CZ280707B6 - Komunikační systém - Google Patents

Abstract

Komunikační systém obsahuje maticový přepínač (40), který je připojen k množině portů (30, 32, 34, 36, 38, 42, 44, 46, 48) a který je dále připojen k řídící sběrnici (52), přičemž maticový přepínač (40) obsahuje spojovací/odpojovací logiku (600), která má vstup připojený k výstupu řídící sběrnici (52), a která má výstup připojený ke vstupu adresových zámků (602), které mají další vstup, který je připojen k výstupu řídící sběrnice (52).ŕ

Description

Komunikační systém

Oblast techniky

Vynález se týká komunikačního systému pro zpracování dat, zejména obvodu pro řízení toku informace přes informační sběrnici tajným poslechem na komunikacích mezi dvěma přístroji.

Dosavadní stav techniky

Systémy pro zpracování dat často vyžadují komunikaci mezi periferními stanicemi, terminály nebo množstvím počítačů. V systému pro zpracování dat o vysoké výkonnosti jsou pro získání vysoké výkonnosti kritické vnitřní komunikace mezi složkami systému. Příklad vysoce výkonného systému obecně používaného je telekomunikační systém.

Patentový spis Spojených států amerických číslo 4,256,926 popisuje příklad mikroprocesory řízeného telekomunikačního přepínacího systému, který obsahuje rozdělené řízení rozdělenými mikroprocesory, kde mikroprocesory obsahují pufry, které zajišťují komunikace, požadované mezi mikroprocesory.

Patentový spis Spojených států amerických číslo 4,119,803 popisuje telefonní výměnný přepínací systém, který je řízen párem řídicích jednotek, které přes centralizovaný mechanismus obsahují násobné registry pro řízení provozu a dialogovou část, která zajišťuje řízení a komunikace informací s telefonním výměnným zařízením.

Patentový spis Spojených států amerických číslo 4,412,282 popisuje telefonní přepínací obvod, řízený mikroprocesory, který zajišťuje zvýšenou spolehlivost paritními obvody pro data a adresy.

Patentový spis Spojených států amerických číslo 4,580,011 popisuje rozdělený procesní telefonní přepínací systém, který obsahuje nadřazený řídicí mikroprocesor, který řídí několik mikroprocesorů zvláštních funkcí.

Rozdíl mezi obvodem telekomunikací a obecným interkomunikačním obvodem pro zpracování dat je ten, že v nějakém systému pro zpracování dat je počet terminálů pro komunikaci menší a že požadovaný průchod dat pro komunikaci systému pro zpracování dat je obecně vyšší. Nicméně dynamická propojitelnost je vždy požadována. Proto jsou pro komunikaci mezi jedním a druhým prvkem systému pro zpracování dat vytvořeny rozličné techniky. Příklad je popsán v patentovém spisu Spojených států amerických číslo 4,264,782, kde hlavní procesor komunikuje s několika terminály přes datovou komunikační síť. V tomto systému mohou být komunikace zakryty, ale jsou stále řízeny hlavním CPU. Když je hlavní CPU nadřazený, terminály jsou podřízené a veškeré řízení komunikací přes datovou komunikační síť je potom řízeno hlavním CPU. To může být úzký profil, když systémy pro zpracování dat obsahují několik autonomních prvků, vyžadujících komunikace.

-1CZ 280707 B6

Patentový spis Spojených států amerických číslo 4,551,831 obsahuje jiný příklad komunikační sítě pro zpracování dat, který znázorňuje multiplexový přepínač, použitý pro řízení několika kanálů. Centrální CPU řídí multiplexový přepínač. Další ukázka prvku komunikací pro zpracování dat je v patentovém spisu Spojených států amerických číslo 4,710,868, který popisuje propojení několika pracovních stanovišť s ústřední pamětí. Pracovní stanoviště přistupují k ústřední paměti přes dvouúrovňový přepínač, který zajišťuje přeměnu virtuální adresy na reálnou adresu i přepínání.

Mnohé vysoce výkonné komunikační systémy pro zpracováni dat vyžadují, aby několik prvků pro zpracování dat komunikovalo navzájem současně. Tato možnost je zajištěna použitím křížového bodového přepínače. Příklad implementace křížového bodového přepínače je znázorněn v patentovém spisu Spojených států amerických číslo 4,539,564. Tento je porovnán se sběrnicí pro jednu informaci, která zajišťuje pouze jeden komunikační kanál v kterémkoli čase. V typickém uspořádání křížový bodový přepínač bude zajišťovat pro kterýkoli terminál schopnost hovořit s kterýmkoli jiným nečinným terminálem systému a dále zajistí současné komunikace mezi několika páry terminálů. Tradičně je to splněno terminálem, vyžadujícím přístup ke křížovému bodovému přepínači přes kontrolér ústředního přepínače k určení, zda přijímací terminál může přijmout přenos ze zdrojového terminálu. Po přijetí stavového signálu, oznamujícího, že taková komunikace může být dokončena, je dán křížovému bodovému přepínači povel, aby zajistil spojení mezi vysílacím terminálem a přijímacím terminálem, aby tyto dva terminály mohly vyměnit informaci. Když má být komunikace skončena, zdrojový terminál tradičně signalizuje ústřednímu kontroléru křížového bodového přepínače odpojení přijímacího terminálu.

Úkolem vynálezu je vytvořit inteligentní mechanismus pro řízení vzájemné komunikace mezi prvky v systému pro zpracování dat monitorováním jejich komunikací pro určení, kdy má být provedena změna v komunikačním systému. Tento úkol je splněn monitorováním přenosů mezi dvěma prvky systému.

Patentový spis Spojených států amerických 4,539,564 popisuje jedno provedení křížového bodového přepínače, který uvádí monitory vstupů a výstupů. Toto monitorování se však provádí pouze pro určení, zda jsou podmínky chyby, jakož i určeni zdrojů těchto podmínek chyb. Podobně IBM Technical Disclosure Bulletin svazek 31, číslo 1, červen 1988 obsahuje pojednání o názvu Cross Point Switch Tracer, popisující také řídící obvod pro monitorování a časování komunikací přes křížový bodový přepínač. Žádné z těchto pojednání nepopisuje nějaký mechanismus, ve kterém jsou komunikace monitorovány pro řízení komunikací na nějaké informační sběrnici.

Podstata vynálezu

Vynález tudíž vytváří komunikační systém, obsahující maticový přepínač, připojený ke množině portů a dále připojený k řídicí sběrnici a obsahující spojovací/odpojovací logiku, která má vstup připojený k výstupu řídicí sběrnice a výstup připojený ke vstupu adresových zámků, které mají další vstup, připojený k výstupu

-2CZ 280707 B6 řídicí sběrnice. Maticový přepínač dále obsahuje množinu vstupních pufrů, které mají vstupy připojeny k výstupům jednotlivých portů. Maticový přepínač dále obsahuje množinu obvodů volby dat, přičemž každý z obvodů volby dat je připojen ke zmíněné množině vstupních pufrů. Maticový přepínač dále obsahuje množinu výstupních pufrů, které mají vstupy jednotlivě připojeny k výstupům zmíněné množiny obvodů volby dat a které mají výstupy připojené jednotlivě ke vstupům zmíněných portů. Maticový přepínač dále obsahuje množinu registrů, které mají vstupy jednotlivě připojeny k výstupům adresových zámků a které mají výstupy jednotlivě připojeny ke vstupům zmíněných obvodů volby dat.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je znázorněn na výkresech, kde obr. 1 je blokové schéma, znázorňující osm systémů, připojených k prvnímu křížovému bodovému přepínači a jeden systém připojený ke druhému křížovému bodovému přepínači, obr. 2 je blokové schéma, znázorňující obsahy křížového bodového přepínače, obr. 3 je blokové schéma, znázorňující obsahy portového obvodu křížového bodového přepínače, obr. 4 je blokové schéma křížového bodového přepínače, obr. 5A je diagram události, znázorňující události mezi portem A, portem B a křížovým bodovým přepínačem při vytvoření spoje mezi portem A a portem B, obr. 5B je diagram události, znázorňující rozpojení mezi portem A a portem B, obr. 6 je vývojové schéma, znázorňující řízení portu, když je komunikační snímek přijat z jeho spoje, obr. 7 je vývojové schéma, znázorňující řízení portu, když je přijata žádost z komunikační sběrnice, obr. 8 je vývojové schéma, znázorňující ukončení komunikací portem a obr. 9 je vývojové schéma, znázorňující řízení maticového přepínače během komunikace mezi dvěma porty.

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 je blokové schéma komunikačního systému, který obsahuje několik systémů 14., 16, 18, 20, 22, 24, 26 a 28, které jsou připojeny ke křížovému bodovému přepínači 10. Každý ze systémů, jako systém 14 je ke křížovému bodovému přepínači 10 připojen portem 8. Je zřejmé, že každý systém, jako systém 24, může být alternativně připojen k přídavným křížovým bodovým přepínačům, jako je křížový bodový přepínač 12 pro redundanci schopnosti propojení. V přednostním provedení systém 14 a systém 24 jsou RISC systém/6 000 pracovních stanovišť, která jsou připojena sériovým kanálem optických vláken ke křížovému bodovému přepínači 10. V tomto přednostním provedení může každý RISC systém/6 000 obsahovat čtyři porty pro implementaci propojení sériových vazeb. Příklad protokolu, použitého s propojením sériových vazeb je ESCON, což znamená Enterprise Systém Connection for the IBM 3090 Enterprise Systém Seriál Input/Output Channel. Je zřejmé, že v tomto přednostním provedení, když má být některý systém připojen k jinému systému pro zajištění informace ke druhému systému, veškerá informace je zajištěna přes tento kanál optických vláken sériově vázaný. Zdrojový systém vyšle snímek informace až do 32 byte pro začátek vytvoření komunikace s přijímacím systémem. Po vyslání a přijmutí prvního snímku a vytvoření spojení přes křížový bodový přepínač 10 je toto spojení udržováno, takže zdrojový systém může plynule posílat další snímky informace do přijímacího

-3CZ 280707 B6 systému až do vyslání přerušovacího snímku k oznámení přijímacímu systému a křížovému bodovému přepínači 10., že nastalo rozpojení. V přednostním provedení je křížový bodový přepínač vytvořen jako přepínač N x N, nesoucí N x N portů pro zajištění současné komunikace mezi spojenými porty a systémy, připojenými k portům.

Obr. 2 je blokové schéma datového křížového bodového přepínače 10. V tomto přednostním provedení je vytvořen přepínač 16 x 16. Pro účely tohoto popisu je znázorněno pouze osm portů ze šestnácti. Každý port 30 je připojen k rozhodovací sběrnici 50 portu, řídicí sběrnici 52 portu a k přenosovým linkám dat, jako 54 a 55 pro porty 30, popřípadě 42. Každý z těchto portů je připojen těmito linkami dat k maticovému přepínači 16 x 16, označenému 40. Maticový přepínač 40 může být odstavného typu jako GIGABIT Logic 10G051, který zajišťuje propojení křížového bodového přepínače mezi porty, s výjimkou logiky 600 a adresových zámků 602 v obr. 4.

V tomto přednostním provedení každý port zajišťuje optickoelektrickou přeměnu, aby informace byla poslána v elektrické formě mezi porty přes maticový přepínač 40 rozměru 16 x 16. Na začátku se některý port, například port 30 může pokusit o spojení s jiným portem, například portem 32. Port 30 napřed žádá rozhodnutí. To znamená, že port 30 žádá přidělení na rozhodovací sběrnici 50 přes rozhodovací obvod 38 sběrnice. Po obdržení přidělení je přes řídicí sběrnici 52 poslána žádost o spojení do portu 32. Nyní je přijat status. Na obr. 2 je znázorněn příklad, kde port 32 se pokouší o kontakt s portem 30 vysláním žádosti, symbolicky označené šipkou 58.. Port 30 vyšle činný signál, označený symbolicky čerchovanou šipkou 56 zpět do portu 32., odváděje žádost o přenos. Je zřejmé, že během tohoto počátečního pokusu o propojení dvou portů matice 16 x 16 nebyla použita. To je umožněno tím, že řízení přepínacího mechanismu je rozděleno mezi porty. Jinak řečeno, pouze po potvrzení, které bylo přijato, může nastat přenos dat tak, že přepínač 40 je zahrnut do propojení mezi porty.

Maticový přepínač 40 je připojen k řídicí sběrnici 52. To umožní, že maticový přepínač 40 může odpovídat na povely do něho nařízené. V přednostním provedení povely nařízené do maticového přepínače 40 jsou povely diagnostického charakteru. Během normální činnosti maticový přepínač 40 pouze monitoruje řídicí sběrnici 52 a řídicí komunikaci mezi porty k určení, kdy mají být provedena nebo ukončena spojení. Když jsou provedena spojení, linky jako 54 jsou připojeny k linkám jako 55 k umožnění přenosu dat mezi porty, jako je port 30 a port 42 bez vyžadování explicitních povelů pro přepínač z portů nebo z některého jiného místa řízení.

Rozpojovací operace se provádí maticovým přepínačem 40 bez jakýchkoli povelů od portů. Maticový přepínač 40 poslouchá tajně na povelové sběrnici 52 k určení, zdali má být provedeno rozpojení zkouškou povelů pro rozpojení na řídicí sběrnici 52. Když byl z jednoho systému do druhého systému vyslán koncový snímek, maticový přepínač 40 automaticky určí monitorováním řídicí sběrnice 52, kdy má být spojení přerušeno; tudíž se ušetří čas tím, že se nežádá zvláštní povelový protokol pro sdělení k rozpojení maticovému přepínači 40. Toto je významné, protože rozpojovací operace

-4CZ 280707 B6 má vysokou prioritu, protože další spojení s některým z těchto portů může být provedeno pouze když nastane toto rozpojení.

Obr. 3 je blokové schéma logiky, obsažené v každém portu, jako je port 30. Nadřazený stroj řízení stavu a stroj [78 spojení/činný stav řídí činnost logiky portu. Logika stavu 78 je připojena k řízení 82 přerušení, které zajišťuje přerušení pro podmínky chyby do a ze řídicí sběrnice 52.· Logika 78 stavu je dále připojena k logice 88 provádění. Činnost logiky provádění je typu, popsaného v pojednání v IBM Technical Disclosure Bulletin, svazek 32, číslo 6A, listopadu 1989, str. 21-22, o názvu Method for Validating Dynamic Data Paths in a Data Switching Unit. Když je některý snímek poprvé přijat z některého systému, je přijat přes sběrnici 59B. kde je zpočátku uzamčen některý znak v nějakém čase v přijímacím registru 102. Obsah tohoto registru je potom zaveden do pufru 104 spojení/synchronizace, kde logika řízení zápisu nebo logika řízení čtení 90 a 92 spolu s logikou 78 stavu určí, zdali pufr 104 působí jako vstupní/výstupní pufr nebo jako potlačovací pufr. Řízení 92 zápisu určí, zdali data, obsažená v pufru 104 mají být zapsána.

Logika 90 řízení čtení určí, odkud v pufru 104 má být přečten další znak. Logika 106 dekódování a detekce chyb je také připojena k logice 78 stavu pro záznam jakýchkoli podmínek chyb. Když má být snímek poslán do jiného portu, pošle se žádost o spojení přes řídicí sběrnici. Jak bylo uvedeno výše, rozhodovací obvod pošle žádost rozhodovacímu obvodu 38 sběrnice přes sběrnici 50 přes rozhraní 100 rozhodovací a řídicí sběrnice. Po přidělení stroj 78 stavu portu vyšle žádost o spojení a vyhodnotí status, přijatý přes řídicí sběrnici 52 z portu, který má být připojen. Když port, která má být připojen, není činný, je automaticky vytvořeno spojení maticovým přepínačem 40 a data z pufru 104 spojení/synchronizace jsou poslána přes registr 108 na datovou linku 54B do maticového přepínače. Multiplexer 94 příjmu určí, zdali data ze spoje 59B nebo prováděcí logika 88 je k zavedení do registru 108. Podobně data, přijatá z maticového přepínače na lince 54A, jsou poslána přes registr 80 přes slučovací logický obvod 76., který zabrání chybám kódu bloku, poslaným ze sběrnice 59A přes vysílací multiplexer 72 k vysílacímu registru 70. Je zřejmé, že na vysílací straně je zajištěna logika 74 činnosti a zamítnutí a logika 84 dekódování a detekce chyb pro podmínku chyb. Logika 74 činnosti/zamítnutí určuje, kdy bylo přijato oznámení činnosti ze řídicí sběrnice 52 a zajišťuje činný snímek na lince 59A. Pufr 86 snímku je zajištěn pro vyslání předem specifikovaných snímků, oznamujících specifické podmínky chyb.

Obr. 5A je diagram události, znázorňující propojení mezi portem A a portem B. Na obr. 5A je snímek nejprve přijat portem na některé sběrnici, jako 59B, u události 120. U události 122 logika portu přezkouší snímek a určí vytvoření spojení a u události 124 k rozhodnutí pro řídicí sběrnici. Rozhodovací obvod .38. sběrnice přijme žádost u události 126 a vyhoví žádosti u události 128. V tomto čase logika portu A vyšle žádost 130 o spojení, která obsahuje adresy portů, přivedené na řídicí sběrnici 52, označené událostí 132. Logika 600 matice, obr. 4, pozoruje tuto žádost u události 134 a uzamkne adresy portu, které jsou uzamčeny v zámku 602, zatímco logika portu B vidí tuto žádost u události 136. Logika portu B nyní vyšle odpověď 142, která je viděna logi-5CZ 280707 B6 kou 600 matice u události 140 přes sběrnici 52, jak je znázorněno událostí 138. Tato odpověď je čtena logikou portu A u události 144. V tomto příkladu bylo vytvořeno úspěšné spojení. Logika 600 matice tudíž zavede adresu portu ze zámku 602 do registrů, jako 614 a 624, aby obvody 608 a 620 volby dat mohly připojit vnitřní sběrnici 606 k vnitřní sběrnici 622. Logika portu A potom zajistí prováděcí signály s portem B přes sběrnici matice jako 54A a 54B. Nejprve jsou prováděcí výstupní události 152 a 154 zajištěny z obou portů a potom je provádění v událostech 156 a 158 zajištěno zpět z obou portů do protějších portů. Je zřejmé, že logika matice samočinně spojila port A a port B přes maticový přepínač 40,. Nakonec je snímek vyslán u události 160 v události 162 na sběrnici matice do matice v lince k portu B v události 166, kde logika portu zkouší snímek u události 164. Tento snímek je potom zajištěn na výstupu spoje k připojenému přístroji u události 168.

Obr. 5B je diagram události, znázorňující operaci rozpojení. V tomto příkladu přijme port A snímek rozpojení z jeho připojeného přístroje u události 200. Tento je poslán do sběrnice výstupu matice u události 202. Tento je přijat portem B na vstupní sběrnici matice u události 208. kde logika ověří snímek u události 206 a snímek je poslán do připojeného přístroje u události 204. Logika v portu B potom určí rozhodnutí pro řídicí sběrnici u události 212 a je přijmut rozhodovacím obvodem 38 sběrnice u události 210, který vyhoví žádosti u události 214. Logika portu B potom vyšle povel rozpojení u události 222, který je viděn na řídicí sběrnici u události 218, logikou matice u události 220 a logikou portu A u události 216. Potom je zajištěno provádění přes řídicí sběrnici u událostí 232 a 224 porty Ba A, přes vstupní a výstupní linky matice pro příslušné porty u událostí 226, 228, 234 a 236. Významná událost je, když logika maticového přepínače 40 samočinně rozpojí porty A a B u události 230 tajným poslecham na řídicí sběrnici a viděním povelu rozpojení s plným úspěchem vydaného.

Je zřejmé, že tajným poslechem na sběrnici pro vidění povelů spojení a povelů rozpojení nejsou nutné další cykly sběrnice pro řízení přepínače, i když přepínač pracuje způsobem pro uchování autonomního vztahu mezi porty.

Obr. 6 je vývojové schéma, znázorňující logiku 78 stavu některého portu, když přijímá snímek. V bloku 300 je snímek přijat z přístroje, připojeného ke spojové straně portu. Logika napřed určí, zdali snímek je pro existující spojení. To je nějaká událost, když předchozí snímek vytvořil spojení a tento existující snímek je pouze jeden v posloupnosti snímků, které mají být poslány přes existující spojení. V kroku 304 je snímek poslán přes existující spojení k maticové sběrnici maticového přepínače. Nicméně, jestliže v kroku 302 nebylo spojení předběžně vytvořeno, řídicí logika určí, zda je pufr 104 naplněn. Když je naplněn, snímek je odložen v kroku 308 a řídicí logika se vrátí, aby čekala na další snímek. Když není snímkový pufr naplněn, je snímek zaveden do pufru v kroku 310 a řídicí logika rozhodne pro řídicí sběrnici v kroku 312 V kroku 314 čeká na přidělení, které má být přijato. V tomto čase pokračuje pro vydání žádosti o spojení v kroku 318. V kroku 320 řídicí logika přečte žádanou odpověď portu. Odpověď je přezkoušena v kroku 324 pro určení, zdali je

-6CZ 280707 B6 činná, viz krok 326. a v tomto čase je poslána činná zpráva, nebo jestliže port oznámí, že funkce není správná, viz krok 328, je v tomto čase v kroku 334 poslána zpět zpráva o nesprávné funkci. Vraťme se ke kroku 324. Je-li odpověď úspěšná, je port označen jako připojený v kroku 330 a vysílací provádění je spuštěno v kroku 336 maticí. Když je přijímací provádění přijato v kroku 338, je přezkoušeno v kroku 340. Není-li správné, je vydána zpráva o chybě v kroku 342 a v tomto čase je pufr 104 vyprázdněn v kroku 316. Vraťme se ke kroku 340. jestliže je provádění dokončeno úspěšně, je snímek poslán do maticového přepínače 40 v kroku 324 a logika pokračuje v uzlu A, znázorněnému na obr. 8, který bude vysvětlen dále.

Na obr 7 je vývojové schéma, které znázorňuje činnost řídicí logiky portu, když byla ze řídicí sběrnice přijata žádost. To se provede v kroku 400. V tomto čase port určí, zda je či není připojen v kroku 402. Když je, port odpoví v kroku 404 činným signálem. Když není, port odpoví v kroku 406, že může dokončit spojení. V kroku 408 port uloží oznámení, že je připojen a v kroku 410 zajistí provedení. Provedení odpovědi je přijato v kroku 412 a je přezkoušeno v kroku 414 pro určení, zda je správné. Když není, je v kroku 416 oznámena chyba a port se sám označí jako odpojený v kroku 418. Vraťme se ke kroku 400. Když je v kroku 414 odpověď provedení správná, řídicí logika pokračuje k uzlu A.

Uzel A je znázorněn na obr. 8 jako připojující logiku na obr. 5a 6 ke kroku 420, který posílá snímky z matice do spoje. Snímky také mohou být posílány ze spoje do matice, je-li to žádáno. Ve kroku 424 logika portu určí, zdali byl přijat povel rozpojeni ze řídicí sběrnice. Jestliže ne, logika portu se vrátí ke kroku 420 k pokračování posílání snímků. Vraťme se ke kroku 424. Jestliže byl přijat snímek rozpojení maticovým přepínačem, potom v kroku 428 je na řídicí sběrnici vydán povel rozpojení. Port je potom označen jako odpojený v kroku 430. Podobně v kroku 426. když je ze řídicí sběrnice přijat povel rozpojení, je port označen jako rozpojený v kroku 430.

Obr. 9 je vývojové schéma, znázorňující řídicí logiku maticového přepínače £0. Je zřejmé, že maticový přepínač 40 je podřízený přístroj, který tajně poslouchá na řídicí sběrnici a řídí odpovídajícím způsobem spínání přepínače. V kroku 500 řídicí logika přepínače určí, zdali byl vydán povel na řídicí sběrnici. Když nebyl, čeká. Když je povel přítomný, jsou adresy portů uzamčeny v kroku 502. V kroku 504 je povel přezkoušen, aby se vidělo, zdali je to spojovací povel. Když je, je v kroku 506 odpověď portu monitorována a přezkoušena. Je-li odpověď v kroku 508 správná, je v kroku 504 provedeno spojení sběrnice mezi porty. Podobně je v kroku 510 povel přezkoušen, aby se vidělo, zdali je to povel rozpojení a když je, spojeni portů se zruší v kroku 512.

Je zřejmé, že logika tajného poslechu maticového přepínače může být také použita k řízení jiných funkcí, než je pouhé připojování a odpojování přístrojů. Tak například logika tajného poslechu maticového přepínače může být použita k určení, zdali nastala nějaká zvláštní událost přezkoušením informace, týkající se spojení dvou portů a pro přehlídku činnosti autonomních přístrojů, například prevenci dvou následných připojení ke stej

-7CZ 280707 B6 nému portu, nebo rozpojovací operace k některému nepřipojenému portu.

Ačkoliv tento vynález byl popsán s odkazem na znázorněné provedení, tento popis není myšlen jako vytvořený v omezujícím smyslu. Odborníkovi, školenému v oboru, budou jasné rozličné obměny i jiná provedení vynálezu. Předpokládá se však, že připojené patentové nároky pokryjí jakékoli takové obměny či jiná provedení vynálezu, spadající do oblasti myšlenky vynálezu.

Claims (5)

1. Komunikační systém, vyznačující se tím, že obsahuje maticový přepínač (40), který je připojen k množině portů (30, 32, 34, 36, 38, 42, 44, 46, 48) a který je dále připojen k řídicí sběrnici (52), přičemž maticový přepínač (40) obsahuje spojovací/odpojovací logiku (600), která má vstup připojený k výstupu řídicí sběrnice (52), a která má výstup připojený ke vstupu adresových zámků (602), které mají další vstup, který je připojen k výstupu řídicí sběrnice (52).

2. Komunikační systém podle nároku 1,vyznačující se tím, že maticový přepínač (40) dále obsahuje množinu vstupních pufrů (604, 616), které mají vstupy připojeny k výstupům jednotlivých portů (30, 32, 34, 36, 38, 42, 44, 46, 48).

3. Komunikační systém podle nároku 2,vyznačující se tím, že maticový přepínač (40) dále obsahuje množinu obvodů (608, 620) volby dat, přičemž každý z obvodů (608, 620) volby dat je připojen k množině vstupních pufrů (604, 616).

4. Komunikační systém podle nároku 3,vyznačující se tím, že maticový přepínač (40) dále obsahuje množinu výstupních pufrů (612, 626), které mají vstupy jednotlivě připojeny k výstupům množiny obvodů (608, 620) volby dat a které mají výstupy připojené jednotlivě ke vstupům portů (30, 32,

34, 36, 38, 42, 44, 46, 48).

5. Komunikační systém podle nároku 3 nebo 4, vyznačující se tím, že maticový přepínač (40) dále obsahuje množinu registrů (614, 624), které mají vstupy jednotlivě připojeny k výstupům adresových zámků (602) a které mají výstupy jednotlivě připojeny ke vstupům obvodů (608, 620) volby dat.