CZ209897A3

CZ209897A3 - Kompozice obsahující stabilizované organické materiály a používané směsi stabilizátorů

Info

Publication number: CZ209897A3
Application number: CZ972098A
Authority: CZ
Inventors: Jürg Zingg; Jean-Roch Pauquet; Christoph Kröhnke
Original assignee: Ciba Specialty Chemicals Holding Inc.
Priority date: 1996-07-05
Filing date: 1997-07-02
Publication date: 1998-01-14
Also published as: SK90397A3; AT409492B; SE510163C2; US6521681B1; RU2197508C2; ES2150335A1; KR980009351A; BE1012742A5; SE9702538L; FR2750701A1; GB2315070B; DE19728214A1; GB2315070A; TW477803B; BR9703881A; ITMI971576A0; JPH10114835A; KR100536918B1; GB9713764D0; ZA975975B

Description

Oblast techniky

Vynález se týká kompozicí, které obsahují organický materiál podléhající oxidativnímu, tepelnému nebo světlem indukovanému odbourávání, zejména polyolefiny, jako například polyolefinová vlákna, . a jako stabilizátory alespoň jednu sloučeninu typu benzofuran-2-onu a alespoň jednu sloučeninu typu stéricky bráněného aminu, jakož i použití těchto sloučenin ke stabilizaci organických materiálů proti oxidativnímu, tepelnému nebo světlem indukovanému odbourávání.

Dosavadní stav techniky

	Použití	sloučenin	typu	benzofuran-2-onu	jako	sta-
bilizátorů pro	organické polymery	je známé například z
U.S.4	325 863,	U.S.4 388	244,	U.S. 5	175 312, U.S.	.5 252	643,
U.S.5	216 052,	U.S.5 369	159,	U.S.5	488 117, U.S.	.5 356	966,
U.S.5	367 008, U.S.5	428	162 ,	U.S.5 428	177	nebo
U.S.5	516 920.
	Stéricky	bráněné aminy,	a z	nich zejména	sloučeniny

obsahující 2,2,6,6-tetramethylpiperidylové skupiny, jsou známé jako činidla chránící proti působení světla (stabilizátory proti působení světla na bázi bráněných aminů, Hindered Amine Light Stabilizers, HALS).

Známé stabilizátory však nesplňují ve všech směrech vysoké požadavky, které má stabilizátor splňovat, zejména pokud jde o stabilitu při skladování, nasákavost, citlivost vůči hydrolýze, stabilizaci při zpracovávání, barevné chování, těkavost, migrační chování, snášenlivost a zlepšení ochrany proti působení světla. Proto dále přetrvává potřeba nalezení účinných stabilizátorů pro organické materiály, zejména polyolefiny jako například polyolefinová vlákna, které jsou citlivé vůči oxidativnímu, tepelnému nebo/a světlem indukovanému odbourávání.

Polyolefinová vlákna se dosud stabilizovala stéricky bráněnými fenoly v kombinaci se sloučeninami ze skupiny organických fosfitů nebo fosfonitů a popřípadě za přídavného použití činidel chránících proti působení světla. Použití takových směsí stabilizátorů vede v mnoha případech ke žloutnutí takto připravených polyolefinových vláken, zvláště při působení plynných oxidů dusíku (N0_x) , což se v praxi označuje jako změna barvy působením plynu (gasfading). Často dochází rovněž ke změně barvy už během zpracovávání, zejména při vytlačování (extruzi) taveniny. Dále je známo, že sloučeniny ze skupiny stéricky bráněných aminů, které se popřípadě přidávají jako činidla chránící proti působení světla, vykazují antagonistické působení se stéricky bráněnými fenoly, což negativně ovlivňuje dlouhodobou odolnost proti působení tepla.

Podstata vynálezu

Nyní bylo zjištěno, že směsi stabilizátorů obsahující alespoň jednu sloučeninu typu benzofuran-2-onu a alespoň jednu sloučeninu typu stéricky bráněného aminu jsou obzvláště dobře vhodné jako stabilizátory pro organické materiály citlivé vůči oxidativnímu, tepelnému nebo/a světlem indukovanému odbourávání. Takové stabilizační systémy nepoužívající fenoly vykazují zejména výbornou stabilizaci polyolefinů během zpracovávání například na polypropylenová vlákna. Tyto směsi stabilizátorů podle vynálezu potlačují změnu barvy organických materiálů během zpracovávání, vykazují výborné působení pokud jde o rezistenci vůči vlivu oxidů dusíku (nedochází ke změně barvy působením plynu (gasfading)) a kromě toho vykazují ve srovnání se stabilizačními systémy používajícími fenolické antioxidanty lepší dlouhodobou odolnost proti působení tepla. Stéricky bráněné aminy, které nahrazují fenolické dlouhodobé stabilizátory proti působení tepla, poskytují dále dobrou ochranu proti fotooxidativnímu odbourávání organického materiálu.

Vynález se tudíž týká kompozice, která obsahuje

a) organický materiál podléhající oxidativnímu, tepelnému nebo světlem indukovanému odbourávání,

b) alespoň jednu sloučeninu typu benzofuran-2-onu, a

c) alespoň jednu sloučeninu ze skupiny stéricky bráněných aminů.

Vynález se týká rovněž kompozicí, které obsahují kromě složek (a), (b) a (c) dále

d) alespoň jednu sloučeninu ze skupiny organických fosfitů nebo fosfonitů.

Zajímavé jsou kompozice, které obsahují jako složku (b) sloučeninu obecného vzorce I ve kterém

pokud n má hodnotu 1,

R_x představuje nesubstituovanou nebo alkylovou skupinou s 1 až 4 atomy uhlíku, alkoxyskupinou s 1 až 4 atomy uhlíku, alkylthioskupinou s 1 až 4 atomy uhlíku, hydroxyskupinou, halogenem, aminoskupinou, alkylaminoskupinou s 1 až 4 atomy uhlíku, fenylaminoskupinou nebo di(alkyl)aminoskupinou s 1 až 4 atomy uhlíku v každé alkylové části substituovanou naftylovou skupinu, fenanthrylovou skupinu, anthrylovou skupinu, 5,6,7,8- tetrahydro-2-naftylovou skupinu, 5,6,7,8-tetrahydro-1-naftylovou skupinu, thienylovou skupinu, benzo[b]thienylovou skupinu, nafto[2,3-b]thienylovou skupinu, thiathrenylovou skupinu, dibenzofurylovou skupinu, chromenylovou skupinu, xanthenylovou skupinu, fenoxathiinylovou skupinu, pyrrolylovou skupinu, imidazolylovou skupinu, pyrazolylovou skupinu, pyrazinylovou skupinu, pyrimidinylovou skupinu, pyridazinylovou skupinu, indolizinylovou skupinu, isoindolylovou skupinu, indolylovou skupinu, indazolylovou skupinu, purinylovou skupinu, chinolizinylovou skupinu, isochinolylovou skupinu, chinolylovou skupinu, ftalazinylovou skupinu, naftyridinylovou skupinu, chinoxalinylovou skupinu, chinazolinylovou skupinu, cinnolinylovou skupinu, pteridinylovou skupinu, karbazolylovou skupinu, β-karbolinylovou skupinu, fenanthridinylovou skupinu, akridinylovou skupinu, perimidinylovou skupinu, fenanthrolinylovou skupinu, fenazinylovou skupinu, isothiazolylovou skupinu, fenothiazinylovou skupinu, isoxazolylovou skupinu, furazanylovou skupinu, bifenylovou skupinu, terfenylovou skupinu, fluorenylovou skupinu nebo fenoxazinylovou skupinu, nebo R_x představuje zbytek obecného vzorce II

a pokud n má hodnotu 2,

R_x znamená nesubstituovanou nebo alkylovou skupinou s 1 až atomy uhlíku nebo hydroxyskupinou substituovanou fenylenovou skupinu nebo naftylenovou skupinu, nebo znamená skupinu -R₁₂-X-R₁₃-, symboly R₂, R₃, R₄ a R_s nezávisle na sobě představují vždy atom vodíku, atom chloru, hydroxyskupinu, alkylovou skupinu s 1 až 25 atomy uhlíku, fenylalkylovou skupinu se 7 až 9 atomy uhlíku, nesubstituovanou nebo alkylovou skupinou s 1 až 4 atomy uhlíku substituovanou fenylovou skupinu, nesubstituovanou nebo alkylovou skupinou s 1 až 4 atomy uhlíku substituovanou cykloalkylovou skupinu s 5 až 8 atomy uhlíku, alkoxyskupinu s 1 až 18 atomy uhlíku, alkylthioskupinu s 1 až 18 atomy uhlíku, alkylaminoskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, di(alkyl)aminoskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v každé alkylové části, alkanoyloxyskupinu s 1 až 25 atomy uhlíku, alkanoylaminoskupinu s 1 až 25 atomy uhlíku, alkenoyloxyskupinu se 3 až 25 atomy uhlíku, kyslíkem, sírou, nebo skupinou ^>-R₁₄ přerušenou alkanoyloxyskupinu se 3 až 25 atomy uhlíku, cykloalkylkarbonyloxyskupinu se 6 až 9 atomy uhlíku, benzoyloxyskupinu nebo alkylovou skupinou s 1 až 12 atomy uhlíku substituovanou benzoyloxyskupinu, nebo dále zbytky R₂ a R₃ nebo zbytky R₃ a R₄ nebo zbytky R₄ a R₅ společně s atomy uhlíku, na které jsou navázány, tvoří benzenový kruh, nebo R₄ dále znamená skupinu - (CH₂) _p-COR₁₅ nebo -(CH₂)_qOH, nebo pokud symboly R₃, R₅ a R_g znamenají atomy vodíku, R₄ dále znamená zbytek obecného vzorce III

ve kterém má R_x význam definovaný výše pro n

1,

R₆ představuje atom vodíku nebo zbytek obecného vzorce IV

O

R

(IV) přičemž R„ nepředstavuje zbytek obecného vzorce III a Ri má význam definovaný výše pro n = 1, symboly R₇, R_s, R₉, R₁₀ a R_1X nezávisle na sobě znamenají vždy atom vodíku, atom halogenu, hydroxyskupinu, alkylovou skupinu s 1 až 25 atomy uhlíku, kyslíkem, sírou nebo skupinou ^^N-R₁₄ přerušenou alkylovou skupinu se 2 až 25 atomy uhlíku, alkoxyskupinu s 1 až 25 atomy uhlíku, kyslíkem, sírou nebo skupinou ^^N-R₁₄ přerušenou alkoxyskupinu se 2 až 25 atomy uhlíku, alkylthioskupinu s 1 až 25 atomy uhlíku, alkenylovou skupinu se 3 až 25 atomy uhlíku, alkenyloxyskupinu se 3 až 25 atomy uhlíku, alkinylovou skupinu se 3 až 25 atomy uhlíku, alkinyloxyskupinu se 3 až 25 atomy uhlíku, fenylalkylovou skupinu se 7 až 9 atomy uhlíku, fenylalkoxyskupinu se 7 až 9 atomy uhlíku, nesubstituovanou nebo alkylovou skupinou s 1 až 4 atomy uhlíku substituovanou fenylovou skupinu, nesubstituovanou nebo alkylovou skupinou s 1 až 4 atomy uhlíku substituovanou fenoxyskupinu, nesubstituovanou nebo alkylovou skupinou s 1 až 4 atomy uhlíku substituovanou cykloalkylovou skupinu s 5 až 8 atomy uhlíku, nesubstituovanou nebo alkylovou skupinou s 1 až 4 atomy uhlíku substituovanou cykloalkoxyskupinu s 5 až 8 atomy uhlíku, alkylaminoskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, di(alkyl)aminoskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v každé alkylové části, alkanoylovou skupinu s 1 až 25 atomy uhlíku, kyslíkem, sírou nebo skupinou

N-R₁₄ přerušenou alkanoylovou skupinu se 3 až 25 atomy uhlíku, alkanoyloxyskupinu s 1 až 25 atomy uhlíku, kyslíkem, sirou nebo skupinou JST-R₁₄ přerušenou alkanoyloxyskupinu se 3 až 25 atomy uhlíku, alkanoylaminoskupinu s 1 až 25 atomy uhlíku, alkenoylovou skupinu se 3 až 25 atomy uhlíku, kyslíkem, sírou nebo skupinou ^^N-R_l4 přerušenou alkenoylovou skupinu se 3 až 25 atomy uhlíku, alkenoyloxyskupinu se 3 až 25 atomy uhlíku, kyslíkem, sírou nebo skupinou N-R₁₄ přerušenou alkenoyloxyskupinu se 3 až 25 atomy uhlíku, cykloalkylkarbonylovou skupinu se 6 až 9 atomy uhlíku, cykloalkylkarbonyloxyskupinu se 6 až 9 atomy uhlíku, benzoylovou skupinu nebo alkylovou skupinou s 1 až 12 atomy uhlíku substituovanou benzoylovou skupinu, benzoyloxyskupinu nebo alkylovou skupinou s 1 až 12 atomy uhlíku substituovanou benzoyloxyskupinu, skupinu obecného vzorce

I II II θ γ C R₁₅ nebo 0 C C O R_{23 t}

R19 N R₂2 nebo dále v obecném vzorci II zbytky R₇ a R₈ nebo zbytky R_e a R_u společně s atomy uhlíku, na které jsou navázány, tvoří benzenový kruh, symboly R₁₂ a R₁₃ nezávisle na sobě znamenají vždy nesubstituovanou nebo alkylovou skupinou s 1 až 4 atomy uhlíku substituovanou fenylenovou skupinu nebo naftylenovou skupinu,

R₁₄ představuje atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 8 atomy uhlíku,

- 1 ^r+

-0 γΜ , alkoznamená hydroxyskupinu, skupinu xyskupinu s 1 až 18 atomy uhlíku nebo skupinu —N symboly R₁₆ a R₁₇ nezávisle na sobě představují vždy atom vodíku, trifluormethylovou skupinu, alkylovou skupinu s 1 až 12 atomy uhlíku nebo fenylovou skupinu, nebo symboly R_1S a R₁₇ společně s atomem uhlíku, na který jsou navázány, tvoří nesubstituovaný nebo jednou až třemi alkylovými skupinami vždy s 1 až 4 atomy uhlíku substituovaný cykloalkylidenový kruh s 5 až 8 atomy uhlíku, symboly R₁₈ a R₁₉ nezávisle na sobě znamenají vždy atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku nebo fenylovou skupinu,

R₂₀ představuje atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku,

R_Z1 znamená atom vodíku, nesubstituovanou nebo alkylovou skupinou s 1 až 4 atomy uhlíku substituovanou fenylovou skupinu, alkylovou skupinu s 1 až 25 atomy uhlíku, kyslíkem, sírou nebo skupinou ^^,N-R₁₄ přerušenou alkylovou skupinu se 2 až 25 atomy uhlíku, nesubstituovanou nebo na fenylové části jednou až třemi alkylovými skupinami vždy s 1 až 4 atomy uhlíku substituovanou fenylalkylovou skupinu se 7 až 9 atomy uhlíku, kyslíkem, sírou nebo skupinou ^^N-R₁₄ přerušenou, nesubstituovanou nebo na fenylové části jednou až třemi alkylovými skupinami vždy s 1 až 4 atomy uhlíku substituovanou fenylalkylovou skupinu se 7 až 25 atomy uhlíku, nebo dále zbytky R₂₀ a R₂₁ společně s atomy uhlíku, na které jsou navázány, tvoří nesubstituovaný nebo jednou až třemi alkylovými skupinami vždy s 1 až 4 atomy uhlíku substituovaný cykloalkylenový kruh s 5 až atomy uhlíku,

R₂₂ představuje atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku,

R₂₃ znamená atom vodíku, alkanoylovou skupinu s 1 až 25 atomy uhlíku, alkenoylovou skupinu se 3 až 25 atomy uhlíku, kyslíkem, sírou nebo skupinou N-R₁₄ přerušenou alkanoylovou skupinu se 3 až 25 atomy uhlíku, di(alkyl) fosf onátovou skupinou s 1 až 6 atomy uhlíku v každé alkylové části substituovanou alkanoylovou skupinu se 2 až 25 atomy uhlíku, cykloalkylkarbonylovou skupinu se 6 až 9 atomy uhlíku, thenoylovou skupinu, furoylovou skupinu, benzoylovou skupinu nebo alkylovou skupinou s 1 až 12 atomy uhlíku substituovanou benzoylovou skuO pinu, skupinu ||

-C

0	0	nebo 9
II	II	II
Č ^27~	C R₂₈	C ~ ^29 ^30
symboly R₂₄	a F-2S	nezávisle na sobě	představuj i	vždy atom
vodíku	nebo	alkylovou skupinu s	1 až 18 atomy	uhlíku,

R znamená atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 8

R₂₇ atomy uhlíku, představuje přímou vazbu, alkylenovou skupinu s 1 až 18 atomy uhlíku, kyslíkem, sírou nebo skupinou

N-R, přerušenou alkylenovou skupinu se 2 až 18 atomy uhlíku, alkenylenovou skupinu se 2 až 18 atomy uhlíku, alkylidenovou skupinu se 2 až 20 atomy uhlíku, fenylalkylidenovou skupinu se 7 až 20 atomy uhlíku, cykloalkylenovou skupinu s 5 až 8 atomy uhlíku, bicykloalkylenovou skupinu se 7 až 8 atomy uhlíku, nesubstituovanou nebo alkylovou skupinou s 1 až 4 atomy uhlíku substituovanou

R, fenylenovou skupinu, skupinu

znamená hydroxyskupinu, skupinu

- 1 r+ —O —M nebo

alkoxyFL skupinu s 1 až 18 atomy uhlíku nebo skupinu —N ^2 9 představuje atom kyslíku, skupinu -NH- nebo skupinu O

N —C-NH-R.

‘30

R30

R₃₁

M

X n

znamená alkylovou skupinu s 1 až 18 atomy uhlíku nebo fenylovou skupinu, představuje atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 18 atomy uhlíku, znamená r-mocný kation kovu, představuje přímou vazbu, atom kyslíku, atom síry nebo skupinu -NR₃₁-, má hodnotu 1 nebo 2, má hodnotu 0, 1 nebo 2,

q	má	hodnotu	1,	2, 3, 4, 5 nebo 6,
r	má	hodnotu	1,	2 nebo 3, a
s	má	hodnotu	0,	1 nebo 2.

Nesubstituovanou nebo alkylovou skupinou s 1 až 4 atomy uhlíku, alkoxyskupinou s 1 až 4 atomy uhlíku, alkylthioskupinou s 1 až 4 atomy uhlíku, hydroxyskupinou, halogenem, aminoskupinou, alkylaminoskupinou s 1 až 4 atomy uhlíku, fenylaminoskupinou nebo di(alkyl)aminoskupinou s 1 až 4 atomy uhlíku v každé alkylové části substituovanou naftylovou skupinou, fenanthrylovou skupinou, anthrylovou skupinou, 5,6,7,8-tetrahydro-2-naftylovou skupinou, 5,6,7,8-tetrahydro-1-naftylovou skupinou, thienylovou skupinou, benzo[b]thienylovou skupinou, nafto[2,3-b]thienylovou skupinou, thiathrenylovou skupinou, dibenzofurylovou skupinou, chromenylovou skupinou, xanthenylovou skupinou, fenoxathiinylovou skupinou, pyrrolylovou skupinou, imidazolylovou skupinou, pyrazolylovou skupinou, pyrazinylovou skupinou, pyrimidinylovou skupinou, pyridazinylovou skupinou, indolizinylovou skupinou, isoindolylovou skupinou, indolylovou skupinou, indazolylovou skupinou, purinylovou skupinou, chinolizinylovou skupinou, isochinolylovou skupinou, chinolylovou skupinou, ftalazinylovou skupinou, naftyridinylovou skupinou, chinoxalinylovou skupinou, chinazolinylovou skupinou, cinnolinylovou skupinou, pteridinylovou skupinou, karbazolylovou skupinou, β-karbolinylovou skupinou, fenanthridinylovou skupinou, akridinylovou skupinou, perimidinylovou skupinou, fenanthrolinylovou skupinou, fenazinylovou skupinou, isothiazolylovou skupinou, fenothiazinylovou skupinou, isoxazolylovou skupinou, furazanylovou skupinou, bifenylovou skupinou, terfenylovou skupinou, fluorenylovou skupinou nebo fenoxazinylovou skupinou je například 1-naftylová, 2-naftylová, l-fenylamino-4-naftylová,

1- methylnaftylová, 2-methylnaftylová, l-methoxy-2-naftylová,

2- methoxy-l-naftylová, l-dimethylamino-2-naftylová, 1,2-dimethyl-4-naftylová, 1,2-dimethyl-6-naftylová, 1,2-dimethyl-712

-naftylová, 1,3-dimethyl-6-naftylová, 1,4-dimethyl-6-naftylová, 1,5-dimethyl-2-naftylová, 1,6-dimethyl-2-naftylová, 1-hydroxy-2-naftylová, 2-hydroxy-l-naftylová, 1,4-dihydroxy-2-naftylová, 7-fenanthrylová, 1-anthrylová, 2-anthrylová, 9-anthrylová, 3-benzo[b]thienylová, 5-benzo[b]thienylová, 2-benzo[b]thienylová, 4-dibenzofurylová, 4,7-dibenzofurylová, 4-methyl-7-dibenzofurylová, 2-xanthenylová, 8-methyl-2-xanthenylová, 3-xanthenylová, 2-fenoxathiinylová, 2,7-fenoxathiinylová, 2-pyrrolylová, 3-pyrrolylová, 5-methyl-3-pyrrolylová, 2-imidazolylová, 4-imidazolylová, 5-imidazolylová, 2-methyl-4-imidazolylová, 2-ethyl-4-imidazolylová, 2-ethyl-5-imidazolylová, 3-pyrazolylová, l-methyl-3-pyrazolylová,

1- propyl-4-pyrazolylová, 2-pyrazinylová, 5,6-dimethyl-2-pyrazinylová, 2-indolizinylová, 2-methyl-3-isoindolylová, 2-methyl-l-isoindolylová, l-methyl-2-indolylová, l-methyl-3-indolylová, 1,5-dimethyl-2-indolylová, l-methyl-3-indazolylová, 2,7-dimethyl-8-purinylová, 2-methoxy-7-methyl-8-purinylová,

2- chinolizinylová, 3-isochinolylová, 6-isochinolylová, 7-isochinolylová, isochinolylová, 3-methoxy-6-isochinolylová, 2-chinolylová, 6-chinolylová, 7-chinolylová, 2-methoxy-3-chinolylová, 2-methoxy-6-chinolylová, 6-ftalazinylová, 7-ftalazinylová, l-methoxy-6-ftalazinylová, 1,4-dimethoxy-6-ftalazinylová, 1,8-naftyridin-2-ylová, 2-chinoxalinylová, 6-chinoxalinylová, 2,3-dimethyl-6-chinoxalinylová, 2,3-dimethoxy-6 -chinoxalinylová, 2-chinazolinylová, 7-chinazolinylová, 2-dimethylamino-6-chinazolinylová, 3-cinnolinylová, 6-cinnolinylová, 7-cinnolinylová, 3-methoxy-7-cinnolinylová, 2-pteridinylová, 6-pteridinylová, 7-pteridinylová, 6,7-dimethoxy-2-pteridinylová, 2-karbazolylová, 3-karbazolylová, 9-methyl-2-karbazolylová, 9-methyl-3-karbazolylová, p-karbolin-3-ylová, 1-methyl-β-karbolin-3-ylová, 1-methyl-β-karbolin-6-ylová,

3- fenanthridinylová, 2-akridinylová, 3-akridinylová, 2-perimidinylová, 1-methyl-5-perimidinylová, 5-fenanthrolinylová, 6-fenanthrolinylová, 1-fenazinylová, 2-fenazinylová, 3-isothiazolylová, 4-isothiazolylová, 5-isothiazolylová, 2-feno13 thiazinylová, 3-fenothiazinylová, 10-methyl-3-fenothiazinylová, 3-isoxazolylová, 4-isoxazolylová, 5-isoxazolylová, 4-methyl -3-furazanylová, 2-fenoxazinylová nebo 10-methyl-2-fenoxazinylová skupina.

Zejména výhodná je nesubstituovaná nebo alkylovou skupinou s 1 až 4 atomy uhlíku, alkoxyskupinou s 1 až 4 atomy uhlíku, alkylthioskupinou s 1 až 4 atomy uhlíku, hydroxyskupinou, fenylaminoskupinou nebo di(alkyl)aminoskupinou s 1 až 4 atomy uhlíku v každé alkyíové části substituovaná naftylová skupina, fenanthrylová skupina, anthrylová skupina, 5,6,7,8-tetrahydro-2-naftylová skupina, 5,6,7,8-tetrahydro-1-naftylová skupina, thienylová skupina, benzo[b]thienylová skupina, nafto[2,3-b]thienylová skupina, thiathrenylová skupina, dibenzofurylová skupina, chromenylová skupina, xanthenylová skupina, fenoxathiinylová skupina, pyrrolylová skupina, isoindolylová skupina, indolylová skupina, fenothiazinylová skupina, bifenylová skupina, terfenylová skupina, fluorenylová skupina nebo fenoxazinylová skupina, jako například 1-naftylová, 2-naftylová, 1-fenylamino-4-naftylová, 1-methylnaftylová, 2-methylnaftylová,

1- methoxy-2-naftylová, 2-methoxy-1-naftylová, 1-dimethylamino-2-naftylová, 1,2-dimethyl-4-naftylová, 1,2-dimethyl-6-naftylová, 1,2-dimethyl-7-naftylová, 1,3-dimethyl-6-naftylová, 1,4-dimethyl-6-naftylová, 1,5-dimethyl-2-naftylová, 1,6-dimethyl-2-naftylová, l-hydroxy-2-naftylová, 2-hydroxy-l-naftylová, 1,4-dihydroxy-2-naftylová, 7-fenanthrylová, 1-anthrylová, 2-anthrylová, 9-anthrylová, 3-benzo[b]thienylová, 5-benzo[b]thienylová, 2-benzo [b]thienylová, 4-dibenzofurylová, 4,7-dibenzofurylová, 4-methyl-7-dibenzofurylová.,

2- xanthenylová, 8-methyl-2-xanthenylová, 3-xanthenylová,

2-pyrrolylová, 3-pyrrolylová, 2 -fenothiazinylová, 3-fenothiazinylová nebo 10-methyl-3-fenothiazinylová skupina.

Halogenem je například chlor, brom nebo jod. Výhodný je chlor.

Alkanoylovou skupinou obsahující až 25 atomů uhlíku je rozvětvený nebo nerozvětvený zbytek, jako například formylová, acetylová, propionylová, butanoylová, pentanoylová, hexanoylová, heptanoylová, oktanoylová, nonanoylová, dekanoylová, undekanoylová, dodekanoylová, tridekanoylová, tetradekanoylová, pentadekanoylová, hexadekanoylová, heptadekanoylová, oktadekanoylová, eikosanoylová nebo dokosanoylová skupina. Výhodná je alkanoylová skupina obsahující 2 až 18 atomů uhlíku, zejména alkanoylová skupina obsahující 2 až 12 atomů uhlíku, například alkanoylová skupina obsahující 2 až 6 atomů uhlíku. Zejména výhodná je acetylová skupina.

Di(alkyl)fosfonátovou skupinou s 1 až 6 atomy uhlíku v každé alkylové části substituovanou alkanoylovou skupinou se 2 až 25 atomy uhlíku je například skupina (CH₃CH₂O) ₂POCH₂CO-, (CH₃O) ₂POCH₂CO- , (CH₃CH₂CH₂CH₂O) ₂POCH₂CO- , (CH₃CH₂O) ₂POCH₂CH₂CO- , (CH₃O) ₂poch₂ch₂co-, (CH₃CH₂CH₂CH₂O) ₂poch₂ch₂co-, (CH₃CH₂O) ₂po(CH₂)₄CO-, (CH₃CH₂O)₂PO(CH₂)₈CO- nebo (CH₃CH₂O) ₂P0 (CH₂) ₁₇C0- .

Alkanoyloxyskupinou obsahující až 25 atomů uhlíku je rozvětvený nebo nerozvětvený zbytek, jako například formyloxyskupina, acetoxyskupina, propionyloxyskupina, butanoyloxyskupina, pentanoyloxyskupina, hexanoyloxyskupina, heptanoyloxyskupina, oktanoyloxyskupina, nonanoyloxyskupina, dekanoyloxyskupina, undekanoyloxyskupina, dodekanoyloxyskupina, tridekanoyloxyskupina, tetradekanoyloxyskupina, pentadekanoyloxyskupina, hexadekanoyloxyskupina, heptadekanoyloxyskupina, oktadekanoyloxyskupina, eikosanoyloxyskupina nebo dokosanoyloxyskupina. Výhodná je alkanoyloxyskupina obsahující 2 až 18 atomů uhlíku, zejména alkanoyloxyskupina obsahující 2 až 12 atomů uhlíku, například alkanoyloxyskupina obsahující 2 až 6 atomů uhlíku. Zejména výhodná je acetoxyskupina.

Alkenoylovou skupinou obsahující 3 až 25 atomů uhlíku je rozvětvený nebo nerozvětvený zbytek, jako například propenoylová, 2-butenoylová, 3-butenoylová, isobutenoylová, n-2,4-pentadienoylová, 3-methyl-2-butenoylová, n-2-oktenoylo15 vá, n-2-dodecenoylová, isododecenoylová, oleoylová, n-2-oktadecenoylová nebo n-4-oktadecenoylová skupina. Výhodná je alkenoylová skupina obsahující 3 až 18 atomů uhlíku, zejména 3 až 12 atomů uhlíku, například 3 až 6 atomů uhlíku, především 3 až 4 atomy uhlíku. .

Kyslíkem, sírou nebo skupinou ^^,N-R₁₄ přerušenou alkenoylovou skupinou se 3 až 25 atomy uhlíku je například skupina CH₃OCH₂CH₂CH=CHCO- nebo CH₃OCH₂CH₂OCH=CHCO-.

Alkenoyloxyskupinou obsahující 3 až 25 atomů uhlíku je rozvětvený nebo nerozvětvený zbytek, jako například propenoyloxyskupina, 2-butenoyloxyskupina, 3-butenoyloxyskupina, isobutenoyloxyskupina, n-2,4-pentadienoyloxyskupina, 3-methyl -2 -butenoyloxyskupina, n-2-oktenoyloxyskupina, n-2-dodecenoyloxyskupina, isododecenoyloxyskupina, oleoyloxyskupina, n-2-oktadecenoyloxyskupina nebo n-4-oktadecenoyloxyskupina. Výhodná je alkenoyloxyskupina obsahující 3 až 18 atomů uhlíku, zejména 3 až 12 atomů uhlíku, například 3 až 6 atomů uhlíku, především 3 až 4 atomy uhlíku.

Kyslíkem, sírou nebo skupinou ^^,N-R₁₄ přerušenou alkenoyloxyskupinou se 3 až 25 atomy uhlíku je například skupina CH₃OCH₂CH₂CH=CHCOO- nebo CH₃OCH₂CH₂OCH=CHCOO-.

Kyslíkem, sírou nebo skupinou ^^N-R₁₄ přerušenou alkanoylovou skupinou se 3 až 25 atomy uhlíku je například skupina CH₃-O-CH₂CO-, CH₃-S-CH₂CO-, CH₃-NH-CH₂CO-, CH₃-N(CH₃)-CH₂CO-, CH₃-O-CH₂CH₂-O-CH₂CO-_z CH₃- (O-CH₂CH₂-) ₂O-CH₂CO-,

CH₃-(O-CH₂CH₂-) ₃O-CH₂CO- nebo CH₃-(O-CH₂CH₂-) ₄O-CH₂CO-.

Kyslíkem, sírou nebo skupinou ^^N-R₁₄ přerušenou alkanoyloxyskupinou se 3 až 25 atomy uhlíku je například skupina

CH₃-O-CH₂COO-, CH₃-S-CH₂COO-, CH₃-NH-CH₂COO-, CH₃-N(CH₃)-CH₂COO-_z CH₃-0-CH₂CH₂-0-CH₂Co0-, CH₃-(O-CH₂CH₂-) ₂o-ch₂coo-,

CH₃-(O-CH₂CH₂-) ₃O-CH₂COO- nebo CH₃-(O-CH₂CH₂-) ₄O-CH₂COO-.

Cykloalkylkarbonylovou skupinou se 6 až 9 atomy uhlíku je například cyklopentylkarbonylová, cyklohexylkarbonylová, cykloheptylkarbonylová nebo cyklooktylkarbonylová skupina. Výhodná je cyklohexylkarbonylová skupina.

Cykloalkylkarbonyloxyskupinou se 6 až 9 atomy uhlíku je například cyklopentylkarbonyloxyskupina, cyklohexylkarbonyloxyskupina, cykloheptylkarbonyloxyskupina nebo cyklooktylkarbonyloxyskupina. Výhodná je cyklohexylkarbonyloxyskupina.

Alkylovou skupinou s 1 až 12 atomy uhlíku substituovanou benzoylovou skupinou, která výhodně nese 1 až 3, zejména 1 nebo 2 tyto alkylové skupiny, je například o-, mnebo p-methylbenzoylová, 2,3-dimethylbenzoylová, 2,4-dimethylbenzoylová, 2,5-dimethylbenzoylová, 2,6-dimethylbenzoylová, 3,4-dimethylbenzoylová, 3,5-dimethylbenzoylová, 2-methyl-6-ethylbenzoylová, 4-terc.butylbenzoylová, 2-ethylbenzoylová, 2,4,6-trimethylbenzoylová, 2,6-dimethyl-4-terč.butylbenzoylová nebo 3,5-diterc.butylbezoylová skupina. Výhodnými substituenty jsou alkylové skupiny s 1 až 8 atomy uhlíku, zejména alkylové skupiny s 1 až 4 atomy uhlíku.

Alkylovou skupinou s 1 až 12 atomy uhlíku substituovanou benzoyloxyskupinou, která výhodně nese 1 až 3, zejména 1 nebo 2 tyto alkylové skupiny, je například o-, m- nebo p-methylbenzoyloxyskupina, 2,3-dimethylbenzoyloxyskupina,

2.4- dimethylbenzoyloxyskupina, 2,5-dimethylbenzoyloxyskupina, 2,6-dimethylbenzoyloxyskupina, 3,4-dimethylbenzoyloxyskupina,

3.5- dimethylbenzoyloxyskupina, 2-methyl-6-ethylbenzoyloxyskupina, 4-terč.butylbenzoyloxyskupina, 2-ethylbenzoyloxyskupina, 2,4,6-trimethylbenzoyloxyskupina, 2,6-dimethyl-4-terč.butylbenzoyloxyskupina nebo 3,5-diterc.butylbezoyloxyskupina. Výhodnými substituenty jsou alkylové skupiny s 1 až 8 atomy uhlíku, zejména alkylové skupiny s 1 až 4 atomy uhlíku.

Alkylovou skupinou s až 25 atomy uhlíku je rozvětvený nebo nerozvětvený zbytek, jako například methylová, ethylová, propylová, isopropylová, n-butylová, sek.butylová, isobutylová, terč.butylová, 2-ethylbutylová, n-pentylová, isopentylová, 1-methylpentylová, 1,3-dimethylbutylová, n-hexylová,

1- methylhexylová, n-heptylová, isoheptylová, 1,1,3,3-tetramethylbutylová, 1-methylheptylová, 3-methylheptylová, n-oktylová, 2-ethylhexylová, 1,1,3-trimethylhexylová, 1,1,3,3-tetramethylpentylová, nonylová, decylová, undecylová, 1-methylundecylová, dodečylová, 1,1,3,3,5,5-hexamethylhexylová, tridecylová, tetradecylová, pentadecylová, hexadecylová, heptadecylová, oktadecylová, eikosylová nebo dokosylová skupina. Jedním z výhodných významů symbolů R₂ a R₄ je například alkylová skupina s 1 až 18 atomy uhlíku. Jedním ze zejména výhodných významů symbolu R₄ je alkylová skupina s 1 až 4 atomy uhlíku.

Alkenylovou skupinou se 3 až 25 atomy uhlíku je rozvětvený nebo nerozvětvený zbytek, jako například propenylová,

2- butenylová, 3-butenylová, isobutenylová, n-2,4-pentadienylová, 3-methyl-2-butenylová, n-2-oktenylová, n-2-dodecenylová, isododecenylová, oleylová, n-2-oktadecenylová nebo n-4-oktadecenylová skupina. Výhodná je alkenylová skupina se 3 až 18, zejména 3 až 12, například 3 až 6, především 3 až 4 atomy uhlíku.

Alkenyloxyskupinou se 3 až 25 atomy uhlíku je rozvětvený nebo nerozvětvený zbytek, jako například propenyloxyskupina, 2-butenyloxyskupina, 3-butenyloxyskupina, isobutenyloxyskupina, n-2,4-pentadienyloxyskupina, 3-methyl-2-butenyloxyskupina , n-2-oktenyloxyskupina, n-2-dodecenyloxyskupina, isododecenyloxyskupina, oleyloxyskupina, n-2-oktadecenyloxyskupina nebo n-4-oktadecenyloxyskupina. Výhodná je alkenyloxyskupina se 3 až 18, zejména 3 až 12, například 3 až 6, především 3 až 4 atomy uhlíku.

Alkinylovou skupinou se 3 až 25 atomy uhlíku je rozvět18 vený nebo nerozvětvený zbytek, jako například propinylová skupina (-CH₂-CsCH), 2-butinylová, 3-butinylová, n-2-oktinylová nebo n-2-dodecinylová skupina. Výhodná je alkinylová skupina se 3 až 18, zejména 3 až 12, například 3 až 6, především 3 až 4 atomy uhlíku.

Alkinyloxyskupinou se 3 až 25 atomy uhlíku je rozvětvený nebo nerozvětvený zbytek, jako například propinyloxyskupina (-OCH₂-CsCH) , 2-butinyloxyskupina, 3-butinyloxyskupina, n-2-oktinyloxyskupina nebo n-2-dodecinyloxyskupina. Výhodná je alkinyloxyskupina se 3 až 18, zejména 3 až 12, například 3 až 6, především 3 až 4 atomy uhlíku.

Kyslíkem, sírou nebo skupinou ^^N-R₁₄ přerušenou alkylovou skupinou se 2 až 25 atomy uhlíku je například skupina CH₃-O-CH₂-, CH₃-S-CH₂-, CH₃-NH-CH₂-_z CH₃-N(CH₃)-ch₂-, ch₃-o-ch₂ch₂-o-ch₂-, ch₃-(o-ch₂ch₂-) ₂o-ch₂-, ch₃-(o-ch₂ch₂-) ₃o-ch₂nebo CH₃-(O-CH₂CH₂-) ₄O-CH₂-.

Fenylalkylovou skupinou se 7 až 9 atomy uhlíku je například benzylová, a-methylbenzylová, a,a-dimethylbenzylová nebo 2-fenylethylová skupina. Výhodná je benzylová a a,a-dimethylbenzylová skupina.

Nesubstituovanou nebo na fenylové části jednou až třemi alkylovými skupinami vždy s 1 až 4 atomy uhlíku substituovanou fenylalkylovou skupinou se 7 až 9 atomy uhlíku je například benzylová, cc-methylbenzylová, a, a-dimethylbenzylová, 2-fenylethylová, 2-methylbenzylová, 3-methylbenzylová, 4-methylbenzylová, 2,4-dimethylbenzylová, 2,6-dimethylbenzylová nebo 4 -terč.butylbenzylová skupina. Výhodná je benzylová skupina.

\

Kyslíkem, sírou nebo skupinou ^^N-R₁₄ přerušenou, nesubstituovanou nebo na fenylové části jednou až třemi alkylovými skupinami vždy s 1 až 4 atomy uhlíku substituovanou fenylalkylovou skupinou se 7 až 25 atomy uhlíku je rozvětvený nebo nerozvětvený zbytek, jako například fenoxymethylová, 2-methylfenoxymethylová, 3-methylfenoxymethylová, 4-methylfenoxymethylová, 2,4-dimethylfenoxymethylová, 2,3-dimethylfenoxymethylová, fenylthiomethylová, N-methyl-N-fenylmethylová, N-ethyl-N-fenylmethylová, 4-terc.butylfenoxymethylová, 4-terč.butylfenoxyethoxymethylová, 2,4-diterc.butylf enoxymethylová , 2,4-diterc.butylfenoxyethoxymethylová, fenoxyethoxyethoxyethoxymethylová, benzyloxymethylová, benzyloxyethoxymethylová, N-benzyl-N-ethylmethylová nebo N-benzyl-N-isopropylmethylová skupina.

Fenylalkoxyskupinou se 7 až 9 atomy uhlíku je například benzyloxyskupina, a-methylbenzyloxyskupina, a,a-dimethy1benzyloxyskupina nebo 2 -fenylethoxyskupina. Výhodná je benzyloxyskupina .

Alkylovou skupinou s 1 až 4 atomy uhlíku substituovanou fenylovou skupinu, která výhodně obsahuje 1 až 3, zejména 1 nebo 2, alkylové skupiny, je například o-, m- nebo p-methylfenylová, 2,3-dimethylfenylová, 2,4-dimethylfenylová,

2,5-dimethylfenylová, 2,6-dimethylfenylová, 3,4-dimethylfenylová, 3,5-dimethylfenylová, 2-methyl-6-ethylfenylová, 4-terc.butylfenylová, 2-ethylfenylová nebo 2,6-diethylfenylová skupina.

Alkylovou skupinou s 1 až 4 atomy uhlíku substituovanou fenyloxyskupinu, která výhodně obsahuje 1 až 3, zejména 1 nebo 2, alkylové skupiny, je například o-, m- nebo p-methylfenoxyskupina, 2,3-dimethylfenoxyskupina, 2,4-dimethylf enoxyskupina, 2,5-dimethylfenoxyskupina, 2,6-dimethylfenoxyskupina, 3,4-dimethylfenoxyskupina, 3,5-dimethylfenoxyskupina, 2-methyl-6-ethylfenoxyskupina, 4-terč.butylfenoxyskupina, 2-ethylfenoxyskupina nebo 2,6-diethylfenoxyskupina skupina.

Nesubstituovanou nebo alkylovou skupinou s 1 až 4 atomy uhlíku substituovanou cykloalkylovou skupinou s 5 až 8 atomy uhlíku je například cyklopentylová, methylcyklopentylová, dimethylcyklopentylová, cyklohexylová, methylcyklohexylová, dimethylcyklohexylová, trimethylcyklohexylová, terč.butylcyklohexylová, cykloheptylová nebo cyklooktylová skupina. Výhodná je cyklohexylová a terč.butylcyklohexylová skupina.

Nesubstituovanou nebo alkylovou skupinou s 1 až 4 atomy uhlíku substituovanou cykloalkyloxyskupinou s 5 až 8 atomy uhlíku je například cyklopentoxyskupina, methylcyklopentoxyskupina, dimethylcyklopentoxyskupina, cyklohexoxyskupina, methylcyklohexoxyskupina,.dimethylcyklohexoxyskupina, trimethylcyklohexoxyskupina, terč.butylcyklohexoxyskupina, cykloheptoxyskupina nebo cyklooktoxyskupina. Výhodná je cyklohexoxyskupina a terč.butylcyklohexoxyskupina.

Alkoxyskupinou s až 25 atomy uhlíku je rozvětvený nebo nerozvětvený zbytek, jako například methoxyskupina, ethoxyskupina, propoxyskupina, isopropoxyskupina, n-butoxyskupina, isobutoxyskupina, pentoxyskupina, isopentoxyskupina, hexoxyskupina, heptoxyskupina, oktoxyskupina, decyloxyskupina, tetradecyloxyskupina, hexadecyloxyskupina nebo oktadecyloxyskupina. Výhodná je alkoxyskupina s 1 až 12 atomy uhlíku, zejména alkoxyskupina s 1 až 8 atomy uhlíku, například alkoxyskupina s 1 až 6 atomy uhlíku.

Kyslíkem, sírou nebo skupinou ^^N-R₁₄ přerušenou alkoxyskupinou se 2 až 25 atomy uhlíku je například skupina CH₃-O-CH₂CH₂O-, CH₃-S-CH₂CH₂O-, CH₃-NH-CH₂CH₂O-, CH₃-N(CH₃)-ch₂ch₂o-, ch₃-o-ch₂ch₂-o-ch₂ch₂o-, ch₃- (o-ch₂ch₂-)₂o-ch₂ch₂o-, CH₃-(O-CH₂CH₂-) ₃O-CH₂CH₂O- nebo CH₃-(O-CH₂CH₂-) ₄O-CH₂CH₂O-.

Alkylthioskupinou s až 25 atomy uhlíku je rozvětvený nebo nerozvětvený zbytek, jako například methylthioskupina, ethylthioskupina, propylthioskupina, isopropylthioskupina, n-butylthioskupina, isobutylthioskupina, pentylthioskupina, isopentylthioskupina, hexylthioskupina, heptylthioskupina, oktylthioskupina, decylthioskupina, tetradecylthioskupina, hexadecylthioskupina nebo oktadecylthioskupina. Výhodná je alkylthioskupina s 1 až 12 atomy uhlíku, zejména s 1 až 8 atomy uhlíku, například s 1 až 6 atomy uhlíku.

Alkylaminoskupinou s až 4 atomy uhlíku je rozvětvený nebo nerozvětvený zbytek, jako například methylaminoskupina, ethylaminoskupina, propylaminoskupina, isopropylaminoskupina, n-butylaminoskupina, isobutylaminoskupina nebo terč.butylaminoskupina.

Di(alkyl)aminoskupinou s 1 až 4 atomy uhlíku v každé aikylové části je skupina, ve které jsou oba aikylové zbytky nezávisle na sobě rozvětvené nebo nerozvětvené, jako například dimethylaminoskupina, methylethylaminoskupina, diethylaminoskupina, methyl-n-propylaminoskupina, methylisopropylaminoskupina, methyl-n-butylaminoskupina, methylisobutylaminoskupina, ethylisopropylaminoskupina, ethyl-n-butylaminoskupina, ethylisobutylaminoskupina, ethylterc.butylaminoskupina, diethylaminoskupina, diisopropylaminoskupina, isopropyl-n-butylaminoskupina, isopropylisobutylaminoskupina, di-n-butylaminoskupina nebo diisobutylaminoskupina.

Alkanoylaminoskupinou obsahující až 25 atomů uhlíku je rozvětvený nebo nerozvětvený zbytek, jako například formylaminoskupina, acetylaminoskupina, propionylaminoskupina, butanoylaminoskupina, pentanoylaminoskupina, hexanoylaminoskupina, heptanoylaminoskupina, oktanoylaminoskupina, nonanoylaminoskupina, dekanoylaminoskupina, undekanoylaminoskupina, dodekanoylaminoskupina, tridekanoylaminoskupina, tetradekanoylaminoskupina, pentadekanoylaminoskupina, hexadekanoylaminoskupina, heptadekanoylaminoskupina, oktadekanoylaminoskupina, eikosanoylaminoskupina nebo dokosanoylaminoskupina. Výhodná je alkanoylaminoskupina obsahující 2 až 18 atomů uhlíku, zejména 2 až 12 atomů uhlíku, například 2 až 6 atomů uhlíku.

Alkylenovou skupinou s 1 až 18 atomy uhlíku je rozvětvený nebo nerozvětvený zbytek, jako například methylenová, ethylenová, propylenová, trimethylenová, tetramethylenová, pentamethylenová, hexamethylenová, heptamethylenová, oktamethylenová, dekamethylenová, dodekamethylenová nebo oktadekamethylenová skupina. Výhodná je alkylenová skupina s 1 až 12 atomy uhlíku, zejména alkylenová skupina s 1 až 8 atomy uhlíku.

Alkylovou skupinou s 1 až 4 atomy uhlíku substituovaným cykloalkylenovým kruhem s 5 až 12 atomy uhlíku, který výhodně obsahuje 1 až 3, zejména 1 nebo 2 rozvětvené nebo nerozvětvené alkylové skupiny, je například cyklopentylenový, methylcyklopentylenový, dimethylcyklopentylenový, cyklohexylenový, methylcyklohexylenový, dimethylcyklohexylenový, trimethylcyklohexylenový, terč.butylcyklohexylenový, cykloheptylenový, cyklooktylenový nebo cyklodecylenový kruh. Výhodný je cyklohexylenový a terč.butylcyklohexylenový kruh.

Kyslíkem, sírou nebo skupinou ^^.N-R₁₄ přerušenou alkylenovou skupinou se 2 až 18 atomy uhlíku je například skupina -CH₂-O-CH₂-, -CH₂-S-CH₂-, -CH₂-NH-CH₂-, -CH₂-N(CH₃)-CH₂-, -ch₂-o-ch₂ch₂-o-ch₂- , -ch₂- (o-ch₂ch₂-) ₂o-ch₂- , -ch₂- (o-ch₂ch₂-) ₃o-ch₂- ,

-CH₂- (O-CH₂CH₂-)₄O-CH₂- nebo -CH₂CH₂-S-CH₂CH₂- .

Alkenylenovou skupinou se 2 až 18 atomy uhlíku je například vinylenová, methylvinylenová, oktenylethylenová nebo dodecenethylenová skupina. Výhodná je alkenylenová skupina se 2 až 8 atomy uhlíku.

Alkylidenovou skupinou se 2 až 20 atomy uhlíku je například ethylidenová, propylidenová, butylidenová, pentylidenová, 4-methylpentylidenová, heptylidenová, nonylidenová, tridecylidenová, nonadecylidenová, 1-methylethylidenová,

1-ethylpropylidenová nebo 1-ethylpentylidenová skupina. Výhodná je alkylidenová skupina se 2 až 8 atomy uhlíku.

Fenylalkylidenovou skupinou se 7 až 20 atomy uhlíku je například benzylidenová, 2-fenylethylidenová nebo l-fenyl-2-hexylidenová skupina. Výhodná je fenylalkylidenová skupina se 7 až 9 atomy uhlíku.

Cykloalkylenovou skupinou s 5 až 8 atomy uhlíku je nasycená uhlovodíková skupina se dvěma volnými valencemi a alespoň jednou kruhovou jednotkou, a je jí například cyklopentylenová, cyklohexylenová, cykloheptylenová nebo cyklooktylenová skupina. Výhodná je cyklohexylenová skupina.

Bicykloalkylenovou skupinou se 7 až 8 atomy uhlíku je například bicykloheptylenová nebo bicyklooktylenová skupina.

Nesubstituovanou nebo alkylovou skupinou s 1 až 4 atomy uhlíku substituovanou fenylenovou nebo naftylenovou skupinou je například 1,2-, 1,3- nebo 1,4-fenylenová skupina nebo 1,2-, 1,3-, 1,4-, 1,6-, 1,7-, 2,6- nebo 2,7-naftylenová skupina. Výhodná je 1,4-fenylenová skupina.

Alkylovou skupinou s 1 až 4 atomy uhlíku substituovaným cykloalkylidenovým kruhem s 5 až 8 atomy uhlíku, který výhodně obsahuje 1 až 3, zejména 1 nebo 2 rozvětvené nebo nerozvětvené alkylové skupiny, je například cyklopentylidenový, methylcyklopentylidenový, dimethylcyklopentylidenový, cyklohexylidenový, methylcyklohexylidenový, dimethylcyklohexylidenový, trimethylcyklohexylidenový, terč.butylcyklohexylidenový, cykloheptylidenový nebo cyklooktylidenový kruh. Výhodný je cyklohexylidenový a terč.butylcyklohexylidenový kruh.

Jednomocným, dvoumocným nebo třímocným kationtem kovu je například kation alkalického kovu, kovu alkalické zeminy nebo hliníku, například Na⁺, K⁺, Mg⁺⁺, Ca⁺⁺ nebo Al⁺⁺⁺.

Výhodné jsou kompozice, která jako složku (b) obsahují alespoň jednu sloučeninu obecného vzorce I, ve kterém, pokud n má hodnotu 2,

R_x představuje skupinu -R₁₂-X-R₁₃-, symboly R₁₂ a R₁₃ znamenají fenylenová skupiny,

X představuje atom kyslíku nebo skupinu -NR₃₁-, a

R₃₁ znamená alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku.

Výhodné jsou rovněž kompozice, které jako složku (b) obsahují alespoň jednu sloučeninu obecného vzorce I, ve kterém, pokud n má hodnotu 1,

R₃ představuje nesubstituovanou nebo alkylovou skupinou s až 4 atomy uhlíku, alkoxyskupinou s 1 až 4 atomy uhlíku, alkylthioskupinou s 1 až 4 atomy uhlíku, hydroxyskupinou, halogenem, aminoskupinou, alkylaminoskupinou s 1 až 4 atomy uhlíku nebo di(alkyl)aminoskupinou s 1 až 4 atomy uhlíku v každé alkylové části substituovanou naftylovou skupinu, fenanthrylovou skupinu, thienylovou skupinu, dibenzofurylovou skupinu, karbazolylovou skupinu, fluorenylovou skupinu, nebo zbytek obecného vzorce II

symboly R₇, R₈, R₉, R₁₀ a R_X1 nezávisle na sobě znamenají vždy atom vodíku, atom chloru, atom bromu, hydroxyskupinu, alkylovou skupinu s 1 až 18 atomy uhlíku, kyslíkem nebo sírou přerušenou alkylovou skupinu se 2 až 18 atomy uhlíku, alkoxyskupinu s 1 až 18 atomy uhlíku, kyslíkem nebo sírou přerušenou alkoxyskupinu se 2 až 18 atomy uhlíku, alkylthioskupinu s 1 až 18 atomy uhlíku, alkenyloxyskupinu se 3 až 12 atomy uhlíku, alkinyloxyskupinu se 3 až 12 atomy uhlíku, fenylalkylovou skupinu se 7 až 9 atomy uhlíku, fenylalkoxyskupinu se 7 až 9 atomy uhlíku, nesubstituovanou nebo alkylovou skupinou s 1 až 4 atomy uhlíku substituovanou fenylovou skupinu, fenoxyskupinu, cyklohexylovou skupinu, cykloalkoxyskupinu s 5 až 8 atomy uhlíku, alkylaminoskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, di (alkyl) aminoskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku.v každé alkylové části, alkanoylovou skupinu s 1 až 12 atomy uhlíku, kyslíkem nebo sírou přerušenou alkanoylovou skupinu se 3 až 12 atomy uhlíku, alkanoyloxyskupinu s 1 až 12 atomy uhlíku, kyslíkem nebo sírou přerušenou alkanoyloxyskupinu se 3 až 12 atomy uhlíku, alkanoylaminoskupinu s 1 až 12 atomy uhlíku, alkenoylovou skupinu se 3 až 12 atomy uhlíku, alkenoyloxyskupinu se 3 až 12 atomy uhlíku, cyklohexylkarbonylovou skupinu, cyklohexylkarbonyloxyskupinu, benzoylovou skupinu nebo alkylovou skupinou s 1 až 4 atomy uhlíku substituovanou benzoylovou skupinu, benzoyloxyskupinu nebo alkylovou skupinou s 1 až 4 atomy uhlíku substituovanou benzoyloxyskupinu, skupinu obecného vzorce ⁰ V ^{c —R}ts nebo ⁰ γ C-O-R₂₃R-|g H Rj2 nebo dále v obecném vzorci II zbytky R₇ a R_s nebo zbytky R_s a R_u společně s atomy uhlíku, na které jsou navázány, tvoří benzenový kruh,

R_1S znamená hydroxyskupinu, alkoxyskupinu s 1 až 12 atomy /R₂4 uhlíku nebo skupinu —Ν_χ ,

R₂5 symboly R₁₀ a R₁₉ nezávisle na sobě znamenají vždy atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku,

R₂₀ představuje atom vodíku,

R₂₁ znamená atom vodíku, fenylovou skupinu, alkylovou skupinu s 1 až 18 atomy uhlíku, kyslíkem nebo sírou přerušenou alkylovou skupinu se 2 až 18 atomy uhlíku, fenylalkylovou skupinu se 7 až 9 atomy uhlíku, kyslíkem nebo sírou přerušenou, nesubstituovanou nebo na fenylové části jednou až třemi alkylovými skupinami vždy s 1 až 4 atomy uhlíku substituovanou fenylalkylovou skupinu se 7 až 18 atomy uhlíku, nebo dále zbytky R₂₀ a R₂₁ společně s atomy uhlíku, na které jsou navázány, tvoří nesubstituovaný nebo jednou až třemi alkylovými skupinami vždy s 1 až 4 atomy uhlíku substituovaný cyklohexylenový kruh,

R, znamená atom vodíku, alkanoylovou skupinu s 1 až 18 atomy uhlíku, alkenoylovou skupinu se 3 až 18 atomy uhlíku, kyslíkem nebo sírou přerušenou alkanoylovou skupinu se 3 až 12 atomy uhlíku, di(alkyl)fosfonátovou skupinou s 1 až 6 atomy uhlíku v každé alkylové části substituovanou alkanoylovou skupinu se 2 až 12 atomy uhlíku, cykloalkylkarbonylovou skupinu se 6 až 9 atomy uhlíku, benzoylovou skupinu, skupinu

O II — C-R₂—C•R

nebo

O

II —C ^— RfT^-

symboly R₂₄ a R₂₅ nezávisle na sobě představují vždy atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 12 atomy uhlíku,

R₂₆ znamená atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku,

R₂₇ představuje alkylenovou skupinu s 1 až 12 atomy uhlíku, alkenylenovou skupinu se 2 až 8 atomy uhlíku, alkylidenovou skupinu se 2 až 8 atomy uhlíku, fenylalkylidenovou skupinu se 7 až 12 atomy uhlíku, cykloalkylenovou skupinu s 5 až 8 atomy uhlíku nebo fenylenovou skupinu,

R₂₈ znamená hydroxyskupinu, alkoxyskupinu s 1 až 12 atomy /^24 uhlíku nebo skupinu —N ,

R₂₅

R₂₉ představuje atom kyslíku nebo skupinu -NH-,

R₃₀ znamená alkylovou skupinu s 1 až 18 atomy uhlíku nebo fenylovou skupinu, a s má hodnotu 1 nebo 2.

Výhodné jsou také kompozice, které jako složku (b) obsahují alespoň jednu sloučeninu obecného vzorce I, ve kterém, pokud n má hodnotu 1,

R_x představuje fenanthrylovou skupinu, thienylovou skupinu, dibenzofurylovou skupinu, nesubstituovanou nebo alkylovou skupinou s 1 až 4 atomy uhlíku substituovanou karbazolylovou skupinu nebo fluorenylovou skupinu, nebo R_x představuje zbytek obecného vzorce II

(II) symboly R₇, R_e, R₉, R₁₀ a R_X1 nezávisle na sobě znamenají vždy atom vodíku, atom chloru, hydroxyskupinu, alkylovou skupinu s 1 až 18 atomy uhlíku, alkoxyskupinu s 1 až 18 atomy uhlíku, alkylthioskupinu s 1 až 18 atomy uhlíku, alkenyloxyskupinu se 3 až 4 atomy uhlíku, alkinyloxyskupinu se 3 až 4 atomy uhlíku, alkanoyloxyskupinu se 2 až 18 atomy uhlíku, fenylovou skupinu, benzoylovou skupinu, benzoyloxyskupinu nebo skupinu obecného vzorce ^20 ^21 — o —C — c —o—FL, i i ²³

H R₂₂

R₂₀ představuje atom vodíku,

R₂₁ znamená atom vodíku, fenylovou skupinu nebo alkylovou skupinu s 1 až 18 atomy uhlíku, nebo dále zbytky R₂₀ a R₂₁ společně s atomy uhlíku, na které jsou navázány, tvoří nesubstituovaný nebo jednou až třemi alkylovými skupinami vždy s 1 až 4 atomy uhlíku substituovaný cyklohexylenový kruh,

R₂₂ představuje atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, a

R₂₃ znamená atom vodíku, alkanoylovou skupinu s 1 až 18 atomy uhlíku nebo benzoylovou skupinu.

Obzvláště výhodné jsou kompozice, které jako složku (b) obsahují alespoň jednu sloučeninu obecného vzorce I, ve kterém, pokud n má hodnotu 1, symboly R₇, R_a, R₉, R₁₀ a R_u nezávisle na sobě znamenají vždy atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 12 atomy uhlíku, alkoxyskupinu s 1 až 12 atomy uhlíku, alkylthioskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, alkanoyloxyskupinu se 2 až 12 ^20 ^21 atomy uhlíku, skupinu —o — C — C — O — R i i ²³

H R₂₂ nebo fenylovou skupinu, symboly R₂₀, R₂₁ a R₂₂ představují atomy vodíku, a

R₂₃ znamená atom vodíku nebo alkanoylovou skupinu s 1 až 18 atomy uhlíku.

Zvláště zajímavé jsou kompozice, které obsahují jako složku (b) alespoň jednu sloučeninu obecného vzorce I, ve kterém symboly R₂, R₃, R₄ a R_s nezávisle na sobě představují vždy atom vodíku, atom chloru, alkylovou skupinu s 1 až 18 atomy uhlíku, benzylovou skupinu, fenylovou skupinu, cykloalkylovou skupinu s 5 až 8 atomy uhlíku, alkoxyskupinu s 1 až 18 atomy uhlíku, alkylthioskupinu s 1 až 18 atomy uhlíku, alkanoyloxyskupinu s 1 až 18 atomy uhlíku, alkanoylaminoskupinu s 1 až 18 atomy uhlíku, alkenoyloxyskupinu se 3 až 18 atomy uhlíku nebo benzoyloxyskupinu, nebo dále zbytky R₂ a R₃ nebo zbytky R₃ a R₄ nebo zbytky R₄ a R_s společně s atomy uhlíku, na které jsou navázány, tvoří benzenový kruh, nebo R₄ dále znamená skupinu - (CH₂)_P-COR_1S nebo -(CH₂)_qOH, nebo pokud symboly R₃, R₅ a R₆ znamenají atomy vodíku, R₄ dále znamená zbytek obecného vzorce III,

R_1S znamená hydroxyskupinu, alkoxyskupinu s 1 až 12 atomy /R₂4 uhlíku nebo skupinu —ν , ^25 symboly R₁₆ a R₁₇ představují methylové skupiny nebo společně s atomem uhlíku, na který jsou navázány, tvoří nesubstituovaný nebo jednou až třemi alkylovými skupinami vždy s 1 až 4 atomy uhlíku substituovaný cykloalkylidenový kruh s 5 až 8 atomy uhlíku, symboly R₂₄ a R_2S nezávisle na sobě představují vždy atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 12 atomy uhlíku, p má hodnotu 1 nebo 2, a q má hodnotu 2, 3, 4, 5 nebo 6.

Zvláště zajímavé jsou rovněž kompozice, které obsahuji jako složku (b) alespoň jednu sloučeninu obecného vzorce I, ve kterém alespoň dva ze zbytků R₂, R₃, R₄ a R₅ znamenají atomy vodíku.

Obzvláště zajímavé jsou kompozice, které obsahují jako složku (b) alespoň jednu sloučeninu obecného vzorce I, ve kterém symboly R₃ a R_s znamenají atomy vodíku.

Zcela obzvláště zajímavé jsou kompozice, které obsahují jako složku (b) alespoň jednu sloučeninu obecného vzorce I,

ve	kterém
r₂	představuje alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku,
r₃	znamená atom vodíku,
r₄	představuje alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku,
	nebo pokud R₆ znamená atom vodíku, R₄ představuje dále
	zbytek obecného vzorce III,
r₅	znamená atom vodíku, a

symboly R_lg a R₁₇ společně s atomem uhlíku, na který jsou navázány, tvoří nesubstituovaný nebo alkylovou skupinou s 1 až 4 atomy uhlíku substituovaný cyklohexylidenový kruh.

Následující sloučeniny jsou příklady sloučenin typu benzofuran-2-onu, které jsou obzvláště vhodné jako složka (b) v kompozici podle vynálezu: 3-[4-(2-acetoxyethoxy)fenyl]-5,7-diterc.butylbenzofuran-2-on, 5,7-diterc.butyl-3 -[4-(2-stearoyloxyethoxy)fenyl]benzofuran-2-on, 3,3'-bis [5,7-diterc.butyl-3- (4-[2-hydroxyethoxy)fenyl]benzofuran-2-on], 5,7-diterc.butyl-3-(4-ethoxyfenyl)benzofuran-2-on, 3-(4-acetoxy-3,5-dimethylfenyl)-5,7-diterc.butylbenzofuran-2-on, 3 - (3,5-dimethyl-4-pivaloyloxyfenyl)-5,7-diterc.butylbenzofuran-2 -on, 5,7-diterc.butyl-3-fenylbenzofuran-2-on, 5,7-diterc.bu31 tyl-3 - (3,4-dimethylfenyl)benzofuran-2-on a 5,7-diterc.butyl-3 - (2,3-dimethylfenyl)benzofuran-2-on.

Obzvláště zajímavé jsou rovněž kompozice, které obsahují jako složku (b) alespoň jednu sloučeninu obecného vzorce V

(V) ve kterém

R₂ představuje atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku,

R₃ znamená atom vodíku, r₄ představuje atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku nebo zbytek obecného vzorce lila

R_s znamená atom vodíku, symboly R₇, R„, R₉, R₁₀ a R_X1 nezávisle na sobě představují vždy atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, alkoxyskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, alkanoyloxyskupinu se 2 až 6 atomy uhlíku nebo skupinu ^20 ^21 — O —C — C —O —R₂₃i i ²³

H R₂₂ s podmínkou, že alespoň dva ze zbytků R₇, R₈, R₉, R₁₀ a

R_1X představují atomy vodíku, symboly R₁₆ a R₁₇ společně s atomem uhlíku, na který jsou navázány, tvoří nesubstituovaný nebo alkylovou skupinou s 1 až 4 atomy uhlíku substituovaný cyklohexylidenový kruh, symboly R₂₀, R₂i ^a R₂₂ znamenají atomy vodíku, a

R₂₃ představuje atom vodíku nebo alkanoylovou skupinu s 1 až 18 atomy uhlíku.

Obzvláště výhodné jsou kompozice, které obsahují jako složku (b) alespoň jednu sloučeninu vzorce Va nebo Vb

(Va) (Vb) nebo směs sloučenin vzorce Va a Vb.

Sloučeniny typu benzofuran-2-onu jako složka (b) kompozice podle vynálezu jsou známé z literatury a jejich příprava je popsána například v následujících patentových spisech USA: U.S.4 325 863, U.S.4 388 244, U.S.5 175 312,

U.S.5 252 643, U.S.5 216 052, U.S.5 369 159, U.S.5 488 117, U.S.5 356 966, U.S.5 367 008, U.S.5 428 162, U.S.5 428 177 nebo U.S.5 516 920.

Zajímavé jsou kompozice, které ve složce (c) obsahují alespoň jeden zbytek obecného vzorce XII nebo XIII

ve kterých

G představuje atom vodíku nebo methylovou skupinu, a symboly G_x a G₂ znamenají vždy atom vodíku nebo methylovou skupinu nebo společně představují atom kyslíku.

Zvláště zajímavé jsou kompozice, které jako složku (c) obsahují alespoň jednu sloučeninu vybranou ze soubouru zahrnujícího stéricky bráněné aminy patřící do skupin sloučenin popsaných pod body (a') až (g), které obsahují alespoň jeden zbytek obecného vzorce XII nebo XIII.

(a') Sloučeniny obecného vzorce Xlla

(Xlla) ve kterém n je číslo od 1 do 4, symboly G a G_x nezávisle na sobě představují vždy atom vodíku nebo methylovou skupinu,

G_1X představuje atom vodíku, 0’, hydroxyskupinu, skupinu NO, -CH₂CN, alkylovou skupinu s 1 až 18 atomy uhlíku, alkenylovou skupinu se 3 až 8 atomy uhlíku, alkinylovou skupinu se 3 až 8 atomy uhlíku, aralkylovou skupinu se 7 až 12 atomy uhlíku, alkoxyskupinu s 1 až 18 atomy uhlíku, cykloalkoxyskupinu s 5 až 8 atomy uhlíku, fenylalkoxyskupinu se 7 až 9 atomy uhlíku, alkanoylovou skupinu s 1 až 8 atomy uhlíku, alkenoylovou skupinu se až 5 atomy uhlíku, alkanoyloxyskupinu s 1 až 18 atomy uhlíku, benzyloxyskupinu, glycidylovou skupinu nebo skupinu -CH₂CH (OH)-Z, přičemž G_1X výhodně představuje atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, allylovou skupinu, benzylovou skupinu, acetylovou skupinu nebo akryloylovou skupinu, a

Z znamená atom vodíku, methylovou skupinu nebo fenylovou skupinu, a pokud n má hodnotu 1,

G₁₂ znamená atom vodíku, popřípadě jedním nebo několika atomy kyslíku přerušenou alkylovou skupinu s 1 až 18 atomy uhlíku, kyanethylovou skupinu, benzylovou skupinu, glycidylovou skupinu,· jednovazný zbytek alifatické, cykloalifatické, aralifatické, nenasycené nebo aromatické karboxylové kyseliny, karbamové kyseliny nebo kyseliny obsahující fosfor nebo jednovazný silylový zbytek, výhodně zbytek alifatické karboxylové kyseliny se 2 až 18 atomy uhlíku, cykloalifatické karboxylové kyseliny se 7 až 15 atomy uhlíku, a,β-nenasycené karboxylové kyseliny se 3 až 5 atomy uhlíku nebo aromatické karboxylové kyseliny se 7 až 15 atomy uhlíku, přičemž karboxylová kyselina může být v alifatické, cykloalifatické nebo aromatické části substituována jednou až třemi skupinami -COOZ₁₂, a

Z₁₂ představuje atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 2 0 atomy uhlíku, alkenylovou skupinu se 3 až 12 atomy uhlíku, cykloalkylovou skupinu s 5 až 7 atomy uhlíku, fenylovou skupinu nebo benzylovou skupinu, pokud n má hodnotu 2,

G₁₂ znamená alkylenovou skupinu se 2 až 12 atomy uhlíku, alkenylenovou skupinu se 4 až 12 atomy uhlíku, xylylenovou skupinu, dvojvazný zbytek alifatické, cykloalifatické, aralifatické nebo aromatické dikarboxylové kyseliny, dikarbamové kyseliny nebo kyseliny obsahující fosfor nebo dvojvazný silylový zbytek, výhodně zbytek alifatické dikarboxylové kyseliny se 2 až 36 atomy uhlíku, cykloalifatické nebo aromatické dikarboxylové kyseliny s 8 až 14 atomy uhlíku, nebo alifatické, cykloalifatické nebo aromatické dikarbamové kyseliny s 8 až 14 atomy uhlíku, přičemž dikarbamové kyselina může být v alifatické, cykloalifatické nebo aromatické části substituována jednou nebo dvěma skupinami -COOZ_12z pokud n má hodnotu 3,

G₁₂ znamená trojvazný zbytek alifatické, cykloalifatické nebo aromatické trikarboxylové kyseliny, která může být v alifatické, cykloalifatické nebo aromatické části substituována skupinou -COOZ₁₂, aromatické trikarbamové kyseliny nebo kyseliny obsahující fosfor nebo trojvazný silylový zbytek, a pokud n má hodnotu 4,

G₁₂ znamená čtyřvazný zbytek alifatické, cykloalifatické nebo aromatické tetrakarboxylové kyseliny.

Uvedenými zbytky karboxylových kyselin jsou přitom zbytky obecného vzorce (-CO)„R, kde má n výše uvedený význam a význam symbolu R vylývá z výše uvedené definice.

Pokud libovolné substituenty znamenají alkylovou skupinu s 1 až 12 atomy uhlíku, představují například methylovou, ethylovou, n-propylovou, n-butylovou, sek.butylovou, terč.butylovou, n-hexylovou, n-oktylovou, 2-ethylhexylovou, n-nonylovou, n-decylovou, n-undecylovou nebo n-dodecylovou skupinu.

Ve významu alkylové skupiny s 1 až 18 atomy uhlíku může

G_X1 nebo G₁₂ představovat například výše uvedené skupiny a navíc například n-tridecylovou, n-tetradecylovou, n-hexadecy36 lovou nebo n-oktadecylovou skupinu.

Pokud G_u znamená alkenylovou skupinu se 3 až 8 atomy uhlíku, může se jednat například o 1-propenylovou, allylovou, methylallylovou, 2-butenylovou, 2-pentenylovou, 2-hexenylovou, 2-oktenylovou nebo 4-terc.butyl-2-butenylovou skupinu.

Gn ve významu alkinylové skupiny se 3 až 8 atomy uhlíku představuje výhodně propargylovou skupinu.

Ve významu aralkylové skupiny se 7 až 12 atomy uhlíku G_u představuje zejména fenethylovou skupinu a především benzylovou skupinu.

Gu ve významu alkanoylové skupiny s 1 až 8 atomy uhlíku znamená například formylovou, propionylovou, butyrylovou, oktanoylovou skupinu, ale výhodně acetylovou skupinu, a ve významu alkenoylové skupiny se 3 až 5 atomy uhlíku zejména akryloylovou skupinu.

Pokud G₁₂ znamená jednovazný zbytek karboxylové kyseliny, představuje například zbytek kyseliny octové, kyseliny kapronové, kyseliny stearové, kyseliny akrylové, kyseliny methakrylové, kyseliny benzoové nebo kyseliny β-(3,5-diterc.butyl-4-hydroxyfenyl)propionové.

Pokud G₁₂ znamená jednovazný silylový zbytek, pak G₁₂představuje například zbytek obecného vzorce -(CjH_2j)-Si(Z)₂Z, kde j. znamená celé číslo z rozmezí od 2 do 5, a symboly Z' a Z nezávisle na sobě představují vždy alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku nebo alkoxyskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku.

Pokud G₁₂ znamená dvojvazný zbytek dikarboxylové kyseliny, představuje například zbytek kyseliny malonové, kyseliny jantarové, kyseliny glutarové, kyseliny adipové, kyseliny, korkové, kyseliny sebakové, kyseliny maleinové, kyseliny itakonové, kyseliny ftalové, kyseliny dibutylmalonové, kyseliny dibenzylmalonové, kyseliny butyl-(3,5-diterc.bu- 37 tyl-4-hydroxybenzyl)malonové nebo kyseliny bicykloheptendi karboxylové nebo zbytek obecného vzorce

O

II c— _ / ^c\ c—

II o

ve kterém Z₁₃ znamená atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 12 atomy uhlíku nebo alkoxyskupinu s 1 až 12 atomy uhlíku. Zejména výhodným významem symbolu Z₁₃ je atom vodíku, alkylová skupina s 1 až 4 atomy uhlíku nebo alkoxyskupina s 1 až 4 atomy uhlíku, zejména alkoxyskupina s 1 až 4 atomy uhlíku v poloze para, například p-methoxyskupina.

Pokud G₁₂ znamená trojvazný zbytek trikarboxylové kyseliny, představuje například zbytek kyseliny trimellitové, kyseliny citrónové nebo kyseliny nitrilotrioctové.

Pokud G₁₂ znamená čtyřvazný zbytek tetrakarboxylové kyseliny, představuje například čtyřvazný zbytek butan-1,2,3,4 -tetrakarboxylové kyseliny nebo pyromellitové kyseliny.

Pokud G₁₂ znamená dvoj vazný zbytek dikarbamové kyseliny, představuje například zbytek kyseliny hexamethylendikarbamové nebo kyseliny 2,4 -tolylendikarbamové.

Výhodné jsou slopučeniny obecného vzorce Xlla, ve kterém G představuje atom vodíku, G_u znamená atom vodíku nebo methylovou skupinu, n má hodnotu 2 a G₁₂ představuje diacylový zbytek alifatické dikarboxylové kyseliny se 4 až 12 atomy uhlíku.

Mezi příklady polyalkylpiperidinových sloučenin této skupiny patří následující sloučeniny:

1)

2)

4-hydroxy-2,2,6,6 -tetramethylpiperidin 1-allyl-4-hydroxy-2,2,6,6-tetramethylpiperidin

3) l-benzyl-4-hydroxy-2,2,6,6-tetramethylpiperidin

4) 1-(4-terc.butyl-2-butenyl)-4-hydroxy-2,2,6,6-tetramethylpiperidin

5) 4-stearoyloxy-2,2,6,6-tetramethylpiperidin

6) l-ethyl-4-salicyloyloxy-2,2,6,6-tetramethylpiperidin

7) 4-methakryloyloxy-1,2,2,6,6-pentamethylpiperidin

8) 1,2,2,6,6-pentamethylpiperidin-4-yl-β-(3,5-diterc.butyl-4-hydroxyf enyl) propionát

9) di(l-benzyl-2,2,6,6-tetramethylpiperidin-4-yl)maleát

10) di(2,2,6,6 -tetramethylpiperidin-4-yl)sukcinát

11) di(2,2,6,6-tetramethylpiperidin-4-yl)glutarát

12) di(2,2,6,6-tetramethylpiperidin-4-yl)adipát

13) di(2,2,6,6-tetramethylpiperidin-4-yl)sebakát

14) di(1,2,2,6,6-pentamethylpiperidin-4-yl)sebakát

15) di(1,2,3,6-tetramethyl-2,6-diethylpiperidin-4-yl)sebakát

16) di(l-allyl-2,2,6,6-tetramethylpiperidin-4-yl)ftalát

17) l-hydroxy-4-β-kyanethyloxy-2,2,6,6-tetramethylpiperidin

18) l-acetyl-2,2,6,6 -tetramethylpiperidin-4-yl-acetát

19) tri(2,2,6,6-tetramethylpiperidin-4-ylester kyseliny trimellitové

20) l-akryloyl-4-benzyloxy-2,2,6,6-tetramethylpiperidin

21) di(2,2,6,6-tetramethylpiperidin-4-yl)ester kyseliny diet hylma1onové

22) di(1,2,2,6,6-pentamethylpiperidin-4-yl)ester kyseliny dibutylmalonové

23) di(1,2,2,6,6-pentamethylpiperidin-4-yl)ester butyl-(3,5-diterc.butyl-4-hydroxybenzyl)malonové kyseliny

24) di-(l-oktyloxy-2,2,6,6 -tetramethylpiperidin-4-yl)-sebakát

25) di(l-cyklohexyloxy-2,2,6,6-tetramethylpiperidin-4-yl)-sebakát

26) hexan-1,6'-bis(4-karbamoyloxy-l-n-butyl-2,2,6,6-tetra methylpiperidin)

27) toluen-2',4'-bis(4-karbamoyloxy-l-n-propyl-2,2,6,6- tetramethylpiperidin)

28) dimethylbis(2,2,6,6-tetramethylpiperidin-4-oxy)silan

29) fenyltris(2,2,6,6-tetramethylpiperidin-4-oxy)silan

30) tris(1-propyl-2,2,6,6-tetramethylpiperidin-4-yl)fosfit

31) tris(1-propyl-2,2,6,6-tetramethylpiperidin-4-yl)fosfát

32) fenyl[bis(1,2,2,6,6-pentamethylpiperidin-4-yl)]fosfonát

33) 4-hydroxy-1,2,2,6,6-pentamethylpiperidin

34) 4-hydroxy-N-hydroxyethyl-2,2,6,6-tetramethylpiperidin

35) 4-hydroxy-N-(2-hydroxypropyl)-2,2,6,6-tetramethylpiperidin

36) l-glycidyl-4-hydroxy-2,2,6,6-tetramethylpiperidin.

Obzvláště výhodnou sloučeninou obecného vzorce XIla je sloučenina vzorce H7

(H7) (b) Sloučeniny obecného vzorce Xllb

(Xllb) ve kterém n je číslo 1 nebo 2, symboly G, G_x a G_1X mají významy definované pod bodem (a),

G₁₃ představuje atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 12 atomy uhlíku, hydroxyalkylovou skupinu se 2 až 5 atomy uhlíku, cykloalkylovou skupinu s 5 až 7 atomy uhlíku, aralkylovou skupinu se 7 až 8 atomy uhlíku, alkanoylovou skupinu s 2 až 18 atomy uhlíku, alkenoylovou skupinu se 3 až 5 atomy uhlíku, benzoylovou skupinu nebo skupinu obecného vzorce

pokud n má hodnotu 1,

G₁₄ znamená atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 18 atomy uhlíku, alkenylovou skupinu se 3 až 8 atomy uhlíku, cykloalkylovou skupinu s 5 až 7 atomy uhlíku, alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku substituovanou hydroxyskupinou, kyanoskupinou, nebo karbamidoskupinou, skupinu obecného vzorce vzorce -CONH-Z, kde alkoxykarbonylovou skupinou glycidylovou skupinu, nebo -CH₂-CH(OH)-Z nebo obecného

Z znamená atom vodíku, methylovou skupinu nebo fenylovou skupinu, a pokud n má hodnotu 2,

G₁₄ znamená alkylenovou skupinu s 2 až 12 atomy uhlíku, arylenovou skupinu se 6 až 12 atomy uhlíku, xylylenovou skupinu, skupinu vzorce -CH₂-CH (OH)-CH₂- nebo skupinu obecného vzorce -CH₂-CH (OH) -CH₂-O-D-O-, kde

D znamená alkylenovou skupinu se 2 až 10 atomy uhlíku, arylenovou skupinu se 6 až 15 atomy uhlíku nebo cykloalkylenovou skupinu se 6 až 12 atomy uhlíku, nebo za předpokladu, že neznamená alkanoylovou skupinu, alkenoylovou skupinu nebo benzoylovou skupinu, může G₁₄ představovat rovněž 1-oxoalkylenovou skupinu se 2 až 12 atomy uhlíku, dvojvazný zbytek alifatické, cykloalifatické nebo aromatické dikarboxylové kyseliny nebo dikarbamové kyseliny nebo rovněž skupinu -C0-, nebo pokud n má hodnotu 1, symboly G₁₃ a G₁₄ společně mohou znamenat dvojvazný zbytek alifatické, cykloalifatické nebo aromatické 1,2- nebo 1,3-dikarboxylové kyseliny.

Pokud libovolné substituenty znamenají alkylovou skupinu s 1 až 12 atomy uhlíku nebo s 1 až 18 atomy uhlíku, mají význam uvedený výše pod bodem (a').

Pokud libovolné substituenty znamenají cykloalkylovou skupinu s 5 až 7 atomy uhlíku, představují zejména cyklohexylovou skupinu.

Ve významu aralkylové skupiny se 7 až 8 atomy uhlíku představuje G₁₃ zejména fenylethylovou skupinu nebo především benzylovou skupinu. Ve významu hydroxyalkylové skupiny se 2 až 5 atomy uhlíku představuje G₁₃ zejména 2-hydroxyethylovou skupinu nebo 2-hydroxypropylovou skupinu.

Symbolem G₁₃ ve významu alkanoylové skupiny se 2 až 18 atomy uhlíku je například propionylová, butyrylová, oktanoylová, dodekanoylová, hexadekanoylová nebo oktadekanoylová skupina, ale výhodně acetylová skupina, a ve významu alkenoylové skupiny se 3 až 5 atomy uhlíku zejména akryloylová skupina.

Pokud G₁₄ znamená alkenylovou skupinu se 2 až 8 atomy uhlíku, jedná se například o allylovou, methallylovou, 2-butenylovou, 2-pentenylovou, 2-hexenylovou nebo 2-oktenylovou skupinu.

G₁₄ ve významu hydroxyskupinou, kyanoskupinou, alkoxykarbonylovou skupinou nebo karbamidoskupinou substituované alkylové skupiny s 1 až 4 atomy uhlíku může představovat například 2-hydroxyethylovou, 2-hydroxypropylovou, 2-kyanethylovou, methoxykarbonylmethylovou, 2-ethoxykarbonylethylovou, 2-aminokarbonylpropylovou nebo 2 -(dimethylaminokarbonyl)ethylovou skupinu.

Pokud libovolné substituenty představují alkylenovou skupinu se 2 až 12 atomy uhliku, jedná se například o ethylenovou, propylenovou, 2,2-dimethylpropylenovou, tetramethylenovou, hexamethylenovou, oktamethylenovou, dekamethylenovou nebo dodekamethylenovou skupinu.

Pokud libovolné substituenty znamenají arylenovou skupinu se 6 až 15 atomy uhlíku, představují například o-, mnebo p-fenylenovou skupinu, 1,4-naftylenovou skupinu nebo 4,4'-difenylenovou skupinu.

Jako cykloalkylenovou skupinu se 6 až 12 atomy uhlíku je třeba uvést zvláště cyklohexylenovou skupinu.

Výhodné jsou sloučeniny obecného vzorce XIIb, ve kterém n má hodnotu 1 nebo 2, G představuje atom vodíku, G_X1 znamená atom vodíku nebo methylovou skupinu, G₁₃ představuje atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 12 atomy uhliku nebo skupinu obecného vzorce

a G₁₄ v případě, že n má hodnotu 1, znamená atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 12 atomy uhlíku a v případě, že n má hodnotu 2, znamená alkylenovou skupinu se 2 až 8 atomy uhlíku nebo 1-oxoalkylenovou skupinu se 2 až 8 atomy uhlíku.

37) Ν,N'-bis(2,2,6,6 -tetramehylpiperidin-4-yl)hexamethylen-1,6-diamin

38) N,N'-bis(2,2,6,6-tetramehylpiperidin-4-yl)hexamethylen-1,6-diacetamid

39) bis(2,2,6,6-tetramehylpiperidin-4-yl)amin

40) 4-benzoylamino-2,2,6,6 -tetramehylpiperidin

41) N,N'-bis(2,2,6,6 -tetramehylpiperidin-4-yl)-Ν,N'-dibutyladipamid

42) N,N'-bis(2,2,6,6 -tetramehylpiperidin-4-yl)-Ν,N'-dicyklohexyl- 2-hydroxypropylen-1,3-diamin

43) Ν,N'-bis(2,2,6,6 -tetramehylpiperidin-4-yl)-p-xylylendiamin

44) Ν,N'-bis(2,2,6,6-tetramehylpiperidin-4-yl)sukcindiamid

45) di(2,2,6,6-tetramehylpiperidin-4-yl)ester N-(2,2,6,6-tetramehylpiperidin-4-yl)-β-aminodipropionové kyseliny

46) sloučenina vzorce ch₃

47) 4 -(bis-2-hydroxyethylamino)-1,2,2,6,6-pentamethylpiperidin

48) 4-(3-methyl-4-hydroxy-5-terč.butylbenzamido)-2,2,6,6-tetramehylpiperidin

49) 4-methakrylamido-1,2,2,6,6-pentamethylpiperidin (c) Sloučeniny obecného vzorce XIIc ϊ ³ θ,

G —CH,^| / '

CH.

O

CH.

'3 (XIIc) ve kterém je číslo 1 nebo 2 symboly G, Gj. a G_X1 mají významy definované pod bodem (a'), a pokud n má hodnotu 1,

G₁₅ znamená alkylenovou skupinu se 2 až 8 atomy uhlíku, hydroxyalkylenovou skupinu se 2 až 8 atomy uhlíku nebo acyloxyalkylenovou skupinu se 4 až 22 atomy uhlíku, a pokud n má hodnotu 2,

G_1S znamená skupinu vzorce (-CH₂) ₂C (CH₂-) ₂.

Pokud G₁₅ znamená alkylenovou skupinu se 2 až 8 atomy uhlíku nebo hydroxyalkylenovou skupinu se 2 až 8 atomy uhlíku, představuje například ethylenovou, 1-methylethylenovou, propylenovou, 2-ethylpropylenovou nebo 2-ethyl-2-hydroxymethylpropylenovou skupinu.

Ve významu acyloxyalkylenové skupiny se 4 až 22 atomy uhlíku znamená G₁₅ například 2-ethyl-2-acetoxymethylpropylenovou skupinu.

50) 9-aza-8,8,10,10-tetramethyl-l,5-dioxaspiro[5,5]undekan

51) 9-aza-8,8,10,10-tetramethyl-3-ethyl-1,5-dioxaspiro[5,5]undekan

52) 8-aza-2,7,7,8,9,9-hexamethyl-l,4-dioxaspiro[4,5] děkan

53) 9-aza-3-hydroxymethyl-3-ethyl-8,8,9,10,10-pentamethyl-1,5-dioxaspiro[5,5]undekan

54) 9-aza-3-ethyl-3-acetoxymethyl-9-acetyl-8,8,10,10-tetra methyl-1,5-dioxaspiro[5,5]undekan

55) 2,2,6,6-tetramethylpiperidin-4-spiro-2'-(1',3'-dioxan)

- 5 '-spiro-5 - (1, 3 -dioxan) -2-spiro-4 - (2',2',6',6' - tet ramethylpiper idin) (ď) Sloučeniny obecných vzorců Xlld, Xlle a Xllf

(XHf) ve kterých n je číslo 1 nebo 2, symboly G, G_x a G_1X mají významy definované pod bodem (a'),

G_1S představuje atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 12 atomy uhlíku, allylovou skupinu, benzylovou skupinu, glycidylovou skupinu nebo alkoxyalkylovou skupinu se 2 až 6 atomy uhlíku, a pokud n má hodnotu 1,

G_x7 představuje atom vodíku, alkylovou skupinu s atomy uhlíku, alkenylovou skupinu se 3 až uhlíku, aralkylovou skupinu se 7 až 9 atomy cykloalkylovou skupinu s 5 až 7 atomy hydroxyalkylovou skupinu se 2 až 4 atomy alkoxyalkylovou skupinu se 2 až 6 atomy arylovou skupinu se 6 až 10 atomy uhlíku, skupinu nebo skupinu obecného vzorce obecného vzorce - (CH₂) _P-O-CO-Q, kde až 12 5 atomy uhlíku, uhlíku, uhlíku, uhlíku, glycidylovou - (CH₂)_P-COO-Q nebo p má hodnotu 1 nebo 2, a

Q představuje alkylovou nebo fenylovou skupinu, pokud n má hodnotu 2, skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku a

G_X7 představuje alkylenovou skupinu se 2 až 12 atomy uhlíku, alkenylenovou skupinu se 4 až 12 atomy uhlíku, arylenovou skupinu se 6 až 12 atomy uhlíku, skupinu obecného vzorce -CH₂-CH (OH)-CH₂-O-D-O-CH₂-CH (OH)-CH₂-, kde

D znamená alkylenovou skupinu se 2 až 10 atomy uhlíku, arylenovou skupinu se 6 až 15 atomy uhlíku nebo cykloalkylenovou skupinu se 6 až 12 atomy uhlíku, nebo skupinu obecného vzorce -CH₂CH(OZ')CH₂- (OCH₂-CH(OZU CH₂)₂-, kde

Z' znamená atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 18 atomy uhlíku, allylovou skupinu, benzylovou skupinu, alkanoylovou skupinu se 2 až 12 atomy uhlíku nebo benzoylovou skupinu, a

- 4Ί T_x a Τ₂ nezávisle na sobě znamenají vždy atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 18 nebo popřípadě halogenem nebo alkylovou skupinou s 1 až 4 atomy uhlíku substituovanou arylovou skupinu se 6 až 10 atomy uhlíku nebo aralkylovou skupinu se 7 až 9 atomy uhlíku, nebo T_x a T₂ společně s atomem uhlíku, na který jsou navázány, tvoří cykloalkanový kruh s 5 až 14 atomy uhlíku.

Libovolné substituenty ve významu alkylové skupiny s 1 až 18 atomy uhlíku mohou představovat například výše uvedené skupiny a navíc například n-tridecylovou, n-tetradecylovou, n-hexadecylovou nebo n-oktadecylovou skupinu.

Pokud libovolné substituenty znamenají alkoxyalkylovou skupinu se 2 až 6 atomy uhlíku, představují například methoxymethylovou, ethoxymethylovou, propoxymethylovou, terč.butoxymethylovou, ethoxyethylovou, ethoxypropylovou, n-butoxyethylovou, terč.butoxyethylovou, isopropoxyethylovou nebo propoxypropylovou skupinu.

Pokud symbol G₁₇ přestavuje alkenylovou skupinu se 3 až 5 atomy uhlíku, znamená například 1-propenylovou, allylovou, methylallylovou, 2-butenylovou nebo 2-pentenylovou skupinu.

Ve významu aralkylové skupiny se 7 až 9 atomy uhlíku představují symboly G₁₇, T_x a T₂ zejména fenethylovou skupinu nebo především benzylovou skupinu. Pokud T_x a T₂ tvoří společně s atomem uhlíku cykloalkanový kruh, může jít například o cyklopentanový, cyklohexanový, cyklooktanový nebo cyklododekanový kruh.

Pokud G₁₇ znamená hydroxyalkylovou skupinu se 2 až 4 atomy uhlíku, představuje například 2-hydroxyethylovou,

2- hydroxypropylovou, 2-hydroxybutylovou nebo 4-hydroxybutylovou skupinu.

Ve významu arylové skupiny se 6 až 10 atomy uhlíku znamenají symboly G₁₇, T_x a T₂ zejména fenylovou skupinu, anebo β-naftylovou skupinu, které jsou popřípadě substituované halogenem nebo alkylovou skupinou s 1 až 4 atomy uhlíku.

Pokud G₁₇ představuje alkylenovou skupinu se 2 až 12 atomy uhlíku, jedná se například o ethylenovou, propylenovou, 2,2-dimethylpropylenovou, tetramethylenovou, hexamethylenovou, oktamethylenovou, dekamethylenovou nebo dodekamethylenovou skupinu.

Ve významu alkenylenové skupiny se 4 až 12 atomy uhlíku znamená G₁₇ zejména 2-butenylenovou, 2-pentenylenovou nebo

3- hexenylenovou skupinu.

Pokud G₁₇ znamená arylenovou skupinu se 6 až 12 atomy uhlíku, představuje například o-, m- nebo p-fenylenovou, 1,4-naftylenovou nebo 4,4-difenylenovou skupinu.

Pokud Z' znamená alkanoylovou skupinu se 2 až 12 atomy uhlíku, představuje například propionylovou, butyrylovou, oktanoylovou nebo dodekanoylovou skupinu, ale výhodné acetylovou skupinu.

Alkylenová skupina se 2 až 10 atomy uhlíku, arylenová skupina se 6 až 15 atomy uhlíku nebo cykloalkylenová skupina se 6 až 12 atomy uhlíku ve význam symbolu D má význam uvedený pod bodem (b').

56) 3-benzyl-1,3,8-triaza-7,7,9,9-tetramethylspiro[4,5] 49 děkan-2,4-dion

57) 3-n-oktyl-1,3,8-triaza-7,7,9,9-tetramethylspiro[4,5] dekan-2,4-dion

58) 3-allyl-l,3,8-triaza-l,7,7,9,9-pentamethylspiro[4,5]dekan-2,4-dion

59) 3-glycidyl-l,3,8-triaza-7,7,8,9,9-pentamethylspiro[4,5]dekan-2,4-dion

60) 1,3,7,7,8,9,9-heptamethyl-1,3,8-triazaspiro[4,5] dekan-2,4-dion

61) 2-isopropyl-7,7,9,9-tetramethyl-l-oxa-3,8-diaza-4-oxo spiro[4,5]děkan

62) 2,2-dibutyl-7,7,9,9-tetramethyl-l-oxa-3,8-diaza-4-oxo spiro[4,5]děkan

63) 2,2,4,4-tetramethyl-7-oxa-3,20-diaza-21-oxodispiro[5,1,11,2]heneikosan

64) 2-butyl-7,7,9,9 -tetramethyl-1-oxa-4,8-diaza-3-oxospiro[4,5]děkan, a výhodně

65) 8-acetyl-3-dodecyl-1,3,8-triaza-7,7,9,9-tetramethylspiro[4,5]dekan-2,4-dion nebo sloučeniny následujících vzorců

C N —CH,—CH —CHII

O

(e') Sloučeniny obecného vzorce Xllg

G

N N .-A (Xllg)

G„ N ve kterém je číslo 1 nebo 2, představuje skupinu obecného vzorce

kde symboly G a G₁₃ mají významy definované pod bodem (a'), symboly G_x a G₂ znamenají vždy atom vodíku nebo methylovou skupinu nebo společně znamenají substituent =0,

E představuje atom kyslíku nebo skupinu -NG₁₃-,

A znamená alkylenovou skupinu, se 2 až 6 atomy uhlíku nebo skupinu -(CH₂)₃-O-, a x je číslo 0 nebo 1,

G₁₃ představuje atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 12 atomy uhlíku, hydroxyalkylovou skupinu se 2 až 5 atomy uhlíku nebo cykloalkylovou skupinu s 5 až 7 atomy uhlíku,

G₁₉ má stejný význam jako G_1S nebo představuje jednu ze skupin -NG₂₁G₂₂, -OG₂₃, -NHCH₂OG₂₃ nebo -N (CH₂OG₂₃) ₂,

G_2o pokud n má hodnotu 1, má stejný význam jako G_1S nebo θ19 t a pokud n má hodnotu 2, G₂₀ znamená skupinu -E-B-E-, kde

B představuje alkylenovou skupinu se 2 až 8 atomy uhlíku nebo alkylenovou skupinu se 2 až 8 atomy uhlíku přerušenou skupinou -N(G₂₁)-,

G₂₁ znamená alkylovou skupinu s 1 až 12 atomy uhlíku, cyklohexylovou skupinu, benzylovou skupinu nebo hydroxyalkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, nebo skupinu obecného vzorce

G₂₂ představuje alkylovou skupinu s 1 až 12 atomy uhlíku, cyklohexylovou skupinu, benzylovou skupinu nebo hydroxyalkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, nebo symboly G₂₁ a G₂₂ společně představují alkylenovou skupinu se 4 až 5 atomy uhlíku nebo oxaalkylenovou skupinu se 4 až 5 atomy uhlíku, jako je například skupina -CH₂CH₂OCH₂CH₂-, nebo skupinu obecného vzorce

-CH₂CH₂N (G_1X) CH₂CH₂-, a

G₂₃ znamená atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 12 atomy uhlíku nebo fenylovou skupinu.

Pokud libovolné substituenty znamenají hydroxyalkylovou skupinu se 2 až 5 atomy uhlíku, představují například 2-hydroxyethylovou, 2-hydroxypropylovou, 3-hydroxypropylovou, 2-hydroxybutylovounebo 4-hydroxybutylovou skupinu.

Pokud symbol A znamená alkylenovou skupinu se 2 až 6 atomy uhlíku, představuje například ethylenovou, propylenovou, 2,2-dimethylpropylenovou, tetramethylenovou nebo hexamethylenovou skupinu.

Pokud symboly G₂₁ a G₂₂ společně představují alkylenovou skupinu se 4 až 5 atomy uhlíku nebo oxaalkylenovou skupinu se 4 až 5 atomy uhlíku, znamenají například tetramethylenovou, pentamethylenovou nebo 3-oxapentamethylenovou skupinu.

Mezi příklady polyalkylpiperidinových sloučenin této skupiny patří sloučeniny následujících vzorců:

RNHCH CH CH CH MHO

75)

R R

I I

R — NH — (CH₂) — N — (CH,) — N — (CH,)- NH - R kde R má stejný význam jako v případě sloučeniny 74

76)

R’ R’

I I

R' — NH — (CH₂) — N — (CH₂) — N — (CH₂) — NH — R’ kde R^ je

77)

CH, R’ R' CH,

I ³ I I I ³

R' — N — (CH₂)₃— N — (CH₂) — N — (CH,) — N — R kde R'má stejný význam jako v případě sloučeniny 76

(f') Oligomerní nebo polymerní sloučeniny, jejichž opakující se strukturní jednotky obsahují 2,2,6,6-tetraalkylpiperidinový zbytek, zejména polyestery, polyethery, polyamidy, polyaminy, polyurethany, polymočoviny, polyaminotriaziny, póly(meth)akryláty, póly(meth)akrylamidy, a jejich kopolymery, které obsahují takové zbytky.

Mezi příklady 2,2,6,6-polyalkylpiperidinových sloučenin z této skupiny patří sloučeniny následujících vzorců, ve kterých m je číslo od 2 do přibližně 200.

- 57 9^H3 CH,

I i ³

m

r.w

Η

Η m

95)

N-(CH₂)₂— N — (CH₂)₂m’

nebo představuje rozvětvení řetězce — (CH₂) —N přičemž m” symboly m a m znamenají vždy celé číslo z rozmezí 0 až 200, s podmínkou, že m' + m = m.

Dalšími příklady polymerních sloučenin jsou reakční produkty sloučenin vzorce

s epichlorhydrinem; polyestery z butan-1,2,3,4-tetrakarboxylové kyseliny s bifunkčním alkoholem vzorce CH,

HOCH —C—CH ² I CH,

O-λ /“O

CH,

CH-C —CH.OH I ²CH, jejichž karboxylové postranní řetězce pocházející z tetrakarboxylové kyseliny jsou esterifikovány 2,2,6,6-tetramethyl61

-4-hydroxypiperidinem; sloučeniny obecného vzorce ch₃

--CH,— C — CH,— CH-I I

CO,CH, CO,R

L. á 3 _m ve kterém asi třetina zbytků představuje ethylové skupiny a ostatní zbytky R představují skupiny

a m je celé číslo z rozmezí 2 až 200; nebo kopolymery, jejichž opakující se jednotka je vytvořena ze dvou jednotek

CH, ά Λ—C=CH₂ a vždy jedné jednotky a j edné

C 13^27 j ednotky

H (g') Sloučeniny obecného vzorce XlIIa

(XlIIa) ve kterém n je číslo 1 nebo 2, symboly G a G_1X mají významy definované pod bodem (a'), a

G₁₄ má význam definovaný pod bodem (b') , přičemž však G_xnemůže znamenat skupinu -CONH-Z nebo -CH₂-CH (OH)-CH₂-0-D-0-.

Příklady těchto sloučenin jsou:

H-Μ M — CH-CH-W M — W

Zvláště zajímavé jsou kompozice, které jako složku (c) obsahují alespoň jednu sloučeninu vzorce Hl, H2, H3, H4, H5, H6, H7, H8 nebo H9

(Hl)

Tinuvin 123

CH —C n-C₄H

(H2)

Tinuvin 144

(H3)

Tinuvin 292

CH —CH₂—C (H4)

Tinuvin 622

(H5)

Chimassorb 944

HN— CH₂CH₂OH

(H8)

Tinuvin 770

R’ R’

R' — NH — (CH₂) — N — (CH₂) — N — (CH₂) — NH — R (H9)

Chimassorb 119

a m je číslo z rozmezí 2 až 200.

Složky (c) kompozicí podle vynálezu, popřípadě sloučeniny typu stéricky bráněných aminů, jsou známé a zčásti komerčně dostupné.

Tinuvin 123, Tinuvin 144, Tinuvin 292, Tinuvin 622, Tinuvin 770, Chimassorb 944 a Chimassorb 119 jsou chráněnými obchodními názvy firmy Ciba Spezialitátenchemie AG. Sanduvor PR-31 je chráněným obchodním názvem firmy Clariant.

Zvláště zajímavý jako složka (c) v kompozicích podle vynálezu je rovněž Chimassorb 119 (Ciba Spezialitátenchemie AG) . Chimassorb 119 je kondenzačním produktem připraveným z 2-chlor-4,6-di-(4-n-butylamino-1,2,2,6,6-pentamethylpiperidyl)-1,3,5-triazinu a 1,2-bis(3-aminopropylamino)ethanu.

Jako složku (c) kompozicí podle vynálezu je zejména výhodné přidávat takové stéricky bráněné aminy, jejichž molekulová hmotnost popřípadě střední molekulová hmotnost M_nleží v rozsahu od 500 do 10000, především v rozsahu od 1000 do 10000. Z nich jsou zejména výhodně takové stéricky bráněné aminy, jejichž molekulová hmotnost popřípadě střední molekulová hmotnost M_n leží v rozsahu od 1500 do 10000, například v rozsahu od 2000 do 7500.

Výhodné jsou zejména takové kompozice podle vynálezu, které jako složku (c) obsahují dvě nebo více sloučenin typu stéricky bráněných aminů.

Zvláště zajímavě jsou kompozice, které jako složku (d) obsahují alespoň jednu sloučeninu vybranou ze skupiny zahrnující organické fosfity nebo fosfonity obecných vzorců

1, 2, 3, 4, 5, 6 a 7

O —R’_z (1) R'-Y'—Ρ_χ

O-R-3

(2) (4)

q’ o—\ /—

R'-O-P Y P—O—R’, (5)

0-^ '—O

ve kterých jsou indexy celočíselné, a (7)

n'	má	hodnotu	2, 3 nebo	4,
p	má	hodnotu	1 nebo 2,
q'	má	hodnotu	2 nebo 3,
r ' -	má	hodnotu	4 až 12,
Y'	má	hodnotu	1, 2 nebo	3,

- 67 z' má hodnotu 1 až 6,

A pokud n' má hodnotu 2, představuje alkylenovou skupinu se 2 až 18 atomy uhlíku, kyslíkem, sírou nebo skupinou -NR'₄- přerušenou alkylenovou skupinu se 2 až 12 atomy uhlíku, zbytek obecného vzorce

nebo fenylenovou skupinu,

A' pokud n má hodnotu 3, znamená zbytek obecného vzorce -C_r-H_2r-._x-,

A pokud n' má hodnotu 4, znamená zbytek vzorce —CH —C —CH

CH —

A má význam jako symbol A.', pokud n' má hodnotu 2, θ' představuje přímou vazbu, skupinu -CH₂-, -CHR\-,

-CR_XR'₄-, atom síry, cykloalkylidenovou skupinu s 5 až 7 atomy uhlíku nebo jedním až čtyřmi alkylovými zbytky vždy s 1 až 4 atomy uhlíku v polohách 3, 4 nebo/a 5 substituovanou cyklohexylidenovou skupinu,

Ό' pokud p má hodnotu 1, představuje alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, a, pokud p' má hodnotu 2, představuje skupinu -CH₂OCH₂~,

D pokud p' má hodnotu 1, znamená alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku,

E pokud y' má hodnotu 1, představuje alkylovou skupinu s 1 až 18 atomy uhlíku, skupinu -0R'_x nebo atom halogenu,

E pokud y' má hodnotu 2, znamená skupinu -0-A-0-,

E' pokud y' má hodnotu 3, představuje zbytek vzorce

R'₄C(CH₂O-)₃ nebo N (CH₂CH₂O-) ₃,

Q' znamená zbytek alespoň z'-mocného alkoholu nebo fenolu, přičemž tento zbytek je navázán na atom fosforu přes atom kyslíku, symboly R'_lz R₂ a R'₃ nezávisle na sobě představují vždy nesubstituovanou nebo halogenem, skupinou -C00R'₄, kyanoskupinou nebo skupinou -CONR'₄R'₄ substituovanou alkylovou skupinu s 1 až 18 atomy uhlíku, kyslíkem, sírou nebo skupinou -NR'₄- přerušenou alkylovou skupinu se 2 až 18 atomy uhlíku, fenylalkylovou skupinu se 7 až 9 atomy uhlíku, cykloalkylovou skupinu s 5 až 12 atomy uhlíku, fenylovou skupinu nebo naftylovou skupinu, halogenem, jedním až třemi alkylovými zbytky nebo alkoxylovými zbytky s celkem 1 až 18 atomy uhlíku nebo fenylalkylovou skupinou se 7 až 9 atomy uhlíku substituovanou fenylovou nebo naftylovou skupinu, nebo zbytek obecného vzorce .

kde m' znamená celé číslo z rozsahu 3 až 6,

R'₄ představuje atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 18 atomy uhlíku, cykloalkylovou skupinu s 5 až 12 atomy uhlíku nebo fenylalkylovou skupinu se 7 až 9 atomy uhlíku, symboly R'_s a R'_s nezávisle na sobě znamenají vždy atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 8 atomy uhlíku nebo cykloalkylovou skupinu s 5 až 6 atomy uhlíku, symboly R'₇ a R'_a, pokud q' má hodnotu 2, nezávisle na sobě představuj i vždy alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku nebo společně znamenají 2,3-dehydropentamethyle69 nový zbytek, symboly R'₇ a R_a, pokud q' má hodnotu 3, představují vždy methylovou skupinu,

R₁₄ znamená atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 9 atomy uhlíku nebo cyklohexylovou skupinu,

R₁₅ představuje atom vodíku nebo methylovou skupinu, a v případě, že je přítomno více zbytků R^x14 a R₁₅, jsou tyto zbytky stejné nebo rozdílné, symboly X' a Y' znamenají vždy přímou vazbu nebo atom kyslíku,

Z' představuje přímou vazbu, methylenovou skupinu, skupinu -C(R'_1S)₂- nebo atom síry, a

R\_fi znamená alkylovou skupinu s 1 až 8 atomy uhlíku.

Zvláště zajímavé jsou kompozice, které jako složku (d) obsahují fosfit nebo fosfonit obecného vzorce 1, 2, 5 nebo 6, ve kterých n' má hodnotu 2, a y' má hodnotu 1, 2 nebo 3,

A' představuje alkylenovou skupinu se 2 až 18 atomy uhlíku, p-fenylenovou skupinu nebo p-bifenylenovou skupinu,

E pokud y' má hodnotu 1, představuje alkylovou skupinu s 1 až 18 atomy uhlíku, skupinu -0R\ nebo atom fluoru,

E' pokud y' má hodnotu 2, znamená p-bifenylenovou skupinu,

E' pokud y' má hodnotu 3, představuje zbytek vzorce N(CH₂CH₂O~) ₃, symboly R\, R₂ a R₃ nezávisle alkylovou skupinu s 1 fenylalkylovou skupinu se na sobě představují vždy až 18 atomy uhlíku, 7 až 9 atomy uhlíku, cyklohexylovou skupinu, fenylovou skupinu nebo jedním až třemi alkylovými zbytky s celkem 1 až 18 atomy uhlíku substituovanou fenylovou skupinu,

R'₁₄ znamená atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 9 atomy uhlíku,

R^x15 představuje atom vodíku nebo methylovou skupinu,

X' znamená přímou vazbu,

Y' představuje atom kyslíku,

Z' představuje přímou vazbu nebo skupinu -CH(R_1S)-, a

R'₁₆ znamená alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku.

Rovněž zajímavé jsou kompozice, které jako složku (d) obsahují fosfit nebo fosfonit obecného vzorce 1, 2, 5 nebo 6, ve kterých n' má hodnotu 2, a y' má hodnotu 1 nebo 3,

A' představuje p-bifenylenovou skupinu,

E'' pokud y' má hodnotu 1, představuje alkoxyskupinu s 1 až atomy uhlíku nebo atom fluoru,

E pokud y' má hodnotu 3, představuje zbytek vzorce

N(CH₂CH₂O-)₃, symboly R\, R₂ ^a R₃ nezávisle na sobě představuji vždy alkylovou skupinu s 1 až 18 atomy uhlíku nebo dvěma až třemi alkylovými zbytky s celkem 2 až 12 atomy uhlíku substituovanou fenylovou skupinu,

R'₁₄ znamená methylovou skupinu nebo terč.butylovou skupinu,

R'₁₅ představuje atom vodíku,

X' znamená přímou vazbu,

Y' představuje atom kyslíku, a

Z' představuje přímou vazbu, methylenovou skupinu nebo skupinu -CH(CH₃)-.

Zvláště výhodné jsou kompozice, které jako složku (d) obsahují fosfit nebo fosfonit obecného vzorce 1, 2 nebo 6.

Obzvláště výhodné jsou kompozice, které jako složku (d) obsahují alespoň jednu sloučeninu obecného vzorce VII

(VII) ve kterém symboly R_x a R₂ nezávisle na sobě představují vždy atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 8 atomy uhlíku, cyklohexylovou skupinu nebo fenylovou skupinu, a symboly.R₃ a R„ nezávisle na sobě znamenají vždy atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku.

Následující sloučeniny jsou příklady organických fosfitů a fosfonitů, které jsou zejména vhodné jako složka (d) v kompozicích podle vynálezu:

trifenýlfosfit, difenylalkylfosfity, fenyldialkylfosfity, tris(nonylfenyl)fosfit, trilaurylfosfit, trioktadecylfosfit, distearylpentaerythritoldifosfit, tris(2,4-diterc.butylfenyl)fosfit (Irgafos 168, Ciba-Geigy), diisodecylpentaerythritoldifosfit, bis(2,4-diterc.butylfenyl)pentaerythritoldifosfit (vzorec D) bis(2,6-diterc.butyl-4-methylfenyl)pentaerythritoldifosfit (vzorec Ε) , bisisodecyloxypentaerythritoldifosfit, bis(2,4-diterc.butyl- 6-methylfenyl)pentaerythritoldifosfit, bis(2,4,6-triterč.butylfenyl)pentaerythritoldifosfit, tristearylsorbitoltrifosfit, tetrakis(2,4-diterc.butyl72 fenyl)-4,4'-bifenylendifosfonit (Irgafos P-EPQ, Ciba-Geigy, vzorec Η), 6-isooktyloxy-2,4,8,10-tetraterc.butyl-12H-dibenz[d,g]-1,3,2-dioxafosfocin (vzorec C), 6-fluor-2,4,8,10-tetraterc.butyl-12-methyldibenz[d,g]-1,3,2-dioxafosfocin (vzorec A), bis(2,4-diterc.butyl-6-methylfenyl)methylfosfit a bis(2,4-diterc.butyl-6-methylfenyl)ethylfosfit (vzorec G).

Zejména výhodně se použijí následující fosfity a fosfonity:

tris(2,4-diterc.butylfenyl)fosfit (Irgafos 168, Ciba-Geigy), tris(nonylfenyl)fosfit,

h₃c

(C) (CH₃)₃C

C(CH₃)

3'3 (CH₃)₃C

C(CH

CH,

3'3 (D) (E) (B)

C(CH₃)₂

(K)

(CH₃)₃C

Obzvláště výhodně se použijí tris(2,4-diterc.butylfenyl)fosfit [Irgafos 168, Ciba Spezialitátenchemie AG] , bis(2,4-diterc.butyl-6-methylfenyl)ethylfosfit [Irgafos 38, Ciba Spezialitátenchemie AG, vzorec G] , Ultranox 626 [GE Chemicals, vzorec D] , tetrakis(2,4-diterc.butylfenyl)-4,4'-bifenylendifosfonit [Irgafos P-EPQ, Ciba Spezialitátenchemie AG, vzorec Η], Ultranox 641 [GE Chemicals, vzorec I], Doverphos S9228 [Dover Chemicals, vzorec K] nebo Mark HP10 [Adeka Argus, vzorec L].

Uvedené organické fosfity a fosfonity jsou známými sloučeninami. Mnohé z nich jsou komerčně dostupné.

Směs složek (b) a (c) nebo (b) , (c) a (d) je vhodná ke stabilizaci organických materiálů proti oxidativnímu, tepelnému nebo světlem indukovanému odbourávání.

Mezi příklady takových materiálů patří:

1. Polymery monoolefinů a diolefinů, například polypropylen, polyisobutylen, poly-l-buten, poly-4-methyl-l-penten, polyisopren nebo polybutadien, jakož i polymery cykloolefinů, například cyklopentenu nebo norbornenu, dále polyethylen (popřípadě zesítěný), například vysokohustotní polyethylen (HDPE), vysokohustotní polyethylen s vysokou molekulovou hmotností (HDPE-HMW), vysokohustotní polyethylen s velmi vysokou molekulovou hmotností (HDPE-UHMW), středněhustností polyethylen (MDPE), nízkohustotní polyethylen (LDPE), lineární nízkohustotní polyethylen (LLDPE), (VLDPE) a (ULDPE).

Polyolefiny, t.j. polymery monoolefinů, jejichž příklady jsou uvedeny v předchozím odstavci, zejména polyethylen a polypropylen, lze připravit různými způsoby, zejména za použití následujících postupů:

a) radikálové polymerace (obvykle za vysokého tlaku a za vysoké teploty),

b) katalytické polymerace za použití katalyzátoru, který obvykle obsahuje jeden nebo vice kovů ze skupiny IVb, Vb, VIb nebo VIII periodické tabulky. Tyto kovy mají obvykle jeden nebo více ligandů, jako jsou oxidy, halogenidy, alkoxidy, estery, ethery, aminy, alkyly, alkenyly nebo/a aryly, které mohou být buď π- nebo σ-koordinovány. Tyto komplexy kovů mohou být ve volné formě nebo fixovány na nosičích, jako například na aktivovaném chloridu horečnatém, chloridu titanitem, oxidu hlinitém nebo oxidu křemičitém. Uvedené katalyzátory mohou být rozpustné nebo nerozpustné v polymeračním prostředí a mohou být při polymeraci účinné jako takové nebo mohou být použity další aktivátory, jako jsou zejména alkyly kovů, hydridy kovů, alkylhalogenidy kovů, alkyloxidy kovů nebo alkyloxany kovů, kteréžto kovy jsou prvky ze skupin la, Ila nebo/a lila periodické tabulky. Tyto aktivátory mohou být modifikovány například dalšími esterovými, etherovými, aminovými nebo silyletherovými skupinami. Tyto katalytické systémy jsou obvykle označovány jako katalyzátory Phillips, Standard Oil Indiana, Ziegler (-Natta), TNZ (DuPont), metallocenové katalyzátory nebo katalyzátory SSC (single site catalysts).

2. Směsi polymerů uvedených v odstavci 1, například směsi polypropylenu s polyisobutylenem, polypropylenu s polyethylenem (například PP / HDPE, PP / LDPE) a směsi různých typů polyethylenu (například LDPE / HDPE).

3. Kopolymery monoolefinů a diolefinů mezi sebou nebo s jinými vinylovými monomery, například kopolymery ethylenu a propylenu, lineární nízkohustotní polyethylen (LLDPE) a jeho směsi s nízkohustotním polyethylenem (LDPE), kopolymery propylenu a 1-butenu, kopolymery propylenu a isobutylenu, kopolymery ethylenu a 1-butenu, kopolymery ethylenu a hexenu, kopolymery ethylenu a methylpentenu, kopolymery ethylenu a

- 76 heptenu, kopolymery ethylenu a oktenu, kopolymery propylenu a butadienu, kopolymery isobutylenu a isoprenu, kopolymery ethylenu a alkylakrylátu, kopolymery ethylenu a alkylmethakrylátú, kopolymery ethylenu a vinylacetátu a jejich kopolymery s oxidem uhelnatým, nebo kopolymery ethylenu a kyseliny akrylové a jejich soli (ionomery), jakož i terpolymery ethylenu s propylenem a dienem, jako je hexadien, dicyklopentadien nebo ethylidennorbornen, dále směsi těchto kopolymerů mezi sebou a s polymery uvedenými v odstavci 1, například kopolymery polypropylenu a ethylenu s propylenem, kopolymery LDPE a ethylenu s vinylacetátem, kopolymery LDPE a ethylenu s kyselinou akrylovou, LLDPE a ethylenu s vinylacetátem, kopolymery LLDPE a ethylenu s kyselinou akrylovou, a alternující nebo statistické kopolymery polyalkylenu a oxidu uhelnatého a jejich směsi s jinými polymery, jako například s polyamidy.

4. Uhlovodíkové pryskyřice (například z monomerů obsahujících 5 až 9 atomů uhlíku), včetně jejich hydrogenovaných modifikací (například pryskyřic pro přípravu lepidel) a směsi polyalkylenů a škrobu.

5. Polystyren, póly(p-methylstyren), póly(a-methylstyren) .

6. Kopolymery styrenu nebo a-methylstyrenu s dieny nebo akrylovými deriváty, například styren - butadien, styren - akrylonitril, styren - alkyl-methakrylát, styren - butadien - alkyl-akrylát, styren - butadien - alkyl-methakrylát, styren - anhydrid kyseliny maleinové, styren - akrylonitril - methyl-akrylát, směsi o vysoké rázové houževnatosti z kopolymerů styrenu a jiného polymeru, například polyakrylátu, dřeňového polymeru nebo terpolymeru ethylen - propylen - dien, a blokové kopolymery styrenu, jako například styren - butadien - styren, styren - isopren - styren, styren - ethylen / butylen - styren nebo styren - ethylen / propy77 len - styren.

7. Roubované kopolymery styrenu nebo a-methylstyrenu, například styren na polybutadienu, styren na kopolymeru polybutadienu a styrenu nebo na kopolymeru polybutadienu a akrylonitrilu, styren a akrylonitril (nebo methakrylonitril) na polybutadienu, styren, akrylonitril a methyl-methakrylát na polybutadienu, styren a anhydrid kyseliny maleinové na polybutadienu, styren, akrylonitril a anhydrid kyseliny maleinové nebo maleinimid na polybutadienu, styren a maleinimid na polybutadienu, styren a alkyl-akryláty nebo alkyl-methakryláty na polybutadienu, styren a akrylonitril na terpolymerech ethylen - propylen - dien, styren a akrylonitril na polyalkyl-akrylátech nebo polyalkyl-methakrylátech, styren a akrylonitril na kopolymerech akrylát - butadien, jakož i jejich směsi s kopolymery uvedenými v odstavci 6, například směsi kopolymerů známé jako polymery ABS, MBS, ASA nebo AES.

8. Polymery obsahující halogen, jako je polychloropren, chlorkaučuky, chlorovaný a brómovaný kopolymer isobutylenu a isoprenu (halogenbutylkaučuk), chlorovaný nebo chlorsulfonovaný polyethylen, kopolymery ethylenu a chlorovaného ethylenu, homo- a kopolymery epichlorhydrinu, zejména polymery vinylových sloučenin obsahujících halogen, například polyvinylchlorid, polyvinylidenchlorid, polyvinylfluorid, polyvinylidenfluorid, jakož i jejich kopolymery, jako jsou kopolymery vinylchloridu a vinylidenchloridu, vinylchloridu a vinylacetátu nebo vinylidenchloridu a vinylacetátu.

9. Polymery odvozené od α,β-nenasycených kyselin a jejich derivátů jako jsou polyakryláty a polymethakryláty, polymethyl-methakryláty, polyakrylamidy a polyakrylonitrily, jejichž rázová houževnatost je modifikována butyl-akrylátem.

10. Kopolymery monomerů uvedených v odstavci 9 mezi sebou nebo s jinými nenasycenými monomery, například kopo78 lymery akrylonitrilu a butadienu, kopolymery akrylonitrilu a alkyl-akrylátu, kopolymery akrylonitrilu a alkoxyalkyl-akrylátu, kopolymery akrylonitrilu a vinylhalogenidu nebo terpolymery akrylonitrilu, alkyl-methakrylátu a butadienu.

11. Polymery odvozené od nenasycených alkoholů a aminů nebo jejich acylderivátů nebo acetalů, jako polyvinylalkohol, polyvinyl-acetát, polyvinyl-stearát,

-benzoát, polyvinyl-maleát, polyvinyl-butyral,

-ftalát nebo polyallyl-melamin, jakož i jejich kopolymery s olefiny uvedenými výše v odstavci 1.

polyvinylpolyallyl12. Homopolymery a kopolymery cyklických etherů, jako jsou polyalkylenglykoly, polyethylenoxid, polypropylenoxid nebo jejich kopolymery s bisglycidylethery.

13. Polyacetaly, jako je polyoxymethylen, jakož i takové polyoxymethyleny, které obsahuji komonomery, jako například ethylenoxid, polyacetaly modifikované termoplastickými polyurethany, akryláty nebo MBS.

14. Polyfenylenoxidy a sulfidy, a jejich směsi s polymery styrenu nebo polyamidy.

15. Polyurethany odvozené jednak od hydroxylovou skupinou zakončených polyetherů, polyesterů nebo polybutadienů a jednak alifatických nebo aromatických polyisokyanátů, jakož i jejich prekursory.

16. Polyamidy a kopolyamidy odvozené od diaminů a dikarboxylových kyselin nebo/a od aminokarboxylových kyselin nebo odpovídajících laktamů, například polyamid 4, polyamid 6, polyamid 6/6, 6/10, 6/9, 6/12, 4/6, 12/12, polyamid 11, polyamid 12, aromatické polyamidy vzniklé z m-xylenu, diaminu a kyseliny adipové, polyamidy připravené z hexamethylendiaminu a isoftalové nebo/a tereftalové kyseliny a popřípadě s elastomerem jako modifikačním činidlem, například poly-2,4,4-trimethylhexamethylen-tereftalamid nebo poly-m-feny79 len-isoftalamid, a též blokové kopolymery výše zmíněných polyamidů s polyolefiny, kopolymery olefinů, ionomery nebo chemicky vázanými nebo roubovanými elastomery, nebo s polyethery, například s polyethylenglykolem, polypropylenglykolem nebo polytetramethylenglykolem, jakož i polyamidy nebo kopolyamidy modifikované EPDM nebo ABS, a polyamidy kondenzované během zpracovávání (polyamidové systémy RIM).

17. Polymočoviny, polyimidy, polyamid-imidy, polyetherimidy, polyesterimidy, polyhydantoiny a polybenzimidazoly.

18. Polyestery odvozené od dikarboxylových kyselin a diolů nebo/a od hydroxykarboxylových kyselin nebo odpovídajících laktonů, například polyethylen-tereftalát, polybutylen-tereftalát, poly-1,4-dimethylolcyklohexan-tereftalát a polyhydroxybenzoáty, jakož i blokové polyether-estery odvozené od polyetherů zakončených hydroxylovou skupinou, a dále polyestery modifikované polykarbonáty nebo MBS.

19. Polykarbonáty a polyester-karbonáty.

20. Polysulfony, polyether-sulfony a polyether-ketony.

21. Zesítěné polymery odvozené jednak od aldehydů a jednak od fenolů, močovin nebo melaminů, jako jsou fenolformaldehydové pryskyřice, močovinoformaldehydové pryskyřice a melaminformaldehydové pryskyřice.

22. Vysychavé a nevysychavé alkydové pryskyřice.

23. Nenasycené polyesterové pryskyřice odvozené od kopolyesterů nasycených a nenasycených dikarboxylových kyselin s vícemocnými alkoholy a vinylových sloučenin jako zesíťujících činidel, a též jejich těžko hořlavé halogen obsahující modifikace.

24. Zesíťovatelné akrylové pryskyřice odvozené od substituovaných esterů kyseliny akrylové, jako například epoxy-akryláty, urethan-akryláty nebo polyester-akryláty.

25. Alkydové pryskyřice, polyesterové pryskyřice a akrylátové pryskyřice zesítěné s melaminovými pryskyřicemi, močovinovými pryskyřicemi, isokyanáty, isokyanuráty, polyisokyanáty nebo epoxidovými pryskyřicemi.

26. Zesítěné epoxidové pryskyřice odvozené od alifatických, cykloalifatických, heterocyklických nebo aromatických glycidylových sloučenin, například produkty diglycidyletherů bisfenolu A nebo diglycidyletherů bisfenolu F, které jsou zesítěny pomocí běžných tvrdidel jako jsou například anhydridy nebo aminy za použití nebo bez použití urychlovačů.

27. Přírodní polymery, jako je celulosa, přírodní kaučuk a želatina, jakož i jejich chemicky modifikované polymerně homologní deriváty, jako jsou acetáty celulosy, propionáty celulosy a butyráty celulosy, nebo ethery celulosy, jako je methylcelulosa, jakož i kalafunové pryskyřice a jejich deriváty.

28. Směsi výše uvedených polymerů (polyblends), jako například PP / EPDM, polyamid / EPDM nebo ABS, PVC / EVA, PVC / ABS, PVC / MBS, PC / ABS, PBTP / ABS, PC / ASA, PC / / PBT, PVC / CPE, PVC / akryláty, POM / termoplastický PUR, PC / termoplastický PUR, POM / akrylát, POM / MBS, PPO / / HIPS, PPO / PA 6,6 a kopolymery, PA / HDPE, PA / PP, PA / / PPO, PBT / PC / ABS nebo PBT / PET / PC.

29. V přírodě se vyskytující a syntetické organické materiály, které jsou čistými monomerními sloučeninami nebo směsmi takových sloučenin, například minerální oleje, živočišné a rostlinné tuky, oleje a vosky, nebo oleje, tuky a vosky na bázi syntetických esterů (například ftalátů, adipátů, fosfátů nebo trimellitátů) a též směsi syntetických esterů s minerálními oleji v libovolných hmotnostních poměrech, například ty, které se používají jako zvlákňovací směsi, jakož i vodné emulze takových materiálů.

30. Vodné emulze přírodních nebo syntetických kaučuků, například přírodní latex nebo latexy karboxylovaných kopolymerů styrenu a butadienu.

Směs složek (b) a (c) nebo (b), (c) a (d) slouží rovněž při přípravě polyurethanů, zejména přípravě polyurethanových měkkých pěn. Přitom jsou kompozice podle vynálezu a z nich připravené produkty účinně chráněny proti odbourávání. Zejména se zabrání navulkanizování při přípravě pěny.

Polyurethany se získají například reakcí polyetherů, polyesterů a polybutadienů, které obsahují koncové hydroxylové skupiny, s alifatickými nebo aromatickými polyisokyanáty.

Polyethery s koncovými hydroxylovými skupinami jsou známé a připravují se například polymerací epoxidů, jako je ethylenoxid, propylenoxid, butylenoxid, tetrahydrofuran, styrenoxid nebo epichlorhydrin buďto samotných, například za přítomnosti fluoridu boritého, nebo adicí těchto epoxidů, popřípadě ve směsi nebo postupně, na výchozí složky s atomy vodíku schopnými reakce, jako je voda, alkoholy, amoniak nebo aminy, například ethylenglykol, 1,3- a 1,2-propylenglykol, trimethylolpropan, 4,4'-dihydroxydifenylpropan, anilin, ethanolamin nebo ethylendiamin. Podle vynálezu přicházejí v úvahu rovněž sacharosové polyethery. Často jsou výhodné takové polyethery, které obsahují převážně primárně hydroxyskupiny (až 90 % hmot., vztaženo na všechny přítomné hydroxyskupiny v polyetherů). Vhodné jsou také polyethery modifikované vinylovými polymery, které vznikají například polymerací styrenu a akrylonitrilu za přítomnosti polyetherů, a rovněž polybutadieny obsahující hydroxyskupiny.

Tyto sloučeniny mají zpravidla molekulové hmotnosti od 400 do 10000. Výhodné jsou polyhydroxylové sloučeniny, zejména sloučeniny obsahující dvě až osm hydroxylových skupin, zvláště sloučeniny s molekulovou hmotností 800 až 10000, výhodně 1000 až 6000, například polyethery obsahující alespoň dvě, zpravidla dvě až osm, zejména však dvě až čtyři, hydroxylové skupiny, jak jsou známy pro přípravu homogenních polyurethanů a polyurethanů s dutinkami.

Samozřejmě lze použít směsi výše uvedených sloučenin obsahujících alespoň dva atomy vodíku schopné reakce s isokyanáty, zvláště o molekulové hmotnosti 400 až 10000.

Jako polyisokyanáty přicházejí v úvahu alifatické, cykloalifatické, aralifatické, aromatické a heterocyklické polyisokyanáty, například ethylendiisokyanát, 1,4-tetramethylendiisokyanát, 1,6-hexamethylendiisokyanát, 1,12-dodekandiisokyanát, cyklobutan-1,3-diisokyanát, cyklohexan-1,3 - a -1,4-diisokyanát jakož i libovolné směsi těchto isomerů, l-isokyanato-3,3,5-trimethyl-5-isokyanatomethylcyklohexan, 2,4- a 2,6-hexahydrotolylendiisokyanát jakož i libovolné směsi těchto isomerů, hexahydro-1,3 - nebo/a -1,4-fenylendiisokyanát, perhydro-2,4'- nebo/a -4,4-difenylmethandiisokyanát, 1,3- a 1,4-fenylendiisokyanát, 2,4- a 2,6-tolylendiisokyanát jakož i libovolné směsi těchto isomerů, difenylmethan-2,4- nebo -4,4-diisokyanát, naftylen-1,5-diisokyanát, trifenylmethan-4,4, 4-triisokyanát, polyfenyl-polymethylen-polyisokyanáty, jak se získají kondenzací anilinu a formaldehydu a následnou fosgenací, m- a p-isokyanatofenylsulf onyl- isokyanáty , perchlorované arylpolyisokyanáty, polyisokyanáty obsahující karbodiimidové skupiny, polyisokyanáty obsahující allofanátové skupiny, polyisokyanáty obsahující isokyanurátové skupiny, polyisokyanáty obsahující urethanové skupiny, polyisokyanáty obsahující acylované močovinové skupiny, polyisokyanáty obsahující biuretové skupiny, polyisokyanáty obsahující esterové skupiny, produkty reakce výše uvedených isokyanátů s acetaly a polyisokyanáty obsahující polymerní zbytky mastných kyselin.

Možné je použít rovněž destilační zbytky obsahující isokyanátové skupiny, které odpadají při technické výrobě isokyanátů, popřípadě rozpuštěné v jednom nebo více výše uvedených polyisokyanátech. Dále je možné použít libovolné směsi výše uvedených polyisokyanátů.

Zejména výhodné jsou zpravidla technicky snadno dostupné polyisokyanáty, například 2,4- a 2,6-tolylendiisokyanát jakož i libovolné směsi těchto isomerů (TDI), polyfenyl-polymethylen-polyisokyanáty, jak se získají kondenzací anilinu a formaldehydu a následnou fosgenací (surový MDI), a polyisokyanáty obsahující karbodiimidové skupiny, urethanové skupiny, allofanátové skupiny, isokyanurátové skupiny, močovinové skupiny nebo biuretové skupiny (modifikované polyisokyanáty).

V případě chráněných organických materiálů se jedná zejména o přírodní, polosyntetické nebo výhodně syntetické polymery. Zejména výhodné jsou termoplastické polymery, zejména polyolefiny, především polyethylen a polypropylen nebo jejich kopolymery s mono- a diolefiny. Zejména výhodné je polyolefinové vlákno, zvláště polyolefinové vlákno v podstatě neobsahující fenoly.

Polyolefinovým vláknem v podstatě neobsahujícím fenoly je polyolefinové vlákno, ve kterém množství fenolických antioxidantů činí méně než 0,02 %, vztaženo na hmotnost polyolefinového vlákna, které má být stabilizováno. Tato malá množství fenolických antioxidantů přidávají výrobci polyolefinů pro předstabilizaci polyolefinů během výroby.

Zejména je třeba zdůraznit působení složek (b) a (c) nebo (b), (c) a (d) podle vynálezu proti tepelnému a oxidativnímu odbourávání, především při tepelném zatížení, ke kterému dochází při zpracovávání termoplastů. Složky (b) a (c) nebo (b), (c) a (d) podle vynálezu se tudíž velmi výhodně používají jako stabilizátory působící při zpracovávání.

Směs složek (b) a (c) nebo (b) , (c) a (d) je vhodná rovněž ke stabilizaci polyolefinů, které jsou v dlouhodobém kontaktu s extrahujícími médii.

Složka (b) se přidává k organickému materiálu, který má být stabilizován, zejména v množství 0,0005 až 5 %, zvláště 0,001 až 2 %, například 0,01 až 2 %, vztaženo na hmotnost organického materiálu, který má být stabilizován.

Složky (c) a (d) se přidávají k organickému materiálu, který má být stabilizován, účelně v množství 0,01 až 10 %, například 0,01 až 5 %, zejména 0,025 až 3 %, zvláště 0,025 až 1 %, vztaženo na hmotnost organického materiálu, který má být stabilizován.

Kromě složek (a), (b), (c) a (d) mohou kompozice podle vynálezu obsahovat další pomocné stabilizátory (kostabilizátory, aditiva), jako jsou například následující látky:

1. Antioxidanty

1.1. Alkylované monofenoly, například 2,6-diterc.butyl-4-methylfenol, 2-butyl-4,6-dimethylfenol, 2,6-diterč.butyl-4-ethylfenol, 2,6-diterc.butyl-4-n-butylfenol,

2.6- diterc.butyl-4-isobutylfenol, 2,6-dicyklopentyl-4-methylfenol, 2-(a-methylcyklohexyl)-4,6-dimethylfenol, 2,6-dioktadecyl-4-methylfenol, 2,4,6-tricyklohexylfenol, 2,6-diterc.butyl-4-methoxymethylfenol, lineární nebo v postranních řetězcích rozvětvené nonylfenoly, jako například 2,6-dinonyl-4-methylfenol, 2,4-dimethyl-6-(1-methyl-l'-undecyl)fenol,

2,4-dimethyl-6-(1'-methyl-1-heptadecyl)fenol, 2,4-dimethyl-6-(l'-methyl-l'-tridecyl)fenol a jejich směsi.

1.2. Alkylthiomethylfenoly, například 2,4-dioktylthiomethyl-6-terc.butylfenol, 2,4-dioktylthiomethyl-6-methylfenol, 2,4-dioktylthiomethyl-6-ethylfenol, 2,6-didodecylthiomethyl-4-nonylfenol.

1.3. Hydrochinony a alkylované hydrochinony, například

2.6- diterc.butyl-4-methoxyfenol, 2,5-diterc.butylhydrochinon, 2,5-diterc.amylhydrochinon, 2,6-difenyl-4-oktadecyloxyfenol, 2,6-diterc.butylhydrochinon, 2,5-diterc.butyl-485

-hydroxyanisol, 3,5-diterc.butyl-4-hydroxyanisol, 3,5-diterc.butyl-4-hydroxyfenyl-stearát, bis(3,5-diterc.butyl-4-hydroxyfenyl)-adipát.

1.4. Tokoferoly, například a-tokoferol, β-tokoferol, γ-tokoferol, δ-tokoferol a jejich směsi (vitamin E).

1.5. Hydroxylované thiodifenylethery, například 2,2'-thiobis(6-terc.butyl-4-methylfenol), 2,2'-thiobis(4-oktylfenol), 4,4'-thiobis(6-terc.butyl-3-methylfenol), 4,4'-thiobis(6-terc.butyl-2-methylfenol), 4,4'-thiobis(3,6-disek.amylfenol), 4,4'-bis(2,6-dimethyl-4-hydroxyfenyl)disulfid.

1.6. Alkylidenbisfenoly, například 2,2'-methylenbis(6 -terč.butyl-4-methylfenol), 2,2'-methylenbis(6-terč.butyl-4-ethylfenol), 2,2'-methylenbis[4-methyl-6-(a-methylcyklohexyl)fenol], 2,2'-methylenbis(4-methyl-6-cyklohexylfenol),

2,2'-methylenbis(6-nony1-4-methylfenol), 2,2'-methylenbis(4,6-diterc.butylfenol), 2,2'-ethylidenbis(4,6-diterc.butylfenol) , 2,2'-ethylidenbis(6-terč.butyl-4-isobutylfenol),

2,2'-methylenbis[6 -(a-methylbenzyl)-4-nonylfenol] , 2,2'-methylenbis [6-(a,a-dimethylbenzyl)-4-nonylfenol] , 4,4'-methylenbis (2,6-diterc.butylfenol), 4,4'-methylenbis(6-terc.butyl -2 -methylfenol) , 1,1-bis(5-terc.butyl-4-hydroxy-2-methylfenyl)butan, 2,6-bis(3 -terč.butyl-5-methyl-2-hydroxybenzyl)-4-methylfenol, 1,1,3-tris(5-terc.butyl-4-hydroxy-2-methylfenyl)butan, 1,1-bis(5-terc.butyl-4-hydroxy-2-methylfenyl)-3 -n-dodecylmerkaptobutan, ethylenglykol-bis[3,3-bis(3 ' -terc.butyl-4'-hydroxyfenyl)butyrát], bis(3-terč.butyl-4-hydroxy-5-methylfenyl)dicyklopentadien, bis[2-(3'-terč.butyl-2'-hydroxy-5'-methylbenzyl)-6-terc.butyl-4-methylfenyl]tereftalát, 1,1-bis(3,5-dimethyl-2-hydroxyfenyl)butan, 2,2-bis(3,5-diterc.butyl-4-hydroxyfenyl)propan, 2,2-bis(5-terc.butyl-4-hydroxy-2-methylfenyl)-4-n-dodecylmerkaptobutan, 1,1,5,5-tetra(5-terč.butyl-4-hydroxy-2-methylfenyl)pen86 tan.

1.7.0-, N- a S-benzylové sloučeniny, například 3,5,3 , 5'-tetraterc.butyl-4,4'-dihydroxydibenzylether, oktadecyl-4-hydroxy-3,5-dimethylbenzylmerkaptoacetát, tridecyl-4-hydroxy-3,5-diterc.butylbenzylmerkaptoacetát, tris (3,5-diterc.butyl-4-hydroxybenzyl)amin, bis(4-terc.butyl-3-hydroxy-2,6-dimethylbenzyl)dithiotereftalát, bis(3,5-diterc .butyl-4-hydroxybenzyl)sulfid, isooktyl-3,5-diterc.butyl-4 -hydroxybenzylmerkaptoacetát .

1.8. Hydroxybenzylované malonáty, například dioktadecyl-2,2-bis(3,5-diterc.butyl-2-hydroxybenzyl)malonát, dioktadecyl-2-(3-terč.butyl-4-hydroxy-5-methylbenzyl)malonát, didodecylmerkaptoethyl-2,2-bis(3,5-diterc.butyl-4-hydroxybenzyl)malonát, di-(4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenyl]-2,2-bis(3,5-diterc.butyl-4-hydroxybenzyl)malonát.

1.9. Aromatické hydroxybenzylové sloučeniny, například 1,3,5-tris(3,5-diterc.butyl-4-hydroxybenzyl)-2,4,6-trimethylbenzen, 1,4-bis(3,5-diterc.butyl-4-hydroxybenzyl)-2,3,5,6-tetramethylbenzen, 2,4,6-tris(3,5-diterc.butyl-4-hydroxybenzyl) fenol.

1.10. Triazinové sloučeniny, například 2,4-bis-oktylmerkapto-6-(3,5-diterc.butyl-4-hydroxyanilino) -1,3,5-triazin, 2-oktylmerkapto-4,6-bis(3,5-diterc.butyl-4-hydroxyanilino)-1,3,5-triazin, 2-oktylmerkapto-4,6-bis(3,5-diterc.butyl-4-hydroxyfenoxy)-1,3,5-triazin, 2,4,6 -tris(3,5-diterc.butyl-4-hydroxyfenoxy)-1,2,3-triazin, 1,3,5-tris(3,5-diterc.butyl-4-hydroxybenzyl)isokyanurát, 1,3,5-tris(4-terc.butyl-3-hydroxy-2,6-dimethylbenzyl)isokyanurát, 2,4,6-tris(3,5-diterc .butyl-4-hydroxyfenylethyl)-1,3,5-triazin, 1,3,5-tris(3,5-diterc.butyl-4-hydroxyfenylpropionyl)hexahydro-1,3,5-triazin, 1,3,5-tris(3,5-dicyklohexyl-4-hydroxybenzyl)isokyanurát .

1.11. Benzylfosfonáty, například dimethyl-2,5-di87 terč.butyl-4-hydroxybenzylfosfonát, diethyl-3,5-diterc.butyl -4 -hydroxybenzylf osf onát , dioktadecyl-3,5-diterc.butyl-4-hydroxybenzylfosfonát, dioktadecyl- 5 -terč.butyl-4-hydroxy-3methylbenzylfosfonát, vápenatá sůl monoethylesteru 3,5-diterc .butyl-4-hydroxybenzylfosfonové kyseliny.

1.12. Acylaminofenoly, například 4-hydroxylauranilid, 4-hydroxystearanilid, oktylester N-(3,5-diterc.butyl-4-hydroxyfenyl)karbamové kyseliny.

1.13. Estery β-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)propionové kyseliny s jednomocnými nebo vícemocnými alkoholy, například s methanolem, ethanolem, n-oktanolem, isooktanolem, oktadekanolem, 1,6-hexandiolem, 1,9-nonandiolem, ethylenglykolem, 1,2-propandiolem, neopentylglykolem, thiodiethylenglykolem, diethylenglykolem, triethylenglykolem, pentaerythritolem, tris(hydroxyethyl)isokyanurátem, diamidem N,N'-bis(hydroxyethyl)šúavelové kyseliny, 3-thiaundekanolem, 3-thiapentadekanolem, trimethylhexandiolem, trimethylolpropanem, 4-hydroxymethyl-l-fosfa-2,6,7-trioxabicyklo[2,2,2]oktanem.

1.14. Estery β-(5-terc.butyl-4-hydroxy-3-methylfenyl)propionové kyseliny s jednomocnými nebo vícemocnými alkoholy, například s methanolem, ethanolem, n-oktanolem, isooktanolem, oktadekanolem, 1,6-hexandiolem, 1,9-nonandiolem, ethylenglykolem, 1,2-propandiolem, neopentylglykolem, thiodiethylenglykolem, diethylenglykolem, triethylenglykolem, pentaerythritolem, tris(hydroxyethyl)isokyanurátem, diamidem N,N'-bis(hydroxyethyl)šúavelové kyseliny, 3-thiaundekanolem, 3-thiapentadekanolem, trimethylhexandiolem, trimethylolpropanem, 4-hydroxymethyl-l-fosfa-2,6,7-trioxabicyklo[2,2,2]oktanem.

1.15. Estery β-(3,5-dicyklohexyl-4-hydroxyfenyl)propionové kyseliny s jednomocnými nebo vícemocnými alkoholy, například s methanolem, ethanolem, oktanolem, oktadekanolem,

1,6-hexandiolem, 1,9-nonandiolem, ethylenglykolem, 1,2-propandiolem, neopentylglykolem, thiodiethylenglykolem, diethy88 lenglykolem, triethylenglykolem, pentaerythritolem, tris(hydroxyethyl)isokyanurátem, diamidem N,N-bis(hydroxyethyl)šúavelové kyseliny, 3-thiaundekanolem, 3-thiapentadekanolem, trimethylhexandiolem, trimethylolpropanem, 4-hydroxymethyl-1-fosfa-2,6,7-trioxabicyklo[2,2,2]oktanem.

1.16. Estery 3,5-diterc.butyl-4-hydroxyfenyloctové kyseliny s jednomocnými nebo vícemocnými alkoholy, například s methanolem, ethanolem, oktanolem, oktadekanolem, 1,6-hexandiolem, 1,9-nonandiolem, ethylenglykolem, 1,2-propandiolem, neopentylglykolem, thiodiethylenglykolem, diethylenglykolem, triethylenglykolem, pentaerythritolem, tris(hydroxyethyl)isokyanurátém, diamidem N,N'-bis(hydroxyethyl)šúavelové kyseliny, 3-thiaundekanolem, 3-thiapentadekanolem, trimethylhexandiolem, trimethylolpropanem, 4-hydroxymethyl-l-fosfa-2,6,7-trioxabicyklo[2,2,2]oktanem.

1.17. Amidy β-(3,5-diterc.butyl-4-hydroxyfenyl)propionové kyseliny, například N,N'-bis(3,5-diterc.butyl-4-hydroxyfenylpropionyl)hexamethylendiamid, N,N-bis(3,5-diterc .butyl-4-hydroxyfenylpropionyl)trimethylendiamid, N,N-bis(3,5-diterc.butyl-4-hydroxyfenylpropionyl)hydrazid, N,N'-bis[2-(3-[3,5-diterc.butyl-4-hydroxyfenyl]propionyloxy)ethyl] oxamid (Naugard XL-1 od firmy Uniroyal).

1.18. Kyselina askorbová (vitamin C) .

1.19. Aminické antioxidanty, jako například N,N'-diisopropyl-p-fenylendiamin, N,N'-disek.butyl-p-fenylendiamin, Ν,Ν'-bis(1,4-dimethylpentyl)-p-fenylendiamin, Ν,Ν'-bis(1-ethyl-3-methylpentyl)-p-fenylendiamin, N,Ν'-bis(1-methylheptyl)-p-fenylendiamin, N,N'-dicyklohexyl-p-fenylendiamin, N,N-difenyl-p-fenylendiamin, Ν,Ν'-di(2-naftyl)-p-fenylendiamin, N-isopropyl-NT-fenyl-p-fenylendiamin, N-(1,3-dimethylbutyl)-N'-fenyl-p-fenylendiamin, N-(1-methylheptyl)-N'-fenyl-p-fenylendiamin, N-cyklohexyl-N'-fenyl-p-fenylendiamin, 4-(p-toluensulfamoyl)difenylamin, N,N'-dimethyl-N,N'89

-disek.butyl-p-fenylendiamin, difenylamin, N-allyldifenylamin, 4-isopropoxydifenylamin, N-fenyl-l-naftylamin, N-(4-terc.oktylfenyl)-1-naftylamin, N-fenyl-2-naftylamin, oktylovaný difenylamin, například p,p'-diterc.oktyldifenylamin, 4-n-butylaminofenol, 4-butyrylaminofenol, 4-nonanoylaminofenol, 4-dodekanoylaminofenol, 4-oktadekanoylaminofenol, di(4-methoxyfenyl)amin, 2,6-diterc.butyl-4-dimethylaminomethylfenol, 2,4'-diaminodifenylmethan, 4,4'-diaminodifenylmethan, Ν,Ν,Ν',N'-tetramethyl-4,4'-diaminodifenylmethan, 1,2-di[(2-methylfenyl)amino]ethan, 1,2-di(fenylamino)propan, (o-tolyl)biguanid, di[4-(1,3'-dimethylbutyl)fenyl]amin, terc.oktylovaný N-fenyl-l-naftylamin, směs mono- a dialkylovaných terč.butyl/terc.oktyldifenylaminů, směs mono- a dialkylovaných nonyldifenylaminů, směs mono- a dialkylovaných dodecyldifenylaminů, směs mono- a dialkylovaných isopropyl/isohexyldifenylaminů, směs mono- a dialkylovaných terč.butyldifenylaminů, 2,3-dihydro-3,3-dimethyl-4H-l,4-benzothiazin, fenothiazin, směs mono- a dialkylovaných terč.butyl/terc.oktylfenothiazinů, směs mono- a dialkylovaných terč.oktylfenothiazinů, N-allylfenothiazin, N,N,N',N'-tetrafenyl-l,4-diaminobut-2-en, N,N-bis(2,2,6,6 -tetramethylpiperidin-4-yl)hexamethylendiamin, . bis(2,2,6,6-tetramethylpiperidin-4-yl)sebakát,

2,2,6,6-tetramethylpiperidin-4-on, 2,2,6,6-tetramethylpiperidin-4-ol.

2. Látky pohlcující UV záření a činidla chránící proti působení světla

2.1. 2-(2'-hydroxyfenyl)benzotriazoly, například 2-(2'-hydroxy-5'methylfenyl)benzotriazol, 2 -(3',5'-diterc.butyl-2'-hydroxyfenyl)benzotriazol, 2-(5'-terc.butyl-2'-hydroxyfenyl) benzotriazol, 2-(2'-hydroxy-5'-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenyl)benzotriazol, 2-(3',5'-diterc.butyl-2'-hydroxyfenyl)-5-chlorbenzotriazol, 2-(3'-terč.butyl-2'-hydroxy-5'-methylfenyl)-5-chlorbenzotriazol, 2-(3'-sek.butyl-5'-terc.butyl-2'-hydroxyfenyl)benzotriazol, 2-(2'-hydroxy-4'-oktyloxy90 fenyl)benzotriazol, 2 -(3',5'-diterc.amyl-2-hydroxyfenyl)benzotriazol, 2-(3',5'-bis(a,a-dimethylbenzyl)-2 '-hydroxyfenyl)benzotriazol, 2 -(3'-terč.butyl-2'-hydroxy-5'-(2-oktyloxykarbonylethyl)fenyl)-5-chlorbenzotriazol, 2- (3'-terc.butyl-5'-[2-(2-ethylhexyloxy)karbonylethyl]-2'-hydroxyfenyl)-5-chlorbenzotriazol, 2-(3'-terč.butyl-2'-hydroxy-5'-(2-methoxykarbonylethyl)fenyl)-5-chlorbenzotriazol, 2 - (3 ' - terč.butyl-2'-hydroxy-5'-(2-methoxykarbonylethyl)fenyl)benzotriazol, 2-(3'-terč.butyl-2'-hydroxy-5'-(2-oktyloxykarbonylethyl)fenyl)benzotriazol, 2-(3'-terc.butyl-5'-[2 -(2 -ethylhexyloxy)karbonylethyl]-2'-hydroxyfenyl)benzotriazol,

2-(3'-dodecyl-2'-hydroxy-5'-methylfenyl)benzotriazol, 2-(3'-terč.butyl-2'-hydroxy-5'- (2 -isooktyloxykarbonylethyl)fenyl)benzotriazol, 2,2'-methylen-bis[4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)-6-benzotriazol-2-ylfenol], produkt transesterifikace 2-[3'-terč.butyl-5'-(2-methoxykarbonylethyl)-2'-hydroxyfenyl]benzotriazolu polyethylenglykolem 300, sloučenina vzorce [R-CH₂CH₂-COO-CH₂CHtít— , kde R představuje 3'-terc.butyl-4'-hydroxy-5'-2H-benzotriazol-2-ylfenylovou skupinu, 2- [2'-hydroxy-3'- (a,a-dimethylbenzyl)-5'-(1,1,3,3 -tetramethylbutyl)fenyl]benzotriazol, 2-[2'-hydroxy-3' -(1,1,3,3-tetráme thy lbut yl )-5'-(a,a-dimethylbenzyl)fenyl]benzotriazol.

2.2. 2-hydroxybenzofenony, například 4-hydroxy-, 4-methoxy-, 4-oktyloxy-, 4-decyloxy-, 4-dodecyloxy, 4-benzyloxy-, 4,2',4'-trihydroxy- a 2'-hydroxy-4,4'-dimethoxyderiváty 2-hydroxybenzofenonu.

2.3. Estery kyselin, jako popřípadě substituovaných benzoových například 4-terč.butylfenyl-salicylát, fenyl-salicylát, oktylfenyl-salicylát, dibenzoyl-resorcinol, bis(4 - terč.butylbenzoyl)-resorcinol, benzoyl-resorcinol, 2,4-diterc.butylfenylester kyseliny, hexadecylester oktadecylester kyseliny, kyseliny,

3,5-diterc.butyl-4-hydroxybenzoové 3,5-diterc.butyl-4-hydroxybenzoové 3,5-diterc.butyl-4-hydroxybenzoové

2-methyl-4,6-diterc.butylfenylester 3,5-diterc,bu91 tyl-4-hydroxybenzoové kyseliny.

2.4. Akryláty, například ethylester popřípadě isooktylester a-kyan-β,β-difenylakrylové kyseliny, methylester a-methoxykarbonylskořicové kyseliny, methylester popřípadě butylester a-kyan-^-methyl-p-methoxyskořicové kyseliny, methylester α-methoxykarbonyl-p-methoxyskořicové kyseliny, Ν-(β-methoxykarbonyl^-kyanvinyl)-2-methylindolin.

2.5. Sloučeniny niklu, například komplexy niklu s 2,2-thiobis[4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenolem], jako je komplex 1 : 1 nebo 1 : 2, popřípadě s dalšími ligandy, jako je n-butylamin, triethanolamin nebo N-cyklohexyldiethanolamin, dibutyldithiokarbamát nikelnatý, soli niklu s monoalkylestery 4-hydroxy-3,5-diterc.butylbenzylfosfonové kyseliny, například s jejím methylesterem nebo ethylesterem, komplexy niklu s ketoximy, například s 2-hydroxy-4-methylfenyl-undecylketoximem, komplexy niklu s l-fenyl-4-lauroyl-5-hydroxypyrazolem, popřípadě s dalšími ligandy.

2.6. Sféricky bráněné aminy, například bis(2,2,6,6-tetramethylpiperidin-4-yl)sebakát, bis(2,2,6,6 -tetramethylpiperidin-4-yl)sukcinát, bis(1,2,2,6,6-pentamethylpiperidin-4-yl)sebakát, bis(l-oktyloxy-2,2,6,6-tetramethylpiperidin-4 -yl)sebakát, bis(1,2,2,6,6-pentamethylpiperidyl)ester n-butyl-3,5-diterc.butyl-4-hydroxybenzylmalonové kyseliny, kondenzační produkt l-hydroxyethyl-2,2,6,6-tetramethyl-4-hydroxypiperidinu a kyseliny jantarové, lineární nebo cyklické kondenzační produkty Ν,N-bis(2,2,6,6-tetramethyl-4-piperidyl)hexamethylendiaminu a 4-terc.oktylamino-2,6-dichlor-1,3,5-s-triazinu, tris(2,2,6,6-tetramethyl-4-piperidyl)nitrilotriacetát, tetrakis(2,2,6,6-tetramethyl-4-piperidyl)-1,2,3,4-butan-tetraoát, 1,1'-(1,2-ethandiyl)bis(3,3,5,5-tetramethylpiperazinon), 4-benzoyl-2,2,6,6-tetramethylpiperidin, 4-stearyloxy-2,2,6,6-tetramethylpiperidin, bis(1,2,2,6,6-pentamethylpiperidyl)-2-n-butyl-2 -(2-hydroxy-3,5-diterc.butylbenzyl)malonát, 3-n-oktyl-7,7,9,9-tetramethyl92

-l,3,8-triazaspiro[4,5]děkan-2,4-dion, -2,2,6,6-tetramethylpiperidyl)sebakát, bis(1-oktyloxybis(1-oktyloxy-2,2,6,6-tetramethylpiperidyl)sukcinát, lineární nebo cyklické kondenzační produkty N,N-bis(2,2,6,6-tetramethyl-4-piperidyl)hexamethylendiaminu a 4-morfolino-2,6-dichlor-1,3,5-triazinu, kondenzační produkt 2-chlor-4,6-di(4-n-butylamino-2,2,6,6-tetramethylpiperidyl)-1,3,5-triazinu a l,2-bis(3-aminopropylamino)ethanu, kondenzační produkt 2-chlor-4,6-di(4-n-butylamino-l,2,2,6,6-pentamethylpiperidyl)-1,3,5-triazinu a 1,2-bis(3-aminopropylamino)ethanu, 8-acetyl-3-dodecyl-7,7,9,9-tetramethyl-l,3,8-triazaspiro[4,5]děkan-2,4-dion, 3-dodecyl-1-(2,2,6,6-tetramethyl-4-piperidyl)pyrrolidin-2,5-dion, 3-dodecyl-l-(1,2,2,6,6-pentamethyl-4-piperidyl)pyrrolidin-2 , 5-dion, směs 4-hexadecyloxy- a 4-stearyloxy-2,2,6,6-tetramethylpiperidinu, kondenzační produkt N,N'-bis(2,2,6,6-tetramethyl-4-piperidyl)hexamethylendiaminu a 4-cyklohexylamino-2,6-dichor-l,3,5-triazinu, kondenzační produkt 1,2-bis(3-aminopropylamino)ethanu a 2,4,6-trichlor-1,3,5-triazinu, jakož i 4-butylamino-2,2,6,6-tetramethylpiperidin (registrační číslo CAS [136504-96-9]), N-(2,2,6,6-tetramethyl-4-piperidyl) -n-dodecylsukcinimid, N-(1,2,2,6,6-pentamethyl-4-piperidyl)-n-dodecylsukcinimid, 2-undecyl-7,7,9,9-tetramethyl-l-oxa-3,8-diaza-4-oxospiro[4,5]děkan, produkt reakce 7,7,9,9-tetramethyl-2-cykloundecyl-l-oxa-3,8-diaza-4-oxospiro[4,5]dekanu a epichlorhydrinu, 1,1-bis(1,2,2,6,6-pentamethyl-4-piperidyloxykarbonyl)-2-(4-methoxyfenyl)ethen, N,N'-bisformyl-N,N-bis(2,2,6,6-tetramethyl-4-piperidyl)hexamethylendiamin, diester 4-methoxymethylenmalonové kyseliny s 1,2,2,6,6-pentamethyl-4-hydroxypiperidinem, póly[methylpropyl-3-oxy-4- (2,2,6,6-tetramethyl-4-piperidyl)]siloxan, produkt reakce kopolymerů anhydrid kyseliny maleinové - α-olefin a 2,2,6,6-tetramethyl-4-aminopiperidinu nebo 1,2,2,6,6-pentamethyl-4 -aminopiperidinu.

2.7. Diamidy kyseliny šúavelové, například 4,4'-dioktyloxyoxanilid, 2,2'-diethoxyoxanilid, 2,2'-dioktyloxy-5,5'93

-diterc.butoxanilid, 2,2'-didodecyloxy-5,5'-diterc.butyloxanilid, 2-ethoxy-2'-ethyloxanilid, N,N'-bis(3-dimethylaminopropyl ) oxalamid, 2-ethoxy-5-terč.butyl-2-ethyloxanilid a jeho směs s 2-ethoxy-2'-ethyl-5,4-diterc.butyloxanilidem, směsi ortho- a para-methoxy- jakož i ortho- a pata-ethoxydisubstituovaných oxanilidů.

2.8. 2-(2-hydroxyfenyl)-1,3,5-triaziny, například

2,4,6-tris(2-hydroxy-4-oktyloxyfenyl)-l,3,5-triazin, 2- (2-hydroxy-4-oktyloxyfenyl)-4,6-bis(2,4-dimethylfenyl)-1,3,5-triazin, 2-(2,4-dihydroxyfenyl)-4,6-bis(2,4-dimethylfenyl)-1,3,5-triazin, 2,4-bis(2-hydroxy-4-propyloxyfenyl)-6-(2,4-dimethylfenyl)-1,3,5-triazin, 2-(2-hydroxy-4-oktyloxyfenyl)-4,6-bis(4-methylfenyl)-1,3,5-triazin, 2-(2-hydroxy-4-dodecyloxyfenyl)-4,6-bis(2,4-dimethylfenyl)-1,3,5-triazin, 2-(2-hydroxy-4-tridecyloxyfenyl)-4,6-bis(2,4-dimethylfenyl)-1,3,5-triazin, 2-[2-hydroxy-4-(2-hydroxy-3-butyloxypropyloxy)fenyl]-4,6-bis(2,4-dimethyl)-1,3,5-triazin, 2-[2-hydroxy-4-(2-hydroxy-3-oktyloxypropyloxy)fenyl]-4,6-bis(2,4-dimethylfenyl)-1,3,5-triazin, 2-[4-(dodecyloxy/tridecyloxy-2-hydroxypropoxy)-2-hydroxyfenyl]-4,6-bis(2,4-dimethylfenyl)-1,3,5-triazin, 2-[2-hydroxy-4-(2-hydroxy-3-dodecyloxypropoxy)fenyl]-4,6-bis(2,4-dimethylfenyl)-1,3,5-triazin, 2- (2-hydroxy-4-hexyloxy)fenyl-4,6-difenyl-1,3,5-triazin, 2-(2 -hydroxy-4-methoxyfenyl)-4,6-difenyl-1,3,5-triazin, 2,4,6-tris[2-hydroxy-4-(3-butoxy-2-hydroxypropoxy)fenyl]-1,3,5-triazin, 2-(2-hydroxyfenyl)-4-(4-methoxyfenyl)-6-fenyl-1,3,5-triazin, 2 -{2-hydroxy-4-[3 -(2-ethylhexyl-l-oxy)-2-hydroxypropyloxy]fenyl}-4,6-bis(2,4-dimethylfenyl)-1,3,5-triazin.

3. Deaktivátory kovů, například diamid kyseliny N, N - dif enylštsavelové, N-salicylal-N' -salicyloylhydrazin, N,N-bis(salicyloyl)hydrazin, N,N'-bis(3,5-diterc.butyl-4-hydroxyfenylpropionyl)hydrazin, 3-salicyloylamino-1,2,4 -triazol, dihydrazid kyseliny bis(benzyliden)šúavelové, oxanilid, dihydrazid kyseliny isoftalové, bisfenylhydrazid kyseliny sebakové, dihydrazid kyseliny Ν,N'-diacetyladipové, dihydrazid kyseliny Ν,N'-bissalicyloylštavelové, dihydrazid kyseliny Ν,N'-bissalicyloylthiopropionové.

4. Fosfity a fosfonity, například trifenyl-fosfit, difenyl-alkyl-fosfity, fenyl-dialkyl-fosfity, tris(nonylfenyl)-fosfit, trilauryl-fosfit, trioktadecyl-fosfit, distearyl-pentaerythritol-difosfit, tris(2,4-diterc.butylfenyl)-fosfit, diisodecyl-pentaerythritol-difosfit, bis(2,4-diterc.butylfenyl) -pentaerythritol-difosfit, bis(2,6-diterc.butyl-4-methylfenyl)-pentaerythritol-difosfit, bisisodecyloxypentaerythritol-difosfit, bis(2,4-diterc.butyl-6-methylfenyl)pentaerythritol-difosfit, bis(2,4,6 -triterc.butylfenyl)pentaerythritol-difosfit, tristearyl-sorbitol-trifosfit, tetrakis (2,4-diterc.butylfenyl)-4,4'-bifenylen-difosfonit, 6-isooktyloxy-2,4,8,10-tetraterc.butyl-12H-dibenz[d, g]-1,3,2-dioxafosfocin, 6-fluor-2,4,8,10-tetraterc.butyl-12-methyl-dibenz[d,g]-1,3,2-dioxafosfocin, bis(2,4-diterc.butyl-6-methylfenyl)methylfosfit, bis(2,4-diterc.butyl-6-methylfenyl) ethylfosfit, 2,2',2-nitrilo[triethyltris(3,3',5,5-tetraterc.butyl-1,1-bifenyl-2,2-diyl)fosfit], 2-ethylhexyl-(3,3 , 5,5-tetraterc.butyl-1,1-bifenyl-2,2-diyl)fosfit.

5. Hydroxylaminy, například N,N-dibenzylhydroxylamin, N,N-diethylhydroxylamin, N,N-dioktylhydroxylamin, N,N-dilaurylhydroxylamin, N,N-ditetradecylhydroxylamin, N,N-dihexadecylhydroxylamin, N,N-dioktadecylhydroxylamin, N-hexadecyl-N-oktadecylhydroxylamin, N-heptadecyl-N-oktadecylhydroxylamin, N,N-dialkylhydroxylaminy odvozené od mastných aminů hydrogenovaného loje.

6. Nitrony, například N-benzyl-alfa-fenylnitron, N-ethyl-alfa-methylnitron, N-oktyl-alfa-heptylnitron, N-lauryl-alfa-undecylnitron, N-tetradecyl-alfa-tridecylnitron, N-hexadecyl-alfa-pentadecylnitron, N-oktadecyl-alfa-heptadecylnitron, N-hexadecyl-alfa-heptadecylnitron, N-oktadecyl95

-alfa-pentadecylnitron, N-heptadecyl-alfa-heptadecylnitron, N-oktadecyl-alfa-hexadecylnitron, nitrony odvozené od N,N-dialkylhydroxylaminů vyrobených z mastných aminů hydrogenovaného loje.

7. Synergické přísady obsahující thioskupinu, například dilaurylester kyseliny thiodipropionové nebo distearylester kyseliny thiodipropionové.

8. Sloučeniny rozrušující peroxidy, například estery β-thiodipropionové kyseliny, například její laurylester, stearylester, myristylester nebo tridecylester, merkaptobenzimidazol, zinečnatá sůl 2-merkaptobenzimidazolu, dibutyldithiokarbamát zinečnatý, dioktadecyl-disulfid, pentaerythritol-tetrakis(β-dodecylmerkapto)propionát.

9. Stabilizátory polyamidů, například soli mědi v kombinaci s jodidy nebo/a sloučeniny fosforu a soli dvojmocného manganu.

10. Bazické kostabilizátory, například melamin, polyvinylpyrrolidon, dikyandiamid, triallyl-kyanurát, deriváty močoviny, deriváty hydrazinu, aminy, polyamidy, polyurethany, soli vyšších mastných kyselin s alkalickými kovy a s kovy alkalických zemin, například stearát vápenatý, stearát zinečnatý, behenát hořečnatý, stearát hořečnatý, ricinoleát sodný, palmitát draselný, pyrokatecholát antimonu nebo pyrokatecholát cínu.

11. Nukleační činidla, například anorganické látky jako je mastek, oxidy kovů jako je oxid titaničitý nebo oxid hořečnatý, fosforečnany, uhličitany nebo sírany výhodně kovů alkalických zemin, organické sloučeniny jako jsou mono- nebo polykarboxylové kyseliny a jejich soli, například kyselina 4-terc.butylbenzoová, kyselina adipová, kyselina difenyloctová, natrium-sukcinát nebo natrium-benzoát, polymerní sloučeniny jako jsou iontové kopolymery (ionomery).

12. Plnidla a ztužovací činidla, například uhličitan vápenatý, silikáty, skleněná vlákna, skleněné kuličky, mastek, kaolín, slída, síran barnatý, oxidy a hydroxidy kovů, saze, grafit, dřevěná moučka a moučky nebo vlákna jiných přírodních produktů, syntetická vlákna.

13. Další přísady, například plastifikátory, maziva, emulgátory, pigmenty, reologní aditiva, katalyzátory, činidla regulující tok, optická bělící činidla, činidla pro nehořlavou úpravu, antistatická činidla, nadouvadla.

Pomocné stabilizátory se přidávají například v koncentraci 0,01 až 10 %, vztaženo na celkovou hmotnost organického materiálu, který má být stabilizován.

Plnidla a ztužovací činidla (bod 12 seznamu), jako například mastek, uhličitan vápenatý, slída nebo kaolín, se k polyolefinům přidávají například v koncentraci od 0,01 do 40 %, vztaženo na celkovou hmotnost polyolefinů, který má být stabilizován.

Plnidla a ztužovací činidla (bod 12 seznamu), jako například hydroxidy kovů, zvláště hydroxid hlinitý nebo hydroxid hořečnatý, se k polyolefinům přidávají například v koncentraci od 0,01 do 60 %, vztaženo na celkovou hmotnost polyolefinů, který má být stabilizován.

Saze jako plnidlo se k polyolefinům přidávají účelně v koncentraci od 0,01 do 5 %, vztaženo na celkovou hmotnost polyolefinů, který má být stabilizován.

Skleněná vlákna jako ztužovací činidla se k polyolefinům přidávají účelně v koncentraci od 0,01 do 20 %, vztaženo na celkovou hmotnost polyolefinů, který má být stabilizován.

Další výhodné kompozice obsahují vedle složek (a) až (d) ještě další aditiva, zejména soli kovů alkalických zemin s vyššími mastnými kyselinami, jako je například stearát

- 97 vápenatý.

Jako obvyklé kombinace stabilizátorů pro zpracovávání polymerních organických materiálů, jako například polyolefi nů, na odpovídající tvarová tělesa, se doporučují kombinace fenolického antioxidantu se sekundárním antioxidantem na bázi organického fosfitu nebo fosfonitu. V závislosti na substrátu a postupu jsou však mnohé podniky zpracovávající polyolefiny nuceny provádět postupy v rozsahu vysokých teplot, přes asi 280° C. Díky použití směsi stabilizátorů působících při zpracovávání obsahující složky (b) a (c) nebo (b), (c) a (d) podle vynálezu, která je speciálně vhodná pro aplikace při vysokých teplotách zejména v teplotním rozmezí přes 300° C, lze vyrábět technické materiály a tvarová tělesa třeba na bázi vysokohustotního polyethylenu, jako jsou například trubky a jejich technické varianty (armatury) s větším množstvím výrobků a menším množstvím zmetků. Další výhoda této směsi stabilizátorů spočívá rovněž v tom, že ji lze používat v mnohem menším množství. To vede ve srovnání s obvyklými směsmi stabilizátorů ke snížení celkové koncentrace antioxidantů. Tak umožňuje použití nízké koncentrace stabilizátoru typu benzofuran-2-onu (složky (b) ) snížení celkové koncentrace stabilizátorů na zhruba jednu třetinu například v polyolefinech, což současně představuje ekonomickou výhodu.

Zapracování složek (b) a (c) nebo (b), (c) a (d), jakož i popřípadě dalších aditiv do polymerního organického materiálu se provádí pomocí známých způsobů, například před tvarováním nebo během něho nebo rovněž pomocí nanesení rozpuštěné nebo dispergované směsi stabilizátorů na polymerní organický materiál, popřípadě s následujícím odpařením rozpouštědla. Směs stabilizátorů obsahující složky (b) a (c) nebo (b), (c) a (d) a popřípadě další aditiva lze k materiálu, který má být stabilizován, přidávat rovněž ve formě předsměsi, která tyto složky obsahuje například v koncentraci 2,5 až 25 % hmot.

Směs stabilizátorů obsahující složky (b) a (c) nebo (b) , (c) a (d) a popřípadě další aditiva lze přidávat rovněž před polymerací nebo během ní nebo před zesítěním.

Směs stabilizátorů obsahující složky (b) a (c) nebo (b) , (c) a (d) a popřípadě další aditiva lze do organického materiálu, který má být stabilizován, zapracovat v čisté formě nebo zapouzdřenou ve voscích, olejích nebo polymerech.

Směs stabilizátorů obsahující složky (b) a (c) nebo (b) , (c) a (d) a popřípadě další aditiva lze na polymer, který má být stabilizován, rovněž nastříkat. Je schopná ředit další přísady (například výše uvedená běžná aditiva) popřípadě jejich taveniny, takže ji lze na polymer, který má být stabilizován, nastříkat rovněž společně s těmito přísadami. Zejména výhodné je přidání pomocí nastříkání během deaktivace polymeračnich katalyzátorů, přičemž lze pro nastříkání použít například páru použitou k deaktivaci.

Aplikovat směs stabilizátorů obsahující složky (b) a (c) nebo (b) , (c) a (d) a popřípadě spolu s dalšími aditivy nastříkáním může být například výhodné v případě polyolefinů polymerovaných ve tvaru kuliček.

Takto stabilizované materiály lze použít v nejrůznější formě, například jako fólie, vlákna, pásky, lisovací hmoty, profily nebo jako pojidla pro laky, zejména práškové laky, lepidla nebo tmely.

Takto stabilizované polyolefiny lze rovněž použít v nejrůznější formě, zejména jako silnovrstevné polyolefinová tvarová tělesa, která jsou v dlouhodobém kontaktu s extrahujícími médii, jako jsou například trubky pro kapaliny nebo plyny, fólie, vlákna, geomembrány, pásky, profily nebo tanky.

Výhodná silnovrstevná polyolefinová tvarová tělesa vykazují tloušťku vrstvy od 1 do 50 mm, zejména 1 až 3 0 mm, například 2 až 10 mm.

Jak již bylo uvedeno, jedná se v případě organických materiálů, které mají být chráněny, zejména o organické, zvláště syntetické, polymery. Zejména výhodně se přitom chrání termoplastické materiály. Přitom je třeba zdůraznit především výbornou účinost směsi stabilizátorů obsahující složky (b) a (c) nebo (b) , (c) a (d) podle vynálezu jako stabilizátorů působících při zpracovávání (stabilizátorů proti působení tepla). Za tímto účelem se k polymerům přidávají výhodně před jejich zpracováváním nebo během něho. Proti odbourávání, například světlem indukovanému nebo termooxidativnímu odbourávání, lze však stabilizovat rovněž další polymery (například elastomery) nebo mazadla popřípadě hydraulické kapaliny. Ve výše uvedeného výčtu možných organických materiálů je třeba zdůraznit elastomery.

Mazadla a hydraulické kapaliny přicházející v úvahu jsou například na bázi minerálních nebo syntetických olejů nebo jejich směsí. Mazadla jsou odborníkovi známá a jsou popsána v příslušné odborné literatuře, jako například v práci, jejímž autorem je Dieter Klamann, Schmierstoffe und verwandte Produkte (Verlag Chemie, Weinheim, 1982), v práci, jejímiž autory jsou Schewe-Kobek Das Schmiermittel-Taschenbuch (Dr. Alfred Hůthig-Verlag, Heidelberg, 1974) a v práci Ullmanns Enzyklopádie der technischen Chemie, svazek 13, str. 85 - 94 (Verlag Chemie, Weinheim, 1977).

Jedním z výhodných provedení vynálezu je tedy použití složek (b) a (c) nebo (b) , (c) a (d) jako stabilizátorů, zejména stabilizátorů působících při zpracovávání (stabilizátorů proti působení tepla) pro organické materiály, zejména termoplastické polymery, proti oxidativnímu, tepelnému nebo světlem indukovanému odbourávání.

Vynález zahrnuje rovněž směs stabilizátorů, která obsahuje (i) alespoň jednu sloučeninu typu benzofuran-2-onu, a

100 (ii) alespoň jednu sloučeninu ze skupiny sféricky bráněných aminů.

Vynález zahrnuje rovněž směs stabilizátorů, která obsahuj e (i) alespoň jednu sloučeninu typu benzofuran-2-onu, (ii) alespoň jednu sloučeninu ze skupiny sféricky bráněných aminů, a (iii) alespoň jednu sloučeninu ze skupiny organických fosfitů nebo fosfonitů.

Výhodné jsou také směsi stabilizátorů, ve kterých hmotnostní poměr složek (i) : (ii) činí 100 : 1 až 0,01 : 100, zejména 5 : 1 až 0,01 : 10.

Výhodné jsou též směsi stabilizátorů, ve kterých hmotnostní poměr složek (i) : (ii) : (iii) činí 100 : 1 : 0,01 až 0,01 : 1 : 100, zejména 5:1: 0,1 až 0,01 : 1 : 10.

Směsi stabilizátorů obsahující složky (b) a (c) nebo (b) , (c) a (d) podle vynálezu se vyznačují výrazně dobrou stabilitou vůči hydrolýze a výhodným barevným chováním, tedy malým obarvováním organických materiálů během zpracovávání.

Organické materiály, které jsou stabilizovány složkami podle vynálezu, jsou zejména dobře chráněny proti světlem indukovanému odbourávání.

Vynález se týká rovněž způsobu stabilizace organického materiálu proti oxidativnímu, tepelnému nebo světlem indukovanému odbourávání, který se vyznačuje tím, že se do tohoto materiálu přidá nebo se na něj nanese vždy alespoň složka (b) a (c) nebo složka (b), (c) a (d).

Výhodný je způsob stabilizace polyolefinu, které jsou v dlouhodobém kontaktu s extrahujícími médii, při kterém jsou těmito polyolefiny silnovrstevná polyolefinová tvarová tělesa

101 vykazující tlouštíku vrstvy od 1 do 50 mm, zejména 1 až 30 mm, například 2 až 10 mm, který se vyznačuje tím, že se do těchto polyolefinů přidá nebo se na ně nanese vždy alespoň složka (b) a (c) nebo (b) , (c) a (d) .

Zejména zajímavý je rovněž způsob stabilizace silnovrstevných polyolefinových tvarových těles, která jsou v dlouhodobém kontaktu s extrahujícími médii, při kterém jsou těmito silnovrstevnými polyolefinovými tvarovými tělesy trubky nebo geomembrány, který se vyznačuje tím, že se do těchto silnovrstevných polyolefinových tvarových těles přidá nebo se na ně nanese vždy složka (b) a (c) nebo (b) , (c) a (d) .

Pod pojmem geomembrány se rozumí fólie, které se používají například v místech ukládání odpadů, a musí vykazovat životnost až 300 let.

Extrahujícími médii se rozumí například kapalné nebo plynné anorganické nebo organické materiály.

Plynnými anorganickými materiály jsou například kyslík, dusík, oxidy dusíku, například oxid dusnatý, rajský plyn nebo oxid dusičitý, oxidy síry, například oxid siřičitý, halogeny, například fluor nebo chlor, Brónstedtovy kyseliny, například kyselina fluorovodíková, kyselina chlorovodíková, kyselina bromovodíková, kyselina jodovodíková nebo kyselina kyanovodíková, nebo báze, například amoniak.

Plynnými organickými materiály jsou například alkany s 1 až 4 atomy uhlíku, například methan, ethan, propan nebo butan, oxid uhelnatý, oxid uhličitý, nebo fosgen.

Kapalnými anorganickými materiály jsou například voda, chlorovaná pitná voda nebo vodné roztoky solí, například roztok chloridu sodného (solanka) nebo roztok síranu sodného, brom, kyselé halogenidy, například chlorid titaničitý, thionylchlorid, nitrosylchlorid nebo trimethylsilylchlorid,

102 nebo bázické roztoky, například vodný roztok hydroxidu sodného, vodný roztok hydroxidu draselného, vodný roztok amoniaku, vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného nebo vodný roztok uhličitanu sodného.

Kapalnými organickými materiály jsou například organická rozpouštědla nebo kapalná organická reakční činidla.

Organickými rozpouštědly jsou například alifatické uhlovodíky, například pentan, hexan, heptan, oktan, benzin, nonan nebo děkan, alkoholy, například methanol, ethanol, isopropanol, butanol, pentanol, amylalkohol, cyklohexanol, pentaerythritol, ethylenglykol, ethylendiglykol, methylcelosolv, polyethylenglykol nebo glycerol, ketony, například aceton, diethylketon, methylethylketon, difenylether nebo cyklohexanon, ethery, například diethylether, dibutylether, tetrahydrofuran nebo dioxan, aromatické uhlovodíky, například benzen, toluen nebo xylen, heterocyklická rozpouštědla, například furan, pyridin, 2,6-lutidin nebo thiofen, dipolární aprotická rozpouštědla, například dimethylformamid, diethylacetamid nebo acetonitril, nebo tensidy.

Extrahujícími médii podle vynálezu jsou rovněž směsi a roztoky, zejména vodné směsi, emulze nebo roztoky, kapalných nebo plynných anorganických nebo organických materiálů uvedených výše.

Zejména zajímavá jsou ta extrahující média, která jsou významná v chemickém průmyslu nebo v místech ukládání odpadů.

Výhodným provedením vynálezu je tedy rovněž použití směsi stabilizátorů obsahující složky (b) a (c) nebo.(b), (c) a (d) a popřípadě další aditiva ke zlepšení odolnosti polyolefinů, které jsou v dlouhodobém kontaktu s extrahujícími médii.

Výhodnými složkami (b) a (c) nebo (b) , (c) a (d) pro použití jako stabilizátory, pro způsob stabilizace a pro směs

103 stabilizátorů jsou stejné složky jako byly popsány pro kompozice s organickým materiálem.

Vynález dále ilustrují následující příklady. Uváděné části a procenta se vztahují na hmotnost.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Stabilizace polypropylenových 'vláken zpracovávaných při 250° C

2,0 kg práškového polypropylenu (B 10 FB od firmy Polychim S. A., Francie), který vykazuje podle DIN 53735 při měření při teplotě 23 0° C a 2,16 kg index toku taveniny 12,0 g/dmin, se homogenizuje po dobu 2 minut v rychloběžném míchadle s 0,05 % stearátu vápenatého a stabilizátory uvedenými v tabulkách 1 a 2. Tato směs se vytlačuje v extruderu s průměrem válce 2 0 mm a délkou 4 00 mm s 60 otáčkami za minutu, přičemž tři ohřívací pásma jsou nastavena na teploty 200, 220 a 220° C. Extrudát se ochladí průchodem vodní lázní a poté se granuluje. Z tohoto granulátu se připraví vícenásobná vlákna, k čemuž se použije jednošnekový extrudér s pumpou na taveninu a zvlákňovací hubicí se 37 otvory. Maximální teplota při zpracováváni činí 250° C.

Z části takto získaného neprotahovaného vlákna se během 6 minut při teplotě 230° C vylisuje deska o tloušťce 2 mm. Změří se index toku taveniny (melt flow index, MFI) této desky podle DIN 53735 při teplotě 230° C a 2,16 kg. Velký přírůstek indexu toku taveniny znamená silné odbourávání řetězců, a tudíž špatnou stabilizaci. Výsledky jsou shrnuty v tabulce 1.

Další část takto získaného neprotahovaného vlákna se ošetří mazadlem (Limanol P 25, Schill a Seilacher, Bóblingen,

104

SRN) a poprvé se protáhne. Tímto protažením se získá provazec vláken s titrem 416 g / 90 m. To znamená, že 90 m dlouhý provazec vláken má hmotnost 416 g. V další pracovní operaci se tento provazec vláken v protahovacím stroji znovu protáhne při teplotě 120° C s faktorem 3,2. Získá se tak provazec vláken s titrem 130 g / 90 m.

Z části tohoto provazce vláken se vyrobí hadice. Na tomto vzorku hadice se změří index žlutosti (yellowness index, YI_X) podle ASTM D 1925-77. Nízké hodnoty YI_X znamenají malou změnu zbarvení, vysoké hodnoty YI_X znamenají velkou změnu zbarvení vzorku. Výsledky jsou shrnuty v tabulce 1. Tato hadice se exponuje po dobu 48 hodin při teplotě 40° C a relativní vzdušné vlhkosti 87 % za přítomnosti 4 až 6 ppm oxidu dusičitého podle AATCC 164. Podle ASTM D 1925-77 se stanoví index žlutosti (YI₂) této exponované hadice. Nízké hodnoty YI₂ znamenaj i malou změnu zbarvení, vysoké hodnoty YI₂ znamenají velkou změnu zbarvení vzorku. Výsledky jsou shrnuty v tabulce 1.

Na další části provazce vláken se provede test stárnutí v peci při teplotě 100° C. Při tomto testu se měří čas ve dnech do přetrženi provazce vláken za testovacích podmínek. Čím déle trvá než se provazec vláken přetrhne, tím lepší je stabilizace. Výsledky jsou shrnuty v tabulce 2.

Z další části neprotahovaného vlákna se během 6 minut při teplotě 230° C vylisuje film o tlouščce 0,10 mm. Tento film se podrobí Xenon-testu podle DIN 53387. Při něm se film tak dlouho ozařuje přístrojem pro urychlenou umělou povětrnost typu Xenon 1200 až se v rozsahu vlnových délek 1760 až 1680 cm'¹ zjistí karbonylový index 0,25. Čím delší je tato doba, tím lepší je stabilizace. Výsledky jsou shrnuty v tabulce 2.

105

Tabulka 1

pří- klad	stabilizátory	YIi po zvláknění	YI₂ po působení no₂	MFI po zvláknění
la^a)	—	-0,5	0,8	73,0
lb^b)	0,05 % sloučeniny 101^c)0,05 % TINUVINu 622^d>	-0,6	2,7	18,7
lc^b)	0,05 % sloučeniny 101^c)0,05 % CHIMASSORBu 944^e)	-0,2	4,2	17,7
ld^b)	0,05 % sloučeniny 101^c)0,05 % CHIMASSORBu 119^f)	-0,7	3,4	19,6
le^b)	0,05 % sloučeniny 101^c)0,05 % TINUVINu 622^d) 0,05 % IRGAFOSu 168³’	-0,9	1,0	15,9
lf^b)	0,05 % sloučeniny 101^c)0,05 % TINUVINu 622^d> 0,05 % IRGAFOSu 12^h)	-0,5	1,3	15,6
19»	0,05 % sloučeniny 101^c)0,05 % TINUVINu 622^d) 0,05 % IRGAFOSu 38¹¹	-0,2	2,0	15,2
lh^b)	0,05 % sloučeniny 101^cl0,05 % CHIMASSORBu 944^e)0,05 % IRGAFOSu 12^h)	-0,5	2,4	15,5
li^b)	0,05 % sloučeniny 101^c)0,05 % CHIMASSORBu 944^e>0,05 % IRGAFOSu 38ⁿ	-0,6	2,4	15,7
ij^b)	0,05 % sloučeniny 101^c)0,05 % CHIMASSORBu 119^f)0,05 % IRGAFOSu 168³⁾	-0,2	2,5	16,2
11?’	0,05 % sloučeniny 101^c)0,05 % CHIMASSORBu 119^f)0,05 % IRGAFOSu 12^b)	-0,4	1,8	15,5
ll^b>	0,05 % sloučeniny 101^c)0,05 % CHIMASSORBu 119^f)0,05 % IRGAFOSu 38^i!	-0,4	1,4	16,3

Legenda: poznámky a) až i) jsou vysvětleny u tabulky 9 (příklad 5)

106

Tabulka 2

pří- klad	stabilizátory	stárnutí v peci (ve dnech)	Xenon-test (v hodinách)
la^a)	—	1	230
lb^b>	0,05 % sloučeniny 101^c) 0,05 % TINUVINu 622^d)	11	1580
lc^b)	0,05 % sloučeniny 101^c) 0,05 % CHIMASSORBu 944^e)	12	1275
ld^b)	0,05 % sloučeniny 101^c> 0,05 % CHIMASSORBu 119^f>	12	1630
le^b)	0,05 % sloučeniny 101^c) 0,05 % TINUVINu 622^d) 0,05 % IRGAFOSu 168³⁾	10	1460
Ifb)	0,05 % sloučeniny 101^c) 0,05 % TINUVINu 622^d) 0,05 % IRGAFOSu 12^h)	10	1090
lgh’	0,05 % sloučeniny 101^c> 0,05 % TINUVINu 622^d) 0,05 % IRGAFOSu 38¹’	11	1560
lh^b)	0,05 % sloučeniny 101^c> 0,05 % CHIMASSORBu 944^e)0,05 % IRGAFOSu 12^h>	12	1210
lib,	0,05 % sloučeniny 101^c) 0,05 % CHIMASSORBU 944^e)0,05 % IRGAFOSu 38¹’	14	1260
Ijb,	0,05 % sloučeniny 101^c) 0,05 % CHIMASSORBu 119^f)0,05 % IRGAFOSu 168^g)	13	1830
lk^b)	0,05 % sloučeniny 101^c) 0,05 % CHIMASSORBu 119^f)0,05 % IRGAFOSu 12^h)	12	1430
2 1—1 1—1	0,05 % sloučeniny 101^c) 0,05 % CHIMASSORBu 119^f) 0,05 % IRGAFOSu 38^υ \|	¹³	1760

Legenda: poznámky a) až i) jsou vysvětleny u tabulky 9 (přiklad 5)

107

Příklad 2

Stabilizace polypropylenových vláken zpracovávaných při 300° C

2,0 kg práškového polypropylenu (B 10 FB od firmy Polychim S. A., Francie), který vykazuje podle DIN 53735 při měření při teplotě 23 0° C a 2,16 kg index toku taveniny 12,0 g/dmin, se homogenizuje po dobu 2 minut v rychloběžném míchadle s 0,05 % stearátu vápenatého a stabilizátory uvedenými v tabulkách 3 a 4. Tato směs se vytlačuje v extrudéru s průměrem válce 20 mm a délkou 4 00 mm s 60 otáčkami za minutu, přičemž tři ohřívací pásma jsou nastavena na teploty 200, 220 a 220° C. Extrudát se ochladí průchodem vodní lázní a poté se granuluje. Z tohoto granulátu se připraví vícenásobná vlákna, k čemuž se použije jednošnekový extrudér s pumpou na taveninu a zvlákňovací hubicí se 37 otvory. Maximální teplota při zpracovávání činí 300° C.

Z části takto získaného neprotahovaného vlákna se během 6 minut při teplotě 230° C vylisuje deska o tloušťce 2 mm. Změří se index toku taveniny (melt flow index, MFI) této desky podle DIN 53735 při teplotě 230° C a 2,16 kg. Velký přírůstek indexu toku taveniny znamená silné odbourávání řetězců, a tudíž špatnou stabilizaci. Výsledky jsou shrnuty v tabulce 3.

Další část takto získaného neprotahovaného vlákna se ošetří mazadlem (Limanol P 25, Schill a Seilacher, Bóblingen, SRN) a poprvé se protáhne. Tímto protažením se získá provazec vláken s titrem 416 g / 90 m. To znamená, že 90 m dlouhý provazec vláken má hmotnost 416 g. V další pracovní operaci se tento provazec vláken v protahovacím stroji znovu protáhne při teplotě 120° C s faktorem 3,2. Získá se tak provazec vláken s titrem 130 g / 90 m.

Z části tohoto provazce vláken se vyrobí hadice. Na

108 tomto vzorku hadice se změří index žlutosti (yellowness index, YIJ podle ASTM D 1925-77. Nízké hodnoty YI_X znamenají malou změnu zbarvení, vysoké hodnoty Yl! znamenají velkou změnu zbarvení vzorku. Výsledky jsou shrnuty v tabulce 3. Tato hadice se exponuje po dobu 48 hodin při teplotě 40° Ca relativní vzdušné vlhkosti 87 % za přítomnosti 4 až 6 ppm oxidu dusičitého podle AATCC 164. Podle ASTM D 1925-77 se stanoví index žlutosti (YI₂) této exponované hadice. Nízké hodnoty YI₂ znamenají malou změnu zbarvení, vysoké hodnoty YI₂ znamenají velkou změnu zbarvení vzorku. Výsledky jsou shrnuty v tabulce 3.

Na další části provazce vláken se provede test stárnutí v peci při teplotě 100° C. Při tomto testu se měří čas ve dnech do přetržení provazce vláken za testovacích podmínek. Čím déle trvá než se provazec vláken přetrhne, tím lepší je stabilizace. Výsledky jsou shrnuty v tabulce 4.

Z další části neprotahovaného vlákna se během 6 minut při teplotě 230° C vylisuje film o tloušťce 0,10 mm. Tento film se podrobí Xenon-testu podle DIN 53387. Při něm se film tak dlouho ozařuje přístrojem pro urychlenou umělou povětrnost typu Xenon 1200 až se v rozsahu vlnových délek 1760 až 1680 cm'¹ zjistí karbonylový index 0,25. Čím delší je tato doba, tím lepší je stabilizace. Výsledky jsou shrnuty v tabulce 4 .

109

Tabulka 3

pří- klad	stabilizátory	YIx po zvláknění	YI₂ po působení no₂	MFI po zvláknění
2a^a)	—	0,2	1,2	112,0
2b^b)	0,100 % sloučeniny 101^c>0,050 % TINUVINu 622^d)	1,2	4,6	34,7
2c^b)	0,100 % sloučeniny 101^c>0,050 % CHIMASSORBu 944^e)	1,6	5,4	31,7
2d^b>	0,100 % sloučeniny 101^c)0,050 % CHIMASSORBu 119^f)	0,5	4,1	31,9
2e^b)	0,075 % sloučeniny 101^c)0,050 % TINUVINu 622^d)0,075 % IRGAFOSu 168^3>	0,7	4,7	34,3
2f^b)	0,075 % sloučeniny 101^o)0,050 % TINUVINu 622^d)0,075 % IRGAFOSu 12^h)	1,1	4,8	32,9
2g^b)	0,075 % sloučeniny 101^c)0,050 % TINUVINu 622^d)0,075 % IRGAFOSu 38^υ	1,4	4,1	29,6
2h^b)	0,075 % sloučeniny 101^G>0,050 % CHIMASSORBu 944^e)0,075 % IRGAFOSu 168^3>	1,5	6,6	38,5
2i^b>	0,075 % sloučeniny 101^c>0,050 % CHIMASSORBu 944^e>0,075 % IRGAFOSu 12^h)	1,4	4,9	32,1
2j^b)	0,075 % sloučeniny 101^c)0,050 % CHIMASSORBu 944^e>0,075 % IRGAFOSu 38¹’	1,7	4,4	31,6
2k^b)	0,075 % sloučeniny 101^c)0,050 % CHIMASSORBu 119^f)0,075 % IRGAFOSu 168³’	1,4	4,6	33,9
2l^b)	0,075 % sloučeniny 101^c)0,050 % CHIMASSORBu 119^f)0,075 % IRGAFOSu 12^h)	1,3	4,8	29,5
2m^b)	0,075 % sloučeniny 101^c)0,050 % CHIMASSORBu 119^£)0,075 % IRGAFOSu 38¹’	0,9	4,9	28,5

Legenda: poznámky a) až i) jsou vysvětleny u tabulky 9 (příklad 5)

110

Tabulka 4

pří- klad	stabilizátory	stárnutí v peci (ve dnech)	Xenon-test (v hodinách)
2a^al	—	1	190
2c^b)	0,100 % sloučeniny 101^c)0,050 % CHIMASSORBu 944^e)	39	1330
2d^b)	0,100 % sloučeniny 101^c)0,050 % CHIMASSORBu 119^f)	37	1590
2h^b>	0,075 % sloučeniny 101^c)0,050 % CHIMASSORBu 944^e)0,075 % IRGAFOSu 168^9>	39	1300
2j^b>	0,075 % sloučeniny 101^c)0,050 % CHIMASSORBu 944^e)0,075 % IRGAFOSu 38¹’	39	1230
2k^b>	0,075 % sloučeniny 10l^c)0,050 % CHIMASSORBu 119^f)0,075 % IRGAFOSu 168^g)	37	1650
2m^b)	0,075 % sloučeniny 101^c)0,050 % CHIMASSORBu 119^f)0,075 % IRGAFOSu 38^if	37	1 720

Legenda.· poznámky a) až i) jsou vysvětleny u tabulky 9 (příklad 5)

Příklad 3

Stabilizace polypropylenových vláken zpracovávaných při 300° C

2,0 kg práškového polypropylenu (Moplen FL F 20 od firmy Himont, Itálie), který vykazuje podle DIN 53735 při měření při teplotě 230° C a 2,16 kg index toku taveniny 10,4 g/dmin, se homogenizuje po dobu 2 minut v rychloběžném míchadle s 0,05 % stearátu vápenatého, 0,03 % DHT 4A (Kyowa Chemical Industry Co. Ltd., [Mg_4/5Al₂ (OH) ₁₃CO₃.3,5H₂O] ) a stabilizátory uvedenými v tabulkách 5 a 6. Tato směs se vytlačuje

111 v extrudéru s průměrem válce 20 mm a délkou 400 mm s 60 otáčkami za minutu, přičemž tři ohřívací pásma jsou nastavena na teploty 200, 220 a 220° C. Extrudát se ochladí průchodem vodní lázní a poté se granuluje. Z tohoto granulátu se připraví vícenásobná vlákna, k čemuž se použije jednošnekový extrudér s pumpou na taveninu a zvlákňovací hubicí se 37 otvory. Maximální teplota při zpracovávání činí 300° C.

Z části takto získaného neprotahovaného vlákna se během 6 minut při teplotě 230° C vylisuje deska o tloušťce 2 mm. Změří se index toku taveniny (melt flow index, MFI) této desky podle DIN 53735 při teplotě 230° C a 2,16 kg. Velký přírůstek indexu toku taveniny znamená silné odbourávání řetězců, a tudíž špatnou stabilizaci. Výsledky jsou shrnuty v tabulkách 5 a 6.

Další část takto získaného neprotahovaného vlákna se ošetří mazadlem (Limanol P 25, Schill a Seilacher, Bóblingen, SRN) a poprvé se protáhne. Tímto protažením se získá provazec vláken s titrem 416 g / 90 m. To znamená, že 90 m dlouhý provazec vláken má hmotnost 416 g. V další pracovní operaci se tento provazec vláken v protahovacím stroji znovu protáhne při teplotě 120° C s faktorem 3,2. Získá se tak provazec vláken s titrem 130 g / 90 m. Z tohoto provazce vláken se vyrobí hadice. Na tomto vzorku hadice se změří index žlutosti (yellowness index, YIJ podle ASTM D 1925-77. Nízké hodnoty YI_X znamenají malou změnu zbarvení, vysoké hodnoty YI_Xznamenají velkou změnu zbarvení vzorku. Výsledky jsou shrnuty v tabulkách 5 a 6. Tato hadice se exponuje po dobu 4 8 hodin při teplotě 40° C a relativní vzdušné vlhkosti 87 % za přítomnosti 4 až 6 ppm oxidu dusičitého podle AATCC 164. Podle ASTM D 1925-77 se stanoví index žlutosti (YI₂) této exponované hadice. Nízké hodnoty YI₂ znamenají malou změnu zbarvení, vysoké hodnoty YI₂ znamenají velkou změnu zbarvení vzorku. Výsledky jsou shrnuty v tabulkách 5 a 6.

112

Tabulka 5

pří- klad	stabilizátory	YIi PO zvláknění	YI₂ po působení no₂	MFI po zvláknění
3a^a>	—	1,8	3,2	118,0
3b^b>	0,10 % sloučeniny 102^k>0,20 % CHIMASSORBu 944^e)	5,6	12,4	24,9
3c^b)	0,10 % sloučeniny 103¹¹0,20 % CHIMASSORBu 944^e)	11,6	13,3	22,4
3d^b)	0,10 % sloučeniny 104^m>0,20 % CHIMASSORBu 944^e)	6,6	13,2	34,6

Legenda: poznámky a) až m) jsou vysvětleny u tabulky 9 (příklad 5)

Tabulka 6

pří- klad	stabilizátory	Yl, po zvláknění	YI₂ po působení no₂	MFI po zvláknění
3a^a)	—	1,2	3,0	113,0
3e^b>	0,10 % sloučeniny 102^k>0,20 % CHIMASSORBu 119^f)	4,6	9,8	23,9
3f^b)	0,10 % sloučeniny 103¹’ 0,20 % CHIMASSORBu 119^f>	5,1	5,5	22,1
Sg’	0,10 % sloučeniny 104^ra)0,20 % CHIMASSORBu 119^f)	4,2	9,1	31,5

Legenda: poznámky a) až m) jsou vysvětleny u tabulky 9 (příklad 5)

Příklad 4

Stabilizace polypropylenových vláken zpracovávaných při 290° C

2,0 kg práškového polypropylenu (Moplen FL F 2 0 od

113 firmy Himont, Itálie), který vykazuje podle DIN 53735 při měření při teplotě 230° C a 2,16 kg index toku taveniny 10,4 g/dmin, se homogenizuje po dobu 2 minut v rychloběžném míchadle s 0,05 % stearátu vápenatého a stabilizátory uvedenými v tabulkách 7 a 8. Tato směs se vytlačuje v extrudéru s průměrem válce 2 0 mm a délkou 4 00 mm s 60 otáčkami za minutu, přičemž tři ohřívací pásma jsou nastavena na teploty 200, 220 a 220° C. Extrudát se ochladí průchodem vodní lázní a poté se granuluje. Z tohoto granulátu se připraví vícenásobná vlákna, k čemuž se použije jednošnekový extrudér s pumpou na taveninu a zvlákňovací hubicí se 37 otvory. Maximální teplota při zpracovávání činí 290° C.

Z části takto získaného neprotahovaného vlákna se během 6 minut při teplotě 230° C vylisuje deska o tlouštce 2 mm. Změří se index toku taveniny (melt flow index, MFI) této desky podle DIN 53735 při teplotě 230° C a 2,16 kg. Velký přírůstek indexu toku taveniny znamená silné odbourávání řetězců, a tudíž špatnou stabilizaci. Výsledky jsou shrnuty v tabulkách 7 a 8.

Další část takto získaného neprotahovaného vlákna se ošetří mazadlem (Limanol P 25, Schill a Seilacher, Bóblingen, SRN) a poprvé se protáhne. Tímto protažením se získá provazec vláken s titrem 416 g / 90 m. To znamená, že 90 m dlouhý provazec vláken má hmotnost 416 g. V další pracovní operaci se tento provazec vláken v protahovacím stroji znovu protáhne při teplotě 120° C s faktorem 3,2. Získá se tak provazec vláken s titrem 130 g / 90 m. Z tohoto provazce vláken se vyrobí hadice. Na tomto vzorku hadice se změří index žlutosti (yellowness index, YIJ podle ASTM D 1925-77. Nízké hodnoty YI_X znamenají malou změnu zbarvení, vysoké hodnoty YI_Xznamenají velkou změnu zbarvení vzorku. Výsledky jsou shrnuty v tabulkách 7 a 8. Tato hadice se exponuje po dobu 4 8 hodin při teplotě 40° C a relativní vzdušné vlhkosti 87 % za přítomnosti 4 až 6 ppm oxidu dusičitého podle AATCC 164.

114

Podle ASTM D 1925-77 se stanoví index žlutosti (YI₂) této exponované hadice. Nízké hodnoty YI₂ znamenají malou změnu zbarvení, vysoké hodnoty YI₂ znamenají velkou změnu zbarvení vzorku. Výsledky jsou shrnuty v tabulkách 7 a 8.

Tabulka 7

pří- klad	stabilizátory	YIi po zvláknění	YI₂ po působení no₂	MFI po zvláknění
4a^a)	—	1,7	2,8	123,0
4b^b)	0,050 % sloučeniny 105ⁿ⁾0,300 % CHIMASSORBu 944^e)	6,8	7,3	48,9
4c^b)	0,050 % sloučeniny 106°’ 0,300 % CHIMASSORBu 944^e)	4,8	8,9	50,1
4d^b)	0,015 % sloučeniny 102^k)0,300 % CHIMASSORBu 944^e)	3,7	8,2	51,7
4e^b)	0,050 % sloučeniny 102^k)0,300 % CHIMASSORBu 944^e)	5,2	8,9	44,2
4f^b)	0,100 % sloučeniny 102^k>0,300 % CHIMASSORBu 944^e)	5,9	10,5	38,8
4g^b)	0,050 % sloučeniny 107^p>0,300 % CHIMASSORBu 944^e)	4,9	9,9	45,8
4h^b)	0,015 % sloučeniny 102^k>0,300 % CHIMASSORBu 944^e)0,085 % IRGAFOSu 168³’	4,5	7,2	51,3
4i^b)	0,050 % sloučeniny 102^k)0,300 % CHIMASSORBu 944^e)0,050 % IRGAFOSu 168³⁾	5,7	8,7	45,8

Legenda: poznámky a) až p) jsou vysvětleny u tabulky 9 (příklad 5)

115

Tabulka 8

pří- klad	stabilizátory	YI_X po zvláknění	YI₂ po působení no₂	MFI po zvláknění
4a^a)	—	1,8	3,1	119,0
4j^b>	0,050 % sloučeniny 105ⁿ⁾0,300 % CHIMASSORBu 119^f)	3,4	6,3	43,3
4k^b)	0,050 % sloučeniny 106°’ 0,300 % CHIMASSORBu 119^f)	3,0	6,6	44,8
4l^b)	0,015 % sloučeniny 102^k>0,300 % CHIMASSORBu 119^f)	3,5	6,6	53,8
4m^b)	0,050 % sloučeniny 102^k)0,300 % CHIMASSORBu 119^f)	2,9	7,3	47,0
4n^b>	0,100 % sloučeniny 102^k>0,300 % CHIMASSORBu 119^f>	4,2	8,8	31,6
4o^b)	0,050 % sloučeniny 107^p)0,300 % CHIMASSORBu 119^f)	3,0	7,0	42,0
4p^b>	0,015 % sloučeniny 102^k>0,300 % CHIMASSORBu 119^f)0,085 % IRGAFOSu 168³⁾	2,9	6,8	46,0
4^’	0,050 % sloučeniny 102^k)0,300 % CHIMASSORBu 119^f)0,050 % IRGAFOSu 168³⁾	3,1	. 7,7	44,9

Legenda: poznámky a) až p) jsou vysvětleny u tabulky 9 (příklad 5)

Příklad 5

Stabilizace polypropylenových vláken zpracovávaných při 270° C

2,0 kg práškového polypropylenu (Profax 6301 od firmy

Himont, Kanada), který vykazuje podle DIN 53735 při měření při teplotě 230° C a 2,16 kg index toku taveniny 10,4 g/dmin,

116 se homogenizuje po dobu 2 minut v rychloběžném míchadle s 0,0 5 % stearátu vápenatého, 0,03 % DHT 4 A (Kyowa Chemical

Industry Co. Ltd., [Mg₄₍₅Al₂ (OH) ₁₃CO₃.3,5H₂O] ) a stabilizátory uvedenými v tabulce 9. Tato směs se vytlačuje v extrudéru s průměrem válce 20 mm a délkou 400 mm s 60 otáčkami za minutu, přičemž tři ohřívací pásma jsou nastavena na teploty 200, 220 a 220° C. Extrudát se ochladí průchodem vodní lázní a poté se granuluje. Z tohoto granulátu se připraví vícenásobná vlákna, k čemuž se použije jednošnekový extrudér s pumpou na taveninu a zvlákňovací hubicí se 37 otvory. Maximální teplota při zpracovávání činí 270° C.

Z části takto získaného neprotahovaného vlákna se během 6 minut při teplotě 230° C vylisuje deska o tloušťce 2 mm. Změří se index toku taveniny (melt flow index, MFI) této desky podle DIN 53735 při teplotě 230° C a 2,16 kg. Velký přírůstek indexu toku taveniny znamená silné odbourávání řetězců, a tudíž špatnou stabilizaci. Výsledky jsou shrnuty v tabulce 9.

Další část takto získaného neprotahovaného vlákna se ošetří mazadlem (Limanol P 25, Schill a Seilacher, Bóblingen, SRN) a poprvé se protáhne. Tímto protažením se získá provazec vláken s titrem 416 g / 90 m. To znamená, že 90 m dlouhý provazec vláken má hmotnost 416 g. V další pracovní operaci se tento provazec vláken v protahovacím stroji znovu protáhne při teplotě 120° C s faktorem 3,2. Získá se tak provazec vláken s titrem 130 g / 90 m. Z tohoto provazce vláken se vyrobí hadice. Na tomto vzorku hadice se změří index žlutosti (yellowness index, YI_X) podle ASTM D 1925-77. Nízké hodnoty YI_X znamenají malou změnu zbarvení, vysoké hodnoty YI_Xznamenají velkou změnu zbarvení vzorku. Výsledky jsou shrnuty v tabulce 9. Tato hadice se exponuje po dobu 48 hodin při teplotě 40° C a relativní vzdušné vlhkosti 87 % za přítomnosti 4 až 6 ppm oxidu dusičitého podle AATCC 164. Podle ASTM D 1925-77 se stanoví index žlutosti (YI₂) této

117 exponované hadice. Nízké hodnoty YI₂ znamenají malou změnu zbarvení, vysoké hodnoty YI₂ znamenají velkou změnu zbarvení vzorku. Výsledky jsou shrnuty v tabulce 9.

Tabulka 9

pří- klad	stabilizátory	YIi po zvláknění	YI₂ po působení no₂	MFI po zvláknění
5a^a)	—	1,3	2,9	71,0
5b^b)	0,10 % sloučeniny 105ⁿ⁾0,30 % CHIMASSORBu 944^e)	2,9	9,6	25,6
5c^b>	0,20 % sloučeniny 105ⁿ⁾0,30 % CHIMASSORBu 944^e>	4,4	13,0	22,6
5d^b)	0,10 % sloučeniny 108^q>0,30 % CHIMASSORBu 119^f>	4,4	10,7	27,7
5e^b)	0,20 % sloučeniny 108^q>0,30 % CHIMASSORBu 119^£>	4,5	12,0	20,6
_5f ^b>	0,05 % sloučeniny 105ⁿ⁾0,30 % CHIMASSORBu 944^e)0,05 % IRGAFOSu 12^h)	4,4	11,5	33,0
59»	0,10 % sloučeniny 105^n>0,30 % CHIMASSORBu 944^e)0,10 % IRGAFOSu 168³⁾	4,3	12,0	22,1
5h^b)	0,05 % sloučeniny 105ⁿ⁾0,30 % CHIMASSORBu 944^e)0,05 % IRGAFOSu P-EPQ^r)	4,3	11,5	31,3
5i^b)	0,10 % sloučeniny 105^n>0,30 % CHIMASSORBu 944^e)0,10 % IRGAFOSu P-EPQ^r)	4,7	14,6	21,2
5j^b)	0,05 % sloučeniny 108ⁿ⁾0,30 % CHIMASSORBu 119^f)0,05 % IRGAFOSu 168³’	3,3	9,1	37, 6

Legenda:

a) srovnávací příklady

b) příklady podle vynálezu

118

c) Sloučenina 101 je směsí asi 85 hmotnostních dílů sloučeniny vzorce Va a asi 15 hmotnostních dílů sloučeniny vzorce Vb

(Va) (Vb)

d) Tinuvin 622 (Ciba Spezialitátenchemie AG) je sloučenina vzorce H4, jejíž průměrná molekulová hmotnost činí asi 3000

(H4)

e) Chimassorb 944 (Ciba Spezialitátenchemie AG) jsou lineární nebo cyklické kondenzační produkty připravené z N,N'-bis(2,2,6,6-tetramethyl-4-piperidyl)hexamethylendiaminu a 4-terc.oktylaminu-2,6-dichlor-l,3,5-triazinu, a jedná se o sloučeninu vzorce H5, jejíž průměrná molekulová hmotnost činí asi 2500

119

(H5)

f) Chimassorb 119 (Ciba Spezialitátenchemie kondenzační produkty připravené z 2-chlor-4 -butylamino-1,2,2,6,6-pentamethylpiperidyl)zinu a 1,2-bis(3-aminopropylamino)ethanu, a sloučeninu vzorce H9

AG) jsou ,6-di-(4-n1,3,5-triajedná se o

R’ R’

R' — NH — (CH₂)₃— N — (CH₂)—N — (CH₂)₃- NH - R¹ (H9)

g) Irgafos 168 (Ciba Spezialitátenchemie AG) (2,4-diterc.butylfenyl)fosfit

h) Irgafos 12 (Ciba Spezialitátenchemie AG) je vzorce B je trissloučenina

120 (CH₃)₃C (CH₃)₃C

3'3 p—o—ch₂ch₂C(CH₃)

C(CH₃)

3'3

N (B)

Irgafos 38 (Ciba Spezialitátenchemie AG) je vzorce G sloučenina

k)

Sloučeninou

(G)

102 je sloučenina vzorce Vc

och₂ch₃

CH, (Vc)

Sloučeninou 103 je sloučenina vzorce Vd

(Vd)

121

m)

Sloučeninou 104 je sloučenina vzorce Ve

(Ve)

n)

Sloučeninou 105 je sloučenina vzorce Vf

CH₃ (Vf)

o)

Sloučeninou 106 je sloučenina vzorce Vg

p) Sloučeninou 107 je sloučenina vzorce Vh

122 (Vh)

q)

r)

Sloučeninou 108 je sloučenina vzorce Vi

Irgafos P-EPQ (Ciba sloučenina vzorce H

Spezialitátenchemie

AG) je

Zkratky použité v tabulkách mají následující významy: Yl index žlutosti (yelowness index)

MFI index toku taveniny (melt flow index)

Ζι/Μτ-?/'

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Kompozice, vyznačující se tím, že obsahuj e

a) organický materiál podléhající oxidativnímu, tepelnému nebo světlem indukovanému odbourávání,

b) alespoň jednu sloučeninu typu benzofuran-2-onu, a

c) alespoň jednu sloučeninu ze skupiny stéricky bráněných aminů.
2. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se t i m , že dále obsahuje

d) alespoň jednu sloučeninu ze skupiny organických fosfitů nebo fosfonitů.
3. Kompozice podle nároku 1, vyznačuj ící se t i m , že jako složku (b) obsahuje sloučeninu obecného vzorce I ve kterém pokud n má hodnotu 1,

R_x představuje nesubstituovanou nebo alkylovou skupinou s 1 až 4 atomy uhlíku, alkoxyskupinou s 1 až 4 atomy uhlíku, alkylthioskupinou s 1 až 4 atomy uhlíku, hydroxyskupinou, halogenem, aminoskupinou, alkylaminoskupinou s 1 až 4 atomy uhlíku, fenylaminoskupinou nebo di(alkyl)aminoskupinou s 1 až 4 atomy uhlíku v každé aíkylové části substituovanou naftylovou skupinu,

124 fenanthrylovou skupinu, anthrylovou skupinu, 5,6,7,8-tetrahydro-2-naftylovou skupinu, 5,6,7,8-tetrahydro-l-naftylovou skupinu, thienylovou skupinu, benzo[b]thienylovou skupinu, nafto[2,3-b]thienylovou skupinu, thiathrenylovou skupinu, dibenzofurylovou skupinu, chromenylovou skupinu, xanthenylovou skupinu, fenoxathiinylovou skupinu, pyrrolylovou skupinu, imidazolylovou skupinu, pyrazolylovou skupinu, pyrazinylovou skupinu, pyrimidinylovou skupinu, pyridazinylovou skupinu, indolizinylovou skupinu, isoindolylovou skupinu, indolylovou skupinu, indazolylovou skupinu, purinylovou skupinu, chinolizinylovou skupinu, isochinolylovou skupinu, chinolylovou skupinu, ftalazinylovou skupinu, naftyridinylovou skupinu, chinoxalinylovou skupinu, chinazolinylovou skupinu, cinnolinylovou skupinu, pteridinylovou skupinu, karbazolylovou skupinu, β-karbolinylovou skupinu, fenanthridinylovou skupinu, akridinylovou skupinu, perimidinylovou skupinu, fenanthrolinylovou skupinu, fenazinylovou skupinu, isothiazolylovou skupinu, fenothiazinylovou skupinu, isoxazolylovou skupinu, furazanylovou skupinu, bifenylovou skupinu, terfenylovou skupinu, fluorenylovou skupinu nebo fenoxaz inylovou skupinu, nebo R_± představuje zbytek obecného vzorce II (II) a pokud n má hodnotu 2,

R, znamená nesubstituovanou nebo alkylovou skupinou s 1 až
4 atomy uhlíku nebo hydroxyskupinou substituovanou fenylenovou skupinu nebo naftylenovou skupinu, nebo znamená skupinu -R₁₂-X-R₁₃-,

125 symboly R₂, R_3/ R₄ a R₅ nezávisle na sobě představují vždy atom vodíku, atom chloru, hydroxyskupinu, alkylovou skupinu s 1 až 25 atomy uhlíku, fenylalkylovou skupinu se 7 až 9 atomy uhlíku, nesubstituovanou nebo alkylovou skupinou s 1 až 4 atomy uhlíku substituovanou fenylovou skupinu, nesubstituovanou nebo alkylovou skupinou s 1 až 4 atomy uhlíku substituovanou cykloalkylovou skupinu s 5 až 8 atomy uhlíku, alkoxyskupinu s 1 až 18 atomy uhlíku, alkylthioskupinu s 1 až 18 atomy uhlíku, alkylaminoskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, di(alkyl)aminoskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v každé alkylové části, alkanoyloxyskupinu s 1 až 25 atomy uhlíku, alkanoylaminoskupinu s 1 až 25 atomy uhlíku, alkenoyloxyskupinu se 3 až 25 a.tomy uhlíku, kyslíkem, sírou, nebo skupinou ^N-R₁₄ přerušenou alkanoyloxyskupinu se 3 až 25 atomy uhlíku, cykloalkylkarbonyloxyskupinu se 6 až 9 atomy uhlíku, benzoyloxyskupinu nebo alkylovou skupinou s 1 až 12 atomy uhlíku substituovanou benzoyloxyskupinu, nebo dále zbytky R₂ a R₃ nebo zbytky R₃ a R₄ nebo zbytky R₄ a R_s společně s atomy uhlíku, na které jsou navázány, tvoří benzenový kruh, nebo R₄ dále znamená skupinu - (CH₂) _P-COR₁₅ nebo -(CH₂)_qOH, nebo pokud symboly R₃, R_s a R_á znamenají atomy vodíku, R₄ dále znamená zbytek obecného vzorce III

O

R

H (III) ve kterém má R_x význam definovaný výše pro n

1,

126

R₆ představuje atom vodíku nebo zbytek obecného vzorce IV přičemž R₄ nepředstavuje zbytek obecného vzorce III a Rx má význam definovaný výše pro n = 1, symboly R₇, R₈, R_g, R₁₀ a R_n nezávisle na sobě znamenají vždy atom vodíku, atom halogenu, hydroxyskupinu, alkylovou skupinu s 1 až 25 atomy uhlíku, kyslíkem, sírou nebo skupinou ^^,N-R₁₄ přerušenou alkylovou skupinu se 2 až 25 atomy uhlíku, alkoxyskupinu s 1 až 25 atomy uhlíku, kyslíkem, sírou nebo skupinou ^N-R₁₄ přerušenou alkoxyskupinu se 2 až 25 atomy uhlíku, alkylthioskupinu s 1 až 25 atomy uhlíku, alkenylovou skupinu se 3 až 25 atomy uhlíku, alkenyloxyskupinu se 3 až 25 atomy uhlíku, alkinylovou skupinu se 3 až 25 atomy uhlíku, alkinyloxyskupinu se 3 až 25 atomy uhlíku, fenylalkylovou skupinu se 7 až 9 atomy uhlíku, fenylalkoxyskupinu se 7 až 9 atomy uhlíku, nesubstituovanou nebo alkylovou skupinou s 1 až 4 atomy uhlíku substituovanou fenylovou skupinu, nesubstituovanou nebo alkylovou skupinou s 1 až 4 atomy uhlíku substituovanou fenoxyskupinu, nesubstituovanou nebo alkylovou skupinou s 1 až 4 atomy uhlíku substituovanou cykloalkylovou skupinu s 5 až 8 atomy uhlíku, nesubstituovanou nebo alkylovou skupinou s 1 až 4 atomy uhlíku substituovanou cykloalkoxyskupinu s 5 až 8 atomy uhlíku, alkylaminoskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, di(alkyl)aminoskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v každé aikylové části, alkanoylovou skupinu s 1 až 25

127 atomy uhlíku, kyslíkem, sírou nebo skupinou

N-R₁₄ přerušenou alkanoylovou skupinu se 3 až 25 atomy uhlíku, alkanoyloxyskupinu s 1 až 25 atomy uhlíku, kyslíkem, sírou nebo skupinou ^)N-R₁₄ přerušenou alkanoyloxyskupinu se 3 až 25 atomy uhlíku, alkanoylaminoskupinu s 1 až 25 atomy uhlíku, alkenoylovou skupinu se 3 až

25 atomy uhlíku, kyslíkem, sírou nebo skupinou ^^N-R₁₄ přerušenou alkenoylovou skupinu se 3 až 25 atomy uhlíku, alkenoyloxyskupinu se 3 až 25 atomy uhlíku, kyslíkem, sírou nebo skupinou ^^,N-R₁₄ přerušenou alkenoyloxyskupinu se 3 až 25 atomy uhlíku, cykloalkylkarbonylovou skupinu se 6 až 9 atomy uhlíku, cykloalkylkarbonyloxyskupinu se 6 až 9 atomy uhlíku, benzoylovou skupinu nebo alkylovou skupinou s 1 až 12 atomy uhlíku substituovanou benzoylovou skupinu, benzoyloxyskupinu nebo alkylovou skupinou s 1 až 12 atomy uhlíku substituovanou benzoyloxyskupinu, skupinu obecného vzorce l'° II i²⁰ i²¹ θ 9 C ^15 nebo O θ θ θ R₂₃ ^19 H R22 nebo dále v obecném vzorci II zbytky R₇zbytky R₈ a R_X1 společně s atomy uhlíku, na navázány, tvoří benzenový kruh, a R₈které nebo j sou symboly R₁₂ a R₁₃ nezávisle na sobě znamenají vždy nesubstituovanou nebo alkylovou skupinou s 1 až 4 atomy uhlíku substituovanou fenylenovou skupinu nebo naftylenovou skupinu,

R, představuje atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 8 atomy uhlíku,

128 r+ , alko-

R_1S znamená hydroxyskupinu, skupinu —O -rM xyskupinu s 1 až 18 atomy uhlíku nebo skupinu — ^25 symboly R₁₆ a R₁₇ nezávisle na sobě představují vždy atom vodíku, trifluormethylovou skupinu, alkylovou skupinu s 1 až 12 atomy uhlíku nebo fenylovou skupinu, nebo symboly R₁₆ a R₁₇ společně s atomem uhlíku, na který jsou navázány, tvoří nesubstituovaný nebo jednou až třemi alkylovými skupinami vždy s 1 až 4 atomy uhlíku substituovaný cykloalkylidenový kruh s 5 až 8 atomy uhlíku, symboly R₁₈ a R₁₉ nezávisle na sobě znamenají vždy atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku nebo fenylovou skupinu,

R₂₀ představuje atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku,

R₂₁ znamená atom vodíku, nesubstituovanou nebo alkylovou skupinou s 1 až 4 atomy uhlíku substituovanou fenylovou skupinu, alkylovou skupinu s 1 až 25 atomy uhlíku, kyslíkem, sírou nebo skupinou ^.N-R₁₄ přerušenou alkylovou skupinu se 2 až 25 atomy uhlíku, nesubstituovanou nebo na fenylové části jednou až třemi alkylovými skupinami vždy s 1 až 4 atomy uhlíku substituovanou fenylalkylovou skupinu se 7 až 9 atomy uhlíku, kyslíkem, sírou nebo skupinou ^^N-R₁₄ přerušenou, nesubstituovanou nebo na fenylové části jednou až třemi alkylovými skupinami vždy s 1 až 4 atomy uhlíku substituovanou fenylalkylovou skupinu se 7 až 25 atomy uhlíku, nebo dále zbytky R₂₀ a R₂₁ společně s atomy uhlíku, na které jsou navázány, tvoří nesubstituovaný

129 nebo jednou až třemi alkylovými skupinami vždy s 1 až 4 atomy uhlíku substituovaný cykloalkylenový kruh s 5 až 12 atomy uhlíku,

R₂₂ představuje atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku,

R₂₃ znamená atom vodíku, alkanoylovou skupinu s 1 až 25 atomy uhlíku, alkenoylovou skupinu se 3 až 25 atomy uhlíku, kyslíkem, sírou nebo skupinou :n-r₁₄ přerušenou alkanoylovou skupinu se 3 až 25 atomy uhlíku, di(alkyl) fos f onát ovou skupinou s 1 až 6 atomy uhlíku v každé alkylové části substituovanou alkanoylovou skupinu se 2 až 25 atomy uhlíku, cykloalkylkarbonylovou skupinu se 6 až 9 atomy uhlíku, thenoylovou skupinu, furoylovou skupinu, benzoylovou skupinu nebo alkylovou skupinou s 1 až 12 atomy uhlíku substituovanou benzoylovou skupinu, skupinu

O

-c-C.H.

H,C

CH, s' 2S

OH

II c— '23 nebo

O

II ^~^29~* ^30 symboly R₂₄ a R_2S nezávisle na sobě představují vždy atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 18 atomy uhlíku,

R₂₆ znamená atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 8

130 atomy uhlíku,

R₂₇ představuje přímou vazbu, alkylenovou skupinu s 1 až 18 atomy uhlíku, kyslíkem, sírou nebo skupinou přerušenou alkylenovou skupinu se 2 až 18 atomy uhlíku, alkenylenovou skupinu se 2 až 18 atomy uhlíku, alkylidenovou skupinu se 2 až 20 atomy uhlíku, fenylalkylidenovou skupinu se 7 až 20 atomy uhlíku, cykloalkylenovou skupinu s 5 až 8 atomy uhlíku, bicykloalkylenovou skupinu se 7 až 8 atomy uhlíku, nesubstituovanou nebo alkylovou skupinou s 1 až 4 atomy uhlíku substituovanou fenylenovou skupinu, skupinu nebo

S znamená hydroxyskupinu, skupinu r+ alkoxyskupinu s 1 až 18 atomy uhlíku nebo skupinu

R.

‘25

R₂₉ představuje atom kyslíku, skupinu -NH- nebo skupinu O \ II /N —C —NH-R₃₀

R_3o znamená alkylovou skupinu s 1 až 18 atomy uhlíku nebo fenylovou skupinu,

R₃₁ představuje atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 18 atomy uhlíku,

M znamená r-mocný kation kovu,

X představuje přímou vazbu, atom kyslíku, atom síry nebo skupinu -NR₃₁-, n má hodnotu 1 nebo 2, p má hodnotu 0, 1 nebo 2, q má hodnotu 1, 2, 3, 4, 5 nebo 6,

131

má hodnotu 1, 2 nebo 3, a má hodnotu 0, 1 nebo 2 . 4 . Kompozice podle nároku 1, v t i m , že jako složku (b) obsahuje

vzorce V ve kterém

R₂

R.

R.

Rq

R (V) představuje atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, znamená atom vodíku, představuje atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku nebo zbytek obecného vzorce lila

R, znamená atom vodíku, :illa) symboly R₇, R₈, R₉, R₁₀ a R_1X nezávisle na sobě představují vždy atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, alkoxyskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, alkanoyloxyskupinu se 2 až 6 atomy uhlíku nebo skupinu ^20 ^21 —o—c—c—o—r₂₃ i i ²³

H R₂2

132 s podmínkou, že alespoň dva ze zbytků R₇, R_a, R₉, R₁₀ a

R_1X představují atomy vodíku, symboly R_1S a R₁₇ společně s atomem uhlíku, na který jsou navázány, tvoří nesubstituovaný nebo alkylovou skupinou s 1 až 4 atomy uhlíku substituovaný cyklohexylidenový kruh, symboly R₂₀, R₂₁ a R₂₂ znamenají atomy vodíku, a

R₂₃ představuje atom vodíku nebo alkanoylovou skupinu s 1 až 18 atomy uhlíku.
5. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se t í m , že složka (c) obsahuje alespoň jeden zbytek obecného vzorce XII nebo XIII ch₃ ve kterých

G představuje atom vodíku nebo methylovou skupinu, a symboly G_x a G₂ znamenají vždy atom vodíku nebo methylovou skupinu nebo společně představují atom kyslíku.
6. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se t í m , že jako složku (c) obsahuje sloučeninu vzorce Hl, H2, H3, H4, H5, Ηβ, H7, H8 nebo H9 (Hl)

133 (H2) (H5) (H4)

134 (H6) (H7) (H8)

FV R

R' - NH — (CH₂)₃— N - (CH₂) — N — (CH₂)₃~ NH — R' (H9)

135
7. Kompozice podle nároku 2, se t i m , že jako složku (d) obsahuje sloučeninu obecného vzorce 1, 2, 3, 4, 5, 6 nebo 7 vyznačuj ící (1) (3)

-A'

Rj-O-P p—o —R\

O —R’

A’D'•X’—P

O—R’„ (2)

Ρ — ΟΟ—O (5)

Q'

R'.

z' (4) (7)

136 ve kterých jsou indexy celočíselné, a

n má hodnotu 2, 3 nebo 4, p' má hodnotu 1 nebo 2, q' má hodnotu 2 nebo 3, r ' má hodnotu 4 až 12, Y' má hodnotu 1, 2 nebo 3, z ' má hodnotu 1 až 6,

A' pokud n' má hodnotu 2, představuje alkylenovou skupinu se 2 až 18 atomy uhlíku, kyslíkem, sírou nebo skupinou -NR\- přerušenou alkylenovou skupinu se 2 až 12 atomy uhlíku, zbytek obecného vzorce nebo fenylenovou skupinu,

A' pokud n má hodnotu 3, znamená zbytek obecného vzorce -C_r-H_2r--i^- , ch₂— l

A pokud n ma hodnotu 4, znamená zbytek vzorce —CH—C—CH ² I

CH₂—

A má význam jako symbol A', pokud n' má hodnotu 2,

B' představuje přímou vazbu, skupinu -CH₂-, -CHR\-,

-CR\R'₄-, atom síry, cykloalkylidenovou skupinu s 5 až 7 atomy uhlíku nebo jedním až čtyřmi alkylovými zbytky vždy s 1 až 4 atomy uhlíku v polohách 3, 4 nebo/a 5 substituovanou cyklohexylidenovou skupinu,

137

D' pokud p' má hodnotu 1, představuje alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, a, pokud p' má hodnotu 2, představuje skupinu -CH₂OCH₂-,

D pokud p' má hodnotu 1, znamená alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku,

E' pokud y' má hodnotu 1, představuje alkylovou skupinu s 1 až 18 atomy uhlíku, skupinu -0R'_x nebo atom halogenu,

E' pokud y' má hodnotu 2, znamená skupinu -0-A-0-,

E' pokud y' má hodnotu 3, představuje zbytek vzorce R'₄C(CH₂O-)₃ nebo N (CH₂CH₂O-) ₃,

Q' znamená zbytek alespoň z''-mocného alkoholu nebo fenolu, přičemž tento zbytek je navázán na atom fosforu přes atom kyslíku, symboly R'_lř R'₂ a R'₃ nezávisle na sobě představují vždy nesubstituovanou nebo halogenem, skupinou -C00R'₄, kyanoskupinou nebo skupinou -C0NR'₄R'₄ substituovanou alkylovou skupinu s 1 až 18 atomy uhlíku, kyslíkem, sírou nebo skupinou -NR'₄- přerušenou alkylovou skupinu se 2 až 18 atomy uhlíku, fenylalkylovou skupinu se 7 až 9 atomy uhlíku, cykloalkylovou skupinu s 5 až 12 atomy uhlíku, fenylovou skupinu nebo naftylovou skupinu, halogenem, jedním až třemi alkylovými zbytky nebo alkoxylovými zbytky s celkem 1 až 18 atomy uhlíku nebo fenylalkylovou skupinou se 7 až 9 atomy uhlíku substituovanou fenylovou nebo naftylovou skupinu, nebo zbytek obecného vzorce kde m' znamená celé číslo z rozsahu 3 až 6,

138

R\ představuje atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 18 atomy uhlíku, cykloalkylovou skupinu s 5 až 12 atomy uhlíku nebo f enylalkylovou skupinu se 7 až 9 atomy uhlíku, symboly R'₅ a R'_s nezávisle na sobě znamenají vždy atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 8 atomy uhlíku nebo cykloalkylovou skupinu s 5 až 6 atomy uhlíku, symboly R₇ a R'_a, pokud q' má hodnotu 2, nezávisle na sobě představují vždy alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku nebo společně znamenají 2,3-dehydropentamethylenový zbytek, symboly R'₇ a R%, pokud q má hodnotu 3, představují vždy methylovou skup inu,

R₁₄ znamená atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 9 atomy uhlíku nebo cyklohexylovou skupinu,

R₁₅ představuje atom vodíku nebo methylovou skupinu, a v případě, že je přítomno více zbytků R'₁₄ a R'_1S, jsou tyto zbytky stejné nebo rozdílné, symboly X a Y' znamenají vždy přímou vazbu nebo atom kyslíku,

Z představuje přímou vazbu, methylenovou skupinu, skupinu nebo atom síry, a

R'_1S znamená alkylovou skupinu s 1 až 8 atomy uhlíku.
8. Kompozice podle nároku 2, vyznačující se t i m , že složkou (d) je tris(2,4-diterc.butylfenyl)fosfit, tris(nonylfenyl)fosfit nebo sloučenina vzorce A, B, C, D, E, F, G, Η, I, K nebo L

139 (A) (CH₃)₃C (B) (C) h₃c (CH₃)₃C

C(CH₃)_:

3/3 (CH₃)₃C

C(CH₃)

3/3 (D)

C(CH₃)

3'3 (CH₃)₃C

CH, (E)

140 (CH₃)₃C

141

9 . Kompozice podle nároku 1, vyznač u j i c i se t í m , že jako složku (a) obsahuj e přírodní, polosyntetický nebo syntetický polymer. 10 . Kompozice podle nároku 1, vyznač u j i c i se t í m , že jako složku (a) obsahuje termoplastický polymer. 11 . Kompozice podle nároku 1, vyznač u j i c i

se t í m , že jako složku (a) obsahuje polyolefin.

12 . Kompozice podle nároku 1, v y z n a č u j ící se t vlákno. i m , že jako složku (a) obsahuj e polyolefinové 13 . Kompozice podle nároku 1, v y z n a č u j ící se t vlákno v i m , že jako složku (a) podstatě neobsahující fenoly. obsahuje polyolef inové 14 . Kompozice podle nároku 1, v y z n a č u j ící

se t í m , že jako složku (a) obsahuje polyethylen nebo polypropylen nebo jejich kopolymery s mono- a diolefiny.

15. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se t i m , že složka (b) je přítomna v množství 0,0005 až 5 %, vztaženo na hmotnost složky (a).

16. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se t i m , že složka (o) je přítomna v množství 0,01 až 10 %, vztaženo na hmotnost složky (a).

17. Kompozice podle nároku 2, vyznačující se t i m , že složka (d) je přítomna v množství 0,01 až 10 %, vztaženo na hmotnost složky (a).

142

18. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se t i m , že kromě složek (a) , (b) a (c) obsahuje ještě další aditiva.

19. Směs stabilizátorů, vyznačující se tím, že obsahuje (i) alespoň jednu sloučeninu typu benzofuran-2-onu, a (ii) alespoň jednu sloučeninu ze skupiny stéricky bráněných aminů.

20. Směs stabilizátorů podle nároku 19, vyznačující se tím, že dále obsahuje (iii) alespoň jednu sloučeninu ze skupiny organických fosfitů nebo fosfonitů.

21. Směs stabilizátorů podle nároku 19, vyznačující se tím , že hmotnostní poměr složek (i) : (ii) Činí 100 : 1 až 0,01 : 100.

22. Směs stabilizátorů podle nároku 20, vyznačující se tím , že hmotnostní poměr složek (i) : (ii) : (iii) činí 100 : 1 : 0,01 až 0,01 : 1 : 100.

23. Způsob stabilizace oxidativnímu, tepelnému nebo vání, vyznačující materiálu přidá nebo se na něj a (c) podle nároku 1.

organického materiálu proti světlem indukovanému odbourás e t i m , že se do tohoto nanese vždy alespoň složka (b)

24. Použití směsi složek (b) a (c) podle nároku 1 jako stabilizátorů proti oxidativnímu, tepelnému nebo světlem indukovanému odbourávání pro organické materiály.