CZ20022416A3 - Zařízení pro řízení prostřihu látky a zařízení pro prostřih látky u šicího stroje - Google Patents

Description

Vynález se týká zařízení šicího stroje, řídícímu nastavení prostřihu látky, a k zařízení, určenému pro prostřih této látky k vytvoření knoflíkové dírky v obrobku.

Dosavadní stav techniky

Šicí stroj k vytváření knoflíkových dírek je obecně znám jako šicí stroj k vytvoření knoflíkové dírky v látce (obrobku) a k jejímu obšití. Šicí stroj k vytváření a obšívání knoflíkových dírek je vybaven nožem a přijímačem nože, které jsou vertikálně umístěné naproti sobě v blízkosti jehly šicího stroje.

Knoflíkové dírky mohou mít podobu knoflíkové dírky s očkem, vytvořené spojením kulatého očka (část očka) a přímého otvoru (přímá část), a přímé knoflíkové ·dírky v podobě přímého otvoru (přímá část).

Nůž k vytvoření knoflíkové dírky s očkem má např. takový tvar, že čepel v podobě kapky k vytvoření části očka a přímá čepel k vytvoření přímé části jsou vzájemně spojeny, nůž k vytvoření přímé knoflíkové dírky má podobu přímé čepele. Knoflíková dírka je vytvořena tak, že nůž je přiložen a přitisknut proti látce, uložené na přijímači nože, a proti přijímači nože.

• · • · · ·

jejich obšívání. řídícím panelu knoflíkové dírky

Na výkresu

Šicí stroj na obšívání knoflíkových dírek obsahuje celé množství uložených dat v databázi předloh, vztahujícím se k velikosti a tvaru knoflíkové dírky a nejrůznějších stehů na Obsluha šicího stroje zade prrslusna data na a šicí stroj následně vytvoří a obšije příslušným způsobem.

je znázorněn datový soubor databáze předloh k vytváření knoflíkových dírek - je zde uvedeno devět předloh, z nichž do každé může být uloženo 1 až 7 údajů.

Datová položka 1 slouží k zadání tvaru nože k vykrojení části očka knoflíkové dírky s očkem. Z výkresu 36(a) je zřejmé, že velikost části očka E je dána šířkou ew a délkou el - kombinace obou rozměrů je uložena v podobě tabulky z výkresu 36(b) v databázi předloh. Má-li být vytvořena knoflíková dírka s očkem, bude datová položka 1 obsahovat jednu z číslic 1 až 5, má-li být vytvořena přímá knoflíková dírka, bude datová položka 1 obsahovat číslici 0.

Datové položky 2 až 6 uvádí počet stehů a délku 'všech částí knoflíkové dírky s očkem z obrázku 36 (c) . Datová položka 2 (viz výkres 36(d)) uvádí přesněji-délku knoflíkové dírky (ml), datová položka 3 uvádí počet stehů (ln) v přímé 4 uvádí počet stehů (en) v části očka, délku nože (ls) v přímé části a datová (es) v části očka. Datová položka 7 uvádí volbu předchozího nože k prostřižení látky před vytvořením knoflíkové dírky a volbu dalšího nože k prostřižení látky po vytvoření knoflíkové dírky.

časti, datová položka datová položka 5 uvádí položka 6 délku nože

Podstata vynálezu

Typy a provedením oděvů je dána celá řada tvarů knoflíkových dírek. Proto je při vytváření knoflíkové dírky o jiném tvaru nezbytné v zásadě vyměnit nůž a přijímač nože. Dokonce i pouze v případě změny délky přímé části je nutné použít nůž a přijímač nože o odpovídající délce. Výměna nožů a přijímačů nožů si tedy v celém výrobním procesu vyžádá značnou dobu a značné úsilí.

V některých případech je navíc šicí stroj k vytváření a obšívání knoflíkových dírek používán i k vytváření dalších otvorů, např. otvoru v límci pro vsunutí květiny. V případě otvoru pro květinu je vytvořen otvor v podobě části očka bez přímé části anebo v podobě přímé knoflíkové dírky. V každém případě je nutné vyměnit nůž i přijímač nože výše popsaným způsobem jako při změně typu a délky knoflíkové dírky.

Vzhledem k výše uvedeným problémům je cílem tohoto vynálezu vyvinout zařízení šicího stroje řídící nastavení prostřihu látky a zařízení určené pro prostřih této látky, kterým je možné vytvářet knoflíkové dírky různého typu a délky bez výměny nože k prostřihu látky a bez výměny přijímače nože.

Vzhledem k výše uvedeným problémům (viz výkresy 1 - 16) je první aspekt tohoto vynálezu zaměřen k zařízení šicího stroje (10) řídícímu nastavení prostřihu látky (50) k vytvoření knoflíkové dírky v obrobku a k obšití knoflíkové dírky v obrobku v podobě prostředků k prostřihu tkaniny (60) včetně nože k prostřihu tkaniny (61) s nožem k prostřihu • · · ·

• · * · · · · · • · · · · · fc • · «99 9 β« # 9 části očka (61a) knoflíkové dírky s očkem (92) s částí očka a přímou částí (91) a přijímačem nože (62), umístěným proti noži k prostřihu tkaniny, k řízení průběhu vytváření knoflíkové dírky s očkem v obrobku s použitím nože k prostřihu části očka a noze k prostřihu přímé části prostřihnutím látky pohybem nože k prostřihu látky, vedeným vertikálně vzhledem k přijímači nože, k řízení průběhu prostřihu přímého otvoru (93) v obrobku prostřednictvím pouze nože k prostřihu přímé části, jehož součástí je paměťový prostředek (RAM 52, EEPROM 53) k uložení množství řídících dat k vytvoření knoflíkové dírky a stehu k obšití knoflíkové dírky, přičemž k řídícím datům patří datová položka o délce (ml - lc) knoflíkové dírky, datová položka o délce stehu (ml) k obšití knoflíkové dírky, činnost prostředků k prostřihu tkaniny je dále řízena na základě řídících dat.

Provoz zařízení šicího stroje řídícího nastavení prostřihu látky podle prvního aspektu tohoto vynálezu probíhá tak, že knoflíková dírka s očkem může být v obrobku vytvořena použitím nože k prostřihu očka i nože k prostřihu přímé části na základě řídících dat včetně údajů o délce knoflíkové dírky a údajů o délce stehu k obšití knoflíkové dírky. Při pohybu nože k prostřihu přímé části směrem k zadnímu konci přímé části k následnému prostřihu obrobku je tedy možná změna délky přímé části knoflíkové dírky s očkem bez výměny nože a přijímače nože.

Řízení celého procesu může navíc probíhat tak, že přímou část lze na obrobku prostřihnout s použitím pouze nože k prostřihu přímé části na základě řídících dat včetně údajů o délce knoflíkové dírky a údajů o délce stehu k obšití knoflíkové dírky. Při pohybu nože k prostřihu přímé části • ·

‘..5 směrem k zadnímu konci přímé části k následnému prostřihu obrobku je tedy možná změna délky přímé části knoflíkové dírky s očkem bez výměny nože a přijímače nože.

	ΓΊο 1 0 Ť Q v*. J	ΙΙΙ'Ο' i i	použít nůž k pros	třihu	T 4- 1^· T T X T /1 -Lcxejs-jy včlenit:	Γ1ΟΣΘ
k	prostřihu	části	očka s částí	očka	a přímou	částí
k	prostřihu	části	očka knoflíkové	dírky	s očkem a	nože
k	prostřihu	přímé	části a zadat údaje 0	délce knoflíkové

dírky’ a údaje o délce stehu k obšití knoflíkové dírky jako samostatné hodnoty. V některých případech je obšití dírky zakončeno zapošívacím stehem, kterým je zpevněn a .spojen počátek a konec obšití a je tak zabráněno jeho třepení. V některých případech, kdy je například přímá část knoflíkové dírky s očkem umístěna mezi oběma těmito body, vyžaduje poloha přímé části umístění jehly v části bez obrobku (prostřižená a otevřená část), čímž je zhoršena možnost zapošití. Zadáním údajů o délce knoflíkové dírky je však možné zabránit umístění přímé části do polohy mezi počátečním a koncovým bodem obšití. Tak lze předejít i nedostatečnému obšití.

Druhý aspekt tohoto vynálezu se vztahuje k zařízení šicího stroje, řídícímu nastavení prostřihu látky podle prvního aspektu tohoto vynálezu, přičemž k řídícím datům patří údaje (lc) o změně délky přímé části knoflíkové dírky s očkem při vytváření knoflíkové dírky s očkem pomocí nože k prostřihu části očka a nože k prostřihu přímé části.

Pomocí zařízení řídícího nastavení prostřihu látky podle druhého aspektu tohoto vynálezu lze dosáhnout stejných výsledku jako v případě prvního aspektu. Navíc při prostřihu knoflíkové dírky s očkem nožem k prostřihu části očka a nožem

..*6 i

9-9 k prostřihu přímé části, kdy je posléze nůž k prostřihu přímé části posunut k zadnímu konci přímé části k následnému provedení prostřihu obrobku na základě údaje o změně délky přímé části knoflíkové dírky s očkem, může být přímá část knoflíkové dírky s očkem prodloužena na základě údaje o změně délky přímé části. Takto je následně možné vytvářet knoflíkové dírky různých typů a tvarů bez výměny nože a přijímače nože.

Třetí aspekt tohoto vynálezu se vztahuje k zařízení šicího stroje, řídícímu nastavení prostřihu látky podle prvního anebo druhého aspektu tohoto vynálezu, přičemž při prostřihu přímého otvoru v obrobku pouze pomocí nože k prostřihu přímé části a údaje (1c) o změně délky přímého otvoru patří k řídícím datům údaj (cc) o změně polohy, při níž má být prostřižen přímý otvor ve směru délky stehu k obšití knoflíkové dírky.

Pomocí zařízení řídícího nastavení prostřihu látky podle třetího aspektu tohoto vynálezu lze dosáhnout stejných výsledku jako v případě prvního a druhého aspektu. Navíc je možné zadat údaje o změně polohy, v níž má být vytvořen přímý otvor ve směru délky stehu k obšití knoflíkové dírky. Je tedy možné vytvořit přímý otvor ve volitelné poloze vzhledem ke stehu k obšití knoflíkové dírky a navíc zadat údaje o změně délky přímého otvoru. Je tedy možné volitelně měnit délku přímého otvoru a vytvářet knoflíkové dírky různých typů a tvarů bez výměny nože a přijímače nože.

Čtvrtý aspekt tohoto vynálezu se vztahuje k zařízení šicího stroje, řídícímu nastavení prostřihu látky podle prvního aspektu tohoto vynálezu, přičemž k řídícím datům • '· ··· · '· '· *

patří údaj (ma) o délce nože k prostřihu části očka, údaj (mb) o délce nože k prostřihu přímé části a údaj (mc) o vzdálenosti mezi nožem k prostřihu části očka a nožem k prostřihu přímé části.

Pomocí zařízení řídícího nastavení prostřihu látky podle čtvrtého aspektu tohoto vynálezu lze dosáhnout stejných .výsledku jako v případě prvního aspektu a navíc lze snadno specifikovat tvar nože k prostřihu tkaniny. Při vytváření knoflíkové dírky s očkem pomocí nože k prostřihu látky může navíc řídící zařízení snadno vypočítat délku obrobku ve zbylé části, která není prostřižena nožem k prostřihu části očka ani nožem k prostřihu přímé části, a délku následného prostřihu s použitím pouze nože k prostřihu přímé části. Takto je následně možné zvýšit efektivnost práce při vytváření knoflíkové dírky.

Pátý aspekt tohoto vynálezu se vztahuje k zařízení šicího stroje, řídícímu nastavení prostřihu látky podle prvního aspektu tohoto vynálezu, přičemž k řídícím datům patří údaj volby (ss) pro volbu způsobu vytvoření knoflíkové dírky s očkem v obrobku při použití nože k prostřihu části očka a nože k prostřihu přímé části anebo způsobu vytvoření přímého otvoru v obrobku pouze při použití nože k prostřihu přímé části.

Pomocí zařízení řídícího nastavení prostřihu látky podle pátého aspektu tohoto vynálezu lze dosáhnout stejných výsledku jako v případě prvního aspektu. Navíc je možné zadat údaj volby (ss) pro volbu způsobu vytvoření knoflíkové dírky s očkem v obrobku při použití nože k prostřihu části očka a nože k prostřihu přímé části anebo přímého otvoru v obrobku ί · · ».····· · * » ο· · · · ···· φβ &ββ» »* «« pouze při použití nože k prostřihu přímé části. Takto je tedy možné snadno vytvořit knoflíkovou dírku s očkem anebo přímý otvor. Například v případě prostřihu přímého otvoru není nutná výměna nože k prostřihu látky podle tvaru přímého otvoru.

Šestý aspekt tohoto vynálezu se vztahuje k zařízení šicího stroje, řídícímu nastavení prostřihu látky podle prvního aspektu tohoto vynálezu, přičemž k řídícím datům patří údaj o zdvíhací výšce (výška nože při chodu na prázdno) nože k prostřihu tkaniny anebo přijímače nože, který se při vytváření knoflíkové dírky v obrobku vertikálně pohybuje.

Pomocí zařízení řídícího nastavení prostřihu látky podle šestého aspektu tohoto vynálezu lze dosáhnout stejných výsledku jako v případě prvního aspektu. Navíc je možné zadat údaj o zdvíhací výšce nože k prostřihu tkaniny anebo přijímače nože, který se při vytváření knoflíkové dírky v obrobku vertikálně pohybuje. Při zadání údaje, který téměř odpovídá tloušťce obrobku, lze tedy míru zdvihu nože k prostřihu tkaniny anebo přijímače nože minimalizovat a tak zkrátit dobu cyklu vytváření knoflíkové dírky.

Sedmý aspekt tohoto vynálezu se vztahuje k zařízení šicího stroje, řídícímu nastavení prostřihu látky podle prvního aspektu tohoto vynálezu, jehož další součástí jsou prostředky (operační panel 59) ke změně obsahů řídících dat.

Pomocí zařízení řídícího nastavení prostřihu látky podle sedmého aspektu tohoto vynálezu lze dosáhnout stejných výsledku jako v případě prvního aspektu a navíc jsou zde k dispozici prostředky ke změně obsahů řídících dat. Změnou >‘9?

Obsahů řídících dat je takto možné vytvářet knoflíkové dírky odpovídající různým specifikacím.

Vzhledem k výše uvedeným problémům (viz výkresy 18 až 24) je osmý aspekt tohoto vynálezu zaměřen k zařízení šicího stroje (200) řídícímu nastavení prostřihu látky (50) k vytvoření knoflíkové dírky v obrobku a k obšití knoflíkové dírky -v obrobku, jehož součástmi jsou:

prostředky k prostřihu látky včetně nože k prostřihu látky s nožem k prostřihu části očka (očkový nůž 101b) k vytvoření části očka (90) knoflíkové dírky s očkem (92) s částí očka a přímou částí (91), nožem k prostřihu přímé části (přímý nůž 102b) k vytvoření přímé části a přijímačem nože (rovný přijímač nože 160 anebo stupňový přijímač nože 167), umístěným vertikálně proti noži k prostřihu tkaniny, s částí pro příjem očkového nože (160b), do které má být vsunut nůž k prostřihu části očka, a s částí pro příjem přímého nože (160c) , do které má být vsunut nůž k prostřihu přímé části;

vodící prostředky prostřihu látky (vodící prostředky přijímače nože 170) pohonu nože k prostřihu látky anebo přijímače nože ve vertikálním směru, takže nůž a přijímač nože se vzájemně přibližují a vzdalují;

prostředky prostřihu látky, které slouží při přiblížení nože k prostřihu látky a přijímače nože a po vsunutí nože do přijímače nože k prostřižení obrobku, čímž je vytvořena knoflíková dírka;

přičemž přinejmenším jednu část z dvojice nože k prostřihu části očka a nože k prostřihu přímé části lze posunout do první polohy, v níž je nůž vsunut do přijímače nože a může tak prostřihnout obrobek, a do druhé polohy, v níž nůž není do přijímače nože vsunut; a • »·· součásti nože k prostřihu části očka anebo nože k prostřihu přímé části jsou prostředky posunutí (pneumatický válec 110, pružina 108) k posouvání nože mezi první a druhou polohou.

Podle osmého aspektu tohoto vynálezu lze pomocí prostředků posunutí přinejmenším jednu část z dvojice nože k prostřihu části očka a nože k prostřihu přímé části posouvat mezi první polohou, v níž je nůž vsunut do přijímače nože a může prostřihnout obrobek, a mezi druhou polohou, v níž nůž není do přijímače nože vsunut, čímž lze vytvořit knoflíkové dírky různého typu.

Přijímač nože je například zkonstruován tak, část pro příjem očkového nože a část pro příjem přímého nože mají plochý povrch. V případě, že prostředky posunutí má být posunuta pouze část pro příjem očkového nože, může být knoflíková dírka s očkem vytvořena při umístění nože k prostřihu části očka v první poloze a přímá knoflíková dírka může být vytvořena při umístění nože k prostřihu části očka ve druhé poloze. V případě, že má být posunut pouze nůž k prostřihu přímé části, může být knoflíková dírka s očkem vytvořena při umístění nože k prostřihu přímé části v první poloze a k vytvoření otvoru pro květinu může být použit pouze nůž k prostřihu části očka při umístění nože k prostřihu přímé části ve druhé poloze. Je-li možné posunout oba nože, je možné vytvořit tři typy otvorů: knoflíkovou dírku s očkem, přímou knoflíkovou dírku a otvor v podobě očka. Z uvedeného vyplývá, že lze vytvořit různé typy knoflíkových dírek bez výměny nože k prostřihu látky.

‘-‘li

Tak jako v sedmnáctém aspektu tohoto vynálezu - a jsouli dále k dispozici prostředky posunuti (např. posuvné rameno 14), schopné posunout prostředky prostřihu látky paralelně vzhledem k obrobku, v němž má být vytvořena přímá část knoflíkové dírky s očkem - lze kromě funkcí a účinku osmého aspektu tohoto vynálezu provést navíc prostřižení obrobku při posouvání prostředků prostřihu látky relativně vzhledem k obrobku bez výměny nože k prostřihu látky. Takto je možné vytvořit knoflíkové dírky o různých délkách.

Například z obrázků 22 a 23 je zřejmé, že devátý aspekt tohoto vynálezu se vztahuje k zařízení šicího stroje určenému k nastavení prostřihu látky podle osmého aspektu tohoto vynálezu, přičemž rovný přijímač nože (160), s částí pro příjem očkového nože a částí pro příjem přímého nože, umístěnými v téměř stejné horizontální rovině, a stupňový přijímač nože (161) s částí pro příjem očkového nože a částí pro příjem přímého nože, umístěnými v odlišných horizontálních rovinách, mohou být upraveny jako přijímače nože, přičemž jeden z těchto přijímačů je připraven pro použití.

Podle devátého aspektu tohoto vynálezu mohou být rovný přijímač nože i stupňový přijímač nože seřízeny jako přijímače nože. V důsledku toho je zvýšena možnost voleb. Například také v případě, kdy lze posouvat pouze nůž k prostřihu části očka, pouze část očka lze vytvořit použitím stupňového přijímače nože s takovým schůdkem, že část pro příjem očkového nože je blíže k samotnému noži. Takto je možné vytvořit tři typy knoflíkových dírek: knoflíkovou dírku s očkem, přímou knoflíkovou dírku a pouhé očko. Ά naopak v případě, kdy lze posouvat pouze nůž k prostřihu přímé části, ·· »'··· '·· ·· ·· ···· • · b · » · · · «

lze použitím stupňového přijímače nože s takovým schůdkem, že přijímač přímého nože je blíže samotnému nože, vytvořit také tři typy knoflíkové dírky: knoflíkovou dírku s očkem, přímou knoflíkovou dírku a pouhé očko.

Pokud není požadováno pouze vytvoření části očka, je přednostní použití rovného přijímače nože, schopného dostatečně vytvořit knoflíkovou dírku s očkem způsobem stupňového přijímače nože.

Například z obrázku 27 je zřejmé, že desátý aspekt tohoto vynálezu se vztahuje k zařízení šicího stroje k nastavení prostřihu látky podle devátého aspektu tohoto vynálezu, jehož další součástí je paměťový prostředek (RAM 52) k uložení množství řídících dat k vytvoření knoflíkové dírky a stehu k obšití knoflíkové dírky;

řídící data včetně údaje volby typu knoflíkové dírky (datová položka

10) k volbě z následujících možností: vytvoření knoflíkové dírky s očkem pomocí rovného přijímače nože a nože k prostřihu látky, vytvoření přímého otvoru pomocí rovného přijímače nože anebo stupňového přijímače nože a pouze přímé části nože k prostřihu látky, vytvoření knoflíkové dírky s očkem s použitím stupňového přijímače nože a nože k prostřihu látky a vytvoření části očka s pomocí pouze stupňového přijímače nože a pouze nože k prostřihu části očka; a řídící prostředek (CPU 54) k řízení vodících prostředků prostřihu látky a prostředků posunutí v předem dané časové posloupnosti k vytvoření zvoleného typu knoflíkové dírky na základě selekčního údaje volby typu knoflíkové dírky.

»· · · · ·

Podle desátého aspektu tohoto vynálezu je údajem volby typu knoflíkové dírky využíváno možnosti upevnění rovného přijímače nože a stupňového přijímače nože k volbě z následujících možností: vytvoření knoflíkové dírky s očkem s pomocí rovného přijímače nože, nože k prostřihu části očka a nože k prostřihu přímé části nože k prostřihu látky, vytvoření přímého otvoru pomocí rovného přijímače nože anebo stupňového přijímače nože a pouze přímé· části nože k prostřihu látky a vytvoření pouhé části očka pomocí stupňového přijímače nože a pouze části nože k prostřihu očka. Lze tedy vytvořit požadovanou knoflíkovou dírku pomocí vodících prostředků k prostřihu látky a prostředků posunutí, řízenými řídícím prostředkem.

V zařízení šicího stroje k nastavení prostřihu látky podle osmého aspektu je pohyb, který má prováděn vodícími prostředky, dále umožňován prvky podle jedenáctého až třináctého aspektu tohoto vynálezu.

Jedenáctý aspekt tohoto vynálezu se přesněji vztahuje k zařízení šicího stroje k nastavení prostřihu látky podle osmého aspektu tohoto vynálezu, přičemž část nože k prostřihu očka je upevněna k patce očkového nože (104), která se otáčí a pohybuje mezi první a druhou polohou.

Např. z obrázků 31 a 32	je zřejmé, že	dvanáctý	aspekt
tohoto vynálezu se vztahuje k	zařízení	šicího	stroje
k nastavení prostřihu látky	podle	osmého	aspektu	tohoto
vynálezu,
přičemž nůž k prostřihu	očka	(očkový	nůž 101b) je
upevněn k patce očkového nože	(304),	která je	přímo posouvána

a pohybuje se mezi první a druhou polohou.

Např. z obrázku 34 je zřejmé, že třináctý aspekt tohoto vynálezu se vztahuje k zařízení šicího stroje k nastavení prostřihu látky podle osmého aspektu tohoto vynálezu, přičemž nůž k prostřihu části očka (očkový nůž 501b)' a nůž k prostřihu přímé části (přímý nůž 502b) jsou upevněné k patce nože k prostřihu látky (otáčivá patka nože 504) a patka nože k prostřihu látky se otáčí tak, že nůž k prostřihu části očka a nůž k prostřihu přímé části se pohybují mezi první a druhou polohou.

Čtrnáctý aspekt tohoto vynálezu se vztahuje k zařízení šicího stroje k prostřihu látky podle osmého aspektu tohoto vynálezu, přičemž nůž k prostřihu části očka je upevněn k-patce očkového nože (104) a pohybem patky očkového nože se pohybuje mezi první a druhou polohou; a dráha odpadu látky (101a, 104a) k odběru odpadu látky v podobě vnitřních části oček, vzniklých vsouváním nože k prostřihu části očka do části pro příjem očkového nože k vytvoření části očka na obrobku z vnitřku nože k prostřihu části očka a z vnějšku patky očkového nože, je vedena tak, aby pohyb nože k prostřihu části očka nebyl blokován; a odpad látky, vedený dráhou odpadu látky, je odváděn do trubice (133), která je spojena s odsavačem (134) a která není spojena s dráhou odpadu látky.

Vytváření oček má vždy za následek vznik odpadu, který je tradičně shromažďován v předem stanovené dráze, spojené s nožem k prostřihu části očka. V případě, kdy je nůž k prostřihu části očka upraven k pohybu mezi první a druhou polohou, je skutečně důležité vybrat dráhu ke shromažďování odpadu.

Podle čtrnáctého aspektu tohoto vynálezu je dráha odpadu látky ke shromažďování odpadu, vzniklého při prostřihu částí očka, vytvořena na vnitřní straně nože k prostřihu části očka a na vnější straně patky očkového nože a je vedena tak, aby pohyb nože k prostřihu části očka nebyl blokován. Je tedy možné shromažďovat odpad látky v takovém místě, aby nebránil pohybu nože k prostřihu části očka. Odpad látky je navíc odváděn z dráhy odpadu do trubice (133), která je spojena s odsavačem (134) a která není spojena s dráhou odpadu látky, takže dochází ke spolehlivému odsávání odpadu. Dráha odpadu látky není s trubicí spojena, to znamená, že dráha ke sběru odpadu látky je v polovině rozdělena. Je proto možné změnit pouze dráhu odpadu na straně nože, odpovídající směru pohybu

nože k prostřihu části	očka,	a to	vytvořením	hranice
z rozdělené části. Podoba	dráhy	odpadu	látky je do	značné
míry volitelná.
Například z obrázku	33 je	zřejmé,	že patnáctý	aspekt

tohoto vynálezu se vztahuje k zařízení šicího stroje určenému pro prostřih látky (400), které je součástí šicího stroje, k vytvoření knoflíkové dírky na obrobku a k vytvoření stehu k obšití knoflíkové dírky, jehož součástí jsou:

prostředky k prostřihu látky včetně nože k prostřihu látky (411) s nožem k prostřihu části očka (412) k vytvoření části očka (90) knoflíkové dírky s očkem (92) s částí očka a přímou částí (91), nožem k prostřihu přímé části (413) k vytvoření přímé části a přijímačem nože, umístěným vertikálně proti noži k prostřihu látky, s částí pro příjem očkového nože (přijímač očkového nože 401) k vsunutí očkového nože a s částí pro příjem přímého nože (přijímač přímého nože 402) k vsunutí přímého nože; a • ·· · • · ··*« '«'« '·· ·· » · * ··»·' · · · ··· · · · · » · · a • · a ♦ a · * » · » ·· ··...... ·· vodící prostředky prostřihu látky,k vertikálnímu vedení nože k prostřihu látky anebo k vertikálnímu vedení přijímače nože, takže se k sobě oba tyto prvky vzájemně přibližují anebo se od sebe vzdalují;

prostředky k prostřihu látky k prostřižení obrobku při přiblížení a vsunutí nože k prostřihu látky do přijímače nože, čímž dojde k vytvoření knoflíkové dírky;

přičemž přinejmenším přijímač očkového nože anebo přijímač přímého nože se může pohybovat do první polohy, v níž je do přijímače nože vsunut nůž k prostřihu látky, a může takto provést prostřižení obrobku, anebo do druhé polohy, v níž nůž k prostřižení látky není vsunut do přijímače nože; a součástí přijímače očkového nože anebo přijímače přímého nože, který může zaujmout první a druhou polohu, jsou prostředky posunutí (pneumatický válce 110, pružina 108) k posouvání mezi první a druhou polohou.

Podle patnáctého aspektu tohoto’ vynálezu se může přinejmenším přijímací část očkového nože anebo přijímací· část přímého nože přijímače nože pohybovat pomocí prostředků posunutí mezi první polohou, v níž je nůž k prostřihu látky vsunut do přijímače nože a může tak prostřihnout obrobek, a druhou polohou, v níž nůž k prostřihu látky není vsunut do přijímače nože. Takto lze vytvořit knoflíkové dírky různých typů.

Nůž k prostřihu látky má například takové provedení, že nůž k prostřihu části očka a nůž k prostřihu přímé části jsou téměř ploché. V případě, kdy se má pohybovat pouze přijímací část očkového nože, může být knoflíková dírka s očkem vytvořena umístěním přijímací části očkového nože do první • · ·'·»· ·· ♦· ··»· « 4 < · 4» 4 « · · « ·*· · · ··«· • · · ♦ · * · · · *· jj ·* ........

polohy a přímá knoflíková dírka může být vytvořena umístěním přijímací části očkového nože do druhé polohy. V případě, kdy se má pohybovat pouze přijímací část přímého nože, může být knoflíková dírka s očkem vytvořena umístěním přijímací části přímého nože do první polohy. K vytvoření otvoru pro květinu lze použít pouze části očka, je-li přijímací část přímého nože umístěna ve druhé poloze. Lze-li pohybovat oběma částmi, je možné vytvořit tři následující typy knoflíkových dírek: knoflíkovou dírku s očkem, přímou knoflíkovou dírku a pouze část očka. Takto tedy lze vytvořit různé typy knoflíkových dírek bez výměny přijímače nože.

Navíc, tak jako v sedmnáctém aspektu tohoto vynálezu, jsou-li součástí zařízení příslušné prostředky posunutí (např. posuvné rameno 14), schopné posouvat prostředky k prostřihu látky vzhledem k obrobku v paralelním směru k prostřižení v obrobku přímé části knoflíkové dírky s očkem, je navíc možné dodatečně prostřihnout obrobek posunutím prostředků k prostřihu látky vzhledem k obrobku bez výměny přijímače nože. Takto tedy lze vytvářet knoflíkové dírky o různých délkách.

V sedmnáctém aspektu tohoto vynálezu lze prostředky posunu posouvat veškeré prostředky prostřihu látky anebo obrobek.

V osmém a patnáctém aspektu tohoto vynálezu může být nůž k prostřihu látky anebo přijímač nože umístěn v horní části zařízení.

Zařízení šicího stroje k prostřihu látky podle patnáctého aspektu tohoto vynálezu může mít takovou úpravu, ·· ··»* •18 že přijímací část očkového nože je upevněna k přijímací patce očkového nože (404) a přijímací patka očkového nože se otáčí tak, aby se mohla pohybovat mezi první a druhou polohou, tak jako například v šestnáctém aspektu tohoto vynálezu.

Stručný přehled obrázků na výkresech

Vynález bude v dalším podrobněji objasněn na příkladech jeho konkrétního provedení, jejichž popis bude podán s přihlédnutím k přiloženým obrázkům výkresů, kde:

obr. 1 znázorňuje pohled z boku na konstrukci částečně vyjmutého šicího stroje podle prvního provedení tohoto vynálezu;

obr. 2 znázorňuje pohled zepředu na konstrukci částečně vyjmutého šicího stroje podle prvního provedení tohoto vynálezu;

obr. 3 znázorňuje pohled zezadu na konstrukci šicího stroje podle prvního provedení tohoto vynálezu;

obr. 4 znázorňuje pohled shora na konstrukci šicího stroje podle prvního provedení tohoto vynálezu;

obr. 5(a) a 5 (b) znázorňují pohledy zepředu a z boku na konstrukci nože k prostřihu látky a přijímače nože (v uvedeném pořadí);

obr. 6 znázorňuje blokový diagram zařízení šicího stroje řídícího nastavení prostřihu látky;

·· ···· ·· ·· • · · · · · · ·· >·«· • · · ·· ···» • · · • · · · ·· ·« obr. 7 znázorňuje tabulku databáze předloh;

obr. 8 (a) a 8(b) znázorňují nákres prostřihu knoflíkové dírky a tabulku s údaji, odpovídajícími noži No. (v uvedeném pořadí);

obr. 9 (a) znázorňuje nákres tvaru stehu k obšití knoflíkové dírky s očkem, obr. 9 (b) znázorňuje tabulku s údaji a obr. 9 (c) znázorňuje nákres tvaru stehu k obšití přímé knoflíkové dírky;

obr. 10 znázorňuje tabulku' paměťových proměnných dat;

obr. 11 znázorňuje nákres operačního panelu;

obr. 12 znázorňuje blokový diagram postupu při vytváření stehu k obšití knoflíkové dírky;

obr. 13 znázorňuje blokový diagram zadávání paměťových proměnných dat;

obr. 14 znázorňuje blokový diagram zadávání dat;

obr. 15 znázorňuje blokový diagram činnosti nože k prostřihu látky;

obr. 16 znázorňuje způsob výpočtu umístění polohy nože;

obr. 17 (a) znázorňuje perspektivní pohled na konstrukci nože k prostřihu látky, obr. 17 (b) znázorňuje perspektivní pohled na konstrukci přijímače nože;

• · · · • ·

obr. 1^ znázorňuje pohled z boku na hlavní konstrukci částečně vyjmutého šicího stroje podle druhého provedení;

obr. 19 znázorňuje pohled zepředu na hlavní konstrukci částečně vyjmutého šicího stroje podle druhého provedení;

obr) 20 znázorňuje nárys jednotky nože šicího stroje z výkresu 18;

obr. 21 znázorňuje bokorys částečně vyjmuté jednotky nože z výkresu 20 a k ní připojeného odsavače;

obr. 22 znázorňuje činnost zařízení k prostřihu látky s jednotkou nože z výkresu 20 v pohledu z boku, (a) znázorňuje fázi zdvihání prvku nože pro vytvoření očka, (b) znázorňuje fázi spouštění prvku nože pro vytvoření očka;

obr. 23 znázorňuje činnost zařízení k prostřihu látky s jednotkou nože z výkresu 20 včetně stupňového přijímače nože v pohledu z boku, (a) znázorňuje fázi zdvihání prvku nože pro vytvoření očka, (b) znázorňuje fázi spouštění prvku nože pro vytvoření očka;

obr. 24 znázorňuje jednotlivé fáze vytváření knoflíkové dírky s očkem činností zařízení z výkresu 22;

obr. 25 znázorňuje jednotlivé fáze vytváření přímé knoflíkové dírky činností zařízení z výkresu 22 anebo 23;

obr. 26 znázorňuje jednotlivé fáze vytváření knoflíkové dírky s očkem činností zařízení z výkresu 23;

obr.	27	znázorňuje blokový	diagram	řídícího	zařízení
k nastavení a	prostřihu látky šicího stroje	z výkresu 18;
obr. látky;	28	znázorňuje blokový	diagram	průběhu	prostřihu
obr. přij ímače	29 nože	znázorňuje způsob i r	výpočtu	polohy	umístění
obr. zařízení	30 znázorňuje čtyři k prostřihu látky šicího	typické předlohy prostřihu stroje z výkresu 18;
obr. 31 znázorňuje jednotku nože podle první druhého provedení, (a) půdorys, (b) bokorys;	varianty
obr.	32	znázorňuje činnost	zařízení	k prostřihu látky

s jednotkou nože z výkresu 31 v pohledu z boku, (a) znázorňuje fázi přibližování prvku nože pro vytvoření očka, (b) znázorňuje fázi ustupování prvku nože pro vytvoření očka;

obr. 33 znázorňuje zařízení k nastavení prostřihu a k prostřihu látky podle druhé varianty druhého provedení, (a) znázorňuje fázi zdvihání přijímače nože, (b) znázorňuje fázi spouštění a ustupování přijímače nože;

obr. 34 znázorňuje jednotku nože podle třetí varianty druhého provedení, (a) půdorys, (b) bokorys;

obr. 35 znázorňuje tabulku běžných údajů předlohy;

obr. 36(a) až 36(d) znázorňují údaje, přiřazené noži No.

• · • · • · • *

• · · · · · · »e ββββ ·· ··

Příklady provedení vynálezu

Nyní podrobně popíšeme případ, kdy je zařízení šicího stroje, řídící nastavení prostřihu látky a její prostřih, použito v šicím stroji k vytváření knoflíkových dírek (dále označován jako „šicí stroj).

Na výkresech 1 až 4 je znázorněn šicí stroj 10, který prostřednictvím automatického řízení slouží k vytváření knoflíkových dírek a k jejich obšívání. Mezi příklady těchto knoflíkových dírek patří knoflíková dírka s očkem 92, vytvořená spojením otvoru ve tvaru kapky (část očka 90) a přímého otvoru (přímá část 21) ' tak jak je znázorněna na výkresu 9(a), a přímá knoflíková dírka 94, vytvořená v podobě pouhého přímého otvoru 93, znázorněného na výkresu 9(c) . Na výkresu 1 je znázorněna fáze, v níž je nůž k prostřihu látky 61 spuštěn k přijímači nože 62 . Na výkresech 2 a 3 je znázorněna fáze, v níž je nůž k prostřihu látky umístěn ve výchozí poloze.

Šicí stroj 10 se skládá ze spodní části 11, na jejíž horní povrch je ukládán obrobek, části podstavce 12, vystupující vzhůru ze spodní části 11, části ramene 13, vedené podélně z části podstavce 12 do spodní části 11, posuvného ramene 14 k posouvání obrobku v horizontální rovině, přítlačné patky látky 16, která tlačí látku proti hornímu povrchu posuvného ramene 14, řídícího zařízení 50 k řízení provozu šicího stroje 10 (viz výkres 6) , prostředků prostřihu látky 60 k vytvoření knoflíkové dírky (viz výkres 5) a vodících prostředků nože k prostřihu látky (vodící prostředky nože) 20 k posouvání prostředků prostřihu látky vertikálním směrem. Nůž k -prostřihu látky 61 je v této

·· ·· konstrukční úpravě posouván směrem dolů, tak aby veden vodícími prostředky 20 stlačil látku a přijímač nože 62 s látkou uloženou na přijímači nože 62 a vytvořil tak knoflíkovou dírku.

Nejdříve popíšeme prostředky prostřihu látky 60 s odkazy k výkresu 5.

Z výkresu 5 (a) je zřejmé, že součástí prostředků prostřihu látky 60 je nůž k prostřihu látky 61 a přijímač nože 62, umístěný proti spodní části nože k prostřihu látky 61. Nůž k prostřihu látky 61 na výkresu 5 je tzv. kombinovaný nůž s částí nože 61(a) k prostřihu části očka 90 a částí nože 61b k prostřihu přímé části 91 umístěnými na různých úrovních. Šicí stroj podle tohoto provedení používá kromě kombinovaného nože i tzv. standardní nůž v podobě nože s částí nože k vytvoření části očka 90 umístěnou na stejné úrovni jako část nože k vytvoření přímé části 91 a nože v podobě pouze přímé čepele k prostřihu přímé knoflíkové dírky 94 (neznázorněno).

Nůž k prostřihu látky 61 se skládá z nože k prostřihu části očka 61a a nože k vytvoření přímé části 61b (popsány výše). Nůž k prostřihu přímé části 61b je k noži k prostřihu části očka 61a upevněn šroubem 61c.

Nůž k prostřihu přímé části 61b vyčnívá směrem dolů od nože k prostřihu části očka 61a - tzn. ve směru k naproti umístěnému přijímači nože 62 . Čepel nože k prostřihu přímé části je šikmá.

·· ···· ·> ·« ·· · • · · · · * · 24·· ·»· · · ·

5 β « « ···· · ·

Přijímač nože 62 je proti noži k prostřihu přímé části 61b vybaven drážkou 62a, do níž lze vsunout nůž k prostřihu přímé části 61b (viz výkres 5 (b) ) , a proti noži k prostřihu části očka 61a je vybaven plochou částí 62b, na kterou přiléhá nůž k prostřihu části očka 61a. Jinými slovy je hloubka drážky 62a větší než délka čepele nože k prostřihu přímé části 61b od jejího vrcholu k čepeli nože k prostřihu části očka 61a, tak aby nůž k prostřihu části očka 61a mohl přilehnout na plochou část 62b.

*

Mezi nožem k prostřihu přímé části 61b a nožem k prostřihu části očka 61a je mezera 61d, tak aby mezi přímou částí 91 a částí očka 90 knoflíkové dírky zůstala neprostřihnutá část (dále označována jako „zbylá část).

Při spouštění nože k prostřihu 61 látky dolů řídí řídící zařízení 50 funkci vodících prostředků nože 20 (bude popsáno dále) takovým způsobem, aby mohl být nůž zastaven jak v poloze, v níž dochází k prostřihu látky pouze nožem k prostřihu přímé části 61b (dále označována jako „poloha k prostřihu přímé části) , tak i v poloze, v níž je látka prostřihována nožem k prostřihu přímé části 61b i nožem k prostřihu části očka 61a (dále označována jako „poloha k prostřihu části očka).

Délka nože k prostřihu přímé části 61b je volena tak, aby byla stejná anebo menší než nej kratší délka přímé části 91 knoflíkové dírky s očkem 92. Navíc nůž k prostřihu části očka 61a může mít téměř takový tvar kapky, že dojde k prostřihu pouze části očka, anebo může mít takový tvar, aby dolní koncová část očka byla mírně protažena krátkou přímou částí.

Kromě toho již bylo uvedeno, že nůž k prostřihu přímé části 61b je k noži k prostřihu části očka 61a upevněn šroubem 61c. Nůž k prostřihu přímé části 61b lze takto uvolňovat a upevňovat k noži k prostřihu části očka 61a. Je také možné vytvořit knoflíkovou dírku s očkem 92 s takovým tvarem, který se liší pouze délkou přímé části 91. Toho lze docílit výměnou nože k prostřihu přímé části 61b bez opakovaného spouštění nože k prodloužení přímé části (bude popsáno dále).

61b

Nyní popíšeme vodící prostředky 20 nože k prostřihu látky. Z výkresů 1 až 4 je zřejmé, že součástí vodících prostředků 20 nože je motor prostřihu látky 21, který má být elektrický, kuličkové vřeteno 24, kloubové rameno 31, hnací hřídel 35, hnací ozubené kolo 39 a přímočinná hřídel 40.

Motor prostřihu látky 21 má být elektrický pohonný motor, upevněný ke spodní části 11, jehož hnací síla je přenášena na soukolí 23 kuličkového vřetena, které je napojené na soukolí 22 motoru. Soukolí 23 kuličkového vřetena je spojené s kuličkovým vřetenem 24 s vertikálním umístěním, tak aby se takto mohlo vzhledem k šicímu stroji 10 otáčet. Kuličkové vřeteno je tedy otáčeno prostřednictvím soukolí kuličkového vřetena 23 hnací silou motoru k prostřihu látky 21.

Kuličkové vřeteno 24 je vybaveno maticí kuličkového vřetena 27, která se může vertikálně pohybovat otáčením kuličkového vřetena 24 . K horní části matice kuličkového vřetena 27 je upevněn kryt 28, který se vertikálně pohybuje spolu s maticí kuličkového vřetena 27.

♦ · · ·

Oba boční povrchy krytu 28 jsou umístěny mezi dvojicí kloubových ramen 31 (na výkresu 3 je znázorněno pouze jedno), které jsou jedním koncem otáčivě upevněny k oběma bočním povrchům krytu 28 a druhým koncem otáčivě upevněny k jednomu z konců páky 34, která v podobě vidlice prochází skrze kloubovou hřídel 32b.

Hnací hřídel 35 je uložena vzhledem k rámu 15 šicího stroje téměř paralelně a může se otáčet (viz výkres 4). Druhý konec páky 34 je otáčivě upevněn k jednomu z konců hnací hřídele 35. Při otáčení páky 34 kloubovým ramenem 31 klesá jedna strana konce (strana kloubového ramene 31) s hnací hřídelí 35 ve funkci osy otáčení a hnací hřídel 35 je otáčena pákou 34 .

Hnací ozubené kolo 39 je navíc upevněno k druhému konci hnací hřídele 35. Hnací ozubené kolo 39 je zachycené v ozubnici 41, vytvořené na přímočinné hřídeli 40 (viz výkres 2) a otáčí se spolu s hnací hřídelí 35, čímž pohybuje přímočinnou hřídelí 40 ve vertikálním směru.

Přímočinná hřídel 40 je uložena v téměř válcovitém přímočinném kovovém pouzdře 42 s odkrojeným hnacím ozubeným kolem 39 a s konvexní částí 44 v podobě dvou částí v obvodovém směru vnějšího povrchu přímočinné hřídele 40, upevněnou pohyblivě podél drážky 43, vedené paralelně se směrem délky přímočinného kovového pouzdra 42 v podobě dvou částí na vnitřním povrchu přímočinného kovového pouzdra 42, která se takto může posouvat vertikálně v příčném směru bez otáčení v příčném směru.

• · ···· '· · «'· · · ···· ··· ♦ · · > < · • · · · <· * ♦ · · » · • · · · ♦ · · * · » /a«7 » ea «»»« «· <«

K dolnímu konci přímočinné hřídele 40 je dále upevněna patka uchycení nože 63, k níž je uchycen nůž k prostřihu látky 61. Dále ve spodní části 11 pod nožem k prostřihu látky 61 je patka přijímače 64 s upevněným přijímačem nože 62.

Dále popíšeme provoz vodících prostředků nože 20.

Je-li motor prostřihu látky 21 v provozu, otáčí se kuličkové vřeteno 24 v soukolí motoru 22, a soukolí kuličkového vřetena 23, matice kuličkového vřetena 27 a kryt 28 jsou spouštěny dolů přes kuličkové vřeteno 24 . Následně klesají i obě kloubová ramena 31, spojená s krytem 28, která tlačí dolů ve směru pohybu hodinových ručiček jeden z konců páky 34 (viz výkres 3). Páka 34 dále otáčí hnací hřídel 35 ve směru pohybu hodinových ručiček.

Otáčením hnací hřídele 35 je způsobeno otáčení hnacího soukolí 39 ve směru proti pohybu hodinových ručiček (viz výkres 2) a klesání přímočinné hřídele 40 s ozubnicí 41, zachycenou s hnacím soukolím 39. ^v důsledku toho klesá nůž k prostřihu látky 61 ze zdvižené polohy do polohy k prostřižení přímé části anebo do polohy k prostřižení části očka, čímž dojde k prostřižení obrobku, uloženého na přijímači nože 62.

Po prostřižení látky se motor prostřihu látky otáčí opačným směrem, čímž dojde k posunutí matice kuličkového vřetena 27 a krytu 28 vzhůru a k otočení páky 34 . Hnací hřídel 35 se tak otáčí v protisměru pohybu hodinových ručiček (viz výkres 3) a hnací soukolí 39 se otáčí ve směru pohybu hodinových ručiček (viz výkres 2). Tím je zdvižena přímočinná hřídel 40 a nůž k prostřihu látky 61 se oddělí od obrobku.

28= a a « *

Dále popíšeme zařízení 50 šicího stroje řídící nastavení prostřihu látky.

Z výkresu 6 je zřejmé, že v řídícím zařízení 50 jsou schematicky obsaženy následující prvky: paměť pro čtení ROM 51, operační paměť RAM 52 k vícenásobnému zápisu i čtení, centrální procesorová jednotka CPU 54, rozhraní 55, hnací obvod (jako je hnací obvod 56a motoru hlavního vřetena), různé motory (jako je motor hlavního vřetena 70) , zapínač 57, tlakový přepínač 58 a operační panel 59 (viz výkres 11).

Řídící program a řídící data, nutná k vytvoření knoflíkové dírky a k jejímu obšití, jsou uložena v paměti ROM 51.

V operační paměti RAM 52 (paměťový prostředek) je uložena databáze předloh a jeden z údajů, vybraný operačním panelem 59. Navíc při změně databáze předloh je změněná hodnota také ukládána. Způsob výběru údajů a změna jejich obsahu budou popsány dále. Operační paměť RAM dále slouží jako paměťový prostředek, který je dočasně používán při práci počítače při obšívání. Z databáze předloh jsou dále vyvolávány údaje, potřebné při obšívání knoflíkových dírek, a jsou zde ukládány údaje o poloze umístění kombinovaného nože (bude též popsáno dále).

Programovatelná paměť pro čtení EEPROM 53 (paměťový prostředek) ukládá množství paměťových proměnných dat. V případě změn jejich hodnot jsou tato změněná data navíc také ukládána.

'Λ «

Na výkresu 7 je znázorněno například devět databází předloh, z nichž každá obsahuje specifické hodnoty, odpovídající datovým položkám 1 až 10 (tak jako v databázi 1) .

Datová položka 1 slouží k zadání typu nože k vytvoření knoflíkové dírky. Na výkresu 8(a) je znázorněno, že tvar nože k prostřihu části očka 61a je dán šířkou ew a délkou el, délka celého nože k'prostřihu látky 61 je dána datovou položkou ma, délka nože k prostřihu přímé části je dána datovou položkou mb a délka mezery 61d mezi nožem k prostřihu části očka 61a a nožem k prostřihu přímé části 61b je dána datovou položkou mc. Kombinace těchto datových položek jsou uloženy předem jako datový soubor proměnných dat (viz výkres 8 (b)) .

Tzv. standardní nůž, to znamená nůž, jehož přímá část a část očka má podobu jednoho celku (neznázorněn) je v datové položce 1 označen čísly 0 až 5. Tzv. kombinovaný nůž, to znamená nůž s mezerou 61d mezi nožem k prostřihu přímé části 61b a nožem k prostřihu části očka 61a, který musí k prostřižení obrobku (bude popsáno dále) klesnout několikrát, je zde označen čísly 6 až 10. Nůž No. 0 odpovídá noži v podobě pouhé přímé čepele k prostřihu přímé knoflíkové dírky 94.

Datovými položkami 2 až 6 jsou označeny údaje o počtu stehů a délce každé části stehu k obšití části očka (viz výkres 9 (a)) . Přesněji (viz výkres 9(b)) udává datová položka 2 délku obšití (ml), datová položka 3 množství stehů (ln) v přímé části, datová položka 4 množství stehů (en) v části očka, datová položka 5 mezeru (ls) mezi nožem v přímé části a ·· ·'««· ·· ·· ···· + * · ··«:· · · • * · · » » · β ·

okrajem knoflíkové dírky a datová položka 6 mezeru (es) mezi nožem v části očka a okrajem knoflíkové dírky.

Datová položka 7 slouží k volbě předchozího, nože k prostřihu látky před vytvořením knoflíkové dírky a k volbě následujícího nože k prostřihu látky po vytvoření knoflíkové dírky.

Datová položka 8 uvádí opravu délky prostřihu (lc) ke změně (opravě) délky přímé části 91, datová položka 9 uvádí míru odsazení (cc) při odsazování místa k prostřihu přímého otvoru 93 od horní části stehu k obšití přímé části knoflíkové dírky (viz výkres 9(c)) a datová položka 10 uvádí volbu přímé knoflíkové dírky (ss),' která má být vybrána při spouštění nože k prostřihu látky 61 s nožem k prostřihu části očka 61a a nožem k prostřihu přímé části 61b do polohy k prostřihu přímé části 91 k vytvoření přímé knoflíkové dírky 94 v látce.

ml odpovídá údaji o délce stehu, lc odpovídá údaji změny délky přímé části 91 knoflíkové dírky s očkem 92 a údaji změny délky přímého otvoru 93 přímé knoflíkové dírky 94, ml cc odpovídá údaji délky knoflíkové dírky, cc odpovídá údaji změny polohy přímého otvoru 93 ve směru délky stehu k obšití, ma odpovídá údaji délky nože k prostřihu části očka 61a, mb odpovídá údaji délky nože k prostřihu přímé části 61b, mc odpovídá údaji vzdálenosti mezi nožem k prostřihů části očka 61a a nožem k prostřihu přímé části 61b a ss odpovídá volbě mezi vytvořením knoflíkové dírky s očkem 92 na obrobku s použitím jak nože k prostřihu části očka 61a tak i nože k prostřihu přímé části 61b a vytvořením přímého otvoru 93 na obrobku s použitím pouze nože k prostřihu přímé části 61b.

3Γ • · · e · · ·

9 99 99 99 '9 9

Na výkresu 10 jsou například znázorněna paměťová proměnná data 1 až 36. Hodnota, odpovídající údaji ve sloupci „obsah paměťové proměnné je přiřazena ke každému paměťovému proměnnému datu, znázorněnému ve sloupci „zadaná hodnota. Například paměťový proměnný údaj No. 1 uvádí, že nastavená hodnota šířky očka (ew) nože No. 1 je 2,1 mm, a paměťový proměnný údaj No. 13 uvádí, že nastavená hodnota celkové délky (ma) nože No. 6 je 18 mm.

Centrální procesorová jednotka CPU 54 řídí průběh zpracování dat při prostřihu a obšívání knoflíkových dírek podle řídícího programu a řídících dat, uložených v paměti ROM 51.

Centrální procesorová jednotka CPU 54 je rozhraním 55 spojena s operačním panelem 59 a slouží k řízení údajů, zobrazených na monitoru operačního panelu 59, a k volbě a změnám různých operací na základě vstupních údajů, přijímaných vstupním panelem 59. Obsluha si může vybrat ze všech údajů, znázorněných na výkresech 7 a 10, a prostřednictvím operačního panelu 59 předvolená data změnit.

Centrální procesorová jednotka CPU 54 je dále spojena rozhraním 55 s hnacím obvodem motoru hlavního vřetena 56a a slouží k řízení otáčení motoru hlavního vřetena 70. Motor hlavního vřetena 70 pohání horní hřídel k vertikálnímu pohybu jehly šicího stroje a mechanizmus chapače k vytvoření stehu v součinnosti s jehlou šicího stroje.

Centrální procesorová jednotka CPU 54 je dále spojena rozhraním 55 s hnacím obvodem motoru osy X 5 6b a s hnacím

32* • · · * · ···· ® »9 »♦·· «« ·· obvodem motoru osy Υ 5 6c a slouží k posouvání posuvného ramene 14 do předem stanoveného směru za současného řízení provozu motoru osy X 71 a motoru osy Y 72.

Centrální procesorová jednotka CPU 54 je dále spojena rozhraním 55 s hnacím obvodem 56d otočného motoru 73 a slouží k jeho řízení. Jehla šicího stroje a chapač jsou otočným motorem 73 otáčeny tak, aby se kolem knoflíkové dírky s očkem 92 vytvořil paprskovitý steh.

Centrální procesorová jednotka CPU 54 je dále spojena rozhraním 55 s hnacím obvodem 56e motoru nože k prostřihu látky a slouží k řízení jeho provozu.

Centrální procesorová jednotka CPU 54 je dále spojena rozhraním 55 se zapínačem 57 a slouží k pohonu motoru hlavního vřetena 70, který po přijetí spouštěcího signálu ze zapínače 57 provádí s předem daným časovým nastavením prostřih látky a vytváření knoflíkové dírky.

Centrální procesorová jednotka CPU 54 je dále spojena rozhraním 55 s tlakovým přepínačem 58, který po přijetí spouštěcího signálu z tlakového přepínače 58 slouží s předem daným časovým nastavením k pohonu elektromagnetického ventilu 75a tlakového válce, spojeného s tlakovým válcem látky 75, k vertikálnímu pohybu přítlačné patky látky 16.

Centrální procesorová jednotka CPU 54 je dále spojena rozhraním 55 s motorem osy X 71, motorem osy Y 72, otočným motorem 73, senzorem výchozího bodu 7la k detekci výchozího bodu motoru 74 nože k prostřihu látky, senzorem výchozího bodu osy Y 72a, senzorem výchozího bodu otáčení 73a a ·· ··«· '»< ·· ·· ···· • · · * · * · ί» · · • · · · · · · · ·

Ύ&ά '9 SS^: δββ.β, «· <9 9 senzorem výchozího bodu nože k prostřihu látky 74a a provádí různé řídící operace na základě signálu, který udává, zda-li se motory vrátily do výchozí polohy, odpovídající signálu.

Data jsou měněna operačním panelem 59, tvořeným částí displeje s číslem předlohy 59a, klávesami +/- předlohy 59b, částí displeje s datovou položkou 59c, klávesami +/- datové položky, částí displeje s údajem 59e, klávesami +/- údaje 59f, klávesou zadání údaje 59g a klávesou přípravy 59h (viz výkres 11).

Část displeje s číslem předlohy 59a zobrazuje zvolené číslo předlohy (na výkresu 11 nastaveno na „1) a další předlohy mohou být voleny změnou čísla po jedné v rozmezí od 1 do 9 pomocí +/- kláves předlohy 59b.

Část displeje s datovou položkou 59c zobrazuje datovou položku předlohy, které jsou vybrány částí displeje s číslem předlohy 59a (na výkresu 11 je to datová položka „2) a další datové položky mohou být voleny změnou čísla po jedné v rozmezí od 1 do 9 pomocí +/- kláves datové položky 59d.

Po navolení datové položky na části displeje s datovou položkou 59c se zobrazí stejná číselná předvolba v části displeje s údajem 59e. Hodnotu předvolby lze změnit zvýšením anebo snížením čísla údaje 59e v předem stanoveném rozmezí a v předem stanoveném intervalu pomocí +/- kláves údaje 59f.

Klávesa zadání údaje 59g je přepínačem, kterého má být použito při zadávání údajů. Jinými slovy je možné stlačením klávesy zadání údaje 59g měnit hodnotu zadaného údaje. Volba ·· ··«· ·· ···· : :

9·' 9» a změna každé položky a údaje je navíc potvrzena opětovným stlačením klávesy zadání údaje 59g.

Klávesou přípravy 59h lze připravit postup prostřihu a obšití knoflíkové dírky a lze jí vytvořit údaj o stehu, odpovídající zvolené anebo resetované hodnotě údaje po ukončení zadání údajů. Při stisknutí klávesy přípravy 59h při power-ON lze její pomocí navíc měnit paměťová proměnná data.

Dále popíšeme postup při obšívání knoflíkové dírky s odkazy k postupovému diagramu na výkresu 12.

V případě, že klávesa přípravy 59h je zapnuta na ON při zapnutém hlavním zdroji energie (ON), tzn. při rozhodnutí YES při kroku S100, postoupí program ke kroku S101, v němž jsou zadána paměťová proměnná data, jak bude popsáno vzápětí.

Navíc při rozhodnutí NO v kroku S100 anebo po nastavení paměťových proměnných dat v kroku S101 postoupí program ke kroku S102.

V kroku S102 se na monitoru zobrazí, je-li klávesa +/předlohy 59b aktivována anebo není-li aktivována. Aktivováním na ON, tzn. při rozhodnutí YES, postoupí program ke kroku S103, v němž je aktualizováno číslo předlohy.

Při rozhodnutí NO v kroku S102 anebo po aktualizování čísla předlohy v kroku S103 postoupí program ke kroku S104.

V kroku S104 se na monitoru zobrazí, zda-li je aktivováno přepnutí zadání. Aktivováním na ON, tzn. při rozhodnutí YES, je v kroku S105 provedeno zadání údajů, které bude popsáno dále.

·· ·«·· ♦* »9 »· ··«· » · · · · · · ·· · 4** * » 4 · * · • · · · · · · · ♦ · * ·’ .........

Při rozhodnutí NO v kroku S104 anebo po zadání údajů v kroku S105 postoupí program ke kroku S106.

V kroku S106 se na monitoru zobrazí aktivace klávesy přípravy 59h. Pokud aktivace není provedena, tzn. při rozhodnutí NO, program se vrátí na krok S102. Při provedení aktivace, tzn. při rozhodnutí YES, jsou vytvořeny, údaje ke spuštění hnacího zdroje, jakým je motor hlavního vřetena 70, na základě obsahů zadaných údajů předlohy a paměťových proměnných dat v kroku S107, včetně údaje stehu pro každý steh, údaje počtu umístění kombinovaného nože, údaje o poloze posuvného ramene 14 a údaje o míře pohonu motoru k prostřihu látky 21 pro pohon nože.

V kroku S108 je spuštěna přítlačná patka -látky 16, která přitlačí látku na horní povrch posuvného ramene 14, v kroku S109 je proveden návrat do výchozího stavu motorů X/Y 71 a 72, otočného motoru 73 a motoru nože k prostřihu látky 74 a v kroku S110 je zdvižena přítlačná patka látky 16. ,

V kroku Slil se na monitoru zobrazí aktivace tlakového přepínače 58. Je-li provedena aktivace na ON, tzn. při rozhodnutí YES, dojde v kroku S112 ke spuštění přítlačné patky látky 16. Obsluha například potvrdí přitlačení látky přítlačnou patkou látky 16. V případě, kdy musí být umístění látky upraveno, zapne obsluha v kroku S113 tlakový přepínač 58 na ON, takže přítlačná patka látky 16 je v kroku S114 zdvižena a program se vrátí ke kroku Slil.

Pokud není v kroku S113 tlakový přepínač 58 zapnut na ON, tzn. při rozhodnutí NO, zobrazí se navíc na monitoru

36^:

• ♦ · os » a · «

v kroku S115 aktivace zapínače 57 . Pokud je zapínač v poloze ON, tzn. při rozhodnutí YES, postoupí program ke kroku S116.

V kroku S116 je rozhodováno, zda-li je anebo není v datové položce „7” údajů předlohy zvolen předchozí nůž. Jeli zvolen předchozí nůž, dojde v kroku S117 k provedení prostřihu.látky nožem, která bude popsána dále.

Při rozhodnutí NO v kroku S116 anebo po provedení prostřihu látky nožem v kroku S117 je v kroku S118 provedeno obšití knoflíkové dírky. Součástí postupu obšití knoflíkové dírky je posunutí posuvného ramene 14 do výchozí polohy k obšívání a řada dalších kroků, následujících po obšití knoflíkové dírky, jako je odříznutí niti.

Po dokončení obšití knoflíkové dírky postoupí program ke kroku S119, v němž se posuvné rameno 14 a jehelní tyč vrátí do výchozí polohy.

V kroku S120 je rozhodováno, zda-li je anebo není v datové položce „7 údajů předlohy zvolen následující nůž. Je-li zvolen následující nůž, tzn. při rozhodnutí YES, program postoupí ke kroku S121, v němž je provedeno totéž prostřižení látky nožem jako v kroku S117.

Je-li v kroku S120 rozhodnuto, že následující nůž nebude zvolen, anebo po dokončení prostřihu látky nožem je v.kroku S122 přítlačná patka látky 16 zdvižena a program se vrátí ke kroku Slil, kdy se opakuje fáze, v níž je na monitoru zobrazen stav aktivace tlakového přepínače 58 . Při aktivaci tlakového přepínače na ON je krok obšívání knoflíkové dírky opakován.

·· ···· »· *'»·· ·· ·· ·· · · · · · · • · · · · ···· • * · · · · ···· · ·· 9*99 as 3»

Dále popíšeme postup zadávání paměťových proměnných dat v kroku S101 s odkazy k postupovému diagramu na výkresu 13.

Nejdříve se v kroku S400 zobrazí na části displeje s datovou položkou 59c operačního panelu 59 „1” a na části displeje s údajem 59e se zobrazí zadaná hodnota paměťového proměnného údaje No. 1.

Poté se v kroku S401 zobrazí na monitoru aktivace +/kláves datové položky 59d. Je-li provedena aktivace na ON, tzn. při rozhodnutí YES, dojde k aktualizaci a zobrazení paměťového proměnného údaje v části displeje s datovou položkou 59c a v kroku S402 k zobrazení odpovídající hodnoty v části displeje s údajem 59e.

Při rozhodnutí NO v kroku S401 postoupí po kroku S402 program ke kroku S403.

V kroku S403 se na monitoru zobrazí aktivace +/- kláves údaje 59f. Je-li provedena aktivace na ON, tzn. při rozhodnutí YES, dojde k aktualizaci zadané hodnoty, odpovídající paměťovému proměnnému údaji uvedenému na části displeje s datovou položkou 59c, a v kroku S404 je tato aktualizovaná nastavená hodnota zobrazena na části displeje s údajem 59e.

Při rozhodnutí NO v kroku S403 postoupí program po kroku S404 ke kroku S405.

V kroku S405 je zobrazena aktivace klávesy přípravy 59h. Pokud není provedena aktivace na ON, tzn. při rozhodnutí NO, • ·· · • · · · · · ·

se program vrátí ke kroku S401. Pokud je provedena aktivace na ON, tzn. při rozhodnutí YES, postoupí program ke kroku S406, v němž jsou zadané paměťové proměnné údaje uloženy v programovatelné paměti pro čtení EEPROM 53, a poté program postoupí ke kroku S102.

Déle popíšeme postup zadávání údajů v kroku S105 s odkazy k postupovému diagramu na výkresu 14.

Nejdříve se, v kroku S300 zobrazí na části displeje s datovou položkou 59c operačního panelu 59 „1 a na části displeje s údajem 59e se zobrazí číslo nože, přiřazené datové položce 1.

Poté se v kroku S301 na monitoru zobrazí aktivace +/kláves datové položky 59d. Je-li provedena aktivace na ON, tzn. při rozhodnutí YES, je číslo datové položky aktualizováno, zobrazeno na části displeje s datovou položkou 59c a v kroku S302 je odpovídající hodnota zobrazena na části displeje s údajem 59e.

Při rozhodnutí NO v kroku S301 postoupí po kroku S302 program ke kroku S303.

V kroku S303 se na monitoru zobrazí aktivace +/- kláves údaje 59f. Je-li provedena aktivace na ON, tzn. při rozhodnutí YES, hodnota odpovídající zvolené datové položce je aktualizována a v kroku S304 zobrazena na části displeje s údajem 59e.

Při rozhodnutí NO v kroku S303 postoupí po kroku 'S304 program ke kroku S305.

39*«

V kroku S305 se na monitoru zobrazí aktivace klávesy zadání údaje 59g. Je-li aktivace provedena na ON, tzn. při rozhodnutí YES, jsou v kroku S306 změněná data aktualizována a program postoupí ke kroku S106. Navíc není-li v kroku S305 aktivována klávesa nastavení údaje 59g, program se vrátí ke kroku S301.

Dále popíšeme činnost nože k prostřihu látky v kroku S117 s odkazy k postupovému diagramu na výkresu 15.

Nejdříve je v kroku S200 rozhodnuto, je-li kombinovaný nůž vybrán na základě čísla nože, přiřazeného například k datové položce „1 údajů předlohy. Pokud není kombinovaný nůž vybrán, tzn. při rozhodnutí NO, je nůž k prostřihu látky 61 spuštěn dolů a v kroku S201 prostřihne v látce knoflíkovou dírku s očkem 92. Je-li číslo nože , „0, tzn. za nůž k prostřihu látky 61 je vybrán nůž v podobě pouze přímé čepele k prostřihu přímé knoflíkové dírky 94, je dolů spuštěn tento nůž, který v kroku S201 prostřihne v látce přímou knoflíkovou dírku.

Je-li navíc v kroku S200 rozhodnuto o výběru kombinovaného nože, tzn. při rozhodnutí YES, je tím i rozhodnuto, bude-li v datové položce „10 údajů předlohy zadána v kroku S202 přímá knoflíková dírka. Pokud není zadána přímá knoflíková dírka, tzn. je zadána knoflíková dírka s očkem, je v kroku S202 rozhodnutí NO a program postoupí ke kroku S203.

V kroku S203 je nůž k prostřihu látky 61 spuštěn do polohy k prostřihu části očka, čímž dojde,v látce k prostřihu ·· • · · ···· ·· · • ί * ·· · · · · ί ί ? jz? ♦ · < · · · n ϊ »·»· ·· ®^β části očka 90 a přímé části 91, danými tvarem nože k prostřihu části očka 61a a nože k prostřihu přímé části 61b nože k prostřihu látky 61. V této fázi je zbylá část přítomna v látce. V kroku S204 je proto nůž k prostřihu látky 61 zdvižen z horního povrchu posuvného ramene 14 vzhůru do výšky nože při chodu naprázdno (zdvíhací výška), přiřazené na výkresu 10 paměťovému proměnnému údaji No. 36. V kroku S205 je posuvné rameno 14 posunuto do polohy umístění nože, vypočítané v kroku S107.

Poté je v kroku S206 nůž k prostřihu látky 61 spuštěn dolů do polohy k prostřihu přímé části k prostřihu zbylé části, a program postoupí ke kroku S207. V případě použití nože bez mezery 61d nemusí být kroky S204 a S206 provedeny.

Navíc v případě, kdy je v kroku S202 rozhodnuto o zadání přímé knoflíkové dírky, je rozhodnutí YES a program postoupí ke kroku S212.

V kroku S212 je posuvné rameno 14 posunuto do první polohy nože, vypočítané v kroku S107. Poté je v kroku S213 nůž k prostřihu látky 61 spuštěn dolů do první polohy k prostřihu přímé části, čímž dojde v látce k prostřihu části přímého otvoru 93, danému tvarem části nože k prostřihu přímé části 61b nože k prostřihu látky 61. Program poté postoupí ke kroku S207.

V kroku S207 je rozhodnuto, bude-li umísťování nože prováděno v časovém rozmezí, které se rovná počtu umístění nože, vypočítanému v kroku S107. Při rozhodnutí NO postoupí program ke kroku S208, v němž je nůž k proříznutí látky 61 zdvižen do výšky nože při chodu naprázdno, přiřazené ·· paměťovému proměnnému údaji jako v kroku S204. V kroku S209 je posuvné rameno 14 posunuto do další polohy umístění nože, vypočtené v kroku S107. Poté je v kroku S210 nůž k prostřihu látky 61 spuštěn do polohy k prostřihu přímé části k dodatečnému prostřihu látky v předem stanoveném rozsahu. Poté se program vrátí ke kroku S207.

Navíc je-li v kroku S207 rozhodnutí YES, tzn. je-li předem určená knoflíková dírka vytvořena, program postoupí ke kroku S211, v němž je nůž k prostřihu látky 61 přemístěn do výchozí polohy a program postoupí ke kroku S118.

Jak bylo uvedeno výše, posouvá se posuvné rameno 14 předem stanoveným způsobem, čímž je vzhledem k posuvnému ramenu 14 měněna poloha nože k prostřihu látky 61 (poloha umístění nože) a v krocích S205, S209 a S212 vytvořena předem stanoveným způsobem knoflíková dírka. Poloha umístění nože je například vypočítána následujícím způsobem. V následujícím popisu je z důvodu snadného porozumění spuštěn nůž k prostřihu látky 61 dolů spolu s posuvným ramenem 14 ve výchozí poloze, takže část očka 90 je prostřižena v látce v předem stanoveném místě.

Na výkresu 16 (a) je navíc poloha zadní koncové části přímé části nože 61b nože k prostřihu látky 61 nastavena na polohu umístění nože, která je představována souřadnicí Y. Dále je předpokládáno, že poloha umístění nože je v počátečním bodu směru Y (Y = 0) , kde je látka poprvé prostřižena.

Nejdříve bude z odkazy k výkresu 16 (a) popsán případ, kdy má být v látce vytvořena knoflíková dírka s očkem 92.

« 9 · w · · «··· ® 42 ·*. ’^e’^{a ea} ·*

Ve fázi, kdy je nůž k prostřihu látky 61 spuštěn k prostřihu části očka 90 v látce, dojde v prvé řadě k prostřihu části očka 90 v předem stanoveném místě látky a poloha umístění nože je výše uvedeným způsobem nastavena na Y = 0 (viz výkres 16(a)(1)).

Poté je poloha umístění nože, v níž má být prostřižena zbylá část, nastavena na Y = mc, protože zbylá část má délku mc (viz výkres 16 (a) (2)) .

Poté je následujícím způsobem vypočítána poloha umístění nože, v níž je dodatečně prostřižena přímá část 91 o délce L směrem dozadu (viz výkres 16(a)(3)).

Nejdříve je stanoven rozměr L = ml - lc - ma a dán počet poloh umístění nože N = L/mb. Pokud má L/mb zbytek, je N zvýšeno na celou jako N = N + 1.

Když je poloha umístění nože, související s i(tou) polohou (i = 1 až N) dodatečného prostřihu přímé části 91 směrem dozadu, nastavena na Yi, platí Yi = -L X i/N.

Při i = N (tzn. množství poloh umístění nože odpovídá N) platí Yi - -L, takže postup dodatečného prostřihu přímé části 91 je dokončen (viz výkres 16(a)(4)).

Je-li N = 0, tzn. není nutné dodatečné prostřižení přímé části 91 směrem dozadu, není po prostřihu -zbylé části nutné provádět výpočet polohy umístění nože.

Dále bude z odkazy k výkresu 16(b) popsán případ, kdy má být v látce vytvořena přímá knoflíková dírka 94.

·'· ' *·'·

V prvé řadě bude umístěni polohy nože nastaveno jako Y = ma - mb - cc, kdy je nůž k prostřihu látky poprvé spuštěn dolů k prostřihu přímého otvoru 93 v látce (viz výkres 16 (b) (1)) .

Poté je následujícím způsobem vypočítána poloha umístění nože, v níž je dodatečně prostřižen přímý otvor 93 o délce L směrem dozadu (viz výkres 16(b)(2)).

Nejdříve je stanoven rozměr L = ml - cc - lc - mb a dán počet poloh umístění nože k prostřihu látky 61 N = L/mb. Pokud má L/mb zbytek, je N zvýšeno na celou jako N = N + 1.

Když je poloha umístění nože, související s i(tou) polohou (i = 1 až N) dodatečného prostřihu přímého otvoru 93 směrem dozadu, nastavena na Yi, platí Yi = ma - mb - cc -L X i/N.

Při i = N (tzn. množství poloh umístění nože odpovídá N) je dodatečný prostřih přímého otvoru 93 dokončen (viz výkres 16(b) (3)) .

Při N = 0, tzn. není nezbytný dodatečný prostřih přímého otvoru směrem dozadu, není hodnota Yi vypočítávána.

Popis byl podán z důvodu jednoduchosti na ideálním příkladu. V případě skutečného vytváření knoflíkové dírky kombinovaným dodatečným prostřihem několikanásobným umístěním nože, hrozí nebezpečí vzniku zbylých částí mezi jednotlivými prostřihy v důsledku mechanické chyby anebo pokrčením uložené látky. Z důvodů spolehlivějšího vytvoření knoflíkové • > · » · · * · · »····· • · · ·· · * · · * * ·» *44 .....* *· ·* dírky je přednostní, aby polohy umístění nože byly vypočteny tak, aby se prostřižené části v každé poloze umístění nože překrývaly v předem stanovené délce (například o zhruba 1 mm anebo více).

Počet poloh umístění nože anebo polohu umístění nože lze vypočítat zmenšením hodnoty mb o předem stanovenou délku u (např. 1 mm), počet poloh umístění nože lze dále vypočítat zvýšením hodnoty mc o předem stanovenou délku v (např. 1 mm) . Má-li být poloha umístění nože vypočítána centrální procesorovou jednotkou 54 např, v kroku S107 (výkres 12), lze ji vypočítat s použitím paměťových proměnných dat na výkresu 10.

Přesněji řečeno, s odkazem k prostřihu knoflíkové dírky s očkem na výkresu 16 (a), je poloha umístění nože (2) vypočtena jako Y = mc + v a počet poloh umístění nože je vypočten jako N = L/(mb - u). Při prostřihu přímé knoflíkové dírky na výkresu 16 (b) platí N = L/(mb - u) a je vypočten pouze počet zdvihů N s použitím mb - u.

Podle provedení zařízení šicího stroje řídícího nastavení prostřihu látky 50 tohoto vynálezu lze zadat korekci délky prostřihu (lc). Při použití kombinovaného nože (nůž k prostřihu látky 61) , jsou tedy délka obšití (ml) a délka knoflíkové dírky (ml - lc) , která má být vytvořena, dány jako samostatné hodnoty. Po obšití knoflíkové dírky je provedeno zapošití, kterým je spojen počátek stehu s koncem stehu k zabránění vzniku roztřepení v obou částech a v některých případech k jejich zpevnění. V některých případech, kdy je přímá část 91 knoflíkové dírky s očkem 92 a přímý otvor 93 přímé knoflíkové dírky 94 například v poloze

• φ *

* mezi počátkem a koncem stehu, je jehla umístěna do části bez látky (prostřihnutá a otevřená část), nelze zapošití provést. Zavedením korekce délky prostřihu (1c) je však možné zabránit umístění přímé části 91 a přímého otvoru 93 do polohy mezi počátkem a koncem stehu a tak následně zabránit nedostatečnému zapošití.

Provoz šicího stroje je navíc řízen tak, že knoflíková dírka s očkem 92 je vytvořena nožem k prostřihu části očka 61a a nožem k prostřihu přímé části 61b, přímý otvor 93 je poté vytvořen nožem k prostřihu přímé části 61b souvisle s přímou částí 91 knoflíkové dírky s očkem 92 . Přímou část 91 knoflíkové dírky s očkem 92 lze tedy vytvořit s předem daným rozměrem a navíc lze vytvořit knoflíkovou dírku s očkem 92 s přímou částí 91 o odlišné délce bez výměny nože k prostřihu látky 61 a přijímače nože 62.

Navíc lze zadat volbu přímé knoflíkové dírky (ss) . Je tedy možné vytvořit přímý otvor 93 přímé knoflíkové dírky 94 použitím pouze nože k prostřihu přímé části 61b kombinovaného nože (nůž k prostřihu látky 61) . Takto není při vytváření přímé knoflíkové dírky 94 nezbytné vyměňovat předem stanovený nůž k prostřihu látky.

Přímou knoflíkovou dírku 94 lze navíc vytvořit prostřihem látky kombinovaným použitím nože k prostřihu přímé části 61b. Lze tedy měnit délku přímého otvoru 93 přímé knoflíkové dírky 94 bez výměny nože k prostřihu látky 61 a přijímače nože 62 .

Navíc lze zadat míru odsazení (cc) přímé knoflíkové dírky. Přímý otvor 93 lze tedy vytvořit s volitelným <·'» · umístěním stehu k obšití a dále lze zadat korekci délky prostřihu (lc). Lze tedy volitelně měnit délku přímého otvoru 93 a tak vytvořit přímou knoflíkovou dírku 94, odpovídající různým popisům.

V případě poměrně značné délky (ml - lc) vytvářené knoflíkové dírky je dále možné použít nůž k prostřihu látky 65 s délkou nože (ma) téměř odpovídající délce knoflíkové dírky, jehož provedení umožňuje, aby mezera 65c mezi nožem k prostřihu přímé části 65a a nožem k prostřihu části očka 65b byla poměrně velká, a dále je možné použít přijímač nože 66, odpovídající noži k prostřihu látky 66 z výkresu 17. V takovém případě je provedeno pouze prostřižení zbylé části a dodatečné prostřihování je vynecháno. Alternativně je možné snížit počet poloh umístění nože a tak zkrátit časový cyklus, nutný k vytvoření knoflíkové dírky.

Dále může být zadána výška nože při chodu naprázdno. Při zadání výšky nože při chodu naprázdno téměř na tloušťku látky je tedy možné minimalizovat míru zdvihu nože k prostřihu látky 61 a tak zkrátit časový cyklus, nutný k vytvoření knoflíkové dírky.

Vynález není omezen na uvedené první provedení, ale může být měněn dle potřeby.

Zatímco databáze předloh je v prvním provedení uložena v operační paměti RAM 52 a paměťové proměnné údaje v programovatelné paměti pro čtení EEPROM 53, mohou být paměťové proměnné údaje uloženy např. i v paměti RAM 52 a databáze předloh v paměti EEPROM 53. Alternativně může být v paměti RAM 52 anebo v paměti EEPROM 53 uložena databáze předloh i paměťové proměnné údaje. Místo paměti EEPROM 53 lze navíc použít disketu.

Kromě toho, že údaj délky knoflíkové dírky je dán jako ml - lc, může být délka knoflíkové dírky nastavena i přímo. V takovém případě může být korekce délky prostřihu dána jako délka prostřihu = (délka prostřihu + korekce délky prostřihu).

Kromě toho není vertikální pohyb nože k prostřihu látky 61 omezen pouze na . řízení provozu motoru nože k prostřihu látky 74 .· V případě, že pohyb nože k prostřihu látky 61 lze zastavit ve třech polohách včetně např. zdvižené polohy, polohy k prostřihu části očka a polohy k prostřihu přímé části, lze použít spouštěč obvyklého typu, jako je pneumatický válec.

Dále je také možné použít tzv. kombinovaného nože jako nože k prostřihu látky a zařízení vybavit spouštěčem, schopným řídit samostatně pohyb nože k prostřihu části očka a pohyb nože k prostřihu přímé části. Tak je možné součastně spustit nůž k prostřihu části očka a nůž k prostřihu přímé části při prostřihu části očka 90 a přímé části 91, a při prostřihu přímé části 91 spustit pouze nůž k prostřihu přímé části.

Dále je možné použít jako nože k prostřihu látky tzv. standardní nůž a zařízení vybavit spouštěčem, schopným řídit samostatně pohyb nože k prostřihu části očka a pohyb nože k prostřihu přímé části. Tak je možné součastně spustit nůž k prostřihu části očka a nůž k prostřihu přímé části při ·· »··« • * · í · · i « « prostřihu části očka 90 a přímé části 91, a při prostřihu přímé části 91 spustit pouze nůž k prostřihu přímé části.

Dále je možné použít jako nože k prostřihu látky tzv. standardní nůž s nožem k prostřihu části očka a nožem k prostřihu přímé části, umístěnými na jedné úrovni, rozdělit přijímač nože na část, odpovídající noži k prostřihu části očka, a na část, odpovídající noži k prostřihu přímé části, a zařízení vybavit spouštěčem, schopným řídit samostatně pohyb obou částí a řídit tedy provoz přijímače nože podle tvaru vytvářené knoflíkové dírky.

Dále je možné vybavit zařízení dvěma typy přijímače nože v podobě přijímače nože k vytvoření knoflíkové dírky s očkem a přijímače nože k vytvoření přímé knoflíkové dírky v provedení k volbě například otočným způsobem, kterým bude podle tvaru vytvářené knoflíkové dírky vybrán příslušný přijímač nože.

Dále .je možné odpovídajícím způsobem změnit číslo databáze předloh, číslo datových položek, číslo paměťových proměnných dat a způsob řízení operačního panelu 59.

Dále je-li uloženo množství databází předloh a jedna z nich je vybrána k vytvoření údajů stehu, může být množství údajů stehu uloženo v paměťovém prostředku (operační paměť RAM 52) .

Podobně může být uloženo množství databází předloh a údajů stehu, odpovídajících všem databázím předloh. V takovém případě je přednostní použití .takového postupu, při němž jsou ·* ·*·* při výběru databáze předloh údaje stehu automaticky specifikovány.

V uvedeném provedeni je nůž k prostřihu látky 61 umístěn v horní části zařízení a spouštěn dolů a přijímač nože 62 je umístěn v dolní části zařízení. Přijímač nože 62 může být však umístěn také v horní části zařízení a nůž k prostřihu látky 61 v jeho dolní části, takže spouštěn je přijímač nože 62.

Postup (dodatečný k prostřihu výkresu 15, prostřihu zbylé části a postup prodloužení prostřih) přímé části 91 v provozu nože látky, znázorněné v postupovém diagramu na mohou být navíc prováděny v jakémkoli pořadí.

Druhé provedení vynálezu

Na výkresech 18 až 34 je znázorněno druhé provedení tohoto vynálezu. Šicí stroj 200 podle druhého provedení odpovídá šicímu stroji 10 podle prvního provedení tohoto vynálezu a s výjimkou prvků zařízení k prostřihu látky 201 obsahuje tytéž konstrukční prvky jako šicí stroj 10. Shodné díly budou tedy označeny stejnými vztahovými značkami a popis bude vynechán.

Nyní podrobně popíšeme zařízení k prostřihu látky 201. Zařízení k prostřihu látky 201 slouží k vytvoření knoflíkové dírky 92 a přímé knoflíkové dírky 94 (viz výkres 9) . Také druhé provedení bude popsáno s označením všech dílů nože na výkresu 8 (a) a s označením všech částí knoflíkové dírky na výkresech 9(a) a 9(c).

· ·' · * '·> 4» '· · ♦ « « » · · .· ·' * · « < » ♦ · * ♦ '» · ¥ '♦ fe

Zařízení k prostřihu látky 201 je vybaveno prostředky prostřihu látky včetně jednotky nože 100 a přijímače nože 160 (viz výkresy 18 a 19), přijímač nože 160 a jednotka nože 100 jsou umístěné v horní a dolní části naproti sobě.

Jednotka nože 100 má takovou konstrukci, že prvek nože pro vytvoření očka 101 a prvek nože pro vytvoření přímé části

102 jsou výkresy 20	umístěné hlavně na a 21) .	prvku	patky	nože 103	(viz
Prvek	nože pro vytvoření	očka	101 má	podobu jednoho
celku, tvořeného následujícími	díly:	téměř	pravoúhlá	nosná

deska 101a s hlavním povrchem v horizontálním směru; válcovitá část 101c téměř válcovitého tvaru, zdvihající se z nosné desky 101a; očkový nůž 101b ve tvaru kapky k vytvoření části očka 90, umístěný na horním konci válcovité části 101c. Vnitřek válcovité části 101c má funkci dráhy odpadu látky lOle, vedené ve vertikálním směru. V zadním rohu horního povrchu nosné desky 101a je dále vykrojený pravoúhlý zářez lOld, který je zachycen zarážkou 120 (bude popsáno dále).

Prvek nože pro vytvoření přímé části 102 má podobu jednoho celku, tvořeného následujícími díly: téměř pravoúhlá nosná deska 102a s hlavním povrchem v horizontálním směru a tenkou deskou 102c, zdviženou z nosné desky 102a; přímý nůž

102b k vytvoření přímé části 91 knoflíkové dírky s očkem 92 a přímé knoflíkové dírky 94, umístěný na horním konci tenké desky 102c. Nůž k prostřihu látky se skládá z očkového nože

101b a přímého nože 102b a je umístěn tak, že přímá část 91 a přímá knoflíková dírka 94, které mají být výtvořeny přímým « nožem 102b, jsou vedené podélným směrem (viz výkres 18).

''•'•♦«.J ^Γ»·< _·· v · · · · * < > -¼ · ·. '»· * · > · « < ·'

Z výkresu celou jednotku pohledu shora okrajovou část je zřejmé, že prvek patky nože 103 nese nože 100 na desce patky lu3a, která má při téměř pravoúhlý tvar a téměř zaoblenou zadní

Prvek patky nože 103 je upevněn na podložce 200b šrouby 152 a 152.

Podél žlábku (neznázorněn) v podložce 200b je dále umístěn vodící klíč 150, upevněný k desce patky 103a šroubem 151, tak aby deskou patky 103a mohlo být posouváno v příčném směru (tzn. vzhledem k papíru výkresu 20 vertikálním směrem), který je vzhledem k podélnému směru kolmý a upevněný šrouby 152 a 152 s odpovídajícím způsobem nastavenou levou a pravou polohou.

Nosný prvek nože 103b, který podpírá prvek nože 101 pro vytvoření očka a prvek nože 102 pro vytvoření přímé části, má podobu jednoho celku v přední části prvku patky nože 103 a může být vztyčen z desky patky 103a. Horní Část nosného prvku nože 103b má funkci zarážky 103c ve tvaru pravoúhlého rovnoběžnostěnu. Horní povrch zarážky 103c je vydutý a je k němu upevněna nosná deska 102a prvku nože 102 pro vytvoření přímé části.

Jedna strana boční hrany nosné desky 102a je dále shora stlačena svorkou 105b přímého nože, která je upevněna k bočnímu povrchu zarážky 103c upevňovacím šroubem přímého nože 106b. Prvek nože 102 pro vytvoření přímé části je takto spolehlivě upevněn k zarážce 103c a tedy i k prvku patky nože 103.

• » · ·. · ·. · · · . · * · · · · é, ·’ '♦ * >' ·

Do střední části zarážky 103c jsou vsunuty nastavovací šrouby 115a a 115b (znázorněno lomenou čarou M2 na výkresu 21). Míra vsunutí nastavovacích šroubů 115a a 115b je nastavena tak, aby v odpovídající míře pronikly k boku patky očkového nože 104. Tím je dána vzpřímená přední poloha patky očkového nože 104 (tato poloha je znázorněna na výkresu 21).

Ve vnitřní části nosného prvku nože 103b je dále vydutá část 103d s tvarem pravoúhlého rovnoběžnostěnu (viz výkres 21), k níž je upevněna patka očkového nože 104. Horní povrch patky očkového nože 104 je vydutý a je na něm usazena nosná deska 101a prvku nože 101 pro vytvoření očka. Nosným prvkem nože 103b a spodní částí patky očkového nože 104 otáčivě prochází otočná hřídel 107 a patka očkového nože 104 se vzhledem k nosnému prvku nože 103b může otáčet kolem otočné hřídele 107.

Jedna strana boční hrany nosné desky 101a je dále shora stlačena svorkou 105a očkového nože, která je upevněna k patce očkového nože 104 upevňovacím šroubem očkového nože 106a. Prvek nože 101 pro vytvoření očka je takto spolehlivě upevněn k patce očkového nože 104.

K druhé straně povrchu svorky očkového nože 105a patky očkového nože 104 je pomocí šroubu 121 upevněna zarážka 120 usazení prvku nože 101 pro vytvoření očka. V zarážce 120 je boční otvor (neznázorněn), který je vzhledem k šroubu 121 posunut, takže poloha zarážky 120 může být v podélném směru měněna. Horní povrch zarážky 120 je nad horním povrchem patky očkového nože 104 vybaven přesahem 120a. Zarážka 120 je odpovídajícím způsobem posunuta a v odpovídající poloze ·· ·»>* » * · ‘tít ♦ t · ·¹ · * · · * · * ♦ · » * · '· 4 4 *♦ • ·, 4 »«· >

·· ♦··! ·« 44 upevněna šroubem 121 k patce očkového nože 104. K přesahu 120a je přitlačen zářez lOld prvku nože pro vytvoření očka k odpovídajícímu umístění prvku nože 101 pro vytvoření očka a k upevnění prvku nože 101 pro vytvoření očka výše uvedeným způsobem svorkou očkového nože 105a.

K otočné hřídeli 107 je upevněna pružina 108, přitlačená oběma konci na patkový čep 109, upevněný k patce očkového nože 104 a k desce patky 103a. Patka očkového nože 104 je takto aktivována pomocí pružiny 108 ve směru proti pohybu hodinových ručiček (viz výkres 21).

Za prvkem patky ' nože 103 je umístěn dvojčinný pneumatický válec 110, zachycený šrouby válce 112 a 112 k upevňovací desce válce 111, která je sama šrouby 113 a 113 upevněna k desce patky 103a, tak aby mohla být nastavena podélná poloha. Na hrot tyče 110a pneumatického válce 110 je přišroubován čep válce 114, který přiléhá k patce očkového nože 104.

V čepu válce 114 je v horizontálním směru vedený otvor táhla 114a s vloženým táhlem 116, které má téměř tvar písmene U (viz výkres 20). Z výkresu 21 je zřejmé, že oba konce táhla 116 mají tvar písmene U a jsou zachyceny na čepech táhla 117 a 117 a jimi přichyceny k patce očkového nože 104. Táhlo 116 se může vzhledem k čepu válce 114 a čepům táhla 117 a 117 otáčet. Na koncích čepů táhla 117 a 117 jsou nasazeny kroužky 118, které umožňují otáčivý pohyb táhla 116 tak, aby táhlo 116 nesklouzlo z čepů táhla 117 a 117.

Je-li pneumatický válec 110 vypnut (stav OFF), tyč 110a vyčnívá ven. V tomto stavu je patka očkového nože 104 tlačena čepem válce 114 ve směru pohybu hodinových ručiček silou větší, než je aktivační síla pružiny 108, a vzpřímená poloha (viz výkres 21) patky očkového nože 104 je tak zachována.

Je-li pneumatický válec 110 zapnut (stav ON) , tyč 110a ustupuje, čímž je patka očkového nože 104 tažena táhlem 116 a prostřednictvím čepů táhla 117 a 117 a je aktivační silou pružiny 108 otáčena ve směru proti pohybu hodinových ručiček kolem otočné hřídele 107. Poté se patka očkového nože 104 odklání (viz výkres 22(b)).

Přesněji řečeno, pneumatický válec 110 a pružina 108 mají podle tohoto vynálezu funkci prostředků pohybu.

Za zdroj pohonu k pohánění patky očkového nože 104 lze kromě dvojčinného válce, jako je pneumatický válec 110, použít i jiné typy válců. Jako spouštěč lze použít solenoid anebo motor.

Patkou očkového nože 104 je směrem dozadu a šikmo dolů vedena dráha odpadu látky 104a souvisle s dráhou odpadu látky lOle prvku nože 101 pro vytvoření očka.

Zadní část dráhy odpadu látky 104a má podobu otvoru a odpad v podobě odstřižků látky, vzniklých při prostřihu látky očkovým nožem 101b, je odváděn drahami odpadu látky 101e a 104a a je tímto otvorem vysypáván.

Také v desce patky 103a prvku patky nože 103 je otvor (neznázorněn), do něhož je vsazen válcovitý náhubek 131. Z výše uvedeného otvoru padá odpad látky do ústí náhubku 131a v náhubku 131 anebo v blízkosti jeho horního okraje.

- $5 ♦· ···«

Dráha, kterou je odpad látky odebírán, se tedy jednou lomí v otvoru dráhy odpadu látky 104a a pokračuje k okraji náhubku 131.

K hornímu povrchu desky patky 103a je šrouby 123 a 123 upevněn kryt odpadu látky 122, který obklopuje zadní část ústí náhubku 131a takovým způsobem, aby nedocházelo k rozptylu odpadu látky, odváděného z otvoru dráhy odpadu 104a.

Hrdlo trubice 133 je upevněno k náhubku 131, tak aby bylo spojeno s ústím náhubku 131a. Druhý konec trubice 133 ústí do odsavače 134. Trubice 133 je k náhubku 131 upevněna šroubem 132 a k odsavači 134 šroubem 135.

Z výkresu 18 je zřejmé, že odsavač 134 je umístěn v části pod podložkou 200b. Z výkresu 21 je zřejmé, že odsavač 134 je spojen sponou 142 se vzduchovou trubicí 140. Vzduchová trubice 140 přivádí vzduch ze zdroje (neznázorněn) do odsavače 134 a její konec je spojen se vzduchovou trubicí 136, spojenou spojovacím článkem 141 s odsavačem 134. Konec vzduchové trubice 136 je na straně spojovacího článku 141 zúžen a vzduch, přiváděný vzduchovou trubicí 140 a spojovacím článkem 141, je stlačen a přiváděn do vzduchové trubice ve směru šipky A. Na konec vzduchové trubice 136 je nasazena spojovací trubice 137, na jejíž druhý konec je dále pomocí prstencové svorky 139 nasazena hadička 138. V odsavači 134 je navíc trubice 133 napojena na vzduchovou trubici 136.

Vzduch je přiváděn ze vzduchové trubice 140 a proudí ve směru šipky A. Podtlakem je tak způsobeno proudění vzduchu •9 9999

9 9 * 9 <* · *30 ♦· 9999 99 99 trubicí 133 ve směru šipky B. Prouděním vzduchu je odsáván odpad látky a hadičkou 138 odváděn vně šicího stroje 200.

Na výkresu 21 je větší část trubice 133, spojovací trubice 137 a hadička 138 znázorněna v řezu a vnitřní

A konstrukce odsavače 134 je znázorněna schematicky.

Z výkresu 22 je zřejmé, že rovný přijímač nože 160 je upevněn k patce upevnění přijímače nože 162, jeho spodní povrch je plochý a je vybaven částí pro příjem očkového nože 160b, do níž je vsouván očkový nůž 101b, a částí pro příjem přímého nože 160c, do níž je vsouván přímý nůž 102b. Obrobek je prostřižen stlačením a prostřižením látky mezi rovným přijímačem nože 160, očkovým nožem 101b a přímým nožem 102b, čímž je vytvořena knoflíková dírka.

Patka upevnění přijímače nože 162 je upevněna ke spodnímu konci přímočinné hřídele 40 ve vodících prostředcích přijímače nože (vodící prostředky k prostřihu látky) se stejnou konstrukcí jako vodící prostředky nože 20 podle prvního provedení tohoto vynálezu. Přijímač nože 160 je tedy >> vertikálně veden v předem zadané časové posloupnosti vodícími prostředky přijímače nože 170.

A

Patka upevnění přijímače nože 162 je vybavena příčným vzduchovým otvorem 165, kterým je v příčném směru veden vzduch. Jeden z konců příčného vzduchového otvoru 165 je uzavřen víčkem 164 a na druhém konci je otvor 165 spojen spojkou 163 se vzduchovou trubicí 17 5 (výkres 19) . Téměř ze středu příčného vzduchového otvoru 165 směřuje směrem dolů podélný vzduchový otvor 166, který je dále spojen s podélným otvorem 160a v přijímači plošného nože 160. Podélný otvor ·· ·· • ····· ·· *57 ** *··* ·*

160a je umístěn přímo nad očkovým nožem 101b. Vzduch, i

přiváděný ze vzduchové trubice 175 skrze spojku 163, proudí tedy ven z podélného otvoru 160a rovného přijímače nože 160.

Odpad látky v podobě odstřižků, vykrojených rovným přijímačem nože 160 a očkovým nožem 101b, padá do dráhy odpadu látky lOle prvku nože 101 pro vytvoření očka se vzduchem, proudícím z podélného otvoru 160a.

Mezi očkovým nožem 101b a patkou očkového nože 104 ve vztyčené poloze a přímým nožem 102b je světlost W2 (viz výkresy 21 a 22 (a) ) . Světlost W2 je nastavena tak, aby byla menší než hloubka W1 vsunutí přímého nože 102b do rovného přijímače nože 102b. Nejlépe by mělo platit W1 - W2 = 2 mm anebo méně. Při tomto zadání je prostřih proveden v poprvé, má-li má být knoflíková dírka vytvořena mezi očkovým nožem 101b, přímým nožem 102b a rovným přijímačem nože 160. Prostřih má tak být proveden v rámci jediného kroku prostřednictvím přímého nože 102b a rovného přijímače nože 160 při prostřihu zbylé části, odpovídající svým rozměrem světlosti W2. Prostřih může být navíc spolehlivě proveden, protože prostřižený konec se mírně překrývá s prvním prostřiženým koncem.

Světlost W2 odpovídá svým rozměrem délce mc podle prvního provedení tohoto vynálezu, hloubka W1 vsunutí přímého nože 102b do rovného přijímače nože 160 odpovídá délce mb nože k prostřihu přímé části 61b. Také v následujícím popisu budou rozměry světlosti W2 a hloubky W1 shodné s rozměry „mc a „mb v uvedeném pořadí.

• 4 ···· • · 4 • · · ·

4 4 • 4 · ·4 * · ♦ · • * » « * ♦

4· 4444 «444 • 4 • 4 • 4 4 · ·· ·9

V zařízení k prostřihu látky 201 podle druhého provedení tohoto vynálezu může být navíc stupňový přijímač nože 167 upevněn v místě rovného přijímače nože 160 (viz výkres 23) . Součástí spodního povrchu rovného přijímače nože 167 je část pro příjem přímého nože 169, do níž má být vsunut přímý nůž 102b, a část pro příjem očkového nože 168, která vyčnívá dolů v podobě schůdku 167a z části pro příjem přímého nože 169, do níž má být vsunut očkový nůž 101b. Schůdek 167a má mít určitou výšku, např. 2 až 3 mm, tak aby se při vsouvání očkového nože 101b do části pro příjem očkového nože 168 nedotýkal přímý nůž 102b části pro příjem přímého nože 169. Stupňový přijímač nože 167 je vybaven podélným otvorem 167b stejným způsobem jako rovný přijímač nože 160.

V případě použití pouze stupňového přijímače nože 167 lze vytvořit pouze část očka 90 . Podrobnosti postupu budou popsány později.

V zařízení k prostřihu látky 201 může být také použit standardní nůž, u něhož není očkový nůž oddělen od nože přímého, ale mají podobu jedné souvislé části, a standardní nůž k vytváření přímé knoflíkové dírky, tak jako v prvním provedení.

Výše uvedené zařízení k prostřihu látky 201 slouží k vytváření knoflíkové dírky s předem danými parametry v součinnosti s posuvným ramenem 14 s funkcí prostředku posunutí podle tohoto vynálezu k posouvání látky v podélném směru. Mechanický provoz zařízení k prostřihu látky 201 a posuvného ramene 14 bude popsán dále s odkazy k výkresům 20 až 26. Na výkresech 24 až 26 jsou znázorněny jednotlivé po sobě jdoucí fáze vytváření knoflíkové dírky. Šedou barvou je ·· ···· ·· ·· ···· • · · φ • · · · · · ·· · • · ♦ · · * · · · :

»· · ·· ···· ·* ·· označená část v dané fázi prostřihovaná, šikmou čarou je označena část prostřižená v předchozí fázi a písmenem P je označen steh obšití knoflíkové dírky.

(1) Nyní popíšeme případ, v němž je rovný přijímač nože 160 upevněn jako přijímač nože, prostřižený otvor obšit a vytvořena knoflíková dírka s očkem 92.

Nejdříve je vytvořen steh obšití P, odříznuta horní niť (neznázorněno) a látka (obrobek) je pomocí posuvného ramene 14 umístěna do předem stanovené polohy k prostřihu látky na jednotce nože 100. V tuto chvíli je zařízení k prostřihu látky ve fázi činnosti, v níž je pneumatický válec vypnut (stav OFF), Tyč 110a je vysunuta a patka očkového nože 104 je stlačena a vztyčena čepem válce 114 (viz výkres 22(a)). Očkový nůž 101b je umístěn v první poloze, v níž lze obrobek prostřihnout.

Pomocí vodících prostředků přijímače nože 170 je rovný přijímač nože 160 spuštěn v předem stanovené míře dolů. Při spuštění přijímače nože 160 do určité polohy, v níž se přiblíží očkovému noži 101b a přímému noži 102b, je spuštěn přívod vzduchu spojkou 163 patky upevnění přijímače nože 162, vzduch proudí z podélného otvoru 160a skrze příčný vzduchový otvor 165 a podélný vzduchový otvor 166 směrem k dráze odpadu látky lOle prvku nože 101 pro vytvoření očka. Vzduch proudí shora až do zdvižení rovného přijímače nože 160 a do jeho dostatečného' oddělení od očkového nože 101b po prostřihu části očka 90 Rovný přijímač nože 160 je plynule spouštěn dolů, až se posléze nasune na očkový nůž 101b a na přímý nůž 102, čímž je ··· ··· · · ·

60** * * **¹ ........

prostřižena část očka 90 a první prostřih hl, který má být součástí přímé části 91. Obě prostřižené části jsou na výkresu 24(a) znázorněny šedou barvou. Mezi částí očka 90 a prvním prostřihem hl je zbylá část S, odpovídající rozměru světlosti mc.

Při vzniku odpadu látky mezi očkovým nožem 101b a rovným přijímačem nože 160 v důsledku prostřihu látky je odpad látky stlačen dolů proudem vzduchu shora a drahami odpadu látky

&	lOle a 104	odváděn	od patky	očkového nože	104 .	Poté padá
	odpad látky	do ústí	náhubku	131a anebo do	j eho	blízkosti.
	Vzhledem k	použití	krytu	odpadu látky	122	nedochází

k rozptylu odpadu.

Naproti tomu je vzduch také přiváděn ze spojovacího článku 141 do odsavače 134. Podtlakem, vzniklým ve vzduchové trubici 136, je odpad látky odsáván do ústí náhubku 131a a do odsavače 134, dále je odváděn spojovací trubicí 137 a hadičkou 138 a shromažďován vně šicího stroje 200. Doba přivádění vzduchu ze spojovacího článku 141 není zvláště vymezena, je však přednostně dána v rozmezí od zahájení přívodu vzduchu shora skrze spojku 163 až do ukončení všech fází prostřihu a ještě lépe je dána téměř simultánně s dobou přívodu vzduchu ze spojky 163. V takovém případě je doba přívodu vzduchu shora shodná s dobou vzniku energie k odsávání, takže odpad látky může býť spolehlivě odveden. Navíc lze takto použít stejnou elektronku pro spojky 163 a 141, což zjednoduší jak konstrukci zařízení tak i řízení provozu.

V dalším kroku se vodící prostředky přijímače nože 170 pohybují v opačném směru, rovný přijímač nože 160 je zdvižen

6Γ

9

999

9

9 do takové výšky, aby nebránil pohybu látky, a poté je zastaven. V tuto chvíli je pneumatický válec 110 spuštěn na ON a tyč 110a je zatahována. V důsledku toho je patka očkového nože 104 tažena táhlem 116, provlečeným čepem válce 114, patka očkového nože 104 se otáčí (a odklání) ve směru proti pohybu hodinových ručiček kolem otočné hřídele 107 aktivující silou pružiny 108 a dostává se do polohy, znázorněné na výkresu 22 (b) . V tuto chvíli je očkový nůž 101b umístěn v druhé poloze, v níž není vsunut do rovného přijímače nože 160.

Patka očkového nože 104 je kromě aktivující síly pružiny 108 tažena čepem válce 114 prostřednictvím táhla 116 z následujícího důvodu. Někdy se obráběná látka dostává do kontaktu s očkovým nožem. V případě, kdy je použita pouze pružina 108, odklání se patka očkového nože 104 vzhledem k síle tření s látkou obtížně. Proto je použita konstrukční úprava, v níž je patka očkového nože 104 spolehlivě odtažena čepem válce 114.

Po zasunutí tyče 110a pneumatického válce 110 je uvedeno do provozu posuvné rameno 14, které posouvá látku do další polohy prostřihu. Vodícími prostředky přijímače nože 170 je opět spuštěn rovný přijímač nože 160 a je poté nasunut pouze na přímý nůž 102b, protože očkový nůž 101b je odkloněn. V důsledku toho je proveden druhý prostřih h2, znázorněný na výkresu 24(b) šedou barvou. Prostřihnutím je část očka 90 v látce spojena s přímou částí 91.

V případě, kdy délka prostřihu neodpovídá vztahu „délka obšití (ml) - korekce délky prostřihu (lc), je rovný přijímač nože 160 zdvižen opět do takové výšky, v níž nebrání • · · · · · · ί» 9 9 9 9 99 99 pohybu látky, látka je prostřednictvím posuvného ramene 14 posunuta do předem dané polohy a rovný přijímač nože 160 je spuštěn dolů a vsazen na přímý nůž 102b, čímž dojde k vytvoření třetího prostřihu, znázorněného na výkresu 24(c). Tak je vytvořena knoflíková dírka s očkem 92 včetně části očka 90 a přímé části 21- ^v uvedeném případě byl prostřih dokončen ve třech krocích. Tento počet kroků zde byl však uveden jen pro názornost, při vytváření knoflíkové dírky je přednostní dvojnásobný anebo větší počet příslušných kroků.

Při provádění prostřihu ve druhém a následujících krocích nevzniká odpad látky. Není proto nutné přivádět vzduch do spojek 163 a 141.

Po dokončení prostřihu je ukončeno odstřihnutí spodní niti.

Posunem látky, prováděným pomocí posuvného ramene. 14 před druhým a třetím prostřihem, se navíc látka dostává do takové polohy, že vždy překrývá již vytvořený prostřih. Přesná míra tohoto překrytu závisí na hodnotách rozměrů mb a světlosti mc. Druhé prostřihování je prováděno v místě, vzdáleném 1 mm anebo více od nejvyššího bodu části očka 90, takže látka překrývá část očka 90 a první prostřih hl ve stejné míře (tzn. přibližně 1 mm) . Je přednostní, aby třetí prostřih byl proveden také tak, aby látka překrývala druhý prostřih h2, vytvořený při druhém prostřihování, o 1 mm anebo více.

Přesněji řečeno je každé posunutí posuvného ramene 14 při provádění prostřihu látky vypočítáno pomocí údajů „délky, kde může být proveden první prostřih (od nejvyššího bodu

63” β β

9999

9·

9 části očka 90 k části přímé části 91), „skutečné délky prostřihu mb přímým nožem 102b a „délky zbylé části, zadanými s číslem nože. Způsob řízení celého postupu bude popsán dále.

Nyní popíšeme případ, kdy má být po vytvoření knoflíkové dírky s očkem tato knoflíková dírka obšita stehem P.

Nejdříve je látka umístěna do předem stanovené polohy k prostřihu pomocí posuvného ramene 14 a prostřižena stejným způsobem, jako v případě (1), poté je pomocí posuvného ramene 14 umístěna do polohy k obšití, poté je provedeno odstřižení niti.

Nyní popíšeme případ (3) , kdy má být vytvořena přímá knoflíková dírka 94 pomocí rovného přijímače nože 160, a případ (4), kdy je použit stupňový přijímač nože 167. Z případů (1) a (2) vyplývá, že dočasný vztah mezi vytvořením knoflíkové dírky a jejím prostřihem se nevztahuje přímo k činnosti samotného zařízení k prostřihu látky 200. Proto dále popíšeme pouze provoz zařízení k prostřihu látky 200.

(3) Popíšeme případ, kdy má být vytvořena přímá knoflíková dírka 94.

Nejdříve je spuštěn pneumatický válec 110 (stav ON), tyč 110a je zatahována a patka očkového nože 104 je tažena. Dále je zatahována patka očkového nože 104 aktivující silou pružiny 108, takže se dostane do polohy na výkresu 22 (b) . V této fázi je látka pomocí posuvného ramene 14 umístěna do předem stanovené polohy k prostřihu.

9 9 9

9

9

Je aktivován vodici prostředek přijímače nože 170 a rovný přijímač nože 160 je v předem stanovené míře spuštěn dolů a vsunut pouze na přímý nůž 102b, protože očkový nůž 101b je zatažen. Poté je vytvořen první prostřih h4, který je na výkresu 25 (a) znázorněn šedou barvou.

V případě, že provedený prostřih není dostatečně dlouhý, je rovný přijímač nože 160 zdvižen, tak aby nebránil pohybu látky, posuvné rameno 14 je posunuto do předem stanovené vzdálenosti a rovný přijímač nože 160 je znovu spuštěn dolů k provedení druhého prostřihu, takže . je vytvořen druhý prostřih h5 (viz výkres 25(b)) způsobem odpovídajícím druhé fázi v případu (1) . Obdobně je provedením třetího prostřihu vytvořen třetí prostřih h_6, takže je vytvořena přímá knoflíková dírka 94 (viz výkres 25(c)).

V případě přímé knoflíkové dírky 94 je možné volitelně měnit polohu prostřihu a délku prostřihu vzhledem k délce vytvořené knoflíkové dírky změnou číselných hodnot „míra odsazení cc přímé knoflíkové dírky a „korekce délky prostřihu lc.

V případě přímé knoflíkové dírky 94 je tedy patka očkového nože 104 v počáteční fázi při provádění prostřihu odtažena a prostřih je proveden pouze přímým nožem 102b. Navíc protože není vytvářen odpad látky, není vzduch přiváděn do spojek 163 a 141.

Dále zadanou mírou posunu posuvného ramene 14 před druhým a třetím prostřihem je nastavena taková poloha, v níž látka překrývá dřívější prostřih o 1 mm anebo více, stejným způsobem jako při vytváření knoflíkové dírky s očkem 92.

Jak bylo popsáno v případech (1) až (3), je možné libovolně měnit délku obšití a prostřihu knoflíkové dírky s očkem 92 a přímé knoflíkové dírky 94 bez výměny nože a přijímače nože.

(4) Dále popíšeme případ, v němž je stupňový přijímač nože 167 upevněn k patce upevnění přijímače nože 162.

V případě, kdy má být pomocí stupňového přijímače nože 167 vytvořena knoflíková dírka s očkem 92 anebo otvor, jako je otvor pro květinu, je zařízení k prostřihu látky 201 nejdříve uvedeno do stavu, kdy je pneumatický válec vypnut (stav OFF), tyč 110a je vysunuta, patka očkového nože 104 je tlačena a vztyčována čepem válce 114 (viz výkres 23(a)).

Uvedením vodícího prostředku přijímače nože 170 do provozu je stupňový přijímač nože 167 spuštěn v předem stanovené míře dolů. Protože stupňový přijímač nože 167 je vybaven schůdkem 167a, je vsunut pouze na očkový nůž 101b, takže je prostřižena pouze část očka 90 (na výkresu 26 (a) znázorněno šedou barvou). V případě, kdy má být vytvořen pouze otvor, jako je otvor pro květinu, je stupňový přijímač nože 167 zdvižen vzhůru do původní polohy a celý postup je ukončen.

V případě knoflíkové dírky s očkem 92 je dále spuštěn pneumatický válec (stav ON) a patka očkového nože 104 ustupuje do polohy na výkresu 23(b). Dále jsou provedeny fáze zdvižení stupňového přijímače nože 167 do takové výšky, aby nebylo bráněno pohybu látky, posunutí látky pomocí posuvného ramene 14 a spuštění stupňového přijímače nože 167. Tyto » · ·4Μ kroky jsou opakovány v závislosti na nezbytné délce prostřihu a tak jsou následně vytvořeny první prostřih h7, druhý prostřih h8 a třetí prostřih h_9 (na výkresu 26 (b) znázorněny šedou barvou). Takto je vytvořena knoflíková dírka s očkem 92. Pohyb látky pomocí posuvného ramene 14 před druhým, třetím a čtvrtým prostřihem je takový, aby se látka mírně překrývala s předchozími prostřihy, např. o 1 mm.

Stejně jako v případě (1) při spouštění stupňového přijímače nože 167 dolů do určité polohy, v níž se ve fázi prvního prostřihu přibližuje k očkovému noži 101b, je spuštěn přívod vzduchu skrze spojku 163 patky přijímače nože 162 a je hnán ze spodního povrchu stupňového přijímače nože 167 k dráze odpadu látky lOle prvku nože 101 pro vytvoření očka. Stejným způsobem je spuštěn i přívod vzduchu ke spojce 141 na straně odsavače 134. Vzduch je průběžně přiváděn až do zdvižení stupňového přijímače nože 167 a dostatečného oddělení od očkového nože 90 po provedení prostřihu části očka 90.

Postup, v němž má být vytvořena knoflíková dírka s očkem 94 pomocí stupňového přijímače nože 167, je stejný jako případ (2).

Použitím stupňového přijímače nože je takto možné vytvořit pouze část očka 90, knoflíkovou dírku s očkem 92 a přímou knoflíkovou dírku 94 a libovolně měnit délky obou knoflíkových dírek.

Dále popíšeme s odkazy k výkresu 27 řídící zařízení 180 šicího stroje 200, které je téměř shodné s řídícím zařízením 50 podle prvního provedení tohoto vynálezu. Tytéž prvky mají *· ··«· ·· ···*

tedy shodné vztahové značky, popis bude vynechán a budou popsány pouze rozdíly mezi oběma provedeními.

V řídícím zařízení 180 je elektronka 76a pneumatického válce 110 napojena přes rozhraní 55 na centrální procesorovou jednotku CPU 54 s funkcí řídícího prostředku. Centrální procesorová jednotka CPU 54 řídí přes rozhraní 55 činnost řídící elektronky 76a pneumatického válce v předem stanovených časových intervalech, čímž způsobuje odklánění a vztyčování patky očkového nože 104.

Řídícím zařízením 180 je navíc přes rozhraní 55 řízeno zapínání a vypínání (ON/OFF) vzduchového kompresoru 77b pro přívod vzduchu do vzduchových trubic 140 a 175 a činnost elektronky 77a vzduchového kompresoru.

Operační paměť RAM 52 je paměťovým prostředkem k uložení množství databází předloh a k uložení databáze, vybrané řídícím panelem 59, a dále k uložení hodnoty, získané změnou zvolené hodnoty údaje způsobem stejným jako v prvním provedení tohoto vynálezu.

Datové položky databáze předloh jsou téměř shodné s položkami na výkresu 7 a pouze datová položka 10 se mírně liší.

Datová položka 10 se vztahuje k volitelnému údaji o typu otvoru a slouží k volbě ze čtyř způsobů obšití (1) až (4) obrobku za použití rovného přijímače nože 160 anebo stupňového přijímače nože 167 ve funkci přijímače nože.

Je zvolen jeden z následujících způsobů obšití:

+ « »<·» • φ * » · » · · * 1 <» -t · · · * · * Φ » · ··· · · 9 Φ ♦ · Φ

6’§ ’ ” ’··· ” ^se (1) Vytvoření knoflíkové dírky s očkem 92 pomocí rovného přijímače nože 160 ( (1) „rovný přijímač nože · knoflíková dírka s očkem níže);

(2) Vytvoření přímé knoflíkové dírky 94 pomocí rovného přijímače nože 160 anebo stupňového přijímače nože 167 ((2) „přímá knoflíková dírka níže);

(3) Vytvoření knoflíkové dírky s očkem 92 pomocí rovného

přijímače	nože	167	((3) „ K	rovný	přijímač	nože	• knoflíková
dírka s očkem	níže)	f
(4)	Vytvoření	pouze	části očka	90 pomocí rovného
přijímače	nože	167	((4) „	rovný	přij ímač	nože	• pouze část

očka níže).

Datová položka „ss tedy takto neznamená „volbu přímé knoflíkové dírky, ale „volbu přímé knoflíkové dírky/knoflíkové dírky s očkem a odpovídá volitelnému údaji pro výběr kteréhokoli ze způsobů (1) až (4). Přesněji „0 je přiřazena případu, kdy má být zvolen způsob (1) „rovný přijímač nože · knoflíková dírka s očkem, „1 je přiřazena případu, kdy má být zvolen způsob (2) „přímá knoflíková dírka, „2 je přiřazena případu, kdy má být zvolen způsob (3) „rovný přijímač nože · knoflíková dírka s očkem a „3 je přiřazena případu, kdy má být zvolen způsob (4) „rovný přijímač nože · pouze část očka. Takto lze zadat typ požadovaného otvoru typ stehu k jeho obšití.

Zadané obsahy paměťových proměnných údajů jsou dále téměř shodné s obsahy na výkresu 10 a No. 36 označuje „výšku nože při chodu naprázdno.

Tak jako v prvním provedení je i zde zvoleno v datové položce 1 číslo skutečně použitého typu nože. Také v tomto • · · · · · ♦·· d® « /ΓΓΛ ®* ···· ·· provedení jsou standardnímu noži přiřazena Nos. 0 až 5 a kombinovanému noži> skládajícímu se z prvku nože 101 pro vytvoření očka a prvku nože 102 pro vytvoření přímé části (tzn. noži, který musí být k vytvoření knoflíkové dírky s očkem použit dvakrát anebo víckrát), jsou přiřazena Nos. 6 až 10.

Dále popíšeme postup vytváření stehu k obšití knoflíkové dírky s odkazy k postupovému digramu. Obecný postup (výkres 12), způsob zadávání paměťových proměnných údajů (výkres 13) a způsob zadávání dat podle prvního provedení odpovídá provedení druhému.

Postup typického provozu nože k prostřihu látky podle druhého provedení tohoto vynálezu bude popsán s odkazy k postupovému diagramu na výkresu 28. Obsluha upevní nůž a přijímač nože, odpovídající dírce, která má být vytvořena, a zadá prostřednictvím operačního panelu 59 předvolená data.

Nejdříve je v kroku S500 rozhodnuto, zda bude kombinovaný nůž vybrán podle čísla, přiřazeného např. datové položce „1 v databázi předloh. Je-li v zařízení upevněn standardní nůž a rovný přijímač nože 160, kombinovaný nůž není vybírán a rozhodnutí je NO. Rovný přijímač nože 160 je .poté v kroku S518 spuštěn dolů k vytvoření knoflíkové dírky v látce. V případě, že číslo nože je 0 (tzn. vybrána je pouze přímá čepel k vytvoření přímé knoflíkové dírky 94), je v kroku S518 vytvořena přímá knoflíková dírka. Při volbě některého nože z čísel 1 až 5 je vytvořena knoflíková dírka s očkem.

• · • · · · • ·· · ·· *70 ......

Kromě toho, je-li v kroku S500 rozhodnuta volba kombinovaného nože, je rozhodnuto, zda-li je anebo není zadání datové položky „10 v databázi proměnných ss = 1, to znamená, že v kroku S501 je zvolena přímá knoflíková dírka. Není-li zvolena přímá knoflíková dírka, tzn. je zvoleno ss = 0, 2, anebo 3, program postoupí ke kroku S502.

V kroku S502 je rovný přijímač nože 160 anebo stupňový přijímač nože 167 spuštěn dolů do předem stanovené polohy k prostřihu. Je-li dolů spuštěn rovný přijímač nože, dojde v obrobku k vytvoření části očka 90 a části přímé části 91 podle tvarů a velikostí očkového nože 101b prvku nože 101 pro vytvoření očka a přímého nože 102b prvku nože 102 pro vytvoření přímé části. Je-li dolů spuštěn stupňový přijímač nože 167, je vytvořena pouze část očka 90.

V kroku S503 je dále zapnut (ON) po dobu zhruba 50 ms vzduchový kompresor 77b a poté vypnut (OFF).

'V kroku S504 je dále rozhodnuto, zda-li je anebo není datová položka „10 v databázi předloh zadána jako ss = 3, tzn. je vybrána část očka 90. V takovém případě (rozhodnutí

YES) postoupí program ke kroku S513 k ukončení prostřihu.

!

V případě, že datová položka „10 je zadána jako ss = 0 anebo 2, tzn. je vybrána knoflíková dírka s očkem 92, která má být vytvořena pomocí rovného přijímače nože 160 anebo stupňového přijímače nože 167, program postoupí z kroku S504 ke kroku S505.

V kroku S505 je rovný přijímač nože 160 (stupňový přijímač nože 167) zdvižen do takové výšky, aby při „výšce • » • · · · • · · » · · w · · • 9 » · · 9 · · · · ·

nože pří chodu naprázdno, zadané v paměťovém proměnném údaji No. 36, nebránil pohybu posuvného ramene 14.

V kroku S506 je dále pneumatický válec 110 zapnut na ON, takže prvek nože 101 pro vytvoření očka je odkloněn (viz výkresy 22(b) anebo 23(b)) a program postoupí ke kroku S507. Poté lze provést prostřih pouze pomocí přímého nože 102b.

V kroku S507 je posuvné rameno 14 posunuto do druhé polohy k prostřihu, vypočítané v kroku S107 a odpovídající světlosti wl (výkres 22 (a)) . Tentokrát je míra pohybu vypočítána tak, že přijímač nože je spuštěn dolů do polohy, v níž mírně překrývá část prostřiženou ve výše popsaném prvém prostřihu. Přesněji je rovný přijímač nože 160 spuštěn dolů do polohy, v níž má být prostřižena zbylá část odpovídající světlosti W2, a stupňový přijímač nože 167 je spuštěn dolů do polohy, v níž má být prostřižena vrchní část přímé části 91, spojená s částí očka 90.

V následujícím kroku S508 je rovný přijímač nože 160 anebo stupňový přijímač nože 167 spuštěn dolů do polohy k prostřihu látky a program poté postoupí ke kroku S509.

Na druhou stranu při rozhodnutí YES, tzn. je-li v kroku S501 vybrána přímá knoflíková dírka a je zadáno ss = 1, program postoupí ke kroku S515. V kroku S515 je pneumatický válec 110 zapnut na ON, takže prvek nože 101 pro vytvoření očka je odkloněn. Poté lze provést prostřih pouze prvkem nože 102 pro vytvoření přímé části 102.

Dále v kroku S516 je posuvné rameno 14 posunuto do první polohy umístění přijímače nože (poloha k prostřihu látky), «· ··»· ··' ·· ·« vypočítané v kroku S107. Poté je v kroku S517 rovný přijímač nože 160 anebo stupňový přijímač nože 167 spuštěn dolů do polohy k prostřihu a je provedeno prostřižení přímého otvoru, odpovídajícího tvaru přímého nože 102b. Program poté postoupí ke kroku S509.

V kroku S509 je rozhodnuto, bude-li počet poloh umístění přijímače nože odpovídat počtu poloh umístění nože, vypočítanému v kroku S107. Při rozhodnutí NO postoupí program ke kroku S510, v němž je rovný přijímač nože 160 anebo stupňový přijímač nože 167 zdvižen do výšky při chodu na prázdno, tak jako v kroku S505. Dále v kroku S511 je posuvné rameno 14 posunuto do další polohy umístění přijímače nože (poloha k prostřihu látky), vypočítané v kroku S107.

Poté je v kroku S512 přijímač nože spuštěn dolů do polohy k prostřihu, látka je v předem stanovené délce prostřižena a program se poté vrátí ke kroku S509, v němž je znovu rozhodnuto, bude-li počet poloh umístění přijímače nože odpovídat počtu poloh umístění nože, vypočítanému v kroku S107. Při rozhodnutí YES, tzn. že vytváření knoflíkové dírky je dokončeno, postoupí program ke kroku S513. V kroku S513 je rovný přijímač nože 160 anebo stupňový přijímač nože 167 zdvižen do původní polohy (nejvyšší poloha). V kroku S514 je dále pneumatický válec 110 vypnut na OFF, čímž dojde ke zdvižení prvku nože 101 pro vytvoření očka. Tím je ukončen program činnosti nože k prostřihu látky.

V případě, kdy program projde kroky S504 a S518 a dostane se ke kroku S514, zůstane pneumatický válec 110 vypnut na OFF.

· ·· ·

- · ·

Dolní poloha při prostřihu látky při vytváření knoflíkové dírky s očkem 92 anebo přímé knoflíkové dírky 90 v krocích S502 a S518 je řízena tak, aby byla nižší než ostatní dolní polohy. Důvodem je, že plocha pro vytvoření očka je větší a přijímač nože musí být tlačen větší silou.

Jak bylo popsáno výše, je v krocích S507, S511 a S516 posunuto posuvné rameno 14 v předem stanovené míře, čímž je vzhledem k posuvnému ramenu 14 relativně měněna poloha (poloha příjmu nože) zařízení k prostřihu látky 201 k vytvoření knoflíkové dírky o předem stanovené délce. Poloha umístění přijímače nože je vypočítána např. následujícím způsobem. Postup výpočtu polohy umístění přijímače nože bude popsán dále s odkazy k výkresu 29. Na výkresech 29(a) až 29(d) jsou v uvedeném pořadí vysvětleny případy, kdy je dáno ss = 0, ss = 1, ss = 2 a ss = 3. Dále na výkresu 30 jsou znázorněny všechny polohy zařízení k prostřihu látky 201 z výkresu 29.

Pro snadnější porozumění uvádíme, že část očka 90 je vytvořena v předem stanoveném místě v látce spuštěním přijímače nože takovým způsobem, že posuvné rameno 14 je umístěno v původní poloze.

Z výkresu 29 (a) je navíc zřejmé, že zadní konec partie vsazování rovného přijímače nože 160 (stupňového přijímače nože 167) a přímého nože 102b je zadána jako poloha umístění přijímače nože a je znázorněna souřadnicí Y. Navíc poloha umístění přijímače nože ve fázi prvního prostřihu látky (výkres 29 (a)) je zadána jako výchozí (Y = 0) poloha ve směru Y. Totéž platí i pro polohy na výkresech 29(b) až 29(d).

»· ·<

V ·

9···· ·· ·· ·· ·

- 74 ·’ ··’· “ ··

S odkazy k výkresu 29(a) nejdříve popíšeme případ, kdy má být v látce vytvořena knoflíková dírka s očkem 92 s použitím rovného přijímače nože 160.

Při prvním spuštění rovného přijímače nože 160 k vytvoření části očka 90 a části přímé části 91 v látce je poloha umístění přijímače nože zadána jako předem stanovená poloha s Y = 0 (popsáno výše, viz výkres 29(a)(l)). V tomto případě je vztah mezi rovným přijímačem nože 160 a prvkem nože 101 pro vytvoření očka a prvkem nože 102 pro vytvoření přímé části znázorněn na výkresu 30(A).

Další poloha umístění přijímače nože má zbylou část o délce mc k prostřihu zbylé části, odpovídající světlosti W2. Proto je tak jako na výkresu 29 (a) (2) zadáno Y = mc.

Dále je vypočítána poloha umístění přijímače nože k dodatečnému prostřihu přímé části 91 o délce L (zbylá délka) vzadu (viz výkres 29(a)(3)) následujícím způsobem.

Nejdříve je zadáno L = ml lc - ma a počet N umístění rovného přijímače nože 160 je dán jako N = L/mb. Pokud má L/mb zbytek, je N zvýšeno na celou jako N = N + 1.

Je-li poloha umístění přijímače nože při i-tém umístění přijímače nože (i = 1 až N) k dodatečnému prostřihu přímé části 91 dozadu zadána jako Yi, získáme Yi = -L X i/N. Platili i = N, tzn. nůž je umístěn po N-té, platí Yi = -L a dodatečné prostřihování přímé části 91 je dokončeno (viz výkres 29(a)(4) ).

'««I »'« 9999

9 9 9

9 9 9 ‘75

Je-li zadáno N = 0, tzn. že není nezbyté dodatečné prostřihování přímé části 91 dozadu, není zadaná poloha umístění přijímače nože po prostřihu zbylé části vypočítávána.

Na výkresu 29(a)(2) až 29(a)(4) je znázorněna situace, kdy je prvek nože 101 pro vytvoření očka v odkloněné poloze (viz výkres 30 (B)) a rovný přijímač nože 160 a prvek nože 102 pro vytvoření přímé části jsou jednoduše vsazené do sebe.

Dále s odkazy k výkresu 29(b) popíšeme případ, kdy má být v látce vytvořena přímá knoflíková dírka 94 . Při vytváření přímé knoflíkové dírky 94 lze použít ve funkci přijímače nože rovný přijímač nože 160 anebo stupňový přijímač nože 167. V obou případech je prvek nože 101 pro vytvoření očka odkloněn a do přijímače nože je vsunut pouze prvek nože 102 pro vytvoření přímé části (viz výkresy 30(B) a 30(D)).

Při vytváření přímé knoflíkové dírky 94 je poloha umístění přijímače nože při prvním spouštění rovného přijímače nože 160 (stupňového přijímače nože 167) dolů zadána jako Y = ma - mb - cc (viz výkres 29(b) (1)) .

Dále je vypočítána poloha umístění přijímače nože k dodatečnému prostřihu přímého otvoru 93 o délce L (zbylá délka) vzadu (viz výkres 29 (b) (2)) následujícím způsobem.

Nejdříve je zadáno L = ml - cc - lc - mb a počet N umístění rovného přijímače nože 160 (stupňového přijímače nože 167) je dán jako N = L/mb. Pokud má L/mb zbytek, je N zvýšeno na celou jako N = N + 1.

·'» *'·ί» « · * ě ě * • ě ·

4 ₇₆ .

ί» t* »,· • · ě t ♦ *»«» ¢5 4Š

Je-li poloha umístění přijímače nože při i-tém umístění přijímače nože (i = 1 až N) k dodatečnému prostřihu přímého otvoru 93 dozadu zadána jako Yi, získáme Yi = ma - mb - cc L X i/N.

Platí-li i = N, tzn. rovný přijímač nože 160 je umístěn Nkrát, je dodatečné prostřihování přímé části . 91 je dokončeno (viz výkres 29(a)(4)).

Je-li zadáno N = 0, tzn. že není nezbytné dodatečné prostřihování přímého otvoru 93 dozadu, Yi nepočítáme.

Dále uvádíme s odkazy k výkresu 29 (c) popis postupu při vytváření knoflíkové dírky s očkem 92 pomocí stupňového přijímače nože 167.

Nejdříve je v poloze umístění přijímače nože při prvním spuštění stupňového přijímače nože 167 dolů k vytvoření části očka 90 v látce vytvořena výše uvedeným způsobem část očka 90 v předem stanoveném místě v látce a je zadáno Y = 0. V tuto chvíli (viz výkres 30(C)) je stupňový přijímač nože 167 vsunut pouze na prvek nože 101 pro vytvoření očka a není vsunut na prvek nože 102 pro vytvoření přímé části, takže je vytvořena pouze část očka 90.

Dále je k dodatečnému délka) vzadu způsobem. Na vypočítána poloha umístění přijímače nože prostřihu přímé části 91 o délce L (zbylá (viz výkresy 29(c)(2) až (4)) následujícím výkresech 29(c)(2) až (4) je prvek nože 101 pro vytvoření očka odkloněn (viz výkres 30(D)) a stupňový

• »

W 4..

přijímač nože 167 je vsunut pouze na prvek nože 102 pro vytvoření přímé části.

V první poloze umístění přijímače nože v přímé části 91 má zbylá část délku mc, takže je zadáno Y = mc (viz výkres 29(c) (2) ) .

Dále je vypočítána poloha umístění přijímače nože k dodatečnému prostřihu přímé části 91 o délce L vzadu (viz výkres 29(c)(3)) následujícím způsobem. Nejdříve je zadáno L = ml - lc - ma + mc a počet N umístění přijímače nože je dán jako N = L/mb. Pokud má L/mb zbytek, je N zvýšeno- na celou jako N = N + 1.

Je-li i-tá poloha umístění přijímače nože (i = 1 až N) k dodatečnému prostřihu přímé části 91 dozadu zadána jako Yi, platí Yi = mc - X i/N. Je-li zadáno i = N, tzn. že přijímač nože je umístěn, dostaneme Yi = -1 + mc = ml - lc - ma, takže dodatečné prostřihování přímé části 91 je dokončeno (viz výkres 29(c)(4)).

Popis byl podán z důvodu snadnějšího vysvětlení na ideálním příkladu stejným způsobem jako v prvním provedení. Stejným způsobem jako v prvním provedení byla také při výpočtu počtu poloh umístění přijímače nože hodnota mb snížena o předem stanovenou délku u (např. 1 mm) a hodnota mc zvýšena o předem stanovenou délku v (např. 1 mm) pro výpočet polohy umístění přijímače nože pro hodnotu zadanou v paměťových proměnných údajích k zabránění vzniku zbylé části mezi prostřihy, čímž byla vytvořena knoflíková dírka, jejíž prostřihy se v okamžiku každé polohy umístění přijímače nože překrývají v předem stanovené míře.

4.

*1 ί·« »· * » · * ·· “ 78 ·· ····

Přesněji řečeno při vytváření knoflíkové dírky s očkem (viz výkres 29 (a)) je poloha (2) umístění přijímače nože vypočítána jako Y = mc + v a počet (Nj poloh umístění přijímače nože je vypočítán jako N = L/(mb - u) . V případě vytváření přímé knoflíkové dírky (viz výkres 29(b)) je zadáno N = L/(mb - u) pouze k vypočítání počtu prostřihu zbylých částí s použitím mb - u.

V případě vytváření knoflíkové dírky s očkem (viz výkres 29 (c) ) je poloha (2) vypočítána jako Y = mc + v a počet (N) poloh umístění přijímače nože v poloze (3) a po ní a v i-té poloze umístění přijímače nože (Yi) je vypočítán jako N =

L/ (mb - u) , kde L = ml - lc - ma + mc a Yi = mc + v - L X i/N.

Dále popíšeme postup vytváření pouhé části očka 90 podle výkresu 29(d). Tentokrát (viz výkres 30(C)) je stupňový přijímač nože vsazen pouze na prvek nože 101 pro vytvoření očka a není vsazen na prvek nože 102 pro vytvoření přímé části.

V tomto případě je část očka 90 vytvořena v předem stanovené poloze v látce a poloha umístění přijímače nože je ve fázi prvního spuštění stupňového přijímače nože 167 k vytvoření části očka 90 v látce (viz výkres 29(d) (1)) zadána jako Y = 0 (jak bylo popsáno výše). Protože přímá část 92 není prostřihována, postup je takto dokončen.

V šicím stroji 200 podle tohoto vynálezu s výše popsaným zařízením k prostřihu látky 201 se prvek nože 101 pro očko otáčí tak, že očkový nůž 101b se může pohybovat mezi první •Λ .

·’ 79 polohou k prostřihu látky a druhou odtaženou polohou, a látka se navíc může pohybovat v podélném směru pomocí posuvného ramene 14 . V případě použití rovného přijímače nože 160 je tedy možné volně měnit provoz k prostřihu knoflíkové dírky 92 a přímé knoflíkové dírky 94 a měnit délku prostřihu bez výměny přijímače nože a nože samotného. Použitím stupňového nože je navíc možné vytvořit pouze část očka 90, knoflíkovou dírku s očkem 92 a přímou knoflíkovou dírku 94 a vytvářet knoflíkové dírky o různých délkách bez výměny přijímače nože a nože samotného.

V šicím stroji 200 je dále řízení provozu prováděno podle stejné databáze předloh a stejným způsobem jako v prvním provedení. Stejným způsobem jako v prvním provedení je proto zadána korekce délky prostřihu (lc) , takže lze zabránit umístění přímé části 91 a přímého otvoru 93 do polohy mezi počátečním a koncovým bodem obšívání a tak zabránit nedostatečnému obšití.

Dále protože lze zadat míru odstavení přímé knoflíkové dírky (cc), lze přímý otvor 93 vytvořit ve volitelné poloze umístění stehu obšití. Dále protože lze zadat korekci délky prostřihu (lc) , lze volitelně měnit délku přímého otvoru 93. Takto lze vytvořit přímou knoflíkovou dírku 94, odpovídající různým specifikacím.

Dále lze zadat výšku přijímače nože při chodu naprázdno. Je-li tedy výška přijímače nože zadána téměř do úrovně tloušťky látky, je minimalizována míra zdvihu přijímače nože a časový cyklus, nutný k vytvoření knoflíkové dírky, lze zkrátit.

»· '·♦ ·· ··»· • * W <· Λ · ♦ · «' · • ♦ * » · ·) β· · · » » '· »'' b w « · b * • > « t- » · · · · ♦ «'«< <k >· ·««* 'Λ+ a';·

Šicí stroj 200 se ve srovnání s šicím strojem podle prvního provedení tohoto vynálezu vyznačuje následujícími funkcemi a činnostmi.

1. Kromě očkového nože 101b je prováděn prostřih stlačením a prostřižením pomocí přímého nože 102b. Špička čepele přímého nože 102b může být tedy víc zaoblená než část přímého nože 61b podle prvního provedení. V důsledku toho je látka při ukládání zachycována obtížně. Protože je špička čepele zaoblenější, je schopnost prostřihu nožem 'zhoršena a znesnadněna a v důsledku toho je nutné zabránit krčení látky.

Při stlačování a prostřihu dále na rozdíl od prvního provedení není na straně přijímače nože drážka a není tudíž požadováno odstraňování odpadu látky do drážky.

2. Zatímco v prvním provedení je na vnitřní straně, označené vztahovou značkou 17), dráha odpadu látky, je v druhém provedení dráha pro sběr odpadu látky na straně podložky 200b. Vnitřní část pod ramenem lze tedy výhodně použít.

3. Odpad látky, odváděný drahami odpadu látky lOle a 104a, může být pomocí krytu odpadu látky bez rozptylování snadno shromažďován v předem stanovené části na desce patky 103a. Odpad látky může být shromažďován sáním odsavače 134. Jinými slovy dokonce je-li dráha pro shromažďování odpadu látky rozdělena na dráhu odpadu látky 1.04 a a ústí náhubku 131a, může být odpad látky shromažďován spolehlivě. Dokonce je-li dráha rozdělena tak, že dráha odpadu látky na straně jednotky nože 100 se mění se směrem ústupu očkového nože s deskou patky ve funkci ohraničení (viz první varianta), lze

4· <··*· · 4 » · · 4 %J '· ·' « » · * *- Λ.' · *'

4' 9 '· · · · 4 *, 4 ·

4 4, · ·. · · 4 4 4 navíc použít tutéž konstrukční úpravu sběru odpadu změnou polohy upevnění náhubku 133 k desce patky 103a a dráhu odpadu látky lze uvolnit.

Nyní popíšeme varianty druhého provedení tohoto vynálezu.

První varianta druhého provedení tohoto vynálezu

První varianta druhého provedení bude popsána s odkazy k výkresům 31 a 32. Shodné prvky jako na výkresech 20 až 22 budou označeny stejnými vztahovými značkami a jejich popis bude vynechán.

V jednotce nože 300 podle první varianty druhého provedení je místo prvku patky nože 103 použit prvek patky nože 303. Stejným způsobem jako u prvku patky nože 103 je u prvku patky nože 303 k podložce šicího stroje 200 upevněna šrouby 152 a 152 deska patky 303a, nosný prvek nože 303b je upraven tak, aby se zvedal před desku patky 303a, na horní části nosného prvku nože 303b je dále zarážka 303c a k horní části nosného prvku nože 303b je stejně jako v druhém provedení upevněn, prvek nože 102 pro přímou část. Zadní strana nosného prvku nože 303b je kratší než zadní strana nosného prvku nože 103b a má takovou šířku, aby zespodu podpírala zarážku 303c. Zadní strana nosného prvku nože 303b nepodpírá patku očkového nože 304, jak bude popsáno dále.

Horní povrch desky patky 303a je dále vybaven posuvnou částí 303d, v jejímž středu a v podélném směru je vodící drážka 303e.

'· *' i^1. * » · » • V • · ♦· V « * »· ·, · ·'!

>, i) > ♦ ·, * • »•«1

4» ··

Na horním povrchu posuvné částí 303d je umístěna patka očkového nože 304. Obdobně jako v druhém provedení je k hornímu povrchu patky očkového nože 304 upevněn prvek nože 101 pro očko a vnitřkem prvku nože 101 pro očko je vedena dráha odpadu látky lOle. Na spodním povrchu patky očkového nože 304 je upevňovací výstupek 304b k upevnění ve vodící drážce 303e. Patka očkového nože 304 se takto může pohybovat podélně po vodící drážce 303e přes horní povrch posuvné části.

Souvisle s dráhou odpadu látky lOle prvku nože 101 pro vytvoření očka je patkou očkového nože 304 vedena dráha odpadu látky 304a. Dráha odpadu látky 304a je na této straně papíru výkresu 31b vedena šikmo dolů, tak aby se nepřekrývala s dráhou pro podélný pohyb patky očkového nože 304, a odděleně od dráhy odpadu látky 104a, klesající dozadu a šikmo dolů. Odpad látky, vykrojený očkovým nožem 101b, je veden drahami odpadu látky lOle a 304a do ústí náhubku 131a a dále směrem ven. Boční strana patky očkového nože 304 je ve směru dráhy odpadu látky 304a zakryta krytem odpadu látky 306, upevněným šrouby 307 a 307 k desce patky 303a.

Na horní povrch desky patky 303a je upevněna deska upevnění válce 301 k upevnění pneumatického válce 310 (obdobného pneumatickému válci 110), který má být podélně nastavitelný pomocí šroubů 302 a 302 do takové polohy, aby nebránil v podélném pohybu patky očkového nože 304.

Ke špičce tyče 310a je skrze matici 305 upevněn díl k zašroubování 310b se závity na vnější straně, který je v podélném směru nastaven v otvoru se závity v zadní straně patky očkového nože 304. V první variantě se tedy patka očkového nože 304 pohybuje v podélném směru v závislosti na poloze tyče 310a (viz výkres 32(a)). Je-li pneumatický válec vypnut (OFF) a tyč 310a je vysunuta, patka očkového nože 304 je vztyčena, je-li pneumatický válec zapnut (ON) a tyč 310a je zasunuta, patka očkového nože 304 je tažena dílem k zašroubování 310b dozadu.

Přední poloha patky očkového nože '304, tlačené pneumatickým válcem 310, je nastavena pomocí šroubů 115 a 115 na zadní straně zarážky 303c stejným způsobem jako v prvním provedení.

Průběh prostřihování, které má být provedeno jednotkou nože 300 s výše popsanou konstrukcí a rovným přijímačem nože ♦

160 (anebo stupňovým přijímačem nože 167) téměř odpovídá fázím (1) až (4), popsaným v prvním provedení, a liší se pouze v tom, že patka očkového nože se přímo pohybuje směrem dozadu a tak je zatahována.

Přesněji v případě, kdy má být prostřižena část očka 90, je patka očkového nože v přední části (viz výkres 32(a)) a do rovného přijímače nože 160 je vsunut očkový nůž 101b a přímý nůž 102b. Do stupňového přijímače nože 167 je vsunut pouze očkový nůž 101b. V tomto okamžiku je poloha očkového nože 101b dána jako první poloha.

Vzduch je přiváděn do spojek 163 a 141 se stejným načasováním jako v prvním provedení, odpad látky v důsledku prostřihování je veden drahami odpadu látky lOle a 304a, odváděn z bočního povrchu patky očkového nože 304 a navíc je odsáván odsavačem 134 a takto odváděn ven.

·· '4%<·· ,b·· »4- 9999 * » · 9 9 9 ♦ . 9 »'· 9 . · · « · ,> · . .

»'' · « 9 9 9 9 9 9 9: 9

9 9 9 9. · 9 9·· ** g₄ ., .... ., ..

V případě, kdy má být vytvořena přímá část 90 anebo přímá knoflíková dírka 94, patka očkového nože 304 ustupuje dozadu do takové polohy, aby nebránila v pohybu rovného přijímače nože 160 (stupňového přijímače nože 167) (viz výkres 32(b)) a látka je prostřižena rovným přijímačem nože 160 (stupňovým přijímačem nože 167) a pouze přímým nožem 102b. V tomto okamžiku je poloha očkového nože 101b dána jako druhá poloha.

Šicí stroj, vybavený zařízením k prostřihu látky s jednotkou nože 300, je také konstrukčně upraven tak, že patka očkového nože 304 s upevněným očkovým nožem 101b se může podélně pohybovat. Tak jako v případě šicího stroje 20Ό se zařízením prostřihu látky 201 tedy lze s pomocí rovného přijímače nože 160 vytvořit knoflíkovou dírku s očkem 92 a přímou knoflíkovou dírku 94 s proměnlivou délkou. Použitím rovného přijímače nože 167 lze vytvořit knoflíkovou dírku s očkem 92 a přímou knoflíkovou dírku 94 s proměnlivými délkami a navíc lze vytvořit pouze část očka 90.

Druhá varianta druhého provedení tohoto vynálezu

Druhá varianta bude popsána s odkazy k výkresu 33. Shodné prvky jako na výkresech 20 až 22 budou označeny stejnými vztahovými značkami a jejich popis bude vynechán.

Druhá varianta zařízení prostřihu látky 400 má vertikálně obrácenou konstrukci tak jako v prvním provedení a nůž k prostřihu látky 411 je umístěn v horní části a přijímač nože v části dolní.

	·· 99·· 9 9 9 ·' 9 · 9· '9 9 99 '9 85	fetl 9 9 9... » · 9^ 9 9 9- 9 9 ·< 9< 9 9 9 99 99	9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 - 9 9 9 9 99
Na horní straně	je patka	upevnění	nože 410 upevněna
k přímočinné hřídeli	4 0 ve	funkci	obdobných vodících
prostředků prostřihu	látky, jako jsou	vodící prostředky

přijímače nože 170. Nůž k prostřihu látky 411 je upevněn k patce upevnění nože 410. Nůž k prostřihu přímé části 413, vedený lineárně vzhledem k noži ve tvaru kapky k prostřihu části očka 412, je veden souvisle a v podobě 'jednoho celku * nad spodním povrchem nože k prostřihu látky 411.

Dráha odpadu látky 410a je vytvořena v příčném směru v patce upevnění nože 410 a vzduch je odsáván spojkou 418 vzhledem k dráze odpadu látky 410a ve směru šipky C. Ke konci části dráhy odpadu látky 410a je šroubem 417 upevněn žlábek odpadu látky 416, který z tohoto konce, tzn. z vnějšího povrchu patky upevnění nože 410, vyčnívá. Ke žlábku odpadu látky je upevněna trubice 414 s hadičkou 415 na druhém konci.

V patce upevnění nože 410 je vedena dráha odpadu látky 410b, která má být spojena s dráhou odpadu látky 410a. Dráha odpadu látky 411a má být vytvořena souvisle s dráhou odpadu látky 410b v noži k prostřihu látky 411 a ve spodním povrchu nože k prostřihu části očka 412 je otevřená.

Na spodní straně zařízení je umístěná jednotka příjmu nože 420, která je zkonstruovaná tak, že všechny díly jsou upevněné k přijímací patce nože 403. Deska patky 403a je vybavena stejným nosným prvkem příjmu nože 403b, jako je nosný prvek nože 103b, a stejnou zarážkou 403c, jako je zarážka 103c, a má téměř stejný tvar jako prvek patky nože 103. Druhá varianta se liší pouze v tom, že otvor k odvádění odpadu látky není v desce přijímací patky nože 403a, protože odpad není odváděn ze spodní části přijímací patky nože 403.

»· 'V*®·'.

•^é 8*6

Přijímač přímého nože 402 je upevněn k hornímu povrchu zarážky 403c. Do přijímače přímého nože 402 je vsouván nůž k prostřihu přímé části 413 a jeho horní povrch je plochý. Upevňovací konstrukce je shodná s prvkem nože 102 pro vytvoření přímé části. Vydutá část ve tvaru pravoúhlého rovnoběžnostěnu (neznázorněna) je navíc vytvořena uvnitř nosného prvku přijímače nože 403b a je k ní upevněna patka přijímače očkového nože 404. Přijímací patka očkového nože 404 se může vzhledem k nosnému prvku přijímače nože 4 03b otáčet kolem otočné hřídele 107 stejným způsobem jako patka očkového nože 104 a je upevněna takovým způsobem, že je aktivována pružinou 108 ve směru proti pohybu hodinových ručiček (viz výkres 33). Přijímací patka očkového nože 404 je tlačena a vztyčována čepem válce 114 na vrcholku pneumatického válce 110 a je odkláněna táhlem 116, upevněným k čepu válce 114 a k pružině 108 stejným způsobem jako patka očkového nože 104.

K hornímu povrchu přijímací patky očkového nože 404 je upevněn přijímač očkového nože 401. Do přijímače očkového nože 401 je vsouván nůž k prostřihu části očka 412 a jeho povrch je plochý. Upevňovací konstrukce je shodná s prvkem nože 101 pro vytvoření očka. Přijímač nože se skládá z přijímače přímého nože 402 a přijímače očkového nože 401.

V přijímací patce očkového nože 404 je vytvořen podélný vzduchový otvor 404a pro průchod vzduchu. V bočním povrchu přijímací patky očkového nože 404 (na opačném boku vzhledem k povrchu, který lze vidět na výkresu 33) je dále vytvořen příčný otvor, spojený s podélným vzduchovým otvorem 404a, k němuž je skrze spojku (neznázorněna) napojena vzduchová •« t « 4 · · ·' '«· »* « k » · • · · ·' 4' * · · · » · · · ♦·. _ ^;· ·) » 4γ • ♦ ♦ · 9 · » ♦ · » « • · · ' ♦ ·,’ · ·. » < · '·,· « ·· ···· '4 4 4 4 trubice 406. Podélný vzduchový otvor 401b je vytvořen souvisle s podélným vzduchovým otvorem 404a a je otevřen na horním povrchu 401a v přijímači očkového nože 401. Vzduch, přiváděný ze vzduchové trubice 406, proudí podélnými vzduchovými otvory 404a a 401b k vršku nože k prostřihu části očka 412. Odpad látky, vytvořený částí očka 90, je odváděn drahami odpadu látky 411a, 410b a 410a proudem vzduchu z podélného vzduchového otvoru 401b, a navíc je odváděn k žlábku odpadu látky 416 vzduchem, odsávaným spojkou 418, a poté je skrze vzduchovou trubici 414 a hadičkou 415 odváděn vně šicího stroje.

Průběh prostřihování zařízením k prostřihu látky 400 s výše popsanou konstrukcí odpovídá v prvém provedení popsaným krokům (1) až (4), s výjimkou toho, že nůž k prostřihu látky 411 se vertikálně pohybuje stejným způsobem jako rovný přijímač nože 160 a že přijímač očkového nože 401 se otáčí tak, aby ustupoval stejným způsobem jako prvek nože 101 pro vytvoření očka.

Přesněji v případě, kdy má být v knoflíkové dírce s očkem 92 prostřižená část očka 90 a přímá část 91, nastává situace (viz výkres 33 (a)), kdy je nůž k prostřihu látky 411 spuštěn dolů, takže přijímač očkového nože 401 zapadá do přijímače přímého nože 402. V tuto chvíli je poloha přijímače očkového nože 401 dána jako první poloha. Protože navíc vzniká odpad látky, je vzduch přiváděn do vzduchové trubice 406 a do spojky 418 a odpad je tak odváděn vně šicího stroje.

V případě, kdy má být vytvořena přímá část 91 anebo přímá knoflíková dírka 94, otáčí se patka přijímače očkového nože 404 ve směru proti pohybu hodinových ručiček a ustupuje «·«· ... Φ· ♦ · »Φ ··«·

Φ t. · * · *:· Φ φ » Φ

Φ φ Φ Φ Φ · φ) · >

• Φ Φ Φ » Φ · · Φ · ·

(viz výkres 33 (b>), takže látka je prostřižena pouze nožem k prostřihu látky 411 a pouze přijímačem přímého nože 402. V tuto chvíli je poloha přijímače očkového nože 401 dána jako druhá poloha.

Také šicím strojem se zařízením k prostřihu látky 400 lze vytvořit knoflíkovou dírku s očkem 92 a přímou knoflíkovou dírku 94 o různých délkách a to stejným způsobem, jako v případě šicího stroje 200 se zařízením k prostřihu látky 201.

Je-li součástí celého postupu krok, v němž je horní povrch 401a přijímače očkového nože 401 umístěn výše než horní povrch 402a přijímače přímého nože 402, lze navíc vytvořit knoflíkovou dírku s očkem 92 a přímou knoflíkovou dírku 94 o rozdílných délkách a lze tak také vytvořit pouze část očka 90.

Třetí varianta druhého provedení tohoto vynálezu

Třetí varianta bude popsána s odkazy k výkresu 34. Prvky, odpovídající prvkům na výkresech 20 až 22, budou označeny shodnými vztahovými značkami a jejich popis bude vynechán.

Prvek patky nože 503 v jednotce nože 500 podle třetí varianty druhého provedení tohoto vynálezu je vybaven plochou deskou patky 503a a polokruhovitou částí 503b, která je vztyčena na desce patky 503a. Středem polokruhovité části 503b prochází otočná hřídel 505, která dále otáčivě nese otáčivou patku nože 504.

·· ··*· * * * í i ·*

Otáčivá patka nože 504 je blokový útvar vytvořený tak, aby mohl být uprostřed odkloněn. K jeho hornímu zadnímu povrchu je upevněn prvek nože 501 pro vytvoření očka s ohnutou částí 504a ve funkci hranice a k jeho hornímu přednímu povrchu je upevněn prvek nože 502 pro vytvoření přímé části. Způsob upevnění obou nožů odpovídá prvnímu provedení.

U horního okraje prvku nože 501 pro vytvoření očka je očkový nůž 501b ve tvaru kapky s dráhou odpadu látky 501a. Na horním povrchu prvku nože 502 pro vytvoření přímé části je umístěn přímý nůž 502b.

K bočnímu povrchu otáčivé patky nože 504 jsou šrouby 520 a 520 upevněny zarážky 519 a 519. Prvek nože 501 pro vytvoření očka a prvek nože 502 při vytvoření přímé části jsou umístěny zadními částmi u zarážek 519 a 519.

Otáčivá patka nože 504 je vybavena dráhou odpadu látky 504d, která je vedena souvisle dráhou odpadu látky 501a a kterou lze odklonit šikmo dozadu a dolů. Odpad látky je dráhou odpadu látky 504d odváděn ústím náhubku 131a v desce patky 503a mimo šicí stroj stejným způsobem jako v prvním provedení. K desce patky 503a je šroubem upevněn kryt odpadu -látky 508.

Spodní povrch otáčivé patky nože 504 je vybaven dvěma trojbokými vačkami, tzn. první trojbokou vačkou 504b a druhou trojbokou vačkou 504c. Horní povrch desky patky 503a je vybaven pohybující se vačkou 517a, upravenou k pohybu podélným směrem do takové polohy, v níž se opře o trojboké vačky 504b a 504c.

·· ·4 *’ 9*0 * 4 · • »···

Pneumatický válec 110 je šrouby válce 112 a 112 upevněn k desce upevnění válce 511, která je dále šrouby 518 a 518 upevněna k desce patky 503a. K tyči 110a pneumatického válce 110 je šroubem 516 upevněna upevňovací deska tyče 515.

Deska upevnění tyče 515 má při podélném pohledu téměř pravoúhlý tvar a na pravé straně horní části (horní část na výkresu 34(a)) má otvor (neznázorněn) se vsunutou hřídelí zarážky 512, upevněnou k desce upevnění válce 511. K vrcholu hřídele zarážky 512 je upevněna zarážka 513. Z dolní části pravé strany je vedena dopředu upevňovací deska vačky 515a. Pohybující se vačka 517a je nesena nosnou částí vačky 517, která je šrouby 514 a 514 upevněna k upevňovací desce vačky 515a.

Dále bude popsána činnost jednotky nože 500 s výše uvedenými konstrukčními prvky. Na výkresu 34 je znázorněna fáze, v níž je tyč 110a zatahována a první trojboká vačka 504b se dostává přes horní okraj pohybující se vačky 517a, prvek nože 501 pro vytvoření očka se vztyčuje a prvek nože 502 pro vytvoření přímé části se šikmo odklání. Očkový nůž 501b je v tuto chvíli umístěn v první poloze, která je polohou k prostřihu látky, a přímý nůž 502b je umístěn ve druhé poloze, v níž látka nemůže být prostřižena. Je^li přijímač nože v tomto okamžiku spuštěn dolů, je tedy možné vytvořit pouze část očka 90.

Je-li tyč 110a v tuto chvíli vysunuta, upevňovací deska tyče 515 je vedena hřídelí zarážky 512 a posouvána dopředu. Upevňovací deska vačky 515a se tedy vysunuje, takže nosná

4444

4444 ·4 • » 4 4 4 4 4 4 4 ·

4 4 4' 4 4

4 4 4 4» 4 4 4 4 4 »···4··4·4 4» 4 44 4444 4« 44 část vačky 517 a pohybující se vačka 517a se pohybují směrem dopředu.

Pohybující se vačka 517a se dalším pohybem oddělí od první trojboké vačky 504b a vzápětí se opře o druhou trojbokou vačku 504c, čímž začne otáčet otáčivou patku nože t

ve směru proti pohybu hodinových ručiček (viz výkres 34(b)). Druhá trojboká vačka 504c se nakonec dostane přes pohybující se vačku 517a, prvek nože 501 pro vytvoření očka se šikmo odkloní a prvek nože 502 pro vytvoření přímé částí se zdvihne. V tomto okamžiku je přímý nůž 502b umístěn v první poloze (poloha k prostřihu látky) a očkový nůž 501b je umístěn ve druhé poloze (v níž látka nemůže být prostřižena) . Je-li v této fázi přijímač nože spuštěn dolů, dojde tedy k prostřihu přímé části 91 a přímé knoflíkové dírky 94. Postup pohybující se vačky 517a je zastaven tím, že upevňovací deska tyče 515 se opře o zarážku 513.

Je-li tyč 110a v této fázi opět zatahována, otáčivá patka nože 504 se otáčí ve směru pohybu hodinových ručiček spolu s pohybem pohybující se vačky 517a dozadu, takže dojde k obnovení stavu na výkresu 34.

Šicí stroj s jednotkou nože 500 má takovou konstrukční úpravu, že prvek nože 501 pro vytvoření očka a prvek nože 502 pro vytvoření přímé části se mohou střídavě posouvat pohybem otáčivé patky nože 504 mezi první a druhou polohou. Následně lze vytvořit knoflíkovou dírku s očkem 92 a přímou knoflíkovou dírku 94 s různými délkami, a navíc lze takto vytvořit i samotnou část očka 90.

·· • · ···· ·· ·· ·>

$2 • · · ·· ···· ·· ···· • « * • · · • · · · ·· ··

Ve druhém provedení a ve všech jeho variantách není směr ústupu nože anebo přijímače nože, který se pohybuje mezi první á druhou polohou,, omezen na podélný směr, ale může probíhat v příčném směru. Navíc je možné vhodně měnit mechanizmus tohoto ústupu. Dále je také možné změnit vztah mezi horní a dolní polohou nože a přijímače nože.

V zařízení šicího stroje řídícím nastavení prostřihu látky podle prvního aspektu tohoto vynálezu je řízení prováděno tak, že lze v obrobku vytvořit knoflíkovou dírku s očkem s použitím nože k prostřihu části očka i nože k prostřihu přímé části, a to na základě řídících dat včetně údajů o délce knoflíkové dírky a údajů o délce stehu k obšití knoflíkové dírky. .Je-li tedy nůž k prostřihu přímé části posouván k zadnímu okraji přímé části k postupnému prostřihu obrobku, je možné měnit délku přímé části knoflíkové dírky s očkem, aniž by bylo nutné vyměňovat nůž a přijímač nože. Je-li navíc nůž k prostřihu přímé části posouván k zadnímu okraji přímého otvoru k postupnému prostřihu obrobku, je možné měnit délku přímého otvoru, aniž by bylo nutné vyměňovat nůž anebo přijímač nože.

Dále v případě obšívání knoflíkové dírky a poté vytvoření stehu k zapošití ke spojení počátku a konce obšití jsou údaje o délce knoflíkové dírky zadány tak, aby bylo zabráněno umístění přímé části do polohy mezi počátkem a koncem obšití. Takto lze zabránit nedostatečnému .obšití knoflíkové dírky.

Pomocí zařízení určeného k prostřihu látky podle druhého aspektu tohoto vynálezu lze dosáhnout stejných výsledku jako v případě prvního aspektu. Navíc při prostřihu knoflíkové dírky s očkem nožem k prostřihu části očka a nožem k prostřihu přímé části, kdy je posléze nůž k prostřihu přímé části posunut k zadnímu konci přímé části k následnému provedení prostřihu obrobku na základě údaje o změně délky přímé části knoflíkové dírky s očkem, může být přímá část knoflíkové dírky s očkem prodloužena na základě údaje o změně délky přímé části. Takto je následně možné vytvářet knoflíkové dírky různých typů a tvarů bez výměny nože a přijímače nože.

Pomocí zařízení řídícího nastavení prostřihu látky podle třetího aspektu tohoto vynálezu lze dosáhnout stejných výsledku jako v případě prvního a druhého aspektu. Navíc je možné zadat údaje o změně polohy, v níž má být vytvořen přímý otvor ve směru délky stehu k obšití knoflíkové dírky. Je tedy možné vytvořit přímý otvor ve volitelné poloze vzhledem ke stehu k obšití knoflíkové dírky a navíc zadat údaje o změně délky přímého otvorů. Je tedy možné volitelně měnit délku přímého otvoru a vytvářet knoflíkové dírky různých typů a tvarů bez výměny nože a přijímače nože.

Pomocí zařízení řídícího nastavení prostřihu látky podle čtvrtého aspektu tohoto vynálezu lze dosáhnout stejných výsledku jako v případě prvního aspektu a navíc lze snadno specifikovat tvar nože k prostřihu tkaniny. Při vytváření knoflíkové dírky s očkem pomocí nože k prostřihu látky může navíc řídící zařízení snadno vypočítat délku obrobku ve zbylé části, která není prostřižena nožem k prostřihu části očka ani nožem k prostřihu přímé části, a délku následného prostřihu s použitím pouze nože k prostřihu přímé části. Takto je následně možné zvýšit efektivnost práce při vytváření knoflíkové dírky.

94” • ·· ·

Pomocí zařízení řídícího nastavení prostřihu látky podle pátého aspektu tohoto vynálezu lze dosáhnout stejných výsledku jako v případě prvního aspektu. Navíc je možné zadat údaj volby (ss) pro volbu způsobu vytvoření knoflíkové dírky s očkem v obrobku při použití nože k prostřihu části očka a nože k prostřihu přímé části anebo přímého otvoru v obrobku pouze při použití nože k prostřihu přímé části. Takto je tedy možné snadno vytvořit knoflíkovou dírku s očkem anebo přímý otvor. Například v případě prostřihu přímého otvoru není nutná výměna nože k prostřihu látky podle tvaru přímého otvoru.

Pomocí zařízení řídícího nastavení prostřihu látky podle šestého aspektu tohoto vynálezu lze dosáhnout stejných výsledku jako v případě prvního aspektu. Navíc je možné zadat údaj o zdvíhací výšce nože k prostřihu tkaniny anebo přijímače nože, který se při vytváření knoflíkové dírky v obrobku vertikálně pohybuje. Při zadání údaje, který téměř odpovídá tloušťce obrobku, lze tedy míru zdvihu nože k prostřihu tkaniny anebo přijímače nože minimalizovat a tak zkrátit dobu cyklu vytváření knoflíkové dírky.

Pomocí zařízení řídícího nastavení prostřihu látky podle sedmého aspektu tohoto vynálezu lze dosáhnout stejných výsledku jako v případě prvního aspektu a navíc jsou zde k dispozici prostředky ke změně obsahů řídících dat. Změnou obsahů řídících dat je takto možné vytvářet knoflíkové dírky odpovídající různým specifikacím.

Podle osmého aspektu tohoto vynálezu lze pomocí prostředků posunutí přinejmenším jednu část z dvojice nože

k prostřihu části očka a nože k prostřihu přímé části posouvat mezi první polohou, v níž je nůž vsunut do přijímače nože a může prostřihnout obrobek, a mezi druhou polohou, v níž nůž není do přijímače nože vsunut, čímž lze vytvořit knoflíkové dírky různého typu.

Přijímač nože je například zkonstruován tak, že část pro příjem očkového nože a část pro příjem přímého nože mají plochý povrch. V případě, že prostředky posunutí má ' být posunuta pouze část pro příjem očkového nože, může být knoflíková dírka s očkem vytvořena při umístění nože k prostřihu ,části očka. v první poloze a přímá knoflíková dírka může být vytvořena při umístění nože k prostřihu části očka ve druhé poloze. V případě, že má být posunut pouze nůž k prostřihu přímé části, může být knoflíková dírka s očkem vytvořena při umístění nože k prostřihu přímé části v první poloze a k vytvoření otvoru pro květinu může být použit pouze nůž k prostřihu části očka při umístění nože k prostřihu přímé části ve druhé poloze. Je-li možné posunout oba nože, je možné vytvořit tři typy otvorů: knoflíkovou dírku s očkem, přímou knoflíkovou dírku a otvor v podobě očka. Z uvedeného vyplývá, že lze vytvořit různé typy knoflíkových dírek bez výměny nože k prostřihu látky.

Podle patnáctého aspektu tohoto vynálezu se může přinejmenším přijímací část očkového nože anebo přijímací část přímého,nože přijímače nože pohybovat pomocí prostředků posunutí mezi první polohou, v níž je nůž k prostřihu látky vsunut do přijímače nože a může tak prostřihnout obrobek, a druhou polohou, v níž nůž k prostřihu látky není vsunut do přijímače nože. Takto lze vytvořit knoflíkové dírky různých typů.

9’6» • ·· * *

Nůž k prostřihu látky má například takové provedení, že nůž k prostřihu části očka a nůž k prostřihu přímé části jsou téměř ploché. V případě, kdy se má pohybovat pouze přijímací část očkového nože, může být knoflíková dírka s očkem vytvořena umístěním přijímací části očkového nože do první polohy a přímá knoflíková dírka může být vytvořena umístěním přijímací části očkového nože do druhé polohy. V případě, kdy se má pohybovat pouze přijímací část přímého nože, může být knoflíková dírka s očkem vytvořena umístěním přijímací části přímého nože do první polohy. K vytvoření otvoru pro květinu lze použít pouze části očka, je-li přijímací část přímého nože umístěna ve druhé poloze. Lze-li pohybovat oběma částmi, je možné vytvořit tři následující typy knoflíkových dírek: knoflíkovou dírku s očkem, přímou knoflíkovou dírku a pouze část očka. Takto tedy lze vytvořit různé typy knoflíkových dírek bez výměny přijímače nože.

V sedmnáctém aspektu tohoto vynálezu je kromě výsledků osmého a patnáctého aspektu navíc možné dodatečně prostřihnout obrobek posunutím prostředků k prostřihu látky vzhledem k obrobku bez výměny přijímače nože. Takto tedy lze vytvářet knoflíkové dírky o různých délkách.

·· · · '2.002. - 22t

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (17)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Zařízení pro řízení prostřihu látky u šicího stroje k vytvoření knoflíkové dírky v obrobku a k obšití knoflíkové dírky, vyznačující se tím, že obsahuje:

   prostředky k prostřihu látky, k nimž patří:

   nůž k prostřihu části očka k vytvoření části očka . knoflíkové dírky s očkem, která se skládá z části očka a z přímé části, a nůž k prostřihu přímé části k vytvoření přímé části, a přijímač nože, umístěný proti noži k prostřihu látky, a paměťové prostředky k uložení množství řídících dat k vytvoření knoflíkové dírky a stehu k obšití knoflíkové dírky přičemž toto zařízení slouží k řízení procesu vytváření knoflíkové dírky v obrobku s použitím nože k prostřihu části očka a nože k prostřihu přímé části vertikálním pohybem nože k prostřihu látky vzhledem k přijímači nože k prostřižení obrobku a že slouží k řízení procesu vytváření přímého otvoru v obrobku s použitím pouze nože k prostřihu přímé části, přičemž k řídícím datům patří údaj od délce knoflíkové dírky a údaj o délce stehu k obšití, a • ·· · přičemž činnost prostředků k prostřihu látky je řízena na základě řídících dat.
2. 2. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že k řídícím datům patří:

   údaj ke změně délky přímé části knoflíkové dírky s očkem při vytváření knoflíkové dírky s očkem v obrobku s použitím nože k prostřihu části očka a nože k prostřihu přímé části.
3. 3. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že k řídícím datům patří:

   údaj ke změně místa vytvoření přímého otvoru ve směru délky stehu k obšití při vytváření přímého otvoru v obrobku s použitím pouze nože k prostřihu přímé části, a údaj ke změně délky přímého otvoru.
4. 4. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že k řídícím datům patří:

   údaj o délce nože k prostřihu očka, údaj o délce nože k prostřihu přímé části, a údaj o vzdálenosti mezi nožem k prostřihu očka a nožem k prostřihu přímé části.

   . . ··: : “; ··· i.· « a, <9 · ··**.

   tl *.·*···* : · í . . . * .··*.*

   I · · · · · 4 ·
5. 5. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že k řídícím datům patří:

   údaj volby k výběru způsobu vytvoření knoflíkové dírky s očkem v obrobku s použitím nože k prostřihu části očka a nože k prostřihu přímé části anebo přímého otvoru v obrobku s použitím pouze nože k prostřihu přímé části.

   podle nároku 1, tím, že k řídícím datům
6. 6. Zařízení vyznačující se patří:

   údaj o zdvíhací výšce nože k prostřihu látky anebo o zdvíhací výšce přijímače nože vertikálním směrem při vytváření knoflíkové dírky v obrobku.
7. 7. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že dále obsahuje:

   operační panel ke změně obsahů řídících dat.
8. 8. Zařízení pro prostřih látky u šicího stroje k vytvoření knoflíkové dírky v obrobku a k obšití knoflíkové dírky, vyznačující se tím, že obsahuje:

   prostředky k prostřihu látky, k nimž patří:

   nůž k prostřihu části očka k vytvoření části očka knoflíkové dírky s očkem, která se skládá z části očka a z přímé části, a

   10©* nůž k prostřihu přímé části k vytvoření přímé části, a .přijímač nože, umístěný vertikálně proti noži k prostřihu látky, jehož součástí jsou:

   část pro příjem očkového nože, do níž je vsazován nůž k prostřihu části očka, a část pro příjem přímého nože, do níž je vsazován nůž k prostřihu přímé části, a vodící prostředky prostřihu látky k vedení nože k prostřihu látky anebo ’ přijímače nože ve vertikálním směru, takže se k sobě vzájemně přibližují anebo se vzdalují, přičemž prostředky prostřihu látky slouží k prostřihu obrobku, zapadají-li nůž k prostřihu látky a přijímač nože vzájemně do sebe, čímž vytváří knoflíkovou dírku, a přičemž přinejmenším jeden prvek z dvojice nože k prostřihu části očka a nože k prostřihu přímé části se může pohybovat do první polohy, v níž je část nože vsunuta do přijímače nože a může tak prostřihnout obrobek, a do druhé polohy, v níž část nože není vsunuta do přijímače nože, a přičemž součástí nože k prostřihu části očka anebo nože k prostřihu přímé části,” které mohou zaujmout první anebo druhou polohu, jsou prostředky pohybu, které umožňují pohyb obou prvků mezi první a druhou polohou.
9. 9. Zařízení • ·

   4 · • · • 4 β»
10. 10*1 podle nároku

    8, vyznačující se tím, že rovný přijímač nože s přijímací částí očkového nože a s přijímací částí přímého nože, umístěnými v téměř horizontální rovině, a stupňový přijímač nože s takovým schůdkem, že přijímací část očkového nože a přijímací část přímého nože jsou umístěné v odlišných horizontálních rovinách, mohou mít funkci přijímače nože a jeden z nich je připraven k použití.

    10. Zařízení podle vyznačující se tím, nároku 9, že dále obsahuje:

    paměťové prostředky k uložení množství řídících dat k vytvoření knoflíkové dírky a k jejímu obšití, k řídícím datům patří údaj volby k výběru z následujících možností: vytvoření knoflíkové dírky s očkem za použití rovného přijímače nože a nože k prostřihu látky, vytvoření přímého otvoru za použití rovného přijímače nože anebo stupňového přijímače nože a pouze nože k prostřihu přímé části nože k prostřihu látky, vytvoření knoflíkové dírky s očkem za použití stupňového přijímače nože a nože k prostřihu látky a vytvoření části očka za použití stupňového přijímače nože a pouze nože k prostřihu části očka, a řídící prostředky k řízení činnosti vodících prostředků prostřihu látky a hnacích prostředků v předem dané časové posloupnosti k vytvoření dírky na základě údaje volby typu dírky.
11. 11. Zařízení vyznačuj ící podle se tím, nároku ' 8, že nůž k prostřihu »99 '•i

    102 «· ·· částí očka je upevněn k patce očkového nože, která se otáčí a pohybuje mezi první polohou a druhou polohou.
12. 12. Zařízení podle nároku 8, vyznačující se tím, že’ nůž k prostřihu části očka je upevněn k patce očkového nože, která je rovně posouvána a pohybuje se mezi první polohou a druhou polohou.
13. 13. Zařízení podle nároku 8, vyznačující se tím, že nůž k prostřihu části očka i nůž k prostřihu 'přímé části jsou upevněné k patce nože k prostřihu látky, která se otáčí, takže nůž k prostřihu části očka a nůž k prostřihu přímé části se střídavě pohybují mezi první polohou a druhou polohou.
14. 14. Zařízení podle nároku 8, vyznačující se tím, že nůž k prostřihu části očka je upevněn k patce očkového nože a s pohybem patky očkového nože se pohybuje mezi první polohou a druhou polohou, přičemž dráha odpadu látky k odběru odpadu látky v podobě oček, vzniklých vsazováním nože k prostřihu části očka do přijímací části očkového nože k vytvoření části očka v obrobku ve vnitřní části očkového nože, je vedena v takovém směru, že nebrání pohybu nože k prostřihu části očka, odpad látky je dráhou odpadu látky odváděn do trubice, která je spojena s odsavačem a není spojena s dráhou odpadu látky.
15. 15. Zařízení pro prostřih látky u šicího stroje k vytvoření knoflíkové dírky v obrobku a k obšití knoflíkové dírky, vyznačující se tím, že obsahuje:

    9'· »♦·· ’ ♦: 9 · ·

    9 9 9 9

    9 9 9 · ⁹

    9 · 9 * *» '9

    103 prostředky k prostřihu látky, k nimž patří:

    nůž k prostřihu části očka k vytvoření části očka knoflíkové dírky s očkem, která se skládá z části očka a z přímé části, a nůž k prostřihu přímé části k vytvoření přímé části, a přijímač nože, umístěný vertikálně proti noži k prostřihu látky, jehož součástí jsou:

    část pro příjem očkového nože, do níž je vsazován nůž k prostřihu části očka, a část pro příjem přímého nože, do níž je vsazován nůž k prostřihu přímé části, a vodící prostředky prostřihu látky k vedení nože k prostřihu látky anebo přijímače nože ve vertikálním směru, takže se k sobě vzájemně přibližují anebo se vzdalují, přičemž prostředky prostřihu látky slouží k prostřihu obrobku, zapadají-li nůž k prostřihu látky a přijímač nože vzájemně do sebe, čímž vytváří knoflíkovou dírku, přičemž přinejmenším jeden prvek z dvojice přijímací části očkového nože a přijímací část přímého nože v přijímači nože se může pohybovat do první polohy, v níž je do přijímací části nože vsunut nůž k prostřihu látky a může tak <9 9

    104 přestřihnout obrobek, a do druhé polohy, v niž do přijímací části nože není vsunut nůž k prostřihu látky, přičemž součástí přijímací části očkového nože anebo přijímací části přímého nože, které mohou zaujmout první anebo druhou polohu, jsou prostředky pohybu, které umožňují pohyb obou prvků mezi první a druhou polohou.
16. 16. Zařízení podle nároku 15, vyznačující se tím, že přijímací část očkového nože je upevněna k přijímací patce očkového nože, která se otáčí a pohybuje mezi první polohou a druhou polohou.
17. 17. Zařízení podle nároku 8 nebo 15, vyznačuj íc-í se tím, že dále obsahuje:

    prostředky pohybu, které při vytváření knoflíkové dírky s očkem umožňují pohyb prostředků prostřihu látky paralelním směrem vzhledem k obrobku.