CZ230695A3 - Process and apparatus for external straightening of fractures - Google Patents

Description

Způsob a zařízení pro vnější napravování

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu a zařízení pro vnější napravení zlomenin, které je zvláště vhodné pro použití v kombinaci s vnější dlahou pro operace kostí.

Dosavadní stav techniky

Známé způsoby požívají pro stabilizaci částí zlomené kosti bez použití ortopedické sádry tak zvaných vnějších dlah. Tato zařízení obsahují sadu kostních šroubů nebo hřebů, obvykle po dvou, které se zavedou do kusů kostí, takže jejich konce vyčnívají z pacientovy kůže a mohou být ukotveny k pevným vnějším členům pomocí svorek s nastavitelnými klouby.

Při napravování zlomeniny chirurg postupuje tak, že nejdříve navrtá zlomené části, zavede šrouby a zajistí je k odpovídacím svorkám na dlahách a pak vyrovná okraje zlomeniny za použití rentgenu. Jakmile je zlomenina napravena, chirurg znehybní nastavitelné klouby svorky, takže části kosti jsou drženy v dané poloze. Kost tak může správně srůst a zlomenina se zhojit.

U těchto známých způsobů se však mohou objevit dvě nevýhody poté, co byla zlomenina napravena.

První nevýhoda spočívá v obtížné aplikaci dlahy ke svorkám nesoucím šrouby, kvůli tomu, že klouby mají dosti objemnou a složitou konstrukci. Pro odstranění této nevýhody se vyjme prostřední člen dlahy a vloží se místo něj vhodné zařízení. Po napravení zlomeniny, provedeném jak nejlépe je to možné, připevní se svorky k dlaze v dané poloze a pak se uvolní ze zařízení, které pak může být použito při napravování jiných zlomenin.

Tento postup je poněkud složitý a pracný, vyžaduje mnoho času chirurga a je vystaven riziku, že kostní šrouby mohou uhnout z příslušného místa. Těmto obtížím se může čelit znovu, jestliže se po operaci v průběhu hojení ukážé, že je nutné opravit narovnání zlomených částí kosti.

Druhá nevýhoda spočívá ve skutečnosti, že dlouhé kosti musí být napraveny v alespoň dvou hlavních rovinách, které spolu svírají pravý úhel, zejména v rovině čelní a sagitální (předozadní). Protože obraz, zprostředkovaný rentgenem, je ve dvou dimenzích, není možné nastavit zlomeniny přesně v obou rovinách současně. Takže vyrovnávání kusů v jedné rovině může způsobit změny už jednou docíleného vyrovnání v první rovině.

US Patent č. 4628922 (Londýnská universita) popisuje zařízení pro vnější znehybnění zlomenin zahrnující dvě svorky nebo kostní šrouby, které mohou být implantovány do zlomených kusů fraktury a na koncích uloženy do protahovatelné tyče, ve které má každá svorka prostředky pro otáčení vzhledem k tyči kolem tří os, vzájemně svírajících pravý úhel které zachycují jediný bod umístěný v kosti ave které tyto dva body zachycení jsou od sebe oddáleny podélně podél osy kosti, při praktickém použití je napravovací zařízení namontováno na svorkách pro provedení ustavení a je odstraněno teprve až je dlaha připevněna.

US Patent č. 4488542 (Helland) popisuje zařízení pro vnější ustavení fraktury obsahující koncové svorky namontované na prodlužovatelné tyči, jejíž průřez je mnohoúhelník, pomocí podpor, které mohou být orientovány ve dvou vůči sobě pravoúhlým rovinám. Každá podpora obsahuje první část, která je součástí tyče a druhou část, která je součástí svorky. První část má tvar vodicí křivky, kde poloměr zakřivení je přibližně odpovídající vzdálenosti mezi svorkou a osou kosti a s ozubenou částí vytvořenou na vnější straně vedení. Druhá část je opatřena závitovým vřetenem zabírajícím do ozubené části zakřiveného vedení první části a může být otočná kolem osy_ř která je v podstatě kolmá k rovině, ve které vedení leží. Jedna ze svorek se může otáčet o několik stupňů s ohledem na odpovídající podporu kolem podélné osy, která je rovnoběžná s osou tyče pro odstranění malých kroutících defektů ve fraktuře.

Toto zařízení umožňuje přesné nastavení ve třech na sebe kolmých rovinách, ale má poněkud složitou a drahou konstrukci a navíc přináší obtíže při použití. Také nadměrná velikost orientovatelných podpor neusnadňuje aplikaci zařízení na malé osové dlahy a zejména není toto zařízení vhodné pro použití na vnějších dlahách s kulovými nebo universálními klouby, např.typu popsaného v US Patentu č. RE 31809 nebo italské patentové přihlášky č. VR 92A000070. V důsledku značné kompaktnosti a nastavitelnosti však mohou tyto typy dlah zůstat ukotveny ke svorkám, zatímco je zlomenina napravována a nepřekážet příliš chirurgovi, což je faktor zvláště výhodný vzhledem k následným zákrokům, nutným pro opravu jakýchkoliv defektů zlomeniny, pokud jde o polohu nebo vyrovnání kostí, zaviněných pooperačními nehodami.

Napravování zlomenin použitím tohoto typu dlah má následující nevýhodu. Po vyrovnání zlomených částí v první rovině pod rentgenem, znehybní se svorky dlah a postižená část těla se otočí přibližně o 90’ vůči zdroji rentgenových paprsků, svorky se pak uvolní a části kosti se pak vyrovnají v druhé rovině, kolmé k té první. Velmi často se však stane, že uvolněním svorek dojde k narušení první, již nastavené polohy kosti a je proto nutné opakovat vyrovnání ve dvou rovinách pomocí dalších více či méně úspěšných pokusů; aby se docílilo polohy co nejbližší poloze optimální. To prodlužuje čas chirurgického zákroku a delšímu,působení rentgenových paprsků je pak vystaven jak pacient, tak zdravotní personál a navíc výsledky nejsou vždycky uspokojivé.

Je proto možné říct, že dlahy s kulovými klouby nemají paměťpůvodní polohy a nevedou proto k snadnému použití se zařízeními pro napravování zlomenin, které jsou běžně na trhu dostupné.

Podstata vynálezu

Hlavním QÍlem vynálezu je vyřešit výše uvedené nevýhody pomocí zařízení pro napravování zlomenin, které být použito spolu s vnější osovou dlahou, jak při prvotním zákroku na operačním sále, tak následně, je-li třeba opravit chybu v napravení zlomeniny, ke které došlo ať už náhodou nebo nehodou.

Zvláštním cílem je vyřešit zařízení, vhodné zejména pro použití s osovou dlahou, opatřenou universálními nebo kulovými klouby tak, aby bylo možné napravit zlomeninu ve dvou rovinách na sebe kolmých a v jedné rovině a současně si pamatovat polohu nastavenou v každé rovině,takže se zkrátí doba operace a doba vystavení pacienta rentgenovu záření.

Ještě dalším cílem je vyřešit zařízení pro vnější napravování zlomenin, jehož konstrukce je jednoduchá a pevná tak, aby umožnila velkou přizpůsobivost a snadné použití.

Všechny tyto požadavky splňuje zařízení pro vnější napravování zlomenin podle vynálezu, které je zvláště vhodné * pro použití v kombinaci s vnější osovou dlahou opatřenou svorkami s kostními šrouby a opatřenou kulovými klouby pro znehybnění kostních šroubů, které mohou být implantovány do kusů zlomené kosti. Toto zařízení zahrnuje centrální těleso, které je osově prodlužovatelné a na koncích je opatřeno spojovacími . prostředky pro rozebíratelné připojení k odpovídajícím svorkám na vnější osové dlaze, se kterými je zařízení spojeno, přičemž podstatou zařízení je to že spojovací prostředky jsou připojeny k podélným koncům centrálního tělesa pomocí dvojice příslušných závěsů, jejich? osy jsou vzájemně rovnoběžné a kolmé k ose tělesa. Pro vqlbu orientace os těchto závěsů jsou nainstalovány zajíšťovací prostředky, takže umožní šrouby nesoucím svorkám se otáčet v jedné rovině a zároveň zachovat předem danou polohu.

Orientovatelné závěsy u zařízení podle vynálezu jsou výhodné proto, že zařízení lze snadněji používat v kombinaci s axiální osovou dlahou s kulovými klouby pro napravování zlomenin v jedné rovině, aniž by se současně riskovala změna polohy již zapamatované, protože následné pootočení, provedené po změně orientace závěsů, se odehrává v rovině, která je zcela jiná než ta první.

Je výhodné, jestliže každý závěs obsahuje vidlici, zavěšenou na spojovacím členu pomocí; kolíku, kolmého k ose centrálního tělesa.

Každá vidlice může být teleskopicky uložena v jednom konci centrálního tělesa pomocí podélného osového. vedení, které může měnit celkovou délku zařízení v podélném směru.

Spojovací prostředky mohou zahrnovat třmeny, připojené k příslušným závěsům pomocí kulových kloubů, opatřených prostředky pro znehybnění.

Třmeny mohou být opatřeny zajišťovacími šrouby pro a znehybnění dvojice pracovních rukojetí čelistmi, které mohou být zachyceny na příslušných svorkách, nesoucích kostní šrouby, připojené dlahy.

Každý kloub může zahrnovat kulovou hlavu, uloženou v dutině doplňkového tvaru, vytvořené v kroužku, který je natahování s koncovými připojený k příslušnému spojovacímu členu.

Je rovněž výhodné, když každý spojovací člen je připojen ke kroužku bajonetovým spojením a je opatřen prostředky pro znehybnění kloubu.

Každý třmen může mít otvor se sajištovacím šroubempro rozebíratelné spojení s příslušným ručním manévrovacím členem, který může být postupně připevněn k příslušné svorce s kostními šrouby vnější dlahy, použité v kombinace se zařízením.

Tímto způsobem lze napravovat frakturu aniž by se oddělily svorky od centrálního tělesa osové dlahy s kulovými klouby.

V některém případě může každý závěs obsahovat vidlici, zavěšenou na spojovacím členu pomocí kolíku, kolmého k ose centrálního tělesa. _f

Každý kloub může zahrnovat kulovou hlavu, uloženou v dutině doplňkového tvaru vytvořené v kroužku spojeném s odpovídajícím spojovacím členem.

Každý spojovací člen může být spojen s kroužkem bajonetovým spojením a může být opatřen prostředky pro znehybnění kloubu.

Každý třmen může mít otvor se zajišťovacím šroubem pro rezebíratelné spojení s odpovídajícím ručním manévrovacím členem, který může být postupně připevněn k odpovídající šroub nesoucí svorce vnější osové dlahy, použité v kombinaci se zařízením.

Takto může chirurg ortoped napravit zlomeninu ručně, manipulací na svorkách vnější osové dlahy aniž by ji oddělil ze svorek pro kostní šrouby, což zjednodušuje a zrychluje rovnání kosti a čas vystavení pacienta rentgenovu záření je kratší.

Přehled obrázků na výkresech

Pro lepší pochopení vynálezu a výhodného, ne však výlučného provedení zařízení pro vnější napravování fraktur, nakresleného jako příklad, jsou připojeny výkresy, kde na obr. 1 je pohled zepředu na zařízení podle vynálezu v částečném osovém řezu, obr. 2 je pohled shora na zařízení, nakreslené na obr. 1 a to v částečném řezu v osové rovině, kolmé k první rovině, na obr. 3 je pohled na koncovou část zařízení zepředu, rozložené na jednotlivé části, obr. 4 je pohledem shora na zařízení z předešlých obrázků, připevněné k osové dlaze se šrouby zasunutými do. částí zlomené.kosti. Obr. 5 je perspektivní pohled na zařízení podle vynálezu v uspořádání z obr. 4 a v první fázi činnosti a na obr. 6 je perspektivní pohled na prostředky podle vynálezu v uspořádání z obr. 4 ve druhé fázi činnosti.

Příklady provedení vynálezu

Zařízení, obecně označené 1, sestává z centrálního tělesa 2, se dvěma zrcadlově 3'. Centrální těleso 2 může s výhodou válcového tvaru, hliníkové slitiny, přičemž obrácenými koncovými částmi 3, být vytvořeno jako tuhý.člen, vyrobený z kovu, například je teleskopicky připojeno ke koncovým částem 3,3' pomocí podélných vodicích prostředků pro nastavení celkové délky zařízení.

Podélné vodicí prostředky mohou obsahovat čtyři průběžné otvory ve dvou totožných dvojicích v podstatě konstantního a přesného průměru, umístěné rovnoběžně ve stejné radiální vzdálenosti od osy tělesa a navzájem úhlově přesazené asi o 90°.

První dvojice diametrálně protilehlých otvorů 4, odpovídající levému konci tělesa 2, má prstencová osazení 5, která postupují směrem dovnitř. Druhá dvojice diametrálně protilehlých otvorů 6 přesazených o 90’ vůči první dvojici otvorů, má prstencová osazení 7 podobná prstencovým osazením 5 u levého konce tělesa 2. _ý

Dvě dvojice válcových tyčí 8,9, také z nerezové oceli jejichž minimální průměr je mírně menší než je průměr prstencových osazení 5,7, jsou posuvně uloženy v odpovídajících dvojicích osových otvorů 4.,6 a vyčnívají z tělesa 2 příslušným směrem doleva a doprava. Tyč 8 má u pravého konce rozšíření 10 o vnějším průměru poněkud menším než je maximální průměr otvorů 4, pro dosednutí na osazení 5. Tyče 9 mají rozšíření 11 u levého konce, přičemž mají tentýž průměr jako rozšíření 10, které má dosedat na osazení 7 v otvoru 6. Tímto způsobem jsou tyče vedeny v odpovídajících otvorech aniž by z nich mohly opačnými konci vyklouznout.

Konce tyčí 8,9, které vyčnívají z tělesa 2, jsou ke koncovým částem 3,3' připojeny pomocí závěsů 12,12'. jejichž osy jsou navzájem rovnoběžné a kolmé k podélné ose tělesa.

Protože jsou koncové části 3,3* a odpovídající závěsy 12, 12' stejné, pouze zrcadlově obrácené, bude popsán jen levý konec zařízení nakresleného na obr.l až 3. Každý z těchto koncových členů bude označen vztahovými značkami, jejich čísla se budou postupně zvyšovat a vztahové značky protilehlých konců, i když nebudou vidět nebo nebudou ani nakresleny, budou označeny stejnými vztahovými značkami, opatřenými navíc čárkou.

Konkrétně, závěs 12 zahrnuje vidlici 13 s bočními částmi 14.15 připevněnými ke konci tyčí 8 pomocí kolíků 16 a zavěšenými na spojovací člen 17 pomocí kolíku 20 kolmého k podélné ose tělesa 2.

Směrem k pravému konci má spojovací člen 17 dvojici podlouhlých rovnoběžných stěn 18,19. vložených mezi boční rozšíření 14, 15 vidlice 13 a směrem k levému konci límec 21 s dvojicí diametrálně protilehlých plochých stěn 22.23.

Závěs 12 je spojen s jednou koncovou částí pomocí kulového kloubu 24. Tento kloub je vytvořen uvnitř kroužku 25 a má vnitřní průměr, který je menší než průměr límce 21 stěny 19 a dvojici vnitřních radiálních výčnělků 26.27. které jsou diametrálně protilehlé a mají ploché stěny 23,24 límce 21, takže tvoří bajonetové spojení. Jakmile se tedy ploché stěny 22.,23 spojí s vnitřními výčnělky 26,27, může být límec 21 zasunut do kroužku 25 a pak se může pootočit asi o 90’ a zajistit spojení stěny 19 a kroužku 27.

Kroužek 25 má příčnou základní stěnu 28 se středovou drážkou 29, určenou pro kulovou hlavu 30. Tato kulová hlava 30 je připevněna ke koncovému třmenu 31, který je zpravidla ve tvaru U a je opatřen zajišťovacím šroubem 32, který je použit pro znehybnění třmenu na části doplňkového tvaru ovladači rukojeti 33.· Stejná rukojeť 33 je připevněna ke druhé koncové části 3¹ zařízení pomocí stejného třmenu 31' zajišťovacím šroubem 32¹. jak lze vidět z obr. 4, 5 a 6.

Spojovací člen 17 má osovou dutinu 34. ve které je uloženo pouzdro 35. Pouzdro 35 má jeden, vpodstatěplochý konec, příčnou, v podstatě válcovou drážku 36 a u opačného konce polokulovou konkávní dutinu 37, která je doplňkového tvaru ke kulové hlavě 30.

Také ve spojovacím členu 17 je příčný válcový otvor 38. do kterého se zasune excentrický kolík 39 tak, že zapadne do drážky 36 pouzdra 35 a na jednom konci je šestiúhelníková drážka 40 pro šestiúhelníkový klíč. Jakmile se excentrický kolík 39 otočí, výsledkem je axiální pohyb pouzdra 35 a tento člen je tlačen proti hlavě 30, která je postupně přitlačena do drážky 29 v kroužku 25 a způsobí v kulovém kloubu 24 uzamčení třením.

Lze si povšimnout, že na vnějším povrchu kroužku 25 je značka 41, která má označovat polohu osy závěsu 12, když je zařízení kompletně sestaveno. Podobná vztahová 41* je umístěna na druhém kroužku 25¹ kloubu 24* pro určení orientace osy odpovídajícího závěsu 12'♦ Aby se zabránilo oddělení spojovacího členu 17 od odpovídajících kroužků 25, 25'. jsou kroužky 25,25* opatřeny šrouby 42.42* . které jsou přitisknuty k plochám 21,21' límců 23,23' odpovídajících spojovacích členů 17,17'.

Obr. 4,5 a 6 ukazují zařízení v kombinaci s osovou dlahou 43, typu popsaného a nakresleného v italské patentové přihlášce VR92000070. Dlaha 43 v podstatě zahrnuje dvojici svorek 44,44' pro odpovídající kostní šrouby 45,45'. které mohou být zavedeny do částí 46,4? zlomené kosti a připevněny k centrálnímu členu 48 pomocí odpovídajících koncových kloubů 49,49'. Centrální člen 48 je opatřen zajištovacím šroubem 50, pro nastavení osové délky, spolu s excentrickými kolíky 51,51' pro znehybnění odpovídajících koncových kulových kloubů.

Rukojeti 33,33' mají koncové čelisti 52,52', které mohou být znehybněny na odpovídajících svorkách 44,44' dlahy 43 a tím se docílí toho, že koncové části . 3,3' zařízení 1 s částmi zlomené kosti 46,47 tvoři jeden celek.

Při použití zařízení podle vynálezu se postupuje tak, že chirurg nejprve zavede kostní šrouby 45,45' do částí 46, 47 kosti a pak je upevní do svorek 44,44' dlahy £3. Načež může být fraktura napravena za použití všech pohybů, které dlaha umožňuje.

Zejména pokud je třeba prodloužit centrální člen 48, je možné povolit šrouby 50,50’ a pomocí vhodného nářadí, na obrázcích není nakresleno, pootočit excentrické kolíky 51, 51', pro umožnění volného otáčení svorek 44,44' kolem kloubů 49,49'.

Rukojeti 33,33', připevněné ke svorkám 44,44' přítlačnými čelistmi 52,52'. mohou · být použity pro přídavné manévrování a pro zajištění zařízení 1 k dlaze. Postupně je zařízení 1 pevně připevněno k rukojetem 33, 33'pomoci koncových třmenů 31,31'.

V této chvíli může chirurg napravit kost v první rovině, například v rovině, kterou představuje papír na obr.

a kterou nazveme horizontální rovinou. Za tímto účelem chirurg otáčí excentrickými kolíky 39,39* zařízení 1 a používá k tomu šestihranný klíč zasunutý do odpovídajícího šestiúhelníkového otvoru 40,40' , aby uvolnil pouzdra 35,35 *_ z kulových hlav 30,30* a umožnil každému závěsu 12,12' volně se otáčet. Po otočení závěsů 12,12' až do polohy, kdy osy obou kolíků 20,20' a odpovídajících značek 41,41' jsou ve vertikální poloze, nakreslené na obr. 4,5, excentrické kolíky 39,39' jsou znovu znehybněny. Od této chvíle lze; otáčet třmeny, rukojetmi a svorkami dlahy pouze v horizontální rovině, jak je naznačeno šipkami F1 a F2. Pod rentgenem může chirurg nalézt optimální vyrovnání a prostor mezi částmi 46,47 kosti v této rovině a potom může znehybnit šrouby 50 a excentrické kolíky 51, 51' dlahy 43, zatímco poloha nastavená v první rovině zůstává zachována.

Aby bylo možné napravit zlomeninu ve druhé rovině, kolmé k první rovině, musí chirurg uvolnit kolíky 39,39' ze zařízení a musí pootočit závěsy o 90’ tak, aby se osy závěsů 20.20' dostaly do horizontální polohy, jak je nakresleno na obr.6. Pak znovu znehybní kolíky 39,39' a uvolní dlahu 43 tím, že uvolní šrouby 50 a kolíky 51,51'. V této chvíli chirurg může pootočit třmeny, rukojetmi a svorkami, nesoucími šrouby, pouze ve vertikální rovině, ve směrech naznačených šipkami G1 a G2, nakresleno na obr. 6. Po co nejpečlivějším napravení fraktury v této rovině, rovněž pod rentgenem, chirurg může provést další kontrolu v předchozí rovině a nakonec může znehybnit osovou dlahu v poloze napravení.

Na konci celé operace může být zařízení odděleno od svorek na dlaze a může být použito pro dalšího pacienta nebo pro další práci na téže fraktuře v následujícím čase.

Z celého popisu je zřejmé, že zařízení podle vynálezu splňuje uvedené předpoklady a zejména umožňuje snadné a rychlé napravení zlomeniny při současném připevnění dlahy ke kusům zlomené kosti po celou dobu. Rovněž umožňuje si “pamatovat” a udržet narovnání v každé rovině, ve které bylo nastaveno a výhodně tak šetří čas a omezuje dobu vystavení pacienta rentgenovu záření. Konečně umožňuje pracovat znovu na zlomenině, jednou již napravené, aniž došlo k sebemenší změně polohy dlahy, jednou nastavené. To vše s -výhodnou možnosti jednoduše opravit jakékoliv chyby v nastavení, zapříčiněné pooperačními nehodami.

Popsané zařízení lze vyrobit v řadě obměn a úprav, všechny však spadají do předmětu vynálezu, definovaného v nárocích. Veškeré detaily mohou být nahrazeny technickými ekvivalenty, které rovněž spadají do ochrany tímto vynálezem.

Claims (11)

1. PATENTOVÉ

   NÁROKY ?v

   4Aj.o;,\/_isv,_lA ^0H3AírsAWgyd ován ^s 6 .XI '8 o

   O1SOQ

   1. Zařízení pro vnější napravování zlomenin, uzpůsobené. í⁷ L S C 0 zejména pro použití společně s vnější osovou dlahoopatřenou svorkami, nesoucími kostní šrouby a kulovými klouby pro znehybnění kostních šroubů, které mohou být implantovány do kusů zlomené kosti, přičemž zařízení zahrnuje centrální těleso (2), které je osově prodlužovatelné a má koncové části (3,3'), rozebíratelné spojitelné se svorkami (44,44·) nesoucími kostní šrouby na vnější osové dlaze (43), vyznačující se tím, že koncové části (3,3') jsou připojeny k centrálnímu tělesu (2) pomocí příslušných závěsů (12* 12'), jejichž osy (20,20') jsou vzájemně rovnoběžné a kolmé k ose centrálního tělesa (2), přičemž pro volbu orientace os (20,20·) těchto závěsů (12,12·), jsou nainstalovány zajišťovací prostředky (39,39·) pro otáčení svorek (44, 44’) v jediné rovině v době, kdy je dopředu daná poloha.

   T'0
2. 2. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že každý závěs (12,12·) obsahuje vidlici (13,

   13’) zavěšenou na spojovacím členu (17) pomocí kolíku (20), kolmého k ose centrálního tělesa.
3. 3. Zařízení podle nároku 2, vyznačující se tím, že každá vidlice (13,13·) je teleskopicky připojena k jednomu konci tělesa pomocí podélného osového vedení (4-11) s proměnnou celkovou délkou centrálního tělesa v podélném směru.
4. 4. Zařízení podle nároku 3, vyznačující se tím, že vedení zahrnuje alespoň jednu dvojici podélných tyčí (8,9), uložených posuvně v osových otvorech (4,6) v centrálním tělese (2).
5. 5. Zařízení podle nároku 2, vyznačující se tím, že každý spojovací člen (17) pro závěsy (12,12·) je spojen s příslušným vazebním třmenem (31,31·) pomocí kulového kloubu (24,24'), opatřeného prostředky znehybnění.
6. 6. Zařízení podle nároku 5, vyznačující’ se tím, že každý třmen 31,31’) je v podstatě tvaru-U se zajišťovacími šrouby (32,32·) pro uvolnitelné ukotvení k odpovídajícímu ručnímu manévrovacímu členu (33,33·), který může postupně být připevňován k příslušné svorce (44,44*), nesoucí kostní šrouby, na připojené vnější osové dlaze (43).
7. 7. Zařízení podle nároku 5, vyznačující se tím, že každý kulový kloub (24,24·) zahrnuje kulovou hlavu (30,30·), ukotvenou k příslušnému třmenu (31,31') a zasunutou do středového otvoru doplňkového tvaru (29, 29·), vytvořeného v kroužku (25,25·), který je spojen se sousedním spojovacím členem (17,17·).
8. 8. Zařízení podle nároku 5, vyznačující se tím, že pouzdro (35,35·) s polokulovou dutinou (37,37·) opírající se o opačně tvarovanou hlavu (30,30·) kloubu (24,24·) je zasunuto mezi spojovací člen (17,17·) a kroužek (25,25·).
9. 9. Zařízení podle nároku 7, kde zajišťovací prostředky pro každý kloub zahrnují excentrický kolík (39,39·), zasunutý do příčného otvoru (38) v příslušném spojovací Členu (17) v takové poloze, že pouzdro (35) je přitlačováno k příslušné hlavě (30) kloubu.
10. 10. Zařízení podle nároku 6,vyznačující se tím, že každý závěs (12,12·), má na svém vnějším povrchu značku (41,41') pro indikaci polohy osy (20,20') a identifikaci roviny rotace.

    vyznačuj ící připraví zařízení s
11. 11. Způsob napravování zlomených kusů kosti, na které již byly ukotveny kost držící svorky vnější osové dlahy, prodlužovatelného typu s universálními kulovými klouby, se tím, že nejprve se osově prodlužovatelným centrálním tělesem, opatřeným koncovými částmi, načež se opatří koncové části tohoto zařízení prostředky pro tuhé připevnění těchto koncových částí ke svorkám osové dlahy držícím kost pro umístění zařízení do polohy v podstatě rovnoběžné s osovou dlahou pomocí členů pro ruční manévrování, pak se toto zařízení opatří dvojicí závěsů, jejichž osy jsou nastavitelné, navzájem rovnoběžné a kolmé k ose centrálního tělesa, pro vzájemné spojení koncových částí tělesa a spojovacích prostředků, načež se odděleně nastaví a uzamknou osy závěsů v prvním směru, pro umožnění otáčení svorek v první určené rovině, pak se pracuje s ručními manévrovacími členy pro otáčení spojovacích prostředků v první rovině a vyrovnání svorek a kusů kosti za použití rentgenu, načež se zvlášť nastaví a uzamknou osy ve druhém směru, kolmém k prvnímu směru, pro umožnění otáčení svorek ve druhé rovině, svírající s první rovinou pravý úhel, potom se znovu pracuje s ručními manévrovacími členy pro pootočení spojovacích prostředků v druhé rovině tak, aby se dokončilo vyrovnání svorek a částí kosti ve druhé rovině za použití rentgenu a nakonec, po konečném znehybnění osové dlahy ve srovnané poloze, se uvolní spojovací prostředky na koncových částech zařízení, takže zařízení může být použito pro dalšího pacienta.