CZ282115B6

CZ282115B6 - Šachtový prvek z formovací směsi

Info

Publication number: CZ282115B6
Application number: CS931223A
Authority: CZ
Inventors: Peter Philipp; Richard Kraiss
Original assignee: Georg Prinzing Gmbh And Co. Kg
Priority date: 1991-01-05
Filing date: 1991-12-10
Publication date: 1997-05-14
Also published as: SK70893A3; ATE106971T1; SK279321B6; EP0565554B1; HUT68854A; HU211708B; HU9301312D0; DE59101899D1; US5398477A; JPH06504336A; AU9104491A; DE4100160A1; WO1992012297A1; CZ122393A3; EP0565554A1; PL167769B1

Abstract

Šachtový prvek (11) představuje prefabrikát (10) ve tvaru kruhu, trubky a podobně, který je vyroben z betonu, polymerbetonu nebo podobných betonových a keramických směsí nebo z umělé hmoty a má uvnitř alespoň jednu stupačku (18, 19, 20, 21). Stupačka (18, 19, 20, 21) z téhož materiálu jako šachtový prvek (11) je zformována přímo při výrobě a nachází se v oblasti zesílení stěny (22) nebo na vnitřní mezistěně (842) šachtového prvku (11), přičemž je vytvořena jako zahloubení (24, 25, 26, 27). ŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká šachtového prvku z formovací směsi pro sestavování přístupových šachet do podzemních vedení.

Dosavadní stav techniky

Jsou známy šachtové prvky, které mají po obvodu stejnou sílu stěny, přičemž uvnitř jsou vzpěry z téhož materiálu, které mají výstupky dovnitř ve tvaru balkónu. Při pohledu shora mají tyto výstupky tvar dutého polobazénu. Vytvarovat takové výstupky je při výrobě obtížné. Dají se jen málo zatížit a lehce se mohou oddělit.

Z jiného vynálezu je znám prefabrikát, který má uvnitř na stěně dvě v odstupu od sebe probíhající zpevněné stěny, které jsou tam jen proto, že jsou do nich potom vloženy konce zvláštních tyčí, které se pak zafixují pomocí zajišťovacích prvků. Tyto tyče mají tvořit výztuhu.

Z amerického vynálezu jsou známy šachtové prvky, které jsou uvnitř opatřeny zvláštním prvkem například z polyesterového materiálu, který obsahuje otvory a který má tvořit vodič. Tento zvláštní prvek je upevněn na šachtovém prvku.

Jsou rovněž známy šachtové prvky podle německého vynálezu, kde je vytvořena alespoň jedna železná opěra, na kterou se dá stoupnout nohou, která se zaformuje pomocí zvláštního vestavovacího zařízení jako díl formovacího zařízení při výrobě a formování. Pokud prefabrikát sestává například z šachtového prvku, například šachtového kroužku, z betonu, tak se železná stupadla zabetonují zevnitř během formování. Tato stupadla jsou poměrně drahá, musejí se skladovat ve skladu do zásoby, musí se přivést během formování a usadit. To je náročné a drahé. Rovněž přijde na to, z jakého materiálu jsou stupačky vyrobeny. Nebezpečí koroze zvyšuje u takto konstruovaných šachet náklady na údržbu. Ocelové stupačky v sobě zahrnují nebezpečí tvorby jisker a proto hrozí v případě, že se v šachtách nachází zápalné nebo explozivní médium, nebezpečí výbuchu. Protože jsou stupačky obvykle hladké a uvnitř šachet kluzké, nelze vyloučit nebezpečí uklouznutí při jejich používání. Při výrobě je rovněž nevýhodné, že se prodávají nejrůznější tvary a rozměry stupaček a proto se jim musí přizpůsobit formovací zařízení pro výrobu prefabrikátů. To znamená, že je nutno mít připraveny v odpovídajícím rozsahu i formovací zařízení, což je však mimořádně nákladné.

Podstata vynálezu

Výše uvedené nedostatky do značné míry odstraňuje šachtový prvek z formovací směsi podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že stupačka je vytvořena v oblasti zesílení vnitřní stěny nebo na vnitřní mezistěně šachtového prvku, která tvoří s šachtovým prvkem jeden kus a sestává z téže formovací směsi a je provedena jako vnitřní zahloubení.

Šachtový prvek podle vynálezu má dobrou pevnost, aniž by bylo třeba použít zvláštních stupaček a umožní snížení nákladů, neboť zcela odpadají stím související náklady na obstarání, skladování a manipulaci se stupačkami. To vede ke snížení pracovních časů a nákladů. Rovněž takto nejsou nutné přestávky při automatické výrobě, které bylo jinak nutné dělat speciálně pro usazení stupaček. Rovněž odpadají náklady na údržbu ke korozi náchylných stupaček a na kontrolu takto vyrobených šachet, neboť odpadá nebezpečí tvorby jisker a tím nebezpečí výbuchu. Tím, že je vše vyrobeno z jednoho kusu, včetně vyformovaných stupaček, se vytvořil

- 1 CZ 282115 B6 uvnitř prvku větší pracovní prostor, který už není omezen stupačkami, jako zvláštními prvky. Rovněž při formování a práci s šachtovými prvky jsou dělníci méně omezeni a mají více prostoru pro práci. Už tím, že formovací směsi sami osobě zaručují relativně velkou drsnost povrchu, takže zaformované stupačky mají větší bezpečnost proti uklouznutí. Pokud je šachtový prvek z betonu, je plocha v oblasti stupačky dost drsná, což zvyšuje zajištění proti uklouznutí. Zabudované stupačky a zvýšená bezpečnost proti uklouznutí zvyšují pocit bezpečí osoby, která vstupuje do šachty zbudované z šachtových prvků. Dají se tak snadněji a bezpečněji provádět opravy v šachtě s větším akčním rádiem pracovníka. Další výhodou je, že se dají šachtové prvky včetně ostatních dodatečných prvků vyrábět z jednoho kusu atak se zajistí i lepší kompaktnost při výrobě. Dochází k úsporám nákladů a času při výrobě, otevírá se větší prostor pro tvarování i rozměry šachtového prvku, zajišťuje se větší stabilita, bezpečnost, životnost a lepší možnosti oprav a údržby.

Jako materiál přicházejí do úvahy všechny možné druhy betonu, směsí betonu nebo například polymerbetonu, sírový beton, rovněž vláknitý beton a podobně. Sírový beton je směs betonu, která se používá pro dílce vystavené vlivu korozního prostředí nebo pro nasazení v pouštních podmínkách. Při přípravě se nepoužívá voda a beton špatně vodí teplo. Při výrobě je třeba simou složku v určité fázi procesu zahřát aby zkapalněla a to buď před mícháním, nebo po něm. Jako vláknitý beton se označuje betonový materiál proložený například skelnými vlákny, který je pak pevnější. Tím, že jsou stupačky vytvořeny v oblasti zesílení stěny, a to uvnitř nebo vně tohoto zesílení stěny, nebo ve vnitřní mezistěně šachtového prvku, odstraňuje se případné zeslabení průřezu šachtového prvku v oblasti umístění stupaček, takže šachtový prvek má minimálně stejnou pevnost, jako dosud známé šachtové prvky, přičemž stupačky jsou vytvořeny zvláště jako vyhloubení. Pokud jsou tyto stupačky v oblasti vnitřního zesílení stěny, například jako podélný schodek, dá se toto zesílení stěny využít ještě k jiným účelům, například k vytvoření zábradlí. Další výhodná provedení šachtového prvku jsou patrná z nároků č. 2 až 31. Nátěrem podle nároku 27 se zlepší viditelnost stupaček a podle užití barvy je možná i ochrana proti korozi. Zvláště výhodné je, pokud je šachtový prvek vyroben z betonu, jehož vodní činitel je 0,4 nebo menší. Šachtové prvky jsou s výhodou spěchovány, zvláště vibračně. To se děje například známým způsobem střásacího formování. Beton se zhutňuje střásáním a potom je hned vyjmut z formy, přičemž vyjmutí z formy se děje v každém případě dříve, než se vytvrdí spojovací prostředek. Výroba tímto způsobem je plně automatizovaná. Šachtový prvek se po spěchování a vyjmutí z formy ihned odtransportuje.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude dále popsán pomocí výkresů, na nichž obr. 1 znázorňuje schematický horizontální řez nastojato položeného šachtového prvku v prvním provedení, obr. 2 znázorňuje schematický řez podél linie II-II v obr. 1, obr. 3 znázorňuje částečný řez v bočním pohledu ve směru šipky III z obr. 1, obr. 4 představuje schematický horizontální řez nastojato položeného šachtového prvku ve druhém provedení, obr. 5 představuje schematický řez podél linie V-V z obr. 4, obr. 6 představuje částečný řez v bočním pohledu ve směru šipky VI z obr. 4, obr. Ί představuje schematický horizontální řez nastojato položeného šachtového prvku v třetím provedení, obr. 8 představuje schematický řez podél linie VIII-VIII z obr. 7, obr. 9 představuje schematický horizontální nastojato položeného šachtového prvku podle čtvrtého provedení, obr. 10 představuje schematický řez podél linie X-X z obr. 9, obr. 11 znázorňuje částečný schematický řez v bočním pohledu ve směru šipky XI z obr. 9, obr. 12 představuje schematický horizontální řez nastojato položeného šachtového prvku v pátém provedení, obr. 13 znázorňuje řez podél linie ΧΙΙΙ-ΧΙΠ z obr. 12, obr. 14 znázorňuje částečný schematický řez v bočním pohledu ve směru šipky XIV z obr. obr. 12, obr. 15 představuje schematický horizontální řez nastojato položeného šachtového prvku v šestém provedení, obr. 16 představuje schematický řez podél linie XVI-XVI z obr. 15, obr. 17 představuje částečný schematický řez v bočním pohledu ve směru šipky XVII z obr. 15, obr. 18 znázorňuje schematický horizontální řez nastojato položeného šachtového

-2CZ 282115 B6 prvku v sedmém provedení, obr. 19 znázorňuje schématický horizontální řez nastojato položeného šachtového prvku v osmém provedení, obr. 20 představuje schematický řez podél linie XX-XX z obr. 19, obr. 21 znázorňuje částečný schematický řez v bočním pohledu ve směru šipky XXI z obr. 19, obr. 22 představuje schematický horizontální řez nastojato položeného šachtového prvku v devátém provedení, obr. 23 znázorňuje schematický řez podél linie XXIII-

XXIII z obr. 22, obr. 24 představuje částečný schematický řez v bočním pohledu ve směru šipky

XXIV z obr. 22, obr. 25 představuje schematický horizontální řez nastojato položeného šachtového prvku v desátém provedení, obr. 26 znázorňuje schematický řez podél linie XXVI-

XXVI z obr. 25, obr. 27 znázorňuje částečný schematický řez v bočním pohledu ve směru šipky

XXVII z obr. 25, obr. 28 představuje schematický horizontální řez nastojato položeného šachtového prvku v jedenáctém provedení, obr. 29 znázorňuje schematický řez podél linie XXIX-XXIX z obr. 28, obr. 30 představuje částečný schematický řez v bočním pohledu ve směru šipky XXX z obr. 28, obr. 31 znázorňuje schematický horizontální řez nastojato položeného šachtového prvku ve dvanáctém provedení, obr. 32 znázorňuje schematický řez podél linie XXXII-XXXII z obr. 31, obr. 33 představuje částečný schematický řez v bočním pohledu ve směru šipky XXXIII z obr. 31.

Příklady provedení vynálezu

Ve všech 12 provedeních podle obr. 1 až 33 se jedná o prefabrikát 10 z formovací směsi, zvláště z betonu nebo také z vláknitého betonu, sírového betonu, nebo z keramické hmoty, umělé hmoty a podobně. Tento prefabrikát 10 tvoří šachtový prvek 11. Může to být i šachtový' kroužek, šachtový krk, trubka a podobně, který je zpravidla při ukládání uložen nastojato, přičemž osa 12 v zásadě probíhá vertikálně. Nutné to ovšem není. Na obrázcích se většinou jedná o v zásadě trubkovité nebo válcovité šachtové prvky 11, ale není to podmínka. Šachtový prvek 11 může být i konický nebo mnohohranný, oválný, eliptický nebo jiného tvaru. Veškeré tyto tvary nevybočují z rámce vynálezu.

Na obrázcích znázorněný šachtový prvek 11 má v uvedených příkladech provedení stěnu 13. která má zakřivenou vnitřní plochu 14 a zakřivenou vnější plochu 15. Průřez stěny 13 je až na později popsané výjimky, v podstatě stejnoměrný. Na obou koncích je každý šachtový prvek 11 opatřen osazením 16, 17 běžného provedení, které umožňují usazování vícero šachtových prvků na sebe a jejich utěsnění.

Šachtový prvek 11 má uvnitř alespoň jednu pro nohu upravenou stupačku 18. V prvním znázorněném případě na obr. 1 až 3 jsou vidět čtyři stupačky 18, 19 a 20, 21, kterými je opatřen šachtový prvek 11. U dřívějších vynálezů jsou tyto stupačky vytvořeny se železa, ajsou do hmoty vsazovány a zabetonovány při výrobě. Jedná se o předem vyrobené stupačky z odlitku, oceli, ocelové trubky s opláštěním z umělé hmoty, hliníku, hliníkové trubky samotné nebo s umělohmotným opláštěním nebo z podobného materiálu. Takovéto stupačky jsou drahé. Je nutno zajistit materiál a energii. Kromě toho jsou takové stupačky vystaveny korozi a šachtové prvky vyžadují údržbu. Pořízení, skladování a manipulace s takovýmito stupačkami a jejich aplikace při výrobě jsou drahé.

U prefabrikátu 10, zvláště šachtového prvku 11 podle vynálezu není třeba pro vytvoření stupaček 18 až 21 žádných zvláštních dodatečně vkládaných ocelových stupaček. Stupačky 18 až 21 jsou vytvořeny jako součást šachtového prvku 11 z téže formovací směsi hned při formování. I když je na obrázcích 1 až 3 znázorněno více stupaček, totiž čtyři, rozumí se, že stačí i stupačka jedna.

U prvního provedení na obr. 1 až 3 jsou stupačky 18 až 21 vysunuty od vnitřní plochy 14 šachtového prvku 11 dovnitř. Přitom jsou stupačky 18 až 21 vytvořeny na vnitřním zesílení 22 stěny šachtového prvku 11. Vnitřní zesílení 22 stěny je v podstatě podélné, je provedeno například podélně po válcové stěně šachtového prvku 11, a je v něm proveden výběžek 23, který

-3 CZ 282115 B6 má nášlapnou plochu. Tento výběžek 23 je u prvního provedení v horizontálním řezu na obr. 1 orientován šikmo, v úhlu asi jako jedna část pomyslného písmene V.

Jak je vidět, jsou stupačky 18 až 21 provedeny v zahloubeních 24 až 27, které jsou uvnitř 5 výběžku 23. Výběžek 23 má tvar podélné lišty, přičemž se zde jedná o podélném lištu s pravoúhlým průřezem, jejíž vnitřní konec kopíruje zaoblený průběh vnitřní plochy 14, přičemž samozřejmě tvoří lišta se stěnou 13 jeden celek.

U prvního příkladu provedení jsou stupačky 18 až 21. zvláště tedy zahloubení 24 až 27, io uspořádány dvojřadě se vzájemným přesazením. Toto znamená, že obě zahloubení 24 a 25 jsou uspořádány v jedné čáře nad sebou a rovněž zahloubení 26 a 27 jsou uspořádána v jiné čáře nad sebou, přičemž obě čáry jsou k sobě zhruba paralelně v určitém odstupu a zahloubení 26 je vůči zahloubení 24 výškově přesazeno, stejně tak jako zahloubení 27 vůči zahloubení 25.

Při dvouřadém uspořádání mohou mít stupačky 18 až 21 šířku asi od 125 do 150 mm a při jednořadém uspořádání šířku od 300 do 400 mm.

Když se podíváme na průřez, tak jsou zahloubení 24 až 27 zhruba čtyřhranná, například čtvercová. Jak je vidět hlavně z obr. 1 a 3, mají zahloubení 24 až 27 šířku alespoň jednoho 20 chodidla dospělého člověka, takže jsou vhodná jako stupačky pro zasunutí chodidla. Zvláště významné je to, že stupačky 18 až 21. zvláště zahloubení 24 až 27 mají při vnitřní ploše výstupku 23 vyčnívající, zhruba horizontálně probíhající nástupek 28 až 31, který je s výhodou opatřen plošnou horní stěnou, takže se tím vytváří dobrá plocha k našlapování chodidla. Nástupek 28 až 31. který je uspořádán horizontálně a tedy pravoúhle k ose 12, je na prvním příkladu provedení 25 přímočarý.

Jak bude vidět dále, při pohledu na řez jsou zahloubení 24 až 27 u prvního příkladu provedení podle obr. 1 až 3 vytvořena jako skříňovitá dutina.

Jak je znázorněno pouze na příkladu zahloubení 24 má toto zahloubení dno 34, koncovou stěnu 35 a dvě paralelní boční stěny 36 a 37, které zajišťují při našlápnutí na nástupek 28 dobré a bezpečné boční vedení pro chodidlo,. Nástupek 28 se zvedá v přední části dna 34 nahoru. Podobně jako zahloubení 24 jsou provedeny i ostatní zahloubení 25 až 27. Dno 34 zahloubení 24 až 27 probíhá přibližně horizontálně. Vnitřní koncová stěna 35, která omezuje hloubku zahloubení je na obr. 1 zaoblená, přičemž toto zaoblení odpovídá tvaru vnitřní plochy 14.

Tím, že jsou šachtový prvek 11 a stupačky 18 až 21 z jednoho kusu, je prefabrikát 10 homogenní. Není třeba dodatečného stupačkového železa se všemi jeho nevýhodami. Tak odpadají náklady na jeho pořizování a skladování. Ušetří se rovněž energie a suroviny, protože 40 dodatečné ocelové stupačky už nejsou třeba. Rovněž náklady na údržbu šachet vytvořených z takových šachtových prvků 1 jsou podstatně nižší. Odstraňuje se i nebezpečí tvorby jisker na ocelových stupačkách. Tím se vyloučí nebezpečí výbuchu v šachtách, kde se nacházejí lehce zápalné a explozní látky. Tím, že jsou stupačky 18 až 21 vytvarovány v jednom kuse, vytváří se v šachtových prvcích více prostoru. To se projevuje pozitivně na bezpečnost a ergonomii 45 stupaček a na podobné parametry. Zvyšuje se i bezpečnost proti případnému uklouznutí. Ta se dosahuje i vyčnívajícími nástupky 28 až 31, za které se dá zachytit i rukou a také oboustranným omezením pomocí bočních stěn 36 a 37, které zamezují uklouznutí do boku. Je rovněž výhodné, že díky vytvoření stupaček 18 až 21 z jednoho kusu je pozitivně ovlivněn pocit bezpečnosti pracovníka v takovéto šachtě, a to právě díky masivnímu provedení stupaček 18 až 21. Dále je 50 výhodné, že při výrobě prefabrikátů 10, zvláště šachtových prvků 11, není, už třeba upravovat formovací zařízení pro rozdílné tvary a rozměry železných stupaček. Také prvky formovacího zařízení mohou lépe lícovat, čímž se zajistí výhoda, že se omezí průsaky tekutého betonu, například betonového bláta, do vnitřního formovacího zařízení. Rovněž je výhodné, že odpadají jinak potřebná vložkovací zařízení, pomocí kterých se potom zasouvají ocelové stupačky, což

-4CZ 282115 B6 představuje další úsporu. Odpadnou rovněž operace, kdy se osazují vložkovací zařízení ocelovými stupačkami a jejich zavádění do formovacího zařízení, což vede k dalšímu snížení nákladů. Tím, že není nutno skladovat, transportovat a manipulovat se stupačkovým železem odpadají dodatečné výrobní časy a přerušení při automatizované výrobě. Vynález umožní nepřerušovanou, plně automatizovanou produkci. Zhotovený prefabrikát JO, zvláště šachtový prvek 11, je homogenní kvality a stejnoměrné těsnosti také v oblasti stupaček 18 až 21. Celkově dochází k enormní úspoře nákladů, k vyšší stabilitě, těsnosti, bezpečnosti, životnosti, ke snadnější údržbě a k úspoře času při výrobě a k lepším možnostem využití volného prostoru při výrobě prefabrikátu JO.

U druhého provedení znázorněného na obr. 4 až 6 jsou pro dílce, které odpovídají prvnímu příkladu provedení, použity vztahové značky zvýšené o 100 s ohledem, aby se nezaměňovaly stejné prvky v popisu v prvním příkladu provedení.

Druhý příklad provedení se liší od prvního v tom, že nástupky 128 až 131 jsou podél sečny a tak jsou zhruba paralelní s vertikální průměrovou rovinou 132 šachtového prvku 111. Kromě toho jsou zahloubení 124 až 127 vytvořena jako podélné, vysokými hranami opatřené pravoúhlé hranoly, takže nad nástupky 128 až 131 je mnoho prostoru. Schod 123 má v průřezu tvar zhruba pravoúhlé lišty, jejíž vnitřní plocha je v zásadě paralelní k vertikální průměrové rovině 132. Obě boční stěny 136 a 137 zahloubení 124. které jsou k sobě paralelní, jsou zde v podstatě pravoúhlé k průměrové rovině 132 a tím podélné vůči sečně a ne radiální, jak tomu bylo v prvním provedení. Stejným způsobem jsou provedeny boční stěny i u jiných zahloubení 125 a 127.

Navíc vůči prvnímu provedení je u druhého provedení u každého zahloubení 124 až 127 dno 134 s nejméně jedním směrem dolů otevřeným otvorem 133, který je zde ve formě vrtání, které probíhá například v zásadě paralelně se středovou osou 112. I u jiných zahloubení 125 až 127 je proveden ve dně odpovídající otvor. Tento otvor má výhodu, že se tím vyloučí případné hromadění kapaliny v oblasti dna každého zahloubení 124 až 127, protože kapaliny mohou těmito otvory 133 odtékat dolů. Zároveň se tím dosahuje čisticího účinku v oblasti zahloubení 124 až 127. Tím, že jsou u druhého provedení nástupky 128 až 131 v řadě nad sebou a v zásadě paralelně k vertikální průměrné rovině 132, která vede přes středovou osu 112, dochází ke zjednodušení při výrobě šachtového prvku 111.

U třetího příkladu provedení podle obr. 7 a 8 vystupují stupačky 218 až 221 rovněž z vnitřní plochy 214 šachtového prvku 211 dovnitř, přičemž i zde jsou stupačky vytvořeny ve výběžku 223 ve formě zahloubení 224 až 227. Výběžek 223 má zde větší šířku. Jeho vnější plocha je zde orientovaná v zásadě paralelně k průměrové rovině 232, která prochází středovou osou 212. U tohoto třetího příkladného provedení jsou stupačky 218 až 221, zvláště zahloubení 224 až 227. na rozdíl od prvního a druhého příkladu provedení uspořádány v jedné řadě nad sebou. Zahloubení 224 až 227 jsou při pohledu v horizontálním řezu rovněž velmi široká, avšak s menší radiální hloubkou. Velká šířka znamená i odpovídajícně široké nástupky 228 až 231. Tím vzniká výhoda, že při nastoupnutí na takto sestavený žebřík pak slouží vyšší nástupek jako madlo k zachycení při stoupání či sestupu. Toto je možné i u předcházejících provedení. Toto třetí provedení je však pro to nejvhodnější.

Na obr. 9 až 11 uvedený čtvrtý příklad provedení se podobá druhému příkladu provedení z obr. 4 až 6. U čtvrtého příkladu provedení na obr. 9 až 11 jsou stupačky 318 až 321, zvláště zahloubení 324 až 327 provedena v řadě nad sebou. Na stejnoměrném výběžku 323 jsou tedy podstatně širší nástupky 328 až 331, přičemž i tyto lze při výstupu a sestupu použít jako madla pro zachycení rukou.

Dosud uvedeným příkladům provedení podle obr. 1 až 11 je společné, že stupačky 18 až 21, 118 až 121, 218 až 221 a 318 až 321, které jsou tvořeny zahloubeními 24 až 27, 124 až 127, 224 až 227, 324 až 327 v podélném výběžku 23, 123, 223, 323, jsou všechny vytvořeny před vnitřní

-5CZ 282115 B6 plochou 14, 114, 214, 314 směrem dovnitř šachtového prvku 11, 111, 211, 311. Každý šachtový prvek 11, 111, 221, 311 je tedy vevnitř v tomto místě zesílen. Tloušťka průřezu stěny 13, 113, 213, 313 je v této oblasti, když odhlédneme od dovnitř orientovaného výběžku 23, 123, 223, 323, stejně velká jako v ostatních místech. Výběžek 23, 123, 223, 323 tvoří se svými nástupky 28 až 5 31, 128 až 131, 228 až 231, 328 až 331 žebřík, jehož šprušle tvoří již uvedené nástupky a boční traverzy tvoří stěny výběžku 23, 123, 223, 323. Takto vytvořený žebřík zvyšuje pocit bezpečnosti pracovníka, který se do šachty spouští. Vnější plochy stěn výběžku 23, 123, 223, 323 se mohou dodatečně využít k zachycování při pohybu po žebříku. To platí hlavně pro druhý příklad provedení, kde se zahloubení 124 až 127 táhnou vysoko nad nástupky 128 až 131 ve vertikálním 10 směru a tím se nabízí velké volné prostory, takže při slézání takového žebříku je možno se dobře zachytit vnějších stěn 138 a 139 a mezi nimi probíhající střední stěny 140 výběžku 123.

U jednoho neznázoměného příkladu provedení jsou stěny definující výběžky 23, 123, 223, 323, například u výběžku 123 jsou to jeho vnější stěny 138, 139, stejně velké jako jeho středová stěna 15 140, měřeno v horizontálním směru, t. zn. vyšší než je ukázáno, přičemž tyto stěny, například vnější stěny 138, 139 a středová stěna 140 jsou vysunuty dovnitř do prvku a přečnívají přes nástupky 28-31, 128-131, 228-231, 328-331. Tato vystouplá část, která odpovídajícně podélnému průběhu výběžků 23, 123, 223, 323 probíhá rovněž podélně, se dá tedy při používání žebříku využít jako madlo. Výběžek 23, 123, 223, 323 má potom na vnějších stranách podélné listy pro 20 přidržování, které s ním tvoří jeden celek.

U pátého příkladu provedení na obr. 12 až 14 jsou stupačky 418 až 421 analogické k prvnímu příkladu provedení na obr. 1 až 3, zvláště zahloubení 424 a 427 s nástupky 428 až 431, které jsou uspořádány ve dvou řadách se vzájemným přesazením. Pátý příklad provedení se odlišuje od 25 předcházejících tím, že u něj je nejméně jedna stupačka 418 až 421 umístěna ve stěně 413 šachtového prvku 411 tedy ne uvnitř před vnitřní plochou 414. Přitom se každá stupačka až 421 nachází uvnitř stěny 413 ve směru od její vnitřní stěny ke stěně vnější 415. Jak ukazuje obr. 12, je uspořádání každého zahloubení 424 až 427 voleno tak, aby jeho vertikální symetrická rovina se kryla s rovinou radiální, jak je tomu u prvního příkladu provedení. Šachtový prvek 411 je 30 v průřezu zeslaben o ve stěně 413 zaformované zahloubení 424 až 427. Z toho důvodu má šachtový prvek 411 na stěně 413, v místech kde jsem vyrobena zahloubení 418 až 421, stěnové zesílení 441, které je v podstatě podélné a vystupující směrem ven. Jak je vidět hlavně na obr. 12 vnější plocha stěnového zesílení 441 se liší od obloukového povrchu 415. Plocha je rovná. Průřez stěny 413 je v průchodové části od obloukového povrchu k rovnému stále silnější. Tímto 35 stěnovým zesílením 441 se vyrovná průřezová ztráta, která vznikla zaformováním stupaček 418 až 421 do stěny 413.

Další zvláštnost pátého příkladu provedení na obr. 12 až 14 je vtom, že nástupky 428 až 431 nejsou přímé, ale že jsou obloukovitě zahnuté, přičemž toto zaoblení navazuje na zaoblení 40 vnitřní stěny 414.

Další zvláštnost pátého příkladu provedení je v tom, že jednotlivá zahloubení 424 až 427 jsou, když se díváme na vertikální řez podle obr. 13, v podstatě obloukovitě zahnuty, přičemž jsou uzavřeny v podstatě horizontálním a plochým dnem. V porovnání s prvním až čtvrtým příkladem 45 provedení, u kterého jsou, když se díváme v kolmém průřezu, vždy v zásadě čtyřrohé, například pravoúhlé nebo kvadratické, propůjčuje obloukové zakřivení zaoblením 424 až 427 jiný výraz. Tento tvar usnadňuje zaformování. Vede k tomu, že zahloubení vede, když se díváme na kolmý řez podle obr. 13 od nástupku 428 až 431 ven, to zn. ve směru k vnější stěně stěnového zesílení 441, dolů. Zahloubení omezující koncová stěna, jak tomu bylo u prvního až čtvrtého provedení, 50 která je v zásadě orientovaná pravoúhle k horní stěně zahloubení, zde při obloukovém tvaru zahloubení 424 až 427 není, neboť koncová stěna a horní stěna spolu splynuly do vnitřní obloukové stěny, která probíhá od vnitřní plochy 414 až ke dnu 434.

-6CZ 282115 B6

Na obr. 15 až 17 znázorněný šestý příklad provedení se podobá co se týče uspořádání stupaček 518 až 521 čtvrtému příkladu provedení na obr. 9 až 11, neboť také u šestého příkladu provedení jsou stupačky 518 až 521 uspořádány v jedné řadě nad sebou. Analogicky k pátému příkladu provedení jsou také u šestého příkladu provedení tyto stupačky 518 až 521 zaformovány do stěny 513 šachtového prvku 511. přičemž tím podmíněná ztráta průřezu stěny 513 je vyrovnána zesílením 541 stěny. Průřez šachtového prvku 511 odpovídá šachtovému prvku 411 z pátého příkladu provedení. Také zahloubení 524 až' 527 s nástupky 528 až 531 odpovídají ve vodorovném i kolmém řezu provedení podle obr. 12 až 14. Tak platí i pro šestý příklad provedení, to co bylo popsáno u pátého příkladu provedení. Ve srovnání s pátým příkladem provedení jsou ovšem u šestého příkladu provedení na obr. 15 až 17 zahloubení 524 až 527, když se díváme v horizontálním řezu, širší. Tomu odpovídají i nástupky 528 až 531, které se rozkládají v rozsahu většího úhlu zaoblení vnitřní plochy 514. jsou tedy širší. Tato větší šířka umožňuje eventualitu využívat při použití takto upravené šachty vystouplé nástupky 528 až 531 vyčnívají nad dno zahloubení 524 až 527 a tvoří lišty, které jsou vhodné na zachycování pro ruce.

Na obr. 18 znázorněný sedmý příklad provedení odpovídá co se týče tvaru šachtového prvku 611 šestému příkladu provedení podle obr. 15 až 17. Zřetelně rozdílná je u sedmého příkladu provedení stupačka 618, která je vytvořena z ve stěně 613 šachtového prvku 611 zaformovaného zahloubení 624, kde není přečnívající v podstatě horizontální nástupek 628, při pohledu v horizontálním řezu, jako u šestého příkladu provedení obloukovitý, nýbrž že nástupek 628 v podstatě probíhá podél sečny neboje v podstatě paralelní s vertikální průměrovou rovinou 632 šachtového prvku 611, tedy tak, jako každý nástupek 328 až 331 u čtvrtého příkladu provedení.

U na obr. 19 až 21 znázorněného osmého příkladu provedení je rovněž každá stupačka 718 až 721 provedena jako do stěny 713 šachtového prvku 711 zaformované zahloubení 724 až 727 s vyčnívajícím nástupkem 728 až 731. Analogicky například k šestému příkladu provedení jsou stupačky 718 až 721 uspořádány v řadě nad sebou. V horizontálním řezu má každé zahloubení 724 až 727 tvar čtyřhranu, zvláště pravoúhlého, jak je tomu rovněž u šestého příkladu provedení. Při pohledu na horizontální řez je každý nástupek 728 až 731 obloukovitý analogicky k příkladu provedení, přičemž toto zakřivení odpovídá obloukovitosti vnitřní plochy 714. Na rozdíl od šestého příkladu provedení jsou však zahloubení 724 až 727. viděno v kolmém průřezu, vytvořeny kosočtverečně. Jak je uvedeno pouze u zahloubení 724 probíhá závěrná stěna 735 paralelně k vertikální průměrové rovině 732, která obsahuje středovou osu 712. Dno 734 každého zahloubení probíhá tak, jak je znázorněno na zahloubení 729. při pohledu na kolmý průřez, a to směrem ven od nástupku 728 a zároveň směrem dolů pod sklonem, přičemž dno 734 a závěrná stěna 735 svírají úhel menší než 90°. Zahloubení 724 shora omezující horní stěna probíhá v zásadě paralelně se dnem 734. Nástupky 728 až 731 jsou u takového provedení vytvořeny jako ostřejší hrany, za které se dá zachytit.

I u devátého příkladu provedení podle obr. 22 až 24 jsou stupačky 818 až 821 z téhož kusu jako šachtový prvek 811. Tyto stupačky 818 až 821 jsou zde před vnitřní plochou 814 šachtového prvku 811. Na rozdíl od provedení znázorněných na obr. 1 až 11 jsou na devátém příkladu provedení umístěny stupačky v mezistěně 842 šachtového prvku 811. Tato mezistěna 842 probíhá paralelně k vertikální průměrové rovině 832 šachtového prvku 811, která obsahuje středovou osu 812. Přitom mezistěna 842 probíhá v odstupu od vnitřní plochy 814. K vytvoření stupaček 818 až 821 ve znázorněném jednořadém uspořádání nebo i v neznázoměném uspořádání dvojřadém obsahuje mezistěna 842 zahloubení, zvláště průrazy 843 až 846, které jsou provedeny například jako vodorovná nebo svislá pravoúhlá okénka. Při tomto provedení jsou tedy stupačky v mezistěně 842. U jiného, zde neznázoměného provedení je však také uspořádána mezistěna 842 analogicky k prvnímu až čtvrtému provedení vysunuté do středu, nebo analogicky ke čtvrtému až osmému provedení vysunuté radiálně od středu. Při tomto provedení mohou příčky 847 až 849 v mezistěně 842 sloužit jako madla při slézání takto vytvořeného žebříku.

-7CZ 282115 B6

Na obr. 25 až 27 znázorněný desátý příklad provedení odpovídá vytvořením stupaček 918 až 921, které jsou provedeny jako zahloubení 924 až 927 do stěny 913 šachtového prvku 911 a mají vyčnívající nástupky 928 až 931 šestému příkladu provedení podle obr. 15 až 17, přičemž nástupky 928 až 931 probíhají analogicky jako u sedmého příkladu provedení v podstatě paralelně k vertikální průměrové rovině 932. V principu není u desátého příkladu provedení zajímavé provedení stupaček 918 až 921, ale zajímavá je skutečnost, že zesílení 941 stěny, které má vyrovnat odlehčení způsobené vytvořením zahloubení 924 až 927 je opatřeno pro úsporu materiálu a váhy zářezy 951 na vnější ploše 950. Je zvláště výhodné, když jsou zářezy 951 provedeny mezi dvěma vertikálně nad sebou vytvarovanými zahloubeními 918 a 919 resp. 919 a 920 nebo 920 a 921. Zřetelně je totiž v mezioblasti mezi dvěma po sobě následujícími zahloubeními v zesílení 941 stěny zvláště u vnější plochy dostatečné množství materiálu, který není pro šachtový prvek nutný, takže se v těchto místech dá ušetřit materiál i váha provedením zářezů 951. Hloubka zářezů 951 je určena nutnou velikostí zbytkového průřezu pro danou stěnu. V principu je tvar zářezu nedůležitý. Měl by být zvolen tak, aby se při zachování nutného průřezu ušetřilo co nejvíce materiálu a váhy.

Na obr. 28 až 30 znázorněný jedenáctý příklad provedení je podobný prvnímu až čtvrtému příkladu provedení, a to proto, že také u jedenáctého příkladu provedení jsou stupačky 1018 až 1021 provedeny jako podélný výběžek 1023 od vnitřní plochy 1014 dovnitř do středu zapuštěná zahloubení 1024 až 1027 s vyčnívajícími nástupky 1028 až 1031, přičemž tyto stupačky jsou uspořádány v řadě na sebou analogicky čtvrtému příkladu provedení. Výběžek 1023 má po obou stranách vnější stěny 1038 a 1039, které jsou v podstatě pravoúhlé k vertikální průměrové rovině 1032. Přitom má výběžek 1023 na svých bočních stěnách 1038 a 1039, zvláště na jejich radiálnímu dovnitř orientovanému zahnutí madla 1052 a 1054. Tato madla 1052 a 1053 jsou zde vytvořena jako zábradlové lišty, které jsou z téhož kusu jako výběžek 1023. Tato jako zábradlové lišty provedená madla 1052 a 1053 probíhají v podstatě pravoúhle k vnější stěně 1038 a 1039 a v podstatě paralelně k vertikální průměrové rovině 1032. Tak vzniká mezi vnější stěnou 1038 a madlem 1052, které jsou z jednoho kusu, při pohledu na průřez, úhelníkovitý tvar, který je stejný i u vnější stěny 1039 a madlem 1053.

Každé madlo 1052 a 1053 je opatřeno límečkem 1054 nebo 1055, který směřuje zpět k vnitřní ploše 1014 a probíhá v zásadě paralelně k vnější stěně 1038, 1039. Límeček 1054, 1055 nepředstavuje jen materiálové zesílení, ale tento límeček tvoří společně s madlem 1052, 1053 ergonomicky dobře upravenou část pro uchopení rukou při slézání takto vytvořeného žebříku, přičemž se zvýší bezpečnost. Náklady na zhotovení madel 1052. 1053 s límečky 1054. 1055 jsou v porovnání s dosaženým zlepšením nízké.

Jak je vidět na obr. 30 je na rozdíl od dosavadních příkladů provedení horní stěna, která omezuje shora zahloubení 1024 až 1027 lehce oblouková, a to konvexně směrem nahoru. Další zvláštnost je to, že dno 1034, které je naznačeno jen u zahloubení 1024 je od stupačky 1028 v radiálním směru ven a přitom padá dolů po skloněné ploše, jak je tomu například u osmého příkladu provedení. V nejbližším místě nemá však dno 1034 žádné spojení se stěnou 1013, nýbrž je ve dně 1034 dolů otevřený průchod 1033, který má tvar drážky a je po celé šířce nástupku 1028. Zešikmený průběh dna 1034 má výhodu, že mohou odcházet případné kapaliny, nečistoty apod., které by se mohly usazovat na dně 1034 a přes drážky tak mohou padat dolů, což zajišťuje dobrou samočisticí schopnost zahloubení 1024 až 1027.

Na obr. 31 až 33 znázorněný dvanáctý příklad provedení odpovídá čtvrtému příkladu provedení na obr. 9 až 11, jen s tím rozdílem, že u dvanáctého příkladu provedení je výběžek 1123 analogický s jedenáctým příkladem provedení na obr. 28 až 30 s tím, že na bočních stěnách 1138, 1139 jsou provedena madla 1152, 1153 s límečky 1154 a 1155.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Šachtový prvek z formovací směsi, zvláště z betonu, polymerbetonu; sírového betonu nebo podobných betonových směsí, keramických směsí, umělé hmoty nebo podobných hmot ve tvaru například šachtového kroužku, šachtového krku, trubky a podobně, který má uvnitř alespoň jednu stupačku, která je jednolitou součástí šachtového prvku a sestává z téže formovací směsi, vyznačující se tím, že stupačka je vytvořena v oblasti zesílení (22, 122, 222, 322,

1022, 1122, 441, 541, 641, 741, 941) vnitřní stěny nebo na vnitřní mezistěně (842) šachtového prvku (11, 111, 211, 311, 811, 1011, 1111, 411, 511, 611, 711, 811, 911), která tvoří s šachtovým prvkem jeden kus a sestává z téže formovací směsi a je provedena jako vnitřní zahloubení (124 až 127, 224 až 227, 324 až 327, 424 až 427, 524 až 527, 614, 724 až 727, 924 až 927, 1024 až 1027, 1127 až 1127).
2. Šachtový prvek podle nároku 1, vyznačující se tím, že zesílení (22, 122, 222, 322, 1022, 1122) vnitřní stěny je provedeno jako zesílení stěny z vnitřní strany.
3. Šachtový prvek podle nároků 1 a 2, vyznačující se tím, že zesílení (22, 122, 222, 322, 1022, 1122) vnitřní stěny je vytvořeno jako podélný, například podélně po válcové stěně šachtového prvku (11, 111,211,311, 1011, 1111) probíhající výběžek (23, 123, 223, 323,

1023, 1123).
4. Šachtový prvek podle nároku 3, vyznačující se tím, že každý výběžek (23, 123, 223, 323, 1023, 1123) má šířku odpovídající alespoň šířce dvou chodidel dospělého člověka vedle sebe, a že je vytvořena alespoň jedna stupačka (18 až 21, 118 až 121, 218 až 221, 318 až 321, 1018 až 1021. 1118 až 1121) ze zahloubení (24 až 27, 124 až 127, 224 až 227, 324 až 327, 1024 až 1027, 1124) vevnitř zesílení stěny, zvláště ve výběžku (23, 123, 223, 323, 1023, 1123).
5. Šachtový prvek podle nároků 3 nebo 4, vyznačující se tím, že výběžek (23. 123, 223, 323, 1023, 1123) má tvar podélné lišty.
6. Šachtový prvek podle nároků 3 a 5, vyznačující se tím, že každý výběžek (23, 123, 223, 323, 1023, 1123) má na své vnější stěně rukou uchopitelná madla (1052, 1053, 1 152, 1153).
7. Šachtový prvek podle nároku 6, vyznačující se tím, že madla (1052, 1053, 1 152, 1153) jsou provedena jako příčně odstávající zábradlové lišty, které se nacházejí na vnějších stěnách výběžku (1023, 1123) a které s výběžkem (1023, 1123) tvoří jeden celek.
8. Šachtový prvek podle nároku 6, vyznačující se tím, že madla (1052, 1053, 1152, 1153) jsou provedena jako podélně probíhající zábradlové lišty, které se nacházejí na vnějších stěnách výběžku (1023, 1123) a které s výběžkem (1023, 1123) tvoří jeden celek.
9. Šachtový prvek podlé nároku 1, vyznačující se tím, že mezistěna (842) probíhá paralelně k vertikální průměrové rovině (832) šachtového prvku (811) a v odstupu od vnitřní plochy (814) šachtového prvku (811).
10. Šachtový prvek podle nároků 1 nebo 9, vyznačující se tím, že mezistěna (842) k vytvoření jedné nebo vícero stupaček (818 až 821) v jednořadém nebo dvouřadém uspořádání obsahuje zahloubení, zvláště průrazy (843 až 846) ve tvaru například obdélníka.

-9CZ 282115 B6
11. Šachtový prvek podle nároku 10, vyznačující se tím, že zesílení (441, 541,

641, 741, 941) stěny je provedeno na vnější stěně šachtového prvku aje podélné.
12. Šachtový prvek podle nároku 11, vyznačující se tím, že zesílení (441, 541,

641, 741,941) obsahuje výřezy (951) otevřené směrem vně od vnějšího povrchu.
13. Šachtový prvek podle nároku 12, vyznačující se tím, že každý výřez (951) je umístěn vždy mezi dvěma vertikálně nad sebou uloženými vnitřními zahloubeními (924 až 927).
14. Šachtový prvek podle nároků 1 až 13, vyznačující se tím, že stupačky (218 až 231, 318 až 321, 518 až 521, 618, 718 až 721, 818 až 821, 918 až 921, 1018 až 1021, 1118), zvláště zahloubení (224 až 227, 324 a 327, 524 až 527, 624, 724 až 727, 824 až 827, 924 až 927, 1024 až 1027, 1124) jsou uspořádány jednořadé nad sebou.
15. Šachtový prvek podle nároků 1 až 13, vyznačující se tím, že stupačky (18 až 21, 118 až 121, 418 až 421), zvláště zahloubení (24 až 27, 124 až 127, 424 až 427) jsou uspořádány ve dvou řadách vždy se vzájemným stranovým a výškovým přesazením.
16. Šachtový prvek podle nároků 1 až 15, vyznačující se tím, že stupačky, zvláště zahloubení (424 až 427, 524 až 527, 624, 924 až 927) mají ve vertikálním řezu vedeném stupačkou v ose prvku, tvar oblouku.
17. Šachtový prvek podle nároků 1 až 15, vyznačující se tím, že stupačky, zvláště zahloubení (24 až 27, 124 až 127, 224 až 227, 324 až 327, 724 a 727, 824 až 827, 1024 až 1027, 1124) mají ve vertikálním řezu vedeném stupačkou vose prvku tvar čtyřúhelníku, například pravoúhelníku, například čtverce nebo kosočtverce.
18. Šachtový prvek podle nároků 1 až 17, vyznačující se tím, že stupačky (18 až 21, 118 až 121, 218 až 221, 318 až 321, 418 až 421, 518 až 521, 618, 718 až 721, 818 až 821, 918 až 921, 1018 až 1021, 1118) zvláště zahloubení (24 až 27, 124 až 127, 224 až 227, 324 až 327, 424 až 427, 524 až 527, 624, 724 až 727, 843 až 846, 924 až 927, 1024 až 1027, 1124), které jsou zaformovány ve výstupku (23, 123, 223, 323, 1023, 1123) v mezistěně (842) nebo ve stěně (413, 513, 613, 713, 913) šachtového prvku (11 až 1111) mají šířku odpovídající šířce chodidla dospělého člověka.
19. Šachtový prvek podle nároků 1 až 18, vyznačující se tím, že stupačky (18 až 21, 118 až 121, 218 až 221, 318 až 321, 418 až 421, 518 až 521, 618, 718 až 721, 818 až 821, 918 až 921, 1018 až 1021, 1118) a zvláště zahloubení (24 až 27, 124 až 127, 224 až 227, 324 až 327, 424 až 427, 524 až 527, 624, 724 až 727, 843 až 846, 924 až 927, 1024 až 1027, 1124), které jsou zaformovány ve výběžku (23, 123, 223, 323, 1023, 1123), v mezistěně (842) nebo ve stěně (413, 513, 613, 713, 913) šachtového prvku (11 až 1111) mají na vnitřní ploše výběžku (23, 123, 223, 323, 1023, 1123), na vnitřní ploše mezistěny (842) nebo na vnitřní ploše (414, 514, 614, 714, 914) stěny (413, 513, 613, 713, 913) vyčnívající a v podstatě horizontálně probíhající nástupek (28 až 31, 128 až 131, 228 až 231, 328 až 331, 428 až 431, 528 až 531, 628, 728 až 731, 828 až 831, 928 až 931, 1028 až 1031, 1128), který je zároveň vytvořen jako madlo.
20. Šachtový prvek podle nároku 19, vyznačující se tím, že horní stěna nástupku (28 až 31, 128 až 131, 228 až 231, 328 až 331, 428 až 431, 528 až 531, 628, 728 až 731, 828 až 831,928 až 931, 1028 až 1031, 1128) je zdrsněna.
21. Šachtový prvek podle nároků 19 nebo 20, vyznačující se tím, že hrana nástupku (28 až 31, 128 až 131, 228 až 231, 328 až 331, 628, 828 až 831, 928 až 931, 1028 až

- 10CZ 282115 B6

1031, 1128) je rovná a hrana nástupku (428 až 431, 528 až 531, 728 až 731) je obloukovitá.
22. Šachtový prvek podle nároků 1 až21, vyznačující se tím, že stupačka, zvláště zahloubení (24 až 27, 124 až 127, 224 až 227, 324 až 327, 424 až 427, 524 až 527, 624, 724 až 727, 824 až 827, 924 až 927, 1024 až 1027, 1124) je, ve vertikálním řezu vedeném stupačkou v ose prvku a/nebo horizontálním řezu, čtvercová.
23. Šachtový prvek podle nároků 1 až 22, vyznačující se tím, že dno (34, 134, 234, 334, 434, 539, 634, 834, 934, 1134) zahloubení (24 až 27, 124 až 127, 224 až 227, 324 až 327, 424 až 427, 524 až 527, 624, 843 až 846, 924 až 927, 1124) probíhá horizontálně.
24. Šachtový prvek podle nároků 1 až 22, vyznačující se tím, že dno (734, 1034) zahloubení (724 až 727, 1024 až 1027) je směrem od nástupku (728 až 731, 1028 až 1031) zkosené směrem ven a dolů.
25. Šachtový prvek podle nároků laž24, vyznačující se tím, že obrysová čára koncové stěny (35, 135, 235, 335, 1035, 1135), která zevnitř vymezuje zahloubení (24 až 27, 124 až 127, 224 až 227, 324 až 327, 1024, až 1027, 1124) je ve vodorovném řezu stupačkou, obloukovitá nebo u zahloubení (424 až 427, 524 až 527, 624, 724 až 727, 924 až 927) je ve vodorovném řezu stupačkou přímočará.
26. Šachtový prvek podle nároků 1 až 25, vyznačující se tím, že zahloubení (124 až 127, 324 až 327, 1024 až 1027, 1124) má ve dnu alespoň jeden směrem dolů otevřený průchod (133, 333, 1033, 1133).
27. Šachtový prvek podle nároků 1 až 26, vyznačující se t í m , že každá stupačka (18 až 21, 118 až 121, 218 až 221, 318 až 321, 418 až 421, 518 až 521, 618, 718 až 721, 818 až 821, 918 až 921, 1018 až 1021, 1118) je opatřená nátěrem.
28. Šachtový prvek podle nároku 27, vyznačující se t í m , že nátěr je z ochranné vrstvy například ochranné barvy, která je i ochrannou proti korozi.
29. Šachtový prvek podle nároků 27 až 28, vyznačující se tím, že nátěr je ze signální barvy například se světélkující barvy.
30. Šachtový prvek podle nároků 1 až 29, vyznačující se tím, že sestává z betonu, jehož vodní činitel je 0,4 nebo menší.
31. Šachtový prvek podle nároků 1 až 30, vyznačující se tím, že je vyroben z vibračně zhutněného betonu.

23 výkresů