CZ20031961A3

CZ20031961A3 - Řezná vložka

Info

Publication number: CZ20031961A3
Application number: CZ20031961A
Authority: CZ
Inventors: Amir Satran; Daniel Ulianitsky
Original assignee: Iscar Ltd.
Priority date: 2001-01-25
Filing date: 2002-01-23
Publication date: 2004-11-10
Also published as: US6607334B2; IL141089A0; CZ299620B6; NO322573B1; ES2228752T3; ATE279287T1; CA2433868C; NO20033070D0; NO20033069L; RU2003123099A; ES2306760T3; KR20030081394A; CN1222388C; CZ20031962A3; BR0206648B1; US6722824B2; NZ526764A; CA2433868A1; BR0206648A; DK1355756T3

Description

Oblast techniky

Vynález se týká opěrného uspořádání pro vyměnitelné řezné vložky, určené pro využití u obráběcích nástrojů pro strojní obrábění kovů, jako je frézování, vrtání a soustružení.

Dosavadní stav techniky

Základní problém při konstrukci řezných nástrojů, ve kterých jsou uchyceny vyměnitelné řezné vložky v kapsách pro uložení řezných vložek, představuje přesnost, se kterou může být stanoveno umístění provozního řezného břitu řezné vložky.

Pro řezné vložky, které mají obecně čtvercový, obdélníkovitý nebo kosočtverečný tvar, má kapsa pro uložení řezné vložky celkové odpovídající tvar, přičemž obsahuje spodní opěrnou stěnu a dvě přiléhající boční opěrné stěny, které vybíhají obecně kolmo od spodní opěrné stěny.

Jelikož kapsy pro uložení řezných vložek jsou strojně obráběny v nástrojových držácích, je plochost či rovinnost opěrných stěn kapsy pro uložení řezné vložky dostatečně přesná.

• · • · · · • · • frfr· · ·· ·· ··

Na druhé straně však řezné vložky nejsou vždy vyráběny se stejným stupněm přesnosti, jako kapsy pro uložení řezných vložek. To platí zejména pro řezné vložky ze slinutého karbidu, určené pro obrábění kovů, které jsou vyráběny lisováním a slinováním karbidových prášků.

Během slinovacího procesu dochází ke smršťování řezných vložek takovým způsobem, který není absolutně stanovitelný. Jinými slovy lze říci, že dochází k určitému zborcení řezných vložek, přičemž plochy slinované řezné vložky nebudou obecně dosahovat požadované plochosti nebo rovinnosti.

Jelikož tři přilehlé plochy, a to dvě boční plochy a spodní plocha řezné vložky dosedají na boční opěrné stěny a spodní opěrnou stěnu kapsy pro uložení řezné vložky, tak přesné umístění řezné vložky v kapse pro uložení řezné vložky, a v důsledku toho i přesné umístění provozního řezného břitu bude záviset na stupni plochosti či rovinnosti ploch řezné vložky.

Jedním přístupem, který je používán pro vyřešení problému přesného stanovení umístění provozního řezného břitu, je broušení ploch řezné vložky.

Jiný přístup spočívá v konstrukci kapsy pro uložení řezné vložky se třemi opěrnými body na spodní opěrné stěně, přičemž dva opěrné body jsou na jedné ze dvou přilehlých bočních opěrných stěn, a jeden opěrný bod je na další jedné ze dvou přilehlých bočních opěrných stěn.

Pro odborníka z dané oblasti techniky je zcela zřejmé, že používání pojmu „opěrný bod neznamená geometrický bod, • · • · · · který nemá žádný rozměr, avšak spíše fyzikální bod, který má malou plochu, jejíž velikost musí být stanovena s požadovanou přesností.

Ještě další používaný přístup spočívá v konstrukci řezné vložky tak, že opěrné body jsou uspořádány na plochách řezné vložky namísto na opěrných stěnách kapsy pro uložení řezné vložky. Tento přístup je obzvláště přitažlivý, neboť je mnohem výhodnější z hlediska nákladů, než ostatní přístupy.

Na jedné straně není vyžadováno broušení ploch řezné vložky, přičemž je na druhé straně vyžadováno provádět méně operací strojního obrábění při výrobě kapsy pro uložení řezné vložky.

Při uplatňování tohoto třetího přístupu byly obecně využívány dva způsoby. U jednoho způsobu je využíváno plochých opěrných ploch, ležících v jedné rovině, jak je popsáno například v patentovém spise US 5 441 370, přičemž u druhého způsobu je používáno zaoblených výstupků, jak je popsáno například v patentovém spise US 6 126 366.

Řešení podle patentového spisu US 5 441 370 má nevýhodu v tom, že opěrné plochy stále ještě vyžadují vysoký stupeň povrchové plochosti a rovinnosti za účelem správného vymezení místa provozního řezného břitu.

Řešení podle patentového spisu US 6 126 366 má nevýhodu v tom, že zaoblené výstupky vytvářejí cosi jako výřezy. To znamená, že tyto výstupky mohou být vyráběny pouze s využitím dělených lisovnic.

• · • · · · • · · · • ·

Podstata vynálezu

Úkolem předmětu tohoto vynálezu je proto vyvinout řeznou vložku s opěrným uspořádáním, provedeným z hlediska odstranění shora uvedených nevýhod tak, že pokud bude řezná vložka namontována v řezném nástroji, tak bude staticky uchycena prostřednictvím jasně definovaného tříbodového opěrného uspořádání, přičemž bude mít velmi přesně umístěný provozní řezný břit.

V souladu s předmětem tohoto vynálezu byla proto vyvinuta vyměnitelná řezná vložka pro využití u řezného nástroje, obsahující:

horní plochu, spodní plochu a množinu bočních ploch, ležících mezi spodní plochou a horní plochou, přičemž každá boční plocha protíná horní plochu v horním břitu, jehož alespoň jeden úsek představuje řezný břit, množinu rohových bočních ploch, přičemž každá boční plocha leží mezi první rohovou boční plochou a druhou rohovou boční plochou, zahloubení v alespoň jedné boční ploše, přičemž zahloubení je umístěno pod horní hranou a má první a druhé protilehlé boční hrany a horní hranu mezi nimi, první a druhou malou boční plochu, přiléhající k zahloubení, přičemž alespoň část první malé boční plochy vybíhá od první boční hrany k první rohové boční ploše, a alespoň část druhé malé boční plochy vybíhá od druhé boční hrany ke druhé rohové boční ploše, přičemž alespoň část první • · • · · malé boční plochy a alespoň část druhé malé boční plochy jsou ploché a neleží v jedné rovině, přičemž alespoň část první malé boční plochy vybíhá směrem ven od první rohové boční plochy k první boční hraně, a alespoň druhé malé boční plochy se svažuje směrem ven od druhé rohové boční plochy ke druhé boční hraně.

První malá boční plocha a druhá malá boční plocha mají s výhodou každá část, hraničící na horní hraně zahloubení.

První a druhá malá boční plocha se s výhodou svažují směrem ven od spodní plochy směrem k horní ploše.

První a druhá malá boční plocha jsou s výhodou shodné.

Řezná	vložka má s výhodou čtyři	boční plochy.
Každá zahloubením	ze čtyř bočních ploch	je s	výhodou	opatřena
Boční shodné.	plochy z množiny bočních ploch	j sou s	výhodou
První	a druhá malá opěrná	plocha	j sou s	výhodou

broušeny.

V souladu s dalším aspektem předmětu tohoto vynálezu byl dále rovněž vyvinut řezný nástroj, mající kapsu pro uložení řezné vložky s uloženou shora popsanou řeznou vložkou, přičemž kapsa pro uložení řezné vložky obsahuje spodní stěnu a přiléhající zadní stěnu a boční stěnu, vybíhající obecně směrem vzhůru od spodní stěny, přičemž zadní a boční stěny ♦ · • · · · • · · · β

jsou opatřeny zadními a bočními dotykovými hranami, přičemž jedna zadní nebo boční dotyková hrana se opírá o řeznou vložku v prvním a druhém opěrném bodě, umístěných na první a druhé boční hraně zahloubení v alespoň jedné boční ploše řezné vložky.

Řezná vložka má s výhodou čtyři boční plochy.

Každá ze čtyř bočních ploch je s výhodou opatřena zahloubením, přičemž zadní dotyková hrana dosedá na řeznou vložku v prvním a druhém opěrném bodě, umístěných na první a druhé boční hraně jedné boční plochy, přičemž boční dotyková hrana dosedá na řeznou vložku ve třetím opěrném bodě, umístěném na první boční hraně přilehlé boční plochy.

Boční plochy z množiny bočních ploch jsou s výhodou shodné.

První a druhá malá boční plocha mají s výhodou každá část, hraničící na horní hraně zahloubení.

První a druhá malá opěrná plocha jsou s výhodou broušeny.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude v dalším podrobněji objasněn na příkladech jeho konkrétního provedení, jejichž popis bude podán s přihlédnutím k přiloženým obrázkům výkresů, kde:

• · · · obr. 1 znázorňuje perspektivní pohled na první provedení řezné vložky podle tohoto vynálezu;

obr. 2 znázorňuje boční nárysný pohled na řeznou vložku podle obr. 1;

obr. 3 znázorňuje pohled v řezu na řeznou vložku podle obr. 1 a podle obr. 2, přičemž řez je veden podél čáry III-III z obr. 2;

obr. 4 znázorňuje perspektivní pohled na druhé provedení řezné vložky podle tohoto vynálezu;

obr. 5 znázorňuje perspektivní pohled na třetí provedení řezné vložky podle tohoto vynálezu;

obr. 6 znázorňuje perspektivní pohled na řeznou vložku s alternativním tvarem zahloubení;

obr. 7 znázorňuje perspektivní částečný pohled na kapsu pro uložení řezné vložky v řezném nástroji se zde uchycenou řeznou vložkou podle tohoto vynálezu;

obr. 8 znázorňuje perspektivní částečný pohled na kapsu pro uložení řezné vložky v řezném nástroji, určenou pro uchycení řezné vložky podle tohoto vynálezu;

obr. 9 znázorňuje částečný pohled v řezu na kapsu pro uložení řezné vložky se zde uchycenou řeznou vložkou, jak je znázorněno na obr. 7, přičemž řez je veden podél čáry IX-IX z obr. 7;

• · ···· ·· ··· · « <

• * • · na drážkovací podle tohoto obr. 10 znázorňuje perspektivní pohled frézu, ve které jsou usazeny řezné vložky vynálezu; a obr. 11 znázorňuje perspektivní pohled na čelní frézu, ve které jsou usazeny řezné vložky podle tohoto vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Na vyobrazeních podle obr. 1 až obr. 3 je znázorněna vyměnitelná otočná řezná vložka 20 podle prvního provedení předmětu tohoto vynálezu.

Řezná vložka 20 má obecně čtvercový tvar, přičemž má horní plochu 22, spodní plochu 24 a čtyři v podstatě shodné boční plochy 26, ležící mezi horní plochou 22 a spodní plochou 24 . Každá boční plocha 26 protíná horní plochu 22 v horním břitu 28.

Předmět tohoto vynálezu se týká opery neboli uložení řezné vložky 20 v řezném nástroji, takže se netýká konkrétního tvaru řezného břitu. Proto nebude tvar řezného břitu v dalším podrobněji popisován, přičemž bude pouze zdůrazněno, že alespoň úsek horního břitu 28 představuje řezný břit.

Řezná vložka 20 má čtyři rohové boční plochy 30, přičemž každá boční plocha 26 leží mezi dvěma rohovými bočními plochami 30.

··««

·♦ ♦ ··

Jelikož čtyři boční plochy 26 jsou v podstatě stejné, bude konstrukce bočních ploch 26 popsána s ohledem pouze na jednu boční plochu 26, přičemž je zcela pochopitelné, že popsaná konstrukce je uplatnitelná u všech čtyř bočních ploch 2 6.

Takže boční plocha 26 je opatřena zahloubením 32 . Toto zahloubení 32 je umístěno pod horním břitem 2 8, to znamená, že neprotíná horní břit 28 . Zahloubení 32 je umístěno obecně ve středu na boční ploše 26 vzhledem k rohovým bočním plochám 30 . Zahloubení 32 má mezní hranu na boční ploše 26 definovánu prostřednictvím dvou protilehlých bočních hran 34 a horní hrany 36, spojující boční hrany 34.

Boční plocha 2 6 je opatřena odlehčovací plochou 38, přiléhající k hornímu břitu 28. Zbytek boční plochy 26 mezi odlehčovací plochou 38 a spodní plochou 24 je rozdělen na dvě rovinné nebo ploché malé boční plochy 40. Výrazem rovinný nebo plochý se rozumí pokud možno nej rovnější plocha, které lze dosáhnout při uvažování výrobních tolerancí. Takže pokud jsou obecně řezné vložky podle tohoto vynálezu vyráběny pouze s pomocí lisování a slinování, potom lze očekávat, že malé boční plochy 40 budou méně rovinné, než by tomu bylo tehdy, pokud by tyto malé boční plochy 40 byly po lisování a slinování broušeny.

Každá malá boční plocha 40 je rozdělena na horní část 42, přiléhající k odlehčovací ploše 38, a na spodní část 44, probíhající od horní části 42 ke spodní ploše 24.

Horní část 42 a spodní část 44 jsou odděleny prostřednictvím pomyslné přímky 45, znázorněné čárkovanou čarou. Horní ·· ···* • · · · · · • · <

• · 1 ·· ·· » · · ► · · · ·· ·· část 42 a spodní část 44 dané malé boční plochy 40 leží ve stejné rovině, jelikož daná malá boční plocha 40 je plochá.

Horní části 42 vybíhají směrem ven od příslušných rohových bočních ploch 30, přičemž se stýkají v uprostřed umístěném spoji 46, který se nalézá mezi odlehčovací plochou 38 a zahloubením 32.

Každá spodní část 44 vybíhá směrem ven od příslušné rohové boční plochy 30 k příslušné boční hraně 34 zahloubení 32.

Jak je znázorněno na vyobrazení podle obr. 2, tak pohled v řezu na obr. 3 je veden podél čáry III-III, která protíná boční hrany 34 na každé straně zahloubení 32 v bodech P. Na obr. 3 je znázorněna přímka L, procházející dvěma body P, která se shoduje s čarou řezu III-III podle obr. 2.

Jak zde lze vidět, tak každá malá boční plocha 40 (a tím rovněž ekvivalentně každá odpovídající horní část 42 a spodní část 44) se svažuje směrem ven od přidružené rohové boční plochy 30 k přidružené boční hraně 34, která svírá ostrý úhel a s přímkou L. Velikost úhlu a závisí na konstrukci řezné vložky 20. U nezávazného příkladného provedení má úhel a velikost 0,6°.

Jak bude podrobněji popsáno v dalším v souvislosti s uchycením řezné vložky 20 v kapse pro uložení řezné vložky v řezném nástroji, tak body P představují opěrné body mezi řeznou vložkou 20 a kapsou pro uložení řezné vložky.

•φ φφφφ * φφφφ • · φ φφ φφ φφφφ

V souladu se shora popsaným provedením pak každá malá boční plocha 40 má část, a to zejména horní část 42, hraničící na horní hraně 36 zahloubení 32. Jak lze dále vidět na vyobrazení podle obr. 2, tak se malá boční plocha £0 svažuje směrem ven od spodní plochy 24 směrem k horní ploše 22. Rovněž dva malé boční plochy 40 každé boční plochy 26 jsou shodné.

Na vyobrazení podle obr. 4 je znázorněna řezná vložka 20 podle druhého provedení předmětu tohoto vynálezu.

V souladu s tímto provedením je každá spodní část 44 rozdělena na dvě dílčí části, a to na horní dílčí část 48 a na spodní dílčí část 50. Tyto dvě dílčí části 48 a 50 se stýkají ve spoji 52.

Horní části 42 podle druhého provedení předmětu tohoto vynálezu mají stejné vlastnosti, jako horní části 42 podle prvního provedení. To znamená, že horní části 42 vybíhají směrem ven od příslušných rohových bočních ploch 30, přičemž se stýkají v uprostřed umístěném spoji 46, který se nalézá mezi odlehčovací plochou 38 a zahloubením 32.

Horní dílčí části 4 8 podle druhého provedení předmětu tohoto vynálezu mají stejné vlastnosti jako spodní části 44 u prvního provedení. To znamená, že každá horní dílčí část 48 vybíhá směrem ven od příslušné rohové boční plochy 30 k příslušné boční hraně 34 zahloubení 32.

Takže řez, vedený horní dílčí částí 48, bude mít tvar, znázorněný na vyobrazení podle obr. 3. Je zcela jasné, že obě • ·>1 φ

• 4

·« 94 * 9 9 9

4 ·« * 9 9 9 * · ♦ « ·· ># • S 9994 9 9 8

9 8 »49 · • » 9 »

8 99 horní dílčí části 4 8 každé boční plochy 26 jsou ploché, přičemž neleží v jedné rovině.

V souladu s druhým provedeni předmětu tohoto vynálezu budou opěrné body P ležet na bočních hranách 34 v blízkosti horních dílčích částí 48 . Na rozdíl od prvního provedení mohou mít spodní dílčí části 50 jakoukoliv požadovanou geometrii, přičemž není nutno, aby byly ploché, nebo ploché a nikoliv v jedné rovině.

Na vyobrazení podle obr. 5 je znázorněna řezná vložka 20 podle třetího provedení předmětu tohoto vynálezu.

V souladu s tímto provedením pak řezná vložka 20 má horní dílčí části 48 a spodní dílčí části 50, které mají stejné vlastnosti, jako u druhého provedení. Avšak každá boční plocha 26 řezné vložky 20 podle třetího provedení má odlehčenou plochu 52 v blízkosti horního břitu 28, která směřuje k horním dílčím částem 48 a k horní hraně 36, která může mít jakoukoliv požadovanou geometrii.

U tří shora pospaných provedení řezné vložky 20 se zahloubení 32 rozprostírá ke spodní ploše 24.

Na vyobrazení podle obr. 6 je znázorněno uzavřené zahloubení 54, které může být využito jako alternativní forma zahloubení u předmětu tohoto vynálezu. Uzavřené zahloubení 54 se nerozprostírá ke spodní ploše 24. ^Je tedy zcela jasné, že uzavřené zahloubení 54 může být využito společně s kterýmkoliv ze tří shora popsaných provedení řezné vložky 20.

·· ····

4«

Pozornost bude nyní věnována vyobrazení podle obr. 7 až obr. 11.

Řezný nástroj 56, jako je například drážkovací fréza 58 nebo čelní fréza 60, je opatřen kapsami 62 pro uložení řezných vložek 20, ve kterých jsou v souladu s předmětem tohoto vynálezu uloženy a uchyceny řezné vložky 20.

Každá kapsa 62 pro uložení řezné vložky 20 obsahuje spodní stěnu 64 a přiléhající zadní stěnu 66 a boční stěnu 68, které vybíhají obecně směrem vzhůru od spodní stěny 64 . Zadní stěna 66 a boční stěna 68 jsou opatřeny příslušně zadní dotykovou hranou 7 0 a boční dotykovou hranou 72.

Pokud je řezná vložka 20 uchycena v kapse 62 pro uložení řezné vložky 20 (viz obr. 8 a obr. 9), tak se zadní dotyková hrana 70 opírá o řeznou vložku 20 v prvním opěrném bodě Pl a ve druhém opěrném bode P2, které jsou umístěny na bočních hranách 34 ' zahloubení 32 ' boční plochy 26' v blízkosti zadní stěny 66, přičemž boční dotykové hrana 72 se opírá o řeznou vložku 20 ve třetím opěrném bode P3, umístěném na boční hraně 34.' ' zahloubení 32' ' boční plochy 26 se dvěma čarama v blízkosti boční stěny 68.

Nejsou zde uváděny žádné odkazy na způsob upevnění řezné vložky 20 v kapse 62 pro uložení řezné vložky 20, jelikož nejde o znak předmětu tohoto vynálezu.

Na obrázcích výkresů je znázorněn průchozí otvor 74. v řezné vložce 20, stejně jako závitový otvor 76 ve spodní stěně 74 kapsy 62 pro uložení řezné vložky 20. Pro odborníka • · • · · · • · · · z dané oblasti techniky je zcela zřejmé, že tyto otvory 74 a 76 jsou určeny pro uložení šroubu pro upevnění řezné vložky 20 v kapse 62 pro uložení řezné vložky 20. Kromě toho je nutno poznamenat, že lze použít i jiná upevňovací uspořádání, jako jsou například upínky, páky a čepy.

Přestože byl předmět tohoto vynálezu shora popsán s určitým stupněm konkrétnosti, je zcela pochopitelné, že mohou být prováděny různé jeho alternativy a modifikace, aniž by došlo k odchýlení se z rozsahu a myšlenky vynálezu, jak jsou uvedeny v následujících patentových nárocích.

Je nutno například zdůraznit, že přestože byly shora uváděny řezné vložky ze slinutého karbidu, je předmět tohoto vynálezu stejně dobře uplatnitelný i pro keramické řezné vložky.

Dále je rovněž nutno zdůraznit, že předmět tohoto vynálezu není nikterak omezen pouze na řezné vložky, které mají obecně čtvercový tvar, jak je znázorněno na obrázcích výkresů. Opěrné uspořádání pro řezné vložky prostřednictvím zahloubení na bočních plochách s plochými plošnými částmi na obou stranách zahloubení, které neleží v jedné rovině, lze stejně dobře uplatnit pro obdélníkovité a trojúhelníkovité řezné vložky a obecně pro řezné vložky, které mají tvar mnohoúhelníka.

Claims

I 15

PAT E N T 0 V É NÁROKY 1. X Bezná vložka pro využití u řezného nástroje, obsahující • horní plochu, spodní plochu a množinu bočních ploch,

ležících mezi spodní plochou a horní plochou, přičemž každá boční plocha protíná horní plochu v horním břitu, jehož alespoň jeden úsek představuje řezný břit, množinu rohových bočních ploch, přičemž každá boční plocha leží mezi první rohovou boční plochou a druhou rohovou boční plochou, zahloubení v alespoň jedné boční ploše, přičemž zahloubení je umístěno pod horní hranou a má první a druhé protilehlé boční hrany a horní hranu mezi nimi, první a druhou malou boční plochu, přiléhající k zahloubení, přičemž alespoň část první malé boční plochy vybíhá od první boční hrany k první rohové boční ploše, a alespoň část druhé malé boční plochy vybíhá od druhé boční hrany ke druhé rohové boční ploše, přičemž alespoň část první malé boční plochy a alespoň část druhé malé boční plochy jsou ploché a neleží v jedné rovině, přičemž alespoň část první malé boční plochy vybíhá směrem ven od první rohové boční plochy k první boční hraně, a alespoň druhé malé boční plochy

se svažuje směrem ven od druhé rohové boční hraně. boční plochy ke druhé 2. Řezná vložka podle nároku 1, vyznačuj í c í s e t í m , že první malá boční

• · · · • · · · · · • · · · · plocha a druhá malá boční plocha mají každá část, hraničící na horní hraně zahloubení.

• ·· · • * · · ·

3. Řezná vložka podle nároku 1, v y z n a č u jící se t í m , že první a druhá malá boční plocha se svažují směrem ven od spodní plochy směrem k horní ploše. 4. Řezná vložka podle nároku 1, v y z n a č u jící se t í m , že první a druhá malá boční plocha jsou shodné. 5. Řezná vložka podle nároku 1, v y z n a č u jící se t í m , že řezná vložka má čtyři boční plochy. 6. Řezná vložka podle nároku 5, v y z n a č u jící se t í m , že každá ze čtyř bočních ploch je opatřena zahloubením. 7. Řezná vložka podle nároku 1, v y z n a č u jící se t í m , že boční plochy z množiny bočních ploch jsou shodné. 8. Řezná vložka podle nároku 1, v y z n a č u jící se t í m , že první a druhá malá

opěrná plocha jsou broušeny.

9. Řezný nástroj, mající kapsu pro uložení řezné vložky s uloženou řeznou vyznačuj ící vložkou podle tím, že nároku

1, s e • · • · · · • · · · • · ·· kapsa pro uložení řezné vložky obsahuje spodní stěnu a přiléhající zadní stěnu a boční stěnu, vybíhající obecně směrem vzhůru od spodní stěny, přičemž zadní a boční stěny jsou opatřeny zadními a bočními dotykovými hranami, přičemž jedna zadní nebo boční dotyková hrana se opírá o řeznou vložku v prvním a druhém opěrném bodě, umístěných na první a druhé boční hraně zahloubení v alespoň jedné boční ploše řezné vložky.

10. Řezný nástroj podle nároku 9, vyznačuj í c í se tím, že řezná vložka má čtyři boční plochy. 11. Řezný nástroj podle nároku 10, vyznačuj í c í se tím, že každá ze čtyř

bočních ploch je opatřena zahloubením, přičemž zadní dotyková hrana dosedá na řeznou vložku v prvním a druhém opěrném bodě, umístěných na první a druhé boční hraně jedné boční plochy, přičemž boční dotyková hrana dosedá na řeznou vložku ve třetím opěrném bodě, umístěném na první boční hraně přilehlé boční plochy.