CZ213693A3 - Diindolepyrrolbenzodiazocines, process of their preparation and use, and a pharmaceutical mixture based thereon - Google Patents

Description

- 1Diindolpyrrolbenzodiazociny, způsob jejich výroby a pouiiti a iarwaceutická emee na jejich bázi

PůdStštá wrialěsu

Vynalez se týká diindolpyrrolbenzodiazocinů obecného vzorce I

nebo jejich íarmaceuticky použitelných solí, kde X znamená O nebo S, Y znamená O, NH, (H,Hj, (H,OH) nebo S, s podmínkou, že v případě, kdy X znamená S, pak Y neznamená NH, (H,H) nebo (H,OH),

Ri , Rz , Ra a S4 mohou byt stejné nebo různé a každý nezávisle znamena H, Ci-Cz alkyl, Ci-Cz substituovaný alkyl, -CHO, CN, -CON(BeRs>), -COORž , -CH=NORe , -CH=NNHCONHa, F, Cl, Br, OH,

Na, -OCi-Cz alkyl, -OCi-Cz substituovaný alkyl, -OCOE9 , SH,

S (Ci-Cz ) alky 1, S(Ci -Cz ) substituovaný alkyl, SCORio, S(O)_nRii,

	NHa , N(R	H z	,Ri	a ) a N(acy1, Ri 4	) ,
A	Ri	a	Rz	společné	mohou	být	0, NOH, NORe, =CHz	nebo	NNHCONHz ,
>	Ra	a	R»	společné	mohou	být	0, NOH, NORe , =CHz	nebo	NNHCONHz ,
	Ri	a	R»	společně	mohou	být	vazba uhlík-uhlík	s tím,	Že Rs a

Ra mohou být stejné nebo různé a každý je nezávisle vybrán ze skupiny která zahrnuje H, Ci-Cz alkyl, Ci-Cz substituovaný alkyl, -CHO, CN, -COORz , -CON(Re,R$), -CH=NORi ₀ a -CHN=NNHCONHz ,

Rs a Se znamena j í hežávisl e H, Ci -Cz alkyl, Ci -Cz substituovaný

-OCOR-j.5' ^SH ' S(Cg-C7)alkyl, S ( Cg-C? ) substi tuovaný alkyl, SCORgg , S(°)n^Ri7, NH₂, N(R₁₃'R₁₉) a N(acyl,R₂₀),

R?, Rg, R_g, R_1q, R_llř R₁₂, R₁₃, R₁₄, ^r15, Rgg , ^R1?, Rgg, Rg_g a R₂₀ mohou být stejné nebo různé a každý nezávisle znamená H, alkyl nebo substituovaný alkyl a n znamená 1 nebo 2, s podmínkou, že Rg a R₂ nemohou být oba přímo vázány v ý‘ poloze 10 přes heteroatom a Rg a R₄ nemohou být oba přímo vázány v poloze 11 přes heteroatom a s další podmínkou, že celkový počet -atomů uhlíku v Rg, R₂, Rg a R₄ ve významu Cg-C₇ alkylu nemůže být vyšší než 14 a s další podmínkou, že pokud X a Y jsou oba O, pak Rg, R₂, Rg, R₄, R₅ a R₆ nemohou všechny být H.

Výhodné sloučeniny vzorce I jsou takové, ve kterých X a Y jsou oba O.

Rovněž výhodné sloučeniny vzorce I jsou takové, ve kterých je jeden z radikálů R_lr R₂, R₃ nebo R₄ vybrán ze skupiny která zahrnuje OH, Ng, OCg-C₇ alkyl, OCg-C₇ substituovaný alkyl, OCOR_g,

SH, SÍCg-C.?)alkyl, S(O)_nR_llř NH₂, N(R₁₂,R₁₃) a N(acyl,R₁₄).

Zvlášt výhodné sloučeniny vzorce I jsou takové, ve kterých Rg znamená Cg-Cg alkyl substituovaný OH a R₂ znamená H nebo ve kterých R₂ znamená Cg-Cg alkyl substituovaný OH a Rg znamená H a kde Rg, R₄, R₅ a Rg znamenají H.

Příklady sloučenin vzorce I podle vynálezu jsou:

Η

CKyOH

Η

οη,ν₃

Η

-8H

Η

-10H

Η

CK-,ΟΗ

CKjOH

ch₂oh

-13H

CHsOH

CH^NHCOCgHs

CH2NHCOCH3

CH3

CH2OH

CH3

CHgOH

- 1S-

X

CONHCH3

CONHCHjPh

CONH,

N(CH3)₂

Η

Η

— O ? _

Η

-23Nejvhodnějšími sloučeninami podle vynálezu jsou

H

Vynález se dále týká farmaceutické směsi, která obsahuje terapeuticky účinné množství sloučeniny vzorce I v kombinaci s farmaceuticky použitelným nosičem.

Vynález se rovněž týká způsobu léčení nádorů tak, že se nemocnému savci podá protinádorově účinné množství sloučeniny vzorce I.

Vynález se dále týká způsobu léčení lupénky tak, že se nemocnému savci podá proti lupénce působící účinné množství sloučeniny I·.

Podrobný popis vynálezu

Očíslování poloh u sloučenin podle vynálezu je následující

^H’\ ⁰ /'^H r₄-V-/-_Ri r₃ r₂ kde R_lz R₂, R₃, R₄, R₅, R₆, X a Y jsou popsány výše. Výše uvedená struktura znamená sloučeniny vzorce

kóe ^r ^2 ^f ^3 ^f ^4 ¹ ^5 ^z ^6 ^ř

X a Y jsou popsány výše nebo

kde ι^3 λR4 /^r5 ,^r6 / X ^a Y jsou popsány výše.

Tlustá tmavá čára —) znamená chemickou vazbu která jde nad rovinu stránky, přerušovaná čára (...·»*<) znamená chemickou vazbu která jde pod rovinu stránky. Vlnitá čára (-—·**) znamená chemickou vazbu jejíž stereochemie není známa nebo směs sloučenin, kde jedna sloučenina obsahuje chemickou vazbu která jde nad rovinu stránky a druhá sloučenina obsahuje chemickou vazbu která jde pod rovinu stránky.

Asymetrická centra existují ve sloučeninách vzorce I podle vynálezu. Proto sloučeniny vzorce I zahrnují i stereoisomery.

Všechny tyto isomerické formy a jejich směsi jsou zahrnuty do rozsahu vynálezu. Pokud není určeno jinak, způsoby přípravy popsané zde mohou vést ke směsím produktů, které zahrnují všechny možné strukturní isomery, ačkoliv je nutné si uvědomit, že fisiologická odezva je závislá na stereochemické struktuře.

Isomery mohou být oddělovány známými způsoby, jako je frakční krystalizace, preparativní desková nebo sloupcová chromatografie na oxidu křemičitém, alumině, v reveresní fázi nebo HPLC (vysokoúčinná kapalinová chromatografie) .

Enantíomery se oddělí, tam kde to je vhodné, derivatizací nebo vytvořením soli s opticky čistými činidly a následující separací některým z výše uvedených způsobů. Jinak mohou být stereoisomery odděleny chromatografií na chirálním nosiči.

Jako příklad konkrétního isomeru, kterv je sloučeninou vzorce I podle vynálezu )e uveden

-2/-

kde R_lz R₂, R₃, R₄, R₅, R₆, X a Y jsou popsány výše nebo směs výše uvedených dvou enantiomeru.

V některých strukturních vzorcích tohoto vynálezu jsou substituenty R-p R₂, R₃ a R₄ na cukrové části zapsány následovně

kde R_lz R₂, R₃, R₄, R₅, R_g , X a Y jsou popsány výše. Tyto strukturní vzorce znamenají všechny streoisomery, zejména

-30H

CI^OH

Všechny výše uvedené sloučeniny jsou sloučeninami podle vynálezu.

Sloučeniny vzorce I se mohou nacházet v nesolvatovaných nebo solvatovaných formách, včetně hydratovaných forem, např, ve formě hemihydrátu. Pro účely vynálezu jsou solvatované formy s farmaceuticky použitelnými rozpouštědly, jako je voda, ethanol a pod. ekvivalentní nesolvatovaným formám.

Sloučeniny vzorce I, které obsahují bázické skupiny, jako je -CH₂NH₂ tvoří farmaceuticky použitelné sole. Výhodné farmaceuticky použitelné sole jsou netoxické kyselé adiční sole tvořené přidáním ke vhodné sloučenině podle vynálezu přibližně stechiometrického množství minerální kyseliny, jako je HCl, HBr, H₂SO₄ nebo H₂PO₄ nebo organické kyseliny, jako je kyselina octová, propionová, valerová, olejová, palmitová, stearová, laurová, benzoová, mléčná, p-toluensulfonová, methansulfonová, citrónová, maleinová, fumarová, jantarová apod.

Pokud není uvedeno jinak, mají následující termíny, použité v popise a v nárocích, tento význam alkyl - (včetně alkylových částí alkoxyskupin) představuje přímý nebo rozvětvený, nasycený uhlovodíkový řetězec obsahující 1 až 7 atomů uhlíku. Počet atomů uhlíku může být určen. Např. C₁-C₃alkyl představuje rovný nebo rozvětvený, nasycený uhlovodíkový alkyl s 1 až 3 atomy uhlíku.

(Strukturní vzorce těchto sloučenin jsou zkráceny, jsou znázorněny pouze jejich spodní kruhy s vlnitými čárami ukazujícími vazby, kterými jsou tyto kruhy připojeny ke zbytku molekuly. Toto zkrácení je použito v tomto popise.)

Dvě různé sloučeniny podle vynálezu mohou být diastereomery.

Např.

je diastereomerem sloučeniny

-25H

CH2OH

Enantiomer výše uvedeného isomeru je sloučenina vzorce

Ch^OH

Jak bylo uvedeno výše, obě výše uvedené sloučeniny jsou sloučeninami podle vynálezu a takové sloučeniny a jejich racemické směsi spadají do nárokovaného vynálezu.

V tomto vynálezu, všechny strukturní vzorce, kromě těch, které jsou použity k popisům stereochemie, jsou zapsány pomocí můstkových vodíků na cukrové části směřujících dolů, následovně

-29H

zatímco

H

je diastereomerem sloučeniny

REAKČNÍ SCHÉMA 1

-3 2-

IV kde R znamená H, Br nebo CO₂R₂₁ a R₂₁ znamená alkyl, aryl nebo aralkyl.

-31substituovaný alkyl - představuje alkyl definovaný výše, kde jeden nebo více atomů vodíku je nahrazeno substituentem vybraným ze souboru který zahrnuje F, Cl, Br, OH, OC-_L-C_? alkyl, OCOR^a, -COOH, -CHO, -COR^b, -CN , SH , S(C₁-C_?)alky1 , S(O)_nR^c,

-O(CH₂CH₂O)_gCH₂CH₂OH, -O( CH₂CH₂O)_pCH₂CH₂OCH₃, SCOR^d, OS(O)_?R^e,

N₃, NH₂, N(R^f,R^), ι-imidazolyl a N(acyl,R^h), kde R^a, R^b, R^c, R^d, R^e, R^b, R^ a R^b znamenají H nebo alkyl, n znamená 1 nebo 2 a q a p znamenají 1 až 3 s tím, že dva heteroatomy nemohou být přímo vázány ke stejnému atomu uhlíku.

acyl - představuje CO-alkyl, CO-substituovaný alkyl, CO-aryl nebo CO-aralkyl, kde alkyl, substituovaný alkyl, aryl a aralkyl jsou definovány zde.

aryl - představuje mono nebo bicyklický aromatický systém. Příklady výhodných arylových skupin jsou takové, které mají 6 až 14 atomů uhlíku. Repres-entativní příklady zahrnují fenyl,

1-naftyl a 2-naftyl. Arylová skupina může obsahovat další substituenty vybrané ze souboru který zahrnuje atomy halogenu (např. Cl, Br, F, a/nebo I), alkoxy, alkyl a amino.

aralkyl - představuje alkylskupinu jak je definována výše ve které je jeden atom vodíku nahrazen arylskupinou. Reprezentativní příklady zahrnují -CH₂fenyl, -CH₂CH₂fenyl,

4-hydroxybenzyl, 4-terc.butyldimethylsiloxybenzyl apod.

heteroatom - představuje jakýkoliv atom kromě atomu uhlíku a atomu vodíku.

Sloučeniny vzorce I výše se připraví způsoby popsanými v dále uvedených schématech 1, 2, 3, 4, 5, 6a7,ve kterých jsou R_lř R₂, R₃, R₄, R₅, a Rg, pokud není uvedeno jinak, popsány jinde.

REAKČNÍ SCHÉMA 3

REAKČNÍ SCHÉMA 2

I^m kde R₂₁ je definován výše

6-

kde R₂2' ^R23 ^a’ -24 nezávisle H a alkyl

REAKČNÍ SCHÉMA 4

-3 5-

-3 8kde R₂₅ znamená alkyl, aryl nebo aralkyl a R_?ó methyl nebo benzyl.

REAKČNÍ SCHÉMA 7 znamená H,

REAKČNÍ SCHÉMA 6

CI-feOH

Hh

H

->- Hm

«•Η

CON^ ixv

XV!

-40V reakčním schématu 1 reaguje sloučenina vzorce II (výhodná je sloučenina vzorce II ve které R znamená vodík) se sloučeninou vzorce III v přítomnosti kyseliny a získá se sloučenina vzorce IV. Kyselina může být protická kyselina která je vybrána ze souboru zahrnující HCI, toluensulfonovou kyselinu, kafrsulfonovou kyselinu apod. Rovněž může být použita Lewisova kyselina, která je vybraná ze souboru který zahrnuje BF₃, SnCl₄, TiCl₄ apod. Nejvýhodnější kyselina pro tuto reakci je kafrsulfonová kyselina. Reakce se provádí v nepolárním rozpouštědle, jako je toluen nebo výhodněji CH2CI2· Reakce se provádí při teplotě od 0° do 100°. Vznikající sloučenina vzorce IV se čistí nebo se použije k přípravě další sloučeniny vzorce I. Čištění se provede standartními způsoby, jako je sloupcová chromatografi,e nebo krystalizace.

Sloučenina vzorce III v reakčním schématu 1 často reaguje ve formě racemické směsi, např.

-39Výchozí látky reakčního schématu 1 jsou známy nebo mohou bý· připraveny známými způsoby. Např. sloučeniny vzorce II se připraví způsoby které popsal Bhide a kol. Chem and Ind., 1973, 363, Mann a Wilcox J. Chem. Soc., 1958,.1525, Moldennauser a Simon, Chem. Bericht, 1969, 102, 1198, Bergmar a Pekman, Tet. Letts, 1987, 28 , 4441 a Bergmar, Chemica Scripta, 1987, 27 , 539. Těchto pět publikací je zde uvedeno jako odkaz.

Sloučeniny vzorce II se také připraví známými způsoby ze sloučenin jejichž příprava byla popsána v dříve uvedených pěti publikacích.

Sloučeniny vzorce III jsou známé nebo se připraví známými způsoby.

Jak vyplývá z výše uvedených reakčních schémat a z dále uvedených popisů, sloučeniny vzorce I¹, I¹¹, I¹¹¹, I^IV, I^V, I^VI, rXII tXIII rXIV

-XV _TXVI

-XVII

I^VI1, iVIII, ϊΐχ, -cX, _ΣΧΙ I _a g-ΛΧΛ -)_SOU zahrnuty ve vzorci I podle vynálezu.

Jak vyplývá z výše uvedených reačních schémat a z dále uvedených popisů, sloučeniny vzorce IV a IV' jsou zahrnuty ve vzorci IV podle vynálezu.

Pokud není uvedeno jinak, dále uvedené reakce probíhají v inertní atmosféře, jako je argon nebo dusík.

Pokud není uvedeno jinak, stupně nebo ⁿ Celsia.

znamená stupně

-4 2-

V takovém případě, výsledkem reakce uvedené v reakčním schématu 1 budou sloučeniny vzorců

-44jiné sloučeniny vzorce I. Čištění se provede standartními způsoby, jako je sloupcová chromatografie nebo krystalizace.

Sloučenina vzorce I¹ se zpracuje redukčním činidlem, jako je LíA1H₄ nebo zvlášt výhodně NaBH₄ a získá se sloučenina vzorce

I¹¹. Reakce se provádí v nepolárním rozpouštědle jako je tetrahydrofuran (THF) nebo dioxan, výhodně v THF. Reakce se provádí při teplotě 0° až 50°. Vznikající sloučenina vzorce I¹¹ se čistí nebo se použije k přípravě další sloučeniny vzorce I.

Čištění se provede standartními způsoby, jako je sloupcová chromatografie nebo krystalizace.

V reakčním schématu 2 se sloučenina vzorce I¹ zpracuje BH₃ a získá se sloučenina vzorce I¹¹¹. Reakce se provádí v nepolárním rozpouštědle jako je THF nebo dioxan, výhodně THF. Reakce se provádí při teplotě 0° až 100°. Vznikající sloučenina vzorce I¹¹¹ se čistí. Čištění se provede standartními způsoby, jako je sloupcová chromatografie nebo krystalizace.

V reakčním schématu 3 se sloučenina vzorce IV zpracuje bromačním činidlem jako je Br₂ nebo zvlášt výhodně N-bromsukcinimidem nebo.fenyltrimethylamoniumtribromidem a získá se sloučenina vzorce VIII. Reakce se provádí v polárním rozpouštědle jako je dimethylformamid (DMF) nebo dimethylacetamid (DMAC), výhodné v DMF. Reakce se provádí při teplotě 0° až 30°. Vznikající sloučenina vzorce VIII se čistí nebo se použije přímo v dalším kroku přípravy sloučeniny vzorce I. čištění se provede standartními způsoby jako je sloupcová chromatografie nebo krystalizace.

Sloučenina vzorce VIII se zpracuje kyanidem mědným a získá se sloučenina vzorce IX. Reakce se provádí v polárním, aprotickém rozpouštědle, jako je DMF nebo dimethylacetamid, výhodně v DMAC. Reakce se provádí při teplotě 140° až 200°. Vznikající sloučenina vzorce IX se čistí nebo se použije přímo v dalším kroku přípravy sloučeniny vzorce I. Čištění se provede standartními způsoby jako je sloupcová chromatografie nebo krystalizace.

Sloučenina vzorce IX se zpracuje bází, jako je hydroxid sodný, uhličitan draselný nebo výhodně hydroxid draselný a získá

-43(C)

Sloučeniny (A) a (B) výše jsou navzájem diastereomery. Podobně jsou navzájem diastereomery i sloučeniny (C) a (D) výše. Sloučeniny (A) a (D) výše jsou navzájem enantíomery. Podobně jsou navzájem enantíomery i sloučeniny (B) a (C) výše. Výše popsaná stereochemie je uvedena u sloučenin vzoroe I podle vynálezu. Ostatní sloučeniny podle vynálezu mohou existovat v podobných stereoisomerních formách.

V reakčním schématu 2 reaguje sloučenina vzorce IV s amonizačním činidlem, jako je NH₃, uhličitan amonný nebo výhodně amoniak v rozpouštědle, jako je dimethylformamid (DMF) nebo dimethylsulfoxid (DMSO). Zvlášť výhodně se získá sloučenina vzorce I¹ za použití DMF a při teplotě od 50° do 150°. Vzniklá sloučenina vzorce 1^ se čistí nebo se použije přímo k přípravě

-46čistí. Čištění se provede standartními způsoby, jako je sloupcová chromatografie nebo krystalizace.

V reakčním schématu 5 se sloučenina vzorce zpracuje sulfonylačním činidlem, jako je CH-jSC^Cl, CgH^SC^Cl, (CgH₅SO₂)₂O nebo výhodněji R₂2^SO2^C·¹· ^R22 ^2namená methyl, fenyl nebo p-tolyl) a získá se sloučenina vzorce XI. Reakce se provádí v nehydroxylovém rozpouštědle, jako je CH₂C1₂, CHCI3 nebo THF obsahujícím bázi, jako je pyridin, diisopropylethylamin nebo triethylamin. Reakce se provádí při teplotě 0° až 50°. Vznikající sloučenina se čistí nebo se použije přímo v dalším kroku přípravy sloučeniny vzorce I. Čištění se provede standartními způsoby, jako je sloupcová chromatografie nebo krystalizace. Příprava výchozí sloučeniny vzorce I^XVI1 je popsána v dřívějších reakčních schématech a odpovídajících popisech.

Sloučenina vzorce XI se zpracuje aminem, jako je amoniak, methylamin nebo dimethylamin a získá se sloučenina vzorce Reakce se provádí v polárním rozpouštědle, jako je DMF, DMAC nebo výhodněji DMSO. Reakce se provádí při teplotě 25° až 100°.

Vznikající sloučenina vzorce se čistí nebo se použije přímo v dalším kroku přípravy jiné sloučeniny vzorce I. čištění se provede standartními způsoby, jako je krystalizace.

Podobně se v reakčním schématu 5 zpracuje sloučenina vzorce XI bází, jako je triethylamin nebo výhodněji diazabicykloundekan (DBU) a získá se sloučenina vzorce I^VI1. Reakce se provádí v aprotickém rozpouštědle, jako je THF nebo výhodněji DMSO. Reakce se provádí při teplotě 20°až 120°. Vznikající sloučenina vzorce I^VIIIse čistí nebo se použije přímo v dalším kroku přípravy jiné sloučeniny vzorce I. Čištění se provede standartními způsoby, jako je krystalizace.

V reakčním schématu 6 reaguje sloučenina s oxidačním činidlem, jako je pyridin-oxid sírový v dimethylsulfoxidu při teplotě 0° až 50° a získá se aldehyd vzorec I^x. Vznikající sloučenina vzorce I^x se čistí nebo se použije přímo k přípravě jiné sloučeniny vzorce I. Čištění se provede standartními způsoby, jako je sloupcová chromatografie nebo krystalizace.

- 4 5se sloučenina vzorce I^IV. Reakce se provádí v polárním rozpouštědle, jako je DMSO. Reakce se provádí při teplotě 50° až 150°. Vznikající sloučenina vzorce I^Ivse čistí nebo se použije přímo v dalším kroku přípravy sloučeniny vzorce I. Čištění se provede standartními způsoby jako je sloupcová chromatografie nebo krystalizace.

Sloučenina vzorce I^^v se zpracuje vodnou kyselinou, jako je HCl, H₂SO₄ nebo výhodněji kyselina trifluoroctová a získá se sloučenina I¹. Reakce se provádí v polárním rozpouštědle jako je DMF nebo methanol, výhodněji DMSO. Reakce se provádí při teplotě 0° až 100°. Vznikající sloučenina vzorce I¹ se čistí nebo se použije přímo v dalším kroku přípravy sloučeniny vzorce I. Čištění se provede standartními způsoby jako je sloupcová chromatografie nebo krystalizace.

Podobně se sloučenina vzorce I^VI zpracuje kyselinou octovou a redukčním činidlem, jako je terc.BuNH₂BH₃ nebo výhodněji NaBH^CN a získá se sloučenina vzorce I¹¹¹. Reakce se provádí v polárním rozpouštldle, jako je DMF, ethanol nebo výhodně kyselina octová. Reakce se provádí při teplotě 25° až 100°. Vznikající sloučenina vzorce I¹¹¹ se čistí. Čištění se provede standartními způsoby, jako je sloupcová chromatografie nebo krystalizace.

Výhodný způsob přípravy sloučeniny vzorce I podle vynálezu je podle postupu uvedeném v reakčním schématu 3.

V reakčním schématu 4 se sloučenina vzorce IX zpracuje sířícím činidlem, jako je Na₂S, H₂S-pyridin nebo výhodněji NaSH a získá se sloučenina vzorce I^v. Reakce se provádí v polárním rozpouštědle, jako DMF nebo výhodněji DMSO. Reakce se provádí při teplotě 20° až 100°. Vzniklá sloučenina vzorce 1^ se čistí. Čištění se provede standartními způsoby, jako je sloupcová chromatografie nebo krystalizace.

Podobné se v reakčním schématu 4 zpracuje sloučenina vzorce I^IV se sířícím činidlem, jako je Na₂S, H₂S-pyridin nebo výhodněji NaSH a získá.se sloučenina vzorce I^v. Reakce se provádí v polárním rozpouštědle, jako DMF nebo výhodněji DMSO. Reakce se provádí při ceploté 20° až 100°. Vzniklá sloučenina vzorce I^v se

-48CH₂C1₂ nebo CHCl^ při teplotě -20° do 0° v přítomnosti triethylaminu a následující reakcí s amoniakem při teplotě 0° až 25°. Vznikající sloučenina vzorce I^xv se čistí nebo se použije přímo k přípravě jiné sloučeniny vzorce I. Čistění se provede standartními způsoby, jako je sloupcová chromatografie nebo krystalizace.

Sloučenina vzorce I^xv reaguje s dehydratačním činidlem, jako je fosgen-triethylamin nebo benzen-sulfonylchlorid-pyridin v rozpouštědle, jako je CH₂C1₂ nebo CHCl^ při teplotě 0° až 50° a získá se kyanosloučenina vzorce I^·¹. Vznikající sloučenina vzorce i^xv^ se čistí standartními způsoby, jako je sloupcová chromatografie nebo krystalizace nebo se použije přímo k přípravě jiné sloučeniny vzorce I.

Podobné se sloučenina vzorce I^x převede na oxim vzorce I^XI11 reakcí se sloučeninou jako je NH₂OR₂₆ hde ^R26 ^znamena vodík, methyl nebo benzyl. Reakce se provádí v polárním rozpouštědle, jako je ethanol, DMF nebo DMSO při teplotě 0° až 50° a získá se sloučenina vzorce I^XI11. Vznikající sloučenina vzorce I^XI11 se čistí standartními způsoby, jako je sloupcová chromatografie nebo krystalizace.

Sloučenina vzorce I^x se může také převést na semikarbazon vzorce I^XIV reakcí v NH₂NKCONH₂ v polárním rozpouštědle, jako je methanol, ethanol nebo DMF při teplotě 0° až 50° a získá se sloučenina vzorce I^XIV. Vznikající sloučenina vzorce I^x^^v se čistí standartními způsoby jako je sloupcová chromatografie nebo krystalizace.

Jak je ukázáno v reakčním schématu 6, chemické přeměny probíhají na C-10 cukrové části. Je známo, že podobné přeměny mohou probíhat na C-ll nebo na obou atomech C-10 a C-ll stejné sloučeniny, přičemž se získají další sloučeniny podle vynálezu. Jediným požadavkem pro průběh těchto chemických přeměn na C-10 nebo na obou atomech C-10 a C-ll je, aby výchozí sloučenina .obsahovala v příslušné poloze (příslušných polohách) cukrové části skupinu -CH₂OH. Příprava těchto sloučenin je popsána v tomto popise.

-47τγ

Výchozí látka vzorce Ι-*-^Λ se získá postupy uvedenými vpředu u reakčního schématu 2.

Sloučenina vzorce I^x reaguje s oxidačním činidlem, jako je oxid stříbrný ve vodném organickém rozpouštědle, jako je DMSO-voda nebo DMF-voda při teplotě 0° až 50° a získá se karboxylové kyselina vzorce I^XI. Vznikající sloučenina vzorce I^XI se čistí nebo se použije přímo k přípravě jiné sloučeniny vzorce I. Čištění se provede standartními způsoby, jako je sloupcová chromatografie nebo krystalizace.

Sloučenina vzorce I^XI se esterifikuje methyl nebo ethyljodidem v polárním rozpouštědle, jako je DMF nebo DMSO v přítomnosti báze, jako je uhličitan draselný nebo uhličitan česný při teplotě 0° až 50° a získá se sloučenina vzorce I^XI1.

Vznikající sloučenina vzorce I^XI1 se čistí nebo se použije k přípravě jiné sloučeniny vzorce I. čištění se provede standartními způsoby, jako je sloupcová chromatografie nebo krystalizace.

Sloučenina vzorce I^XI1 může také reagovat s amoniakem v polárním rozpouštědle, jako je DMSO při teplotě 100° až 150° a získá se amid vzorce I^xv. Je výhodné provádět tuto reakci v inertní atmosféře, jako je argon nebo dusík. Podobně sloučenina vzorce I^XI1 reaguje s amoniakem a trimethylaluminiem v nepolárním rozpouštědle, jako je methylenchlorid nebo toluen při teplotě 25° až 100° a získá se amid vzorce I^xv.

Jak je ukázáno v reakčním schématu 7, sloučenina vzorce I^XI nebo I^XV se může podrobit známému odbourání karboxylové nebo karboxamidové funkce, jako je např. Curtiovo nebo Hoffmannovo odbourání a získá se odpovídající aminosloučenina vzorce I^XIX.

Vznikající sloučenina vzorce I^xv se čistí nebo se použije přímo k přípravě jiné sloučeniny vzorce I. Čištění se provede známými způsoby, jako je sloupcová chromatografie nebo krystalizace.

Podobné a výhodně se sloučenina vzorce I^XI převede v amid vzorce Ι^Λν reakci š aktivačním činidlem, jako je ethylchlorformiát nebo pivaloylchlorid v nehydroxylovém rozpouštědle, jako je

-507 mg částečně vyčištěného PKC z krysího mozku a poté se nechaly probíhat 15 minut při teplotě 23 °C. Reakce skončily shromážděním kyseliny trichloroctové a vysráženého fosforylovaného histonu na filtrech GF/C za použití Brandelova přístroje pro separaci buněk (Model M-24-R).

Následující údaje demonstrují účinnost sloučenin podle vynálezu ve výše uvedeném protokolu.

INHIBICE IN VITRO PKC Tabulka I

Sloučenina z příkladu	IC50 /nanomolámí/
25	13
26	19
27	18
28	58
29	42
30	50
33	180
34	18
35	7.5
36	10
37	115
38	1.4
-3Q w w	5
40	15
4',	7.5
47	5
45	13
45	230
47	11
- -48	7
49'	4
57	23
58	23
63	20
S4	I 19

-49Sloučeniny vzorce I podle vynálezu jsou vhodné jako činidla pro léčení nádorů, např. pro léčení nádorů kůže, tlustého střeva a prsu. Sloučeniny podle vynálezu snižují tvorbu kolonií u lidských rakovinových nádorů prsu typu HT-24 a rakovinových nádorů tlustého střeva typu HT-29.

Mayer a kol. v Int. J. Cancer, 43, 851-856 (1989) a i Takahashi a kol. v The Journal of Antibiotics, vol. XL, č. 12, 1782 (1987) nedávno demonstrovali, že další sloučeniny, indolkarbazoly, které inhibují PKC rovněž inhibují leukémii lymfocytů myší typu P388 a leukémii lidských promyelocitů typu HL-60. Na základě zmíněných publikací se očekává, že sloučeniny podle vynálezu inhibují leukémii typu P-38Sa HL-60. Potenciál antinádorové účinnosti u sloučenin vzorce I podle vynálezu lze demonstrovat jejich schopností inhibovat proteinkinasu C (PKC) in vitro, jak je ukázáno v záznamu o zkouškách.

Zkušební methody

Níže uvedené zkušební methody A a B byly prováděny v souladu s postupy popsanými autory Bis.oop, W. R, Petřin, J. , Wang, L,

Ramesch U a Doll, R. J. (1990) Biochemical Pharmacoloqy 40, č. 9, str. 2129-2135 a Hannun a kol. J. Biol. Chem., 260, 10039-10043, (1985), které jsou zde uvedeny jako odkaz. V postupu byly provedeny následující modifikace:

Protokol o proteinkinase C (PKC)

Zkoušky směsné. micelulární proteinkinasy C byly prováděny způsoby popsanými ve dvou článcích citovaných výše (jmenovitě Bishop a kol. a Hannun a kol.) v reakční směsi (0,25 ml celkový objem) obsahující 20 mmol tris-HCl (pH 7,5), 200 mg/ml histonu III-S, 10 mmol Mg Cl₂, 5 mmol [g-32P]ATP (4 x 106 cpm/nmol), 200 mmol CaC,l-₂, 32 mg/ml fosfatidylserinu, 1,6 mg/ml l-oleoyl-2-acetylglycerolu a různé koncentrace sloučenin podle vynálezu z roztoku dimethylsulfoxidu (DMSO). Konečná koncentrace DMSO při reakci byla Σ % hmot/obj. Reakce byly zahájeny přidáním přibližně

-52rozsahu 5 χ 10 ³ až 5 χ 10 ⁶ mol. Sloučenina z příkladu 35 měla IC₅₀ 1,72 χ 10^-6 mol.

Sloučeniny podle vynálezu mohou být podávány obvyklými způsoby podání, např. místně, orálně, parenterálné, rektálně, transdermálně apod. Orální nebo rektální formy podání zahrnují kapsle, tablety, pilulky, prášky, prášky v oplatce a čípky. Kapalné formy orálního podání zahrnují roztoky a suspenze. Parenterální přípravky zahrnují sterilní roztoky a suspenze. Místní formy podání mohou být krémy, masti, transdermální způsoby (např. náplasti nebo matrice) apod.

Formulace a farmaceutické kompozice výše uvedených forem pro dávkování se připraví s běžnými farmaceuticky použitelnými excipienty a aditivy, za použití obvyklých způsobů. Tyto farmaceuticky použitelné excipienty a aditiva zahrnují nosiče, pojivá, flavony, pufry, zahuštovadla, barviva, stabilizátory, emulgátory, dispergátory, suspenzační činidla, parfémy, konservační mazadla atd.

Vhod.né farmaceuticky použitelné pevné nosiče jsou uhličitan hořečnatý, stearát hořečnatý, talek, cukr, laktosa, pektin, dextrin, škrob, želatina, tragant, methylcelulosa, natrium karboxymethylcelulosa, nízko tající vosky, kakaové máslo apod. Kapsle se mohou připravit vložením aktivní sloučeniny spolu s farmaceuticky použitelným nosičem do kapsle. Aktivní sloučeniny podle vynálezu mohou být smíchány s farmaceuticky použitelnými excipienty nebo mohou mít formu jemných prášků bez excipientů pro použití v kapslích. Podobné i prášky v oplatce.

Kapalná forma přípravků zahrnuje roztoky, suspenze a emulze, jako jsou vodné roztoky nebo roztoky ve směsi vody a propylenglykolu pro parenterální injekce. Kapalné přípravky mohou být rovněž ve formě roztoku polyethylenglykolu a/nebo propylenglykolu, které mohou obsahovat vodu. Vodné roztoky vhodné pro orální použití se připraví přidáním aktivní složky ve vodě a přidáním vhodných barviv, aromátů, stabilizátorů, sladidel,' solubilizátorů a zahuštovadel. Vodné suspenze vhodné pro orální použití se připraví dispergováním aktivní složky v

67	0.6
66	20
69	0.8
68	1.0
65	0.5

Účinky sloučenin vzorce I proti lupénce mohou být demonstrovány následujícím zkušebním protokolem.

Absorpce ³H thimidinu v normálních lidských keratinocytech (NHEK). Účinek sloučenin podle vynálezu

Pro pokusy byly použity buňky NHEK vypěstované v mediu MCDB 153 ve směsi C0₂ a vzduchu (5 % C0₂) při teplotě 37°. Sloučeniny, které byly zkoušeny byly připraveny v 5 mmol roztocích v DMSO.

Buňky byly pěstovány do 60-80% nárůstů v šestikomúrkových miskách. Po přidání sloučenin k dosažení molární koncentrace 5 χ 10“⁶ byly kultury současně ozařovány 1 mikroCurie/ml ³H thimidinu po dobu 20 hodin. Buňky byly sklizeny a spočítáno tritium za použití kapalného scintilačního čítače. Výsledky jsou průměrem získaným v 8 komůrkách na sloučeninu. Jestliže při kontrole nebyla použitá žádná sloučenina, znamená to, že inhibice absorpce thimidinu byla 0 %.

Výsledky

Sloučenina 7, přikladu % inhibice vůči koř trole hladina významnosti

22	77.3	P=O..O1
35	99.2	p=0.03
23	78.8	N.S.

N.S znamená, že výsledek nebyl statisticky významný

Studie reakce na dávku

Studie příkladu 35 koncentrace reakce na dávku byla provedena u sloučeniny z za použití výše popsaných způsobů. Byly připraveny sloučenin z přikladu 35 v desetinásobném zředění v

-54krátce před použitím převedou do kapalné formy pro orální nebo parenterální podání. Tyto kapalné formy jsou ve formě roztoků, suspenzí a emulzí. Tyto jednotlivé přípravky v pevné formě jsou nejvhodnější ve formě jednotkové dávky a jako takové mohou být použity k jedné kapalné dávce. Alternativně může být použito takové množství pevné látky, že po převedení do kapalné formy se získá více jednotlivých kapalných dávek odměřením předem určeného objemu kapalné formy injekční stříkačkou, čajovou lžičkou nebo jiným objemovým zásobníkem. Jestliže jsou tímto způsobem připraveny vícenásobné dávky je výhodné uchovat nepoužitou část za podmínek které zpomalují možný rozklad. Pevná forma přípravků určená ke konverzi do kapalné formy může obsahovat vedle aktivní látky aromáty, barviva, stabilizátory, pufry, umělá a přírodní sladidla, dispersanty, zahuštovadla, solubilizátory apod. Jako rozpouštědla pro přípravu přípravků v kapalné formě mohou být použity voda, izotonická voda, ethanol, glycerin, propylenglykol apod. a směs uvedených látek. Použité rozpouštědlo by mělo být vybráno s ohledem na způsob podání, např. kapalné přípravky obsahující větší množství ethanolu nejsou vhodné pro parenterální použití.

Sloučeniny podle vynálezu mohou být dodány transdermálně pro systematickou distribuci. Transdermální směsi mají formu krémů, lotionů a/nebo emulzí a mohou být obsaženy v transdermální náplasti matricového nebo reservoárového typu, jak je obvyklé pro tyto účely.

Kompozice podle vynálezu zahrnuje terapeuticky účinné množství sloučenin podle vynálezu v kombinaci s farmaceuticky použitelným nosičem.

Sloučeniny podle vynálezu se podávají jakýmkoliv obvyklým způsobem použitím terapeuticky účinného množství sloučeniny podle vynálezu pro takový způsob. Dávky jsou závislé na potřebách pacienta dle úsudku ošetřujícího lékaře, vážnosti stavu pacienta a na použité sloučenině. Určení řádné dávky pro jednotlivou situaci závisí na zkušenostech lékaře. Léčení může být zahájeno s menšími dávkami, které jsou menší než je optimální dávka sloučeniny. Poté

-53jemné rozdělené formě s viskosní látkou, jako jsou např.

farmaceuticky použitelná přírodní nebo syntetická guma, pryskyřice, methylcelulosa, natriumkarboxymethylcelulosa a jiná, dobře známá suspenzační činidla.

Formulace pro místní podání zahrnují výše uvedené kapalné formy, krémy, aerosoly, spraye, lotiony, masti, které se připraví kombinací aktivní složky podle vynálezu se známými farmaceuticky použitelnými ředidly a nosiči obvykle používanými ve formulacích pro místní podání a ve formulacích v suché, kapalné, krémové nebo aerosolové formě. Masti a krémy se formulují s vodnou nebo olejovou bází s přidáním vhodného zahuštovadla a/nebo gelovadla. Tyto báze zahrnují např. vodu a/nebo olej, jako jsou kapalný parafin, rostlinný olej, např. arašídový olej nebo ricinový olej. Zahuštovadla, která se použijí podle povahy báze, zahrnují měkký parafin, stearát hlinitý, cetostearylalkohol, propylenglykol, polyethylenglykol, tuk z ovčí vlny, hydrogenovaný lanolin, včelí vosk apod.

Lotiony jsou formulace s vodnými nebo olejovými bázemi a obecné mohou obsahovat jeden nebo více farmaceuticky použitelných stabilizátorů, emulgátorů, dispergátorů, suspenzačních činidel, zahuštovadel, barvících činidel, parfémů apod.

Prásky se formulují za pomoci vhodného, farmaceuticky použitelného prášku, např. talku, laktosy, škrobu apod. Kapky se formulují s vodou nebo nevodnou bází a rovněž obsahují jedno nebo více farmaceuticky použitelných činidel, suspenzačních činidel, solubilizátorů apod.

Farmaceutické přípravky pro místní podání mohou také obsahovat jedno nebo více konzervačních nebo bakteriostatických činidel, např. methylhydroxybenzoát, propylhydroxyoenzoát, chlorkresol, benzalkoniumchlorid apod.

Farmaceutické přípravky pro místní podání mohou také obsahovat aktivní sloučeninu podle vynálezu v kombinaci s jinými aktivními příměsmi, jako jsou antimikrobiální činidla, zejména antibiotika, anestetika, analgetika a přípravky proti svědění.

Rovněž jsou zahrnuty přípravky v pevné formě, které se

(3)

MeO O QN/e

CSA

Směs 3, 8-dimethylindolkarbazolu (1,0 g), 2,5-dimethoxytetrahydrofuranu (3,0 g) a kafrsulfonové kyseliny (0,4 g) v dichlormethanu (30 ml) se míchá při teplotě místnosti 5 hodin. Směs se zředí dichlormethanem, promyje vodou, suší (MgSO₄), odpaří a po izolaci chromatografií na silikagelu, eluováni směsí dichlormethanu a hexanu a krystalizaci se získá bílý prášek (0,92 g) ·

Teplota tání: 268 - 270°.

Hmotové spektrum: m/e = 352 (M⁺).

-55se dávka po malých množstvých zvýší dokud se nedosáhne optimálního účinku. Je-li to žádoucí, je vhodné rozdělit celkovou denní dávku do několika částí.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Směs indolkarbazolu (5,0 g) , 2,5-dimethoxytetrahydrofuranu (13 g) a kafrsulfonové kyseliny (1,0 g) v dichlormethanu (100 ml) se míchá při teplotě místnosti 20 hodin. Poté se přidá hexan (50 ml) a produkt se filtruje, promyje směsí dichlormethanu a hexanu v poměru 1:1a suší se při 25° ve vysokém vakuu, přičemž se získá ne zcela bílý prášek (4,51 g).

Teplota tání: 280-283°.

Hmotové spektrum: m/e = 324 (M⁺).

-58Příklad 4

Podle postupu příkladu 3 reaguje indolkarbazol (1,0 g) s

2,5-dimethoxy-3-( acetoxymethyl)-tetrahydrof uranem (3,5 g) a kafrsulfonovou kyselinou (0,25 g) v dichlormethanu (20 ml). Konečná separace isomerů se provede mžikovou chromatografií na silikagelu za použití směsi hexanu a ethylacetátu.

Méně polární sloučenina (0,25 g) krystalizuje ze směsi dichlormethanu a hexanu jako α-acetoxymethylsloučenina (8). Teplota tání: 249 - 254°.

Hmotové spektrum: m/e = 396 (M⁺)

Polárnější sloučenina (0,52 g) je H-isomer (7).

Teolota tání: 224 - 28°.

Hmotové spektrum: m/e = 396 (M'^r) .

- 5 7 Příklad 3

CH₂OSiPh₂Bu^t (6)

Směs indolkarbazolu (7,0 g), 2,5-dimethoxy-5-(terc.butyldifenylsiloxymethyl)-tetrahydrofuranu (34,2 g) a kafrsulfonové kyseliny (1,15 g) v dichlormethanu (250 ml) se míchá při teplotě místnosti 48 hodin. Tmavý roztok se promyje vodou a organická fáze se filtruje přes vrstvu silikagelu a promyje se dichlormethanem. Eluáty se odpaří a zbytek se zpracuje mžikovou chromatografií na silikagelu a eluuje se směsí dichlormethanu a hexanu. První eluovaná sloučenina krystalizuje ze směsi etheru a hexanu jako α-hydroxymethyl isomer (6) [5,0 g].

Teplota tání: 150 - 153°'.

Hmotové spektrumm/e = 59 2 (M⁺,)..

Pozdější frakce dají β-isomer (5) [6,0 g].

Teplota tání: 159 - 162°.

Hmotové spektrum: m/e = 592 (>Γ).

Roztok sloučeniny (5) [příklad 3] (5,1 g) a trihydrát tetra-n-butylamoniumfluoridu (2,8 g) v DMF (30 ml) se míchá při teplotě místnosti 1 hodinu a poté se zředí vodou (200 ml). Produkty se extrahují do dichlormethanu, roztok se promyje vodou, suší (MgSO₄) a odpaří. Chromatografií na silikagelu (10 % ether-dichlormethan) se získá produkt (10) ve formě bílého prášku (2,25 g).

Teplota tání: 219 - 223°.

Hmotové spektrum: m/e = 354 (M⁺).

-59Příklad 5

(i) .COOMe s? MeO O OMe

O)

K roztoku dichlormethanu (50 ml) obsahující (1) (1,0 g) a

2,5-dimethoxy-3-karbomethoxytetrahydrofuran (3,7 g) se přidá kyselina kafrsulfonová (0,1 g). Vznikající směs se míchá pod dusíkem 3 dny. Rozpouštědlo se odstraní za sníženého tlaku a surový zbytek se znovu rozpustí v ethylacetátu (60 ml) a promyje nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného (2 x 20 ml) a solankou (l x 20 ml). Organická část se suší (MgSO₄) a rozpouštědlo se odstraní. Zbytek se zpracuje mžikovou chromatografií na silikagelu. Relevantní frakce se spojí a koncentrují a získá se 0,52 g produktu 9 ve formě pevné amorfní látky.

Hmotové spektrum: m/e = 382 (M⁺).

Postupem uvedeným u příkladu 6 byla získána za použití sloučeniny (6) [příklad 3] (5 g) sloučenina (11) ve formě bílého prášku (2,2 g).

Teplota tání: 228 - 231°.

Hmotové spektrum: m/e = 354 (M⁺).

-61Příklad 7

Roztok sloučeniny (9) [příklad 5] (0,15 g) se míchá v suchém THF (15 ml) a poté se přidá lithiumaluminiumhydrid (0,1 g). Po 4 hodinách se směs přidá do vody, extrahuje se dichlormethanem a extrakty se suší a odpaří. Chromatograf ií na silikagelu směsí etheru a dichlormethanutse získá produkt (10), který je identický s látkou získanou v příkladu 6.

-64 —

Příklad 10

K suspenzi (14) (0,131 g) v dichlormethanu (10 ml) se přidá

2,5-dimethoxy-5-acetoxymethyl-tetrahydrof uran (0,102 g, 0,005 mol) a 0,01 g p-toluensulf onové kyseliny. Vznikající směs se míchá 2 hodiny při teplotě místnosti a poté se refluxuje další 2 hodiny. Po ochlazení se reakční směs zředí 30 ml dichlormethanu a promyje se 2 x 15 ml nasyceného vodného hydrogenuhličitanu sodného a 2 x 15 ml solanky. Organická část se suší (MgSO₄) a preparativní deskovou chromatografií na silikagelu za použití rozpouštědla ethylacetátu a hexanu v poměru 3 : 7 se získá produkt (15) (0,07 g) ve formě pěny. Zkratka Bn použitá ve výše uvedeném příkladu a v popisu vynálezu znamená benzyl.

Hmotové spektrum: m/e = 665 (MH⁺).

Příklad 9

(12) a

Směs indolkarbazolu (0,26 g), 2,3,5-trimethoxytetrahydrofuranu (0,6 g), dichlormethanu (8 ml) a methanolu (0,1 ml) se míchá 24 hodin při teplotě místnosti s p-toluensulfonovou kyselinou (0,125 g). Roztok se promyje vodou, odpaří a oddělí preparativní chromatografii na tenké vrstvě na silikagelu eluováním směsí dichlormethanu a hexanu v poměru 3:1. Nejméně polární složkou (0,12 g) je β-methoxyisomer (12) jako bílá pevná látka.

Teplota tání: 235 - 237°.

Hmotové spektrum: m/e = 354 (M’).

Polární isomer je a-methoxysloučenina (13) získaná ve formě amorfní pevné látky (0,Q6 g).

Teplota tání: neurčitá

Hmotové spektrum (vysoké rozlišení): nalezeno 354,1369.

^C23^H18^N?°2^{: v}ypočteno 354,1368

Příklad 12

-6 6-

(17) (2)

Sloučenina (2) [příklad 1] (1,00 g) se míchá při teplotě místnosti v dimethylformamidu (DMF) a poté se přidá fenyltrimethylamoniumtribromid (PTAB) (2,37 g se přidá po částech). Po 2 hodinovém míchání se pomalu přidá voda (50 ml). Produkt se odfiltruje, důkladně promyje vodou a ve vysokém vakuu se suší při 80° a získá se sloučenina (17) jako bílý prášek (1,43 g). Vzorek se rekrystaluje z ethylacetátu.

Teplota tání: 222 - 224° (rozklad).

Hmotové spektrum: m/e = 482/483/484 (M⁺).

-65Příklad 11

(15)

K suspenzi suchého dichlormethanu (10 ml) a sloučeniny (14) (0,1 g) se přidá 2,5-dimethoxy-5-karbomethoxytetrahydrofuran (0,2 g) a kyselina p-toluensulfonová (0,01 g). Suspenze se ihned změní v čirý tmavý roztok. Směs se míchá 24 hodin a poté se odstraní rozpouštědlo. Zbytek se opět rozpustí v ethylacetátu (50 ml) a postupně promyje nasyceným vodným roztokem Na₂CO₃ (2 x 20 ml) a solankou (25 ml). Organická část se suší (MgSO₄), koncentruje a produkt se izoluje preparativní deskovou chromatografií na silikagelu a. získá se 0,06 g čistého produktu ve formě bílé pěny.

Hmotové spektrum: m/e = 651 (MH⁺).

FAB MS: [M+l]⁺ = 651, [M]⁺ =

650 .

Podle postupu příkladu 12 se sloučenina (11) [0,70 g, příklad 8) brómuje fenyltrimethylamoniumtribromidem (PTAB) (1,5 g) v DMF (25 ml). Surová dibromsloučenina (18) se získá jako bílý prášek (1,1 g) a použije se přímo v dalším kroku.

Teplota tání: 218 - 220° (rozklad).

-67Příklad 13

Podle postupu příkladu 12 se sloučenina (10) [0,70 g, příklad 6] brómuje fenylmethylamoniumtribromidem (PTAB) (1,5 g) v DMF (25 ml) a získá se sloučenina (18) jako bílý prášek (1,1 g) , u které byl pomocí PMR spektroskopie stanoven obsah dibromsloučeniny ve výši přibližně 90 % a která byla použita přímo v dalším kroku.

·#·

-69Příklad 15

(12)

Roztok sloučeniny (12) [0,35 g, příklad 9] se míchá při teplotě místnosti v DMF (20 ml) a poté se přidá N-bromsukcinimid (NBS) (0,36 g). Směs se míchá 24 hodin, přidá se voda (20 ml), pevná látka se zachytí, promyje vodou a sušením ve vysokém vakuu při 80° se získá bílý prášek (0,51 g). Tento produkt se použije přímo bez čištění v dalším stupni.

-71Příklad 17

(22)

Podle postupu příkladu 16 se dibromsloučenina (18) [0,80 g, příklad 13] převede na odpovídající dikyansloučeninu (22) (0,51 g), která se izoluje Soxhletovou extrakcí v acetonu.

Teplota tání: >325° (rozklad).

Hmotové spektrum: m/e = 404 (M⁺).

Příklad 16

Směs dibromsloučeniny (17) [0,5 g, příklad 12), kyanidu měďného (1,0 g) , jodidu sodného (0,3 g) a N,N-dimethylacetamidu (DMA, 15 ml) se zahřívá a míchá při teplotě 180 - 190° po dobu 6 hodin. Po ochlazení se směs přidá k míchanému roztoku ethylendiaminu (5 ml) ve vodě (75 ml), míchá 0,5 hodiny, surový produkt se odfiltruje, promyje vodou a suší ve vysokém vakuu. Pevná látka se extrahuje po dobu 3 dnů v Soxhletově extraktoru při použití refluxu dichiormethanu a methanolu v objemovém poměru 20 : 1. Suspenze se odpaří a zbytek se rozetře v dichiormethanu, filtruje a suší při teplotě 80° a získá se produkt (21) (0,29 g) jako světle žlutá pevná látka.

Teplota tání: >325°.

Hmotové spektrum: m/e =374 (M⁺).

(24)· (20)

Podle postupu příkladu 16 se sloučenina (20) [0,48 g, příklad 15] převede na odpovídající dikyansloučeninu (24). Konečná látka se izoluje sloupcovou chromatografií na silikagelu a získá se ne zcela žlutá pevná látka (0,14 g).

Teplota tání: >350°.

Hmotové spektrum: m/e = 404 (M⁺).

Příklad 13

CuCN etc

(23)

Podle postupu příkladu 16 se dibromsloučenina (19) [3,30 g, příklad 14] převede na odpovídající dikyansloučeninu (23) (2,01 g) ve formě ne zcela bílého prášku.

Teplota tání: 334 - 340° (rozklad).

Hmotové spektrum: m/e = 404 (M⁺).

Příklad 21

(26)

Roztok sloučeniny (25) [0,25 g, příklad 20) v DMSO (15 ml) se míchá při teplotě místnosti 4 hodiny s přídavkem vody (0,25 ml) a kyseliny trif luoroctové (0,25 ml). Po kapkách se za míchání přidá voda (20 ml), sraženina se shromáždí a promyje důkladně vodou a ve vysokém vakuu se vysuší při 80° a získá se imid (25) (0,23 g) jako světle žlutý prášek.

Teplota tání: >325°.

Hmotové spektrum: m/e =393 (M⁺).

Příklad 20

Dinitril (21) [0,35 g, příklad 16] se 2ahřívá a míchá po dobu 1,25 hodin při teploté 120° ve směsi DMSO (12 ml) a vodného KOH (1 g KOH v 1,5 ml H₂0). Přidá se voda (50 ml), směs se míchá bez zahřívání 0,5 hodiny, produkt se odfiltruje, promyje důkladně vodou a suší při teplotě 80° ve vysokém vakuu a získá se žlutý prášek (25) (0,34 g).

Teplota tání: 198 - 202°.

Hmotové spektrum: m/e = 392 (M⁺).

P e

Přiklad 23

Sloučenina (25) [0,15 g, příklad 20] se zahřeje na teplotu 90 - 100° v kyselině octové (5 ml) a poté se přidá ve 4 dávkách během 2-3 minut kyanborohydrid sodný (0,20 g). Po zahřívání po dobu 10 minut se přidá voda, sraženina se shromáždí, promyje vodou a po vysušení ve vakuu se získá laktam (0,12 g) jako smetanový prášek.

Teplota tání: >325°.

Hmotové spektrum: m/e = 379 (M⁺).

- / (JPříklad 22

(21) (26)

Tato reakce se provede v reakční nádobě.

Dikyansloučenina (21) [0,65 g, příklad 16) se zahřívá na 150° po dobu 1 hodiny v DMSO (30 ml), H₂0 (1,5 ml) a KOH (1 g).

Po ochlazení na teplotu místnosti se přidá kyselina trifluoroctová (1,5 ml) a směs se zahřívá 2 hodiny. Pomalu se přidá voda (60 ml), poté se pokračuje v míchání 0,35 hodiny, produkt se shromáždí, promyje vodou a po vysušení se získá 0,66 g látky, která je identická se sloučeninou (26) z výše uvedeného příkladu.

«

-Ί7Příklad 25

Η

Ηίι · ιΙΗ

Dikyansloučenina (25) [0,05 g, příklad 16) se zahřívá na teplotu 150° po dobu 10 minut v DMSO (4 ml) s hydrogensulfidem sodným (0,2 g). Směs se zředí H₂0 , extrahuje dichlormethanem , extrakt se promyje H₂O a chromatografuje na deaktivované (stupeň III) neutrální alumině za požití elučního činidla dichlormethanu. Fialový pás se shromáždí, odpaří a zbytek se rozetře v hexanu a po sušení ve vakuu se získá dithioimid jako tmavý prášek (29) (0,01 g).

Teplota tání: rozklad při 300 - 310°.

Hmotové spektrum: m/e = 425 (M⁺).

Příklad 24

H

HSNa

-►

H

(28) (25)

Iminosloučenina (25) [0,05 g, příklad 20] se míchá 20 hodin při teplotě místnosti v DMSO (3 ml). s práškovým hydrogensulfidem sodným (0,25 g) a kyselinou octovou (2 kapky). Směs se zředí vodou, extrahuje dichlormethanem a extrakt se chromatografuje na silikagelu dichlormethanem. Produkt (28) eluovaný jako šedý pás, oranžový v roztoku. Odpařením a krystalizací ze směsi dichlormethanu a hexanu se získá světle červený prášek (0,003 g). Teplota tání: rozklad nad 250°.

Hmotové spektrum: m/e = 409 (M⁺).

Příklad 27

Dimethylsloučenina (4) [0,53 g, příklad 2] se míchá 24 hodin při teplotě místnosti v DMF (150 ml) s N-bromsukcinimidem (0,72 g). Poté se přidá voda (300 ml), pevná látka se odfiltruje, promyje vodou a sušením ve vakuu při 80° se získá světle zelený prášek (3) (0,71 g).

Teplota tání: rozklad nad 250°.

Hmotové spektrum: m/e = 510/511/512 (M⁺) .

(25) (30)

Imid (26) [0,05 g, příklad 22] se míchá při teplotě místnosti v bezvodém THF (5 ml) a poté se přidá 1 M lithiumaluminiumhydrid v etheru (1 ml). Po 0,75 hodině se přidá po kapkách kyselina octová (0,2 ml) a reakce se provede ve srně;-! vody s dichlormthanem. Extrakt se vysuší, odpaří a zbytek n<rozetře ve směsi dichlormethanu a etheru (1 : 2), filtruje ?> po vysušení se.získá ne zcela bílý prášek (30) (0,025 g).

Teplota tání: >325° (rozklad).

Hmotové spektrum: m/e = 395 (M⁺).

Přiklad 29

Dikyansloučenina (32) [0,45 g, příklad 28] se zahřívá na 125° po dobu 1,5 hodiny v dimethylsulfoxidu (DMSO) (15 ml) s hydroxidem draselným (1 g) ve vodě (1,5 ml). Pomalu se přidá voda (50 ml), pevná látka se odfiltruje, promyje přebytkem vody, poté methanolem a etherem a po vysušení při 80° se získá světle žlutý prášek (33) (0,41 g).

Teplota tání: >350°.

Hmotové spektrum: m/e = 420 (M⁺).

Příklad 28

Dibromsloučenina (31) [0,64 g, příklad 27] se míchá a zahřívá 20 hodin na 180° v DMAC (10 ml), kyanidu mědném (0,6 g) a jodidu sodném (0,2 g). Směs se přidá k ethylendiaminu (5 ml) ve vodě (100 ml) a míchá se 1 hodinu při teplotě místnosti. Surový produkt se shromáždí a důkladně promyje vodou, methanolem a sušením při 80° se získá světle hnědý prášek (0,48 g), omezené rozpustný ve všech rozpouštědlech.

Teplota tání: >350°.

Hmotové spektrum: m/e = 402 (M⁺).

Roztok (33) (0,10 g, příklad 29] v kyselině octové (7 ml) se míchá při 90 - 100° a poté se ve třech dávkách přidá během 2 minut kyanborohydrid sodný (0,15 g). Po dalších 5-10 minutách se produkt vysráží vodou, odfiltruje, promyje vodou a sušením při 80° se získá žlutohnědý prášek (0,095 g).

Teplota tání: 342 - 346° (rozklad).

Hmotové spektrum: m/e =407 (M⁺).

Příklad 30

Roztok iminosloučeniny (33) [0,15 g, příklad 29] v DMSO (12 ml), H₂O (0,4 ml) a kyselině trifluoroctové (0,2 ml) se míchá 20 hodin při teplotě místnosti a poté se zředí vodou. Produkt se odfiltruje, důkladně promyje vodou a po vysušení při 80°se získá žlutý prášek (34) 0,12 g).

Teplota tání: >350°.

Hmotové spektrum: m/e = 421 (M⁺).

Dikyansloučenina (23) [0,20 g, přiklad 18] se zahřívá na 100 - 120° po dobu 1 hodiny v DMSO (10 ml) s EOH (0,S g) v K₂0 (1,2 ml). Roztok se ochladí a po kapkách se přidá H₂0. Sraženina se shromáždí, důkladně promyje vodou a po vysušení ve vakuu při 80° se získají isomerické iminosloučeniny (36) jako žlutý prášek. Teplota tání: 195 - 208° (rozklad).

Hmotové spektrum: m/e = 422 (M⁺).

Příklad 32

(35)

9Přiklad 34

Dibenzylester (15) [0,04 g, příklad 10] se zahřívá 4 hodiny na 120° ve směsi DMSO (0,5 ml) a koncentrovaného vodného amoniaku (0,5 ml). Po ochlazení a zředění vodou se produkt extrahuje ethylacetátem, extrakt se odpaří a zbytek se čistí chromatografií na silikagelu ve směsi hexanu a ethylacetátu a získá se imid jako žlutý prášek (38) (0,02 g).

Teplota tání: 215 - 220° (rozklad).

Hmotové spektrum: m/e = 423 (M⁺).

Přiklad 3

<__ ._>

(37)

Dikyansloučenina (24) [0,25 g, příklad 19] se hydrolyzuje podle postupu uvedeném v příkladu 37 a získá se iminoimidová směs (3.7) (.0,22 g) jako žlutá pevná látka.

Teplota tání: 220 - 230°.(rozklad).

Hmotové spektrum: m/e = 422 (M~).

- 9 1 Příklad 36

Podle postupu příkladu 35 se směs dikyansloučeniny (0,65 g, příklad 18), DMSO (30 ml) a KOH (1,0 g) v H₂O (1,5 ml) zahřívá na teplotu 100° po dobu 3/4 hodiny. Směs se ochladí a míchá při teplotě místnosti hodinu s přídavkem kyseliny trifluoroctové (2,5 ml). Produkt se vysráží, promyje a sušením se získá žlutý prášek (39) (0,60 g).

Teplota tání: 330 - 335° (rozklad).

Hmotové spektrum: m/e = 423 (M^T).

Příklad 3 5

Dikyansloučenina (22) [1,00 g, příklad 17] se zahřívá na 150° po dobu 1 hodiny v DMSO (30 ml) a KOH (2,7 g) v H₂O (7 ml). Po ochlazení se přidá kyselina trifluoroctová (3,3 ml) a směs se míchá přes noc při teplotě místnosti. Přidá se voda (100 ml), produkt se odfiltruje, důkladně promyje vodou a po vysušení ve vakuu při 80°se získá 0,74 g (38), identické látky z předchozího příkladu.

Příklad 33

Iminoimid (37) [0,09 g, příklad 33] v DMSO (4 ml) se míchá 2,5 hodiny při teplotě místnosti s vodou (0,2 ml) a kyselinou trifluoroctovou (0,1 ml) a poté se zředí vodou (20 ml). Sraženina se odfiltruje, promyje vodou a po sušení při teplotě 80° ve vakuu se získá imid, jako světle žlutý prášek (41) (0,06 g).

Teplota tání: >350°·

Hmotové spektrum: m/e = 423 (M⁺).

-9 2Příklad 37

Triester (16) [0,04 g, příklad 11] se zahřívá na teplotu 120θ po dobu 12 hodin v DMF (2 ml) a koncentrovaném vodném amoniaku (2 ml) v uzavřené reakční nádobce. Po ochlazení na teplotu místnosti se reační směs zředí ethylacetátem (25 ml) a promyje vodou (2 x 10 ml) a solankou (1 x 15 ml) a poté se suší (MgSO₄) a koncentruje se a získá se surový zbytek. Produkt (40) se izoluje preparativní chromatografií na tenké vrstvě na silikagelu.

Hmotové spektrum: FAB [M⁺] = 436.

Teplota tání: >350°.

-95Příklad 40

Podle postupu příkladu 39 se sloučenina (39) [0,15 g, příklad 36] převede na odpovídající mesylát (43) (0,11 g) a získá se žlutá pevná látka.

Teplota tání: 173 - 180°, s rozkladem.

Hmotové spektrum: m/e = 501 (M⁺).

Příklad 35

Alkohol (38) [0,15 g, příklady 34/35] se míchá s methansulfonylchloridem (0,21 ml) a diisopropylethylaminem (0,3 ml) v THF (15 ml) při teplotě místnosti 1 hodinu. Po zpracování ve směsi ethylacetátu a vody se produkt izoluje chromatografií na silikagelu, eluováním směsí acetonu a dichlormethanu se získá mesylát jako žlutá amorfní pevná látka (42) (0,10 g).

Teplota tání: rozklad při 200°.

Hmotové spektrum: m/e = 501 (M⁺).

Příklad 42

Roztok methansulfonátu (43) [0,15 g, příklad 40] a azidu litného (0,10 g) v DMSO (15 ml) se zahřívá na teplotu 60 - 70° po dobu 24 hodin. Smés se rozdělí ve směsi ethylacetát-voda, organická fáze se promyje vodou, vysuší a odpaří. Zbytek se rozetře v etheru, filtruje a sušením ve vysokém vakuu při 25° se získá azidosloučenina (45) (0,12 g) jako žlutý, amorfní prášek. Teplota tání: rozklad při 200°.

Hmotové spektrum: m/e = 448 (M⁺).

-96Příklad 41

Mesylát (42) (0,473 g) a NaN₃ (1,123 g) v DMF (20 ml) se zahřeje na teplotu 90° a míchá 6 hodin. Reakční směs se ochladí, zředí ethylacetátem (100 ml) a promyje vodou a solankou.

Organické látky se vysuší (MgS0₄), zahustí a surový zbytek se zpracuje mžikovou chromatografií na silikagelu (20% aceton/hexan) a získá se (44) (0,25 g) jako čistý produkt.

M.S.: FAB [M⁺] = 448.

Teplota tání: rozklad + 300°.

Mesylát (42) (0,12 g) a thioacetát sodný [0,046 g] se refluxuje 6 hodin v 15 ml THF. Reakční směs se ochladí, zředí 100 ml ethylacetátu a promyje vodou a solankou. Organická vrstva se vysuší (MgSO₄), koncentruje a surový zbytek se zpracuje mžikovou chromatograií na silikagelu (20% aceton/hexan). čisté frakce se shromáždí a po odstranění rozpouštědla se získá 0,09 g thioacetátu.

Teplota tání: 235 - 237° (rozklad).

Hmotové spektrum: m/e = 481 (M⁺).

Přiklad 43

Směs mesylátu (42) [0,59 g, 0,00118 mol] a DBU [0,36 g, 2 ekv.] se zahřívá v 20 ml DMSO na teplotu 60 - 80° a míchá se 10 hodin. Po ochlazení se reakční směs zředí ethylacetátem (100 ml), promyje zředěnou HCI (2 x 25 ml), vodou a solankou. Organická část se suší (MgSO₄) a koncentruje. Produkt (47) se oddělí sloupcovou chromatografií na silikagelu (15% aceton/hexan). Teplota tání: rozklad při 250°.

Hmotové spektrum: [M⁺] = 405.

Příklad 46

CH2NH2 (49)

Roztok aminosloučeniny (0,065 g, příklad 45) v THF (5 ml) a pyridonu (0,08 ml) se míchá 10 minut při teplotě místnosti s benzoylchloridem (0,042 g). Po zředění CH₂C1₂ (50 ml) se roztok promyje vodou (3 x 50 ml), vysuší, odpaří a zbytek se rozetře v etheru, filtruje, vysuší ve vysokém vakuu a získá se žlutý prášek (0,032 g).

Teplota tání: 315 - 318θ (rozklad).

Hmotové spektrum: m/e = 526 (M⁺).

Přiklad 45

(45) (49)

Roztok azidu (0,38 g, příklad 42) v DMF se třepe 29 hodin při teplotě místnosti s 20% hydroxidem paladnatým na uhlíku (0,07 g) v atmosféře vodíku (10,715 kg/cm²). Směs se zředí ethylacetátem (100 ml), filtruje, roztok se promyje 4 x 25 ml vody, suší a odpaří. Zbytek se rozetře ve směsi etheru a dichlormethanu, pevná látka se odfiltruje, suší ve vysokém vakuu při 25° a získá se aminosloučenina (49) (0,29 g) jako žlutý prášek.

Teplota tání: 233 - 245° (rozklad).

Hmotové spektrum: m/e = 423 (MH^-1)·

-10 3Příklad 43

Směs mesylátu (0,1 g, příklad 40), imidazolu (0,2 g) a DMF (1 ml) se zahřívá 20 hodin na teplotu 90 - 100°, poté se zpracuje ve směsi ethylacetátu a vody, suší a odpaří. Surový produkt se chromatografuje na silikagelu, zpočátku se eluuje směsí CH₂C1₂ a acetonu v poměru 5 : 1 k odstranění nepolárního meziproduktu a poté acetonem. Produkt z acetonových eluátů se poté čistí chromatografií na aluminé, eluování se provádí s gradientem 1% až 5% MeOH v CH₂C1₂. Čisté frakce se odpaří a suší ve vysokém vakuu a získá se produkt jako žlutooranžový prášek (0,018 g).

Teplota tání: 300 - 310° (rozklad).

Hmotové spektrum: m/e ~ 474 (MH⁺).

- i O 2. Příklad 4/

CH2NH₂

H

(49) (51)

Roztok airtinosloučeniny (0,07 g,příklad 45) v THF (5 ml) a acetanhydridu (0,1 ml) se míchá 20 hodin při teplotě místnosti, zředí se ethylacetátem (50 ml), promyje vodou a odpaří. Zbytek se rozetře v etheru, filtruje a suší při 25° ve vysokém vakuu a získá se N-acetylsloučenina jako žlutý prášek (0,059 g).

Teplota tání: 320 - 327° (rozklad).

Hmotové spektrum: m/e = 464 (M⁺).

Směs 4,11-dimethylindolkarbazolu (0,80 g), 2,5-dimethoxy-3- (terč. butyldif enylsiloxymethyl) tetrahydrofuranu (3,0 g) a kyseliny kafrsulfonové (0,5 g) v CH2CI2 (20 ml) se míchá 48 hodin při teplotě místnosti, poté se zředí směsí hexanů (20 ml), filtruje přes silikagel (10 g) a promyje směsí hexanů a CH₂C1₂ v poměru 1 : 1. Po odpaření se surový produkt chromatografuje mžikovou chromatografii na silikagelu, eluování se provádí s gradientem 4 : 1 až 1 : 1, kontrola se provádí chromatografii v tenké vrstvě směsí CH₂C1₂ a hexanů v poměru 1:1. Příslušné frakce se odpaří a získá se méně polární a-isomer (54) jako bílá pěna (0,37 g) neurčitého bodu tání. Symbol Bu¹ je použit pro terč.butyl.

Hmotové spektrum : m/e = 620 (M⁺) .

Z pozdějších frakcí se získá fi-isomer (55) ve formě pěny, neurčitého bodu tání.výtěžek 0,62 g.

Hmotové spektrum: m/e = 620 (M~).

Příklad 49

H

(53) (49)

Aminosloučenina (0,1 g, příklad 45) a vodný formaldehyd (1,5 ml) se míchají při teplotě místnosti 3 hodiny ve směsi MeOH-THF 1 : 1 (10 ml) s kyselinou octovou (0,08 g) a kyanborohydridem sodným (0,08 g). Reakční směs se zředí EtOAc, promyje vodným hydrogenuhličitanem sodným, suší a odpaří. Vznikající pevná látka se míchá 2 hodiny při teplotě místnosti ve směsi MeOH-CH₂Cl₂ (20 ml) a práškového uhličitanu draselného (0,8 g) a poté se zpracuje ve směsi ethylacetát-voda. Produkt se oddělí chromatografií na silikagelu směsí CH₂C1₂ a MeOH v poměru 20 : 1 jako žlutý prášek (0,04 g).

Teplota táni: 204 - 209°.

Hmotové spektrum: 451 (MH⁺).

- 1 O 7 Příklad 52

Použitím postupu příkladu 51 se odpovídající B-isomer (0,62 g, příklad 50) desilyluje a získá se alkohol (57) (0,33 g) jako bílý prášek.

Hmotové spektrum: m/e ~ 382 (M⁺).

106Příklad 51

(54) (56)

Silylether (0,37 g, příklad 50) se míchá při teplotě místnosti 1 hodinu v DMF (4 ml) s n-Bu₄NF.3H₂O (0,21 g), poté se zpracuje v ethylacetátu a promyje vodou (3 x). Roztok se vysuší a odpaří a zbytek se důkladně rozetře ve směsi etheru a hexanů, filtruje, promyje směsí etheru a hexanů v poměru 1:1, suší při teplotě 25° ve vysokém vakuu a získá se ne zcela bílý prášek (0,21 g).

Symbol n-Bu je použit pro n-butyl.

Hmotové spektrum: m/e = 382 (M⁺).

- 1 O 9 Přiklad 54

Použitím postupu příkladu 53 se B-alkohol (57) (0,33 g, příklad 52) brómuje PTAB (0,65 g) v DMF a získá se odpovídající dibromsloučenina (59) (0,50 g), která se použije v následujícím kroku (příklad 56) bez dalšího čištění.

Pří!·:lad 5 3

Alkohol (56) (0,19 g, příklad 51) v DMF (4 ml) se míchá při 0 až 5° a poté se přidá fenyltrimethylamoniumtribromid PTAB (0,38 g) po částech. Po míchání po dobu 2 hodin se přidá H₂O (20 ml), pevná látka se odfiltruje, promyje důkladně vodou a suší se při teplotě 50° ve vysokém vakuu a získá se světle šedý prášek (0,23 g). Surová dibromsloučenina se použije v následujícím kroku (příklad 55) bez dalšího čištění.

-111Příklad 56

Použitím postupu příkladu 55 se β-alkohol (59) (0,49 g, příklad 54) převede na odpovídající dikyansloučeninu (61), světle šedý prášek (0,26 g).

Teplota tání: >300° (rozklad).

Hmotové spektrum: m/e = 432 (M⁺).

ιιυPříklad 55

CH3

CH2OH (60)

Směs surové dibromsloučeniny (58) (0,22 g, příklad 53), Nal (0,26 g), CuCN (0,45 g) a Ν,Ν-dimethylacetamidu (DMAC) (5 ml) se zahřívá na teplotu 180° po dobu 5 hodin, poté se přidá studený 10% vodný roztok ethylendiaminu (50 ml) a v míchání se pokračuje 1 až 2 hodiny. Pevná látka se shromáždí, promyje vodou a suší se ve vysokém vakuu. Surová látka se zpracuje v Soxhletově extraktoru směsí CH₂C1₂ a acetonu v poměru 10 : 1 po dobu 24 hodin a roztok se odpaří. Zbytek se rozetře ve směsi CH₂Cl₂ a etheru v poměru 1:1, odfiltruje a sušením se získá dikýansloučeniňa (60) jako světle šedý prášek (0,11 g).

Teplota tání: >300° (rozklad).

Hmotové spektrum: m/e = 432 (14^-1-).

-113Příklad 53

H

Použitím postupu příkladu 57 se příslušná dikyansloučenina (61) (0,26 g, příklad 56) převede na odpovídající imid (63), světle žlutá pevná látka (0,16 g).

Teplota tání: 315 - 325° (rozklad).

-I

Hmotové spektrum: m/e = 451 (M ).

-112Příklad 57

(60) (62)

Dikyansloučenina (60) (0,11 g, příklad 55) se zahřívá na teplotu 70 až 80° po dobu 1,5 hodiny v DMSO (10 ml) s KOH (0,2 g v 0,5 ml H₂O), za míchání. Po ochlazení se přidá kyselina trifluoroctová (0,5 ml) a míchání pokračuje při teplotě místnosti po dobu 2 hodin. Přidá se voda a produkt se extrahuje ethylacetátem. Organická fáze se promyje H₂O (3 x), suší a odpaří a zbytek se rozetře ve směsi etheru a CH₂C1₂, odfiltruje a sušením se získá imid (62) jako světle žlutý prášek (0,08 g).

Teplota tání: 208 - 212°.

Hmotové spektrum: m/e = 451 (M⁺).

I

-115Příklad 60

(65)

Směs esterů (64) (příklad 59) se míchá v DMSO (200 ml) a v methanolu (150 ml). Poté se přidá roztok KOH (25 g) v H₂O (40 ml) a směs se zahřívá v parní lázni 1,5 hodiny a zředí se ledovou vodou (1,25 1). Za míchání se přidá koncentrovaná kyselina chlorovodíková (50 ml). Po 0,5 hodině se pevná látka odfiltruje, několikrát se promyje teplou vodou a suší se ve vysokém vakuu při 70°. Získaná látka se rozpustí ve směsi acetonu a CH₂Cl₂ v poměru 1:1, míchá se s 25 g aktivního uhlí, filtruje a promyje malým množstvím acetonu. Roztok se odpaří a vzniklá směs se rozetře ve 100 ml směsi etheru a hexanů v poměru 1:1, shromáždí a sušením při 70° se získá a-kyselina ('65) jako ne zcela bílý prášek (14,9 g).

Teplota tání: 260 265° (rozklad).

Hmotové spektrum: m/e = 368 (M^T).

Příklad 59

(1)

Směs indolkarbazolu (1) (16,0 g) , ethyl-2,5-dimethoxytetra hydro-3-furoátu (29 g), dichlormethanu (400 ml) a kyseliny p-toluensulf onové (5 g) se míchá 60 hodin při teplotě místnosti, poté se filtruje přeš 50 g polštářek se silikagelem a promyje 300 ml směsi CH₂C1₂ a hexanů v poměru 4:1. Odpařením se získá žlutý olej, který se zpracuje mžikovou chromatografií na oxidu křemičitém s gradientem hexany : CH₂C1₂ 2 : 1 až 1 : 4. Frakce obsahující směs nepolárních esterů se spojí, odpaří a odčerpáním ve vysokém vakuu se získá bílá pěna, která se použije přímo v následujícím stupni (příklad 60).

Příklad 62

(66) ✓

CO₂CH(CH3)

Roztok isopropylesteru (66) (0,82 g, příklad 61) v DMF (20 ml) se míchá při teplotě místnosti a poté se po částech přidá N-bromsukcinimid (0,72 g). Roztok se míchá 20 hodin při teplotě místnosti a zředí se H₂0 (70 ml). Po 0,5 hodině se dibromsloučenina odfiltruje, promyje H₂0 a suší při 25° ve vysokém vakuu a získaná látka se použije v následujícím kroku. Výtěžek 1,08 g.

Předcházející produkt (1,0 g) se zahřívá 8 hodin na teplotu 170 až 180° v DMAC (25 ml) s Naí (0,4 g) a CuCN (1,5 g), poté se ochladí a přidá k 150 ml 10% vodnému ethylendiaminu. Po míchání po dobu 1 hodiny se surový produkt odfiltruje, promyje H₂O a suší ve vysokém vakuu. Tato látka se zpracuje Soxhletovou extrakcí směsí CH₂C1₂ a acetonu v poměru 10 : 1 po dobu 48 hodin. Roztok se odpaří a zbytek se rozetře v 20 ml CH₂C1₂, odfiltruje a sušením se získá dinitril (67) jako smetanový prášek (0,48 g). Teplota tání: 298 - 303°, poté rozklad.

Hmotové spektrum: m/e = 460 (M⁺).

(65) (66)

Směs α-kyseliny (65) (1,50 g, přiklad 60), 2-propanolu (1,5 ml), 4-dimethylaminopyridinu (0,1 g), N-hydroxybenzotriazolu (0,1 g) a CH2CI2 (40 ml) se míchá při teplotě místnosti a poté se po částech přidá ve vodě rozpustný karbodiimid (2,5 g). Po 4 až 5 hodinách se směs promyje vodným NaHCOg a vodou, suší a odpaří. Surový produkt se chromatografuje na silikagelu směsí CH₂C1₂ a hexanů v poměru 3:1a krystalizací ze směsi esteru a hexanů se získá 2-propylester (66) jako bílá pevná látka (1,32 g).

Teplota tání: 170 - 173°.

Hmotové spektrum: m/e = 410 (M⁺).

-119Příklad 64

(63) (69)

Roztok kyseliny (68) (0,44 g, příklad 63) v DMF (3 ml) se míchá 2 hodiny při teplotě místnosti s NEt₃ (0,03 ml), N-hydroxybenztriazolem (0,027 g), glycin-terc.butylesterhydrochloridem (0,034 g) a ve vodě rozpustným karbodiimidem (0,05 g). Reakční směs se zpracuje ve smési EtOAC a H₂0 a promyje se vodným NaHCOg a poté vodnou kyselinou vinnou, suší a odpaří. Zbytek se rozetře s etherem a získá se produkt (69) jako oranžově žlutý prášek (0,037 g).

Teplota tání: rozklad nad 250°.

Hmotové spektrum: m/e = 551 (MH⁺).

Příklad 63

Směs dinitrilu (67) (0,31 g, příklad 62), LiOH.H₂O (0,5 g), DMSO (10 ml) a směs MeOH a H₂O v poměru 1 : 1 (4 ml) se zahřívá za míchání na 70 až 80° po dobu 1 hodiny. Poté se přidá H₂O (2 ml) a teplota ohřívací lázně se pozvolna zvýší během asi 1 hodiny na 150°, přičemž methanol a část vody oddestilují.

Zbylý roztok se ochladí v ledu, přidá se kyselina trifluoroctová (1,8 ml) a vznikne oranžově červený roztok, ze kterého se následovně začne vylučovat žlutá pevná látka. Po 2 hodinách se při teplotě místnosti přidá H₂0, produkt se odfiltruje, promyje důkladně vodou, poté 2 x 10 ml etheru a sušením ve vakuu při 70° se žiská kyselina (68) jako oranžově žlutý prášek (0,27 g).

Teplota tání( 340 - 350° (rozklad).

Hmotové spektrum: m/e = 438 a 437 (MH^T a M^T).

Příklad 66

Η

(68)

CONHCHsPh (71)

Postupuje se podle příkladu 65 s tím, že hydrochlorid methylaminu se nahradí hydrochloridem benzylaminu. Po oddělení a chromatografií ve směsi 2% MeOH - CH₂C1₂ se získá benzylamid (71) jako žlutá pevná látka (0,034 g).

Teplota tání: 290 - 295°, s rozkladem.

Hmotové spektrum: ro/e = 527 (MH⁺).

Směs kyseliny (68) (0,06 g, příklad 63), DMF (4 ml), MeNH₃ ⁺Cl“ (0,1 g), NEt₃ (0,1 ml), N-hydroxybenztriazolu (0,06 g) a ve vodě rozpustného karbodiimidu (0,14 g) se míchá při teplotě místnosti 20 hodin.

Pozvolna se přidá H₂O (20 ml) a míchání pokračuje 1 hodinu. Produkt se shromáždí, suší na vzduchu a čistí se sloupcovou chromatografií na silikagelu s gradientem 0 - 10% methanol v CH₂Cl₂. Čisté frakce se odpaří a získá se methylamid (70) jako žlutý prášek (0,049 g).

Teplota tání: >300° (rozklad).

Hmotové spektrum: m/e = 450 (M⁺).

Příklad 68

^ZCON(CH3)₂

Postupuje se podle příkladu 65 s tím, že hydrochlorid methylaminu se nahradí hydrochloridem dimethylaminu. Po chromatografií na silikagelu směsí 5% aceton-CH₂Cl₂ se získá dimethylamid (73) jako žlutý prášek (0,038 g).

Teplota tání: >350°.

Hmotové spektrum: m/e = 464 (M⁺).

Postupuje se podle příkladu 65 s tím, že hydrochlorid methylaminu se nahradí chloridem amonným. Po sražení vodou, filtraci a vysušení se získá surová látka, která je dostatečně čistá a která se obtížně rozpouští v nepolárních rozpouštědlech (CH₂, ethylacetát) pro chromatografické čištění. Získá se amid (72) jako světle žlutá, amorfní pevná látka (0,05 g).

Teplota tání: >350° (rozklad).

Hmotové spektrum: m/e = 436 (M⁺).

-325

Příklad 70

(75)

Směs α-kyseliny (65) (1,85 g, příklad 60), diisopropylethylaminu (1,75 ml), dichlorethanu (75 ml) a difenylfosforylazidu (2,75 g) se refluxuje 0,5 hodin při 90 až 95°. Poté se přidá ethanol (5 ml) a dibutylcínacetát (0,2 g) a reflux pokračuje 1,5 hodiny. Po ochlazení se směs zředí CH₂C1₂ a promyje se vodnou HC1 (1 N) a poté 5% vodným roztokem Na₂CO₃, vysuší a odpaří. Produkt se čistí mžikovou chromatografii směsí CH₂C1₂ a hexanů v poměru 3 : 1. Čisté frakce se odpaří a získaný produkt (75) se rozetře s malým množstvím etheru a vysuší se ve vysokém vakuu na bílý prášek (1,72 g).

Teplota tání: 219-222°.

Hmotové spektrum: m/e = 411 (M⁺).

Příklad 69

Při teplotě místnosti se míchá 2 hodiny v kyselině trifluoroctové (2 ml) terc.butylester (69) (0,025 g, příklad 64) a poté se přidá H₂O (20 ml). Po míchání po dobu 0,5 hodiny se sraženina shromáždí, promyje vodou a etherem a vysuší se při 50° ve vysokém vakuu a získá se kyselina (74) jako temně oanžový prášek (0,011 g).

Teplota tání: rozklad nad 300°.

Hmotové spektrum: m/e = 495 (MH⁺).

Příklad 72

Z ^XNHCO2C₂H₅ (76)

Μ

Ke směsi dinitrilu (76) (0,36 g, příklad 71) a DMSO (7 ml) se přidá KOH v H₂0 (2 ml) a kyselina trifluoroctové (TFA) (1-2 ml) a směs se míchá při teplotě 50° po dobu 0,25 hodiny. Poté se přidá směs H₂0 (20 ml) a koncentrovaného amoniaku (4 ml) a míchání pokračuje při teplotě místnosti 1 hodinu. Produkt se odfiltruje, promyje důkladné vodou a suší se ve vysokém vakuu při teplotě 80° a získá se amin (77) jako žlutý prášek (0,31 g). Teplota tání: 320 - 325°.

Hmotové spektrum: m/e = 409 (MH⁺).

Příklad 71

'nhco₂c₂h₅

NHCO2C2H5 (76) (75)

K roztoku uhličitanu (75) (0,62 g, příklad 70) v DMF (15 ml) se po částech přidá N-bromsukcinimid (0,55 g) a míchání pokračuje při teplotě místnosti 20 hodin. Poté se pomalu přidá H₂O (50 ml) a míchání pokračuje 1 hodinu. Dibromsloučenina se shromáždí, promyje se vodou a suší 1 hodinu při 80° ve vysokém vakuu a poté se použije v následujícím kroku. Výtěžek 0,88 g.

Výše uvedený produkt (0,87 g) se zahřívá na teplotu 180° po dobu 6,5 hodiny v DMAC (20 ml) s Nal (0,25 g) a CuCN (1,0 g), poté se ochladí, zředí 200 ml 50% vodného ethylendiaminu a extrahuje se do CH₂C1₂ (750 ml). Roztok se promyje H₂0 a 0,1 N vodnou HC1, vysuší a odpaří a zbylý DMAC se odstraní ve vysokém vakuu. Pevná látka se míchá 0,5 hodiny v 30 ml smési CH₂C1₂ a etheru v poměru 1:1, shromáždí se, promyje 5 ml CH₂C1₂ a po vysušení se získá dinitril (76) jako světle šedá pevná látka (0,39 g).

Teplota tání: 320 - 325° (rozklad).

Hmotové spektrum: m/e = 461 (M⁺).

Příklad 74

K 5 ml bezvodého roztoku THF obsahujícího olefin (47) (příklad 43 , 0,024 g) a pyridin (0,04 g) se přidá oxid osmičelý (0s0₄, 1 g, jako 25% roztok v terc.butanolu). Vzniklá směs se míchá 10 hodin a poté se zředí ethylacetátem (50 ml). Organické látky se promyjí 1 x 25 ml vodného roztoku hydrogensiřičitanu sodného a 2 x 25 ml vody, vysuší se (MgSO₄) a zahuštěním se získá surový produkt který se zpracuje preparativní deskovou chromaťografií na silikagelu a získá se 0,012 g diolu (79 ).

v

Směs primární aminosloučeniny (77) (0,20 g, příklad 72),

MeOH (4 ml), THF (8 ml), HOAc (0,15 ml), 37% vodného roztoku formaldehydu (0,2 ml) a NaBH₃CN (0,1 g) se míchá 20 hodin při teplotě místnosti. Směs se zředí MeOH (15 ml) a míchá se 1 hodinu při teplotě místnosti s uhličitanem draselným (2 g). Poté se přidá voda (150 ml) a míchání pokračuje při teplotě místnosti 1,5 hodiny. Pevná látka se odfiltruje a sušením při teplotě 80θ ve vysokém vakuu se získá dimethylaminosloučenina (78) jako bílý prášek (0,21 g).

Teplota tání: 200 - 215° (rozklad).

Hmotové spektrum: m/e - 437 (MH⁺).

-131Příklad 76

K roztoku 5 ml bezvodého THF obsahující monomethylether triethylenglykolu (0,052 g, 2 ekvivalenty) se při 0° přidá NaH (60% olejová disperze, 0,014 g). Směs se míchá 10 minut a poté se přidají 2 ml roztoku THF obsahující (80) (0,1 g). Reakční směs se míchá při teplotě místnosti 6 hodin a poté se ochladí 2 ml vody a zředí se· ethylacetátem (25 ml). Organická látka se promyje 2 x 10 ml vody, vysuší se (MgSO₄) a zahuštěním se získá žlutý krystalický produkt (0,07 g).

Hmotové spektrum: El m/e = 405,1 (M^T).

-130Příklad 75

Ch^OH CH,!

(18) (80)

N-jodsukcinimid (1,3 g) a trifenylfosfin (TPP) (1,68 g) se rozpustí v bezvodém THF (50 ml) při 0°C. K tomuto roztoku se přidá alkohol (18) (0,6 g, příklad 13) a míchá se 6 hodin při teplotě místnosti. Reakční směs se zředí 100 ml ethylacetátu a promyje se (3 x 50 ml vody) k odstranění sukcinimidu. Organická část se suší (MgSO₄) a zahustí se, přičemž se získá pevná látka Tato látka se promyje (2 x 30 ml hexanu) k odstranění fosfinu. Vzniklý surový produkt se znovu rozpustí v 50 ml ethylacetátu a po koncentraci krystaluje produkt (80) a TPP oxid zůstává v roztoku..Produkt se shromáždí filtrací a suší se, přičemž se získá 1,2 g čistého produktu.

Hmotové spektrum: m/e = 621,9.

Příklad 7S

Dinitril (82) získaný v příkladu 77 se hydrolyzuje postupem uvedeným u příkladu 22 za použití směsi KOH/H₂0 (0,6 g/2 ml) a poté kyselinou trifluoroctovou (0,9 ml). Podobným zpracováním a čištěním se získá (83) (0,12 g).

Hmotové spektrum: El m/e = 405,1 (M⁺).

Příklad 77

Opakuje se postup přikladu 16 při kterém reaguje dibromid (81) (0,3 g) s CuCN (0,426 g) a Nal (0,213 g). Podobným zpracováním se získá dinitril (82), který se použije v následujícím kroku (hydrolyza za použití zásady a poté kyseliny).

Příklad 80

(83)

(85)

Zpracováním olefinu (83) (příklad 78) oxidem osmičelým podle postupu uvedeném v příkladu 74 a následnou chromatografií se získá diol (85).

Příklad 79

«₂

(78)

Roztok dimethylaminosloučeniny (příklad 73, 0,12 g) v DMF (5 ml) se míchá 10 minut za přidání m-chlorperoxybenzové kyseliny (0,1 g). Přidá se směs H₂O (30 ml), koncentrovaného amoniaku (2 ml) a po dalším míchání se odfiltruje meziprodukt N-oxid, který se promyje H₂0 a suší se ve vysokém vakuu při teplotě místnosti.

Tento produkt se míchá při teplotě 25 až 30° po dobu 70 hodin v DMSO (15 ml). Roztok se zředí ethylacetátem, promyje (3 x H₂0),. suší a odpaří a produkt se chromatografuje na silikagelu za použití směsi 10% ether-CH₂Cl₂ k eluování nepolárního produktu. Olefin (84) se získá jako žlutý prášek (0,027 g).

Teplota tání: >300° (rozklad).

Hmotové spektrum: m/e = 391 (M⁺).

-137-

K suchému THF roztoku esteru (66) (příklad 66) ochlazenému na -70° se přidá lithiumdiisopropylamid v THF (1,5 ekvivalentů). Po 15 minutách se při -70° přidá bromid uhličitý (5 ekvivalentů) a směs se udržuje 2 hodiny při teplotě -70°. Po zpracování ve směsi H₂O-ethylacetát, sušení, odpaření a chromatografií se získá bromester (87) jako směs diastereomerů.

Příklad 31

(84)

(86)

Postupem uvedeným u příkladů 80 a 74 se disubstituovaný olefin (84) (příklad 79) oxiduje na diol (86).

-139Příklad 84

(88) (⁸⁹>

Na suchý THF roztok esteru (87) z příkladu 83 se působí při teplotě místnosti s roztokem obsahujícím lithiumaluminiumhydrid (4 ekvivalenty) a reakčni směs se míchá do úplného proběhnutí reakce. Po přidání přebytku ethylacetátu, promytí vodou, sušení a odpaření se získá chromatografií na silikagelu alkohol (89).

Příklad 83

Suchý THF roztok esteru (87) (příklad 82) se refluxuje s 5 ekvivalenty diazabicyklouncekanu až do úplného skončení reakce, které se zjištuje chromatografií na tenké vrstvě. Zpracováním reakční směsi ve směsi ethylacetátu a kyseliny vinné, sušením, odpařením a chromatografií na silikagelu se získá olefin (88).

(90)

Postupem popsaným v příkladu 35 se působí na dikyansloučeninu (90) z příkladu 85 směsí KOH-H₂0 v DMSO při teplotě 100° a poté vodnou kyselinou trifluoroctovou při teplotě místnosti, přičemž se získá imid (91).

Přiklad 85

Postupy popsanými v příkladech 15 a 16 se dibromuje alkohol 89 z příkladu 84 dvěma ekvivalenty N-bromsukcinimidu, dibromsloučenina se oddělí a reakcí s kyanidem mědným a jodidem sodným v horkém dimethylacetamidu se získá dikyansloučenina (90).

i *4 3 šifcyi, F, ii, By·, OH, Nj , -001 -O alky i, -00 j -O? substituovaný a 1 ky i , -OCOIij & , SH , S ( Ci -C? ) alky 1 , S ( Ci -C? .) substituovaný al ky 1 , SCOPi 6 , S ( O) _r, Ri 7 , NHs , N(Bi b, Hj? ) a N ( acy 1 ,Ejo ) ,

P.7 , Re , P9 , Ri o , Ri i , Ri z , Ri 3 > P-ι ~ , Ri 5 , Ri 6 , Ri ? , fiie , F-ι a a R; o mohou byt, stejne nebo různé a každý nezávisle znamená H, alkyl nebo substituovaný alkyl a n znamena 1 nebo 2, s podmínkou, Že Ri a Ra nemohou být oba přímo vázány v poloze 10 přes heteroatom a R3 a R4 nemohou být oba přímo vázány v poloze 11 přes heteroatom a s další podmínkou, že celkový počet atomů uhlíku v Rj , Ra , Ra a R4 ve významu Ci -C? alkylu nemůže být vyšší než 14 a s další podmínkou, že pokud X a Y jsou oba 0, pak Ri , Ra , Eg , R4 , Rs a Re nemohou všechny být H.

2. Diindolpyrrolbenzodiazociny podle nároku 1 obecného vzorce I, ve kterém X a Y oba znamenají O.

3. Diindolpyrrolbenzodiazociny podle nároku 1 obecného vzorce I, ve kterem je jeden ze symbolů Ri , Ra ,

Ra nebo R4 vybrán ze souboru který zahrnuje OH, N3 , -OCi-C? alkyl, -OCi-0? substituovaný alkyl, -OCOR9 , SH, S(Ci-C?)alky1,

S(O)_nRii, NHa , N(Ria,Ei3) a Níacyl,Bm).

4. Diindolpyrrolbenzodiazociny podle nároku 1 obecného vzorce I,, ve kterém Ri znamená Ci-Cs alkyl substituovaný OH a Ra znamená vodík nebo ve které Ra znamená Ci-C3 alkyl substituovaný OH a Ri znamená vodík a kde Rs , Rq , Rs a R$ znamenají H.

5. Diindolpyrrolbenzodiazociny podle nároku 1 obecného vzorce I, vybrané ze souboru který obsahuje

Claims (1)

1. - 142 PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Diindolpyrrolbenzoóiazociny obecného vzorce I nebo je j ic^í armaceuticky použitelná sůl, kde X znamená O nebo S, Y znamená O, NH, (Η,Η), (H,OH) nebo S, s podmínkou, že v případě, kdy X znamená S, pak Y neznamená NH, (H,H) nebo (H,OH),

   Bi , Rz , R3 a B4 mohou být stejné nebo různé a každý nezávisle znamená H, Ci-C? alkyl, Ci-C? substituovaný alkyl, -CHO, CN, -CON(ReBs), -COOR?, -ΟΗ=ΝΟΒθ , -CH=NNHCONH2 , F, Cl, Br, OH,

   Ns , -OCi-C? alkyl, -OCi-C? substituovaný alkyl, —OCOR₉, SH,

   S (Ci -Q? ) alky 1, S(Ci-C?)substituovaný alkyl, SCOBi o , S(O)_nRii,

   NHz , N(Bi z ,Bi 3 ) a N(acy 1, Bi 4 ) ,

   Bi a Rz společně mohou být 0, NOH, NORg , =0¾ nebo NNHCONHs , r₃ a R4 společně mohou být 0, NOH, NORg , =0¾ nebo NNHCONHs , Bi a společně mohou být vazba uhlík-uhlík s tím. Že Rs a

   Ba mohou být stejné nebo různé a každý je nezávisle vybrán ze skupiny která zahrnuje H, Ci-C? alkyl, Ci-C? substituovaný alkyl, -CHC. CN, -COOR?, -CON(Ee,Bs>), -CH=NOBio a -CHN=NNHCONH2,

   Rs a Rs znamenají nezávisle H, Ci-C? alkyl, Ci —C? substituovaný · • · 11Η

   -146H

   Η

   - 145 -

   Η

   CHnOH

   OH2SCOCH3

   Η

   - 147 -

   CH^ • 150Η

   Η

   ΟΗ,ΟΗ

   - 143 Η

   Ηπ.γ Ν-ιΗ

   CH2OH

   - 151 -