CZ2012582A3

CZ2012582A3 - Kompresor

Info

Publication number: CZ2012582A3
Application number: CZ20120582A
Authority: CZ
Inventors: Nakagawa@Hiroyuki; Tani@Masao; Arai@Toshinori
Original assignee: Mitsubishi Electric Corporation
Priority date: 2011-11-04
Filing date: 2012-08-29
Publication date: 2013-06-05
Also published as: CZ306346B6; CN103089629B; KR101309464B1; JP2013096367A; CN103089629A; JP5511769B2; KR20130049710A

Abstract

Kompresor (1) obsahuje válec (2a, 2b), uvnitr kterého je vytvorena kompresní komora, a spojovací trubku (12), která je pripevnena k válci (2a, 2b) a je propojena s kompresní komorou. Válec (2a, 2b) má pruchozí otvor oválného prurezu, který probíhá od strany válce (2a, 2b) do kompresní komory a jeho podélný smer je v obvodovém smeru válce (2a, 2b). V prvním provedení je alespon jeden konec spojovací trubky (12) tvoren prurezem oválného tvaru a je upevnen pomocí lisovaného ulození do pruchozího otvoru s presahem (D) ulození, v prvním prípade o velikosti 0,05 mm nebo méne, ve druhém prípade o velikosti 0,1 mm nebo méne a ve tretím prípade o velikosti 0,15 mm nebo méne tak, ze spojovací trubka (12) je propojena s kompresní komorou. Pokud A je tloustka steny cásti válce, dosedající na lineární cást pruchozího otvoru, B je délka v podélném smeru v prurezu pruchozího otvoru, a C je délka v prícném smeru v prurezu pruchozího otvoru a pokud tyto velikosti platí pred upevnením spojovací trubky (12) pomocí lisovaného ulození do pruchozího otvoru a kdyz tloustka (t) steny spojovací trubky (12) splnuje vztah 0 mm < t .<=. 1,6 mm tak, ze v prípade s presahem (D) ulození 0,05 mm platí vztah 0 < A x B / C .<=. 3,38 v prípade s presahem (D) ulození 0,1 mm platí vztah 0 < A x B / C .<=. 3,28 a v prípade s presahem (D) ulození 0,15 mm platí vztah 0 < A x B / C .<=. 2,37. Ve druhém provedení je alespon jeden konec spojovací trubky (12) tvoren prurezem oválného tvaru a který je upevnen pomocí lisovaného ulození do pruchozího otvoru tak, ze spojovací trubka (12) je propojena s kompresní komorou. Ve stavu, kdy je spojovací trubka (12) up

Description

Kompresor

Oblast techniky

[0001]

Vynález se týká kompresoru.

Dosavadní stav techniky

[0002]

Obvykle má kompresor kruhovou trubkovitou spojovací trubku, propojenou s kompresní komorou, která je upevněna pomocí lisovaného uložení na straně válce, uvnitř kterého je vytvořena kompresní komora.

Například vysokotlaký kompresor plášťového typu, v jehož hermetické nádobě je vytvářen výstupní tlak, je opatřen spojovací trubkou, která spojuje nízkotlakou stranu okruhu chladicího cyklu a kompresní komoru.

Rovněž například nízkotlaký kompresor plášťového typu, v jehož hermetické nádobě je vytvářen sací tlak, je opatřen spojovací trubkou, která spojuje vysokotlakou stranu okruhu chladicího cyklu a kompresní komoru.

-2Rovněž například u vícestupňového kompresoru, ve kterém je chladivo postupně stlačováno v množině kompresních komor, jsou kompresní komora na straně nízkého stupně a kompresní komora na straně vyššího stupně spojeny pomocí spojovací trubky.

[0003]

Pokud může být tloušťka válce zmenšena, může být kompresor vytvořen menší nebo může být vytvořen s více válci, aniž by došlo k přílišnému zvětšení kapacity pláště kompresoru.

Rovněž u rotačního kompresoru je možno zvětšit průměr vnitřní plochy válce nebo průměr rotačního pístu beze změny kapacity kompresní komory prostřednictvím zmenšení tloušťky válce, takže je možno snížit únik chladivá z vysokotlakého prostoru do nízkotlakého prostoru v kompresní komoře.

Pokud je však tloušťka válce zmenšena tímto způsobem, tak v případě kruhové trubkovité spojovací trubky a průchozího otvoru ve válci, do kterého má být spojovací trubka upevněna pomocí lisovaného uložení (zejména průchozího otvoru, propojeného s kompresní komorou), musí být průměr příslušně zmenšen v závislosti na tloušťce válce, což vede ke snížení průtokové rychlosti chladivá, které proudí přes kompresní komoru.

[0004]

Byl proto navržen kompresor, pro propojení s kompresní komorou do kterého je spojovací trubka uložení, jsou vytvořeny s u kterého spojovací trubka a průchozí otvor ve válci, upevněna pomocí lisovaného oválným tvarem průřezu (viz patentová literatura 1).

'3Prostřednictvím vytvořeni spojovací trubky a průchozího otvoru ve válci, do kterého je spojovací trubka upevněna pomocí lisovaného uložení, s oválným tvarem průřezu je možno zajistit dostatečný průřez průtokového kanálu ve spojovací trubce a průchozím otvoru ve válci, do kterého je spojovací trubka upevněna pomocí lisovaného uložení, v důsledku čehož může být tloušťka válce zmenšena při současném zabránění snížení průtokové rychlosti chladivá, proudícího přes kompresní komoru.

[0005]

[Patentová literatura 1]

Japonská zveřejněná patentová přihláška č. 2010-121 481

Podstata vynálezu

[0006]

Avšak v případě průchozího otvoru ve válci, do kterého je spojovací trubka upevněna pomocí lisovaného uložení, a který je vytvořen s oválným tvarem průřezu, pokud je spojovací trubka upevněna do průchozího otvoru ve válci pomocí lisovaného uložení, tak plochá část spojovací trubky může být deformována směrem k vnitřní straně spojovací trubky.

V důsledku toho může dojít ke zhoršení utěsnitelnosti mezi spojovací trubkou a průchozím otvorem ve válci, do kterého je spojovací trubka upevněna pomocí lisovaného uložení.

•4Existuje proto problém, že ztráty v důsledku úniku plynu v době komprese jsou větší, což vede ke snížení výkonu kompresoru.

[0007]

Přestože existuje způsob, který byl obecně využíván a u kterého je utěsnění prováděno použitím pružného materiálu, jako je 0-kroužek nebo těsnicí páska za účelem zajištění utěsnitelnosti, tak tento způsob není žádoucí z hlediska přílišné pracnosti a vysokých nákladů.

Rovněž v případě kompresoru, u kterého je spojení provedeno mezi spojovací trubkou a například trubkou na nízkotlaké straně okruhu chladicího cyklu, může být toto spojení provedeno svařením.

Z tohoto důvodu v případě kompresoru, u kterého je používán způsob utěsnění s využitím pružného materiálu, jako je 0-kroužek nebo těsnicí páska, bude vznikat problém, že vlastnosti pružného materiálu se budou zhoršovat v důsledku tepla během svařování, což povede ke snížení spolehlivosti kompresoru.

[0008]

Předmětný vynález byl vytvořen pro vyřešení shora uvedených problémů, přičemž jeho úkolem je vyvinout kompresor, u kterého i když průchozí otvor ve válci, do kterého je upevněna spojovací trubka pomocí lisovaného uložení, má oválný tvar průřezu, tak utěsnitelnost mezi spojovací trubkou a průchozím otvorem ve válci může být zajištěna bez využívání pružného materiálu, jako je O-kroužek nebo těsnicí páska.

-5[0009]

Kompresor podle tohoto vynálezu obsahuje válec, uvnitř kterého je vytvořena kompresní komora, a spojovací trubku, která je připevněna k válci a je propojena s kompresní komorou.

Válec má průchozí otvor oválného tvaru průřezu, který probíhá od strany válce do kompresní komory a jehož podélný směr je v obvodovém směru válce.

Alespoň jeden konec spojovací trubky je vytvořen v oválném tvaru průřezu, a jeden konec je upevněn pomocí lisovaného uložení do průchozího otvoru s přesahem při lisovaném uložení o velikosti 0,05 mm nebo méně, takže spojovací trubka je propojena s kompresní komorou.

Pokud A je tloušťka stěny části válce, dosedající na lineární část průchozího otvoru, B je délka v podélném směru v průřezu průchozího otvoru, a C je délka v příčném směru v průřezu průchozího otvoru, tak pokud tyto velikosti platí před upevněním spojovací trubky pomocí lisovaného uložení do průchozího otvoru, tak když tloušťka t stěny spojovací trubky splňuje vztah 0 mm < t 1,6 mm, tak platí vztah 0<AxB/C^ 3,38.

Když tloušťka t stěny spojovací trubky splňuje vztah 0 mm < t š 1 mm, tak platí vztah 0 < A χ B / C š 2,88.

Když tloušťka t stěny spojovací trubky splňuje vztah 0 mm < t < 0,4 mm, tak platí vztah 0<AxB/C^ 2,38.

-6[0010]

Kompresor podle tohoto vynálezu obsahuje:

válec, uvnitř kterého je vytvořena kompresní komora, a spojovací trubku, která je připevněna k válci a je propojena s kompresní komorou.

Alespoň jeden konec spojovací trubky je vytvořen v oválném tvaru průřezu, a jeden konec je upevněn pomocí lisovaného uložení do průchozího otvoru s přesahem při lisovaném uložení o velikosti 0,1 mm nebo méně, takže spojovací trubka je propojena s kompresní komorou.

Pokud A je tloušťka stěny části válce, dosedající na lineární část průchozího otvoru, B je délka v podélném směru v průřezu průchozího otvoru, a C je délka v příčném směru v průřezu průchozího otvoru, tak pokud tyto velikosti platí před upevněním spojovací trubky pomocí lisovaného uložení do průchozího otvoru, tak když tloušťka t stěny spojovací trubky splňuje vztah 0 mm < t ú 1,6 mm, tak platí vztah 0<AxB/CÚ 3,28.

Když tloušťka t stěny spojovací trubky splňuje vztah 0 mm < t ú 1 mm, tak platí vztah 0 < A χ B / C < 2,83.

Když tloušťka t stěny spojovací trubky splňuje vztah 0 mm < t < 0,4 mm, tak platí vztah 0 < A χ B / C < 2,37.

-7[0011]

Kompresor podle tohoto vynálezu obsahuje:

Alespoň jeden konec spojovací trubky je vytvořen v oválném tvaru průřezu, a jeden konec je upevněn pomocí lisovaného uložení do průchozího otvoru s přesahem při lisovaném uložení o velikosti 0,15 mm nebo méně, takže spojovací trubka je propojena s kompresní komorou.

Pokud A je tloušťka stěny části válce, dosedající na lineární část průchozího otvoru, B je délka v podélném směru v průřezu průchozího otvoru, a C je délka v příčném směru v průřezu průchozího otvoru, tak pokud tyto velikosti platí před upevněním spojovací trubky pomocí lisovaného uložení do průchozího otvoru, tak když tloušťka t stěny spojovací trubky splňuje vztah 0 mm < t 1,6 mm, tak platí vztah 0<AxB/CŮ 3,2.

Když tloušťka t stěny spojovací trubky splňuje vztah 0 mm < t < 1 mm, tak platí vztah 0<AxB/C<2,8.

Když tloušťka t stěny spojovací trubky splňuje vztah 0 mm < t š 0,4 mm, tak platí vztah 0<AxB/C^ 2,35.

[0012]

Kompresor podle tohoto vynálezu obsahuje:

Alespoň jeden konec spojovací trubky je vytvořen v oválném tvaru průřezu, a jeden konec je upevněn pomocí lisovaného uložení do průchozího otvoru, takže spojovací trubka je propojena s kompresní komorou.

Ve stavu, kdy je spojovací trubka upevněna do průchozího otvoru pomocí lisovaného uložení, tak plocha stěny spojovací trubky, která byla rovinná před upevněním spojovací trubky do průchozího otvoru pomocí lisovaného uložení, je deformována do konvexního tvaru směrem k vnější straně spojovací trubky.

[0013]

U kompresoru podle tohoto vynálezu když je spojovací trubka upevněna do průchozího otvoru ve válci pomocí lisovaného uložení, tak může být zabráněno tomu, aby plochá část spojovací trubky byla deformována směrem k vnitřní straně spojovací trubky.

-9Z tohoto důvodu může být utěsnitelnost mezi spojovací trubkou a průchozím otvorem ve válci zajištěna, a to bez využívání pružného materiálu jako je O-kroužek nebo těsnicí páska, takže je možno zabránit úniku plynu v době komprese, přičemž může být zabráněno snížení výkonu kompresoru.

Přehled obrázků na výkresech

[0014]

Obr. 1 znázorňuje pohled v podélném řezu na kompresor podle provedení tohoto vynálezu.

Obr. 2 znázorňuje ve zvětšeném měřítku pohled (pohled v podélném řezu), zobrazující kompresní jednotku u kompresoru podle provedení tohoto vynálezu.

Obr. 3 znázorňuje schematický pohled, zobrazující sací otvor plynu, který je vytvořen ve válci kompresoru podle provedení tohoto vynálezu, v porovnání s běžným sacím otvorem plynu.

Obr. 4 znázorňuje schematický pohled, zobrazující režim deformace dvou dílů, když spojovací trubka oválného tvaru průřezu je nalisována do sacího otvoru oválného tvaru průřezu.

Obr. 5 znázorňuje vysvětlující pohled pro vysvětlení různých rozměrů v blízkosti sacího otvoru.

Obr. 6 znázorňuje vysvětlující pohled (pohled v podélném řezu) pro vysvětlení směru deformace sací trubky.

-10Obr. 7 znázorňuje graf charakteristik, zobrazující výsledky analýzy CAE, pokud spojovací trubka u provedení tohoto vynálezu má tloušťku t stěny, která je rovna 1,6 mm.

Obr. 8 znázorňuje graf charakteristik, zobrazující výsledky analýzy CAE, pokud spojovací trubka u provedení tohoto vynálezu má tloušťku t stěny, která je rovna 1, mm.

Obr. 9 znázorňuje graf charakteristik, zobrazující výsledky analýzy CAE, pokud spojovací trubka u provedení tohoto vynálezu má tloušťku t stěny, která je rovna 0,4 mm.

Příklady provedení vynálezu

[0015]

Obr. 2 znázorňuje ve zvětšeném měřítku pohled (pohled v podélném řezu), zobrazující kompresní jednotku u tohoto kompresoru.

Obr. 3 znázorňuje schematický pohled, zobrazující sací otvor plynu, který je vytvořen ve válci tohoto kompresoru, v porovnání s běžným sacím otvorem plynu.

[0016]

Kompresor podle tohoto provedení je vytvořen jako víceválcový rotační kompresor (dvouválcový rotační kompresor) a obsahuje plášť la.

-11Tento plášť la obsahuje kompresní jednotku, jednotku elektromotoru, která představuje poháněči zdroj této kompresní jednotky, a otočný hřídel £, který přenáší hnací sílu jednotky elektromotoru na kompresní jednotku.

Předmětný kompresor 1 má například funkci nasávání plynného chladivá o nízké teplotě na nízkotlaké straně okruhu chladicího cyklu přes tlumič 8_ sání pro jeho stlačování pro přeměnu na vysokotlaké plynné chladivo o vysoké teplotě a pro jeho odvádění výtlačnou trubkou 9.

[0017]

Konkrétně jednotka elektromotoru sestává ze statoru 21 elektromotoru, který je připevněn k vnitřku pláště la, a z rotoru 22 elektromotoru, který je uložen nasazením za tepla na otočném hřídeli 4, přičemž tato jednotka je poháněna pomocí elektrické energie, přiváděné zvnějšku.

Proto je plášť la opatřen skleněnou koncovkou 10, která slouží jako přívod pro dodávku elektrické energie.

[0018]

Kompresní jednotka obsahuje první ložiskovou jednotku 6a, druhou ložiskovou jednotku 6b,

-12první válec 2a, druhý válec 2b, přepážkovou desku 2< atd.

První válec 2a má v podstatě válcový průchozí otvor, který je v něm vytvořen a který slouží jako kompresní komora.

Rovněž druhý válec 2b má v podstatě válcový průchozí otvor, který je v něm vytvořen a který slouží jako kompresní komora.

První válec 2a a druhý válec 2b jsou umístěny jeden nad druhým ve směru podél středové osy vnitřního průměru kompresní komory.

Rovněž při umísťování prvního válce 2a a druhého válce 2b vzájemně nad sebe je přepážková deska 2 umístěna mezi nimi.

[0019]

První ložisko 6a je uspořádáno na horní ploše prvního válce 2a a uzavírá horní stranu kompresní komory prvního válce 2a.

Zejména je vzduchotěsnost kompresní komory prvního válce 2a zajištěna prostřednictvím první ložiskové jednotky 6a a přepážkové desky 2·

Rovněž druhá ložisková jednotka 6b je uspořádána na spodní ploše druhého válec 2b a uzavírá spodní stranu kompresní komory druhého válce 2b.

-13Zejména je vzduchotěsnost kompresní komory druhého válce 2b zajištěna prostřednictvím druhé ložiskové jednotky 6b a přepážkové desky 2·

[0020]

Otočný hřídel £ prochází první ložiskovou jednotkou 6a, prvním válcem 2a, přepážkovou deskou 3, druhým válcem 2b a druhou ložiskovou jednotkou 6b, které jsou uspořádány vzájemně nad sebou.

Otočný hřídel £ je uložen otáčivě pomocí první ložiskové jednotky 6a a druhé ložiskové jednotky 6b.

Otočný hřídel _4 má rovněž první výstřední kovou jádrovou jednotku 4a, vytvořenou v poloze, odpovídající prvnímu válci 2a, přičemž má dále druhou výstředníkovou jádrovou jednotku 4b vytvořenou v poloze, odpovídající druhému válci 2b.

První výstředníková jádrová jednotka 4a a druhá výstředníková jádrová jednotka 4b jsou umístěny tak, že jsou vzájemně vůči sobě fázově posunuty o 180°.

Rovněž v podstatě válcový první píst 5a je otáčivě uspořádán pro první výstředníkovou jádrovou jednotku 4a, přičemž v podstatě válcový druhý píst 5b je otáčivě uspořádán pro druhou výstředníkovou jádrovou jednotku 4b.

[0021]

Kompresní jednotka je upevněna v plášti la například prostřednictvím nalisování prvního válce 2a do pláště la.

-14Rovněž jednotka elektromotoru, která zajišťuje otáčení nebo pohon otočného hřídele 4 kompresní jednotky, je upevněna například pomocí nalisování nebo přivaření statoru 21 elektromotoru k plášti la.

[0022]

V prvním válci 2a je kluzně posuvně umístěna lopatka (neznázorněno), přičemž tato lopatka je přitlačována na první píst 5a pomocí předpínacích prostředků (neznázorněno).

Pokud se otočný hřídel £ otáčí působením jednotky elektromotoru, tak se první píst 5a otáčí v prvním válci 2a.

Lopatka současně sleduje vnější stranu prvního pístu 5a tak, že rozděluje vnitřek kompresní komory na nízkotlaký prostor a vysokotlaký prostor.

Obdobně ve druhém válci 2b je rovněž kluzně posuvně umístěna lopatka, přičemž tato lopatka je přitlačována na druhý píst 5b pomocí předpínacích prostředků (neznázorněno).

Pokud se otočný hřídel £ otáčí působením jednotky elektromotoru, tak se druhý píst 5b otáčí ve druhém válci 2b.

Lopatka současně sleduje vnější stranu druhého pístu 5b tak, že rozděluje vnitřek kompresní komory na nízkotlaký prostor a vysokotlaký prostor.

-15[0023]

V prvním válci 2a a druhém válci 2b je uspořádán sací otvor 11a pro nasávání plynu (odpovídající průchozímu otvoru podle tohoto vynálezu) , který se prochází od strany kompresní komory.

Do každého z těchto sacích otvorů 11a pro nasávání plynu je nalisován jeden konec spojovací trubky 12. Ke druhému konci spojovací trubky 12 je připojen tlumič _8 sání.

Proto tedy plynné chladivo, které proudí do tlumiče 8. sání (zejména chladivo na nízkotlaké straně okruhu chladicího cyklu), je nasáváno do kompresních komor, vytvořených v prvním válci 2a a druhém válci 2b, přes spojovací trubky 12 a sací otvory 11a pro nasávání plynu. Toto chladivo, které je takto nasáváno do kompresních komor, je stlačováno a vytlačováno přes ventily (neznázorněno), vytvořenými v přírubových částech první ložiskové jednotky 6a a druhé ložiskové jednotky 6b, do vnitřního prostoru pláště la.

Chladivo, vytlačované do pláště la proudí na vnější stranu pláště la přes výtlačnou trubku 9.

Je nutno poznamenat, že kompresor _1 podle tohoto provedení je opatřen na vnější straně pláště la vodicí trubkou 13, která slouží jako vedení, když je spojovací trubka 12 nalisována do sacího otvoru 11a pro nasávání plynu.

[0024]

U kompresoru _1 podle tohoto vynálezu, jak je znázorněno na obr. 3(a), má tvar průřezu sacích otvorů 11a pro nasávání plynu, vytvořených na prvním válci 2a a druhém válci 2b,

-16oválný tvar (tvar, získaný pomocí spojení dvou kružnic, majících stejný průměr, s tečnými přímkami).

Sací otvory 11a pro nasávání plynu jsou rovněž umístěny tak, že podélný směr oválného tvaru průřezu vede v obvodovém směru prvního válce 2a a druhého válce 2b. Z toho důvodu konec spojovací trubky 12, který je nalisován do sacího otvoru 11a pro nasávání plynu, má rovněž oválný tvar průřezu, odpovídající sacímu otvoru 11a pro nasávání plynu.

Proto je u kompresoru jL podle tohoto provedení možno zajistit dostatečné množství chladivá, proudícího do kompresní komory, přičemž ztrátám sacího tlaku může být zabráněno i tehdy, pokud tloušťky prvního válce 2a a druhého válce 2b jsou zmenšeny v porovnání s běžným kompresorem (viz obr. 3(b)), jehož sací otvor 11b pro nasávání plynu má kruhový tvar průřezu, vytvořený na straně jeho válce.

Proto kompresor 1 podle tohoto provedení může být vytvořen menší, nebo může být vytvořen s více válci bez přílišného zvětšení kapacity pláště la.

Rovněž prostřednictvím zmenšení tloušťky prvního válce 2a a druhého válce 2b mohou být průměr kompresní komory (vnitřní plochy válce) a průměry prvního pístu 5a a druhého pístu 5b zvětšeny beze změny kapacity kompresní komory, v důsledku čehož může být snížen únik chladivá (únikové ztráty) z vysokotlakého prostoru do nízkotlakého prostoru kompresní komory.

[0025]

Pokud jsou však spojovací trubky 12 nalisovány do sacích otvorů 11a pro nasávání plynů, může dojít ke zhoršeni utěsnění

-17mezi prvním válcem 2a, druhým válcem 2b a spojovacími trubkami 12 v závislosti na vzájemném vztahu mezi pevností v blízkosti sacího otvoru 11a pro nasávání plynu v prvním válci 2a a druhém válci 2b a pevností spojovací trubky 12, v důsledku čehož může docházet k úniku chladivá z této oblasti (větší ztráty v důsledku úniku plynu).

[0026]

Proto tedy u kompresoru 1_ podle tohoto provedení jsou tvary v blízkosti sacího otvoru 11a pro nasávání plynu u prvního válce 2a a druhého válce 2b vytvořeny následovně.

Je nutno poznamenat, že jelikož tvary oblastí kolem sacích otvorů 11a pro nasávání plynu u prvního válce 2a a druhého válce 2b jsou stejné, tak bude dále uvedeno vysvětlení pouze pro první válec 2a.

[0027]

Pokud pevnost části (dále nazývané jako plochá oblast 11c válce) u prvního válce 2a, dosedající na lineární část sacího otvoru 11a pro nasávání plynu, jakož i jejího okolí, je vyvážena pevností spojovací trubky 12, jak je znázorněno na obr. 4(a), tak první válec 2a a spojovací trubka 12 jsou vzájemně spolu spojeny, aniž by došlo k deformaci jejich oválného tvaru průřezu.

-18V tomto případě je spojovací trubka 12 v kontaktu s plochou oblastí 11c válce prostřednictvím celé plochy, takže utěsnění mezi prvním válcem 2a a spojovací trubkou 12 je vytvořeno bez jakékoliv mezery.

[0028]

Rovněž pokud pevnost ploché oblasti 11c válce a jejího okolí u prvního válce 2a je menší, než pevnost spojovací trubky 12, jak je znázorněno na obr. 4(b), tak plochá oblast 11c válce a plochá část spojovací trubky 12 jsou deformovány do konvexního tvaru směrem k vnější straně spojovací trubky 12.

Rovněž v tomto případě je spojovací trubka 12 v kontaktu s plochou oblastí 11c válce prostřednictvím celé plochy, takže utěsnění mezi prvním válcem 2a a spojovací trubkou 12 je vytvořeno bez jakékoliv mezery.

[0029]

Pokud však pevnost ploché oblasti 11c válce a jejího okolí u prvního válce 2a je větší, než pevnost spojovací trubky 12, jak je znázorněno na obr. 4(c), tak je plochá část spojovací trubky 12 deformována do konvexního tvaru směrem do vnitřku spojovací trubky 12.

V tomto případě je vytvořena mezera mezi spojovací trubkou 12 a plochou oblastí 11c válce, takže utěsnění mezi prvním válcem 2a a spojovací trubkou 12 nemůže být vytvořeno.

-19[0030]

Proto tedy u předmětného provedeni prostřednictvím analýzy CAE bylo dosaženo tvaru oblasti kolem sacího otvoru 11a pro nasávání plynu, u kterého je režim deformace spojovací trubky 12 takový, jak je znázorněno na obr. 4(a) nebo obr. 4(b).

Jak je znázorněno na obr. 5, tak tloušťka stěny ploché oblasti 11c válce byla označena vztahovou značkou A, délka v podélném směru v průřezu sacího otvoru 11a pro nasávání plynu byla označena vztahovou značkou B, a délka v příčném směru v průřezu sacího otvoru 11a pro nasávání plynu byla označena vztahovou značkou C.

Velikost deformace Y spojovací trubky 12 byla analyzována pomocí analýzy CAE při změnách tloušťky A, délky B, délky C, tloušťky t stěny spojovací trubky 12 a přesahu D při lisovaném uložení.

Je nutno poznamenat, že pokud se týče velikosti deformace spojovací trubky 12, jak je znázorněno na obr. 6 (pohled v podélném řezu na okolí sacího otvoru pro nasávání plynu), tak směr deformace, když spojovací trubka 12 získává konvexní tvar směrem ke vnější straně, byla definována jako směr plus, přičemž směr deformace, když spojovací trubka 12 získává konvexní tvar směrem k vnitřní straně, byla definována jako směr mínus.

Analýza CAE byla rovněž prováděna za předpokladu, že první válec 2a byl vytvořen jako odlitek z litiny, přičemž spojovací trubka byla vytvořena ze železa.

-20[0031]

Obr. 7 až obr. 9 znázorňuji grafy charakteristik, zobrazující výsledky analýzy CAE u provedení tohoto vynálezu.

U obr. 7 až obr. 9 je na svislé ose vynesena velikost deformace spojovací trubky 12, přičemž vodorovná osa představuje A χ B / C.

[0032]

Obr. 7 znázorňuje graf charakteristik, zobrazující výsledky analýzy CAE, pokud tloušťka t stěny spojovací trubky u provedení tohoto vynálezu činí 1,6 mm.

Přímka El na obr. 7 znázorňuje vztah velikosti deformace Y spojovací trubky 12, dosažené za podmínek přesahu D při lisovaném uložení o velikosti 0,05 mm, přičemž tloušťka t stěny spojovací trubky 12 činí 1,6 mm, přičemž tloušťka A stěny ploché oblasti 11c válce, délka B v podélném směru průřezu sacího otvoru 11a pro nasávání plynu, a délka C v příčném směru průřezu sacího otvoru 11a pro nasávání plynu, jsou jak je vyznačeno.

Tento vztah byl zejména získán následujícím způsobem. Nejprve při zafixování přesahu D při lisovaném uložení na velikost 0,05 mm a při zafixování tloušťky t stěny spojovací trubky 12 na velikost 1,6 mm byla získána velikost deformace Y spojovací trubky 12 prostřednictvím analýzy CAE při změnách tloušťky A stěny ploché oblasti 11c válce, délky B v podélném směru průřezu sacího otvoru 11a pro nasávání plynu, a délky C v příčném směru průřezu sacího otvoru 11a pro nasávání plynu podle potřeby.

-21Tyto velikosti deformace Y byly vyneseny do grafu, přičemž shora uvedený vztah byl získán na základě těchto vynesených údajů.

[0033]

Tato přímka El je představována pomocí následující vztahové rovnice 1.

[0034]

[Výraz 1]

Y=f(A,B,C) = -W A

+ 2,7>0 (1)

[0035]

V této vztahové rovnici 1 je deformace Y rovna 0, pokud A x B / C = 3,38.

Z toho lze vidět, že pokud přesah D při lisovaném uložení se rovná 0,05 mm a tloušťka t stěny spojovací trubky 12 se rovná 1,6 mm, tak když A χ B / C = 3,38, tak režim deformace oblasti kolem sacího otvoru 11a pro nasávání plynu u prvního válce 2a a spojovací trubky 12 se stává takový, jak je znázorněno na obr. 4(a), takže utěsnění mezi prvním válcem 2a a spojovací trubkou 12 je zajištěno.

Rovněž lze vidět, že pokud A χ B / C < 3,38, tak režim deformace oblasti kolem sacího otvoru 11a pro nasávání plynu u prvního válce 2a a spojovací trubky 12 se stává takový, jak je znázorněno na obr. 4(b), takže utěsnění mezi prvním válcem 2a a spojovací trubkou 12 je zajištěno.

-22Rovněž lze vidět, že pokud A χ B / C > 3,38, tak režim deformace oblasti kolem sacího otvoru 11a pro nasávání plynu u prvního válce 2a a spojovací trubky 12 se stává takový, jak je znázorněno na obr. 4(c), takže je vytvořena mezera mezi spojovací trubkou 12 a plochou oblastí 11c válce, přičemž žádné utěsnění mezi prvním válcem 2a a spojovací trubkou 12 není vytvořeno.

[0036]

Přímka F1 na obr. 7 znázorňuje vztah velikosti deformace Y spojovací trubky 12, získaný stejným postupem, jako v případě přímky El za podmínek, že přesah D při lisovaném uložení má velikost 0,1 mm, přičemž tloušťka t stěny spojovací trubky 12 má velikost 0,6 mm, přičemž tloušťka A stěny ploché oblasti 11c válce, délka B v podélném směru průřezu sacího otvoru 11a pro nasávání plynu, a délka C v příčném směru průřezu sacího otvoru 11a pro nasávání plynu, jsou jak je vyznačeno.

[0037]

Tato přímka F1 je představována pomocí následující vztahové rovnice 2.

[0038]

[Výraz 2]

Κ = /(ΛΒ,σ) = -0,9χΜχ^) + 2,95>0 (2)

-23[0039]

V této vztahové rovnici 2 je deformace Y rovna 0, pokud A x B / C = 3,28.

Z toho lze vidět, že pokud přesah D při lisovaném uložení se rovná 0,1 mm a tloušťka t stěny spojovací trubky 12 se rovná 1,6 mm, tak když Αχ B / C = 3,28, tak režim deformace oblasti kolem sacího otvoru 11a pro nasávání plynu u prvního válce 2a a spojovací trubky 12 se stává takový, jak je znázorněno na obr. 4(a), takže utěsnění mezi prvním válcem 2a a spojovací trubkou 12 je zajištěno.

Rovněž lze vidět, že pokud A χ B / C < 3,28, tak režim deformace oblasti kolem sacího otvoru 11a pro nasávání plynu u prvního válce 2a a spojovací trubky 12 se stává takový, jak je znázorněno na obr. 4(b), takže utěsnění mezi prvním válcem 2a a spojovací trubkou 12 je zajištěno.

Rovněž lze vidět, že pokud A χ B / C > 3,28, tak režim deformace oblasti kolem sacího otvoru 11a pro nasávání plynu u prvního válce 2a a spojovací trubky 12 se stává takový, jak je znázorněno na obr. 4(c), takže je vytvořena mezera mezi spojovací trubkou 12 a plochou oblastí 11c válce, přičemž žádné utěsnění mezi prvním válcem 2a a spojovací trubkou 12 není vytvořeno.

[0040]

Přímka G1 na obr. 7 znázorňuje vztah velikosti deformace Y spojovací trubky 12, získaný stejným postupem, jako v případě přímky El za podmínek, že přesah D při lisovaném uložení má velikost 0,15 mm, přičemž tloušťka t stěny spojovací trubky 12 má velikost 1,6 mm, přičemž tloušťka A stěny ploché

-24oblasti 11c válce, délka B v podélném směru průřezu sacího otvoru 11a pro nasávání plynu, a délka C v příčném směru průřezu sacího otvoru 11a pro nasávání plynu, jsou jak je vyznačeno.

[0041]

Tato přímka G1 je představována pomocí následující vztahové rovnice 3.

[0042]

[Výraz 3]

Y = /(45,C) = -l,0xMx-|1 + 3,2>0 (3)

[0043]

V této vztahové rovnici 3 je deformace Y rovna 0, pokud A x B / C = 3,2.

Z toho lze vidět, že pokud přesah D při lisovaném uložení se rovná 0,15 mm a tloušťka t stěny spojovací trubky 12 se rovná 1,6 mm, tak když A χ B / C = 3,2, tak režim deformace oblasti kolem sacího otvoru 11a pro nasávání plynu u prvního válce 2a a spojovací trubky 12 se stává takový, jak je znázorněno na obr. 4(a), takže utěsnění mezi prvním válcem 2a a spojovací trubkou 12 je zajištěno.

Rovněž lze vidět, že pokud A χ B / C < 3,2, tak režim deformace oblasti kolem sacího otvoru 11a pro nasávání plynu u prvního válce 2a a spojovací trubky 12 se stává takový, jak

-25' je znázorněno na obr. 4(b), takže utěsněni mezi prvním válcem 2a a spojovací trubkou 12 je zajištěno.

Rovněž lze vidět, že pokud A χ B / C > 3,2, tak režim deformace oblasti kolem sacího otvoru 11a pro nasávání plynu u prvního válce 2a a spojovací trubky 12 se stává takový, jak je znázorněno na obr. 4(c), takže je vytvořena mezera mezi spojovací trubkou 12 a plochou oblastí 11c válce, přičemž žádné utěsnění mezi prvním válcem 2a a spojovací trubkou 12 není vytvořeno.

[0044]

Obr. 8 znázorňuje graf charakteristik, zobrazující výsledky analýzy CAE, když tloušťka t stěny spojovací trubky u provedení tohoto vynálezu má velikost 1 mm.

Přímka E2 na obr. 8 znázorňuje vztah velikosti deformace Y spojovací trubky 12, získaný stejným postupem, jako v případě přímky El podle obr. 7 za podmínek, že přesah D při lisovaném uložení má velikost 0,05 mm, přičemž tloušťka t stěny spojovací trubky 12 má velikost 1 mm, přičemž tloušťka A stěny ploché oblasti 11c válce, délka B v podélném směru průřezu sacího otvoru 11a pro nasávání plynu, a délka C v příčném směru průřezu sacího otvoru 11a pro nasávání plynu, jsou jak je vyznačeno.

[0045]

Tato přímka E2 je představována pomocí následující vztahové rovnice 4.

-26[0046]

[Výraz 4]

Y = f(A,B,C) = -Q,Sx

+ 2,3 > 0 (4)

[0047]

V této vztahové rovnici 4 je deformace Y rovna 0, pokud A x B / C = 2,88.

Z toho lze vidět, že pokud přesah D při lisovaném uložení se rovná 0,05 mm a tloušťka t stěny spojovací trubky 12 se rovná 1 mm, tak když A χ B / C = 2,88, tak režim deformace oblasti kolem sacího otvoru 11a pro nasávání plynu u prvního válce 2a a spojovací trubky 12 se stává takový, jak je znázorněno na obr. 4(a), takže utěsnění mezi prvním válcem 2a a spojovací trubkou 12 je zajištěno.

Rovněž lze vidět, že pokud A χ B / C < 2,88, tak režim deformace oblasti kolem sacího otvoru 11a pro nasávání plynu u prvního válce 2a a spojovací trubky 12 se stává takový, jak je znázorněno na obr. 4(b), takže utěsnění mezi prvním válcem 2a a spojovací trubkou 12 je zajištěno.

Rovněž lze vidět, že pokud A χ B / C > 2,88, tak režim deformace oblasti kolem sacího otvoru 11a pro nasávání plynu u prvního válce 2a a spojovací trubky 12 se stává takový, jak je znázorněno na obr. 4(c), takže je vytvořena mezera mezi spojovací trubkou 12 a plochou oblastí 11c válce, přičemž žádné utěsnění mezi prvním válcem 2a a spojovací trubkou 12 není vytvořeno.

-27[0048]

Přímka F2 na obr. 8 znázorňuje vztah velikosti deformace Y spojovací trubky 12, získaný stejným postupem, jako v případě přímky El podle obr. 7 za podmínek, že přesah D při lisovaném uložení má velikost 0,1 mm, přičemž tloušťka t stěny spojovací trubky 12 má velikost 1 mm, přičemž tloušťka A stěny ploché oblasti 11c válce, délka B v podélném směru průřezu sacího otvoru 11a pro nasávání plynu, a délka C v příčném směru průřezu sacího otvoru 11a pro nasávání plynu, jsou jak je vyznačeno.

[0049]

Tato přímka F2 je představována pomocí následující vztahové rovnice 5.

[0050]

[Výraz 5]

Y = /(Λ5,σ) = -0,9χΜχ|ΐ + 2,55>0 (5)

[0051]

V této vztahové rovnici 5 je deformace Y rovna 0, pokud A x B / C = 2,83.

Z toho lze vidět, že pokud přesah D při lisovaném uložení se rovná 0,1 mm a tloušťka t stěny spojovací trubky 12 se rovná 1 mm, tak když A χ B / C = 2,83, tak režim deformace oblasti kolem sacího otvoru 11a pro nasávání plynu u prvního válce 2a a spojovací trubky 12 se stává takový, jak je

-28znázorněno na obr. 4(a), takže utěsněni mezi prvním válcem 2a a spojovací trubkou 12 je zajištěno.

Rovněž lze vidět, že pokud A χ B / C < 2,83, tak režim deformace oblasti kolem sacího otvoru 11a pro nasávání plynu u prvního válce 2a a spojovací trubky 12 se stává takový, jak je znázorněno na obr. 4(b), takže utěsnění mezi prvním válcem 2a a spojovací trubkou 12 je zajištěno.

Rovněž lze vidět, že pokud A χ B / C > 2,83, tak režim deformace oblasti kolem sacího otvoru 11a pro nasávání plynu u prvního válce 2a a spojovací trubky 12 se stává takový, jak je znázorněno na obr. 4(c), takže je vytvořena mezera mezi spojovací trubkou 12 a plochou oblastí 11c válce, přičemž žádné utěsnění mezi prvním válcem 2a a spojovací trubkou 12 není vytvořeno.

[0052]

Přímka G2 na obr. 8 znázorňuje vztah velikosti deformace Y spojovací trubky 12, získaný stejným postupem, jako v případě přímky El podle obr. 7 za podmínek, že přesah D při lisovaném uložení má velikost 0,15 mm, přičemž tloušťka t stěny spojovací trubky 12 má velikost 1 mm, přičemž tloušťka A stěny ploché oblasti 11c válce, délka B v podélném směru průřezu sacího otvoru 11a pro nasávání plynu, a délka C v příčném směru průřezu sacího otvoru 11a pro nasávání plynu, jsou jak je vyznačeno.

[0053]

Tato přímka G2 je představována pomocí následující vztahové rovnice 6.

-29[0054]

[Výraz 6]

Y = f(A,B,C) = -l,Ox Ax — + 2,8>0 (6)

[0055]

V této vztahové rovnici 6 je deformace Y rovna 0, pokud AxB/C=2,8.

Z toho lze vidět, že pokud přesah D při lisovaném uloženi se rovná 0,15 mm a tloušťka t stěny spojovací trubky 12 se rovná 1 mm, tak když A χ B / C = 2,8, tak režim deformace oblasti kolem sacího otvoru 11a pro nasávání plynu u prvního válce 2a a spojovací trubky 12 se stává takový, jak je znázorněno na obr. 4(a), takže utěsnění mezi prvním válcem 2a a spojovací trubkou 12 je zajištěno.

Rovněž lze vidět, že pokud A χ B / C < 2,8, tak režim deformace oblasti kolem sacího otvoru 11a pro nasávání plynu u prvního válce 2a a spojovací trubky 12 se stává takový, jak je znázorněno na obr. 4(b), takže utěsnění mezi prvním válcem 2a a spojovací trubkou 12 je zajištěno.

Rovněž lze vidět, že pokud A χ B / C > 2,8, tak režim deformace oblasti kolem sacího otvoru 11a pro nasávání plynu u prvního válce 2a a spojovací trubky 12 se stává takový, jak je znázorněno na obr. 4(c), takže je vytvořena mezera mezi spojovací trubkou 12 a plochou oblastí 11c válce, přičemž žádné utěsnění mezi prvním válcem 2a a spojovací trubkou 12 není vytvořeno.

-30[0056]

Obr. 9 znázorňuje graf charakteristik, zobrazující výsledky analýzy CAE, když tloušťka t stěny spojovací trubky u provedení tohoto vynálezu má velikost 0,4 mm.

Přímka E3 na obr. 9 znázorňuje vztah velikosti deformace Y spojovací trubky 12, získaný stejným postupem, jako v případě přímky El podle obr. 7 za podmínek, že přesah D při lisovaném uložení má velikost 0,05 mm, přičemž tloušťka t stěny spojovací trubky 12 má velikost 0,4 mm, přičemž tloušťka A stěny ploché oblasti 11c válce, délka B v podélném směru průřezu sacího otvoru 11a pro nasávání plynu, a délka C v příčném směru průřezu sacího otvoru 11a pro nasávání plynu, jsou jak je vyznačeno.

[0057]

Tato přímka E3 je představována pomocí následující vztahové rovnice 7 .

[0058]

[Výraz 7] r = /(^,B,C) = -0,8x^x^ + l,9>0 (7)

[0059]

V této vztahové rovnici 7 je deformace Y rovna 0, pokud A x B / C = 2,38.

-31Z toho lze vidět, že pokud přesah D při lisovaném uložení se rovná 0,05 mm a tloušťka t stěny spojovací trubky 12 se rovná 0,4 mm, tak když A χ B / C = 2,38, tak režim deformace oblasti kolem sacího otvoru 11a pro nasávání plynu u prvního válce 2a a spojovací trubky 12 se stává takový, jak je znázorněno na obr. 4(a), takže utěsnění mezi prvním válcem 2a a spojovací trubkou 12 je zajištěno.

Rovněž lze vidět, že pokud A χ B / C < 2,38, tak režim deformace oblasti kolem sacího otvoru 11a pro nasávání plynu u prvního válce 2a a spojovací trubky 12 se stává takový, jak je znázorněno na obr. 4(b), takže utěsnění mezi prvním válcem 2a a spojovací trubkou 12 je zajištěno.

Rovněž lze vidět, že pokud A χ B / C > 2,38, tak režim deformace oblasti kolem sacího otvoru 11a pro nasávání plynu u prvního válce 2a a spojovací trubky 12 se stává takový, jak je znázorněno na obr. 4(c), takže je vytvořena mezera mezi spojovací trubkou 12 a plochou oblastí 11c válce, přičemž žádné utěsnění mezi prvním válcem 2a a spojovací trubkou 12 není vytvořeno.

[0060]

Přímka F3 na obr. 9 znázorňuje vztah velikosti deformace Y spojovací trubky 12, získaný stejným postupem, jako v případě přímky El podle obr. 7 za podmínek, že přesah D při lisovaném uložení má velikost 0,1 mm, přičemž tloušťka t stěny spojovací trubky 12 má velikost 0,4 mm, přičemž tloušťka A stěny ploché oblasti 11c válce, délka B v podélném směru průřezu sacího otvoru 11a pro nasávání plynu, a délka C v příčném směru průřezu sacího otvoru 11a pro nasávání plynu, jsou jak je vyznačeno.

-32[0061]

Tato přímka F3 je představována pomocí následující vztahové rovnice 8.

[0062]

[Výraz 8] r = /(4B,C) = M),9xMx|j + 2,13>0 (8)

[0063]

V této vztahové rovnici 8 je deformace Y rovna 0, pokud A ^x B / C = 2,37.

Z toho lze vidět, že pokud přesah D při lisovaném uložení se rovná 0,1 mm a tloušťka t stěny spojovací trubky 12 se rovná 0,4 mm, tak když A χ B / C = 2,37, tak režim deformace oblasti kolem sacího otvoru 11a pro nasávání plynu u prvního válce 2a a spojovací trubky 12 se stává takový, jak je znázorněno na obr. 4(a), takže utěsnění mezi prvním válcem 2a a spojovací trubkou 12 je zajištěno.

Rovněž lze vidět, že pokud A χ B / C < 2,37, tak režim deformace oblasti kolem sacího otvoru 11a pro nasávání plynu u prvního válce 2a a spojovací trubky 12 se stává takový, jak je znázorněno na obr. 4(b), takže utěsnění mezi prvním válcem 2a a spojovací trubkou 12 je zajištěno.

Rovněž lze vidět, že pokud A χ B / C > 2,37, tak režim deformace oblasti kolem sacího otvoru 11a pro nasávání plynu u prvního válce 2a a spojovací trubky 12 se stává takový, jak

-33je znázorněno na obr. 4(c), takže je vytvořena mezera mezi spojovací trubkou 12 a plochou oblastí 11c válce, přičemž žádné utěsnění mezi prvním válcem 2a a spojovací trubkou 12 není vytvořeno.

[0064]

Přímka G3 na obr. 9 znázorňuje vztah velikosti deformace Y spojovací trubky 12, získaný stejným postupem, jako v případě přímky El podle obr. 7 za podmínek, že přesah D při lisovaném uložení má velikost 0,15 mm, přičemž tloušťka t stěny spojovací trubky 12 má velikost 0,4 mm, přičemž tloušťka A stěny ploché oblasti 11c válce, délka B v podélném směru průřezu sacího otvoru 11a pro nasávání plynu, a délka C v příčném směru průřezu sacího otvoru 11a pro nasávání plynu, jsou jak je vyznačeno.

[0065]

Tato přímka G3 je představována pomocí následující vztahové rovnice 9.

[0066]

[Výraz 9]

Γ = /(4Β,σ) = -1,0χΜχ^1 + 2,35>0 (9)

[0067]

V této vztahové rovnici 9 je deformace Y rovna 0, pokud A χ B / C = 2,35.

-34Z toho lze vidět, že pokud přesah D při lisovaném uložení se rovná 0,15 mm a tloušťka t stěny spojovací trubky 12 se rovná 0,4 mm, tak když A χ B / C = 2,35, tak režim deformace oblasti kolem sacího otvoru 11a pro nasávání plynu u prvního válce 2a a spojovací trubky 12 se stává takový, jak je znázorněno na obr. 4(a), takže utěsnění mezi prvním válcem 2a a spojovací trubkou 12 je zajištěno.

Rovněž lze vidět, že pokud A χ B / C < 2,35, tak režim deformace oblasti kolem sacího otvoru 11a pro nasávání plynu u prvního válce 2a a spojovací trubky 12 se stává takový, jak je znázorněno na obr. 4(b), takže utěsnění mezi prvním válcem 2a a spojovací trubkou 12 je zajištěno.

Rovněž lze vidět, že pokud A χ B / C > 2,35, tak 'režim deformace oblasti kolem sacího otvoru 11a pro nasávání plynu u prvního válce 2a a spojovací trubky 12 se stává takový, jak je znázorněno na obr. 4(c), takže je vytvořena mezera mezi spojovací trubkou 12 a plochou oblastí 11c válce, přičemž žádné utěsnění mezi prvním válcem 2a a spojovací trubkou 12 není vytvořeno.

[0068]

Zejména lze vidět z obr. 7 až obr. 9 a ze shora uvedených vztahových rovnic 1 až 9, že když přesah D při lisovaném uložení se zmenšuje (jinými slovy, když se deformační zatížení, působící na plochou část spojovací trubky 12, zmenšuje), tak A χ B / C se zvětšuje.

Rovněž když se tloušťka stěny spojovací trubky zvětšuje (jinými slovy, když se pevnost ploché části spojovací trubky 12 zvětšuje), tak A χ B / C se zvětšuje.

-35Konkrétně lze vidět, že v případě, kdy přesah D při lisovaném uložení má velikost 0,05 mm nebo méně (0 < D < 0,05 mm), tak utěsnitelnost mezi prvním válcem 2a a spojovací trubkou 12 může být zajištěna splněním vztahu 0<AxB/C^3,38 pokud tloušťka t stěny spojovací trubky splňuje vztah 0 mm < t < 1,6 mm, splněním vztahu 0<Αχ B / C < 2,88 pokud tloušťka t stěny spojovací trubky splňuje vztah 0 mm < t 1 mm, a splněním vztahu 0<AxB/C^2,38 pokud tloušťka t stěny spojovací trubky splňuje vztah 0 mm < t 0,4 mm.

Rovněž lze vidět, že v případě, kdy přesah D při lisovaném uložení má velikost 0,1 mm nebo méně (0 < D < 0,1 mm), tak utěsnitelnost mezi prvním válcem 2a a spojovací trubkou 12 může být zajištěna splněním vztahu 0<AxB/C^3,28 pokud tloušťka t stěny spojovací trubky splňuje vztah 0 mm < t 1,6 mm, splněním vztahu 0<Άχ B / C 2,83 pokud tloušťka t stěny spojovací trubky splňuje vztah 0 mm < t < 1 mm, a splněním vztahu 0 < A χ B / C < 2,37 pokud tloušťka t stěny spojovací trubky splňuje vztah 0 mm < t š 0,4 mm.

Rovněž lze vidět, že v případě, kdy přesah D při lisovaném uložení má velikost 0,15 mm nebo méně (0 < D < 0,15 mm), tak utěsnitelnost mezi prvním válcem 2a a spojovací trubkou 12 může být zajištěna splněním vztahu 0<AxB/C^3,2 pokud tloušťka t stěny spojovací trubky splňuje vztah 0 mm < t 1,6 mm, splněním vztahu 0<AxB/C^2,8 pokud tloušťka t stěny spojovací trubky splňuje vztah 0 mm < t 1 mm, a splněním vztahu 0<AxB/C<2,35 pokud tloušťka t stěny spojovací trubky splňuje vztah 0 mm < t 0,4 mm.

-36[0069]

Jak bylo shora popsáno, tak u kompresoru podle předmětného provedení, i když jsou tloušťky prvního válce 2a a druhého válce 2b zmenšeny, tak je možno zajistit dostatečné množství chladivá, které proudí do kompresní komory, přičemž ztrátám tlaku na sání lze zabránit.

Proto tedy kompresor 1_ podle předmětného provedení může být vytvořen menší, než nebo může být vytvořen s více válci, aniž by došlo k přílišnému zvětšeni kapacity pláště la.

Rovněž prostřednictvím zmenšení tloušťky prvního válce 2a a druhého válce 2b mohou mít průměr kompresní komory (vnitřní plochy válce) a průměry prvního pístu 5a a druhého pístu 5b zvětšeny beze změny kapacity kompresní komory, v důsledku čehož může být snížen únik chladivá (únikové ztráty) z vysokotlakého prostoru do nízkotlakého prostoru kompresní komory.

Jelikož tvar oblasti sacího otvoru 11a pro nasávání plynu je specifikován tak, že režim deformace oblasti kolem sacího otvoru 11a pro nasávání plynu u prvního válce 2a a druhého válce 2b a u spojovací trubky 12 se stává takový, jak je znázorněno na obr. 4(a) nebo obr. 4(b), může být zabráněno úniku plynu mezi sacím otvorem 11a pro nasávání plynu a spojovací trubkou 12 bez používání pružného materiálu, jako například O-kroužku, nebo těsnicí pásky, přičemž může být rovněž zabráněno poklesu výkonu kompresoru 1 v důsledku úniku plynu z této oblasti.

-37[0070]

Je nutno zdůraznit, že kompresor 1, vysvětlený u předmětného provedení slouží pouze jako příklad.

Kompresní jednotka není omezena pouze na dvouválcový typ, avšak může být rovněž jednoválcového typu.

Rovněž mechanismus kompresní jednotky není omezen pouze na rotační typ, neboť mohou být využívány různé typy mechanismů, jako například lopatkového typu.

Je zcela zřejmé, že kompresor 1_ může být kompresorem více stupňového typu, který je opatřen množinou kompresních jednotek a postupně stlačuje chladivo.

Kompresor .1 může rovněž být kompresorem typu s nízkotlakým pláštěm, u kterého je vnitřek pláště la vyplněn plynným chladivém o nízkém tlaku.

Zejména účinky, popisované u provedení 1, mohou být dosahovány prostřednictvím specifikace, jak bylo shora popsáno, tvaru průřezu průchozího otvoru, vytvořeného na straně válce, do kterého je pomocí lisovaného uložení upevněna spojovací trubka pro propojení s kompresní komorou.

[Seznam vztahových značek]

[0071] la

2a kompresor plášť první válec

	-38'
2b	druhý válec
3	přepážková deska
4	otočný hřídel
4a	první výstředníková jádrová jednotka
4b	druhá výstředníková jádrová jednotka
5a	válcový první píst
5b	válcový druhý píst
6a	první ložisková jednotka
6b	druhá ložisková jednotka
8	tlumič 8 sání
9	výtlačná trubka
10	skleněná koncovka
11a	sací otvory
11c	plochá oblast 11c válce
12	spojovací trubka
13	vodicí trubka
21	stator 21 elektromotoru
22	rotor 22 elektromotoru
A	tloušťka A stěny
B	délka
C	délka
D	přesah D při lisovaném uložení
El	přímka
E2	přímka
E3	přímka
F1	přímka
F2	přímka
F3	přímka
G1	přímka
G2	přímka
G3	přímka
t	tloušťka t stěny
Y	velikost Y deformace

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Kompresor, obsahující:

válec, uvnitř kterého je vytvořena kompresní komora, a spojovací trubku, která je připevněna k válci a je propojena s kompresní komorou, přičemž válec má průchozí otvor oválného tvaru průřezu, který probíhá od strany válce do kompresní komory a jehož podélný směr je v obvodovém směru válce, přičemž alespoň jeden konec spojovací trubky je vytvořen v oválném tvaru průřezu, a jeden konec je upevněn pomocí lisovaného uložení do průchozího otvoru s přesahem při lisovaném uložení o velikosti 0,05 mm nebo méně, takže spojovací trubka je propojena s kompresní komorou, přičemž pokud A je tloušťka stěny části válce, dosedající na lineární část průchozího otvoru, B je délka v podélném směru v průřezu průchozího otvoru, a C je délka v příčném směru v průřezu průchozího otvoru, tak pokud tyto velikosti platí před upevněním spojovací trubky pomocí lisovaného uložení do průchozího otvoru, tak když tloušťka t stěny spojovací trubky splňuje vztah 0 mm < t < 1,6 mm, tak platí vztah 0 < A χ B / C 3,38.
2. Kompresor podle nároku 1, vyznačující se tím, že když tloušťka t stěny spojovací trubky splňuje vztah 0 mm < t 1 mm, tak platí vztah 0<AxB/C^ 2,88.
3. Kompresor podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že když tloušťka t stěny spojovací trubky splňuje vztah 0 mm < t 0,4 mm, tak platí vztah 0 < A χ B / C š 2,38,
4. Kompresor, obsahující:

válec, uvnitř kterého je vytvořena kompresní komora, a spojovací trubku, která je připevněna k válci a je propojena s kompresní komorou, přičemž válec má průchozí otvor oválného tvaru průřezu, který probíhá od strany válce do kompresní komory a jehož podélný směr je v obvodovém směru válce, přičemž alespoň jeden konec spojovací trubky je vytvořen v oválném tvaru průřezu, a jeden konec je upevněn pomocí lisovaného uložení do průchozího otvoru s přesahem při lisovaném uložení o velikosti 0,1 mm nebo méně, takže spojovací trubka je propojena s kompresní komorou, přičemž pokud A je tloušťka stěny části válce, dosedající na lineární část průchozího otvoru, B je délka v podélném směru v průřezu průchozího otvoru, a C je délka v příčném směru v průřezu průchozího otvoru, tak pokud tyto velikosti platí před upevněním spojovací trubky pomocí lisovaného uložení do průchozího otvoru, tak když tloušťka t stěny spojovací trubky splňuje vztah 0 mm < t < 1,6 mm, tak platí vztah 0<ΑχΒ/ C 1 3,28.

-41?v Mt-«ι
5. Kompresor vyznačuj íci stěny spojovací trubky platí vztah 0 < A χ B / podle se tím, že splňuje vztah 0

C < 2,83.

nároku 4, když tloušťka t mm < t 1 mm, tak
6. Kompresor podle nároku 4 nebo 5, vyznačující se tím, že když tloušťka t stěny spojovací trubky splňuje vztah 0 mm < t ú 0,4 mm, tak platí vztah 0<ΑχΒ/ C ú 2,37.
7. Kompresor, obsahující:

válec, uvnitř kterého je vytvořena kompresní komora, a spojovací trubku, která je připevněna k válci a je propojena s kompresní komorou, přičemž válec má průchozí otvor oválného tvaru průřezu, který probíhá od strany válce do kompresní komory a jehož podélný směr je v obvodovém směru válce, přičemž alespoň jeden konec spojovací trubky je vytvořen v oválném tvaru průřezu, a jeden konec je upevněn pomocí lisovaného uložení do průchozího otvoru s přesahem při lisovaném uložení o velikosti 0,15 mm nebo méně, takže spojovací trubka je propojena s kompresní komorou, přičemž pokud A je tloušťka stěny části válce, dosedající na lineární část průchozího otvoru, B je délka v podélném směru v průřezu průchozího otvoru, a C je délka v příčném směru v průřezu průchozího otvoru, tak pokud tyto velikosti platí před upevněním spojovací trubky pomocí lisovaného uložení do průchozího otvoru, tak když tloušťka t stěny spojovací trubky splňuje vztah 0 mm < t ú 1,6 mm,

-42* » V 4 . . < ..

iv 101K81 tak platí vztah 0<AxB/C^ 3,2.
8. Kompresor podle nároku 7, vyznačující se tím, že když tloušťka t stěny spojovací trubky splňuje vztah 0 mm < t 1 mm, tak platí vztah 0<AxB/C^2,8.
9. Kompresor podle nároku 7 nebo 8, vyznačující se tím, že když tloušťka t stěny spojovací trubky splňuje vztah 0 mm < t š 0,4 mm, tak platí vztah 0<ΑχΒ/ C 2,35.
10. Kompresor, obsahující:

válec, uvnitř kterého je vytvořena kompresní komora, a spojovací trubku, která je připevněna k válci a je propojena s kompresní komorou, přičemž válec má průchozí otvor oválného tvaru průřezu, který probíhá od strany válce do kompresní komory a jehož podélný směr je v obvodovém směru válce, přičemž alespoň jeden konec spojovací trubky je vytvořen v oválném tvaru průřezu, a jeden konec je upevněn pomocí lisovaného uložení do průchozího otvoru, takže spojovací trubka je propojena s kompresní komorou, přičemž ve stavu, kdy je spojovací trubka upevněna do průchozího otvoru pomocí lisovaného uložení, tak plocha stěny spojovací trubky, která byla rovinná před upevněním spojovací trubky do průchozího otvoru pomocí lisovaného uložení, je deformována do konvexního tvaru směrem k vnější straně spojovací trubky.