CZ281382B6

CZ281382B6 - Způsob obnovování vlastností železobetonu odstraněním chloridů

Info

Publication number: CZ281382B6
Application number: CS902336A
Authority: CZ
Inventors: Oystein Vennesland; Ole Arfinn Opsahl; John B. Miller
Original assignee: Norwegian Concrete Technologies A/S
Priority date: 1989-05-16
Filing date: 1990-05-14
Publication date: 1996-09-11
Also published as: PL166460B1; DK0398117T3; HU902666D0; RU2019654C1; IN178465B; FI100101B; PL285207A1; YU46950B; PT94043A; IS3573A7; YU94690A; FI902313A0; ATE121061T1; DE69018510T2; EP0398117B1; EP0398117A3; MY105975A; DE69018510D1; BR9000476A; CS9002336A2

Abstract

Způsob zahrnuje přechodné použití přilnavé omítky z elektrolytického materálu na betonové plochy. V přilnavé omítce jsou zality rozdělovací elektrody, nejlépe drátěná mříž. Mezi výztuží a rozdělovací elektrodou se použije napětí, které dostačuje k vyvinutí proudu asi 1 až 5 A/m.sup.2.n., což způsobí migraci chloridových iontů z betonu do elektrolytické omítky. Po zredukování obsahu chloridů v betonu na požadovanou úroveň se napětí přeruší a elektrolytická omítka a rozdělovací elektroda se odstraní. Nejvíce doporučovaným materiálem pro přilnovou elektrolytickou vrstvu je celulózová vláknina předem mísená s vodou nebo jiným roztokem, jako je hydroxid vápenatý v trysce a nastříkaná na povrch plochy, která má být ošetřena. Pro minimalizaci uvolňování volného plynného chlóru do okolí je nejlépe, když je rozdělovací elektroda tvořena železným materiálem, s chlórem reagujícím. Speciálně pro předpjatou výztuž proces monitoruje polarizaci předpjaté oceli, aby se předešlo vodíkŕ

Description

Vynález se týká způsobu obnovování železobetonu odstraňováním chloridů.

Dosavadní stav techniky

Jedním z vážných problémů při údržbě železobetonu je koroze vnitřní výztuže. V mnoha případech je koroze výztuže způsobena kontaminací chloridy. Ta může nastat postupným absorbováním chloridů během určité doby, nebo v některých případech přidáváním chloridů do původního betonu k urychlení jeho tuhnutí. Běžné způsoby pro opravu železobetonu, kontaminovaného chloridy, zahrnují fyzické odstranění kontaminovaného materiálu a jeho nahrazení čerstvým betonem. Tento způsob představuje nákladné a destruktivní řešení, hlavně u svislých a stropních ploch.

Při odstraňování chloridů se používalo elektrolytického způsobu pomocí iontové migrace. U tohoto způsobu se používalo elektrického napětí mezi vnitřní výztuží a povrchovou elektrodou, ponořenou v tekutém elektrolytu, umístěném na povrchu betonu. Působením povrchové elektrody, vytvářející kladný pól elektrického pole, záporné chloridové ionty, které jsou obsaženy uvnitř betonu, migrují z betonu do elektrolytu, kde se okysličují na kladné elektrodě na plynný chlor, nebo chemicky reagují se složkami v elektrolytu. Byly prováděny pokusy na mostovkách, kontaminovaných chloridy. Povrch mostovky byl rozdělen na sekce o ploše asi 3,5 m², které byly jednotlivě ošetřeny. Tyto sekce byly opatřeny utěsněnými přepážkami pro umístění tekutého roztoku elektrolytu. Jako elektrolytu se používalo roztoku hydroxydu vápenatého s měničem nebo bez měniče iontů. Použité napětí bylo 100 až 120 V a proud kolísal od 28 do 100 A na jednu sekci. Z betonu bylo možno odstranit až 90 % chloridu za 24 hodin. Když se použilo elektrolytu bez měniče iontů, vyvíjel se na platinovaných elektrodách plynný chlor a uvolňoval se jako volný plynný chlor..

Uvedený způsob nebyl komerčně úspěšný z několika důvodů: Za prvé, u tohoto napětí je třeba brát ohled na bezpečnost práce. A co je důležitější, tento způsob je použitelný pouze k odstraňování chloridů z horního povrchu vodorovných desek. Poměrně jednoduchý a levný je však běžný způsob odstraňování betonu, pokud se používá u vodorovné desky, obrácené nahoru. Uvedený způsob může být mnohem nákladnější než běžný způsob.

Podstata vynálezu

Uvedené nedostatky do značné míry odstraňuje způsob obnovování železobetonu odstraňováním chloridů, při kterém se na vnější povrch železobetonu nanese přilnavá prozatímní omítka z elektrolytického materiálu, do které se zapustí rozdělený elektrodový člen, přičemž mezi vnitřní výztuž železobetonu a rozdělený elektrodový člen se přivede proud o stejnosměrném napětí pro převádění chloridových iontů ze železobetonu do elektrolytického materiálu a po odstranění chloridů se přeruší přívod proudu o stejnosměrném napětí a odstraní se rozdělený elektrodový člen a přilnavá proza-1CZ 281382 B6 tímní omítka, podle vynálezu, jehož podstatou je, že se nejdříve připraví vláknitá celulózová kaše v roztoku elektrolytu, zejména ve vodném roztoku elektrolytu, pro vytvoření prozatímní samočinně přilnavé omítky, která se nastříká na vnější povrch železobetonu.

Na vnější povrch železobetonu se připevní bednění z nevodivého materiálu, uspořádané v roztečích, a dále se na vnější povrch železobetonu nastříká první vrstva prozatímní samočinně přilnavé omítky, a vně bednění a první vrstvy prozatímní samočinně přilnavé omítky se namontuje rozdělený elektrodový člen, na nějž se dále nastříká druhá vrstva prozatímní samočinně přilnavé omítky.

Vláknitá celulózová kaše se připraví smícháním převážně recyklovaného novinového papíru a tekutiny.

Před nanesením prozatímní samočinně přilnavé omítky se železobeton testuje na úroveň vlhkosti a v případě potřeby se navlhčí k dosažení úrovně relativní vlhkosti 90 % a po navlhčeni se zbaví povrchové vody před nástřikem prozatímní samočinně přilnavé omítky.

Rozdělený elektrodový člen se vytvoří ze sítového materiálu, přičemž v jednom provedení pro odstranění chloridů se rozdělený elektrodový člen vytvoří ze železného materiálu.

Ve výhodném provedení se rozdělený elektrodový člen vytvoří ze železného sítového materiálu, z drátů o průměru od 4 mm do 8 mm, s oky o velikosti od 10 do 15 cm.

Přivedením proudu o stejnosměrném napětí mezi vnitřní výztuž železobetonu a rozdělený elektrodový člen se udržuje průtok proudu od 1 A/m² do 5 A/m², přičemž k udržení hodnoty průtoku proudu se seřizuje napětí, které se seřizuje maximálně na hodnotu 40 V.

Vláknina v množství 2,5 až 3,0 kg se předem smíchá s tekutinou v množství 4 až 8 1.

Prozatímní samočinně přilnavá omítka se po nastříknutí na vnější pbvrch železobetonu periodicky zvlhčuje. Po předem stanovené době působení proudu o stejnosměrném napětí se určí obsah chloridů a přeruší se přívod proudu o stejnosměrném napětí, a po dosažení požadované úrovně obsahu chloridů se prozatímní samočinně přilnavá omítka odstraní.

Pro zabránění vývinu vodíku na katodě a zabránění zkřehnutí vnitřní výztuže vlivem vodíku se periodicky měří potenciálový rozdíl vnitřní výztuže a referenční elektrody, uložené v železobetonu v těsné blízkosti výztuže a přechodně se přerušuje přívod proudu o stejnosměrném napětí, když tento potenciálový rozdíl indikuje podmínky, příznivé pro vyvíjení vodíku.

Během přechodného přerušení přívodu proudu o stejnosměrném napětí se přivádí proud o stejnosměrném napětí, ale opačné polarity, mezi vnitřní výztuž a prozatímní samočinně přilnavou omítku z elektrolytického materiálu. Elektrolytem je ve výhodném provedení hydroxid vápenatý.

-2CZ 281382 B6

Způsob obnovování železobetonu odstraňováním chloridů podle vynálezu představuje bezpečné a ekonomicky výhodné řešení s rozumnými energetickými nároky, a co je důležité, toto řešení může být použito u svislých ploch a u ploch, obrácených dolů. Důležitým aspektem je použití prozatímní samočinně přilnavé omítky, která vytváří elektrolytický materiál, a která dobře drží na uvedených plochách. Elektrody jsou zality uvnitř této omítky. Po ukončení celého způsobu, to je, když dojde ke snížení hladiny chloridové kontaminace na požadovanou hodnotu, se s povrchu betonu velice snadno sejme jak prozatímní samočinné přilnavá omítka, tak elektrody. Tím se způsob podle vynálezu výrazně liší od systémů katodické ochrany, například tam, kde jsou tyto systémy nainstalovány permanentně, pro průběžné udržování elektrického napětí mezi vnitřní výztuží a povrchovou elektrodou.

Podle výhodného provedení způsobu podle vynálezu je elektrolytický materiál prozatímní samočinně přilnavé omítky tvořen směsí celulózové vlákniny a vody nebo jiného roztoku, která samočinně přilne k povrchu železobetonu. Vzniklá vláknitá celulózová kaše, připravená ve výhodném provedení smícháním převážně recyklovaného novinového papíru a tekutiny na výstupu z trysky, se nastříkává na povrch železobetonu, který má být ošetřen. Povrch železobetonu váže část roztoku z nastříkané směsi a způsobí, že směs pevně přilne k tomuto povrchu. Oblast železobetonu, který má být ošetřen způsobem podle vynálezu, se testuje na obsah chloridů pomocí testovacích vzorků, které se odebírají z jádra železobetonu. Z těchto vstupních testů se dá přibližně určit doba k dosažení žádané úrovně snížení obsahu chloridů. Způsob se může provádět až do uplynutí uvedené přibližně určené doby, kdy lze odebrat další vzorky pro stanovení konečných podmínek ošetření povrchu. Přehled obrázků na výkrese

Vynález bude blíže osvětlen pomocí výkresu, kde na obr. 1 je v částečném nárysu znázorněna část železobetonové stěny, která je připravena k provádění způsobu podle vynálezu, jejíž části jsou odstraněny pro znázornění některých dalších podrobností, na obr. 2 je v částečném řezu podle přímky 2 - 2 z obr. 1 a ve zvětšeném měřítku znázorněna část stěny a na obr. 3 je znázorněn zjednodušený diagram napětí - čas průběhu křivky referenčního napětí, zobrazovaného ke zjišťování stavu železné výztuže během provádění způsobu.

Příklady provedení vynálezu

Těleso 10 železobetonové konstrukce může být provedeno jako svislá stěna nebo stropní konstrukce. Stěna obvykle obsahuje řadu vložených ocelových tyčí 11 vnitřní výztuže běžného typu. Když je tato železobetonová konstrukce kontaminovaná chloridy, může být obnovena pomocí prozatímní, samočinně přilnavé omítky 12 z elektrolytického materiálu, nastříknuté na jeden povrch konstrukce tělesa 10, nejlépe na ten povrch, který je nejvíce kontaminován. V této prozatímní, samočinně přilnavé omítce 12 je zapuštěn prozatímní rozdělený elektrodový člen 13., zejména ve tvaru mřížové konstrukce z vodivého drátu. Mezi ocelovými tyčemi 11 vnitřní výztuže a konstrukcí prozatímního rozděleného elektrodového členu 13 je propojen zdroj 14 vnějšího stejnosměrného napětí. Vzniklé elektrické pole vyvolá během času elektrolytickou migraci chlori-3CZ 281382 B6 dových iontů z vnitřních částí stěny tělesa 10., přiléhajících k ocelovým tyčím 11 vnitřní výztuže, do omítky 12 z elektrolytického materiálu. Během provádění způsobu podle vynálezu po uplynutí předem určené doby, kdy se obsah chloridů v železobetonu dostatečně sníží, se odpojí zdroj 14 vnějšího stejnosměrného napětí, odstraní se elektrodový člen 13 a prozatímní omítka 12 z elektrolytického materiálu a na vnější povrch 15 stěny, tvořící těleso 10 železobetonové konstrukce, se obvykle nanese neznázorněný povlak z těsnicího materiálu pro zabránění případným dalším infúzím směsí, obsahujících chloridy. Pro vnější elektrodový člen 13 je příznačné, že je rozdělený. Toho se dosáhne použitím mřížové konstrukce, která sestává z první sestavy 16 drátů, uspořádané kolmo ke druhé sestavě 17, přičemž dráty jsou bodově svařeny nebo jinak spojeny v místech vzájemného styku. Zvlášť. výhodné uspořádání obou sestav 16 a 17 drátů rozděleného elektrodového členu 13 je znázorněno na obr. 1, kde mají dráty průměr přibližně 6 mm a jsou sestaveny tak, že tvoří sít s oky o velikosti 10 až 15 cm. Specifické tvary konstrukce rozděleného elektrodového členu 13 se mohou samozřejmě výrazně lišit, pokud je rozdělený elektrodový člen 13 rozmístěn poměrně pravidelně po celém povrchu, který má být. ošetřen.

U mnoha elektrolytických systémů pro ošetřování betonu, jako jsou například systémy katodické ochrany, je tvořen systém vnějších elektrod z materiálu, jako je platinovaný titan, který nereaguje s migrujícími chloridovými ionty. Za vhodných okolností může být rozdělený elektrodový člen 13., použitý u způsobu podle vynálezu, vytvořen z podobných materiálů. Nevýhodou těchto materiálů je však, že se uvolňuje do okolí volný plynný chlor, jestliže se nepoužije nějaký druh měniče iontů

U způsobu podle vynálezu je rozdělený elektrodový člen 13 vyroben z oceli. Během provádění tohoto způsobu reagují volné chloridové ionty s ocelí a způsobují její korozi. Tak se podstatně snižuje jakékoliv uvolňování volného plynného chloru. Během času se vlivem vznikající koroze zmenšuje průměr jednotlivých drátů, a je třeba zvýšit napětí pro zachování hustoty proudu. V některých případech, kdy problém chloridové kontaminace je obzvláště vážný, může se vlivem koroze skutečně přerušit spojení v konstrukci rozděleného elektrodového členu 13., který by měl být vyměněn.

Rozdělený elektrodový člen 13., vyrobený z drátěné mříže může být přidržován v malé vzdálenosti od vnějšího povrchu 15 tělesa 10 železobetonové konstrukce pomocí hranolků 18, které jsou obvykle tvořeny dřevěnými tyčemi o tlouštce asi 2 cm. Jak je znázorněno na obr. 1, mohou tyto hranolky 18, které jsou připevněny k vnějšímu povrchu, tvořit velkou mříž o rozměru 2 x 2 m. Rozdělený elektrodový člen 13, vyrobený z drátěné mříže, se potom připevní k hranolkům 18 pomocí sešívacích skobiček nebo jiných vhodných prostředků tak, že rozdělený elektrodový člen 13 je udržován v příslušné vzdálenosti od vnějšího povrchu 15 tělesa 10 železobetonové konstrukce.

Prozatímní omítka 12 může být obecně vytvořena z jakéhokoliv samočinně přilnavého elektrolytického materiálu, který je schopen zadržovat vlhkost a mít v tomto stavu odpovídající úroveň vodivosti. Podle vynálezu je však elektrolytická, prozatímní, samo-4CZ 281382 B6 činně přilnavá omítka 12 vytvořena z vláknité celulózové kaše, tvořené směsí vlákniny v roztoku elektrolytu, jako je voda nebo roztok hydroxidu, vápenatého. U tohoto způsobu se s výhodou používá obvyklý druh papírenské kaše, například z recyklovaného papíru. Tento materiál se nanáší na povrch tělesa 10 železobetonové konstrukce nastříknutím pomocí směšovací trysky 19 po jeho smísení s roztokem v této trysce.

Těleso 10 železobetonové konstrukce se připraví pro nanesení vrstvy prozatímní, samočinně přilnavé omítky 12 počátečním testováním úrovně vlhkosti, která se v případě potřeby upraví. Na povrchu betonového tělesa 10 se vytvoří žlábek, jehož výstup se utěsní na takovou dobu, aby se stabilizovala úroveň relativní vlhkosti vzduchu ve žlábku. Relativní vlhkost vzduchu se potom změří běžným měřicím přístrojem. Jestliže je úroveň vlhkosti 90 % nebo nižší, je třeba pokropit vnější povrch 15 betonového tělesa 10 vodou až k bodu nasycení. Po krátké době vysychání povrchu se na vlhký beton nastříkne směs celulózové vlákniny a vody nebo jiného roztoku. Vzhledem k póréznosti betonu přilne tato směs pevně k vnějšímu povrchu 15 betonového tělesa 10, protože tekutina ze směsi má sklon k pronikání do pórů v betonu.

Je přitom žádoucí, aby směs vlákniny a roztoku obsahovala rozsekanou vlákninu, smíšenou homogenně s roztokem v poměru asi 2,7 až 4,0 litrů vody nebo jiného roztoku na kg suché vlákniny. Tyto dva materiály se smísí ve směšovací trysce 19, do níž se přivádí vláknina se vzduchem přívodní trubkou 22, a v níž se mísí s tekutou složkou, přiváděnou trubicí 23. Směs vlákniny a roztoku rychle tuhne a vytváří materiál podobný papírové kaši, který samočinně přilne k betonu a má vysoký stupeň přilnavosti. Je výhodné, když se první vrstva této směsi nastříká na betonový povrch v tloušťce, odpovídající přibližně síle dřevěných hranolků 18 (například asi 2 cm). Po nanesení této první vrstvy se na odkryté plochy 24 hranolků 18 připevní mřížka rozděleného elektrodového členu 13. Potom se na povrch rozděleného elektrodového členu 13 nastříká další vrstva této směsi tak, že celková tloušťka nastříknuté vrstvy je přibližně 4 až 5 cm. Celkové množství této směsi činí 5 až 6 kg suché vlákniny na 8 až 10 litrů vody nebo jiného roztoku. Materiál podobný papírové kaši tvoří elektrolytickou, prozatímní, samočinně přilnavou omítku 12 a má dostatečně vysoký stupeň vodivosti vzhledem k obsahu vlhkosti, což umožňuje výhodné provádění tohoto způsobu. Jakmile byla tato směs nanesena popsaným způsobem, může se okamžitě zapojit zdroj 14 vnějšího napětí. Pro zajištění dostatečného stupně vlhkosti elektrolytické omítky 12 se její povrch podle potřeby zvlhčí vodou, což obvykle postačí dvakrát denně.

Zdroj 14 udržuje požadované napětí, dokud úroveň chloridů neklesne na přijatelnou úroveň. Před zahájením způsobu se na vybraných místech odebírají vzorky z jádra železobetonu. Z obsahu chloridů těchto vstupních vzorků se dá přibližně určit doba provádění tohoto způsobu. Když se tato doba blíží, je možno odebrat další vzorky pro případ potřeby stanovení doby s vyšším stupněm přesnosti, zbývající k ošetření betonu ke snížení obsahu chloridů na předem stanovenou vyhovující úroveň. Obvykle se napětí zdroje 14 nastaví tak, aby se udržela hustota proudového toku mezi vnitřní a vnější, soustavou elektrod přibližně na 1,5 A/m² beto-5CZ 281382 B6 nového povrchu. Většinou se však napětí udržuje ve všech případech z důvodů bezpečnosti na 40 V nebo i méně.

Při provádění způsobu podle vynálezu lze přijmout opatření k monitorování stavu ocelové výztuže, aby se předešlo její nadměrné polarizaci. Zejména tam, kde je výztuž udržována pod napětím, například v určitých typech betonových konstrukcí, které se předpínají dodatečně nebo předem, by se normálně neuvažovalo s použitím popsaného způsobu pro odstraňování chloridů s ohledem na nebezpečí vodíkové křehkosti napjaté oceli. V průběhu provádění tohoto způsobu se ocelová výztuž postupně polarizuje. Když polarizace dosáhne kritické hodnoty, což může nastat během několika týdnů, podporuje se tvorba vodíku a ocel, která je napjatá, se může stát předmětem vodíkové křehkosti. Takové podmínky by byly pro konstrukci z předpjatého betonu velice škodlivé. Stav vnitřní ocelové výztuže se monitoruje periodicky. Jakmile polarizace dosáhne nebezpečné úrovně, může se způsob přerušit na dobu dostatečnou k utlumení polarizace. Proudový tok může být také na krátkou dobu obrácen, aby se polarizace utlumila zvýšenou rychlostí. Monitorování polarizace se výhodně provádí referenčním poločlánkem 25. který je uložen do betonu těsně u tyče 11 výztuže. Jakmile napětí, které vznikne mezi tyčí 11 výztuže a referenčním poločlánkem 25, dále uváděné jako referenční napětí, dosáhne předem stanovené úrovně, indikující kritický stupeň polarizace, mohou se provádět požadované modifikace tohoto způsobu, to je přerušení nebo obrácení napětí. Když je například referenčním poločlánkem 25 poločlánek měd - síran mědnatý, bude napětí minus 1 000 mV ukazovat počátek nebezpečného stavu, kdy by tento způsob měl být dočasně přerušen nebo kdy by měl být proud obrácen. Tam, kde je referenčním poločlánkem olovo - oxid olovnatý, bude naměřených minus 500 mV ukazovat nebezpečnou úroveň. Aby se dalo přesně změřit referenční napětí mezi tyčí 11 výztuže a referenčním poločlánkem 25 pomocí voltmetru V, je nutné přerušit primární napětí ze zdroje 14. Toto napětí se přerušuje v periodických cyklech, například každých deset minut nebo podobně. Jak je znázorněno na obr. 3, jestliže se přeruší vnější napětí ze zdroje 14, dochází k utlumení referenčního napětí podle křivky 30, nejdříve rychle a potom pomaleji, když se blíží omezující podmínce, představující skutečné referenční napětí. Po přerušení na dobu 5 až 10 sekund se začíná křivka 30 narovnávat a začíná být zřejmé, jestli referenční napětí dosáhne předem stanovené nebezpečné úrovně 31 napětí, jehož hodnota je funkcí složení referenčního poločlánku 25. Na obr. 3 jsou znázorněny tři přerušovací cykly. U prvního cyklu, na konci přerušovací periody, je referenční napětí na úrovni 32, což je dostatečně nad předem stanovenou nebezpečnou úrovní. Proto se znovu zapne zdroj 14 vnějšího napětí. Ve druhém přerušovacím cyklu, asi o 10 minut později, se křivka 33. poklesu referenčního napětí blíží, ale stále nedosahuje nebezpečné úrovně 31. Zdroj 14 vnějšího napětí se znovu zapne pro další cyklus. Na konci třetího cyklu křivka 34 poklesu napětí poklesne pod čáru, znázorňující nebezpečnou úroveň pro ocel. V tomto okamžiku se přívod vnějšího napětí ze zdroje 14 odpojí na dostatečnou dobu pro utlumení polarizace, nebo se může přivést napětí v krátkém časovém úseku v opačném směru.

Provádění postupu se dá ovládat úplně automaticky, například pomocí jednoduché sestavy obvodu mikroprocesoru, určené k přerušování vnějšího napětí na předem stanoveném základě a k monitoro-6CZ 281382 B6 vání křivky poklesu referenčního napětí. V případě potřeby se může použít poločlánkového monitoru ve spojení s jakoukoliv železobetonovou konstrukcí, ať už je vnitřní výztuž napjata nebo ne. Použití takového ovládání se však považuje za velice důležité ve spojení s předpjatou výztuží.

Způsob podle vynálezu představuje zvláště výhodné a účinné řešení problému odstraňování nadbytečných chloridů ze železobetonových konstrukcí v podstatě neinvazním způsobem. Použití samočinně přilnavého a odstranitelného materiálu jako elektrolytického média umožňuje provádění elektrolytické techniky na svislých plochách, právě tak jako na stropních plochách. Elektrolytická, prozatímní, samočinně přilnavá omítka 12 zůstává dostatečně vlhká pro zajištění odpovídající úrovně vodivosti, přičemž současně zůstává přilnavá a soudržná během provádění tohoto způsobu, a na jeho konci se dá snadno odstranit.

Velkou výhodou je, že se tato omítka 12 skládá z materiálu podobného papírové kaši, vytvořené z vláknité celulózové kaše, která může být tvořena kaší z novinového papíru, obsahující sekanou vlákninu. Vláknina může být nepoužitá, ale z důvodu nákladů je vhodnější recyklovaný novinový papír. Vláknina se přímo na místě smíchá s tekutinou a nastříká se na betonový povrch, upravený zvlčením alespoň na 90 % relativní vlhkosti. Kašovitý materiál, nanesený přímo na místě, má pro tento způsob důležité výhody s ohledem na přilnavost k betonovému povrchu, což umožňuje jeho použití na svislých nebo stropních plochách. Tento materiál je také samozřejmě lehký, což opět umožňuje jeho použití na svislých nebo stropních plochách. Nanášení elektrolytické omítky 12 z papírové kaše na betonový povrch je snadné a levné a provádí se pomocí trysky 19, která slouží jak k míšení, tak k nastříkávání materiálu. Vzhledem k malé hmotnosti tohoto materiálu je vhodné při jeho používání samostatně přidržovat rozdělený elektrodový člen 13, vyrobený z drátěné mříže, což se provádí pomocí dřevěných hranolků 18 nebo jiného poměrně nevodivého materiálu.

Materiál podobný papírové kaši, který se používá jako elektrolytická, prozatímní, samočinně přilnavá omítka 12, se snadno udržuje. Může se snadno opakovaně zvlhčovat postřikem vodou nebo jiným roztokem. Je také velice trvanlivý, a proto může být snadno uchováván na svém místě po dobu ošetřování železobetonu, obvykle dva až osm týdnů. A navíc, což je zvlást důležité, tento materiál se může po ukončení způsobu odstranit vysokotlakým otryskáním. Odstranění použitého materiálu je velmi jednoduché a poměrně levné .

Ve většině případů se při provádění tohoto způsobu používá jako vnější elektrody rozděleného elektrodového členu 13., vyrobeného ze železné, resp. ocelové drátěné mříže, která se osadí uvnitř elektrolytické, prozatímní, samočinně přilnavé omítky 12. Použití ocelové drátěné mříže, tvořící rozdělený elektrodový člen

13. a uvolňování chloridových iontů z betonu a jejich migrace do elektrolytické, prozatímní, samočinně přilnavé omítky 12 způsobuje korozi ocelové mříže spíše než emitování volného, plynného chloru. V mnoha případech nemůže být z bezpečnostních důvodů tolerováno uvolňování velkého množství volného plynného chloru. Toto použití ocelové drátěné mříže, tvořící rozdělený elektrodový člen 13., je například nej lepší řešení k zajištění výměny iontů,

-7CZ 281382 B6 přestože je mříž ničena korozí. Ve většině případů může být koroze kompenzována zvýšením hodnot napětí, maximálně až do 40 V. V některých obzvláště vážných případech se může ocelová mříž vyměnit ještě před ukončením způsobu. I když se nedá vyloučit použití obvyklých materiálů, jako je platinovaný titan, dává se přednost oceli pro výrobu drátěné mříže, tvořící rozdělený elektrodový člen 13., protože ocel je výhodná pro většinu použití.

Ve všech příkladech použití způsobu podle vynálezu se může provádět monitorování polarizace vnitřní ocelové výztuže železobetonu jako důležité kontrolní kritérium. Z hlediska nebezpečí vodíkové křehkosti by se dříve nepovažovalo za vhodné použít tohoto způsobu obnovování železobetonu pomocí odstraňování chloridů v případech, kdy je vnitřní ocelová výztuž napjatá, zejména u předpjatých nebo dodatečně napjatých konstrukcí. Monitorování se může provádět například pomocí zalitého referenčního poločlánku 25. Zvyšování polarizace výztuže během provádění způsobu podle vynálezu se periodicky monitoruje. Když dosáhne úrovně, při níž je usnadněno vyvíjení plynného vodíku, a tedy pravděpodobně dojde k vodíkové křehkosti napjaté oceli, provádění způsobu se na určitou dobu přeruší, nebo se na krátkou dobu převrátí polarita přiváděného napětí, aby se utlumila polarizace. Tak může být tento způsob bezpečně prováděn i u konstrukcí z předpjatého betonu.

Je samozřejmé, že popsané a zobrazené konkrétní příklady provedení tohoto vynálezu slouží pouze k jeho znázornění, a že mohou být provedeny určité změny, aniž by došlo k překročení rozsahu vynálezu, který je vymezen přiloženými nároky.

Claims

rozdělený elektrodový vyznačuj ící

Způsob obnovování železobetonu odstraňováním chloridů, při kterém se na vnější povrch železobetonu nanese přilnavá prozatímní omítka z elektrolytického materiálu, do které se zapustí rozdělený elektrodový člen, přičemž mezi vnitřní výztuž železobetonu a rozdělený elektrodový člen se přivede proud o stejnosměrném napětí pro převádění chloridových iontů ze železobetonu do elektrolytického materiálu a po odstranění chloridů se přeruší přívod proudu o stejnosměrném napětí a odstraní se člen a přilnavá prozatímní omítka, se tím, že se nejdříve připraví vláknitá celulózová kaše v roztoku elektrolytu, zejména ve vodném roztoku elektrolytu, pro vytvoření prozatímní samočinně přilnavé omítky (12), která se nastříká na vnější povrch (15) železobetonu.
2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se na vnější povrch (15) železobetonu připevní bednění z nevodivého materiálu, uspořádané v roztečích, a dále se na vnější povrch železobetonu nastříká první vrstva prozatímní samočinně přilnavé omítky (12), a vně bednění a první vrstvy prozatímní samočinně přilnavé omítky (12) se namontuje rozdělený elektrodový člen (13), na nějž se dále nastříká druhá vrstva prozatímní samočinně přilnavé omítky(12).

-8CZ 281382 B6
3. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že vláknitá celulózová kaše se připraví smícháním převážně recyklovaného novinového papíru a tekutiny.
4. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že před nanesením prozatímní samočinně přilnavé omítky (12) se železobeton testuje na úroveň vlhkosti a v případě potřeby se navlhčí k dosažení úrovně relativní vlhkosti 90 % a po navlhčení se zbaví povrchové vody před nástřikem prozatímní samočinně přilnavé omítky (12).
5. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že rozdělený elektrodový člen (13) se vytvoří ze sítového materiálu.
6. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že pro odstranění chloridů se rozdělený elektrodový člen (13) vytvoří ze železného materiálu.
7. Způsob podle nároku 6, vyznačující se tím, že rozdělený elektrodový člen (13) se vytvoří ze železného sítového materiálu, z drátů o průměru od 4 mm do 8 mm, s oky o velikosti od 10 do 15 cm.
8. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že přivedením proudu o stejnosměrném napětí m i vnitřní výztuž železobetonu a rozdělený elektrodový člen (13) se udržuje průtok proudu od 1 A/m² do 5 A/m², přičemž k udržení hodnoty průtoku proudu se seřizuje napětí.
9. Způsob podle nároku 8, vyznačující se tím, že se napětí seřizuje maximálně na hodnotu 40 V.
10. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že vláknina v množství 2,5 až 3. O kg se předem smíchá s tekutinou v množství 4 až 8 1.
11. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že prozatímní samočinně přilnavá omítka (12) se po nastříknutí na vnější povrch(15) železobetonu periodicky zvlhčuje.
12. Způsob podle nároků 1 až 11, vyznačující se tím, že po předem stanovené době působení proudu o stejnosměrném napětí určí obsah chloridů a přeruší se přívod proudu o stejnosměrném napětí a po dosažení požadované úrovně obsahu chloridů se prozatímní samočinně přilnavá omítka (12) odstraní .
13. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že pro zabránění vývinu vodíku na katodě a zabránění zkřehnutí vnitřní výztuže (11) vlivem vodíku se periodicky měří potenciálový rozdíl vnitřní výztuže (11)a referenční elektrody (25) uložené v železobetonu v těsné blízkosti výztuže (11)a přechodně se přerušuje přívod proudu o stejnosměrném napětí, když tento potenciálový rozdíl indikuje podmínky, příznivé pro vyvíjení vodíku.

-9CZ 281382 B6
14. Způsob podle nároku 13, vyznačující se tím, že během přechodného přerušení přívodu proudu o stejnosměrném napětí se přivádí proud o stejnosměrném napětí, ale opačné polarity, mezi vnitřní výztuž (11) a prozatímní samočinně přilnavou omítku (12) z elektrolytického materiálu.
15. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že elektrolytem je hydroxid vápenatý.