CZ261698A3

CZ261698A3 - Zahušťovadla na bázi polymerů, obsahujících karboxylové skupiny a karboxylamidové skupiny a způsob jejich výroby

Info

Publication number: CZ261698A3
Application number: CZ982616A
Authority: CZ
Inventors: Hans-Peter Dr. Weitzel; Robert Braunsperger
Original assignee: Wacker-Chemie Gmbh
Priority date: 1997-08-18
Filing date: 1998-08-18
Publication date: 1999-03-17
Also published as: EP0897937A1; ES2144887T3; EP0897937B1; DE59800105D1; JP3002182B2; JPH11152302A; DE19735736A1; PL328043A1; US6197871B1; BR9803767A; ATE190987T1

Description

Dosavadní stav techniky

Jako zahušťovadla se používají vedle polyurethanových zahušťovadel a celulos často vodné disperze kopolymerú, obsahujících karboxylové skupiny a karboxylamidové skupiny. Tyto vyvíjejí svůj zahušťující účinek teprve v alkalickém prostředí po neutralizaci karboxylových skupin. K dosažení vysokého zahušťovacího účinku jsou v těchto polymerech potřebné vysoké molekulové hmotnosti. Nevýhodou těchto produktů je, že v neutralizované formě mají velmi vysoké viskozity, ale v kyselé formě nejsou stabilní při skladování . K zabránění těchto nedostatků j sou známy následuj ící postupy.

V EP-A 529 206 (USA-A 5 545 688) se akrylamid vyrábí inverzní polymeraci v emulzi. tento postup se může přenést též na polymery, obsahující karboxylové skupiny, při čemž se v DE-A 3 520 507 (US-A 4 681 912) polymeruje mikroemulze voda-v-olej i z vodného roztoku akrylamidu a kyseliny akrylo2

vé, organického rozpouštědla a neiontového tensidu. Nevýhodou tohoto postupu však je, že se musejí použít velká množství organického rozpouštědla, aby se zajistil převod fází, která se pak nákladně musejí oddělovat. Tato organická rozpouštědla, jako je například Isopar M a toluen, kromě toho jsou dnes z ekologických důvodů nepřijatelné.

Podle EP-A 736 548 (CA-A 2 173 297) se výše uvedené problémy mohou obejít tim, že se vyrobí běžné emulzní polymery z ve vodě rozpustných a ve vodě nerozpustných monomerů, avšak rovněž v přítomnosti organických rozpouštědel, které se pak musejí oddělit destilací. Kromě toho je nevýhodou, že pro dosažení stabilních disperzí se musejí dodatečně použít tensidické monomery, které působí jako asociativně zahušťuj ící skupiny.

V EP-A 450 437 (US-A 5 231 145) se popisují zahušťovadla na bázi alkylakrylátů, a/nebo alkylmethakrylátů, vyrobená s polyvinylalkoholem jako ochranným koloidem, pro použití jako šlichtovací prostředek. Produkty se však nehodí jako zahušťovadlo, protože po neutralizaci nevykazují přírůstek viskozity.

Úkolem EP-A 627 450 bylo vyrobit zahušťovadla na bázi kopolymerů esterů kyseliny (meth)akrylové a kyseliny (meth)akrylové, které jsou v kyselé formě stabilními disperzemi, nevykazujícími Veissenbergův efekt, a bez použití toxického ethylakrylátu. Úkol byl vyřešen pomocí disperzí kopolymerů na bázi (meth)akrylátu, stabilizovaných polyvinylalkoholem, který byl popsán jako vhodné zahuštovadlo pro vodné disperze, zejména pro disperzní nátěrové barvy.Zahušťovací účinek však nestačí k udržení potřebné stability v hydraulicky • · · ·· «

• · tvrdnoucích hmotách.

Komerčně jsou dostupná též zahušfovadla na bázi disperzí kopolymerů akrylamidu a kyseliny akrylové, které se vyrábějí postupem srážecí polymerace. Při tom je nevýhodné, že v kyselém stavu, v němž se produkt získává, je jeho skladovací stabilita neuspokojivá, a produkt bez míchání rychle sedimentuje a tvoří spečené koláče, které se již nenechají rozmíchat, nebo rozpustit. Z tohoto důvodu se produkt předčasně převádí na neutralizovanou formu, v níž je sice stabilně skladovatelný, avšak má velmi vysokou viskozitu (10 000 mPas při sušině 7 %) a proto se může poskytovat jen velmi zředěný a tedy nehospodárně.

Úkolem předloženého vynálezu je tedy poskytnout skladovatelné, nízkoviskózní, ve vodě rozpustné polymery, které se mohou používat jako zahušfovadla.

Podstata vynálezu

Předmětem vynálezu jsou zahušfovadla na bázi polymerů, obsahujících karboxylové skupiny a karboxylamidové skupiny, získatelné radikálovou polymeraci emulzním nebo suspenzním způsobem polymerace z

a) 30 až 70 % hmotnostních etylenicky nenasycených monomerů, obsahujících karboxylové skupiny,

b) 10 až 70 % hmotnostních ethylenicky nenasycených monomerů, obsahujících karboxylamidové skupiny,

c) 0,1 až 30 % hmotnostních dalších ethylenicky nenasycených monomerů

v přítomnosti alespoň 5 % hmotnostních jednoho ve vodě rozpustného ochranného koloidu, nebo více takových koloidů, ze skupiny, zahrnující polyvinylalkoholy, polyvinylpyrrolidony a kopolymery (meth)akrylátu a kyseliny (meth)akrylové, kde se údaje v hmotnostních procentech vztahují na celkovou hmotnost komonomerů.

Vhodnými monomery a), obsahujícími karboxylové skupiny, jsou ethylenicky nenasycené kyseliny monokarboxylové a dikarboxylové, výhodně kyselina akrylová, kyselina methakrylová, kyselina maleinová, kyselina itakonová, kyselina fumarová a kyselina krotonová. Zvláště výhodné jsou kyselina akrylová a kyselina methakrylová.

Vhodnými monomery b), obsahujícími karboxylamidovou skupinu, jsou amidy kyselin, uvedených pod a), výhodně monoamidy a diamidy kyseliny akrylové, kyseliny methakrylové, kyseliny maleinové, kyseliny itakonové, kyseliny fumarové a kyseliny krotonové. Zvláště výhodné jsou akrylamid a methakrylamid.

Jako další vhodné ethylenicky nenasycené monomery jsou hydrofobní monomery, například vinylestery, estery kyseliny (meth)akrylové a vinylaromáty. Výhodné jsou estery kyseliny methakrylové a kyseliny akrylové s alkoholy s 1 až 12 atomy uhlíku, zvláště výhodný je n-butylakrylát, n-butylmethakrylát, 2-ethylhexyImethakrylát,

2-ethylhexylakrylát.

Výhodně se kopolymeruje 30 až 60 % hmotnostních monomerů a), obsahujících karboxylové skupiny, a 30 až 60 % hmotnostních monomerů b), obsahujících karboxylamidové skupiny, a podíl hydrofobního komonomerů c) je omezen na

• · · · • · ·· • · · ·

·· nutné minimum, výhodně na 5 až 20 % hmotnostních.

Jako ochranné koloidy se výhodně používají částečně zmýdelněné polyvinylalkoholy s viskozitou dle Hópplera (DIN 53015, metoda dle Hópplera,, 4 % vodný roztok) od 3 do 28 mPas a s číslem zmýdelnění 70 až 200. Zvláště výhodně se používají částečně zmýdelněné polyvinylalkoholy s viskozitou dle Hópplera 3 až 15 mPas a s číslem zmýdelnění 100 až 150. Částečně zmýdelněné polyvinylalkoholy se rovněž mohou používat ve směsi s dalším ochrannými koloidy, rozpustnými ve vodě. Pod pojmem ve vodě rozpustný se při tom rozumí, že za normálních podmínek se v litru vody rozpustní více než 10 g. Ochranné koloidy se výhodně používají v množství od 10 do 80 % hmotnostních.

Výroba zahušfovadel probíhá postupy emulzní polymerace, nebo suspenzní polymerace, ve vodné fázi, výhodně při teplotách od 30 °C do 60 °C . Polymerizace se iniciuje obvyklými iniciátory, totiž iniciátory rozpustnými v oleji pro suspenzní polymerace a alespoň částečně ve vodě rozpustnými iniciátory pro emulzní polymeraci.

Výhodná je výroba způsobem emulzní polymerace. Iniciace probíhá pomoci běžných alespoň částečně ve vodě rozpustných tvůrců radikálů, které se používají výhodně v množstvích do 0,01 do 3,0 % hmotnostních na celkovou hmotnost monomerů. Příkladem jsou persíran sodný, peroxid vodíku, t-butylperoxid, t-butylhydroperoxid; peroxodifosfát draselný, azobisisobutyronitril. Uvedené radikálové iniciátory se případně mohou kombinovat s redukčními prostředky v množství od 0,01 až 6,0 % hmotnostních na celkovou hmotnost monomerů Vhodné jsou například alkalické formaldehydsulfoxyláty a kyselina askorbová. Při redox

00

0 0 «

0 00 ·· » · · · » 0 00 » ·0 <

• 0 » 4 iniciaci se při tom během polymerace výhodně dávkují jedna nebo obě složky redox katalyzátoru.

Jako dispergační prostředek se případně mohou vedla podílu ochranného koloidu použít ještě aniontové, nebo neiontové emulgátory. Výhodně se žádné emulgátory nepoužijí. Požadovaný rozsah pH pro polymeraci, který je obvykle mezi 2,0 a 10, se může nastavit známým způsobem pomocí kyselin, zásad a obvyklých pufrovacích solí, jako jsou například alkalické fosforečněny nebo alkalické uhličitany. Pro nastavení molekulové hmotnosti se mohou při polymeraci přidat obvykle používané regulátory, například merkaptany, aldehydy a chlorované uhlovodíky.

Polymerace se může provádět dávkovým, polodávkovým, čí přidávacím způsobem, nebo též kontinuálně. Zvláště výhodně se polymerace provádí přidávacím způsobem, kdy se monomery plně předkládjí a pouze iniciátor se k nim dávkuje. Ochranné koloidy se mohou zcela předkládat, plně dávkovat, nebo částečně předkládat a zbytek dávkovat. Výhodný je úplné předložení ochranného koloidu. Předkládací způsob, při němž se monomery a ochranný koloid plně předkládají, zaručuje ve srovnáním s dávkovacími obměnami vyšší molekulovou hmotnost.

Způsobem polymerace podle vynálezu, totiž emulzní polymeraci, případně suspenzní polymeraci, jsou dostupné značně vyšší obsahy pevné látky, než při dosud používaných postupech srážecí polymerace, čímž je výroba zahušfovadel značně hospodárnější. Získávají se disperze s obsahem pevné látky od 10 do 40 %, výhodně od 15 do 30 %, proti 6 až 9 % při srážecí polymeraci.

Zahušfovadla se mohou používat ve formě svých vodných • ·· disperzí. Může se však postupovat též tak, že se disperze, získané způsobem podle vynálezu, známým způsobem usuší, například rozprašovacím sušením, a používají se jako prášek. Při tom se obvykle postupuje tak, že se disperze zahušťovadla, popřípadě prášek zahušťovadla, přidává k zahušťovanému vodnému systému a pak se přídavkem zásady nastaví hodnota pH směsi tak, že se zneutralizují karboxylové skupiny a karboxylamidové skupiny, kopolymery se převedou na ve vodě rozpustnou formu a tím se rozvine jejich zahusťovací účinek.

Zahušťovadla se hodí pro zahušťování vodných, hydraulicky tuhnoucích a hydraulicky netuhnoucích komposic pojiv. Například jako zahušťovadlo v povrstvovacích komposicích, jako jsou disperzní barvy, povrstvování textilu; jako zahušťovadlo v lepicích komposicích; jako zahušťovadlo ve staveních komposicích, jako je například beton, cementová malta, vápenná malta, sádrová malta. Přidávaná množství při tom leží v rozmezí od 0,01 do 5 % hmotmosti zahušťovadla (pevného), vztaženo na celkovou hmotnost zahušťované komposice.

Zvláště výhodné je používání zahušťovadel v hydraulicky tuhnoucích hmotách, protože se překvapivě zjistilo, že se při způsobu výroby emulzní, popřípadě suspenzní polymerací podle vynálezu dobrý zahušťovací účinek v hydraulicky tuhnoucích hmotách neztrácí. Překvapivé je to proto, protože se obvykle při polymeraci karboxylových kyselin, nebo amidů karboxylových kyselin, ve vodném roztoku docilují zvláště vysoké molekulové hmotnosti, které jsou odpovědné za dobrý regulační účinek. Nedalo se očekávat, že při obměně způsobu na dvoufázový postup se docílí stejně vysoké molekulové hmotnosti.

• ·· ··

·· · « · • · ♦ »· ··

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1:

Výroba kopolymeru akrylamidu a kyseliny akrylové s 33 % hmotnostními polyvinylalkoholu (viskozita dle Hópplera 4 mPas, číslo zmýdelnění 140):

Do polymerační nádoby o objemu 3 litry s michadlem a přívody pro dvojí dávkování se vnesla násada a spustilo se míchadlo. Otáčky činily 20 ot~^.

Násada:

Voda

Akrylamid (30% roztok) Kyselina akrylová

885 g 147,4 g

44,2 g

Polyvinylalkohol (20% roztok) 177 g n-butylakrylát

17,7 g

Pro spuštění polymerace se dávkovalo 25 g 3% roztoku persíranu draselného a 25 g 1,5% roztoku briiggolitu (formaldehydsulfoxylát sodný) v dávce 8 g/h. Vnitřní teplota se regulovala tak, aby se nepřekročila reakční teplota 40 °C . Doba dávkování činila 3 h. Pak se obsah ochladil a dopolymeroval se přídavkem 3 g 10% roztoku t-butylhydroperoxidu a 6 g 1,5% roztoku briiggolitu. Získala se stabilní disperze, prostá koagulátu. Přídavkem 700 g 3% vodného roztoku NaOH se disperze neutralizovala, čímž viskozita znatelně stoupla.

Údaje, charakterizující disperzi a zkoušení použitelnosti jsou shrnuty v tabulce 1.

• ·

Příklad 2:

Výroba kopolymeru akrylamidů a kyseliny akrylové s 33 % hmotnostními polyvinylalkoholu (viskozita dle Hópplera mPas, číslo zmýdelnění 140):

Postup odpovídal příkladu 1, ale proti příkladu 1 byla obměněna následující množství:

Násada:
Voda	605	g
Akrylamid (30% roztok)	480	g
Kyselina akrylová	144	g
Polyvinylalkohol (20% roztok) 576	g
n-butylakrylát	57,6	g
Pro spuštění polymerace	se dávkovaly	iniciátory

roztok persíranu draselného a 1,5% roztok brťiggolitu) v množství 22 g/h. Po 30 minutách se dodatečně přidalo během 5 minut 800 g vody. Vnitřní teplota se regulovala tak, aby se nepřekročila reakční teplota 40 °C . Doba dávkování iniciátorů činila 3 h. Pak se obsah ochladil a přídavkem 8 g 1,5% roztoku brťiggolitu dopolymeroval. Získala se stabilní disperze, prostá koagulátu. Údaje, charakterizující disperzi a zkoušení použitelnosti jsou shrnuty v tabulce 1.

Příklad 3:

Výroba kopolymeru akrylamidů a kyseliny akrylové s 66 % hmotnostními polyvinylalkoholu (viskozita dle Hópplera 4 mPas, číslo zmýdelnění 140):

Násada :
Voda	1012	g
Akrylamid (30% roztok)	400	g
Kyselina akrylová	120	g
Polyvinylalkohol (20% roztok) 964	g
n-butylakrylát	50	g
Pro spuštění polymerace	se dávkovaly	iniciátory

v množství 20 g/h. Vnitřní teplota se regulovala tak, aby se nepřekročila reakční teplota 40 °C . Doba dávkování iniciátorů činila 3 h. Pak se obsah ochladil a přídavkem 5 g 10% roztoku ΐ-butylhydroperoxidu a 10 g 1,5% roztokku Brůggolitu dopolymeroval. Získala se stabilní disperze, prostá koagulátu. Údaje, charakterizující disperzi a zkoušení použitelnosti jsou shrnuty v tabulce 1.

Příklad 4:

Výroba kopolymerů akrylamidu a kyseliny akrylové s 33 % hmotnostními polyvinylalkoholu (viskozita dle Hópplera 4 mPas, číslo zmýdelnění 140):

Postup odpovídal přikladu 1, ale proti příkladu 1 byla obměněna následuj íci množství:

Násada :
Voda	506	g
Akrylamid (30% roztok)	200	g
Kyselina akrylová	60	g
Polyvinylalkohol (20% roztok)	482	g

n-butylakrylát 25 g

Pro spuštění polymerace se dávkovaly iniciátory v množství po 20 g/h. Po 60 minutách se během 5 minut dodatečně přidalo 200 g akrylamidu (30% roztok), 60 g kyseliny akrylové a 25 g n-butylakrylátu. Vnitřní teplota se regulovala tak, aby se nepřekročila reakční teplota 40 °C . Doba dávkování iniciátorů činila 3 h. Pak se obsah ochladil a přídavkem 8 g 10% roztoku t-butylhydroperoxidu a 15 g 1,5% roztoku bruggolitu dopolymeroval. Získala se stabilní disperze, prostá koagulátu. Údaje, charakterizující disperzi a zkoušení použitelnosti jsou shrnuty v tabulce 1.

Příklad 5:

Výroba kopolymeru akrylamidu a kyseliny akrylové s 16,5 % hmotními polyvinylalkoholu (viskozita dle Hopplera 4 mPas, číslo zmýdelnění 140):

Postup odpovídal příkladu 1, ale proti příkladu 1 byla obměněna následuj ící množství:

Násada:
Voda	658	g
Akrylamíd (30% roztok)	439	g
Kyselina akrylová	132	g
Polyvinylalkohol (20% roztok)	263	g
n-butylakrylát	53	g
Pro spuštění polymerace se dávkovaly	iniciátory

v množství po 20 g/h. Vnitřní teplota se regulovala tak, aby se nepřekročila reakční teplota 40 °C . Doba dávkování

iniciátorů činila 3 h. Pak se obsah ochladil a přídavkem 8 g 10% roztoku t-butylhydroperoxidu a 16 g 1,5% roztoku Bruggolitu dopolymeroval. Získala se stabilní disperze, prostá koagulátu. Údaje, charakterizující disperzi a zkoušení použitelnosti jsou shrnuty v tabulce 1.

Srovnávací příklad 6:

Výroba kopolymeru akrylamidu a kyseliny akrylové srážecí polymeraci.

Postup odpovídal příkladu 1, avšak bez ochranného koloidu pomocí srážecí polymerace se použila následující množství:

Násada :

Voda 908 g

Akrylamid (30% roztok) 168 g

Kyselina akrylová 50,5 g

Pro spuštění polymerace se dávkovaly iniciátory v množství po 5 g/h. Vnitřní teplota se regulovala tak, aby se nepřekročila reakční teplota 40 °C . Doba dávkování iniciátorů činila 3 h. Pak se obsah ochladil a přídavkem 8 g 10% roztoku t-butylhydroperoxidu a 16 g 1,5% roztoku Bruggolitu dopolymeroval. Pak se přídavkem 22 g NaOH v 800 g vody neutralizoval. Získal se vysoce viskózní roztok kopolymeru ve vodě. Údaje, charakterizující disperzi a zkoušení použitelnosti jsou shrnuty v tabulce 1.

Srovnávací příklad 7:

Výroba kopolymeru akrylamidu a kyseliny akrylové bez butylakrylátu s 38,8 % hmotnostními polyvinylalkoholu • · (viskozita dle Hópplera 4 mPas, číslo zmýdelnění 140):

Násada:

Voda 1000 g

Akrylamid (30% roztok) 177 g

Kyselina akrylová 50 g

Polyvinylalkohol (20% roztok) 200 g n-butylakrylát 0 g

Pro spuštění polymerace se dávkovaly iniciátory v množství po 10 g/h. Vnitřní teplota se regulovala tak, aby se nepřekročila reakční teplota 40 °C . Doba dávkování iniciátorů činila 3 h. Pak se obsah ochladil a přídavkem 8 g 10% roztoku t-butylhydroperoxidu a 16 g 1,5% roztoku Brůggolitu dopolymeroval. Získal se vodný roztok. Údaje, charakterizující disperzi a zkoušení použitelnosti jsou shrnuty v tabulce 1.

Srovnávací příklad 8:

Výroba kopolymerů kyseliny methakrylové a methylmethakrylátu podle EP-A 627 450

Provedl se příklad 4 z EP-A 627 450. Produkt vznikl jako stabilní disperze, avšak s velkým zbytkem na sítě. Další údaje jsou v tabulce 1.

Zkoušení technického použití:

Pro přezkoušení zahušťujícího účinku příkladů podle vynálezu a srovnávacích příkladů se provedl následující test:

Připravila se maltová směs s tímto složením (v g) :

Portlandský cement PZ35P 400

Křemenná moučka V8 100

Křemenný písek F34 505

Vápenný hydrát 8

Tylosa MH2000XP 1,5

Voda 290

Zahušťovadlo z příkladů (podíl pevných látek) 0,15

Pak se malta vložila do žlábku dle Daniela a uložila se vždy na 1, 3, 5 a 10 minut. Po uplynutí doby uložení se žlábek postavil svisle a vždy po 2 minutách se na stupnici odečítal odtok hmoty. Vysoká hodnota znamená, že je hmota ještě velmi tekutá, nízká hodnota pak, že hmota je vysoce viskózní, případně tuhá.

Z výsledků v tabulce 1 lze poznat, že příklady podle vynálezu poskytují jak stabilní disperze, tak i dobré vlastnosti pro technické použiti (zahušťovací účinek).

Z porovnávacích příkladů je patrné, že chybí buď stabilita disperze (srovnávací přiklad 6/7), nebo zahušťovací účinek (srovnávací příklad 8).

Tabulka 1:

Údaje o produktech z příkladů a srovnávacích příkladů (Stabilita se vztahuje na stabilitu disperze, kdy se pozorovaly tvorba zbytku na sítě a sklon k sedimetaci)

Příklad	Odtok ze žlábku (co)	Obsah pevných látek (*)	Hodnota pH	Viskozita (mPas)	Velikost částic (nm)	Stabilita
1 min	3 min	5 min	10 min
1	10	4	1,5	1	10,8	2,7	450	354	velmi dobrá
2	9,5	3,5	1,5	0,5	16,2	2,6	1450	101	velmi dobrá
3	11,5	3	1,5	0,5	18,4	2,5	850	424	velmi dobrá
4	10	4,5	1	0,5	23,1	2,6	59	410	velmi dobrá
5	9	3	1,5	0,5	15,8	2,3	140	158	velmi dobrá
6	9,5	4	2	1	6,4	6,2	9650	-	špatná
7	11	6	2	0,5	9,4	2,6	1330	-	špatná
8	14,5	13	12,5	12	27,8	4	91	6200	mírná

/%V7 - ^ι''Κ

Claims

PaxenXové nároky

1. Zahušťovadla na bázi polymerů, obsahujících karboxylové skupiny a karboxylamidové skupiny, získané radikálovou polymeraci emulzním nebo suspenzním způsobem polymerace z

a) 30 až 70 % hmotnostních ethylenicky nenasycených monomerů, obsahujících karboxylové skupiny,

b) 10 až 70 % hmotnostních ethylenicky nenasycených monomerů, obsahujících karboxylamidové skupiny,

c) 0,1 až 30 % hmotnostních dalších ethylenicky nenasycených monomerů, v přítomnosti alespoň 5 % hmotnostních jednoho nebo vice ve vodě rozpustných ochranných koloidů ze skupiny, zahrnující polyvinylalkoholy, polyvinylpyrrolidony a kopolymery (meth)akrylátu a kyseliny (meth)akrylové, kde se údaje v hmotnostních procentech vztahují na celkovou hmotnost koraonomerů.
2. Zahušřovadlo podle nároku 1, vyznačující se tím, že se kopolymeruje

a) 30 až 60 % hmotnostních jednoho monomeru, nebo vice monomerů ze skupiny, zahrnující kyselinu akrylovou, kyselinu methakrylovou, kyselinu maleinovou, kyselinu itakonovou, kyselinu fumarovou a kyselinu krotonovou, a

b) 30 až 60 % hmotnostních jednoho monomeru, nebo více monomerů ze skupiny, zahrnující monoamidy a diamidy kyseliny akrylové, kyseliny methakrylové, kyseliny maleinové, kyseliny itakonové, kyseliny fumarové a kyseliny kroto• · nové, a

c) 5 až 20 % hmotnostních jednoho monomeru, nebo více monomerů ze skupiny, zahrnující vinylestery, estery kyseliny (meth)akrylové a vinylaromáty.
3. Zahušťovadlo podle nároku 1, vyznačující se tím, že se kopolymeruje

a) 30 až 60 % hmotnostních jednoho monomeru, nebo vice monomerů, ze skupiny zahrnující kyselinu akrylovou a kyselinu methakrylovou, a

b) 30 až 60 % hmotnostních jednoho monomeru, nebo více monomerů ze skupiny zahrnující amid kyseliny akrylové a amid kyseliny methakrylové, a

c) 5 až 20 % hmotnostních jednoho monomeru, nebo více monomerů ze skupiny zahrnující n-butylakrylát, n-butylmethakrylát, 2-ethylhexylmethakrylát a

2-ethylhexylakrylát.
4. Zahušťovadlo podle nároku 1 až 3, vyznačující se tím, že polymerace probíhá v přítomnosti 10 až 80 % hmotnostních jednoho nebo více částečně zmýdelněných polyvinylalkoholů s viskozitou dle Hópplera od 3 do 28 mPas a s číslem zmýdelnění od 70 do 200.
5. Zahušťovadlo podle nároku 1 až 4 pro zahušťování vodných komposic hydraulicky tuhnoucích a nehydraulicky tuhnoucích pojiv.
6. Zahušťovadlo podle nároku 1 až 4 pro zahušťování komposic povrstvovacích prostředků, lepivých komposic a stavebních komposic.

·· · ··
7. Způsob výroby zahušťovadel na bázi polymerů, obsahujících karboxylové skupiny a karboxylamidové skupiny, radikálovou polymerací emulzním nebo suspenzním způsobem polymerace z

a) 30 až 70 % hmotnostních ethylenicky nenasycených monomerů, obsahujících karboxylové skupiny,

b) 10 až 70 % hmotnostních ethylenicky nenasycených monomerů, obsahujících karboxylamidové skupiny a

c) 0,1 až 30 % hmotnostních dalších ethylenicky nenasycených monomerů, za přítomnosti alespoň 5 % hmotnostních jednoho nebo více ve vodě rozpustných ochranných koloidů ze skupiny, zahrnující polyvinylalkoholy, polyvinylpyrrolidony a kopolymery (meth)akrylátu a kyseliny (meth)akrylové, kde se údaje v hmotnostních procentech vztahuj í na celkovou hmotnost komonomerů.
8. Způsob podle nároku 7, vyznačující se tím, že výroba způsobem emulzní polymerace probíhá ve vodné fázi při teplotách od 30 °C do 60 °C a bez přidání emulgátorů.
9. Způsob podle nároku 7 a 8, vyznačující se tím, že se polymerace provádí dávkovým způsobem, kde se monomery a ochranný koloid předloží a přidává se pouze iniciátor.