CZ20023332A3 - Způsob stanovení koncentrace v tekutém vzorku a zařízení k jeho provádění - Google Patents

Description

Vynález se vztahuje na zařízení pro stanovení koncentrace substance obsažené v tekutině a zejména, ale nikoliv výlučně, na zařízení pro stanovení koncentrace glukosy v krvi nebo v intersticiální tekutině.

Dosavadní stav techniky

Prostředky pro stanovení koncentrací glukosy v krvi mají neocenitelný význam pro diabetiky, a to zejména takové prostředky¹, které mohou používat samotní pacienti k monitorování vlastních hladin glukosy a přijímat tak odpovídající dávky insulinu. Z toho vyplývá, že v uvedených prostředcích je velmi důležitým faktorem přesnost stanovení, protože zjištěná nesprávná hodnota by mohla vést k podání nesprávně zvolené dávky insulinu, což by mohlo být pro pacienta velmi škodlivé.

Častým jevem u všech v praxi používaných systémů pro stanovení' glukosy v krvi je, že alespoň 'Část zařízení, tj. část přicházející do styku se vzorkem krve je část určená pro jedno použití. To znamená, že je zvláště důležité, aby cena zejména všech částí určených pro jedno použití byla co nejmenší, protože uživatel jich při potřebném pravidelném užívání spotřebuje velké množství.

Ze známých zařízení pro stanovení glukosy se v současnosti dává přednost přístrojům používajících elektrochemické způsoby stanovení ve srovnání se staršími způsoby kolorimetrickými. Princip uvedeného stanovení spočívá

9

9

99 99 obecně v tom, že se měří elektrický proud mezi dvěma částmi detektoru nazývanými jako pracovní a referenční část detektoru. Pracovní část detektoru obsahuje elektrodu, na kterou je nanesena vrstva enzymového reagenčního prostředku, který obsahuje enzym a sloučeninu umožňující přenos elektronů, Při vložení potenciálu na uvedené části detektoru dochází ke generaci proudu přenosem elektronů ze stanovované substance (substrát enzymu) přes enzym a k povrchu elektrody. Velikost vzniklého proudu je úměrná jak velikosti plochy detektorové části tak koncentraci glukosy ve zkoumaném vzorku. Protože povrch pracovní detekční části je známý, velikost proudu by měla být úměrná koncentraci glukosy.

V oboru je známé, že neúplné překrytí pracovní části detektoru vzorkem krve vede k nepřesným výsledkům, protože účinný povrch detekční části je snížený. K řešení výše uvedeného problému byly navržené různé způsoby, dva z nich jsou popsané v U.S. 5628890 a v U.S. 5582697. Oba uvedené způsoby jsou založené na jednosměrném vedení toku přes povrch detekčního proužku a u obou dochází k iniciaci stanovení detekcí přítomnosti tekutiny na elektrodě nebo na detekční části umístěné ve směru toku v pracovní části detektoru.

Problém spojený s nedostatečným množstvím tekutého vzorku a následkem toho nedostatečným překrytím pracovní části detektoru tekutinou je možné samozřejmě snížit zmenšením velikosti pracovní části detektoru. Nicméně malá plocha pracovní části detektoru vede k větší variabilitě získaných výsledků.

Autoři vynálezu mají na zřeteli, že stejně .tak jako nedostatečné překrytí pracovní části detektoru k nepřesným výsledkům může docházet i následkem případných defektů při • 4 · 4 · · · · 4 · · · • · výrobě detekčních proužků určených pro výše uvedená zařízení a z náhodných poškození pracovní části detektoru například uživatelem. Autoři vynálezu si uvědomují, že jediný praktický způsob jak dosud řešit výše uvedený problém je zajistit přesnost reprodukčního způsobu použitého k výrobě detekčních proužku na nejvyssi možnou úroveň a spoléhat na příslušnou kontrolu kvality.

Podstata vynálezu

Cílem předloženého vynálezu je alespoň zčásti odstranit výše uvedené nevýhody a prvním aspektem vynálezu je, že poskytuje způsob stanovení koncentrace substance obsažené v tekutém vzorku který zahrnuje: použití měřícího zařízení obsahující pracovní část detektoru, druhou pracovní část detektoru, a referenční část detektoru; aplikaci uvedeného tekutého vzorku do uvedeného měřícího zařízení; měření elektrického proudu v každé detekční části, který je úměrný koncentraci stanovované substance ve vzorku tekutiny; srovnání velikosti elektrického proudu generovaného v každé z pracovních částí detektoru a zjištění diferenční hodnoty; zjištění, zda se jedná o chybné měření na základě srovnání uvedené diferenční hodnoty s předem zjištěnou mezní hodnotou.

Z výše·uvedeného popisu je zřejmé, že způsobem podle vynálezu se efektivně měří proud závislý na koncentraci stanovované sgbstance dvakrát, a výsledky obou měření se vzájemně porovnají ke kontrole výsledků. ,

Vynález je zvláště vhodný v souvislosti s elektrochemickými stanoveními, ve kterých složka jejíž koncentrace se má stanovit, například glukosa v krvi, reaguje se složkou na pracovních částech detektoru, například

0 0 0

0 0 · «· 00 • 0 ·

• · · * • · « Φ

0 00 s enzymovým reagenčním prostředkem, za tvorby nosičů náboje a tím tvorby elektrického proudu úměrného koncentraci stanovované složky v tekutině.

Dále, měřící zařízení použité ve výše uvedeném způsobu )Vé 3 ' y Jí α z-u j -Lk^-L j. vxaouii j-yoy vynálezu, a druhým aspektem vynálezu je zařízení pro stanovení koncentrace substance obsažené v tekutém vzorku, kde uvedené zařízení obsahuje referenční část detektoru a pracovní část detektoru určenou pro generaci nosičů náboje v množství úměrném koncentraci stanovované substance v tekutém vzorku; kde uvedené zařízení dále ještě obsahuje druhou pracovní část detektoru určenou rovněž pro generaci nosičů náboje v množství úměrném koncentraci stanovované substance v tekutém vzorku.

Jak je zřejmé, v měřícím zařízení podle vynálezu se srovnávají proudy procházející dvěma pracovními částmi detektoru, kde uvedené proudy vyplývají z tvorby nosičů náboje a uvedené srovnání poskytuje indikaci chybného měření v případě kdy uvedené dva proudy jsou příliš rozdílné, tj. když hodnota proudu v jedné části detektoru se příliš liší od hodnoty proudu odvozené od hodnoty proudu zjištěné v druhé části detektoru. Uvedený způsob umožňuje nejen detekci stavu, kdy jedna z částí detektoru není správně pokrytá tekutým vzorkem, ale umožňuje rovněž detekci případu, kdy v jedné části detektoru vznikla chyba při výrobě nebo jestliže jedna část detektoru byla po výrobě poškozená, protože za těchto okolností i při úplném pokrytí pracovních částí detektoru se poškození jedné části detektoru projeví anomální hodnotou proudu v této části.

Jediný typ defektu nebo poškození v zařízení podle vynálezu který nemusí být vždy rozpoznaný je ten, kdy ♦ « · poškození postihuje ve stejném rozsahu obě pracovní části detektoru. Nicméně takový defekt je logicky méně pravděpodobný než defekt postihující jednu pracovní část detektoru a uvedené uspořádání proto znamená zlepšení vůči současnému stavu v oboru. V praxi je možné výše uvedenou pravděpodobnost \ Jj- J A —> -k- C⁷ f? Γ7 *! 4- Ί jijjs.j.cílícíc ζ,ά z.diicíÁoarelnou. V každém případe vynalez nem omezený jen na případ, kdy zařízení obsahuje pouze dvě pracovní části detektoru, a pracovník zkušený v oboru může zvolit uspořádání s třemi nebo více pracovními částmi detektoru aby se dále snížila pravděpodobnost, že by všechny části byly ovlivněné stejným defektem.

Při charakterizaci vynálezu jiným způsobem, vynález poskytuje uspořádání které pro danou celkovou pracovní plocha detektoru a tím pro minimální daný objem vzorku umožňuje detekci nedostatečné plnění nebo defektů nebo poškození pracovní části detektoru, kde uvedené uspořádání spočívá v rozdělení plochy pracovní části detektoru na dvě plochy.

Některé nebo všechny části detektoru mohou tvořit integrální část integrovaného zařízení. Nicméně je výhodné, aby alespoň pracovní části detektoru byly umístěné na snimatelném detekčním prvku. Při charakterizaci vynálezu tímto způsobem je dalším aspektem vynálezu, že poskytuje detekční člen pro měření koncentrace substance obsažené v tekutém vzorku který obsahuje základní člen uvedené detekční části opatřený dvěma pracovními částmi detekční části, kde každá pracovní detekční část má uspořádání umožňující generaci nosičů náboje v poměru úměrném koncentraci uvedené substance v tekutém vzorku.

Výhodné je, aby základní člen byl rovněž opatřený referenční částí detektoru.

* 4 *

V 4

Pracovníci v oboru ocení skutečnost, že vynález poskytuje měřící zařízení které se samo kontroluje z hlediska správného použití, pro případ poškození a pro případy některých defektů při výrobě. Tato skutečnost je zvláště prospěšná v souvislosti se zařízením jehož detektorové části tvoří samostatný detekční prvek, protože takovým typickým detekčním prvkem může být hromadně vyráběný detekční proužek, například proužek pro stanovení koncentrace glukosy v krvi. Takové proužky by mohly najít uplatnění u ležících pacientů, u kterých není předpoklad, že by vždy zacházeli s těmito proužky s dostatečnou péčí a tak vždy zabránily jejich případnému poškození. Ve výhodném provedení vynálezu tedy snímatelný detekční prvek obsahuje detekční proužek pro jedno použití.

Protože podle vynálezu je možné rozpoznat poškozený nebo defektní detekční proužek a vyřadit jej, přesnost konečného výsledku a tím potenciální bezpečnost pro uživatele již není dále výhradně závislá na přesnosti výroby a správném a pečlivém použití. Alespoň pokud jde o poslední uvedená hlediska, výhodná provedení podle vynálezu poskytují další opatření ke spolehlivému provedení ve srovnání se známými uspořádáními těchto zařízení. Ačkoliv samozřejmě není žádoucí vyřazovat mnoho detekčních proužků, v mnoha případech to má větší význam než kdyby došlo k získání chybných výsledků.

Uvedené dvě pracovní části detektoru mohou být uspořádané tak, aby to bylo výhodné z hlediska zařízení, nebo ve výhodném provedení vynálezu, na detekčním prvku. Zařízení nebo detekční prvek mohou mít uspořádání umožňující volný tok tekutého vzorku přes pracovní části detektoru. Výhodnější však je, když tok tekutého vzorku je omezený způsobem, při kterém je vedený v podstatě jednosměrně napříč pracovními částmi detektoru.

to* to*

Zvláště výhodné je, když obě pracovní části detektoru jsou uspořádané za sebou ve směru toku tekutiny. Toto uspořádání zajišťuje, že jedna z detekčních částí je vždy zcela pokrytá vzorkem ještě předtím než dojde k pokrytí části > » » lA > 4— 1 m 4-1 O y-x Ί Π W 1 X 7 —I . mlít-f d vxm ^xxiuLiiuj y-χ WX Λ ri ys Λ -¼ ' ys-rxrt ýx »»i Λ »ΊΛ -ι 1 Α X .·—i 1 r w« Λ b κ* 1 Ρ 4“ 4

IC lllbJ L f 11 _L I^.ÍIL^11C lLLO_Ld_z Λ. pUTíLytL obou detekčních částí bylo použito malé množství tekutiny a dále že každá detekční část byla pokrytá jen částečně, ale stejným množstvím vzorku. I kdyby se výše uvedené malé riziko zdálo být přijatelné, je nutné ocenit, že uspořádání podle vynálezu umožňuje mnohem větší flexibilitu v umístění detekčních částí než to umožňují známá zařízení přičemž ještě poskytují ochranu vůči použití nedostatečného objemu tekutého vzorku nebo jinému nesprávnému použití zařízení nebo jeho poškození. Nejvýhodněji jsou obě pracovní detekční části umístěné z hlediska směru toku za referenční detekční částí.

Proudy generované v obou pracovních detekčních částech nemusí být srovnatelné přímo, např. v případě kdy jsou rozdílné, a v tomto případě je měřící zařízení výhodně aplikované k aplikaci příslušných hmotností a získaná měření v jedné nebo v obou částech se pak normalizují na aplikovanou hmotnost. Jako diferenční hodnotu je pak možné použít prostý aritmetický rozdíl mezi normalizovanými proudy. Výhodně však obě detekční části jsou ze stejného materiálu a alternativně ale výhodně kromě toho mají obě pracovní detekční části stejnou plochu. Výhodné tedy je, aby obě pracovní detekční části byly v podstatě totožné. To umožňuje, že diferenční parametr zahrnuje při zjišťování, zda bylo provedené spolehlivé měření k určení koncentrace stanované substance, přímé srovnání odpovídajících proudů v detekční části.

Mezní hodnotu použitou ke zjištění nepřesného měření je • 0 • · * « » * • 0 t 0 · * · • 0 0 · 00 00 • * · • » 0 ·

00 možné zvolit podle okolností. Obvykle se mezní hodnota zvolí empiricky jako hodnota zvolená na základě vlastní variability výrobního procesu, požadované přesnosti výsledků, atd.

V určitém rozsahu zde existuje přímý vztah mezi přesností kterou lze docílit nastavením nízké prahové hodnoty a podílem vyřazených měření z důvodů příliš velké odchylky. Mezní hodnotu je tedy možné výhodné nastavit například na hodnotu při které nedojde u pacienta spoléhajícího na získané výsledky při podávání insulinu k žádnému poškození.

Uvedený diferenční parametr může být ve formě absolutní hodnoty, např. ve formě rozdílu mezi proudy v každé detekční části, ale výhodně je to bezrozměrná hodnota, například procentuální hodnota velikosti proudu vztažené k jednomu nebo k druhému z měřených proudů.

Výhodně se proudy měří po předem určeném čase, ačkoliv to není nezbytně nutné.

Skutečná hodnota proudu, která se použije k výpočtu koncentrace stanovované substance může být hodnota proudu jen v jedné z pracovních detekčních částí, ale výhodně se použije jejich kombinace, např. jejich součet nebo průměr obou hodnot. Tím se docílí další výhody spočívající ve využití maximální účinné pracovní plochy, což dále přispívá ke zvýšení přesnosti získaných výsledků.

Ve zvláště výhodném provedení vynálezu vynález poskytuje zařízení pro stanovení koncentrace glukosy v krvi, ve kterém dvě pracovní detekční části a referenční detekční část jsou umístěné na detekčním proužku pro jedno použití.

Popis obrázků na připojených výkresech • » * ♦ * v • · ·« ·«

Výhodné provedení vynálezu, které je však pouze příkladem provedení vynálezu, je níže popsané pomocí obrázků na připojených výkresech kde:

x je nený detekčního proužku podle vynálezu;

Na obr.2 je znázorněné uspořádání uhlíkových spojů připravených na základním členu;

na obr.3 je znázorněná izolační vrstva nanesená na proužek;

na obr.4 je znázorněná vrstva tvořená enzymovým reagenčním prostředkem;

na obr.5 je znázorněná vrstva tvořená adhezivem;

na obr.6 je znázorněná vrstva hydrofilního filmu;

na obr.7 je znázorněná krycí vrstva proužku;

na obr.8 je záznam výsledků bez použití způsobu podle vynálezu; a na obr.9 je obdobný záznam jako na obr.8 ale s použitím způsobu podle vynálezu.

Na obr.l je znázorněný podlouhlý polyesterový proužek 2 který tvoří základ detekčního proužku pro stanovení koncentrace glukosy ve vzorku krve. Základní člen 2 je znázorněný samostatně i když praxi se připravují hromadně a po

0·« • 00

0 ukončení procesu se uspořádání těchto proužků vyřezává z hromadně připraveného primárního produktu.

Na obr.2 je znázorněné uspořádání spojů vytvořených uhlíkovou černí v tomto případě nanesených na základní člen sítotiskem, i když je mozne použit kazdy vhodný způsob nanášení známý v oboru. Vrstva uhlíku tvoří čtyři zřetelně oddělené oblasti, které jsou vzájemně elektricky izolované. První spoj £ tvoří na distálním konci elektrodu 4b referenční/srovnávací detekční části. Spoj 4 vede po délce členu k proximálnímu konci, kde tvoří svorku pro připojení 4a. Druhý a třetí spoj 6 a 8 tvoří na svých distálních koncích elektrody 6b a 8b obou pracovních detekčních částí a odpovídající svorky pro připojení 6a, 8a na svých proximálních koncích. Čtvrtá plocha pokrytá uhlíkem tvoří jednoduchý spojovací můstek 10 určený k uzavření obvodu ve vhodném měřícím zařízení a jeho zapnutí při správném vložení detekčního proužku do zařízení.

Na obr.3 je znázorněná další vrstva která se nanáší rovněž sítotiskem. Tato vrstva je tvořená ve vodě nerozpustnou izolační maskou 12,. ve které je vymezené okénko nad elektrodami 4b, 6b, 8b a které tak určuje velikost exponovaného uhlíku a tím oblast, ve které vrstva obsahující enzymový reagenční prostředek 14 (obr.4} je ve styku s uhlíkovými elektrodami. Velikost a tvar okénka jsou zvolené tak, že uvedené dvě elektrody 6b a 8b mají na sobě enzymovou náplast přesně stejné velikosti. To znamená, že při daném potenciálu bude v přítomnosti vzorku krve každou pracovní detekční částí procházet teoreticky stejný elektrický proud.

Enzymová vrstva, v tomto provedení reagenční vrstva 14 obsahující glukosaoxidasu (obr.4), je nanesená přes masku 12 a · » to to to ···· · • to·· to··· ···· ·* ·« toto toto «· «to tím rovněž prostřednictvím okénka v masce na elektrody 4b, 6b, 8b a tvoří tak referenční/srovnávací detekční část a dvě pracovní detekční části. Pak se na proužek nanese vrstva adheziva o síle vrstvy 150 pm která má strukturu znázorněnou na obr.5. Uvedená struktura je na obr.5 ve srovnání 5 předcházejícími znázorněními pro objasnění zvětšená. Znázorněné tři samostatné plochy adheziva 16a, 16b, 16c společně mezi sebou vymezují prostor tvořící komoru pro vzorek 18. '

Distální konec proužku se pak převrství hydrofilním filmem 20 který je rozdělený na dvě pole, kde uvedený film je uchycen pomocí adhezivní vrstvy 16. První pole tohoto filmu má funkci upravit komoru pro vzorek 18 do formy tenkého kanálu do kterého působením kapilarity vniká tekutý vzorek a je uvedeným kanálem vedený. Konečná vrstva, kterou je chránící krycí páska 22 z plastické hmoty je znázorněná na obr.7, kde uvedená páska má na svém distálním konci transparentní část 24. To umožňuje uživateli okamžitou informaci o tom, zda proužek již byl použit, a rovněž umožňuje orientační vizuální kontrolu zda bylo na proužek aplikované dostatečné množství krve.

Níže následuje popis použití proužku. Detekční proužek se vsune do'měřícího zařízení. Pomocí můstku 10 se v zařízení uzavře obvod a zařízení se automaticky zapne. Měřící zařízení rovněž obsahuje kontakty k připojení svorek 4a, 6a, 8a umístěných na proužku. Pomocí měřícího zařízení se mezi srovnávací/referenční detekční část a každou z dvou pracovních detekčních částí vloží prostřednictvím výše uvedených svorek pro připojení potenciál 400 mV.

Pak se na distální konec proužku vnese kapka krve. Prostřednictvím kapilárních sil dojde k nasátí krve do komory • to ♦ » · · ««·· · ···* · · · v · · · · pro vzorek 18 a krev překryje srovnávací/referenční detekční část a dvě pracovní detekční části.

Po předem určené době se změří proud procházející každou pracovní detekční částí a oba výsledky měření se porovnají. Jestliže se liší o více než 10 %, na měřícím přístrojí se zobrazí údaj oznamující chybné měření a zkouška se musí opakovat. Jestliže jsou oba výsledky v rámci uvedené 10% odchylky, oba proudy se v přístroji uloží a program je převede na koncentraci glukosy která se zobrazí na LCD.

K znázornění prospěšných vlastností umožněných předloženým vynálezem byl provedený porovnávací pokus. V tomto pokusu byly na detekční proužky aplikované kapky krve ve zvyšujících se celkových objemech od 1 do 2 mikrolitrů ve stupních po 0,2 mikrolitrech, kde krev obsahovala vždy stejnou koncentraci glukosy a každý zvolený objem byl aplikován 8krát. Byl změřený a zaznamenaný proud procházející každou z pracovních detekčních částí. Výsledky jsou uvedené v tabulce 1 připojené níže k popisu vynálezu.

V první části výše uvedeného pokusu byly oba proudy jednoduše sečteny čímž došlo k simulaci jedné pracovní detekční části mající plochu odpovídající spojení obou částí. Získané výsledky jsou znázorněné na obr.8.

V druhé části výše uvedeného pokusu bylo provedeno nejprve srovnání obou proudů. Pouze v případě, kdy se lišily o méně než 10 % byly sečtené a bylo s nimi dále zacházené jako s platnými výsledky. Hodnoty které se lišily o více než 10 % byly z hodnocení vyloučené. Výsledky získané pomocí této druhé Části pokusu jsou znázorněné na obr.9.

« • * « » ·» « ·* ·« • « · • · » • · 9 9 • 9 «9

Ze získaných výsledků je okamžitě zřejmé, že druhý soubor výsledků je významně přesnější, t j . vykazuje menší variabilitu výsledků. Dále, na základě skutečnosti že v praktickém provedení obě pracovní detekční části poskytnou vzájemně konsistentní výsledky pouze v případě, kdy obě detekční části jSOU plné překryté, druhý soubor výsledků je rovněž významně správnější než první, protože lze bezpečně předpokládat, že soubor zahrnutý k získání výsledků obsahuje pouze údaje dosažené při plném pokrytí obou pracovních detekčních částí.

Jak je zřejmé z výhodného provedení vynálezu, vynález umožňuje detekci a vyloučení těch zkoušek, ve kterých došlo k aplikaci nedostatečného množství vzorku na detekční proužek, tj. zkoušek, ve kterých byl proužek nesprávně použitý. Podobně vynález umožňuje detekci a vyloučení detekčních proužků které nevyhovují buď z hlediska poškození nebo z důvodů poškození při výrobě.

Pracovníkům v oboru bude zřejmé, že provedení popsaná výše je možné v rámci vynálezu modifikovat různými způsoby. Vynález je možné například použít ke stanovení každé vhodné substance v libovolné tekutině, a nejen tedy glukosu v krvi. Dále, pracovní detekční části nemusí být na detekčním proužku, ale mohou tvořit součást integrovaného zařízení. Rovněž diferenční parametr 10 % použitý v provedení vynálezu popsaném výše je čistě příkladný, a je možné zvolit každou jinou vhodnou hodnotu tohoto parametru.

• 4 ¹ « · • · • ·♦

Tabulka 1

objem	pracovní	pracovní	%	kontrola [	bez
(pl)	část 1	,část 2 í	rozdíly .	chybného	kontroly
	(μΑ)	(μΑ)		postupu	chybného
		7.			postupu
1	7.07	0.00	-706900		7.Q7
1	6.94	5.98	-16.2175732		12.92
1	5.53	0.01	92050		5.54
1	6-99	7.09	1,42393909	14.09	14.09
1	7.34	7,02	-4.59016393	14,35	14.35
1	7.16	6.79	-5.49792078	13.94	13.94
1	7,01	3.47	-102.13441		10.48
1	7.07	5.69	-24.2578605		12.77
1.2	7.18	4.54	-58.2286847		11.72
1.2	7.00	6.78	-3.35055351	13-78	13.78
1.2	7.Q9	1.79	-297.032475		8.88
1.2	6.31	0.00	-157550		6.31
1.2	6.78	6.79	0.11788977	13.56	13.56
1.2	6.95	6.59	-5.4029443	13.53	13.53
1.2	6.62	6.28	-5.36795158	12.89	12.89
1.2	7.23	3.78	-91.2721502		11.01
1.4	7.16	6.90	-3.76811594	14.06	14.06
1.4	7.14	6.94	-2.88184438	14.08	14.08
1.4	7.17	7.02 .	-2.13675214	14.19	14,19
1.4	7.02	6.01	-1,5918958	13.93	13.93
1.4	6.95	6.91	-0.5788712	13.86	13.B6
1-4	6-93	6.88	-0.72674419	13.81	13.81
1.4	7.09	6.92	-2.4566474	14.01	14.01
1.4	7,25	7.40	2.02702703	14.65	14,65
1.6	7.808	6.59	-18.4825493		14,40
1.6	6.774	6.589	-2.80770982	13.36	13.36
1.6	6.928	6.904	-0.34762457	13.83	13.83

• ·* · • · · • · * · · · · • · ···-· ·· • · · · · · · ·

Tabulka 1 (pokračováni)

1.6	6.892	6.453	-6.80303735	13.35	13.35
1.6	7.087	7.314	3.10363686	14.40	14.40
l.S	7,257	6.947	-4.46235785	14.20	14.20
1.6	6.501	6.306	-3.09229305	12-81	12.81
1.6	6.811	6.755	-0.82901554	13.57	13.57
1.8	7.145	6.536	-9.31762546	13,68	13.68
1.8	7.021	6.612	-6.18572293	13.63	13.63
1.8	6.917	6,828	-1,30345636	13.75	13.75
1.8	6.971	6,78	-2.81710914	13.75	13.75
1.8	7.016	6.941	-1.08053595	13.96	13.96
1, B	6.977	7.179	2.8137623«	14.16	14.16
1.8	6.946	6.794	-2.23726828	13.74	13-74
1.8	7.203	7.183	-0.27843519	14.39	14.39
2	7.145	6.536	-9.31762546	13.68	13.68
2	7.021	6,621	-6.18572293	13.63	13.63
2	6.917	6.828	-1.30345636	13.75	13.75
2	6.971	6.78	-2.81710914	13.75	13.75
2	7.016	6.941	-1.08053595	13.96	13.96
2	6,977	7.179	2.81376236	14.16	14.16
2	6.946	6.794	-2.23726818	13.74	13,74
2	7.203	7.183	Ό.27843519	14.39	14.39

· 9 9 · « 9 9 9 *9 9*99 9 9 9 9 9 « 999 9 99 9 9 99 9

99 99 99 «β 9·

Claims (23)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob stanovení koncentrace substance v tekutém vzorku vyznačující se tím, že zahrnuje:

   opatření měřícího zařízení majícího pracovní detekční část, druhou pracovní detekční část a referenční detekční část; aplikaci tekutého vzorku do uvedeného měřícího zařízení; změření elektrického proudu v každé detekční části který je úměrný koncentraci výše uvedené substance ve vzorku tekutiny; srovnání elektrických proudů vzniklých v každé z pracovních detekčních částí pro zjištění diferenčního parametru; a zjištění chybného stanovení jestliže diferenční parametr převyšuje předem stanovenou mezní hodnotu.
2. 2. Způsob podle nároku lvyznačující se tím, že uvedené pracovní detekční části jsou umístěné na snímatelném detekčním prvku.
3. 3. Způsob podle nároku 2vyznačující se tím, že uvedená referenční detekční část je umístěná na uvedeném snímatelném detekčním prvku,
4. 4. Způsob podle nároku 1, 2 nebo 3vyznačující se tím, že každá z uvedených pracovních detekčních části generuje nosiče náboje v množství úměrném koncentraci výše uvedené substance obsažené v tekutém vzorku.
5. 5. Způsob podle kteréhokoli z předcházejících nároků.

   vyznačující se tím, že zahrnuje měření proudu v každé detekční Části po předem stanovené době.

   • · • · · * · 4 • ♦ · · · · * · · V · • · * · · · · · · « * φ ·· ·♦ ·· »· 44 *·
6. 6. Zařízení pro stanovení koncentrace substance v tekutém vzorku vyznačující se tím, že uvedené zařízení obsahuje referenční detekční část a pracovní detekční část pro generaci nosičů náboje v množství úměrném koncentraci uvedené substance v tekutém vzorku; a kde uvedené zařízení dále obsahuje druhou pracovní detekční část rovněž určenou pro generaci nosičů náboje v množství úměrném koncentraci uvedené substance v tekutém vzorku.
7. 7. Zařízení podle nároku 6vyznačující se tím, že je uspořádané tak, že tok tekuté vzorku je omezený na v podstatě jednosměrný tok přes uvedené pracovní detekční části.
8. 8. Zařízení podle nároku 7vyznačující se tím, že uvedené pracovní detekční části jsou vzájemně uspořádané za sebou ve směru toku.
9. 9. Zařízení podle nároku 7 nebo 8vyznačující se tím, že uvedené pracovní detekční části jsou obě uspořádané ve směru toku za referenční detekční částí.
10. 10. Zařízení podle kteréhokoli z nároků 6 až 9 vyznačující se tím, každá z uvedených detekčních částí má stejnou plochu.
11. 11. Zařízení podle nároku 10 vyznačující se tím, že uvedené pracovní detekční části jsou v podstatě totožné.
12. 12. Zařízení podle kteréhokoli z nároků 6 až 11 vyznačující se tím, že uvedené pracovní • « · · · 4 · · · · « ♦ ·· · · ·· · · 4 · · ·· ·· »4 *4 ·« ·· detekční části jsou umístěné na snímatelném detekčním prvku.
13. 13. Zařízení podle nároku 12 vyznačující se tím, že uvedený snímatelný detekční prvek obsahuje detekční proužek pro jedno použití.
14. 14. Zařízení podle kteréhokoli z nároků 6 až 13 vyznačující se tím, že je uspořádané tak, že měření uvedených proudů se provádí po předem určené době.
15. 15. Detekční prvek pro stanovení koncentrace substance v tekutém vzorku vyznačující se tím, že obsahuje:

    základní člen; a dvě pracovní detekční části umístěné na základním členu, kde každá z uvedených pracovních detekčních částí je uspořádaná tak aby generovala nosiče náboje v množství úměrném koncentraci uvedené substance v tekutém vzorku.
16. 16. Detekční prvek podle nároku 15 vyznačující se tím, že dále obsahuje referenční detekční část.
17. 17. Detekční prvek podle nároku 15 nebo 16 vyznačující se tím, že je uspořádaný tak, že tok tekutého vzorku je omezený na v podstatě jednosměrný tok přes uvedené pracovní detekční části.
18. 18. Detekční prvek podle nároku 17 vyznačuj ící se tím, že uvedené pracovní detekční části jsou vzájemně uspořádané za sebou ve směru toku.

    0 0 * · • 0 00

    0 0 ·· »·
19. 19. Detekční prvek podle kteréhokoli z nároků 15 až 18 vyznačující se tím, že uvedený základní člen dále obsahuje referenční detekční část a obě pracovní detekční části jsou uspořádané ve směru toku za referenční detekční částí.
20. 20. Detekční prvek podle kteréhokoli z nároků 15 až 19 vyznačující se tím, každá z uvedených pracovních detekčních částí má stejnou plochu.
21. 21. Detekční prvek podle nároku 20 vyznačující se tím, že uvedené pracovní detekční části jsou v podstatě totožné.
22. 22. Detekční prvek podle kteréhokoli z nároků 15 až 21 vyznačující se tím, že obsahuje detekční proužek pro jedno použití.
23. 23. Zařízení nebo detekční prvek podle kteréhokoli z nároků 6 až 22 vyznačující se tím, že uvedené pracovní detekční části obsahují elektrochemické elektrody.