného roztoku simíku sodného. Tento roztok, obsahující asi 3,6 % hmot simíku sodného, pocházel z promývacích roztoků a filtrátů z předcházejících šarží.

K suspendovanému zbytku z loužení se přidalo 613 kg vodného roztoku, obsahujícího uhličitan sodný v koncentraci asi 13,0 % hmot. K. přípravě tohoto roztoku uhličitanu sodného bylo rovněž použito části promývacích roztoků a filtrátů, pocházejících z předcházejících šarží.

Reakční směs, sestávající ze zbytků z loužení, vody a uhličitanu sodného, se nyní udržovala za současného míchání po dobu asi 1 hodiny na teplotě přibližně 45 °C. Poté se tuhá látka odfiltrovala od roztoku, který byl nad ní, dvakrát se promyla vždy 766 kg vody prosté simíku a po každé přefiltrovala. Nakonec se promytá tuhá látka vysušila. Výtěžek: 1000 kg.

Získané filtráty promývací roztoky se spojily a zčásti se recyklovaly k suspendování zbytku z loužení a přípravě roztoku uhličitanu sodného pro další šarže. Zbývající část spojených filtrátů se vysušila k získání v něm obsaženého simíku sodného. Simík sodný je cenný produkt a používá se například v koželužství.

Tuhá látka, získaná po dvojnásobném promývání a sušení, byla ve formě volně sypného prášku, v podstatě prostého chloridu. Měrná hmotnost této látky činila 3,33 g/cm³ a jeho sypná hmotnost 0,59 g/cm³. Další analytické údaje o této tuhé látce jsou uvedeny v tabulce 1, sloupec přísada podle vynálezu.

-5CZ 282626 B6

Tabulka 1

Analytické údaje o použitých zbytcích z loužení a o vyrobené přísadě

baryum, rozpustné ve vodě	analytická metoda	zbytek z loužení¹⁷	přísada podle vynálezu ¹⁷
baryum, rozpustné ve vodě,	gravimetricky	10	5
baryum, rozpustné v HC1²⁷	gravimetricky	43	45
ve vodě rozpustné a nerozpustné redukující látky	jodometricky	5	2
Vzniklý H₂S a SO₂	absorpce v jodu	2	0,6
inertní látky³⁷ = zbytek do 100 hmot. %

1/ údaj v % hmot., vztaženo na celkovou hmotnost sušiny, io 2/ vyjádřeno jako BaCO₃,

3/ SiO₂, CaCO₃, BaSO₄, C, voda.

Příklad 2

Použití tuhé látky, vyrobené v příkladu 1, jako přísady do vysušených hlín pro výrobu vypalovaného hliněného zboží.

Byla použita hlína obvyklá v obchodě /zdroj: Cotto Toscano, San Quirico, Dorcia, Siena, Itálie/, 20 která obsahovala 12,6 % hmot. vody. Tato hlína obsahovala dále celkem 0,75 % hmot, celkové síry, z čehož bylo 0,25 % hmot, /vypočteno jako SO₃/ rozpustného síranu a 0,49 % hmot, /vypočteno jako SO₃/ pyritové síry.

Přírodně vlhká hlína se nejdříve sušila 24 hodin při 110 °C, pak umlela a prosela. Použita byla 25 frakce, jejíž průměr částic byl menší nežli 0,5 mm. Vždy 100 g takto získané vysušené frakce hlíny se smíchalo s různým množstvím přísady, vyrobené v příkladu 1. Pak se přidalo 20 g vody, což je množství vody, doporučované výrobci cihel. Ze směsi, obsahující vodu, se vytvarovala kostka asi o 100 g, která se po vytvarování sušila 24 hodin při 80 °C. Vysušené kostky se pak vypalovaly následovně:

Teplota kostek se během 17 hodin pomalu a rovnoměrně zvýšila asi z 30 °C na 1 050 °C. Při dosažení této teploty se kostky udržovaly po dobu 1 hodiny na této teplotě a pak se v průběhu 15 hodin jejich teplota snížila pomalu a rovnoměrně z 1 050 °C na 150 °C. Potom se kostky odebraly z pece a hodnotily se s hlediska výskytu výkvětu. Produkt s nejsilnějším výkvětem byl 35 ohodnocen znaménkem xxxxxx, produkty vždy s menším výkvětem znaménky xxxxx, xxxx atd. Produkty, u nichž nebyl opticky patrný výkvět, byly ohodnoceny známkou o.

Při pokusech 2.1 až 2.6 se k vysušeným hlínám přidala různá množství přísady, získané v příkladu 1. Pokus 2.7 je srovnávací pokus, při kterém byla zpracována hlína bez přísad, jinak 40 ale analogicky jako v pokusech 2.1 až 2.6.

-6CZ 282626 B6

V tabulce 2 jsou uvedena množství použité přísady a ohodnocení pozorovaného výkvětu. Je zde dále též zahrnut výsledek srovnávacího pokusu 2.7.

Tabulka 2

Použitá množství přísady a pozorovaný výkvět u vypálených hlín při pokusech 2.1 až 2.6 a při srovnávacím pokuse 2.7

Pokus č.	Použité množství přísady ^1Z	Ohodnocení výkvětu
2.1	0,5	xxxx
2.2	0,75	XXX
2.3	1,00	XX
2.4	1,25	X
2.5	1,50	X
2.6	1,75	o
srovnávací
příklad
2.7	—	XXXXX

1/ v gramech na 100 gramů sušiny hlíny

Z tabulky 2 vyplývá, že již při množství 1,75 g přísady na 100 g sušiny hlíny není již pozorován žádný výkvět.

Příklad 3

Použití přísady podle vynálezu při výrobě vypalovaného hliněného zboží přimíšením k hlíně s přirozenou vlhkostí.

Použita byla v příkladu 1 vyrobená přísada a v příkladu 2 popsaná hlína. Hlína však tentokrát nebyla vysušena, nýbrž byla smíchána v přirozeně vlhkém stavu, tedy asi s 12,6 % hmot, vody, s přísadou. Další provedení příkladu 3 bylo analogické s příkladem 2.

Byly provedeny dva pokusy 3.1 a 3.2 s rozdílným množstvím použité přísady. Použitá množství přísady a ohodnocení výkvětu je shrnuto v tabulce 3. V tabulce 3 je dále uveden výsledek srovnávacího pokusu 3.3, který byl proveden analogicky s touto přirozeně vlhkou hlínou, avšak bez přídavku přísady.

Tabulka 3

Použitá množství přísady a pozorovaný výkvět vypálených hlín u pokusů 3.1 a 3.2 a srovnávacího pokusu 3.3

Pokus číslo	Použité množství přísady ^l/	Ohodnocení výkvětu
3.1	1,00	0
3.2	2,00	0
srovnávací
příklad 3.3	--	XXXXXX

Z tabulky 3 vyplývá, že při použití hlíny s přirozenou vlhkostí je účinek přísady podle vynálezu zvláště zřetelný.

Příklad 4

Byl opakován příklad 1. Tentokrát byla část získaných filtrátů apromývacích roztoků, která nebyla recyklována k suspendování zbytku z loužení a k výrobě roztoku uhličitanu sodného, převedena zkoncentrováním na vodný roztok simíku sodného, obsahujícího asi 60 % hmot, simíku sodného.

Průmyslová využitelnost

Směsi tuhých látek, získaných způsobem podle vynálezu, lze použít jako přísady při výrobě hliněného zboží. Její použití je zejména vhodné do hlín s obsahem síranů.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob výroby směsi anorganických tuhých látek, obsahujících baryum, vyznačující se tím, že se na zbytky z loužení simíku bamatého ve vodném prostředí působí oxidem uhličitým, směsmi plynů, obsahujících oxid uhličitý, hydrogenuhličitanem alkalického kovu nebo uhličitanem alkalického kovu v 0,5 až 1, 5 násobném množství stechiometrického množství, potřebného k přeměně simíku bamatého, thiosíranu bamatého, křemičitanu bamatého a hydroxidu vápenatého, obsažených ve zbytku z loužení, na uhličitan bamatý a uhličitan vápenatý, při teplotě 15 až 100°C, a směs tuhých látek se oddělí od reakční směsi.
2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se oddělená směs tuhých látek dále promývá jednou nebo několikrát vodou.
3. Způsob podle nároků la2, vyznačující se tím, že se získaná směs tuhých látek dále suší.
4. Způsob podle nároků laž3, vyznačující se tím, že se zbytky z loužení zpracovávají ve formě suspenze ve vodě.
5. Způsob podle nároků laž4, vyznačující se tím, že se uhličitan alkalického kovu použije ve formě vodného roztoku.
6. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, že se použije vodný roztok, obsahující uhličitan alkalického kovu v množství 5 až 15 % hmotnostních.
7. Způsob podle některého z předcházejících nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že se jako uhličitan alkalického kovu použije uhličitan sodný.
8. Způsob podle některého z předcházejících nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že se celé množství nebo část vodného roztoku, obsahujícího simík alkalického kovu, získaného při oddělování směsi tuhých látek, a/nebo promývací vody, získané při promývání směsi tuhých látek, vede zpět k přípravě suspenze zbytků z loužení a k přípravě vodného roztoku uhličitanu alkalického kovu.

-8CZ 282626 B6
9. Směs tuhých látek na bázi uhličitanu bamatého, vyznačující se tím, že je v podstatě prosta chloridu, obsahuje 15 až 90 % hmotnostních bamatých sloučenin, rozpustných v kyselině chlorovodíkové, vyjádřeno jako uhličitan bamatý, obsahuje až 3 % hmotnostní,

5 vztaženo na sušinu, redukčních látek, stanovitelných jodometricky, zejména redukčních sloučenin síry, a obsah vody je až 50 % hmotnostních.
10. Použití směsi tuhé látky podle nároku 9 jako přísady při výrobě vypalovaného hliněného zboží.