SK385391A3

SK385391A3 - Secret tapping of third side for controlling of collection

Info

Publication number: SK385391A3
Application number: SK3853-91A
Authority: SK
Inventors: John Michael Kaiser; Clair Joe Christopher St
Original assignee: Ibm
Priority date: 1990-12-18
Filing date: 1991-12-17
Publication date: 1995-07-11
Also published as: RU2110839C1; HU214427B; HU913984D0; EP0491569A3; EP0491569A2; PL292847A1; CZ280707B6; PL168306B1; DE69131997T2; JPH07112200B2; HUT61110A; US5182554A; DE69131997D1; EP0491569B1; JPH04227152A; CZ385391A3

Description

(57) Anotácia:

Je vytvorený prvý port (30), ktorý je pripojený k aspoň jednému prístroju. Je vytvorený prepínač (12) spájajúci tieto dva porty (30, 32) pre komunikačné spojenie medzi portami (30, 32) odozvou na povely z prístrojov ku každému inému. Prepínač (12) má schopnosť monitorovať komunikáciu medzi prístrojmi a určiť, kedy má byť uskutočnená zmena v komunikačnej ceste a potom zmenu uskutočniť zodpovedajúcim spôsobom.

-1s> ' TJ Γ~· ^{1 J} I ϊ>'’ > ' ?V ••‘•J.· = ~'Ί ⁵Í ~ > c.:· j ľAJríÝ POSLBCK TÄKTÍ 3ΤΝΛΚΥ r·R·J ľdzsyr Sj&šíUGi:

» /rnv-ŕľí i : ° /

I -< y; / <x>

Vynález se týká /.o./uni kačního r v ä‘ t é ··.'· b i a o t t c c hn i kj

->»

«.. v , ia cz , - ) z p r nco ván i zejz^na obvodu pro ŕízení toku informsce pŕes informační smernici tujnýz· posleehem na komunikacích dvéíca prístroji.

Doaavadní stav techniky 'y. témy pro zpracování dat často vyšndují konunikači mezi pcriferními prístroji, terminály nebo tnožstvín počítaču.

V svätému pre zpracování dat o vysoké vý < ernuati jutu; orc ooa.’uxace vysoké výkonnosti Kritické vnitmi kapii systému, fŕíklnd vysoco výkonného systému obecne'¹ používaného je telekomunikační systém.

ž'atentový spis Spojených otátô amerických čísle k , .ľ p í ,'..·_ 6 popisuje príklad mikroprocesory ŕízéľu'iho í-. Innr: unikcčního pŕcpínacího systému, který obsahuje rozdelené ŕízení rczdč-lenýrí.í mikroprocesory, kde isikroprocesery obsahují piury, které zsjiäuijí koruuikace požadované mezi zihrozrocešory.

ľ s ten to v,ý spis Spojených štátu amerických čísle 4,'· 1 9, od j' popisuje telefónni výnčnný prepínací sys.-té-r, který je ŕícer párení ŕídieích jednote?:, které pŕes cen trsli zovaný . zhoni z zuu oosnhují násobné reyistr.v pro ŕízení rruvozu a dielcgcvc·’ část, která zajiStuje ŕízení a komunikace inforrací s telefonnim vým t. n n ý a z a ŕ í z e n í m.

jtentovy spis Spojených štátu emerických číslo 4,4í v,Vku popisuje telefónni prepínací obvod ŕízeny mikroprocesory, Který zajištnje zvíáonou spoiehiivost paritními obvody pro lata n a i re sy.

iatentový spis Spojených státí- ono. icrých číslo 4,póz,dl¹popisuje rozdelený procesní telefónni prepínací systém, který obsahuje nadŕezer.ý ŕídicí mikroprocesor, Který ŕídí nékclik oiikro procesorú zvláštni c h funkčí.

rfozdíl mezi ouvodem telekomunikácií n obecným interkemunikačníss obvedea pro zpracování dat je ten, že v né jokém systému pro zpracování dat je počet termináli pro koaunikaci rncnóí a že požadovaný prúchod dat pro kpmunikaci systému pro zpracovéní dat j o obecné vyžáí. n'icméná dynamická prepojí telncst j t· vždy požadovane. i-reto jsou pro komuniknei mezi jedním a druhým prvkem systému pro zpracování dat vytvorený rozličné techniky.

PŕíklrrJ j e soprán v	p	a tu-	í j tO ZV; 31	«-·	I	3 0	sp	p -;.· i iý U i Í	.1 wd 0u	J ki	(.mi
číslo 4,264,73?, k-’	e	hí i	zní p r	G 0	(J ó	or	A :	•xani ku je	iit.í;	ol	1 i. £5
minulý pŕes dátovou	c	OíCU	í í X il H ·· j i 1	•V	3 i	t ·	y	ter. to sy	s tému	,il -	auu
kcronikace zákryty,	ale	* j i? 0 0 3	» 'P	i e	Λ	í z e	U V ; i í ti. V U V	1.;. . u	•	ááy
hlavní Cí'U nadŕazeu	ý,	* -v c v;	rmindl		·'	c u	so	-i 2-, , ., .·· i ‘ i. kú C i i	a vma:	h*	é i
ko; údiaci pre? m:.	ú y	v' ‘.u	A. V ·«.··’;; -	z ^f,y	C i;	í	sít	_t 0 p ·., L 0	r, ŕíze	n,o	hl
C?ľ. To až 2 e být úz	>.,·	p:-	0 ť i i k	äy	á	•\5	s ??	my c	p r a c c v	cn	í d
sahují nôkoiik aule	i G	^sil 1	ch prv	s j	V	J '¹	-pi ’ \| ·	p í c í c h k	ceauai n	a c	•s.
Patentový spis	<·	P 3 ú	m ý C S	•p t.	á t	u	;·< ú i G	rických	číslo	4,	551
obsahuje jiný pŕíki	tl J	ko	runx ha	z. ,··	i	-J -1	t v	• · r. '· »·» v··» V.· .. -C. .1 \ ·	covlní	·>	a 1₁
rý znázorňuje rul ti	.1 x		v á pre	r ...	iic	G	p 0 i;.	H tý pro	r 1 z r r 1	./ t	n / r
kahŕlú. Centrálni C	- ·„	ŕ í	Čí di	ti	pi	.p y	o vy	prepína	č. Pal	äí	u c
prvku 10muni kačí pr	C	1 . _r . *·> ~ J- 4	sevván	í	i y	u	< f' t.- *-	v patent	ovéa	.r	so
jených atátÚ arcerie	Λ V	ch	číslo	4,	>1 4 i 1	^u >	s.-' \J -,s	, ktorý	X U j a *· G	J	pl·

ní nckolika pracovnicu ú í.j t j ’·./ Ju .

cawŕ t.

Pracovni

ání -áut ^;mm .s	i ková
tona oi.o iti.il	k ŕ í Ž
ce Lhíŕováhe	so r 0 v
e ápojonýcn č	tátú

stanoviMé pristúp -jí k ústŕmmí parné ti pro n dvouurovnový pŕsw pínaô, který zajiôtuje pŕérmnu virtuálni adresy na reálnou adresu i prepínaní.

^!> noré vysucz vy icnné ?oiun Kaviu systémy pt-o spi ocovom dat vyžadují, aby nčkoiik prvku pre- zpracov lc navzájem scučnnné. Tato mozmemt .j o zajis Vúpo >.o íového prepínače. 1 ŕ í litri i .::::1 <_· kú r tu ho prepínače po zná?;orní.n v pätou iové:.a spia amerických; Č í alo 4,539, pil. ľeuco jo porovnám. ee sbi-imicí pro Oe-lnu íiircraaci, která zojištuje próze j. ien komunieační kanál v kterémkoli čneo. V t/pic. ére r pm-ŕ :mí ri cvý nodcvý prepínač oude zajiČtovat pro kterýkoli terminál echopnost novoŕit e kterýmkoli j iný o nečinným texucinulea eyntéiau a míle zyjiatí sou asnó koaunikece neži n·'. Kolike póry térmi milú. Trojičná je to splnéno termináleia vy 2a·, j u jícísa prístup r.-? krížovému bodovému prepínači pŕes kcntrolér ostroJníuo prepínača k určení zda prijímací terminál múže p ŕi jaou t prenos z c· zdrojového terminálu.

?o pŕijetí stavového signálu oznaaojícího, 2o taková coo:.:01 kača aú2a být dokončená, je dún krížovému oodovéiau prepínači povel a b. v zajistil opojení mezi vysílacíxa terminálom a prijímacím to:.'rr,inál-?:R aby tyto dva terminály mohly vyaénit ini'oraaci. Když má být koaunikace skončená, zdrojový terminál tradičné signalizuje úctŕeäníxu kontro.'Léru krížového polového prepínače odpojení pripímacího terminálu.

-3’Jkoleci predloženého vynálezu je vytvoriť inteligentní mechanismus pro ŕízení vzájemné komunikace mezi prvky v systému pro zpracování dat monitorováním jejich ko unikací pro určení kd.v má být provedena zmčna v keaunikačn£m systému. Tento úkol je splnén 32cn i torováním prenesú mezi dvéma prvky aystému.

'Patentový spis Spojených státô amerických Číslo 4,339,504» který ukazuje jedno provedení ·κ.Γίζονέηο bodového prepínače, který uvádí monitory vo tupú s výstupô. hieméné toto monitorovéní se provádí pouze pro určení zda jnou podmínky chyby jakož i určení zdrojú téchto podmínek chyb. Podobné IBM Itchnical Disclosure Bulletin svazek 31, Číslo 1, červeň 1obsahuje pojednání o názvu Crose Point Switch Trecer popisující také ŕídící obvod pro moni t.orování a čaaování ko.tunikací pras krížový bodový prepínač. Zádné: z téchto uve/ených pcjednaní nepopisuje nejaký nieehanismus, ve kterém ,ρ-υη komunikace raonitorován.y 5.»·*» **ízení keoiunikací na nejaké informační sbérnici.

je zopojen prepínač, který porty. Prepínač dále cosePodstata vynálezu

Vynález tudíž vytváŕí komunikační systém, který zajištuje komunikační cestu mezi dvčso 2 množství prietrojú pripojených ke komunikačnímu systému, Systém dále obsahuje první obvod^- perw tu, Který je pŕipojen k alespoň jelnexu prístroji n druhý obvod portu, který je pŕipojen k alespoň jednomu -druhému prístroji. Sďezi prvním portem e druhým portem zajištuje komunikační spojení mezi huje monitorevneí obvod pre monitorování komunikaci mezi oŕíetroji pro určení, že v ko.-.unikační ceste má být zač na ε pro zmenu komunikační cesty odpovídajícía zpúsobem.

Ve pŕednontníih provedení je vytvoŕen systém pro zpracovóní dat, který je množstvím portú pŕipojen ke krížovému bodovému prepínači. Pri činnosti nčjaký prístroj pripojený k nekterému portu vyšle prenos k portu k vytvorení komunikace pŕes krížový bodový prepínač n pŕes druhý port k jinému prístroji.

Ve prednostní® provedení krížový bodový prepínač obsahuje monitorovací obvod pro monitorování komunikace mezi témito dvéma porty pro určení kdy má nastat ukončení komunikace. Krížový bodový prepínač potom spojí nebo rozpojí porty mezi občma prístroji.

-4Pŕehled obrázkú na výkresoch

Vynález je znázornén na výkresoch, kde obr.l je blokové schéma znázorňující os® ayetémú pripojených k prvnímu krížovému bodovému prepínači a jeden systém pripojený ke druhému krížovému bodovému prepínači, obr.2 je blokové schéma znázorŕiující obsahy krížového bodového prepínače, obr.J je blokové schéma znázorňující obsahy perlového obvodu krížového bodového prepínače, obr.4 je blokové schéma krížového bodového prepínače, obr.5A je diagram v

udélosti znázcrnující událisti mezi portem A, portem B a krížovým bodovým pŕepínačem pri vytvorení spoje mezi portem A a portem B, obr.5B je diagram událoeti znázorňující rozpojení mezi portem A e portem B, obr.6 jo vývojové schéma znázorňující ŕízení portu když je komunikační snímek pŕijat z jeho spoje, obr.7 je vývojové schéma znázorňující ŕízení portu když jo pŕijata Sédost z komunukační sbérnice, obr.o je vývojové schéma znázorňující ukončení komunikaci portem a obr.9 je vývojové schéma znázorňující ŕízení maticového prepínače béhem komunikace mezi dvérna porty.

Príklady provedení vynálezu

Obr.l je blokové schéma komunikačního systému, který obsahuje nékolik systémú 14.16.18.20.22.24.26 ⁰ £§» které jsou pripojený ke krížovému bodovému prepínači 10. Každý zti systómú, jako systém 14 je ke krížovému bodovému prepínači 1Q pŕipojen portem

8. Je zrejmé, že každý systém, jako syatéffi 24, múže být alternativné pŕipojen ke prídavný® krížovým bodovým pŕepínačúm, jako je krížový bodový prepínač 12 pro redundanci schopnosti prepojení.

Ve prednostní® provedení systém l4 a systém 24 jsou RISC systém /6000 prBCOvních stanovišt, které jsou pripojená sériovým kanálom optických vláken ke krížovému bodovému prepínači 10. V tomto pŕednostním provedení múže každý RISC systém/6000 obsahovat čtyŕi porty pro impleaentaci propojení sériových vázeb. Príklad protokolu použitého s propojením sériových vazeb je ESCON, což znamená Enterprise System Connection for the IBM 3090 Enterprise System Seriál Ínput/Output Channel. Je zrejmé, že v tomto pŕednostním provedení když má být nékterý systém pŕipojen k jinému systému pro zajiôtční iníormace ke druhému systému, veSkerá informace je zajiéténa pŕes tento kanál optických vláken sériové vázaný. Zdrojový systém vyäle snímek iníormace až do 32 tyyte pro začétek vytvorení komunikace s prijímacím systémom.

-5Po vyslání a pŕijmutí prvního snímku a vytvorení spojení pŕes krížový bodový prepínač 1Q je toto spojení udržovéno, takže zdrojový systém raúžc plynulé posílat dalSÍ snímky informace dó pri j ímečího systému až do vyelání pŕeruôovacího snímku k oznámení pŕijímacímu systému a krížovému bodovému prepínači JO., Že na-, stalo rozpojení. Ve prednostní^ provedení je krížový bodový prepínač vytvoŕen jako prepínač N x N nasoucí N x N portú pro zajišténí současné komunikoce uezi spojenými porty a systémy pripojenými k portúm.

Obr.2 je blokové schéma dátového krížového bodového prepínače 10. V tomto pŕednostním provedení je vy tvoŕen prepínač 16 x 16. Pro účely tonoto popisu je znázornéno pouze osm portú ze destnócti Každý port JO je pŕipojen k rozhodovací sbérnici 50 portu, ŕídicí sbérnici 5.2 portu a ke prenosovým linkám dat, jako 54 a 55 pro porty 30 popŕípadé 42. Každý z téchto portú je pŕipojen tlmi to linkami dat k muticovému prepínači 16 x 16 označenému 40» Maticový prepínač 40 múže být odstavného typu jako GIGABIT Logic. 10G0$1, který zajištuje propojaní krížového bodového prepínače mezi porty, s výjimkou logiky 600 a adresových zámku 602 v obr«41

V tomto pŕedncstním provedení každý port zajištuje optickoelektrickou pŕeménu, aby informace byia poslána v elektrické for—\ mô mezi porty pŕes maticový prepínač 40 rozméru 16 x 16. Na začátku se nékterý port, napríklad port 30 môže pokúsit o spojení s jiným portem, napríklad portem J2. Port J0 napred Sádá rozhodnutí. To znamená, Že port 30 žádá pŕidélení na rozhodovací sbčr;nici 50 p des rozhodovací oovod JB sbérnice. Po obdržení pridelení je pŕes éídicí sbérnici 52 poslána žádost o spojení do portu 32. Nyní je pŕijat status. V obr.2 je znázornén príklad, kde port se pokouSÍ o kontakt s portem 30 vyslénía Žédosti symbolicky označené dipkou 58» Port 30 vyôle činný signál označený symbolicky čerchovanou čipkou 56 zpét do portu 32 odvádéje žádost o prenos. Je zrejmé, že béhem tohoto počátečního pokusu o propojení dvou portú matice 16 x 16 nebyla použitá. To je unožméno tím, že ŕízení pŕepínacího mechanismu je rozdéleno mezi porty. Jinak ŕeeeno, pouze po potvrzení, které bylo pŕijato, múže nastat prenos dat tak, že prepínač 40 je zahrnut do propojení mezi porty.

Maticový prepínač 40 je pŕipojen k ŕídicí sbérnici 52.

To umožní, že maticový prepínač 40 múže odpovídot na povely do ného naŕízené. V pŕedncstním provedení povely naŕízenó jo maticového prepínače 40 jsou povely diagnostického charakteru. 3éhnm normálni činnosti maticový prepínač 40 pouze monitoruje ŕídicí sbérnici 5? a ŕídicí komunikaci mezi porty k určení, kdy mají být provedena nebo ukončená spojení. Když jsou provedena spojení, linky jako Já jsou pripojený k linkám jako 55 k umožnéní prenosu dat mezi porty jako je port 30 a port 42 bôž vyžadovéní explicitních povelú pro prepínač z portú nebo z nékterého jiného místa ŕízení.

itozpojovací operace se provádí maticovým prepínače® 40 bez jakýchkoli povelu od portú. Maticový prepínač 40· poslouchá tajné na povelové sbérnici %2 k určení, zdali má být provedcnoi rozpojení zkouškou povelu pro rozpojení na ŕídicí sbérnici 52. Když byl z jednoho systému do druhého systému vyslán koncový snímek, maticový prepínač 40 automaticky určí monitorovóním ŕídicí sbérnice kdy má být spojení pŕeruäeno; tudíž se ušetrí čas tím, Že se nežádá zvláštni povelový protokol pro sdélení k rozpojení maticovému prepínači 40. Toto je významné, protože rozpojovací operace má vysokou prioritu, protože dalôí spojení s nékterým z téchto portú múže být provedeno pouze když nastane toto rozpojení.

Obr.3 je blokové schéma logiky obsažené v každém portu, jakc je port J0. Nadŕezený stroj ŕížení stavu a stroj 78 spojení/činný stav ŕídí činnost logiky portu. Logika stavu 78 je pripojená k ŕízení 82 prerušení, které zajiátuje prerušení pro podmínky chyby do a ze ŕídicí sbérnice 52. Logika 78 stavu je dále pripojená k logice 88 provádéní. Činnoet logiky provádéní je typu popsaného v pojednúní v 1B& Technicai Disclosure Bulletin, svazek 32, číslo ÓA, listopad 1989, str.,21-22, o názvu Method for Velidating Dynamic Data Pathe in a Data Switching Unit. Když je nékterý snímek poprvé pŕijat z nékterého systému, je pŕijat pŕes sbérnici 593. kde je zpočátku uzamčen nékterý 2nak v néjakém čase v prijímacím registru 102. Obsah tohoto registru je potom zaveden do pufru 104 spojení/oynchronizace, kde logika ŕízení zápisu nebo logika ŕízení čtení £0 a 92 spolu s logikou 76 stavu určí, zdali pufr 104 púsobí jako vstupní/výstupní pufr ne po jako potlečovací pufr. Éízení 92 zápisu určí, zdali data obsažená v pufru 104 mají být 2apsóna

Logika 90 ŕízení čtení určí, odkud v pufru 104 má být pŕečten další znak. Logika 106 dekódovéní a detekoe chyb je také

-7pŕipojona k logice 78 stavu pro záznam jskýchkoli podmínek chyb. Kdy2 má být snímek poslán do jiného portu, pošle ee žádost c spojení pŕes ŕídicí sbčrnici. Jax bylo uvedeno výôe, rozhodovací obvod pošle žódost rozhodovacímu obvodu J8 sbérnice pŕes sbérnici 50 pŕes rozhraní 100 rozhodovací e ŕídicí sbôrnice. Po pŕidélení atroj 76 stavu portu vyôle žódost o spojení e vyhodnotí status prijatý pŕes ŕídicí sbérnici 52 z portu, kte rý má být pŕipojen. Kdyä port, který má být pŕipojen, není činný je automaticky vytvoŕeno spojení maticovým pŕepínačem 40 a data z pufru 104 spo.iení/synchronizace jsou poslána pŕes regístr X2S na dátovou linku 54B do maticového prepínače, féultiplexer 94 príjmu určí, zdali data ze spoje 59B nebo provádécí logika 88 je k zavedení do registru 108. Podobné data prijatá z maticového prepínače na lince 54A jsou poslána pŕes registr 80 pŕes slučovací logický obvod , který zabráni chybám kódu bloku poslaným ze sbérnice 59A pŕes vyeílací multiplexer 72 k vysílacímu registru 70. Je zrejmé, že na vyeílací strané je zajiuténa logika 74 činnosti a zatni tnutí a logika 84 dokódování a detekce chyb pro podmínku chyb. Logika 74 činnosti/zamítnutí určuje, kdy bylo pŕijato oznámení činností ze ŕídicí sbérnice 52 e zajištuje činný snímek na lince 59A. Pufr 86 snímku je zajiátén pro vyslání pŕedem špecifikovaných enímkú oznamujících špecifické podmínky chyb.

Obr.5A je diagram události znázorňující propojení mezi portem & a portem B. V obr.5A je snítnek nejprve pŕijat portem na nékteré sbérnici, jako 59B. u události 120. U událoeti 122 logika portu pŕezkouôí snímok a určí vytvorení spojení a u udólosti 124 k rozhodnutí pro ŕídicí sbérnici; Rozhodovací obvod 38 sbérnice prijme žádoat u události 126 a vyhoví žádosti u události 128. V tomto čase logika portu A vyšle Sédoat 13Q o spojení, která obsahuje a ireo.v portú privedené na ŕídicí sbérnici 52 označené události 132. Logika 600 matice, obr.4, pozoruje tuto žádost u události 134 a uzamkne adresy portu, které jsou uzamčeny v zámku 602 zatímeo logika portu B vidí tuto ľ'ádost u udélosti 136. Logika portu B nyní vyšle odpovéď 142. která je vidéna logikou 600 matice u události 140 pŕes sbérnici 52. jak je znázornéno události 138. Tato odpovôä je čtena logikou portu 1 u události 144. V tomto príkladu bylo vyt,voŕeno úspešné spojení. Logika 600 matice tudíž zavede adresu portu ze zámku 602 do registrú, jako 614 a 624. aby obvody 608 a 620

-8volby dat mohly pripojí t vnitrní sbérnici 606 k© vnitrní sbčrnici 622. Logika portu A potom zajistí provádécí signály s portem B ρΓθε sbérnici matice jako 54A a 54B. Nejprve jsou provádécí výstupní udólosti 152 a 154 zajiátény z obou portú a potom je provódéní v udélostech 156 a Í56 zajiäténo zpét z obou portú do protčjáích portú. Je zrejmé, že logika matice samočinné spojila port A e port B pŕes maticový prepínač 40. Nakonec je snímek vyslán u udalosti 160 v udalosti 162 na sbérnici matice do matice v lince k portu B v události 166, kde logika portu zkouäí snímek u udalosti í6£. Tento snímek je potom zajiátén na výstupu spoje ke pripojenému prístroji u události 168.

0br.5B je diagram události 2názorňující operaci rozpojení. V tomto príkladu prijme port A snímek rozpojení z jeho pripojeného prístroje u události 200. Tento je poelán do sbérnice výstupu i mótice u udólosti 202. Tento je pŕijat portem B na vstup ní sbérnici matice u události 208 kde logika overí snímek u udá losti 206 a snímek je posián do pripojeného prístroje u události 204. Logika v portu B potom určí rozhodnutí pro ŕídicí ebérnici u události 212 a je pŕidmut rozhodovacím obvodem 38 sbérnice u udólosti 210» který vyÍTôví žádosti u udólosti 214. Logika portu 3 potom vvéle povel rozpojení u u -áloati 222. který je vidén na ŕídicí sbérnici u události 416, logikou matice u udólosti 220 a logikou portu A ^u události 216. Potom je zajiäténo provádéní pŕes ŕídicí sbcrnici u události 232 a 224 porty B a a Aj pŕes vstupní a výstupní linky matice pro príslušné porty u události 226.226,234 a 236. Významná událost je když logika maticového prepínače 4iQ samočinné rozpojí porty A a B ii události 210 tajným poslechem na ŕídicí sbérnici a vidéním povelu rozpojení s plným úspéchem vydaného.

Je zrejmé, Že tajným poslechem na sbérnici pro vidéní povelú spojení a povelú rozpojení nejsou nutné další cykly sbérnice pro ŕízení prepínače, i když prepínač pracuje zpúsobem pro uchování autonómniho v2tahu mezi porty.

Obr.6 je vývojové schéma znázorňující logiku 78 stavu nékterého portu když pŕijímá snímek. V bloku 300 je snímek pri jat z prístroje pripojeného ke spojové strané portu. Logika napred určí, zdali snímek je pro existující spojení. To je néjaké událost, když pŕedchozí snímek vytvoril spojení a tento exietující snímek je pouze jeden v posloupnosti snímkú, ktoré mají být poslúny pŕes existující spojení. V kroku 304 je snímek

-9poslán pŕes existující spojení na sbérnici maticového prepínača, poslán pre© existující spojení k maticové sbérnici maticového prepínače. Nicménô, jestliže v kroku 302 nebylo spojení pŕedbéžné vytvoŕeno, ŕídicí logika určí, zda je pufr í04 naplnén. Když je naplnén, snímek je odložen v kroku 308 a ŕídící logika se vráti, aby čekala na další snírnek. Když není snímkový pufr naplnén, je snírnek zaveden do pufru v kroku 310 a ŕídicí logika rozhodne pro ŕídicí sbérnici v kroku 312. V kroku 314 čeká na pŕidélení, které má být pŕijato. V tomto čase pokračuje pro vydání žádosti o spojení v kroku 318» V kroku 320 ŕídicí logika pŕečte Žádanou odpovéď portu. Odpovéď je pŕezkouôena v kroku 324 pro určení, zdali je činná, viz krok 326. e v tomto čase je poslóna Činná zpráve, nebo jestliže port oznámi, že funkce není sprévné, viz krok 328. je v tomto čase v kroku 334 poslána zpét zpráva o nesprávné funkci. Vratme se ke kroku 324» Je-li odpovéď úspešná, je port označen jako pripojený v kroku 330 a vysílací provádéní je spuštôno v kroku 336 matici. Když je prijímací provfádéaí pŕijato v kroku 338« je pŕezkoušeno v kroku 340. Není-li správné, je vydéna zpráva o chybé v kroku 342 a v tomto čase je pufr 104 vyprózdnen v kroku 316. Vratme se ke kroku 340. Jestliže je provádéní ciokončeno úspéŠnÔ, je snírnek poslán do maticového prepínače 40 v kroku 324 a logika pokračuje k uzlu A znázornénómu v obr.8, který bude vyavôtlen dále

V obr.7 je vývojové schéma, které znázorňuje Činnost ŕídicí logiky portu když byla ze ŕídicí sbérnice pŕijata žádost.

To se provede v kroku 400. V tomto čase port určí zda je či není pŕipojen v kroku 402. Když je, port odpoví v kroku 404 činným signálem. Když není, port odpoví v kroku 406. že múže dokončit spojení. Ve kroku 408 port uloží oznámení, že je pŕipojen a v kroku 41Q zajistí provedení. Provedení odpovédi je pŕijato ve kroku 412 o je pŕezkoušeno ve kroku 414 pro určení zda je správné. Když není, je v kroku 416 oznámená chyba a port se sám označí jako odpojený v kroku 416. Vratme ©e ke kroku 400. Když je v kroku 414 odpovéď provedení správná, ŕídicí logika pokračuje k uzlu £.

Uzel A je znázornén v obr.8 jako pŕipojující logiku v obr.

a 6 ke kroku 420. který posílé snímky z matice do spoje.

Snímky také mohou být posílány ze spoje do matice, je-li to 2ádáno. Ve kroku 424 logika portu určí, zdali byl pŕijat povel í

-10rozpojení ze ŕídicí sbčrnice. Jestliže ne, logika portu se vráti ke kroku 420 k pokračování pc3Ílóní enímkú. Vratme se ke kroku 424. Jestliže byl pŕijat snímek rozpojení maticovým pŕepínačem, potom ve kroku 428 je na ŕídicí sbčrnici vydán povel rozpojení. Port je potom označen jako odpojený ve kroku 430. Podobné ve kroku 426 když je ze ŕídicí sbčrnice pŕijat povel rozpojení, je port označen jako rozpojený ve kroku 430.

Obr.9 je vývojové schéma znázorňující ŕídicí logiku maticového prepínače 40. Je zrejmé, že maticový prepínač 40 je podŕízený pŕíatroj, který tajné poslouchá na ŕídicí sbčrnici a ŕídí odpovídajícím zpúsobem spínéní prepínače. Ve kroku 500 ŕídicí logika prepínače určí, zdali byl vydán povel na ŕídicí sbérnici. Když nebyl, Seká. Když je povel prítomný, jsou adresy portú uzamčeny ve kroku 502. Ve kroku 50.41 je povel pŕezkoušen, aby se vidélo, zdali je to spojovací povel. Když je, je ve kroku 506 odpovéá portu monitorována a pŕezkouáena. Je-li odpovéď ve kroku 508 správná, je ve kroku 504 provedeno spojení sbčrnice mezi porty. Podobné je ve kroku 510 povel pŕezkouôen, aby se vidélo, zdali je to povel rozpojení a když je, spojení portú se zruší ve kroku 512.

Je zrejmé, že logika tajného pcslechu maticového prepínače múže být také použitá k ŕízení jiných funkci než je pouhó pŕipojovóní a odpojování pŕístrojú. Tak napríklad logika tajného poslechu maticového prepínače múže být použitá k určení, zdali nastala néjaká zvláštni událoot pŕezkoušením informace týkající se spojení dvou portú a pro pŕehlídku činnosti autonomních prístroji, napríklad prevenci dvou následných pripojení ke stejnómu portu nebo rozpojovací operace k nékterému nepripojenému portu.

Ačkoliv tento vynález byl popsán s odkážem na znézornéné provedení, tento popis není myälen jako vytvorený v omezujícím smyslu. Odborníkovi školenému v oboru budou jasné rozličné obmény i jiná provedení vynálezu. Pŕedpokládá se však, že pripojené patentové nároky pokryjí jakékoii takové obmény či jiné provedení vynálezu 3padající do oblasti myôlenky vynálezu.

PilEKTOVÍ η/βοκϊ

1. Komunikační systém, vyznačujicí se tím, že obsahuje maticový

Claims

1. Komunikační systém, vyznačujicí se tím, že obsahuje maticový prepínač (40), který je pŕipojen ke množiné portú (30,32,...46) a který je dále pŕipojen k ŕídící sbérnici (52), pŕičemž maticový prepínač (40) obsahuje spojovecí/odpojovací logiku (óOO), která há vstup pripojený k výstupu ŕídící ábérniee (52) a která má výstup pripojený ke vstupu adresových zámkú (602), které máji další vstup, který je pŕipojen k výstupu ŕidici sbemice (52).

2. Komunikační systém podie bodu 1, vyznačujicí se tím, Že maticový prepínač (40) dále obsahuje množinu . vstupních pufrú (b04_e616), ktere mají vstupy, které jsou pripojený k výstupúm jednotlivých portú (30,32'...48).

3. Komunikační systém podie bodu 2, vyznačujicí se tím, že maticový prepínač (40) dále obsahuje množinu obvodú (606,620) volby dat, pŕičemž každý z obvodú (606,620) volby dat je pŕipojen ke zmĺnčné množín* vstupních pufrú (604,616).

4;. Komunikační systém podie bodu 3, vyznačujicí se tím, že maticový prepínač (40) dále obsahuje množinu vstupních pufrú (612, 626), které mají vstupy, které jsou jednotlivé pripojený k vystupúm zmĺnčné množiny obvodú (608,620) volby dat a které mají výstupy pripojené jednotlivé ke vstupúm zmĺnéných portu (30,32... 48).

5. Komunikační systém podie bodu 3 nebo 4, vyznačujicí se tím, že maticový prepínač (40) dále obsahuje množinu registru (614, 624), které mají vstupy, které jsou jednotlivé pripojený k vystúpim adresových zámkú (602) a které mají výstupy, které jsou jednotlivé pripojený ke vstupúm zmĺnéných obvodú (608,620) volby dat.

'f’V <SSC5-3|

1 / 10

IBM - AT 989 105 ?V

2/10

IBM — AT 989 105 f V

59A

3/10

59B

FIG. 3

IBM - AT 989 105

W3-51 ι 6 ΙΙΧ z 1

FIG. 4

IBM - AT 989 105

5/10 co <x>

v.

(O to

FIG. 5A t, í x >

<o CZ» Co

IBM - AT 989 .105

6/10

FIG. 5B

IBM - AT 989 105

s;

x,

IBM - AT 989 105

8/10 fv g.