CZ20032425A3 - Způsob tvorby uzavřené špičky hadicového úpletového výrobku, zařízení pro sešívání dvou koncových chlopní hadicového úpletu a pletací stroj - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu výroby hadicových úpletových výrobků, jako ponožek a punčoch, a zejména uzavírání špičky úpletového výrobku spojením dvou chlopní špičky.

Dosavadní stav techniky

Při výrobě hadicových úpletových výrobků, zejména punčoch a ponožek pro muže, pro sportovní odívání apod., se výrobek plete na pletacím stroji, zejména avšak nikoli výlučně okrouhlého typu, který je vybaven jehelním válcem. Takto získaný výrobek má počáteční okraj a koncový okraj. Koncový okraj musí být uzavřen pro vytvoření špičky výrobku. Pro tento účel se až dosud používá spojovací postup, který se provádí na tak zvaných sešívacích strojích. Takový proces má velký dopad na pracnost. Podle tohoto procesu se chlopně na jednom koncovém okraji výrobku napínají a přikládají se k sobě, a potom se zaháknou na háčky spojovacího stroje. Při provádění tohoto procesu je podstatné, aby se zaháklo každé očko daného řádku oček na příslušný háček. Na každý háček se tak zavěsí dvě odpovídající očka stejného řádku, náležející dvěma chlopním přiloženým k sobě na koncovém okraji úpletu. Jakmile byl jednou úplet osazen na háčky, vlastní spojování se provádí automaticky, s vytvořením řádku stehových smyček, které protínají očka nasazená na háčcích. Každé dvojici oček přítomných na háčku odpovídá stehová smyčka, který spojuje chlopně. Po té se očka, které leží vně stehu, odstřihnou, jmenovitě očka řádku oček vedle háčků na straně opačné vůči

-2té, než na které leží hadicovitý úplet. Nakonec se úplet sejme z háčků.

Spojování umožňuje dosažení prakticky bezvadné a zvlášř hladké uzavřené špičky. Pro odborníky v oboru je však známé, jak je také zřejmé z předchozího stručného popisu, že proces vyžaduje značnou pracnost pokud jde o zavěšování jednotlivých oček řádku, který má sešívat na háčcích sešívacího stroje. Tento pochod musí být prováděn pracovníky s obzvláště ostrým zrakem a může tedy být prováděn obecně pouze mladými lidmi.

Náklady a obtíže na nalezení personálu vhodného pro provádění těchto úkonů vedou k tomu, že se k používání spojovacího pochodu přikračuje stále méně často. Jako alternativa spojování se špičky hadicových úpletů uzavírají zcela mechanizovaným způsobem, neboli v každém případě s nižšími nároky na pracnost. Kvalita hotového výrobku je však snížená, nebot vytváření mechanizovaných švů předpokládá vytváření většího počtu stehových smyček rozdělených zcela náhodně, což vede k vytvoření švu velké tlouštky. Zařízení a proces uzavírání špičky, používající šicí stroj přiřazený k pletacímu stroji, je popsáno v patentovém spisu WO-A-OO/O1869.

Spisy EP-A-0 635 593 a EP-A-0 592 376 popisují způsob a zařízení pro spojování dvou chlopní úpletu hadicového úpletového výrobku pro vytváření uzavřené špičky hotového výrobku. V tomto případě je uzavírání prováděn přímo na okrouhlém pletacím stroji. Šev je získán automaticky, ale vyžaduje podstatnou úpravu pletacího stroje.

• · • · ·· ··*·

-3• · · · · • · · · · • · ··♦ · · • · · · • · · · · ·

Podstata vynálezu

Vynález si klade za úkol vytvořit způsob a proces uzavírání špičky hadicového úpletu, který by se dal snadno automatizovat a který by zajišťoval vysoce kvalitní výrobek. Dále si vynález klade za úkol vytvořit způsob výroby hadicového úpletu, který by umožňoval vytvářet hadicový úplet se špičkou uzavřenou vysoce kvalitním švem bez nevýhod sešívacích procesů podle známého stavu techniky. Dále si vynález klade za úkol vytvořit zařízení, které by hadicového úpletu vysoce kvalitním umožnilo uzavírat špičku švem bez vysokých nároků na pracnost a který by umožňoval vysokou produktivitu.

Pro dosažení uzavírání hadicového úpletového výrobku je při způsobu podle vynálezu navrženo, že se ukládají vedle sebe dvě chlopně koncového okraje úpletu, zejména uchopením například v přibližně diametrálně protilehlých bodech okraje a tažením úpletu. Do oček nejméně jednoho řádku koncového okraje se potom vsunou zuby hřebenovítého útvaru a očka se tak uspořádají pro následující sešívaní. Potom se vytvoří steh spojující chlopně úpletu v očcích řádku přilehlého k řádku, do něhož byly vsunuty zuby hřebenovítého útvaru. Konkrétněji je řádek oček, na němž se provádí sešívání, uložen mezi hřebenovitým útvarem a tělem hadicového úpletu. Jakmile bylo sešití oček tohoto druhého řádku provedeno, se očka do nichž byl vsunut hřebenový útvar, otevřou.

Podle výhodného provedení vynálezu se otvírání oček, do nichž byl vsunut hřebenovitý útvar, provádí stříháním nitě. Není však vyloučena možnost provádět toto otvírání jiným způsobem. Například je možné vytvořit řádek oček, do něhož se zasunou zuby hřebenovítého útvaru, při použití nitě, kte• · • · · • · · ·

-4rá se taví při relativně vysoké teplotě, například při teplotě barvicí kapaliny. Jakmile je provedeno spojení chlopní hadicového úpletu pro uzavření špičky, je tak úplet odebrán a posílá se k dalším následujícím zpracovávacím pochodům. Jeden z těchto pochodů zahrnuje ponoření úpletu do lázně s relativně vysokou teplotou, například barvicí lázně, v níž se tavitelná nit rozruší, s následujícím otevřením oček. To má za následek oddělování řádků vně stehu, který spojuje chlopně. V následujícím popisu se bude normálně hovořit o kroku stříhání oček, přičemž je však třeba rozumět, že tento pochod může být nahrazen odlišným pochodem, který vede ke stejnému výsledku, a to konkrétně otvírání oček nebo přerušení úpletu s následujícím oddělením hadicového úpletu od koncového okraje vně stehu.

Když se otvírání oček provádí stříháním, je výhodné uvažovat pochod odebírání zbytku oček, která byla přestřižena, například použitím kartáče nebo jiného odebíracího členu. Tento krok není nutný, když se použije tavitelná nit, jelikož je ohřevem zcela odstraněna.

Ve srovnání s normálním sešívacím procesem se jak sešívání tak i následující stříhání nebo otvírání oček provádí na řádcích oček, které jsou jiné než ty, která se sešívají a stříhají podle stavu techniky.

Jak bude zřejmé z následujícího popisu, může být výše popsaný způsob výhodně prováděn automatickým a zcela mechanizovaným způsobem. To je zvlášt usnadněno tehdy, když mají očka řádku, do něhož jsou zasunuty zuby hřebenovitého útvaru, větší délku než zbývající očka úpletu. Tímto způsobem je vkládání hřebenovitého útvaru do oček výše popsaného řádku mimořádně usnadněno a může být prováděno bez jakýchkoli obtíží mechanickou rukou. S výhodou jsou také očka, na nichž se provádí sešívání, delší než zbývající očka hadicového úpletu, i když jsou s výhodou kratší než očka řádku, do něhož jsou vsunuty zuby hřebenovitého útvaru.

Způsob může být s výhodou zcela automatizován, ale nevylučuje možnost provádět ho také ručně nebo z poloviny ručně, jak bude popsáno níže formou příkladu na základě série příkladů provedení.

V praxi je způsobem podle vynálezu možné získat šev pro spojování chlopní hadicového úpletu, který je ekvivalentní čistému spojovacímu švu, nebot šicí nit vytváří řetízek smyček, které protínají jednotlivé dvojice oček obou chlopní hadicového úpletu přiložených k sobě, způsobem podobným tomu, k čemuž dochází i stávajících sešívacích strojů, ale při mnohem jednodušších a automatizovatelných postupech.

Pro zaručení toho, že všechna očka řádku přilehlého k řádku, do něhož jsou vsunuty zuby hřebenovitého útvaru, budou zachycena odpovídajícími smyčkami stehu pro uzavírání špičky, a to i v případě, kde vsunutí zubů do oček není dokonale pravidelné (například jestliže zub se zasune do dvou přilehlých oček stejné chlopně), může být s výhodou způsob realizován tak, že rozteč stehu spojujícího chlopně úpletu bude menší než rozteč hřebenovitého útvaru nebo oček úpletu. Například může být rozteč stehu zlomkem, například jednou polovinou nebo třetinou, rozteče oček řádku úpletu, který se má sešívat, nebo rozteče hřebenovitého útvaru.

·· #♦ • · · ·

V praxi zahrnuje způsob podle vynálezu následující kroky:

- uchopí se dva přibližně diametrálně protilehlé body hadicového úpletu v polohách odpovídajících uvedeným koncovým chlopním,

- hadicový úplet se napne v příčném směru pro uvedení koncových chlopní do polohy vedle sebe,

- hadicový úplet se napne v podélném směru,

- vsune se uvedený hřebenovitý útvar do uvedeného prvního řádku oček tak, že každý zub hřebenovítého útvaru se vsune do očka první z chlopní a do odpovídajícího očka druhé z chlopní,

- očka uvedeného nejméně jednoho druhého řádku přilehlého k prvnímu řádku se spolu sešijí, a

- očka uvedeného prvního řádku se přestřihnou a vysunou se poloviny oček, která byla přestřižena, nebo se otevřou očka nějakým jiným způsobem.

Jak je známé, je normálně struktura úpletu šroubovicová, a to v tom smyslu, že přivádí-li se nit kontinuálně, vytváří se kontinuální šroubovicový sled oček. Má-li hadicový úplet strukturu tohoto typu, mohou se nakonec zuby hřebenovitého útvaru vsouvat do přilehlých řádků a podobně mohou smyčky tvořené sešitím nakonec spojovat odpovídající očka obou chlopní přiložených k sobě, které budou patřit od odlišných řádků. To podstatným způsobem neovlivní konečný výsledek, a to vzhledem k deformační schopnosti struktury úpletu.

Podle výhodného provedení vynálezu však řádek, do ně·· ····

-7hož se vsouvají zuby hřebenovitého útvaru, a řádek, na kterém se provádí sešívání, jakož případně několik řádků bezprostředně před a bezprostředně po, mohou být získány přerušením nitě tak, že v těchto řádcích bude vstup a výstup nitě tvořící očka. To povede ke kruhovým řádkům místo šroubovicovým řádkům a usnadní se vsouvání hřebenovitého útvaru, jakož i sešívací pochod, který bude prováděn v úrovni jediného řádku bez jakéhokoli přesahu. Podrobný popis příkladu provedení objasní tento konkrétní znak.

Způsob podle vynálezu pro uzavírání špičky hadicového úpletu může být prováděn v okamžiku a/nebo v místě odlišném od okamžiku a/nebo místa pletení hadicového úpletu, jak k tomu dochází u běžného sešívacího procesu, který se provádí odděleně a nezávisle na procesu pletení hadicových úpletů.

Alternativně a s výhodou může být způsob uzavírání špičky prováděn přímo na stroji nebo v poloze přilehlé ke stroji, na němž se uvedený úplet vyrábí. V tomto případě je sešívání integrováno do způsobu pletení hadicového úpletu. Způsob tak zahrnuje následující kroky, při kterých se:

- plete hadicový úplet počínaje počátečním okrajem až ke koncovému okraji,

- dvě koncové chlopně uvedeného koncového okraje se uloží vedle sebe,

- do oček nejméně jednoho prvního řádku oček koncových chlopní se vsune hřebenovitý útvar obsahující větší počet zubů,

- sešívají se spolu očka nejméně jednoho druhého řádku oček, který leží mezi uvedeným prvním řádkem oček a tělem hadico-8·* φ · * • · • * * • φ · • Φ ·* φ

• « φ

φ φ» ·* φφ 4 * · · φφφ · • φ φ»· φ · · ♦ * * ♦ • φ • Φ φ · • φ • Φ*

Φ • » vého úpletu, a očka prvního řádku oček, do nichž byly zasunuty zuby uvedeného hřebenovitého útvaru, se otevřou (například přestřižením) .

V každém případě může způsob pletení úpletu zahrnovat, podle přednostního provedení vynálezu, vytváření řádku oček větší velikosti nebo délky pro usnadňování vkládání zubů hřebenovitého útvaru.

Vynález dále přináší zařízení pro sešívání dvou koncových chlopní hadicového úpletu pro vytvoření uzavřené špičky tohoto úpletu, přičemž zařízení obsahuje v kombinaci:

- hřebenovitý útvar s větším počtem zubů pro zasunutí do oček prvního řádku hadicového úpletu, a

- případně uchopovací člen pro uchopování uvedeného hadicového úpletu na koncovém okraji úpletu ve dvou přibližně diametrálně protilehlých bodech, za účelem napínání koncového okraje a uvádění obou koncových chlopní hadicového úpletu do polohy vedle sebe, a

- sešívací prostředek s nejméně jednou jehlou, pro sešívání chlopní uložených vedle sebe, pod hřebenovítým útvarem.

Uchopovací člen pro uchopování a napínání úpletu může být eventuelně vypuštěn, přičemž v tomto případě se uvedený pochod provede ručně, například vložením okraje úpletu s chlopněmi uloženými vedle sebe do tak zvané gilotiny vytvořené ze dvou tyčí uvedených vedle sebe.

S výhodou může zařízení také obsahovat střižný člen pro stříhání oček, do nichž se zasunul uvedený hřebenovitý • · ·· ·· ·· ·· _ ·············

-9- · · · · · · · · · útvar, jakož i prostředky pro odstraňování polovin oček odstřižených střižným členem. Jak bylo uvedeno výše však může být otevření oček vedle stehu dosaženo jiným způsobem než stříháním. V tomto případě nemusí být přítomen stříhací člen a prostředek pro odstraňování zbytkové nitě polovin oček, která byla přestřižena.

V obzvláštním výhodném provedení vynálezu je zařízení také opatřeno dvojicí v podstatě přímých tyčí, přiřazených k uvedenému hřebenovítému útvaru a rovnoběžné s ním, mezi nimiž je hadicový úplet stlačen, a zabírajících do koncových chlopní uloženými vedle sebe pro vsouvání hřebenovitého útvaru. Hřebenovitý útvar může být nezávislý na dvojici tyčí nebo může být s výhodou nesen jednou z tyčí a být pohyblivý vůči druhé tyči.

Pro usnadňování stříhání oček řádku, do nichž byl vsunut hřebenovitý útvar, je podle zvlášt výhodného provedení vynálezu do hřebenovitého útvaru začleněno střižné ústrojí. Uvedené střižné ústrojí může obsahovat břit uložený kluzně v uložení vytvořeném v zubech hřebenovitého útvaru. Pro účinný řez může mít pohyb břitu složku rovnoběžnou s podélným směrem hřebenovitého útvaru a složku kolmou k podélnému směru hřebenovitého útvaru. Není vyloučena možnost vytvoření a nastavení střižného členu jiným způsobem místo začlenění do hřebenovitého útvaru, a i když posledně jmenované řešení přináší výhody z konstrukčního hlediska.

Další výhodné znaky zařízení a způsobu podle vynálezu jsou patrné z připojených patentových nároků.

• 9

9 • 9 »9 9999

-10V dalším popisu je popsán stroj obsahující zařízení podle vynálezu, které má také funkci odebírání hadicového úpletu z okrouhlého pletacího stroje a jeho přivádění do oblasti, kde je umístěno sešívacího zařízení pro sešívání špičky. Je třeba rozumět tomu, že následující popis se týká pouze jednoho z možných použití zařízení a způsobu podle vynálezu, který může být realizován také v odlišných strojích a vybavení. Například je možné uvažovat použití zařízení a způsobu podle vynálezu také v kombinaci s zařízením typu popsaného ve WO-A-00/01869, místo kombinace zde popisované kombinace se sešívacím strojem, nebo v kombinaci s jedním ze zařízení popsaných v patentovém spisu EP-A-0 679 746, nebo v kombinaci s jinými vhodnými zařízeními. Zařízení a způsob podle vynálezu může být také použito například v kombinaci se zařízením typu popisovaného v evropské patentové přihlášce č.00830020.4 z 18.ledna 2000 nebo v odpovídající mezinárodní patentové přihlášce PCT/IT01/00009 z 12.ledna 2001.

Vynález může být obecně použit také izolovaně, místo v kombinaci s pletacím strojem s odpovídajícími prostředky pro odebírání hadicového úpletu a manipulování s hadicovým úpletem. Je totiž možné uvažovat odebírání hadicových úpletů z kontejneru, kde byly hromadně uloženy po té, co byly vyrobeny v nezávislém výrobním oddělení. V tomto případě může být pochod přípravy hadicového úpletu pro následující sešívací pochod zcela mechanizován nebo mechanizován pouze z části, přičemž se uvažuje například zásah obsluhy, která nasazuje hadicové úplety, které se mají sešívat, na vhodný nosič, například tvořený koncovou částí trubicového členu. Zbývající pochody napínání, polohování, sešívání a vyhazování mohou být mechanizovány.

• « • « • « • · • · · · · · · · · · · _n „ ···♦··· ·«· · · · · —11- ···· · · · · ·· ·

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení, neomezujícím jeho rozsah, s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých znázorňuje obr.l perspektivní pohled na zařízení pro přebírání hadicového úpletu z válce okrouhlého pletacího stroje a zařízení pro sešívání špičky úpletu, obr.2 boční pohled ve směru II-II z obr.l, obr.3 pohled ve směru III-III z obr.2, obr.4 perspektivní pohled na zařízení kombinovaná s okrouhlým pletacím strojem, obr.5 perspektivní pohled na jednu část sešívací oblasti, z některými prvky oddělenými pro větší přehlednost výkresu, obr.6 pohled podobný jako obr.5, z jiného pozorovacího bodu, obr.7 perspektivní pohled na sešívací stroj pro uzavírání špiček hadicových úpletů přebíraných přebíracím zařízením, obr.8 perspektivní pohled na mezilehlý oddělovač umístěný v délce sací trubice přebíracího zařízení, obr.9 vnitřní členy mezilehlého oddělovače z obr.8, obr.10 podélný řez mezilehlým oddělovačem, obr.11 pohyblivou axiální jednotku nesoucí rozšiřovací členy a členy pro obracení hadicového úpletu naruby pro jeho přípravu sešívání špičky, obr.12 stejnou jednotku jako na obr.11 s některými částmi odstraněnými pro přehlednost, obr.13 podélný řez jednotkou z obr.11 a 12, obr.14 pohled zespodu ve směru roviny XIV-XIV z obr.13, obr.15 dvojici tyčí pro přidržování úpletu během počátečních kroků sešívání špičky, obr.16 hřebenovitý útvar pro zasunutí do úpletu během sešívání a střižný člen uložený uvnitř hřebenovitého útvaru, obr.17 až 28, v řezu rovinou procházející osou sací trubice zařízení pro přebírání úpletu (nebo části zařízení), jakož i rozšiřovací členy a členy pro obracení úpletu naruby pro jeho přípravu pro sešívání špič• · • · • ·

-129 99 999 999999 9 9

9999 99 9 9999 ky, přičemž obr.l7A je zvětšeným detailem výstupní oblasti sací trubice, obr.29 řez rovinou XXIX-XXIX z obr.28, obr.29A zvětšený detail střední oblasti z obr.29, obr.30 až 32 řez rovinou XXX-XXX z obr.29 dvojicí tyčí pro přidržování úpletu a hřebenovitého útvaru při pochodu zabírání do úpletu a vsouvání hřebenovitého útvaru do odpovídajícího řádku oček, jako předběžný pochod pro sešívání špičky, obr.33 sešívací stroj a hřebenovitý útvar vsunutý do úpletu při seší/ vání, obr.34 zvětšený detail z obr.33, obr.35 schéma činnosti jehly sešívacího stroje během sešívacího pochodu, obr.36 až 39 pochody stříhání oček řádku hadicového úpletu, do nichž byl vsunut hřebenovitý útvar, obr.40 pochod odstraňování zbytkové nitě po přestřižení oček vedle sešívacího řádku, obr.41 detail z obr.40, obr.42 perspektivní pohled znázorňující možné provedení systému pro odstraňování zbytku nitě, obr.43 axiální řez koncovou částí sací trubice při pochodu odvádění hadicového úpletu po sešívacím pochodu, obr.44 až 46 schematické pohledy a šicí kroky prováděné na úpletu při sešívání špičky, obr.47 schematické znázornění řádků, jichž se týká sešívání při zlepšeném provedení vynálezu, obr.48 a 49 perspektivní pohledy na poloautomatické sešívací zařízení ve dvou odlišných pracovních polohách, obr.49A zvětšený detail z obr.49, obr.50 perspektivní pohled na sešívací stroj kombinovaný se zařízením z obr.48 a 49, s některými částmi oddělenými pro větší názornost, obr.51 až 53 detaily sešívací a stříhací oblasti zařízení z obr.48 a 49, a obr.54 perspektivní pohled znázorňující další poloautomatické zařízení podle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Zařízení pro přebírání a sešívání hadicových úpletů jsou • *

-13znázorněna na obr.4 v kombinaci s okrouhlým pletacím strojem a na obr.l až 3 izolovaně. Vnitřní konstrukce přebíracího zařízení je patrná z obr.17 až 28. Na některých obrázcích byly části zařízení odstraněny pro větší přehlednost zobrazení. V dalším popisu bude často odkaz na soubor přebíracího zařízení a sešívacího zařízení jako na jedno zařízení pro přebírání úpletu a uzavírání špičky, přičemž se však rozumí, že přebírací zařízení může být kombinováno s jiným zařízením pro uzavírání špičky a naopak.

V připojených výkresech je zařízení pro přebírání hadicového úpletu a uzavírání špičky označeno jako celek jako zařízení 1, zatímco vztahovou značkou 3 je označen okrouhlý pletací stroj 3. vyrábějící hadicový úplet. U okrouhlého pletacího stroje 3 jsou znázorněny pouze podstatné součástky, patrné zejména na obr.17 až 19, které znázorňují válec 5 s jehlami 7 tvořícími okrouhlé jehelní lůžko, jak je samo o sobě známé. Jehelní válec 5 je nesen tak, že se může otáčet okolo vlastní osy, prostřednictvím nosiče 9, a je uváděn do otáčivého pohybu neznázorněnými členy, které jsou v záběru s ozubeným kolem 11. Členy pro ovládání jehel 7 okrouhlého lůžka nejsou znázorněny, ale jsou samy o sobě známé, právě tak jako všechny ostatní členy okrouhlého jehelního lůžka 3, které proto nebudou dále podrobněji popisovány.

Zařízení 1 obsahuje sací trubici 13 , která má tvar v podstatě písmene U, jejíž jeden konec 13A bude dále označen jako vstupní konec, zatímco druhý konec 13B bude dále označen jako výstupní konec. Vstupní konec 13A je uložen pod válcem 5 s jehlami 7 pletacího stroje 2· Sací trubice 13 tak může mít jakýkoli průměr, který je nezávislý na vnitřním

-14• 9 9 · · · 999999 9 9 • · · · 9 9 · 9 9 9 9 průměru válce 5.

Uvnitř sací trubice 13 je vodicí prvek 15. Tento vodicí prvek 15 (který je v daném příkladě znázorněn s v podstatě trubicovým tvarem s kruhovým průřezem) vybíhá ven ze sací trubice 13 od vstupního konce 13A až dovnitř válce 5 s jehlami 7 pletacího stroje 3. Horní konec vodícího prvku 15 sahá přibližně k rovině tvorby úpletu pletacího stroje 3.·

Vodicí prvek 15 sestává ze dvou částí, z nichž jedna je označena jako část 15A a druhá jako část 15B. Tyto dvě části jsou kloubově spojeny okolo osy 17 (viz zejména obr.17) kolmé k ose (střednici) sací trubice 13 a samotného vodícího prvku .15. Důvod tohoto uspořádání bude zřetelněji patrný z následujícího popisu postupu vyhazování úpletového výrobku s uzavřenou špičkou.

Vodicí prvek 15 je nesen, uvnitř sací trubice 13, mezilehlým oddělovačem 19, jehož části jsou podrobněji znázorněny na obr.8 až 10. Mezilehlý oddělovač 19 také vykonává funkci dělení sací trubice 13 na dvě po sobě následující části, z nichž první probíhá mezi vstupním koncem 13A a mezilehlým oddělovačem 19 a druhá mezi mezilehlým oddělovačem a výstupním koncem 13B.

Jak je podrobněji patrné na obr.8 až 10, sestává mezilehlý oddělovač 19 z dvojice čelistí 21, 22 ovládaných ovladači 23 a 24, které sestávají ve znázorněném příkladě ze soustav pístu a válce. Čelisti 21 a 22 jsou upevněné ke dříkům ovladačů 23 , 24 s válcem a pístem a mají čelní profily 2IV a 22V ve tvaru písmene V. Čelist 21 má štěrbinu, dovnitř

-15• · · · · · · · ·· · • · · ··· ····«· · · • · · · ·· · ··«· které čelní část čelisti 22 vniká tak, že čelisti svírají mezi profily 2IV a 22V vodicí prvek 15 při jeho držení v souosé poloze, t.j. vystředěný vzhledem k sací trubici 13.

Čelisti 21 a 22 kloužou ve vodicím rámu 25, který je upevněn k sací trubici 13.

Jak je patrné z obr.9 a z obr.10 (ve kterém jsou čelisti znázorněny v uzavřené poloze), má čelist 22 vnitřní kanál 27, ústící do profilu 22V a na otevřenou část samotné čelisti (viz zejména obr.9). Rám 25 má štěrbinovitý otvor 29 v poloze odpovídající výstupní oblasti vnitřní trubice 27 pro umožňování přiložení hadice, která spojuje vnitřní trubici 27 s neznázorněným zdrojem vzduchu pod tlakem pro účely, které budou dále vysvětleny.

Jak je zejména patrné z obr.17, 18 a 19, má vodicí prvek 15 (v jeho části 15B) dutou konstrukci, uvnitř které je uložen dřík 15C, zakončený v hlavě 15E (viz zejména obr.l7A), který tvoří teleskopicky roztažitelnou část samotného vodícího prvku. Tažná pružina 15D nutí dřík 15C se vracet do duté trubicové části vodícího prvku. Vzduch pod tlakem, který může být přiváděn vnitřní trubicí 27 čelisti 22. slouží k tlakování vnitřní oblasti duté části 15B vodícího prvku 15 pro překonávání síly tažné pružiny 15B a vytahuje dřík 15C až dosáhne polohu znázorněnou na obr.17 až 19. Na obr.20 je naproti tomu znázorněn dřík 15C v zatažené poloze uvnitř duté části vodícího prvku 15.

Jelikož se čelisti 21 a 22 mezilehlého oddělovače mohou otevírat a uvolňují tak vodicí prvek 15 za účelem umož• ·· ·

-16·»·· · · · · · · · • · ·· · · · · · · · • · · · · · ······ · · • · · · · 9 · · · 9 · ňování průchodu hadicového úpletového výrobku, který musí procházet podél sací trubice 13 (jak bude objasněno níže), jsou podél sací trubice 13 umístěny další systémy pro dočasné podporování vodícího prvku 15 uvnitř sací trubice 13.. Tyto podpůrné prostředky jsou zřetelně patrné na obr.l, 2 a 3 a jsou znázorněny zjednodušeně na ostatních obrázcích. Jsou vytvořeny ze tří souprav běžců 31, 32. 33, uložených v odpovídajících místech ležících s odstupy podél sací trubice 13. Konkrétněji jsou dvě soupravy tří běžců, a to soupravy tří běžců 31 a 32, uloženy v rovinných kolmých k ose sací trubice mezi vstupním koncem 13A sací trubice a mezilehlým oddělovačem 19. Poslední souprava běžců 33 je uložena v rovině mezi mezilehlým oddělovačem 19 a výstupním koncem 13B sací trubice 13. Soupravy běžců 31, 32 a 33 mohou být uvedeny zpět nebo zataženy tak, že nevyčnívají dovnitř sací trubice 13., takže ponechávají zcela volný prostor mezi vnitřní stěnou sací trubice 13 a vodicím prvkem 15. Alternativně mohou být běžce každé soupravy přesunuty radiálně dovnitř tak, že zabírají do vodícího prvku 15 a podporují ho uvnitř sací trubice 13.. Synchronizované ovládání souprav běžců 31, 32, 33 umožňuje (způsobem který bude objasněn níže) přesun hadicového úpletu, vysouvaného od okrouhlého jehelního lůžka 37 podél sací trubice 13 směrem k jejímu výstupnímu konci 13B.

Sací trubice 13 má koncovou část 13C. která je úhlově pohyblivá okolo vlastní osy vzhledem ke zbývající části sací trubice. Otáčivý pohyb koncové části 13C sací trubice 13 je udělován ovladačem 35, například krokovým motorem. Ovladač umožňuje seřizování úhlové polohy části 13C sací trubice 13 vzhledem ke zbývající části (která je upevněna na podpůrné • · 4 · ) 4 4 <

► 4 4 «

4»

-174 4 4 4 4 4

4 4 4 · · · • 4 · 4 4 4 4

444444 · ·

4 4 4 4 4 4

44 4· ·4 konstrukci) pro náležité orientování hadicového úpletu před sešíváním jeho špičky, jak bude zřejmé z podrobného popisu způsobů práce celého zařízení.

Na výstupním konci 13B sací trubice je šicí oblast 37. V této oblasti leží členy, které mají funkci vytahování hadicového úpletu, při jeho obracení naruby, zevnitř sací trubice 13, a uzavírání špičky úpletu sešíváním a opětovného vsouvání úpletového výrobku do sací trubice 13 pro jeho konečné vyhození ze zařízení.

V šicí oblasti 37 je jednotka 39., která obklopuje sací trubici 13 a konkrétněji její část 13C. Jednotka 39 nese, jak bude podrobněji popsáno s odvoláním na obr.11 až 14, rozšiřovací členy a členy pro obracení hadicového úpletu na ruby před tím, než je sešíván. Jednotka 39 je axiálně pohyblivá ve směru vyznačeném šipkou f39 podél koncové části 13C sací trubice 13.. Pro tento účel slouží kluzný vodič 41 a ovladač 43 , který ovládá pohyb jednotky 39.

Jednotka 39 je znázorněna podrobněji v perspektivním pohledu na obr.11 a 12, v řezu na obr.13 a v pohledu zespodu na obr.14. Obr.11 znázorňuje prstenec 45 tvořící část jednotky 39., který je souosý s osou části 13C sací trubice 13. Prstenec 45 podporuje větší počet radiálních tlaček 47, tvořících členy pro obracení hadicového úpletu naruby před sešíváním špičky. Každá tlačka 47 je způsobilá radiálního pohybu ovládaného odpovídajícím ovladačem 49, například malým ovladačem s válcem a pístem. 39 stěnu 51, která vymezuje

Pod prstencem 45 má jednotka vnitřní sací komoru 53. Sací komora je připojena otvorem 55 k sacímu potrubí, jehož při• · • » · · · · · · · « · ♦ · ·· · · · · · · · • · · 9 9 9 9 999 9 9 9 9

9 9 · 9 9 9 9 9 9 9

-18♦ · ···· pojení k sací komoře 53 je označeno 57.

Uvnitř sací komory 53 je v jednotce 39 pět tvarových desek 59, nesených otáčejícími se vřeteny. Každá tvarová deska 59 nese v odstupu od odpovídajícího nosného vřetena 61 dřík 63 rovnoběžný se samotným vřetenem 61. Přizpůsobení tvarových desek 59 je takové, že (viz zejména obr.12, v němž byly tlačky 47, jejich ovladače 49 a prstenec 45 odstraněny pro přehlednost znázornění) v první úhlové poloze vřeten 61 tvoří v podstatě souvislou stěnu kolmou k ose sací trubice 13 a konkrétněji ke koncové části 13C sací trubice 12. Stěna tvořená tvarovými deskami 59 má střední otvor 65 pro účely, které budou objasněny níže.

Tvarové desky 59 jsou ovládány tak, že se otvírají současně kmitáním každého vřetena 61 okolo jeho vlastní osy. Pro tento účel slouží mechanismus, znázorněný na obr.13 a 14, obsahující ozubená kola 67 upevněná k dolnímu konci každého vřetena 61 a zabírající s vnitřním ozubeným kolem 69, jehož otáčení vyvolává samovolné otáčení ozubených kol 67 a tím i vřeten 61. Otáčení ozubeného kola 69 je dosahováno prostřednictvím ozubeného kola 70 osazeného na hřídeli 72, který je otáčivě poháněn okolo vlastní osy prostřednictvím ovladače 74 s válcem a pístem.

Nad jednotkou 39 a přibližně proti koncové části 13C sací trubice 13 je uchopovací člen 71 pro svírací uchopování hadicového úpletu, který se má sešívat. Uchopovací člen obsahuje dvojici ramen 73 (viz zejména obr.l až 3 a 5 a 6), které jsou vzájemně pohyblivé s přibližovacím a oddalovacím pohybem vyznačeným dvousměrnou šipkou f73 (viz zejména

-19·· ·· ·* ·· ···· · · · · « · ·· · · · · • · · · · · · ··· · · · · • · · · · · · · · · · ·· ·· ·· ·· ·* ·· obr.5 a 6). Pohyb ve směru šipky f73 je dosahován dvojicí ovladačů s válcem a pístem, přiřazených k ramenům 73 a nesených konstrukcí, která sama je uzpůsobena pro pohyby ve směru vodorovné osy X a svislé osy Y (viz opět zejména obr.5 a 6). Jak bude zřejmé z dalšího popisu, mohou být ramena 73 přibližována k sobě pro vniknutí do sací trubice 13 a uchopení koncového okraje hadicového úpletu a po té jeho napínání a nesení k sešívacímu stroji pro následující sešívací pochod.

Konstrukce nesoucí člen 71 pro uchopování hadicového úpletu je podporována základní konstrukcí 75, která sama je osazena na pevném rámu, například samotném rámu pletacího stroje 2· Základní konstrukce 75 nese dvojici tyčí 77 a 79, které jsou přibližně přímé. Tyč 77 je upevněna k části kovového dílu 81, který je pohyblivý, jak je vyznačeno dvousměrnou šipkou f81, pomocí neznázorněných ovladačů s válcem a písem. Tyč 77 se tímto způsobem může pohybovat od tyče 79 a k tyči 79, která je naopak fixovaná vzhledem k základní desce 75.

Pod pevnou přímou tyčí 79 je hřebenovitý útvar 83, znázorněný izolovaně a v podrobnostech na obr.16. Hřebenovitý útvar 83 má větší počet zubů 85 a sestává ze dvou částí 83A a 83B, které jsou spojené dohromady a vymezují mezilehlé uložení pro střižný nůž 87.. Hřebenovitý útvar 83 je pohyblivý, jak je znázorněno dvousměrnou šipkou f83 (viz zejména obr.6) ve směru kolmém k podélnému směru přímé tyče 79. Střižný nůž 87, uložený uvnitř hřebenovitého útvaru 82, se pohybuje spolu s tímto útvarem při sledování jeho pohybu, jak je označeno šipkou f83. Pohyb je získán ovladačem s pís9999

-209·· · · · · 99 9

99 9999 99 9

999 9 999 999 9

999 · 9 9 9999 • 9 99 99 99 99 tem a válcem, označeným 89 na obr.6, nebo ekvivalentními ovladači .

Jak je patrné zejména na obr.16, je střižný nůž 87 opatřen více podlouhlými otvory 87A, které jsou orientovány šikmo vzhledem k jeho řezné hraně 87B. Do podlouhlých otvorů 87A jsou vsunuty trny 83C, které jsou upevněné k části 83B hřebenovitého útvaru 83. Na jednom z jeho konců nůž 87 vybíhá do výběžku 87C. v němž je vytvořen podlouhlý otvor 87D kolmý k řezné hraně 87B. Do uvedeného podlouhlého otvoru 86D zasahuje běžec 91, který je unášen pohybem rovnoběžným s řeznou hranou 87B, udělovaným ovladačem s válcem a pístem nebo ekvivalentním ovladačem 93. Ovladač 93 je nesen základní deskou 75, jak je patrné zejména z obr.6. Vzhledem k přítomnosti podlouhlého otvoru 87D se střižný nůž 87 může pohybovat ve směru kolmém k řezné hraně 87B tak, že sleduje pohyb vyznačený dvousměrnou šipkou f83 hřebenovitého útvaru 83, přičemž se po celou dobu udržuje mechanické spojení s ovladačem 93. Činnost ovladače 93 vyvolává postrk ve směru vyznačeném šipkou f87 (obr. 16) na střižný nůž 87., který potom (vzhledem k uspořádání trnů 83C a šikmých podlouhlých otvorů 87A) bude vykonávat pohyb s jednou složkou, která je rovnoběžná a jednou složkou která je kolmá k podélnému průběhu hřebenovitého útvaru 83.. Funkcí tohoto pohybu je, jak bude patrné z dalšího popisu, stříhání oček řádku oček dovnitř kterých je vsunut hřebenovitý útvar 83 pro provádění sešívání špičky hadicového úpletu.

V sešívací oblasti 37 je kromě toho uspořádán sešívací stroj 95, znázorněný izolovaně od ostatních mechanických členů na obr.7. Sešívací stroj 95 byl vypuštěn pro účely • « · ·

-21• · · · • * · · • t » · • · · · · • · · ·· ··

větší názornosti zobrazení na obr.l až 3. Sešívací stroj má šicí jehlu 96 a ústí pro sání šicí nitě 99. Vztahová značka 101 označuje tak zvaný háček (crochet), který uděluje zvedací a spouštěcí pohyb šicí niti tak, aby tato nit, přiváděná z cívky, byla náležitě přebírána šicí jehlou 96.. Tvar háčku 101 je uváděn pouze jako příklad. Háček může být například otáčivého nebo kmitavého typu. Podobně může být tvar jehly, která s ním spolupůsobí, různý. Konstrukce sešívacího stroje 95 je typu, který je sám o sobě známý pro odborníky v oboru a nebude zde proto podrobněji popisován. Tento typ sešívání, prováděný jehlou 96., bude v každém případě podrobněji popsán s odvoláním na funkci zařízení.

Sešívací stroj 95 je podroben šicímu pohybu, vyznačenému šipkou f95 na obr.4, udělovanému ovladačem, jak je vcelku vyznačeno vztahovou značkou 97 opět na obr.4.

K sešívacímu stroji 95 je přiřazen přidržovací člen pro zadržování hadicového úpletu po sešití špičky za účelem provádění odstřihování části úpletu vně švu. Přidržovací člen je jako celek označen vztahovou značkou 103 a jeho poloha vzhledem k dalším členům zařízení je znázorněna na obr.4, zatímco jeho konstrukce je podrobně znázorněna v perspektivě na obr.15.

Přidržovací člen 103 obsahuje dvojici tyčí 105, které jsou v podstatě rovnoběžné s pohybem sešívacího stroje 95 a s pevnou tyčí 77 a pohyblivou tyčí 79. Přidržovací tyče 105 jsou podrobeny pohybu kolmém k jejich probíhání, vyznačenému dvousměrnou šipkou f105 na obr.15. Mohou tak být přiváděny k sobě pro zadržování úpletu, nebo od sebe pro jeho • ·

AA · A A A

-22• A AA

AAAA A • AAA A

A A A AAA • AAA A A

AA A* AA

AAA A A A uvolňování. Pohyb je udělován neznázorněnými ovladači s válcem a pístem, uloženým v konstrukci přidržovacího členu 103, upevněné k sešívacímu stroji 95. Jelikož je přidržovací člen 103 upevněn k sešívacímu stroji 95, je také posouván vcelku se sešívacím strojem, když tento stroj vykonává šicí pohyb ve směru šipky f95. To umožňuje, aby tyče 105 byly uváděny proti hadicovému úpletu, který se sešívá.

K sešívacímu stroji 95 je konečně upevněna soustava pro odstraňování zbytku nitě po té, co byl proveden stříhací pochod střižným nožem 87, přičemž tato soustava je jako celek označena vztahovou značkou 107 a její poloha vzhledem k dalším členům zařízení je znázorněna na obr.4. Konstrukce odstraňovači soustavy 107 v možném provedení je znázorněna v perspektivním pohledu na obr.42. Odstraňovači soustava 107 je opatřena jedním nebo více kartáčovými členy 109, které se otáčejí okolo osy svislého hřídele vloženého do sacího ústí 111, jímž je zbytek nitě, oddělovaný od hadicového úpletu, kartáčovým členem 109 nasáván a odstraňován.

Nyní bude popsána činnost výše popsaného zařízení s odvoláním na obr.17 až 43.

Obr.17 znázorňuje koncový krok pletení hadicového úpletu M jehlami okrouhlého jehelního lůžka okrouhlého pletacího stroje 3. Hadicový úplet se plete počínaje okrajem B1, který je na obr.17 dolní část a který v hotovém úpletu zůstane otevřený. Když je hadicový úplet M ponožka, bude tvořit uvedený okraj pružný okraj ponožky. Konečným krokem je tvorba okraje B2, který je určen k sešívání pro vytvoření uzavřené špičky hotového výrobku.

-2344 ·· 44 4« 44 »»·4

4444 «444 44 «

44 4 4 4 4 44 4

44 444 4 444 * 4 4 4

4444 44 4 4444 »4 «4 44 44 44 44

Během tvorby se hadicový úplet M dostává do prostoru mezi válcem 5 s jehlami 7 a vodicím prvkem 15 a konkrétněji na část vodícího prvku, která vyčnívá ze vstupního konce 13A sací trubice 13. V tomto kroku je mezilehlý oddělovač 19 v sací trubici 13 uzavřený a čelisti 21 a 22 tedy svěrně uchopují vodicí prvek 15 a drží ho v poloze uvnitř sací trubice 13. S výhodou je nejméně jedna ze souprav běžců 31 a 32 také sevřena a běžce zabírají do vodícího prvku. Část sací trubice mezi vstupním koncem 13A a mezilehlým oddělovačem 19 je udržována na záporném tlaku sacím ústím 14 přiloženým k mezilehlému oddělovači 19 na vstupní straně sací trubice 13.. Ústí 14 je připojeno k ne zná zorněnému sacímu ventilátoru apod.

Dřík 15C, který může být vytažen z vodícího prvku 15, byl předtím zatlačen do jeho vytažené polohy protřednictvím vzduchu pod tlakem přiváděným skrz čelisti oddělovače 19. V této vytažené poloze se hlava 15E dříku 15C dostane nad rovinu desek 59, které se otevřou pro umožňování průchodu samotné hlavy. Uzavření tvarových desek 59 má za následek, že dřík 15C zůstane zasunutý, otvorem 65, mezi tvarovými deskami 59 s hlavou 15E nad samotnými deskami. To znamená, že dřík 15C zůstane ve vytažené poloze i při nepřítomnosti tlaku uvnitř vodícího prvku 15 a tedy i když se čelisti oddělovače 19 otevřou. V tomto uspořádání jsou dříky 63, upevněné k deskám 59, při ose dříku 15C, a jsou alespoň částečně uložené v uložení vytvořeném v dříku pod jeho hlavou 15E tak, že se sníží radiální nároky dříků 63 na prostor z důvodů, které budou vysvětleny níže.

·· 9999

99 íí ·« • •«9 9 9 9 9 * · · • Γ ·· · 9 · 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 999 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9 9 9 9

99 99 99 99 99

Když byl hadicový úplet M dokončen okrouhlým lůžkem s jehlami 7 okrouhlého pletacího stroje 3, sejme se z jehel a je, v důsledku negativního tlaku uvnitř sací trubice 13, nasáván podél sací trubice 13 až zaujme polohu znázorněnou na obr.18, t.j. až se dostane proti mezilehlému oddělovači 19. Pohyb úpletu M podél sací trubice 13 je veden vodicím prvkem 15., přičemž úplet M klouže ve volném prostoru mezi vnitřní stěnou sací trubice 13 a vodicím prvkem 15. Pro umožňování průchodu předmětu M za příčné plochy, na nichž působí běžce 31 a 32, jsou běžce střídavě otevírány a zavírány tak, že během průchodu úpletu M je pouze jedna souprava běžců, a to běžce 31 nebo 32., v záběru s vodicím prvkem 15. Hadicový úplet M tak může procházet za místa, v nichž jsou uloženy běžce, a může se dostat do polohy znázorněné na obr.18.

Aby hadicový úplet M dosáhl výstupního konce 13B sací trubice 13 tak, že dosedne na stěnu tvořenou tvarovými deskami 59 v poloze znázorněné na obr.19, je mezilehlý oddělovač 19 otevřen pohybem čelistí 21 a 22 od sebe. Sání ústím 14 nyní může být přerušeno, zatímco sání vyvolávané sacím potrubím je připojeno spojením 57 ke komoře 53 uvnitř pohyblivé jednotky 39. Uvedené sání může být aktivováno také v předchozím kroku, t.j. kroku znázorněném na obr.18.

Hadicový úplet M se tak dostane do polohy znázorněné na obr.19, v níž doléhá na stěnu tvořenou tvarovými deskami 59 v jejich uzavřeném uspořádání. Také v tomto případě je pohyb hadicového úpletu M veden vodicím prvkem 15 který sahá až po tvarové desky 59. Běžce 33, které byly před tím uzavřeny pro podporování vodícího prvku 15 během otevírání če25listí mezilehlého oddělovač 19, jsou otevřené pro umožnění průchodu úpletu. Otevření běžců 33 může být synchronizováno s novým pohybem uzavření mezilehlého oddělovače 19 tak, že vodicí prvek 15 bude po celou dobu náležitě držen ve v podstatě střední poloze uvnitř sací trubice 13.. Alternativně může být získána boční opora vodícího prvku, i alespoň částečná, záběrem s otvorem ve stěně vymezované deskami 59.

Funkcí následujících kroků je vytáhnout hadicový úplet M ze sací trubice 13 a obrátit he naruby pro provádění uzavíracího pochodu, jímž je koncový okraj B2 úpletu sešíván pro vytvoření jeho uzavřené špičky.

Pro tento účel, jak je možno vidět na obr.20 (který znázorňuje samotnou koncovou oblast sací trubice 13), jsou desky 59 přesunuty otočnými vřeteny 61 tak, že přesouvají radiálně směrem ven dříky 63 upevněné k deskám 59.

Jelikož jak desky 59, tak i dříky 63 jsou nad výstupním koncem 13B a tedy vně sací trubice 13, pohyb vzájemného odtahování dříků 63 může být vykonáván až do bodu, kde jsou dříky uvedeny do vnější radiální polohy (znázorněné na obr.20) vně prostoru vymezovaného okrajem sací trubice 13. V této poloze je část pleteniny úpletu M blízká okraji B1 napnuta tak, že bude v podstatě vně prostoru sací trubice 13.

Jakmile jednou dříky 63 zabraly do hadicového úpletu M, může být teleskopicky roztaživý dřík 15C vodícího prvku 15 zatažen dovnitř jeho části 15B, čímž se snižuje tlak uvnitř částí 15B vodícího prvku 15. Zatažení dříku se dosa• · • ·

huje účinkem tažné pružiny 15D. Na obr.20 je dřík 15C znázorněn v jeho zatažené poloze.

Prostřednictvím svislého pohybu jednotky 39 dolů, jak je vyznačeno šipkou f39, jsou dříky 63 uvedeny do polohy, kde leží vně a bočně vzhledem k výstupnímu konci 13B sací trubice 13.. Hadicový úplet je stále v záběru s dříky 63 a tím, že tyto dříky sledoval, obaluje vně sací trubici 13. v oblasti, která obklopuje její výstupní konec 13B. Spouštěcí pohyb jednotky 39 pokračuje, až se dříky 63 zcela vysunou z hadicového úpletu M (obr.22).

Pro úplné vytažení hadicového úpletu M ze sací trubice 13 a jeho obrácení na ruby jeho přivedením na vnější stranu sací trubice 13 se proti hadicovému úpletu M přitlačí tlačky 47 (obr.23) a jednotka 39 je v tomto bodě posouvána dále směrem dolů, jak je vyznačeno šipkou f39 (obr.24). Další pohyb pohyblivé jednotky 39 směrem dolů, jak je vyznačeno šipkou f39, tak působí, že hadicový úplet M je tažen podél vnějšího povrchu sací trubice 13., až jednotka 39 dosáhne polohu znázorněnou na obr.24. V této poloze je hadicový úplet M zcela vně sací trubice 13. Je také obrácen naruby vnitřní stranou ven vzhledem k uspořádání, v němž byl upleten na okrouhlém pletacím stroji 2· Tlačky 47 mohou být opět odděleny pro uvolnění hadicového úpletu M, který zůstane v poloze znázorněné na obr.25 vzhledem ke své vlastní pružnosti (a zejména jeho počátečního okraje Bl), jíž se svírá okolo vnějšího povrchu sací trubice 13. Je-li hadicový úplet M zvlášt dlouhý, může být posuvový záběr jednotky 39 s tlačkami 47 v sevřené poloze vícekrát opakován, čímž se jednotka 39 pokaždé přesune zpět nahoru po předchozím otevření tlaček

-2747 pro zabránění tomu, aby tlačky opět táhly hadicový úplet směrem nahoru během vzestupného zdvihu jednotky 39.

Jak je patrné z obr.24, má sací trubice 13 dvě výřezové štěrbiny 13D začínající od výstupního konce 13B, t.j. od okraje sací trubice 13 a probíhající ve směru rovnoběžném s osou sací trubice po určité délce. Funkcí těchto výřezových štěrbin je umožňovat ramenům 73, aby uchopily hadicový úplet M a posouvaly ho částečně vně sací trubice 13. pro uzavírání špičky úpletu sešíváním. Před tím, než se provádí tento pochod, však hadicový úplet M může vyžadovat úhlové polohování.

Linie sešívání, která je určena k uzavírání špičky úpletu, totiž musí mít velmi přesnou orientaci vzhledem k samotnému úpletu, který normálně má kapsy, konkrétně části pleteniny určené tvořit oblast paty a špičky nohy ponožky nebo punčochy. Linie sešívání musí zaujímat mimořádně přesnou polohu vzhledem k těmto kapsám úpletu. Aby se hadicový úplet náležitě orientoval před sešívacím pochodem, stačí zajistit, aby se během pletení označil úplet, například několika očky nitě odlišné barvy od nitě úpletu. Takto získané označení může být detekováno neznázorněnou fotobuňkou, uloženou v blízkosti výstupního konce 13B sací trubice 13. Vhodná úhlová orientace hadicového úpletu M se v tomto bodě dosahuje otáčením části 13C sací trubice 13 okolo vlastní osy pomocí ovladače. Toto otáčení je pohyb, který uvádí zařízení z polohy z obr.24 do polohy z obr.25. Tyto obrázky se liší, jak je patrné, pouze pokud jde o odlišnou polohu výřezových štěrbin 13D vytvořených v blízkosti výstupního konce 13D sací trubice 13.. Odchylka úhlové polohy mezi obrázky • · 9 ·

-2899 99 ·

9 9 ·

znázorňuje míru, v níž je část 13C sací trubice 13 otočena vzhledem ke zbývající části samotné trubice pro uvedení hadicového úpletu do správné úhlové polohy.

Během tohoto kroku úhlového polohování, nebo v každém případě ve vhodném okamžiku, je jednotka 39 uváděna zpět vzhůru, až dosáhne polohy znázorněné na obr.26, přičemž tlačky 47 zůstávají v jejich zatažené poloze, tedy ne ve styku s hadicovým úpletem během uvedeného pohybu vzhůru.

Jakmile jednotka 39 jednou dosáhla horní polohy znázorněné na obr.26, jsou tlačky opět sevřeny pro tlačení hadicového úpletu M proti vnějšímu povrchu sací trubice 13 v blízkosti jeho výstupního konce 13B. Jakmile bylo do hadicového úpletu M opět zabráno jeho tlačením proti vnějšímu povrchu části 13C sací trubice 13, může být část 13C opět otočena tak, že se výřezové štěrbiny 13D uvedou do jejich původní polohy, a to v rovině obsahující osu části 13C sací trubice a kolmé k rovině z obr.26. Tento otáčivý pohyb části 13C sací trubice 13 , opět dosahovaný pomocí ovladače 35, nepůsobí úhlový pohyb hadicového úpletu M, jelikož je úplet přidržován tlačkami 47., které jsou s výhodou opatřeny povlakem materiálu s vysokým součinitelem tření. Část 13C sací trubice 13 se kluzně otáčí uvnitř hadicového úpletu M, t.j. klouže po jeho vnitřním povrchu.

V situaci podle obr.26 je hadicový úplet M ve správné úhlové poloze pro následující sešívací pochod a může být proto přebírán rameny 73 uchopovacího členu 71. Ramena 73, která jsou přisunuta k sobě, jsou pro tento účel spouštěna, až se zasunou dovnitř sací trubice 13 do polohy znázorněné • · · · · ·

-29na obr.27, který představuje podélný řez sací trubicí 13 rovinou kolmou k rovině znázorněné na obr.26. Ramena 73 tak leží v rovině obsahující osu A části 13C sací trubice 13, v níž také leží výřezové štěrbiny 13D. Tímto způsobem je umožněno oddalování ramen 73 od sebe, jak je vyznačeno šipkou f73 z obr.27, pro napínání okraje B2 hadicového úpletu M a tím uvádění obou chlopní okraje blíže k sobě. Oddalovací pohyb ramen 73 je kombinován s jejich zvedáním, čímž se konzoly dostávají do jejich konečné polohy, znázorněné na obr.28. V koncové fázi zvedacího pohybu ramen 73 mohou být tlačky 47 opět přisunuty k sací trubici 13 pro přidržování hadicového úpletu M a tím působení jeho podélného napínání.

V této poloze byl okraj B2 hadicového úpletu M napnut rameny 73 tak, že obě chlopně okraje leží proti sobě. Ramena 73 byla uvedena do takové svislé polohy, že jejich dolní konce jsou poněkud nad přímými tyčemi 77. a 79. Ty mohou tak být přivedeny k sobě tak, že sevřou hadicový úplet M ve vhodné poloze okraje B2. To je schematicky znázorněno na obr.29, který znázorňuje podélný řez rovinou kolmou k rovině obr.28. Přímá tyč 77 byla přivedena k přímé tyči 79. Na obr.28 jsou označeny dvě chlopně LI, L2 okraje B2, které byly přivedeny těsně k sobě v důsledku napínání okraje B2, provedeného rameny 73 uchopovacího členu 71. Úplet může být napnut lehkým pohybem jednotky 39 s tlačkami 47 směrem dolů.

Obr.29A je schematický zvětšený detail oblasti, na němž jsou patrné chlopně LI, L2 úpletu, tvořící okraj hadicového úpletu, který se má uzavírat. Jak je znázorněno ve schematickém řezu úpletem, má úplet sérii řádků X2 nad tyčemi 77 a 79, z nichž některé řádky jsou vytvořené tlustší ni99 *

· 9 «

9 9*

-30-· ’· '

9 9 9

999 • · 9 · · «99 9 • *9 9

H tí než jiné řádky. Uvedené tlustší řádky tvoří část úpletu větší tloušťky, která se nechává dosednout na tyče 77, 79 uložené vedle sebe. Tyče 77, 79 nemusí být nutně přitlačeny k úpletu, který je vhodně možné nechat klouzat tak, aby se v příčném směru napínal. Zadržování v podélném směru je zaručováno tím, že část větší tloušťky, získaná s tlustší nití, označená jako část FG na obr.29A, dosedá na tyče 77, 79. Část hadicového úpletu, vytvořená z řádků X2, se odstraní v následujícím odstřihovacím kroku, a je proto normálně vytvořena z nitě horší kvality než nit zbývající části hadicového úpletu M.

Během sešívacího pochodu může být okraj tvořený řádky X2 držen zdvižený sáním sacím ústím spojeným se sešívacím strojem 95 a označeným jako celek vztahovou značkou 102 na obr.33 a 34.

Pohybem ve směru vyznačeném šipkou f83 je hřebenovitý útvar 83 v tomto okamžiku přisouván k hadicovému úpletu M, až zuby hřebenovitého útvaru 83 vniknou do oček řádku, který leží proti hřebenovítému útvaru 83., t.j. řádku, který leží přímo pod přímými tyčemi 77 a 79. Jak bude podrobněji popsáno s odvoláním na schémata na obr.44 a následujících obrázcích a jak je patrné ze schématu na obr.29A, očka tohoto řádku (označená XI) mají větší délku než zbývající očka úpletu, aby se umožnilo snadné vsouvání zubů 85 hřebenovitého útvaru 83.

Pohyb hřebenovitého útvaru 83 ve směru vyznačeném šipkou f83 je řízen výše popsanými ovladači 89 (viz obr.6) a není pro přehlednost znázorněn na obr.29. Uzavírací pohyb

99 «9 9 9 99 9 99 9

9 9 9 9 9 9 9 9 9 >

• 9 99 9 9 9 9 9 9 9

A A · 9 9 9 999 9 9 9 9 — 31·· · · · · ♦ ♦ ····

AA ♦» 99 99 ·* Α» přímých tyčí 77 a 79 a následující pohyb hřebenovítého útvaru 83 jsou znázorněny ve sledu obr.30 až 32, které ukazují výše uvedené pohyby ve schematických půdorysných pohledech.

Jakmile jednou zuby 83 hřebenovítého útvaru vnikly do jednotlivých oček odpovídajícího řádku hadicového úpletu M, může být pohyblivá přímá tyč 77 zatažena pro umožňování vsouvání prvků sešívacího stroje 95, které provádějí sešívání oček řádku pod řádkem, do něhož zuby 85 hřebenovitého útvaru 83 vnikly. Sešívací pochody jsou schematicky vyznačeny na obr.33.

Obr.33 znázorňuje jehlu 96 sešívacího stroje 95, ústí 99 a háček 101. Na obrázku je také patrný hřebenovítý útvar 83, vsunutý dovnitř odpovídajícího řádku oček hadicového úpletu M. Sešívací oblast je znázorněna ve zvětšení na obr.34. Na tomto obrázku je zřetelně patrné, jak hřebenovitý útvar 83 a odpovídající zuby 85 sestávají ze dvou částí 83A a 83B (znázorněných odděleně od sebe v perspektivním pohledu na obr.16), které jsou vzájemně spojené a mezi nimiž je vsunut nůž 87, který je v tomto uspořádání v zatažené poloze, t.j. poloze zasunuté zpět vzhledem k zubům 85.

Pohyb členů sešívacího stroje, a zejména jehly 96 a háčku 101 který přivádí šicí nit F, je znázorněn na obr.35. V tomto příkladě provedení je jehla 96 tak zvaná pístová jehla, t.j. jehla opatřená otevíracím a zavíracím členem 96A. Jehla tohoto druhu je sama o sobě známá ve stavu techniky, zejména z dřívějších patentů citovaných v úvodní části tohoto popisu. Je však možné použít také jiných typů jehel a/nebo háčků. Například mohou být použity jazýčkové • ·

jehly nebo jehly s očkem. Sled sešívacích pochodů je zřetelně patrný z obr.35 a je sám o sobě známý z jiných typů použití a není proto zapotřebí žádný podrobný popis.

Je však třeba poznamenat, že z důvodů, které budou patrné z popisu obr.44 a následujících obrázků, je rozteč stehu vytvořeného sešívacím strojem 95 s jehlou 96 menší než rozteč hřebenovitého útvaru 83 a jeho zubů £5, t.j. menší než rozteč oček řádku XI. Zejména je možné uvažovat, že rozteč stehu bude rovná polovině rozteče oček řádku XI a tedy zubů 85 hřebenovitého útvaru 83.

Obr.36, 37 a 38 znázorňují následující krok stříhání oček řádku X2, do nichž byl vsunut hřebenovítý útvar 83. Před prováděním toho stříhacího kroku jsou chlopně LI, L2 hadicového úpletu M, nyní spolu spojené stehem C vyznačeným na obr.36 až 38, uchopeny a přidržovány přídržnými tyčemi 105 přidržovacího členu 103 neseného sešívacím strojem 95, který vytvořil steh C. To umožňuje přidržovat hadicový úplet M i po té, co byl proveden stříhací krok. Stříhání se provádí pohybem nože 87, uloženého uvnitř hřebenovitého útvaru 83, pro jeho uvedení z polohy z obr.36 do polohy z obr.37. Tímto pohybem nůž 87 stříhá všechna očka řádku X2, dovnitř kterých byl před tím vsunut hřebenovítý útvar 83.

V tomto okamžiku se může hřebenovítý útvar 83 vysunout z úpletu pro dosažení polohy znázorněné na obr.38, zatímco hadicový úplet M je zadržován přídržnými tyčemi 105 určenými pro tento účel a před tím přisunutými k sobě. Zbytek přestřižené nitě nad stehem C se odstraňuje odebírací soustavou 107, která je na obr.39 schematicky znázorněna • · • · • · · · • · · · ··· * · · · • · · · · ·· ·· ··

-33- · ·· ^{J J} ·· ·· kartáčem s vodorovnou osou rovnoběžnou s tyčemi 105. ale které mohou mít uspořádání znázorněné na obr.40. Zvětšené zobrazení na obr.41 znázorňuje činný mechanismus kartáče 109, v tomto případě se svislou osou, pro odebírání zbytku nitě, označené FR v tomto zvětšeném zobrazení z obr.41.

Jakmile byly tento sešívací pochod, stříhání a odstraňování zbytku nitě provedeny, může být úplet M odebrán ze zařízení po té, co byl obrácen naruby aby znovu zaujal svoje původní uspořádání v němž byl vyroben okrouhlým pletacím strojem 2· Pro tento účel se provedou pochody obrácené vůči těm, které byly před tím provedeny pro obrácení úpletu naruby pohybem jednotky 39 a působením tlaček 47.. V tomto okamžiku se vyvíjí záporný tlak uvnitř sací trubice 13 sacím ústím 16 (obr.43) tak, že úplet je s jeho špičkou uzavřenou stehem C je nasáván ústím 16 a je odstraňován ze zařízení.

Odstraňování ze zařízení je usnadňováno pohybem části 15B vodicího prvku 15 vzhledem k části 15A okolo osy 17 kloubu tak, že část 15B vodicího prvku dolehne k vnitřní stěně sací trubice 13 na straně opačné vůči té, kde je přisazeno sací ústí, čímž se ponechá větší průchod pro sešitý hadicový úplet M směrem k sacímu ústí 16.

Jakmile byly uvedené pochody provedeny, zařízení se vrací do uspořádání znázorněného na obr.17 pro sešívání následujícího hadicového úpletu M, který se mezitím začal tvořit na okrouhlém pletacím stroji 2.

Obr.44, 45 a 46 jsou podrobná znázornění textilní struktury okrajové části B2 hadicového úpletu M pro umožnění

-34uzavírání prostřednictvím výše popsaného stehu. Obr.44 znázorňuje jednu část okrajové oblasti B2 hadicového úpletu. Vztahovou značkou Xl je označen řádek oček BX1 větší délky, do nichž se vsouvají zuby 85 hřebenovitého útvaru 83.. Jak je zřejmé z obr.44, mají uvedená očka BX1 větší délku než ostatní očka BX pod nimi, tvořící tělo hadicového úpletu.

Nad řádkem Xl je více řádků X2, vytvořených stejnou nití, nebo nití horší kvality, jako nit dolních řádků oček BX. Očka řádků X2 mohou mít stejnou velikost jako očka BX.

Také na obr.44 je vztahovou značkou C vyznačen steh tvořený sešívacím strojem. Jak je patrné z obrázku, je steh C vytvořen v poloze odpovídající řádku X3 oček ležícího pod řádkem Xl oček. Jinými slovy je steh C vytvořen na řádku oček přilehlých k řádku, kam se zasouvají zuby 85 hřebenovitého útvaru, což přestavuje podstatný rozdíl vzhledem k normálním stehům vytvářeným spojovacími stroji.

Dále je rozteč stehu C menší než rozteč oček řádku X3 a tedy řádku Xl a jakéhokoli jiného řádku úpletu. Také to představuje podstatný rozdíl ve srovnání s normálním způsobem spojování hadicových úpletů, kde steh má přesně stejnou rozteč jako očka, která se spojují. Rozteč stehu C, která je menší než rozteč oček, se volí tak, že jakékoli možné nahodilé chybné uchopení oček zuby 85 hřebenovitého útvaru 83 nemá žádný nepříznivý účinek na konečný výsledek sešívacího pochodu. I kdyby obě přilehlá očka byla převzata stejným zubem 85 hřebenovitého útvaru 83., steh C (který má menší rozteč) by i tak zachytil očka, čímž je umožněno, že se dosáhne dokonalého sešívání úpletu. V tradičním spojovacím stroji má • · • · • ·

-35naproti tomu chybné zavěšení oček na stroji nenapravitelnou vadu ve výrobku, který tak musí být vyřazen.

V zásadě jsou očka řádku X3 sešívána dohromady spojováním oček chlopně LI s odpovídajícími očky chlopně L2 prostřednictvím smyčky tvořené šicí nití tvořící steh C. Uvedená šicí nit tvoří řetízek smyček v nichž jsou mezi smyčkami které spojují obě chlopně uloženy smyčky, které nespojují chlopně hadicového úpletu.

Obr.45 znázorňuje dvě části řádku oček X3, na nichž se sešívání provádí. Izolované znázornění tohoto jednotlivého řádku oček zřetelně znázorňuje šicí techniky prováděné s roztečí menší než je rozteč oček. Vztahové značky XC1 a XC2 označují smyčky tvořené šicí nití. Konkrétněji jsou smyčky XC1 ty, které zachycují nit tvořící očka obou chlopní okraje B1 úpletu M, přiložených k sobě, zatímco vztahové značky XC2 označují smyčky šicí nitě nespojující obě chlopně. Steh je v tomto příkladě jednořetízkový steh, ale nejsou vyloučena jiná provedení.

Obr.46 opět představuje znázornění úpletu v šicí oblasti, podobně jako obr.44, ale po té, co byl nožem 47 proveden stříhací krok. Jak bylo uvedeno výše, provádí se stříhání na řádku XI, t.j. na řádku dovnitř kterého se vsouvají zuby 85 hřebenovitého útvaru. Je to přesně tento řádek oček majících větší délku, který se přerušuje stříháním, na rozdíl od toho, k čemu dochází u tradičních spojovacích strojů, kde řádek oček zavěšovaný na háčcích spojovacího stroje je ten, na němž se provádí sešívání. Místo toho se v tomto případě stříhání provádí na přilehlém řádku mimo steh, a to • · • · • · · ·

-36řádku ležícím na opačné straně háčků než na které leží tělo hadicového úpletu.

Obr.44 a 46 schematicky znázorňují, že první řádky X2, t.j. řádek bezprostředně po řádku XI, je vytvořen nití FG většího průřezu, která může být elastická. Místo prvního z řádků X2 může být bezprostředně následující řádek vytvořen nití většího průřezu nebo i více než jeden řádek může být vytvořen z nitě většího průřezu. Funkce této nitě byla znázorněna výše v souvislosti s pochodem přípravy úpletu pro sešívání.

Jak bylo uvedeno výše, probíhají řádky oček v normálním hadicovém úpletu šroubovicově. Aby se získalo ještě přesnější a čistší sešívání nebo spojování špičky, je možné uvažovat, že řádky oček, kterých se týká vytváření stehu pro spojování chlopní tvořících špičku, budou kruhové místo šroubovicových. Toho se dosahuje přerušováním nitě tvořící úplet. Obr.47 je schematické znázornění části řádků XI, X2 a X3 v oblasti, kde je nit přerušena. V tomto provedení je každý řádek tvořen nití, která má začátek a konec, které jsou označeny (pro každý řádek) jako začátek II, 12, 13 a konec F1, F2 . F3. Dokonale kruhové řádky XI, X2 a X3, které jsou tak získány, umožňují uspořádání podél hřebenovítého útvaru 83 bez jakékoli deformace a vhodné vkládání zubů 85 do jednotlivých oček řádku XI. Podobně smyčky stehu C budou pouze zasahovat očka řádku X3 a nebudou zasahovat do oček přilehlých řádků.

S odvoláním na výše uvedené výkresy bylo znázorněno složené zařízení, které v kombinaci s pletacím strojem 2 • · * · · · • · • · · ·

-37umožňuje úplnou automatizaci výrobního cyklu pro získání, na jeho výstupu, úplného hadicového úpletu se špičkou, která byla sešita nebo spojena. Vynález však může být realizován také v jednodušších formách, například prostřednictvím poloautomatického nebo téměř plně manuálního zařízení, které v každém případě umožňuje uzavírat špičku pochodem, který je vhodnější než tradiční sešívání, při současném udržování vysoké kvality hotového výrobku.

Obr.48 až 53 znázorňují možný příklad provedení v podstatě manuálního zařízení, do něhož obsluha vkládá hadicové úplety ručně pro uzavírání špiček. Zařízení obsahuje vodič vkládání, označený jako celek vztahovou značkou 201, a vytvořený ve formě gilotiny se dvěma rovnoběžnými tyčemi, které vymezují kanál pro vkládání hadicových úpletů. Úplety jsou označeny vztahovou značkou M. Vodič 201 vkládání je rozdělen na tři části. První část 201A je upevněna vzhledem k nosné konstrukci 203 zařízení. Druhá část 201B je pohyblivá, například prostřednictvím pedálového ovládání působením ovladače 205, aby se dosahovalo přiblížení k hřebenovitému útvaru 207, který vykonává stejnou funkci jako hřebenovitý útvar 83 popsaný výše.

Obě polohy, kterou část 201B vodiče 201 může zaujmout, jsou vidět na obr.48 a 49. Na obr.48 leží část 201B vodiče proti části 201A vodiče, zatímco na obr.49 je část 201B uvedena do polohy u hřebenovitého útvaru.

Třetí část 201C vodiče 201 je upevněna vzhledem ke konstrukci zařízení a je v poloze, v níž je umístěna proti části 201B, když je tato část v poloze z obr.49.

• · • · · · · ·

-38Hřebenovitý útvar 207 sestává v tomto případě z více tuhých součástek 207A, které jsou vzájemně spojené poddajným způsobem a jsou upevněné k řetězu 209 pro vytváření hřebenovitého útvaru ve formě uzavřeného oběžného uspořádání přes dvě kola 211, z nichž jedno je motorově poháněné.

Vztahová značka 213 označuje jako celek sešívací stroj, který je podobný výše popsanému sešívacímu stroji 95 popsanému výše, a který je znázorněn odděleně na obr.50 a v kombinaci s částí hřebenovítého útvaru s jedním z kol 211 na obr.51. Sešívací stroj 213 obsahuje jehlu 215 a háček 217 kmitavého typu.

Jak je patrné zejména ve zvětšeném detailu na obr.52, je hřebenovitý útvar 207 opatřen štěrbinou v jeho zubech 208, do níž může vniknout kotoučový prvek 219, který je nesený hřídelem 221 otáčivě poháněným motorem 223.

V sešívací oblasti, jak je patrné v půdorysném pohledu na obr.53, je pod hřebenovitým útvarem 207 vodicí profil 225 s počáteční přímou částí 225A a následující křivočarou částí 225B. Ta je přibližně souběžná s okrajem kola 227, které má osu otáčení kolmou k rovině z obr.53 a je poháněno neznázorněným motorem. Kolo 227 je umístěno pod kotoučovitým nožem 219, který má funkci tažení podél hadicového úpletu během stříhacího kroku, jak bude podrobněji vysvětleno dále.

Výše popsané zařízení pracuje následovně. Jednotlivé úplety se vkládají do části 201A vodiče 201. Jsou ručně posouvány až k části 201B vodiče 201. V tomto bodě pracovník • · · · · ·· · • · · · · « · ···

-39- · · · * * * obsluhy napíná úplet a pomocí speciálního ovládání vyvolává přesun části 210B vodiče po polohy proti hřebenovitému útvaru tak, že zuby 208 hřebenovitého útvaru se zasunou do oček úpletu. Úplet má textilní strukturu ekvivalentní výše popsané struktuře s řádky XI, X2 a X3 velikostí popsaných výše a pro stejné účely. Jakmile se hřebenovitý útvar 207 zasunul do úpletu, posouvá se ve směru vyznačeném šipkou f207 a nese předmět směrem k sešívacímu stroji. Zde se provádějí sešívací a stříhací pochody prostřednictvím diskovitého nože 219. Zbytek nitě se potom odstraní kartáčem 231.

Obr.54 znázorňuje jiné provedení zařízení, obecně označeného 301, pro poloautomatické sešívání hadicových úpletů. Uvedené zařízení obsahuje prostředky pro polohování a napínání hadicových úpletů, obecně označené 303, jakož i sešívací sestavu, obecně označenou 305 a podobné zařízení z obr.48 až 53.

Polohovací a napínací prostředky 303 obsahují kruhový stůl 307, který se otáčí na pevném hřídeli 309. Kruhový rotační stůl 307 nese více sacích trubic 311 připojených na zadní straně (neznázorněným způsobem) k sacímu systému. Sací trubice 311 vykonávají funkci podobnou funkci vykonávané koncovou částí 13C výše popsané sací trubice 12· Mají koncové štěrbiny 311, do nichž se zasouvají konzoly 313. které jsou ekvivalentní konzolám 73 popsaným v souvislosti s prvním příkladem provedení a jsou přiřazené k jednotce 305.

Pevný hřídel 309 nese více vodičů 315 (čtyři ve znázorněném příkladě provedení) s odpovídajícími ovladači 317, které ovládají přesouvací pohyb, rovnoběžný s hřídelem 309 • · · · · ♦ · · · · • · · ·

-40a sacími trubicemi 311, odpovídajících prstenců 319, z nichž každý nese více tlaček 321 ekvivalentních tlačkám 47. Vodiče 315 se sbíhajícími se prstenci 319 a tlačkami 47 vymezují čtyři stanice, jimiž prochází každá ze sacích trubic 311 pro náležité polohování hadicového pletu, který se má sešívat.

Práce zařízení z obr.54 je následující. Každý hadicový úplet se vsune svým koncovým okrajem do sací trubice 311, která je v poloze 311X. Pracovník obsluhy vkládá koncový okraj úpletu do sací trubice, s ponecháním jeho elastického počátečního okraje vně trubice, takže obaluje trubici. Rotační stůl 307 se otočí o jeden krok pro uvedení sací trubice, na níž byl osazen hadicový úplet, na příští stanici, kde je axiálním pohybem příslušného prstence 319 rovnoběžně s trubicí a pomocí tlaček 321 hadicový úplet obrácen naruby na vnějšek sací trubice, a to podobným způsobem, jak bylo znázorněno s odvoláním na obr.24 předchozího příkladu provedení .

Následující otočení o jeden krok nese sací trubici na příští stanici, kde se postupy podobnými těm, jaké byly popsány s odvoláním na obr.24 a 26 provede orientace hadicového úpletu.

Další otočení o jeden krok uvede sací trubici proti ramenům 313, která přeberou hadicový úplet a vsunou ho do gilotinovitého vodiče jednotky 305. Od této polohy je práce podobná té, jaká byla popsána pro zařízení z obr.48 až 53, s výjimkou toho, že hadicový úplet zůstane v záběru jeho elastickým okrajem vně sací trubice, kterou se pohybuje o jeden další krok otočením rotačního stolu 307 během seší• · · ·

-41vacího pochodu ne bo na jeho konci.

Poslední prstenec 319 s odpovídajícími tlačkami 321 se použije pro obracení hadicového úpletu opět naruby, přičemž hadicový úplet je odebírán sáním trubicí způsobem podobným tomu, jaký byl popsán v souvislosti s prvním příkladem provedení.

Zařízení z obr.54 tak pracuje poloautomatickým způsobem v tom smyslu, že jediný ruční pochod sestává z osazení hadicových úpletů na jednotlivé sací trubice, zatímco celý následující zpracovávací cyklus se provádí automaticky.

Systém pro obracení úpletu naruby může mít také jiné uspořádání. Například mohou být použita tvarovaná pryžová kola, která spolupůsobí s povrchy sacích trubic 311 místo prstenců 319 a tlaček 311. To platí v prvé řadě pro první stanici, na níž je úplet obracen naruby po prvé na vnějšek sací trubice.

Rozumí se, že výkresy znázorňují pouze možné provedení vynálezu, sloužící pouze jako jeho praktická demonstrace, které se může v jeho provedeních a uspořádáních obměňovat, aniž by se přitom odchýlilo od rámce jeho dále definované myšlenky. Možná přítomnost vztahových značek v připojených patentových nárocích má jediný účel usnadnit jejich čtení s odkazem na výše uvedený popis a připojené výkresy a nijak neomezuje rozsah ochrany vymezovaný v patentových nárocích.

TV Wfe-á.G/b

9 · « · 9 9 · · · 9999

9 9 9 9 9 9 9 9 9 ·

9 9 999 999999 · ·

Claims (42)

1. PATENTOVÉ

   NÁROKY

   1. Způsob tvorby uzavřené špičky hadicového úpletového výrobku, při kterém se

   - ukládají dvě koncové chlopně úpletu vedle sebe,

   - do oček nejméně jednoho prvního řádku oček uvedených koncových chlopní se vsune hřebenovitý útvar obsahující větší počet zubů,

   - sešívají se spolu očka nejméně jednoho druhého řádku oček, který leží mezi uvedeným prvním řádkem oček a tělem hadicového úpletu, a

   - očka uvedeného prvního řádku oček se otevřou.
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačený tím, že se očka uvedeného druhého řádku sešívají spojením každého očka první z uvedených dvou chlopní s odpovídajícím očkem druhé z obou chlopní stehem tvořeným šicí nití.
3. 3. Způsob podle nároku 2, vyznačený tím, že šicí nit tvoří nejméně jeden řetízek stehových smyček, v němž mezi smyčkami, které spojují obě chlopně, leží mezilehlé smyčky které nespojují chlopně hadicového úpletu.
4. 4. Způsob podle jednoho nebo více z nároků 1 až 3, vyznačený tím, že uvedená očka uvedeného prvního řádku se otvírají stříháním.
5. 5. Způsob podle nároku 4, vyznačený tím, že dále obsahuje krok odstraňování zbytku nitě vytvořeného stříháním oček uvedeného prvního řádku.

   -439 9 9 9
6. 6. Způsob podle jednoho nebo více z nároků 1 až 3, vyznačený tím, že očka prvního řádku se vytvoří použitím rozrušitelné nitě.
7. 7. Způsob podle nároku 6, vyznačený tím, že rozrušitelná nit je nit, která může být rozrušena ohřevem.
8. 8. Způsob podle jednoho nebo více z nároků 1 až 7, vyznačený tím, že očka uvedeného prvního řádku mají větší délku než očka druhého řádku a než zbývající očka tvořící hadicový úplet.
9. 9. Způsob podle nároku 8, vyznačený tím, že očka uvedeného druhého řádku mají délku menší než očka prvního řádku, ale větší než je délka oček zbývajících řádků hadicového úpletu.
10. 10. Způsob podle jednoho nebo více z nároků 1 až 9, vyznačený tím, že očka uvedeného nejméně jednoho druhého řádku se sešívají stehem s roztečí menší než je rozteč uvedených oček.
11. 11. Způsob podle nároku 10, vyznačený tím, že očka uvedeného nejméně jednoho druhého řádku se sešívají s roztečí šití rovnou polovině rozteče nebo menší než polovina rozteče uvedených oček.
12. 12. Způsob podle jednoho nebo více z nároků 1 až 11, vyznačený tím, že očka uvedeného nejméně jednoho druhého řádku se sešívají s roztečí šiti menší než je polovina rozteče zubů uvedeného hřebenovítého útvaru.

    φφ φφ ·Φ ·φ φφ«φ φφφφ φ φ φ φ ♦ φφ φφφφ φφ φ • φφ φφφ φφφφφφ φ φ φφφφ ·· φ φ · φ φ •φ ·«♦»
13. 13. Způsob podle nároku 12, vyznačený tím, že očka uvedeného nejméně jednoho druhého řádku se sešívají s roztečí šití rovnou polovině rozteče nebo menší než polovina rozteče zubů uvedeného hřebenovitého útvaru.
14. 14. Způsob podle jednoho nebo více z nároků 1 až 13, vyznačený tím, že se

    - uchopí dva přibližně diametrálně protilehlé body hadicového úpletu v polohách odpovídajících uvedeným koncovým chlopním,

    - hadicový úplet se napne v příčném směru pro uvedení koncových chlopní do polohy vedle sebe,

    - hadicový plet se napne v podélném směru,

    - vsune se uvedený hřebenovitý útvar do uvedeného prvního řádku oček tak, že každý zub hřebenovitého útvaru se vsune do očka první z chlopní a do odpovídajícího očka druhé z chlopní,

    - očka uvedeného nejméně jednoho druhého řádku se spolu sešijí, a

    - očka uvedeného prvního řádku se otevřou.
15. 15. Způsob podle jednoho nebo více z nároků 1 až 14, vyznačený tím, že sešívání oček druhého řádku se provádí prostřednictvím stehu jednořetízkového typu.
16. 16. Způsob výroby hadicového úpletu s uzavřenou koncovou špičkou, při které se

    - plete hadicový úplet počínaje počátečním okrajem až ke koncovému okraji,

    - dvě koncové chlopně uvedeného koncového okraje se uloží

    9 9

    -4599 99 • 9 9 ·

    99 9999 • 9 999

    9 9 9 vedle sebe,

    - do oček nejméně jednoho prvního řádku koncových chlopní se vsune hřebenovítý útvar obsahující větší počet zubů,

    - sešívají se spolu očka nejméně jednoho druhého řádku oček, který leží mezi uvedeným prvním řádkem oček a tělem hadicového úpletu, a

    - očka prvního řádku oček se otevřou.
17. 17. Způsob podle nároku 16, vyznačený tím, že očka uvedeného druhého řádku se sešívají spojením oček první z uvedených chlopní s odpovídajícím očkem druhé z uvedených chlopní prostřednictvím stehu tvořeného šicí nití.
18. 18. Způsob podle nároku 17, vyznačený tím, že uvedená šicí nit tvoří nejméně jeden řetízek smyček, v němž mezi smyčkami, které spojují obě chlopně, leží mezilehlé smyčky které nespojují uvedené dvě chlopně hadicového úpletu.
19. 19. Způsob podle jednoho nebo více z nároků 16 až 18, vyznačený tím, že se očka prvního řádku otvírají stříháním.
20. 20. Způsob podle nároku 19, vyznačený tím, že dále obsahuje pochod odstraňování zbytku nitě vytvořeného stříháním uvedených oček prvního řádku.
21. 21. Způsob podle jednoho nebo více z nároků 16 až 18, vyznačený tím, že očka uvedeného prvního řádku se vytvoří použitím rozrušitelné nitě.
22. 22. Způsob podle nároku 21, vyznačený tím, že rozru•9 9999

    -4699 99 9« *9

    9 9 « 9 9999 99 9

    99 99 9999 99 9

    9 99 999 9 999 999 ·

    9999 99 9 999 9 šitelná nit je nit, která může být rozrušena ohřevem.
23. 23. Způsob podle jednoho nebo více z nároků 16 až 22, vyznačený tím, že se tělo úpletu plete a na konci pletení těla úpletu se nejméně uvedený první řádek oček vytváří s očky která mají větší délku než očka řádků která tvoří tělo úpletu.
24. 24. Způsob podle nároku 23 vyznačený tím, že po uvedeném prvním řádku oček se tvoří pás pleteniny mající větší tlouštku než pletenina tvořící tělo úpletu.
25. 25. Způsob podle jednoho nebo více z nároků 16 až 24, vyznačený tím, že očka uvedeného nejméně jednoho druhého řádku se sešívají stehem mající menší rozteč než je rozteč uvedených oček.
26. 26. Způsob podle nároku 25, vyznačený tím, že se očka uvedeného nejméně jednoho druhého řádku sešívají s roztečí šití rovnou polovině rozteče uvedených oček nebo menší.
27. 27. Způsob podle jednoho nebo více z nároků 16 až 26, vyznačený tím, že očka uvedeného nejméně jednoho druhého řádku se sešívají s roztečí šití menší než je rozteč zubů uvedeného hřebenovitého útvaru.
28. 28. Způsob podle nároku 27, vyznačený tím, že očka uvedeného nejméně jednoho druhého řádku se sešívají s roztečí šití rovnou jedné polovině rozteče zubů uvedeného hřebenovitého útvaru nebo menší.

    -47·· · ·· ·· ·* • · · · · · * • · «· ♦ · · • · · · · · · « · · * · · φ * φφ ·φ φφ ·· ··
29. 29. Způsob jednoho nebo více z nároků 16 až 28, vyznačený tím, že se

    - uchopí dva přibližně diametrálně protilehlé body hadicového úpletu v polohách odpovídajících uvedeným koncovým chlopním,

    - hadicový úplet se napne v příčném směru pro uvedení koncových chlopní do polohy vedle sebe,

    - hadicový plet se napne v podélném směru,

    - vsune se uvedený hřebenovitý útvar do uvedeného prvního řádku oček tak, že každý zub hřebenovítého útvaru se vsune do očka první z chlopní a do odpovídajícího očka druhé z chlopní,

    - očka uvedeného nejméně jednoho druhého řádku se spolu sešijí, a

    - očka uvedeného prvního řádku se otevřou.
30. 30. Způsob podle jednoho nebo více z nároků 16 až 29, vyznačený tím, že sešívání oček druhého řádku se provádí stehem jednořetízkového typu.
31. 31. Zařízení pro sešívání dvou koncových chlopní hadicového úpletu pro vytvoření uzavřené špičky tohoto úpletu, přičemž zařízení obsahuje v kombinaci:

    - hřebenovitý útvar s větším počtem zubů pro zasunutí do oček prvního řádku hadicového úpletu, a

    - šicí prostředek s nejméně jednou jehlou, pro sešívání chlopní uložených vedle sebe, pod hřebenovitým útvarem.
32. 32. Zařízení podle nároku 31, vyznačené tím, že obsahuje uchopovací člen pro uchopování uvedeného hadicového úpletu na jeho jednom koncovém okraji ve dvou přibližně dia• · φφφφ • Φ ΦΦ ΦΦ φφφφ φφφφ ·· φ φ φ ΦΦ φφφφ · · ·

    9 99 Φ · · ······ Φ Φ

    9 · 9 Φ ΦΦ Φ ΦΦΦΦ metrálně protilehlých bodech, pro napínání koncového okraje a uvádění obou koncových chlopní hadicového úpletu do polohy vedle sebe.
33. 33. Zařízení podle nároku 31 nebo 32, obsahující střižný člen pro stříhání oček, do nichž se zasunul uvedený hřebenovitý útvar.
34. 34. Zařízení podle nároku 33, vyznačené tím, že obsahuje člen pro odstraňování zbytkové nitě vzniklé přestřižením oček.
35. 35. Zařízení podle jednoho nebo více z nároků 31 až 34, vyznačené tím, že dále obsahuje dvojice v podstatě přímých tyčí, přiřazených k uvedenému hřebenovitému útvaru a rovnoběžné s ním, mezi nimiž je hadicový úplet stlačen s koncovými chlopněmi uloženými vedle sebe.
36. 36. Zařízení podle nároku 35, vyznačené tím, že uvedený hřebenovitý útvar je nesený jednou s uvedených tyčí a je pohyblivý vzhledem ke druhé.
37. 37. Zařízení podle jednoho nebo více z nároků 31 až

    36, vyznačené tím, že v zubech uvedeného hřebenovitého útvaru je vytvořeno uložení pro uvedený střižný člen.
38. 38. Zařízení podle jednoho nebo více z nároků 31 až

    37, vyznačené tím, že uvedený střižný člen je opatřen střižným pohybem se složkou rovnoběžnou s podélným směrem hřebenovitého útvaru a složkou kolmou k podélnému směru hřebenovitého útvaru.

    -49·· * · • ·
39. 39. Zařízení podle jednoho nebo více z nároků 31 až 38, vyznačené tím, že obsahuje přidržovací člen pro přidržování hadicového úpletu mezi hřebenovitým útvarem a tělem hadicového úpletu během stříhání oček, do nichž zabírá hřebenovitý útvar.
40. 40. Zařízení podle nároku 31, vyznačené tím, že obsa huje gilotinu pro vsunutí koncového okraje úpletu, přičemž gilotina a hřebenovitý útvar jsou uzpůsobeny pro relativní pohyb pro umožňování vsunutí hřebenovitého útvaru do hadicového úpletu, zachyceného gilotinou.
41. 41. Zařízení podle jednoho nebo více z nároků 31 až 40, vyznačené tím, že hřebenovitý útvar je ohebný.
42. 42. Pletací stroj pro výrobu hadicových úpletů, obsahující zařízení podle jednoho nebo více z nároků 31 až 41.