CZ280586B6 - Způsob zjištování chyb v textilní zbožové dráze - Google Patents

Abstract

U způsobu pro zjišťování chyb v textilní zbožové dráze se pomocí elektrooptické snímací hlavy (8) průběžně snímá zbožová dráha. Přijímače (16) světla, uspořádáné v pásovité snímací oblasti (22) snímací hlavy (8), jsou skupinovitě sdruženy a vydávají specifické signály chyb. Tyto signály chyb se vícerozměrově vyhodnotí pro rozpoznání bodových a/nebo podélných chyb, přičemž jako kritéria pro vyhodnocení slouží amlituda signálu, délka signálu, do jaké míry vznikají signály společně a jejich periodické opakování při každé otáčce stroje. V závislosti na výsledku vyhodnocení se aktivují zobrazovací, řídicí a spínací zařízení a podobně.ŕ

Description

Způsob zjišťování chyb v textilní zbožové dráze

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu zjišťování chyb v textilní zbožové dráze, zejména v hadicové pletenině vyrobené na okrouhlém pletacím stroji nebo na okrouhlém stávku, při němž se zbožová dráha v alespoň pásovité oblasti snímá elektrooptickou cestou snímacími prostředky, které vydávají elektrické signály, označující stav zbožové dráhy na několika snímacích místech ležících uvnitř pásovité oblasti, které se ve smyslu rozpoznávání chyb ve zbožové dráze vyhodnocují tak, že dochází k rozlišování mezi různými formami a/nebo velikostmi různých druhů chyb, a že pro takto zjištěné druhy chyb se vytvářejí oddělené výstupní signály pro aktivování zejména ukazovacích a/nebo řídicích a/nebo spínacích zařízení, přičemž při snímání se udržuje relativní pohyb předem určené rychlosti mezi zbožovou dráhou a snímacími prostředky napříč k pásovité oblasti, při němž se snímané části zbožové dráhy s výhodou snímají několikrát.

Dosavadní stav techniky

U vysokovýkonných okrouhlých pletacích strojů existuje například požadavek kontroly hadicového úpletu odváděného kontinuálně při výrobě na vznik chyb. Tyto chyby mohou být buď tak zvanými bodovými chybami, to znamená děrami, vzniklými například při poruše nitě a rozkládajícími se například napříč k podélnému směru hadicového úpletu, například přes několik očkových sloupců. Těmito chybami však mohou také být tak zvané podélné chyby, to znamená chyby probíhající v podélném směru hadicového úpletu přes několik řad oček, které vypadají typicky jako puštěná očka. Když se bodové chyby nebo podélné chyby kratší délky vyskytují nahodile, například při zpracování přízí nižší kvality, často se nevyplácí stroj vypínat. Je však zapotřebí počet vzniklých chyb za určitou časovou jednotku nebo v balících zboží registrovat. Vytvoří-li se však v hadicovém úpletu najednou puštěná očka, která se rozkládají po větší délce, je to znamení toho, že došlo ke zlomení jehly, což znamená, že stroj je nutno co nejdříve zastavit.

Pro průběžnou kontrolu textilní zbožové dráhy, zejména hadicového úpletu vyráběného na okrouhlém pletacím stroji nebo na okrouhlém stávku je známá celá řada kontrolních zařízení s elektrooptickými snímacími hlavami a připojenými vyhodnocovacími jednotkami. Tyto snímací hlavy pracují se světelnými zdroji a přijímači světla ve formě fotobuněk, které jsou často uspořádány v řadách a při vzniku chyb v pletenině reagují na vzniklou změnu odrazových poměrů zboží a vydávají příslušné signály. Tyto signály se pomocí různých známých způsobů podle různých kritérií vyhodnocují. Jestliže výsledek vyhodnocení překročí předem určenou mezní hodnotu, dojde k zastavení stroje.

Mnoho doposud známých snímacích zařízení má tu nevýhodu, že sice reagují obecně na bodové chyby a podélné chyby, avšak neposkytují spolehlivé rozlišení chyb podle jejich druhu. Pro zabránění nadbytečných přestávek při pletení je však výhodné předem stanovit přípustnou kvótu chyb a vydat signál pro zastavení stroje teprve po dosažení této kvóty.

-1CZ 280586 B6

Přitom rozpoznávání podélných chyb ve formě puštěných oček, to znamená poškození, která při každé otáčce stroje způsobují neustále opakování hlášení chyb, má stále rostoucí význam. Jak již bylo uvedeno upozorňují podélné chyby větší délky vždy na defekt jehly v místě tvoření oček, který musí být včasně odstraněn, aby se zabránilo vzniku chybného hadicového úpletu.

Na druhou stanu je však nutno pokud možno zabránit zastavení stroje při vzniku krátkodobých chyb (například tlustá nebo tenká místa příze, slupkovité zbytky u bavlny atd.), protože by to způsobovalo značné omezování výroby pletacího stroje a vedlo k poruchám provozu. Jako příklady takových známých zařízení a způsobů kontroly textilní dráhy s elektrooptickými snímacími hlavami je možno uvést celou řadu spisů:

Z DE-OS 1 938 677 je známé sledovací zařízení hadicového úpletu u okrouhlých pletacích strojů a okrouhlých stávků, které je uspořádáno uvnitř hadicového úpletu a které obsahuje zdroj záření a alespoň jednu fotodiodu jako přijímač záření, přičemž tyto prvky jsou uspořádány v rovnoměrném odstupu od hadicové pleteniny a fotodiody jsou vůči zdroji záření uspořádány tak, že nepřijímají přímo záření ze zdroje. Jako zdroj záření se přitom použije normální světelný zdroj nebo luminiscenční dioda pracující v rozsahu infračerveného záření. Jak je vytvořen řídicí obvod pro signály vysílané přijímači světla, není objasněno.

U způsobu snímání a vyhodnocování chyb v textiliích, zejména v pleteném zboží, známého z DE-PS 3 133 428, se používá několik čidel, přičemž obvod pro vyhodnocování signálů obsahuje mikropočítač. Kontrolní přístroj textilní dráhy podle DE-PS 3 536 991, pracující také s mikroprocesorem, umožňuje automatické nastavování své citlivosti na stupeň odrazivosti sledované textilní dráhy, pro zlepšení jistoty oznamování chyb. Jako taktovací vysílače světla jsou použity infračervené světelné diody uspořádané v řadě.

U způsobu kontroly chyb v textilní zbožové dráze, zejména u okrouhlých pletacích strojů, známého z DE-OS 4 001 650 pro nalezení puštěných oček, chyb ve sloupcích pleteniny a děr, jsou provedena taková opatření, že nezávisle na rychlosti stroje se zcela automaticky provádí cejchování zařízení na kontrolu chyb a vypnutí stroje se provede teprve při opakovaném zjištění chyby na stejném místě. Počet opakování chyby potřebný pro vypnutí stroje může být nastaven podle potřeby. Přitom se však, aby se zabránilo nežádoucímu vypnutí stroje, vědomě zohledňují pouze chyby charakteru puštěného očka. Elektrooptické čidlo je tvořeno infračervenými diodami a fototransistory, uspořádanými střídavě v jedné řadě.

A konečně je známo z DE-OS 2 644 502 zařízení pro zjišťování děr v kusu látky nebo tkaniny, z něhož vynález vychází, a které umožňuje rozlišování mezi děrami rozkládajícími se napříč ke směru pohybu pleteniny, to znamená děrami charakteru puštěných oček, a relativně malými děrami. Za tím účelem je použit elektrooptický snímací prostředek, který má štěrbinu, uspořádanou napříč ke směru pohybu pleteniny a kterému je přiřazeno několik fotobuněk, jejichž výstupní signály se navzájem porovnávají. Vyhodnocovací zařízení porovnává výstupní signál každé fotobuňky se střední hod-2CZ 280586 B6 notou výstupních signálů zbylých fotobuněk a rozpozná podle symetrického nebo nesymetrického rozložení signálu existenci bodové nebo podélné chyby. Přitom však rozpoznání podélných chyb (puštěných oček) a jejich rozlišení od dér není dostatečně přesné, protože se vychází z toho že podélné chyby leží přesně rovnoběžně s fotobuňkami uspořádanými v kolmé řadě. Tuto podmínku však nelze na okrouhlém pletacím stroji prakticky dodržet, protože hadicový úplet, vycházející ve válcovém tvaru se musí navinout do balíku plošně. Jestliže však kolem řady fotobuněk proběhne pouze lehce šikmo položené puštěné očko, tak se ve fotobuňkách vytvoří jednotlivé signály časově posunuté za sebou s tím výsledkem, že puštěné očko je nesprávně interpretováno jako krátce za sebou vzniklé díry.

Úkolem vynálezu je, když se vyjde ze známého stavu techniky, umožnit bezpečnější zjištění chyb při jednoznačném rozlišení mezi bodovými a podélnými chybami, zejména u hadicové pleteniny okrouhlého pletacího stroje, přičemž je současně prakticky vyloučeno chybné zastavení stroje.

Podstata vynálezu

Tento úkol splňuje způsob zjišťování chyb v textilní zbožové dráze, zejména v hadicové pletenině vyrobené na okrouhlém pletacím stroji nebo na okrouhlém stávku, při němž se zbožová dráha v alespoň pásovité oblasti snímá elektrooptickou cestou snímacími prostředky, které vydávají elektrické signály, označující stav zbožové dráhy na několika snímacích místech ležících uvnitř pásovité oblasti, které se ve smyslu rozpoznávání chyb ve zbožové dráze vyhodnocují tak, že dochází k rozlišování mezi různými formami a/nebo velikostmi různých druhů chyb, a že pro takto zjištěné druhy chyb se vytvářejí oddělené výstupní signály pro aktivování zejména ukazovacích a/nebo řídicích a/nebo spínacích zařízení, přičemž při snímání se udržuje relativní pohyb předem určené rychlosti mezi zbožovou dráhou a snímacími prostředky napříč k pásovité oblasti, při němž se snímané části zbožové dráhy s výhodou snímají několikrát, podle vynálezu, jehož podstatou je, že signály příznačné pro jednotlivá snímací místa se vždy skupinovitě sdružují do alespoň dvou skupinovitě specifických signálů chyb, které se oddělené dále zpracovávají a vyhodnocují, že při tomto vyhodnocování se měří hodnota amplitudy, doba trvání a jednotlivý nebo společný vznik signálů chyb jednotlivých skupin, přičemž chyba se rozpozná jako bodová chyba, když při alespoň jednom signálu chyby s hodnotou amplitudy odlišující se od předem určené první prahové hodnoty amplitudy jeho doba trvání překročí předem danou první časovou prahovou hodnotu o alespoň předem určený delší časový úsek v měřeném časovém úseku, chyba se rozpozná jako podélná chyba, když při alespoň dvou signálech chyb s hodnotami amplitudy odlišujícími se od předem určené druhé prahové hodnoty amplitudy překročí doba trvání těchto signálů předem danou druhou časovou prahovou hodnotu o alespoň předem určený kratší časový úsek.

Tento způsob provádí diferencované několikarozměrové vyhodnocování signálů chyb podle různých kritérií, která celkově zajišťují, že nastane bezchybné rozlišování mezi bodovými chybami neboli děrami a podélnými chybami neboli puštěnými očky.

-3CZ 280586 B6

První a druhá prahová hodnota amplitud mohou být buď stejné, nebo různé. protože oba druhy chyb jsou posuzovány odděleně, je zpravidla výhodné pracovat u podélných chyb s vyšším prahem citlivosti než u bodových chyb, a sice aniž by proto bylo nutno počítat s nežádoucími chybnými vypnutími stroje. Podle zkušenosti totiž způsobují bodové chyby (díry) větší amplitudu signálu chyby, která umožňuje pro rozpoznání této chyby vystačit s nízkým prahem citlivosti.

Nastavením nejméně dvou různých prahů citlivosti je také možno rozlišovat mezní chyby, které ukazují na nerovnoměrnost úpletu.

Zhodnocení časového trvání zjištěných signálů chyb při vyhodnocování vychází z poznatku, že bodové chyby (díry) se rozkládají zpravidla přes několik sloupců oček, to znamená, že jsou širší než puštěná očka. Puštěná očka naproti tomu jsou vesměs vždy omezena na sloupce oček.

Nastavením odpovídajících prahových hodnot amplitud a časových prahových hodnot pro trvání signálů se vyloučí menší nepravidelnosti a elektrické rušivé impulsy při zaznamenávání chyb.

Jednotlivý nebo společný vznik signálů chyb se zjišťuje vždy uvnitř předem daného časového úseku měření (logického okénka), a proto časové posunuti signálů pocházejících od jednotlivých skupinovítě sdružených snímacích prostředků, způsobených například šikmou polohou puštěného očka vzhledem k pásovité snímací oblasti, nevede k nesprávné interpretaci několik za sebou uspořádaných děr místo puštěné očko. V praktickém provedení této vyhodnocovací operace mohou být signály chyb vždy jednotlivé alespoň po určitý předem stanovený časový úsek přechodně uloženy v paměti a teprve potom zkoumány z toho hlediska, jestli se vyskytly společně.

Společně s uvedenými kritérii vede konečně zjištění, jestli je pro vznik signálů chyb splněna podmínka ANO nebo antivalenční podmínka, pro bezpečnější rozpoznání příslušného druhu chyby. V zásadě způsobí signál chyby zastavení stroje jen tehdy, když jsou podle tohoto vyhodnocení splněna kritéria odpovídající příslušnému druhu chyby.

Signály dodávané elektrooptickými snímacími prostředky mohou být využity nejen pro rozpoznávání chyb, ale i pro kontrolu optických podmínek snímání pleteniny. Z těchto signálů se tak může vytvořit souhrnný celkový signál, aby se elektrooptické snímací prostředky automaticky nastavily na konstantní předem stanovené optické podmínky snímání v závislosti na tomto celkovém signálu. Tato regulace neboli nastavení se s výhodou provede impulsovým řízením vysílacího proudu světelných zdrojů tak, že přjimače světla (fototransistory) neustále pracují ve svém optimálním pracovním rozsahu.

Kromě toho je možno tento celkový signál kontrolovat z toho hlediska, jestli leží uvnitř předem určených mezních hodnot, přičemž při překročení jedné z těchto mezních hodnot se vyšle řídicí signál. Tímto způsobem je možno rozpoznat, jestli existují v oblasti snímacího prostředku (snímací hlavy) poruchy, například

-4CZ 280586 B6 výpadek světla, chybné umístění, silné cizí světlo, výpadek regulace atd.

Další výhodná provedení způsobu podle vynálezu jsou uvedena v podnárocích.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude dále blíže objasněn na příkladu provedení kontrolního zařízení chyb pracujícího způsobem podle vynálezu, pro hadicový úplet okrouhlého pletacího stroje, podle připojených výkresů, kde na obr.l je okrouhlý pletací stroj s přistavěným kontrolním zařízením chyb, v principiálním zobrazení v bokorysu, na obr.2 je elektrooptická snímací hlava kontrolního zařízení chyb z obr. 1, v axiálním řezu a v bokorysu, na obr.3 je blokové schéma elektrického zapojení snímací hlavy z obr. 2, na obr.4 je blokové schéma elektronického obvodu pro vyhodnocování signálu kontrolního zařízení chyb z obr. 1, na obr.5 je obslužná přední deska řídicího přístroje kontrolního zařízení chyb z obr. 1, ve schematickém zobrazení a v nárysu, v jiném měřítku a na obr.6 až 9 je blokový diagram programu v mikropočítači obvodu pro vyhodnocování signálů kontrolního zařízení chyb z obr. 4.

Příklady provedení vynálezu

Okrouhlý pletací stroj 1, znázorněný schematicky na obr. 1, sestává ze stojanu 2, v němž je okolo svislé osy 4 otočně uložen jehelní válec 2· Vícesystémový okrouhlý pletací stroj 1 vyrábí hadicový úplet 5 kolem svislé osy 4, který je poháněným běžným odváděcím zařízením 6 odváděn a naplocho průběžně navíjen do balíku 7.

Průběžný hadicový úplet 5. se neustále kontroluje na výskyt chyb elektrooptickou snímací hlavou 8 pevné uspořádanou pod jehelním válcem 3. Snímací hlava 8 může být podle typu stroje uspořádána uvnitř nebo vně hadicového úpletu 5,. U znázorněného příkladu provedení se provádí snímání hadicového úpletu 5 zvenčí; snímací hlava 8. je proto na stojanu 2. stroje upevněna pomocí držáku 9 tak, že je poněkud pružně pohyblivá vůči pletenině hadicového úpletu 5.

Jak je schematicky znázorněno na obr.2, je snímací hlava 8 tvořena krabicovitým tělesem 10, v němž je uspořádán určitý počet (v daném případě šest) světelných zdrojů 11 na příslušném nosiči 12, v řadě rozkládající se kolmo k rovině papíru. Bočně ohraničená, světlo propustná deska 13 , pásovitého tvaru a uzavírající ze strany těleso 10., propouští světlo 14, vystupující ze světelných zdrojů 11 a spojované vždy konvexní čočkou, na tkaninu hadicového úpletu 5. Světlo od hadicového úpletu 5 odražené potom projde

-5CZ 280586 B6 světlo propustnou deskou 13 a čočkou 15 protilehlou v tělese 10 vůči světelným zdrojům 11 k (v daném případě také šesti) přijímačům 16 světla, které jsou vytvořeny jako fototransistory a jsou uspořádány v řadě odpovídající řadě světelných zdrojů 11 na nosném elementu 12, který je pevně přidržován v tělesu 10 rozpěrnými šrouby 18. V tělese 10 snímací hlavy χ jsou kromě toho uspořádány elektronické součásti pro zpracovávání signálů vydávaných přijímači 16 světla a pro atutomatickou regulaci jasu světelných zdrojů 11. na obr. 2 je také znázorněna platina 19. Její zapojení bude popsáno dále podle obr. 3.

Spojené paprsky světla 14 vyslané z jednotlivých světelných zdrojů 11 se odrazí od snímaného textilního povrchu hadicového úpletu X a dorazí k přijímačům 16 světla, který výstupními vedeními 20 dodávají elektrické signály ze snímání do obvodu 21 pro úpravu signálů, přičemž uvedené elektrické signály ze snímání jsou charakterizující pro stav snímaného hadicového úpletu χ v příslušném místě snímání. Tato místa snímání leží uvnitř pásovité oblasti 22 vymezené v řadách uspořádanými světelnými zdroji 11 a přijímači 16 světla, která se rozkládá napříč ke směru otáčení hadicového úpletu χ. Tato pásovitá oblast 22 proto probíhá na obr. 1 přibližně rovnoběžně se svislou osou 4. V ní tvoří každý z přijímačů 16 světla uspořádaných v řadě diskrétní místo snímání .

V obvodu 21 pro úpravu signálů jsou výstupy signálů přijímačů 16 světla uspořádaných v řadě (v tomto případě šesti) sdruženy do dvou skupin vždy tří výstupů signálů. Toto tvoření skupin se provádí například tím způsobem, že tři sousední přijímače světla ležící v řadě nahoře vytvoří skupinu I a pod nimi ležící tři přijímače 16 světla vytvoří druhou skupinu II. V zásadě je však myslitelné provést rozdělení na skupiny jinak, přibližně tak, že přijímače 16 světla se střídavě rozdělí do skupiny I a do skupiny II, čímž lze dosáhnout postupného snímání hadicového úpletu χ běžícího kolem snímací hlavy 8.

Počet skupin, do nichž jsou světelné zdroje 11 a přijímače 16 světla sdruženy, není omezen na dvě skupiny I a II; může být, nezávisle na příslušných poměrech snímání a podmínkách použití snímací hlavy 8, zvolen i větší.

Sdružení výstupů signálů přijímačů 16 světla v jedné skupině se provádí v obvodu 21 pro úpravu signálů tím způsobem, že z něj vždy potom, když zareaguje jeden z přijímačů 16 světla v jedné ze skupin, to jest v daném případě ve skupině I nebo ve skupině II a vydá signál, vystoupí signál chyby do prvního vedení 23 signálu přiřazeného skupině I nebo do druhého vedení 24 signálu přiřazeného skupině II.

Aby bylo zaručeno přesné snímání textilního hadicového úpletu X a zabránilo se chybnému vypnutí stroje způsobeného snímáním chyb je nutno optické snímací poměry ve snímací oblasti 22 udržovat co možná na konstantní hodnotě. Proto se textilní povrch ve snímací oblasti 22 osvětluje světelnými zdroji 11 s definovanou jasností. Aby se vyloučily změny poměrů v okolí (osvětlení prostoru, odstíněni, je provedena automatická regulace jasu, která je umístěna ve snímací hlavě χ.

-6CZ 280586 B6

Jak vyplývá z obr. 3, obsahuje snímací hlava 8 regulátor 25 jasu, do něhož se přivádí z obvodu 21 pro úpravu signálů vedením 26 celkový signál odvozený z výstupních signálů přijímačů 16 světla, který přes impulsově řízený koncový stupeň 27 reguluje vysílací proud světelných zdrojů 11 zapojených za sebou elektricky na předem určenou hodnotu tak, že přijímače 16 světla (fototransistory) neustále pracují ve svém optimálním pracovním rozsahu. Tento pracovní rozsah je určen předem danou požadovanou hodnotou, která může být nastavena pomocí vysílače 28 požadovaných hodnot a normálně zůstává nezměněna. Regulace jasu světelných zdrojů 11 se provádí známým způsobem regulací šířky impulsů v koncovém stupni 27 řídicího proudu impulsů světelných zdrojů 11, jehož frekvence je asi 20 až 30 kHz.

Přívod proudu do obvodu 21 pro úpravu signálů a do světelných zdrojů 12, popřípadě impulsově řízeného koncového stupně 27, se provádí přívodním vedením 29 proudu, které vede spolu s oběma vedeními 23., 24 signálu do zástrčkové spojky 30.

Do zástrčkové spojky 30 kromě toho vede ještě kontrolní vedení 31 od regulátoru 25 jasu, pomocí něhož se provádí kontrola regulačního napětí přiváděného z regulátoru 25 jasu do impulsově řízeného koncového stupně 27. Když toto regulační napětí totiž překročí nebo nedosáhne předem dané mezní hodnoty, je to znamením toho, že existuje porucha v samotné snímací hlavě 2, jako je výpadek světla, chybné umístění, silné cizí světlo, výpadek regulace atd., která vyžaduje okamžitý zásah. Tyto poruchy ve snímací hlavě 8. se proto také rozpoznávají pomocí celkového signálu vzniklého v obvodu 21 pro úpravu signálů z výstupních signálů přijímačů 16 světla, který obvod 21 pro úpravu signálů dodává do svého regulátoru 25 jasu.

Na okrouhlém pletacím stroji 1 je uspořádán řídicí přístroj 34 způsobem znázorněným na obr. 1 ve skříni 33 pohonu, který obsahuje obvod pro vyhodnocování signálů pro snímací hlavu 8, který je se snímací hlavou 8 spojen pomocí svazku 35 vedení 23. 24, 29, 31, přičemž na řídicí přístroj 34 je kromě toho připojen synchronizátor 36, upevněný na stojanu 2 stroje, který vedením 37 dodává do řídicího přístroje 34 taktovací impulsy stroje. Řídicí přístroj 34 je opatřen přívodním vedením 38 napětí.

Řídicí přístroj 34 obsahuje vyhodnocovací obvod signálů chyb dodávaných ze snímací hlavy 8, který bude podrobněji popsán podle obr. 4. Je kromě toho vybaven ještě elementy potřebnými pro obsluhu celého zařízení pro kontrolu chyb. K těmto elementům patří, jak vyplývá ze zobrazení přední desky 40 řídicího přístroje 34 na obr. 5, optické zobrazovací pole 41 skutečného průběhu dat a vedení menu s příslušnou klávesnicí 42 pro vstupní údaje. V24-propojení 43 (Interface) slouží pro spojení s externím přístrojem pro záznam dat a/nebo nadřazeným počítačovým systémem 44, jak je naznačeno na obr. 4. Touto cestou se může provádět i dálkový přenos parametrů chyb.

Optické zobrazovací pole 41 je zpravidla tvořeno dvouřádkovým displejem, na němž je možno zviditelnit přehledně příslušná hlášení chyb a všechny zajímavé provozní stavy. Je samozřejmě možné i jiné provedení optického zobrazovacího pole 41. Klávesni

-7CZ 280586 B6 ce 42 slouží pro vstup nebo pro vyvolání specifických hodnot potřebných pro všeobecný provoz.

Klíčový spínač 45 uspořádaný ve spodní části přední desky 40 slouží k zabránění neoprávněného zásahu na klávesnici 42.

Vyhodnocovací zařízeni signálů chyb řídicího přístroje 34, znázorněné na obr.4, sestává z hlavní skupiny tvořené analogově číslicovým převodníkem 46., mikroprocesorem (CPU) 47, programovou pamětí 48 a datovou pamětí 49,. Kromě toho obsahuje síťový díl 50 připojený na přívodní vedení 32 napětí, který přes odpovídající síťový filtr 51 a přívodní vedení 29 dodává napětí do snímací hlavy 8 a do různých elementů elektronického vyhodnocovacího obvodu signálů chyb.

Analogové signály chyb, popřípadě analogové kontrolní signály, přicházející ze snímací hlavy 8 přes vedení 23, 24 signálů a kontrolní vedení 21/ se přivádějí do čtyřkanálového analogově číslicového převodníku 46 a v něm se procesorem digitalizují. Dále zapojený mikroprocesor 47 analyzuje tyto přijímané digitalizované hodnoty a uloží data získaná z vyhodnocení - rozdělená podle druhu chyby - v datové paměti 49, která s výhodou není energeticky závislá, přes níž se provádí i vstup dat klávesnicí 42. Optické zobrazovací pole 41 obdrží svoje data od programové paměti 48 zásobované mikroprocesorem 47♦

Synchronizační impulsy, potřebné pro synchronizaci průběhu vyhodnocování signálů chyb s otočným pohybem hadicového úpletu 5, a přiváděné vedením 37 ze synchronizátoru 36 vytvořeného jako indukční aproximační iniciátor, se přes opto-elektrické převáděcí zařízení 52 signálů vloženého obvodu 53 (Interface) přivádí do řídicího přístroje 34, přičemž přes vložený obvod 53 jsou k mikroprocesoru 47 připojeny vypínací a řídicí obvod 54., sloužící pro vypnutí okrouhlého pletacího stroje 2 v případě výskytu chyby, a V24-propojeni 43.

Vyhodnocování dat přiváděných z analogově číslicového převodníku 46 do mikroprocesoru 47 se provádí podle softwarového programu, který bude dále ještě krátce objasněn. Tento softwarový program způsobí vyhodnocování chyb podle následujícího principu:

Signály chyb, přiváděné vedeními 23./ 24 signálů, ukazují, že u alespoň jednoho z přijímačů 16 světla ve skupině I nebo ve skupině II nebo alespoň u dvou přijímačů 16 světla v obou skupinách I a II došlo ke změně odrazových poměrů snímané textilní povrchové plochy. Tyto signály chyb přiřazené jednotlivým skupinám I, II neposkytují informaci jen o vzniku chyby, jako hlavní, ale i o druhu chyby. K tomu se posoudí následující kritéria:

a) Hodnota amplitudy signálu chyby: Zjistí se, jestli hodnota amplitudy leží nad předem určenou prahovou hodnotou nebo ne, přičemž pro různé druhy chyb, to znamená pro bodové nebo podélné chyby, mohou být předem stanoveny různé prahové hodnoty. Leži-li hodnota amplitudy pod nejnižší prahovou hodnotou, tak neexistuje žádná chyba; signál chyby zůstává nezohledněn.

b) Doba trvání signálů chyby: Zjistí se, jestli délka (doba) signálu překročí určitou časovou prahovou hodnotu nebo ne. Tato pra

-8CZ 280586 B6 hová hodnota může být pro různé druhy chyb opět stanovena různě. Leží-li doba trvání signálu pod nejnižší prahovou hodnotou, tak také neexistuje žádná chyba; signál chyby zůstává nezohledněn, přičemž je možno se domnívat, že ukazuje jen na krátkodobou poruchu (například elektrický poruchový impuls nebo tlustší místo příze atd.).

Vychází-li se z pozorování, že podélné chyby jsou v převážné většině případů užší než bodové chyby, protože například puštěná očka jsou omezena zpravidla na šířku jednoho sloupku oček, zatímco díry pocházející z jediného přetrženého vlákna zaujímají šířku několika sousedních očkových sloupků, poskytuje vyhodnocování doby signálů již první hledisko pro zastavení pro rozlišení mezi druhy chyb. Jestliže totiž dojde ke krátkodobému překročení předem nastavené účelně zvolené časové prahové hodnoty, ukazuje to na podélnou chybu, zatímco při překročení určité (popřípadě jiné) časové prahové hodnoty o delší dobu ukazuje na pravděpodobnost výskytu podélné chyby.

c) Společný výskyt signálů chyb (logické okénko): Vzniknou-li společně signály chyb přiřazené oběma skupinám I, II, znamená to, že snímaná oblast povrchu hadicového úpletu 5., v níž byla změna odrazových poměru zjištěna, se rozkládá po části negativně ovlivňující obě skupiny I, II přijímačů 16 světla. Je proto splněna logická podmínka ANO pro oba signály chyb pro obě skupiny I, II, takže existuje pravděpodobnost výskytu podélné chyby. Poskytne-li však přezkoušení ten výsledek, že je splněna podmínka XOR neekvivalence, jde o bodovou chybu.

Obsahuje-li snímaný hadicový úplet 5 běžící v pásovité snímací oblasti 22 snímací hlavy 8 puštěné očko, to znamená podélnou chybu, budou tím ovlivněné přijímače 16 snímací hlavy 8 ve skupinách I, II vydávat současně signál chyby jen potom, když puštěné očko je vyrovnáno přesně rovnoběžně s osou pásovité snímací oblasti 22. Ve skutečnosti však nelze zabránit, vzhledem k odvádění hadicového úpletu 5, a tím podmíněné jeho deformaci při přechodu z válcového tvaru do plochého složeného tvaru, určitému zkreslení. Jinými slovy, v závislosti na umístění snímací hlavy 8. vůči jehelnímu válci 3 jsou sloupky oček vzhledem k ose snímací oblasti 22 položeny poněkud šikmo nebo zakřiveny. Když je nyní vyhodnocen současný výskyt signálů chyb v několika skupinách jako ukazatel svědčící o výskytu podélné chyby, bylo by bezpečné rozpoznání chyby zaručeno jen za toho předpokladu, že podélná očka (respektive puštěná očka) vstupují do snímací oblasti 22 přesně rovnoběžně s její osou, to znamená s řadou přijímačů 16 světla. Každá šikmá poloha při vstupu vede k tomu, že přijímače 16 světla v jednotlivých skupinách reagují časově navzájem posunuté, s tím výsledkem, že bez zvláštního opatření by mohla být podélná chyba nesprávně interpretována jako sled bodových chyb.

Aby se tomu zabránilo a také při protažení oček, například při jejich šikmém průběhu, bylo zajištěno jednoznačné rozpoznání chyby, zkoumá se při vyhodnocování logického okénka, zda signály chyb obou skupin následující za sebou vznikají uvnitř předem stanového časového měřicího úseku, který odpovídá maximálnímu časovému posunu mezi vznikem obou signálů chyb očekávanému pro příslušný druh chyby. Prakticky se toto provádí tak, že oba signály chyb se po předem stanovenou dobu krátkodobě odděleně uloží v pa

-9CZ 280586 B6 měti a teprve následně se podrobí přezkoumání z hlediska společného výskytu.

Vzniknou-li v tomto časovém měřicím úseku signály chyb společně, jedná se pravděpodobně o podélnou chybu (je splněna podmínka ANO). Vznikne-li však jen jeden z obou signálů chyb, existuje pravděpodobnost bodové chyby (splněna podmínka XOR).

d) Periodické opakování chyb: Periodické opakování jedné chyby se registruje pro každou otáčku stroje, přičemž však mohou být učiněna potřebná opatření k tomu, aby se stroj zatavil bud již při prvním opakování chyby, nebo teprve po několika otáčkách, při nichž se chyba opakuje.

Nastane-li opakování chyb při otáčkách stroje následujících za sebou, jedná se o podélnou chybu. Jestliže se nezjistí žádné takové opakování chyb, jde zpravidla o bodovou chybu. Zjištěné chyby se podle svého druhu odděleně uloží v paměti a registrují nebo se popřípadě znázorní na optickém zobrazovacím poli 41. Přitom jsou upravena počitadla udávající celkový počet chyb na jeden balík zboží (podle druhů chyb odděleně nebo společně), počet chyb za časovou jednotku (také podle druhu chyb odděleně nebo společně) atd., přičemž jejich skutečné početní stavy mohou být vyvolány obsluhující osobou pomocí klávesnice 42 na optickém zobrazovacím poli 41. Kromě toho se, v závislosti na počtu a druhu rozpoznaných chyb, přes propojení 43 provede vypnutí stroje vypínacím a řídicím obvodem 54 a popřípadě se ještě navíc aktivuje výstražné zařízení, přičemž je možno provést takové opatření, že při zastavení stroje se zastaví jehelní válec 3 v takové poloze, v níž je například zlomená jehla v poloze proti jehelním dvířkám.

V mikroprocesoru 47 se kromě toho kontrolní signál přivedený kontrolním vedením 31 přezkouší na to, jestli regulační napětí regulátoru 25 jasu leží uvnitř předem stanovených mezních hodnot nebo ne. Jakmile je překročena jedna mezní hodnota, a tím jsou optické snímací podmínky nepřípustné, vyvolá se pomocí propojení 43 vypínacím a řídicím obvodem 54 zastavení stroje nebo se na optickém zobrazovacím poli 41 vyvolá výstražný signál.

Blokový diagram vhodného programu pro mikroprocesor 47 je znázorněn na obr. 6 až 9. Po spuštění proběhne v mikroprocesoru 47 nejprve jednorázový spouštěcí program. V interní iniciační fázi se nastaví na spouštěcí hodnotu čítač programu a instrukcí. Řídicí a stavový registr se nastaví podle předem daných dat v paměti RAM nebo ROM mikroprocesoru 47 atd. Jakmile proběhl tento spouštěcí program, dojde příkazem 60 k sejmutí neboli přečtení signálů chyb SSH, které jsou pro skupinu I označeny jako SSH-1 a pro skupinu II jako SSH-2.

Podmínkou 61 se potom přezkouší, jestli signál chyby skupiny I svojí amplitudou překročí prahovou hodnotu amplitudy pro puštěné očko, to znamená pro podélnou chybu, nebo ne. Když ano, zjistí se podmínkou 6_2, jestli doba trvání signálu neboli délka DLI signálu SSH-1 (skupiny I) leží nad předem určenou časovou prahovou hodnotou pro puštěné očko. Vedou-li obé přezkoušení k pozitivnímu výsledku, tak se příkazem 63 tento výsledek dočasně uloží v paměti, to znamená, že SH(Snímací hlava)-puštěné(očko)-výsl(edek)-l se nastaví na 1.

-10CZ 280586 B6

Potom se provede podmínkami 64., 65 stejné přezkoušení signálu chyby SSH-2 skupiny II, jehož pozitivní výsledek se popřípadě dočasně uloží příkazem 66.

Podmínkou 67 nyní začne logické okénko upravené pro vyhodnocení kritérií pro rozlišení druhu chyby. Za tím účelem se nejprve zjistí, jestli předchozí přezkoušení u signálů chyb SSH-1 nebo SSH-2 vedlo k pozitivnímu výsledku a podle toho jestli je SH-puštěné-výsl pro skupinu I nebo skupinu II pravdivé nebo ne. Když ano, provede se příkazem 68 umocnění o 1 pro počítání časové prodlevy platné pro puštěné očko, když ne, nastaví se počítání časové prodlevy zpět na nulu.

Na tomto místě se proto provede vyrovnání případné šikmé polohy puštěného očka vzhledem ke snímací oblasti 22 snímací hlavy

8. Výsledky dosavadních přezkoušení signálů chyb SSH-1 a SSH-2 se proto nejprve odděleně přechodně uloží v paměti a teprve potom se vyhodnocují z hlediska společného výskytu.

Za tím účelem se podmínkou 69 přezkoumá, jestli v paměti uložené výsledky SH-puštěné-výsl-1 a SH-puštěné-výsl-2 vyhovují podmínce ANO a jestli kromě toho je jako další podmínka ANO prodleva (prodleva-chod) platná pro puštěné očko větší než 0 nebo < než předem určené časové posunutí. Toto časové posunutí vyplyne ze speciálního druhu snímané pleteniny. Odpovídá například době průběhu tří sousedních sloupků oček pásovitou snímací oblastí 22 snímací hlavy 8.

Jestliže se přezkoušením zjistí, že jsou splněny tři uvedené podmínky ANO, je tím dána existence puštěného očka. Označení puštěné očko (označení-chod) se nastaví na 1, zatímco ostatní parametry se nastaví znovu na 0, což se děje s příkazem 70. V blokovém diagramu programu se dále příkazem 71 provede podle podprogramu přezkoušení na to, jestli se zjištěná chyba představující puštěné očko znovu opakuje při další otáčce stroje. Když ano, může se například provést vypínacím a řídicím obvodem 54 vypnutí stroje. Současně se provede oznámení chyby puštěné očko na optickém zobrazovacím poli 41. Provede se dále součet pro celkový počet puštěných oček, pro celkový počet chyb způsobených puštěnými očky, pro celkový počet celkových chyb nebo chyb způsobených puštěnými očky za časovou jednotku atd. Jedna část tohoto blokového diagramu programu bude dále krátce objasněna podle následujícího rozpoznání bodové chyby (díry).

Jesliže není podmínkou 69 splněna podmínka ANO, tak se podmínkou 72 provede kvůli jistotě další přezkoušení, jestli je prodleva puštěného očka větší než předběžně nastavené časové posunutí. Když ano, nejsou podmínky pro existenci puštěného očka splněny s konečnou platností. Všechny parametry se příkazem 73 nastaví na 0.

Jesliže se však podmínkou 72 zjistí, že přezkušované signály SSH-1 a SSH-2 mají větší časový odstup než by mělo platné, předem nastavené (maximální) časové posunutí pro puštěné očko, tak začně bezprostředně přezkušování obou signálů na to, jestli znamenají existenci bodové chyby, to jest díry.

-11CZ 280586 B6

Za tím účelem se provede podmínkami 74 a 76 přezkoušení na to, jestli amplituda signálu chyby SSH-1 nebo SSH-2 překročí předem danou prahovou hodnotu amplitudy pro rozpoznání díry (prahová hodnota-díra) nebo ne, zatímco podmínkami 75, 77 se provede přezkoušení těchto obou signálů na to, jestli doba nebo délka signálu překročila předem danou časovou prahovou hodnotu platnou pro rozpoznání díry nebo ne.

Výsledky sh-díra-výsl-1 nebo sh-díra-výsl-2 se opět příkazy 78, 79 přechodně uloží do paměti.

Potom se podmínkou 80 zjišťuje, jestli přechodně uložené výsledky předcházejících přezkoušení vyhovují nebo ne logické podmínce NEBO. Když ano, provede se příkazem 81 umocnění prodlevy platné pro rozpoznání díry, potom se podmínkou 82 zkoumá, jestli prodleva díra je větší než předem stanovené časové posunutí pro rozpoznání puštěného očka, odpovídající třem sloupkům oček, násobené určitým činitelem, nebo ne.

Tento činitel způsobí rozšíření časového okénka, které zabráníme tomu, že širší díry se počítají několikrát. Jestliže se zjistí prodleva díra, která je větší než časové posunutí násobené uvedeným činitelem, tak se měření přeruší. Parametry se příkazem 83 nastaví na nulu.

Jestliže však podmínka 82 není splněna, to znamená, že signály leží ještě uvnitř širšího časového okénka platného pro rozpoznání díry, tak se podmínkou 84 provede ještě jedno přezkoušení, jestli uložené výsledky zkoušení SH-díra-výsl-1 a SH-díra-výsl-2 vyhovují logické podmínce ANO. Jestliže by odpověď měla znít ano, potom existuje přece puštěné očko, jehož hodnota amplitudy a hodnota trvání však leží nad odpovídajícími prahovými hodnotami platnými pro rozpoznání díry. Proto se příkazem 85 nastaví označení puštěné(očko) na 1, zatímco označení díra na nulu.

Nevyhovují-li oba výsledky SH-díra-výsl-1 a SH-dira-výsl-2 logické podmínce ANO, tak se příkazem 86 kvůli jistotě provede ještě jednou přezkoušení na neekvivalenci, při jehož pozitivním výstupu se označení díra příkazem 87 nastaví na 1.

Na tomto místě programu se nyní vyhodnocování signálů chyb dodávaných snímací hlavou 8 ukončí. Datová paměť nyní obsahuje oddělené údaje o tom, jestli došlo k existenci bodové chyby nebo podélné chyby, to jest díry nebo puštěného očka.

Další zpracování takto získaných informací se provádí pro puštěná očka příkazem 71 a pro díry v dále krátce naznačené programové části, upravené podobným způsobem pro rozpoznání puštěného očka a obsažené v příkazu 71. Proto dostačuje tuto programovou část pro rozpoznání díry krátce popsat:

Následně na předtím vysvětlené programové kroky se podmínkou 88 ještě jednou přezkouší, jestli je prodleva díra stejná jako nastavené časové posunutí násobené předem stanoveným činitelem a jestli označení puštěné očko je nastaveno na nulu, respektive označení díra na 1. Jestliže je tato podmínka splněna, tak se příkazem 89 umocní vždy o 1 počitadlo - počitadlo děr - udávající celkový počet děr a jednotlivé počitadlo, jakož i popřípa

-12CZ 280586 B6 dě počitadlo udávající celkový počet chyb. V případě, že se má po výskytu jedné díry iniciovat vypnutí stroje vypínacím a řídicím obvodem 54, musí se odpovídající povel vydat klávesnicí 42. Proto se podmínkou 90 přezkouší, jestli takový vypínací povel díra-vypnout existuje nebo ne. Když ano, uvede se příkazem 91 do chodu vypínací standardní program, který zajistí, že při zastavení stroje přijde jehelní válec £ do předem určené polohy k jehlovým dvířkám, potom se příkazem 92 vyvolá zastavení stroje. Kromě toho se příkazem 93 aktivuje optické zobrazovací pole 41, které oznámí výskyt chyby a současně požádá operátora, aby chybu potvrdil.

Často je však žádoucí, přídavně ještě chyby zjištěné za časovou jednotku - odděleně podle druhu na bodové a podélné chyby - rozpoznat, registrovat a na optickém zobrazovacím poli 41 zobrazit.

To se může provádět v dalším průběhu blokovém programu podmínkou 94 (pro díry), zatímco podmínkou 95 se provede přezkoušení, jestli zjištěný počet chyb překročil předem danou hranici počtu chyb. Když ano, spustí se příkazem 96 vypínací standardní program pro zastavení stroje vypínacím a řídicím obvodem 54,. V každém případě se provede příkazem 97 aktivování optického zobrazovacího pole 41 pro zobrazení odpovídajících chyb a pro požadavek potvrzení .

Program může navíc obsahovat ještě možnost vyvolání podprogramu pro vytvoření protokolu na displeji, který počitadlo chyb při dosažení konce balíku zboží opět nastaví na původní hodnotu, takže může být udán počet chyb na balík zboží, a může se spustit standardní vypínací program a spouštěcí program pro opětovné uvedení stroje do chodu z klidového stavu provedeného z jiných důvodů atd. Tyto programové kroky nejsou dále podrobně znázorněny.

Na obr. 8 je pouze krátce objasněno jak jsou kontrolní signály přiváděné kontrolním vedením 31 ze snímací hlavy 8. pro hodnoty jasu osvětlení snímaného hadicového úpletu 5. zpracovávány. Tyto kontrolní hodnoty se příkazem 100 načtou. Potom se podmínkou 101 přezkouší, jestli překračují předem určenou horní mezní hodnotu. Když ano, provede se příkazem 102 vyvolání zastavení stroje vypínacím a řídicím obvodem 54, přičemž současně se příkazem 105 zásobuje odpovídajícími informacemi optické zobrazovací pole 41, takže zobrazí pravděpodobnou příčinu chyby, totiž to, že snímací hlava £ nedosedá na látku.

Podmínkou 106 se provádí příslušné přezkoušení ohledně dolní mezní hodnoty, která při pozitivním výsledku příkazem 107 také vede k zastavení stroje, přičemž příkazem 108 je aktivováno optické zobrazovací pole 41 tak, že zobrazí pravděpodobnou příčinu chyby, totiž to, že snímací hlava £ má cizí světlo.

Průběh programu je tím ukončen; program se vrací opět na začátek podle spouštěcího programu.

V programu mohou být konečně obsaženy určité úseky, které zajišťují, že vstupní údaj dodaný klávesnicí 42, o povelech, parametrech a podobné, lze provést pouze při zastavení stroje, aby se tímto způsobem zabránilo tomu, že se v provozu stroje vyskyt

-13CZ 280586 B6 nou chybným obsluhováním řídicího přístroje 34 chybná vypínání stroje.

Nový způsob podle vynálezu byl popsán na příkladu okrouhlého pletacího stroje s obíhajícím jehelním válcem. V zásadě je však samozřejmě možné použít tento způsob i u okrouhlých stávků a okrouhlých pletacích strojů s nehybným jehlovým válcem (a potom s oběžnou snímací hlavou 8j jakož i pro tkací stroje. Musí být pouze zajištěn relativní pohyb mezi snímací oblastí 22 snímací hlavy 8. a povrchem snímaného textilního zboží, a tento snímací pohyb musí být prováděn předem určenou, s výhodou konstantní rychlostí.

Claims (3)

1. Způsob zjišťování chyb v textilní zbožové dráze, zejména v hadicové pletenině vyrobené na okrouhlém pletacím stroji nebo na okrouhlém stávku, při němž se zbožová dráha v alespoň pásovité oblasti snímá elektrooptickou cestou snímacími prostředky, které vydávají elektrické signály, označující stav zbožové dráhy na několika snímacích místech ležících uvnitř pásovité oblasti, které se ve smyslu rozpoznávání chyb ve zbožové dráze vyhodnocují tak, že dochází k rozlišování mezi různými formami a/nebo velikostmi různých druhů chyb, a že pro takto zjištěné druhy chyb se vytvářejí oddělené výstupní signály pro aktivování zejména ukazovacích a/nebo řídicích a/nebo spínacích zařízení, přičemž při snímání se udržuje relativní pohyb předem určené rychlosti mezi zbožovou dráhou a snímacími prostředky napříč k pásovité oblasti, při němž se snímané části zbožové dráhy s výhodou snímají několikrát, vyznačuj ící se tím, že signály příznačné pro jednotlivá snímací místa se vždy skupinovité sdružují do alespoň dvou skupinovítě specifických signálů chyb, které se odděleně dále zpracovávají a vyhodnocují, a že při tomto vyhodnocování se měří hodnota amplitudy, doba trvání a jednotlivý nebo společný vznik signálů chyb jednotlivých skupin, přičemž chyba se rozpozná jako bodová chyba, když při alespoň jednom signálu chyby s hodnotou amplitudy odlišující se od předem určené první prahové hodnoty amplitudy jeho doba trvání překročí předem danou první časovou prahovou hodnotu o alespoň předem určený delší časový úsek v měřeném časovém úseku, chyba se rozpozná jako podélná chyba, když při alespoň dvou signálech chyb s hodnotami amplitudy odlišujícími se od předem určené druhé prahové hodnoty amplitudy překročí doba trvání těchto signálů předem danou druhou časovou prahovou hodnotu o alespoň předem určený kratší časový úsek.

2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že při vyhodnocování chyb se dále zjišťuje existence periodicky vznikajícího opakování signálů, například při alespoň jedné otáčce stroje v případě okrouhlého pletacího stroje, a že zjištěné periodicky vznikající opakování signálů se použije jako přídavné kritérium pro rozpoznání chyby jako podélné chyby.

-14CZ 280586 B6

3. Způsob podle jednoho z nároků 1 nebo 2, vyznačující se tím, že signály chyb se vždy jednotlivě alespoň po předem určený časový úsek přechodně ukládají a teprve potom se zkoumají z hlediska svého společného vzniku.

4. Způsob podle se tím, stejné. jednoho z nároků 1 až 3, prahová vyznačuj ící hodnota amplitud jsou že první a druhá 5. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 3, vyznačuj ící se tím, že první a druhá prahová hodnota amplitud jsou

navzájem různé.

6.

z z

1 C 1 jsou

Způsob podle se tím, stejné.

Způsob podle se tím, navzájem různé.

j ednoho z že první jednoho z že první

nároků 1 až 5, v y z n a č u j a druhá časová prahová hodnota nároků 1 až 5, v y z n a č u j a druhá časová prahová hodnota nároků 1 až 7, v y z n a č u j úseky měření jsou pro rozpoznání

1 c 1 jsou

1 C 1 bodo8.

Způsob podle jednoho z se tím, že časové vých a podélných chyb různé

9. Způsob podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že časový úsek měření pro rozpoznání podélných chyb při snímání hadicového úpletu odpovídá době průběhu tří sloupků oček pásovitou snímací oblastí.

10. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že ze signálů ze snímání se vytvoří celkový signál, a že elektrooptické snímací prostředky se v závislosti na tomto celkovém signálu automaticky nastaví na konstantní předem určené optické podmínky snímání.

11. Způsob podle nároku 10, vyznačující se tím, že celkový signál se kontroluje z toho hlediska, zda leží uvnitř předem určených mezních hodnot, a že při překročení nebo nedosažení jedné z těchto mezních hodnot se vydá řídicí signál.

12. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 11, vyznačující se tím, že informace, získané z vyhodnocení signálů chyb, o rozpoznaných chybách se podle druhu chyby odděleně uloží ve vlastních datových pamětích a z těchto pamětí se vyvolají pro znázornění nebo další zpracování.

13. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 12, vyznačující se tím, že informace o rozpoznaných chybách se podle druhu chyb odděleně dodávají přes sériové propojovací místo dat do externích přístrojů pro záznam dat.

14. Způsob podle nároku 13, vyznačující se tím, že přes sériové propojovací místo dat se programují parametry chyb.