CZ20021743A3

CZ20021743A3 - Bicyklické dusíkové heterocykly substituované alkylaminoskupinou jako inhibitory P38 proteinkinázy

Info

Publication number: CZ20021743A3
Application number: CZ20021743A
Authority: CZ
Inventors: James Patrick Dunn; David Michael Goldstein; William Harris; Ian Edward David Smith; Teresa Rosanne Welch
Original assignee: F. Hoffmann-La Roche Ag
Priority date: 1999-10-21
Filing date: 2000-10-13
Publication date: 2002-08-14
Also published as: AU776695B2; HK1051040A1; CN1382142A; NO20021783D0; IL149230A0; EP1226144A1; NO20021783L; TR200201058T2; HUP0203477A2; MXPA02003841A; CA2388140A1; ATE349447T1; EP1226144B1; YU29202A; DE60032623T2; BR0014973A; KR100537241B1; WO2001029041A1; CO5251408A1; DE60032623D1

Description

Oblast techniky

Předložený vynález se týká bicyklických dusíkových heterocyklů. Vynález se obzvláště týká alkylaminosubstituovaných derivátů dihydropyrimido[4, 5-d]pyrimidinonu, $

způsobu jejich výroby, jejich použití, farmaceutických přípravků, které je obsahují a J způsobu přípravy farmaceutických přípravků.

Dosavadní stav techniky

Mitogenem aktivované proteinkinázy (MAP) jsou druhem prolinem řízených serin/threonin kináz, které aktivují své substráty dvojitou fosforylaci. Kinázy jsou aktivovány různými podněty, zahrnujícími nutriční a osmotický stres, UV světlo, růstové faktory, endotoxin a zánětlivé cytokiny.

Jednou skupinou MAP kináz je skupina p38 kináz, která zahrnuje různé izoformy (např. ρ38α, ρ38β a ρ38γ ). P38 kinázy jsou odpovědné za fosforylování a aktivování transkripčních faktorů i dalších kináz, a samy se aktivují fyzikálním a chemickým stresem, prozánětlivými cytokiny a bakteriálními lipopolysacharidy.

Co je důležitější, bylo prokázáno, že produkty fosforylace p38 zprostředkovávají tvorbu zánětlivých cytokinů, zahrnujících TNF a IL-1 a cyklooxygenázu-2. Každý z těchto cytokinů je zapleten v mnoha chorobných případech a stavech.

Například TNF-α je cytokin produkovaný primárně aktivovanými monocyty a makrofágy. Jeho nadměrná a neregulovaná tvorba má za následek, že hraje roli původce v patogenezi revmatické athritidy.

Teprve nedávno se ukázalo, že inhibice tvorby TNF má široké použití při léčení zánětu, zánětlivé střevní nemoci, sklerózy multiplex a astmatu.

TNF se také účastní na virových infekcích, jako je HIV, virus chřipky a herpes virus, který zahrnuje herpes simplex virus typ 1 (HSV-1), herpes simplex virus typ 2 (HSV-2), cytomegalovirus (CMV), varicella zoster virus (VZV), Epstein-Barrův virus, lidský herpesvirus-6 (HHV-6), lidský herpesvirus-7 (HHV-7), lidský herpesvirus-8 (HHV-8), pseudorabies virus a rhinotracheitis virus.

Podobně je aktivovanými monocyty a makrofágy produkován IL-1, který hraje roli v mnoha patofýziologických reakcích, zahrnujících revmatickou arthritidu, horečku a redukci resorpce kostí.

Inhibice těchto cytokinů pomocí inhibice p38 kinázy pomáhá při kontrolování, zeslabení a zmírnění mnoha z uvedených chorobných stavů.

Popis vynálezu

Sloučeniny vzorce I a jejich výše zmíněné soli jsou inhibitory proteinkinázy a proj evuj i in vivo překvapivě účinnou aktivitu proti p3 8.

Sloučeniny vzorce I nejsou účinné proti T-buňce tyrosinkinázy p56^lckpři hodnotách nižších než asi 10 μΜ.

Sloučeniny mohou být používány pro léčení chorob zprostředkovaných prozánětlivými cytokiny jako je TNF a IL-1.

Jak se zde užívá:

” Alkyl” znamená přímý nasycený jedno vazný uhlovodíkový radikál s jedním až šesti uhlíkovými atomy nebo rozvětvený nasycený jednovazný uhlovodíkový radikál se třemi až šesti uhlíkovými atomy, např. methyl, ethyl, n-propyl, 2-propyl, terč.-butyl, pentyl a podobně.

Alkylen” znamená přímý nasycený dvojvazný uhlovodíkový radikál s jedním až šesti uhlíkovými atomy nebo rozvětvený nasycený dvojvazný uhlovodíkový radikál se třemi až šesti uhlíkovými atomy, např. methylen, ethylen, propylen, 2-methylpropylen, pentylen a podobně.

”Alkenyl” znamená přímý jednovazný uhlovodíkový radikál se dvěma až šesti uhlíkovými atomy nebo rozvětvený jednovazný uhlovodíkový radikál se třemi až šesti uhlíkovými atomy, který obsahuje nejméně jednu dvojnou vazbu, např. ethenyl, propenyl a podobně.

”Alkynyl” znamená přímý jednovazný uhlovodíkový radikál se dvěma až šesti uhlíkovými atomy nebo rozvětvený jednovazný uhlovodíkový radikál se třemi až šesti uhlíkovými atomy, který obsahuje nejméně jednu trojnou vazbu, např. ethynyl, propynyl a podobně.

Cykloalkyl” se vztahuje k nasycenému jedno vaznému cyklickému uhlovodíkovému radikálu se třemi až sedmi uhlíky v kruhu. Cykloalkyl může být případně substituován nezávisle jedním, dvěma nebo třemi substituenty vybranými z alkylu, případně substitovaného fenylu nebo -C(O)R (kde R je vodík, alkyl, haloalkyl, aminoskupina, monosubsťituovaná aminoskupina, disubstituovaná aminoskupina, hydroxyskupina, alkoxyskupina nebo případně substituovaný fenyl).

Přesněji, termín cykloalkyl zahrnuje např. cyklopropyl, cyklohexyl, fenylcyklohexyl, 4-karboxycyklohexyl, 2-karboxamidocyklohexyl,

2-dimethylaminokarbonylcyklohexyl a podobně.

”Cykloalkenyl” znamená nenasycený nearomatický j ednovazný uhlovodíkový radikál se třemi až sedmi atomy uhlíku v kruhu. Typické příklady zahrnují cyklohexenyl a cyklopentenyl.

Cykloalkylalkyl” znamená radikál R^aR^b, kde R^a je alkylenová skupina a R^b je cykloalkylová skupina zde definovaná, např. cyklopropylmethyl, cyklohexylpropyl,

3-cyklohexyl-2-methylpropyl a podobně.

”Acyl” znamená skupinu -C(O)R‘, kde R‘ je alkyl, haloalkyl, heteroalkyl, aryl, heteroaryl, aralkyl nebo heteroaralkyl.

Alkoxyskupina”, ary loxy skupina”, aralkyloxyskupina” nebo ”heteroaralkyloxyskupina” znamená radikál -OR, kde R je alkyl, aryl, aralkyl nebo • · · · • · · heteroaralkyl, v tomto pořadí, jak jsou definovány, např. methoxyskupina, fenoxyskupina, pyridin-2-ylmethyloxyskupina, benzyloxyskupina a podobně.

”Haloskupina” nebo halogen” znamená fluor, chlor, brom nebo jod, výhodně fluor nebo chlor.

Haloalkyl” znamená alkyl substituovaný jedním nebo více stejnými nebo různými halogenovými atomy, např. -CH2CI, -CF3, -CH2CF3, -CH2CCI3 a podobně, a dále zahrnuje » takové alkylové skupiny jako je perfluoralkyl, ve kterých j sou všechny vodíkové atomy nahrazeny atomy fluoru.

Hydroxyalkyl” znamená alkylový radikál, který je zde definován, substituovaný jednou nebo více, přednostně jednou, dvěma nebo třemi hydroxy skupinami, za předpokladu, že jeden a tentýž uhlíkový atom nenese více než jednu hydroxy skupinu.

.Typické příklady zahrnují, ale nejsou na ně omezeny, 2-hydroxyethyl,

2-hydroxypropyl, 3-hydroxypropyl, l-(hydroxymethyl)-2-methylpropyl, 2-hydroxybutyl, 3hydroxybutyl, 4-hydroxybutyl, 2,3 -dihydroxypropyl, 1 -(hydroxymethyl)-2-hydroxyethyl,

2,3-dihydroxybutyl, 3,4-dihydřoxybutyl a 2-(hydroxymethyl)-3-hydroxypropyl, výhodně 2hydroxyethyl, 2,3-dihydroxypropyl a l-(hydroxymethyl)-2-hydroxyethyl.

Jak se zde používá, pojem hydroxyalkyl” je podobně užit pro definování podmnožiny heteroalkyl skupin.

Monosubstituovaný amin” znamená radikál -NHR, kde R je alkyl, heteroalkyl, haloalkyl, cykloalkyl, cykloalkylalkyl, aryl, aralkyl, aralkenyl, heteroaryl, heteroaralkyl, heteroaralkenyl, heterocyklyl nebo heterocyklylalkyl, např. methylamin, ethylamin, %

fenylamin, benzylamin a podobně.

L

Disubstituovaný amin” znamená radikál -NRR‘, kde R a R‘ jsou na sobě nezávisle alkyl, heteroalkyl, haloalkyl, cykloalkyl, cykloalkylalkyl, aryl, aralkyl, aralkenyl, heteroaryl, heteroaralkyl, heteroaralkenyl, heterocyklyl nebo heterocyklylalkyl nebo R a R‘ tvoří spolu s dusíkovým atomem, ke kterému jsou vázány, heterocyklický kruh.

Typické příklady zahrnují, ale nikterak se na ně neomezují, dimethylamin, methylethylamin, di(l-methyl-ethyl)amin, piperazin-1 -yl a podobně.

”Aryl” znamená jednovazný monocyklický nebo bicyklický aromatický uhlovodíkový radikál se 6 až 10 atomy v kruhu, který je substituovaný nezávisle jedním nebo dvěma substituenty, výhodně jedním, dvěma nebo třemi substituenty, vybranými z alkylu, haloalkylu, heteroalkylu, haloskupiny, nitroskupiny, kyanoskupiny, methylendioxyskupiny a ethylendioxyskupiny, cykloalkylu, případně substituovaného fenylu, heteroarylu, haloalkoxyskupiny, případně substituované fenoxyskupiny, heteroaryloxyskupiny, -COR (kde R je alkyl nebo případně substituovaný fenyl), -(CR’R”)_n-COOR (kde n je celé číslo od 0 do 5, R‘ a R” jsou nezávisle vodík nebo alkyl a R je vodík, alkyl, cykloalkyl nebo cykloalkylalkyl) nebo -(CR’R’j_n-CONR^aR^b (kde n je celé číslo od 0 do 5, R‘ a R” jsou nezávisle vodík nebo alkyl a R^a a R^b jsou nezávisle na sobě vodík, alkyl, cykloalkyl nebo cykloalkylalkyl, nebo R^a a R^b tvoří spolu s dusíkovým atomem, na který jsou vázány, heterocyklický kruh).

Specificky výraz aryl zahrnuje, ale není na ně omezen, fenyl, 1-naftyl a jejich deriváty.

”Aralkyl” znamená radikál -R^aR^b , kde R^a j e alkylenová skupina a R^b j e arylová skupina, které byly již definovány, např. benzyl, fenylethyl, 3-(3-chlorofenyl)-2-methylpentyl a podobně.

”Aralkenyl” znamená radikál -R^aR^b, kde R^a je alkenylenová skupina a R^b je arylová skupina, které byly již definovány, např. 3-fenyl-2-propenyl a podobně.

”Arylheteroalkyl” znamená radikál -R^aR^b, kde R^a je heteroalkylenová skupina a R^bje arylová skupina, které byly již definovány, např. 2-hydroxy-2-fenylethyl, 2-hydroxy-l-hydroxymethyl-2-fenylethyl a podobně.

Případně substituovaný fenyl” znamená fenylový kruh, který je případně substituovaný nezávisle jedním nebo více substituenty, výhodně jedním nebo dvěma substituenty vybranými z alkylu, haloalkylu, heteroalkylu, haloskupiny, nitroskupiny, kyanoskupiny, methylendioxyskupiny a ethylendioxyskupiny, cykloalkylu, cykloalkylalkylu, -COR (kde R je alkyl nebo případně substituovaný fenyl), -(CR’R’j_n·· · · ·« «

• ·

-COOR (kde n je celé číslo od 0 do 5, R‘ a R” jsou nezávisle vodík nebo alkyl a Rje vodík, alkyl, cykloalkyl nebo cykloalkylalkyl) nebo -(CR’R”)_n-CONR^aR^b (kde n je celé číslo od 0 do 5, R‘ a R” jsou nezávisle vodík nebo alkyl a R^a a R^b jsou nezávisle na sobě vodík, alkyl, cykloalkyl nebo cykloalkylalkyl, nebo R^a a R^b tvoří spolu s dusíkovým atomem, na který . jsou vázány, heterocyklický kruh).

Heteroaryl” znamená jedno vazný monocyklický nebo bicyklický radikál s 5 až 12 atomy kruhu s nejméně jedním aromatickým kruhem, obsahujícím v kruhu jeden, dva nebo tři heteroatomy vybrané z N, O,nebo S, kde zbývajícími atomy jsou atomy uhlíku, kde se rozumí, že volná vazba heteroarylového radikálu bude na aromatickém kruhu.

Heteroarylový kruh je případně substituovaný nezávisle jedním nebo více substituenty, výhodně jedním nebo dvěma substituenty vybranými z alkylu, haloalkylu, heteroalkylu, haloskupiny, nitroskupiny, kyanoskupiny, cykloalkylu, cykloalkylalkylu, -COR (kde Rje alkyl nebo případně substituovaný fenyl), -(CR’R”)_n-COOR (kde n je celé číslo od 0 do 5, R‘ a R” jsou nezávisle vodík nebo alkyl a Rje vodík, alkyl, cykloalkyl nebo cykloalkylalkyl) nebo -(CR’R”)_n-CONR^aR^b (kde n je celé číslo od 0 do 5, R‘ a R” jsou nezávisle vodík nebo alkyl a R^a a R^b jsou nezávisle na sobě vodík, alkyl, cykloalkyl nebo cykloalkylalkyl, nebo R^a a R^b tvoří spolu s dusíkovým atomem, na který jsou vázány, heterocyklický kruh).

Specificky výraz heteroaryl zahrnuje, ale není na ně omezen, pyridyl, furanyl, thienyl, thiazolyl, isothiazolyl, triazolyl, imidazolyl, isoxazolyl, pyrrolyl, pyrazolyl, pyrimidinyl, benzofuranyl, tetrahydrobenzofuranyl, isobenzofuranyl, benzothiazolyl, benzoisothiazolyl, benzotriazolyl, indolyl, isoindolyl, benzoxazolyl, chinolyl, tetrahydrochinolinyl, isochinolyl, benzimidazolyl, benzisoxazolyl nebo benzothienyl a jejich deriváty.

”Heteroaralkyl” znamená radikál -R^aR^b, kde R^a je alkylenová skupina a R^b je heteroarylová skupina, které byly již definovány, např. pyridin-3-ylmethyl, 3-(benzofuran-2-yl)propyl a podobně.

···'· • · · ·· ·* • · · • · · • · • · » · · · · ·

”Heteroaralkenyl” znamená radikál -R^aR^b, kde R^a je alkenylenová skupina a R^b je heteroarylová skupina, které byly již definovány, např. 3-(pyridin-3-yl)propen-2-yl a podobně.

”Heterocyklyl” znamená nasycený nebo nenasycený nearomatický cyklický radikál se 3 až 8 atomy kruhu, kde jedním nebo dvěma atomy kruhu jsou heteroatomy vybrané z NR (kde R je nezávisle vodík nebo alkyl), O nebo S(O)_n (kde n je celé číslo od 0 do 2), zbylými atomy kruhu jsou uhlíkové atomy, kde jeden nebo dva C atomy mohou být nahrazeny karbonylovou skupinou.

Heterocyklylový kruh může být případně substituován jedním, dvěma nebo třemi substituenty vybranými z alkylu, haloalkylu, heteroalkylu, haloskupiny, nitroskupiny, kyanoskupiny, hydroxyskupiny, alkoxyskupiny, aminoskupiny, monosubstituované aminoskupiny, disubstituované aminoskupiny, -COR (kde R je alkyl nebo případně substituovaný fenyl), -(CR’R”)_n-COOR (kde n je celé číslo od 0 do 5, R‘ a R” jsou nezávisle vodík nebo alkyl a R je vodík, alkyl, cykloalkyl nebo cykloalkylalkyl) nebo -(CR’R”)_n-CONR^aR^b (kde n je celé číslo od 0 do 5, R‘ a R” jsou nezávisle vodík nebo alkyl a R^a a R^b jsou nezávisle na sobě vodík, alkyl, cykloalkyl nebo cykloalkylalkyl, nebo R^a a R^b tvoří spolu s dusíkovým atomem, na který jsou vázány, heterocyklický kruh).

Specificky výraz heterocyklyl zahrnuje, ale není na ně omezen, tetrahydropyranyl, piperidinoskupinu, N-methylpiperidin-3-yl, piperazinoskupinu, N-methylpyrrolidin-3-yl, 3pyrrolidinoskupinu, morfolinoskupinu, thiomorfolinoskupinu, thiomorfolino-l-oxid, thiomorfolino-l,l-dioxid, pyrrolinyl, imidazolinyl a jejich deriváty.

”Heterocyklylalkyl” znamená radikál -R^aR^b, kde R^a je alkylenová skupina a R^b je heterocyklylová skupina, které byly již definovány, např.tetrahydropyran-2-ylmethyl,

4-methylpiperazin-l-ylmethyl, 3-piperidinylmethyl a podobně.

Heteroalkyl” znamená alkylový radikál, jak je zde definovaný, s jedním, dvěma nebo třemi substituenty nezávisle vybranými z -OR^a, -NR^bR^c a -S(O)„R^d (kde n je celé číslo od 0 do 2).

• · · · ··· <

• · ·

R^a je vodík, alkyl, haloalkyl, cykloalkyl, cykloalkylalkyl, heterocyklyl, heterocyklylalkyl, aryl, aralkyl, heteroaryl, heteroaralkyl, alkoxykarbonyl, aryloxykarbonyl, karboxamidoskupina nebo mono- nebo dialkylkarbamoyl.

R^b je vodík, alkyl, haloalkyl, cykloalkyl, cykloalkylalkyl, heterocyklyl, beterocyklylalkyl, aryl, aralkyl, heteroaryl nebo heteroaralkyl.

R^c je vodík, alkyl, haloalkyl, cykloalkyl, cykloalkylalkyl, heterocyklyl, heterocyklylalkyl, aryl, aralkyl, alkylsulfonyl, alkoxykarbonyl, aryloxykarbonyl, karboxamidoskupina nebo mono- nebo dialkylkarbamoyl.

R^d je vodík (za předpokladu, že n je 0), alkyl, haloalkyl, cykloalkyl, cykloalkylalkyl, heterocyklyl, heterocyklylalkyl, aryl, aralkyl, heteroaryl, heteroaralkyl, aminoskupina, substituovaná aminoskupina, disubstituovaná aminoskupina nebo hydroxyalkyl.

Typické příklady zahrnují například 2-methoxyethyl, benzyloxymethyl, thiofen-2-ylthiomethyl, 2-hydroxyethyl a2,3-dihydroxypropyl.

”Heteroalkylen” znamená přímý nasycený dvouvazný uhlovodíkový radikál s jedním až šesti uhlíky nebo rozvětvený nasycený uhlovodíkový radikál se třemi až šesti uhlíkovými atomy s jedním, dvěma nebo třemi substituenty nezávisle vybranými z -OR^a, -NR^bR^c a -S(O)_nR^d (kde a je celé číslo od 0 do 2), kde R^a, R^b, R^c a R^d jsou zde definovány jako heteroalkylové radikály. Příklady zahrnují 2-hydroxyethan-l,l-diyl, 2-hydroxypropan-1,1 -diyl a podobně.

Heterosubstituovaný cykloalkyl” znamená cykloalkylovou skupinu, kde jeden, dva nebo tři atomy vodíku jsou nahrazeny substituenty nezávisle zvolenými ze skupiny sestávající z hydroxyskupiny, alkoxyskupiny, aminoskupiny, monosubstituované aminoskupiny, disubstituované aminoskupiny nebo -SO_nR (kde n je celé číslo od 0 do 2 a R je vodík (za předpokladu, že n je 0), alkyl, haloalkyl, cykloalkyl, cykloalkylalkyl, heterocyklyl, heterocyklylalkyl, aryl, aralkyl, heteroaryl nebo heteroaralkyl, aminoskupina, monosubstituovaná aminoskupina, disubstituovaná aminoskupina nebo hydroxyalkyl). Příklady zahrnují 4-hydroxycyklohexyl, 2-aminocyklohexyl.

”Heteroalkylsubstituovaný cykloalkyl” znamená cykloalkylovou skupinu, ♦ ·

kde jeden, dva nebo tři atomy vodíku jsou nezávisle nahrazeny heteroalkylovými skupinami. Příklady zahrnují 1-hydroxymethyl-cyklopent-l-yl, 2-hydroxymethyl-cyklohex2-yl a podobně.

Odstupující skupina” má význam obvykle spojený se syntetickou organickou chemií, tj. atom nebo skupina schopná nahrazení nukleofilem a obsahující haloskupinu (jako chloro, bromo nebo jodoskupinu), alkansulfonyloxyskupinu, arensulfonyloxy, alkylkarbonyloxyskupinu (např. acetoxy), arylkarbonyloxyskupinu, mesyloxyskupinu, tosyloxyskupinu, trifluormethansulfonyloxyskupinu, aryloxyskupinu (např. 2,4-dinitrofenoxy), methoxyskupinu, Ν,Ο-dimethylhydroxylaminoskupinu a podobně.

Farmaceuticky přijatelná pomocná látka” znamená pomocnou látku, která je vhodná pro přípravu farmaceutického přípravku, který je obecně bezpečný, netoxický a je biologicky nebo po jiné stránce přijatelný, a zahrnuje pomocnou látku, která je přijatelná pro veterinární použití stejně jako pro lidské farmaceutické použití.

Pojem farmaceuticky přijatelná pomocná látka”, jak se užívá v popise a nárocích, zahrnuje jednu nebo více než jednu takovou pomocnou látku.

Farmaceuticky přijatelná sůl” sloučeniny znamená sůl, která je farmaceuticky přijatelná a má požadovaný farmakologický účinek základní sloučeniny. Takové soli zahrnují:

(1) kyselé adiční soli připravené s anorganickými kyselinami jako je kyselina chlorovodíková, kyselina bromovodíková, kyselina sírová, kyselina dusičná, kyselina fosforečná a podobně, nebo připravené s organickými kyselinami jako je kyselina octová, kyselina propionová, kyselina hexanová, kyselina cyklopentanpropionová, kyselina glykolová, kyselina pyrohroznová, kyselina mléčná, kyselina malonová, kyselina jantarová, kyselina jablečná, kyselina maleinová , kyselina fumarová, kyselina vinná, kyselina citrónová, kyselina benzoová, kyselina 3-(4-hydroxybenzoyl)benzoová, kyselina skořicová, kyselina mandlová, kyselina methansulfonová, kyselina ethansulfonová, kyselina 1,2-ethandisulfonová, kyselina 2-hydroxyethansulfonová, kyselina benzensulfonová, kyselina 4-chlorobenzensulfonová, kyselina 2-naftalensulfonová, kyselina

Ι· ···· • · » ·· • · « • '· ·

4-toluensulfonová, kyselina kafrsulfonová, kyselina 4-methylbicyklo[2.2.2]-okt-2-en-1-karboxylová, kyselina glukoheptonová, kyselina 4,4‘-methylenbis-(3-hydroxy-2-en-l-karboxylová), kyselina 3-fenylpropionová, kyselina trimethyloctová, terciární butyloctová kyselina, kyselina laurylsírová, kyselina glukonová, kyselina glutamová, kyselina hydroxynaftoová, kyselina salicylová, kyselina stearová, kyselina mukonová a podobně, nebo (2) soli připravené, když se kyselý proton přítomný v základní sloučenině buď nahradí iontem kovu, např. iontem alkalického kovu, iontem kovu alkalických zemin nebo hliníkovým iontem; nebo se přivede k organické bázi jako je ethanolamin, diethanolamin, triethanolamin, tromethamin, N-methylglukamin a podobně.

”Proléčivo” znamená jakoukoliv sloučeninu, která uvolňuje in vivo účinnou základní sloučeninu podle vzorce I, když je toto proléčivo podáváno savci.

Proléčivo sloučeniny vzorce I se připravuje modifikováním funkčních skupin přítomných ve sloučenině vzorce I takovým způsobem, že modifikace mohou být rozštěpeny in vivo pro uvolnění základní sloučeniny.

Proléčivo zahrnuje sloučeniny vzorce I, ve kterých hydroxyskupina, aminoskupina nebo sulfhydrylová skupina ve sloučenině vzorce I je příslušně vázána k některé skupině, která může být odštěpena in vivo pro obnovení volné hydroxy skupiny, aminoskupiny nebo sulfhydrylové skupiny.

Příklady těchto proléčiv zahrnují, ale nejsou na ně omezeny, estery (např. acetátové, formiátové a benzoátové deriváty), karbamáty (např. N,N-dimethylamino-karbonyl) funkčních hydroxyskupin ve sloučeninách vzorce I a podobně.

”Chránící skupina” se vztahuje k seskupení atomů, které, když jsou připojeny k reaktivní skupině v molekule, zakrývají, redukují nebo chrání tuto reaktivitu.

Příklady chránících skupin lze najít v T.W. Greene a P.G. Futs, Protective Groups in Organic Chemistry (Wiley, 2nd ed. 1991) a Harrison a Harrison a kol., Compendium of Synthetic Organic Methods, Vols. 1-8 (John Wiley and Sons, 1971-1996).

Typické skupiny chránící aminoskupinu zahrnují formyl, acetyl, trifluoracetyl, benzyl, benzyloxykarbonyl (CBZ), terc.-butoxykarbonyl (Boc), trimethylsilyl (TMS), ··

2-trimethylsilyl-ethansulfonyl (SES), trityl a substituované tritylskupiny, allyloxykarbonyl, 9-fluorenylmethyloxykarbonyl (FMOC), nitroveratryloxykarbonyl (NVOC) a podobně.

Typické skupiny chránící hydroxyskupinu zahrnují ty skupiny, kde hydroxyskupina je buď acylovaná nebo alkylovaná, jako jsou benzyl a tri tyl ethery i alkylethery, tetrahydropyranylethery, trialkylsilylethery a allylethery.

Ošetření” nebo ”léčení” nemoci zahrnuje:

(1) prevenci choroby, tj. působení na klinické symptomy nemoci, aby se nevyvinula u savce, který může být vystaven nemoci nebo k ní náchylný, ale ještě tuto chorobu neprodělává nebo nevykazuje její příznaky.

(2) inhibici choroby, tj. zastavení nebo redukování rozvoje choroby nebo jejích klinických příznaků.

(3) utišení nemoci, tj. způsobení ústupu nemoci nebo jejích klinických symptomů.

Terapeuticky účinné množství” znamená množství sloučeniny, které, když je podáno savci pro léčení choroby, je dostatečně účinné pro léčení této choroby.

Terapeuticky účinné množství se bude měnit v závislosti na sloučenině, chorobě a její vážnosti a věku, hmotnosti apod. savce, který je léčen.

Jedním aspektem vynálezu je poskytnutí sloučenin reprezentovaných vzorcem:

kde malé n je celé číslo od 0 do 3;

R¹ je vodík, alkyl, alkenyl, alkynyl, alkylkarbonyl, cykloalkyl, cykloalkenyl, cykloalkylalkyl, cykloalkylalkenyl, cykloalkylalkynyl nebo aralkyl; každé R² je nezávisle vybráno ze skupiny obsahující alkyl, haloskupinu, heteroalkyl nebo vinyl; a ·· « ·» '·» ·'·—- -• · · · -· · • ··· · · · · · * · '.· * · · · ·

R³ je heteroalkyl, heteroalkenyl, heteroalkynyl, heteroalkylkarbonyl, heterosubstituovaný cykloalkyl, heterosubstituovaný cykloalkylalkyl, heterosubstituovaný cykloalkylalkenyl, heterosubstituovaný cykloalkylalkynyl, heteroalkylsubstituovaný cykloalkyl, heterocyklyl, heterocyklylalkyl, arylheteroalkyl, heteroarylheteroalkyl, -(alkylen)-C(O)R³¹ a-(heteroalkylen)-C(O)R³¹;

kde 31

R je alkyl, haloalkyl, hydroxyskupina, alkoxyskupina, aminoskupina, monosubstituovaná aminoskupina, disubstituovaná aminoskupina, cykloalkyl, cykloalkylalkyl, aryl, aralkyl, heteroaryl a heteroaralkyl;

ajejich farmaceuticky přijatelné soli.

Ve vzorci I symbol R¹ představuje vodík, alkylovou, alkenylovou, alkynylovou, alkylkarbonylovou, cykloalkylovou, cykloalkenylovou, cykloalkylalkylovou, cykloalkylalkenylovou, cykloalkylalkynylovou nebo aralkylovou skupinu.

Výhodně R¹ představuje vodík, alkylovou, alkenylovou, alkynylovou, alkylkarbonylovou, cykloalkylovou, cykloalkylalkylovou, cykloalkylalkenylovou, cykloalkylalkynylovou nebo aralkylovou skupinu.

V dalším výhodném provedení je R¹ vodík, alkyl, cykloalkyl nebo aralkyl.

Přednostně je R¹ alkyl nebo cykloalkyl. Je-li výhodným provedením R¹ alkyl, je R¹rozvětvená alkylová skupina, ve které je uhlíkový atom, který je připojen k dusíkovému atomu, tetraedrický uhlíkový atom, výhodně je na něj navázán žádný nebo 1 vodíkový atom. Výhodně R¹ bude 2-propyl, cyklohexyl nebo 1-methyl cyklohexyl, nej výhodněji

2-methyl-2-propyl.

Ve vzorci I symbol R² představuje^lkyl, haloskupinu, heteroalkyl nebo vinyl. R²může být připojen k fenylověrnu kruhu na některou ze zbylých pěti valencí jinak obsazených vodíkem.

Malé n je celé číslo od 0 do 3, oznamující, že fenylová skupina je substituována žádnou až třemi skupinami R², výhodně jednou až dvěma skupinami R². Pro ta provedení, ve kterých jsou přítomné dvě až tři skupiny R², může být každá nezávislá na ostatních.

0 0 0 0 0 00 0« 00 ^f0 0. » · · \0 · · * ·^r· * ·« 0 0·<

0 0 0 0 ⁴»··· 10 0 0 0 0·0 · 2 ·

Ve výhodném provedení R ve sloučemně vzorce I je η 1 nebo 2 a každá R skupina je haloskupina nebo alkyl, výhodněji je R haloskupina.

Dále jsou výhodná ta provedení, ve kterých -(R )_n představuje 2-halo- nebo

2,6-dihaloskupinu, přednostně 2-chloro- nebo 2,6-dichloro.

Jak je uvedeno výše, symbol R³ představuje heteroalkyl, heteroalkenyl, heteroalkynyl, heteroalkylkarbonyl, heterosubstituovaný cykloalkyl, heterosubstituovaný cykloalkylalkyl, heterosubstituovaný cykloalkylalkenyl, heterosubstituovaný cykloalkylalkynyl, heteroalkylsubstituovaný cykloalkyl, heterocyklyl, heterocyklylalkyl, arylheteroalkyl, heteroarylheteroalkyl, -(alkylen)-C(O)R³¹ a-(heteroalkylen)-C(O)R³¹; kde R³¹ představuje alkyl, haloalkyl, hydroxyskupinu, alkoxyskupinu, aminoskupinu, monosubstituovanou aminoskupinu, disubstituovanou aminoskupinu, cykloalkyl, cykloalkylalkyl, aryl, aralkyl, heteroaryl a heteroaralkyl.

Ve výhodném provedení R ve sloučeninách vzorce I, je R vybrán z heteroalkylu, heterocyklylu nebo heterosubstituováného cykloalkylu..

V jedné skupině zvláště výhodných provedení R³, je R³ heteroalkyl, výhodněji hydroxyalkyl nebo alkoxyalkyl. Specifickými hydroxyalkylovými a alkoxyalkylovými skupinami jsou 2-methoxyethyl, 2-hydroxyethyl, l-hydroxy-2-propyl, 2-hydroxy-l-propyl,

1-hydroxy-2-(hydroxymethyl)-3 -propyl, 1,3-dihydroxy-2-propyl, l,3-dimethoxy-2-propyl, “111 vu.

:thoxy-2-(methoxymethyl)-3-propyl, 3,4-dihydroxy-1 -cyklopentyl. Obvzláště

2,3-dihydroxy-l-propyl a 2-methoxyethyl.

n o

V jiné skupině zvláště výhodných provedení R , je R heterocyklylalkyl. Zvláštní heterocyklylalkylové skupiny zahrnují 2-(N-piperidinyl)ethyl nebo 2-(N-(2-pyrrolidinonyl))ethyl.

V další skupině zvláště preferovaných provedení R³ je-(alkylene)-C(O)R³¹, kde R³¹je hydroxyskupina, aminoskupina, methylaminoskupina, dimethylaminoskupina, methyl a ethyl. Výhodně je alkylenovou částí methylen, ethylen nebo propylen.

Kromě shora uvedených sloučenin tento vynález zahrnuje všechny farmaceuticky přijatelné soli těchto sloučenin společně s proléčivovými formami těchto sloučenin a všechny isomery, ať už v čisté ehirální formě nebo racemické směsi nebo v jiné formě směsi.

·· :·« t· »*·’ '· * ♦ ·· · '· · « ·« 9 · ··· • ·'·<·· · '· • · .· -.· 9 ·

9999 ·· <·· ♦** · :·

Další kombinace výhodných skupin shora popsaných pro sloučeniny vzorce I budou tvořit další výhodná provedení.

V jedné skupině zvláště výhodných provedení R¹ je alkyl nebo cykloalkyl, R² je haloskupina, R³ je heteroalkyl nebo -(alkylenj-C(O)R³¹; a n je 1 nebo 2.

V jiných skupinách je R¹ alkyl nebo cykloalkyl, R² je haloskupina, R³ je heteroalkyl anje 1 nebo 2;

nebo R¹ je alkyl nebo cykloalkyl, R² je haloskupina, R³ je heterocyklyl a n je 1 nebo 2; nebo R¹ je alkyl nebo cykloalkyl, R² je haloskupina, R³ je heterosubstituovaný cykloalkyl a n je 1 nebo 2 nebo R¹ je isopropyl, R² je haloskupina a n je 1 nebo 2.

Sloučenina vzorce I je zvláště vybrána ze skupiny zahrnující

3-(2-chlorfenyl)-l-ethoxykarbonylmethyl-7-isopropylamino-3,4-dihydropyrimido[4,5-d]pyrimidin-2-(lH)-on

-(2-chlorfenyl)-1 -karboxymethyl-7-isopropylamino-3,4-dihydropyrimido [4,5 -d] pyrimidin-2-(l H)-on

3-(2-chloffenyl)-l-(2-metiboxyethyl)-7-isopropylamino-3,4-dihydropyrimido[4,5-d]------pyrimidin-2-( 1 H)-on

3-(2-chlorfenyl)-7-isopropylamino-1 -(2-methylsulfonylethyl)-3,4-dihydropyrimido[4,5-d]pyrimidin-2-( 1 H)-on

3-(2-chlorfenyl)-l-(2-hydroxyethyl)-7-isopropylamino-3,4-dihydropyrimido[4,5-d]pyrimidin-2-( 1 H)-on

3-(2-chlorfenyl)-l-[(2S)-2,3-dihydroxyethyl)]-7-isopropylamino-3,4-dihydropyrimido[4,5-d]pyrimidin-2-(lH)-on

3-(2-chlorfenyl)-l-[(2R)-2,3-dihydroxyethyl)]-7-isopropylamino-3,4-dihydropyrimido[4,5-d]pyrimidin-2-(lH)-on

7-isopropylamino-3-(2-chlorfenyl)-l-(2-piperidinylethyl)-3,4-dihydropyrimido[4,5-d]pyrimidin-2-(lH)-on;

a jejich farmaceuticky přijatelné soli.

·* ·* ·· • » · · • · · · · · • > · · · • » * · • φ ·φφ

ΦΦ ·· • φ·<·

V dalším aspektu předkládaný vynález poskytuje způsoby přípravy shora popsaných sloučenin vzorce I.

Způsoby stručně zahrnují buď:

(a) reakci sloučeniny vzorce II

kde n, R² a R³ mají význam uvedený výše ve vzorci I, s podmínkou, že jakákoliv přítomná blokující reakční skupina je volitelně v chráněné formě a L je odstupující ; skupina s aminem vzorce III

R‘-NH₂ (III) kde R¹ má význam shora uvedený ve vzorci I, s podmínkou, že j akákoliv přítomná blokující reakční skupina je volitelně v chráněné formě a kde je to žádoucí, ruší ochranu některých chráněných reakčních skupin, nebo (b) reakci sloučeniny vzorce IV

í (IV) ·« *0 • · 9 · • »« • · · • · · • 0 0 · ·« · »· *«*· t · • ··· * ·

0 0

0 ··♦ «0 00 * a · a♦ · ·

9 9

9· • · · · »'· kde R , n a R mají význam uvedený ve vzorci I, s podmínkou, že jakákoliv přítomná blokující reakční skupina je volitelně v chráněné formě, s alkylačním činidlem vzorce V

R³-X (V) kde R³ má význam uvedený ve vzorci I a X je odstupující skupina nebo hydroxyskupina, která je aktivována během reakce, s podmínkou, že jakákoliv přítomná blokující reakční skupina je volitelně v chráněné formě a kde je to žádoucí, ruší ochranu některých chráněných reakčních skupin, a případně mění sloučeninu vzorce I na farmaceuticky přijatelnou sůl.

Sloučeniny podle předmětného vynálezu mohou být připraveny různými způsoby za použití postupů známých odborníkovi v oboru.

Například v jednom provedení jsou sloučeniny připraveny použitím způsobů podobných, jaké jsou navrženy ve schématu 1 í

• 0«;. <<»·*· » · 1 • ···* » 9 · • 0 «

919 ««·'·' *· • · 0' 0 . · 9tí

9 1 · 1 ···· ·· ' ·'«♦ ' :*· · υ « • * * • · ·* • · · *0 «Dl·

Schéma 1

Reakce sloučeniny vzorce Ia s primárním aminem (R³-NH2) poskytuje sloučeninu

Ib.

Tato reakce se obyčejně provádí v rozpouštědle, které je za reakčních podmínek inertní, výhodně v etheru s otevřeným řetězcem nebo cyklickém etheru (jako je tetrahydrofuran), v halogenovaném alifatickém uhlovodíku, zvláště dichlormethanu, volitelně halogenovaném aromatickém uhlovodíku, formamidu nebo nižším alkanolů. Vhodně se reakce provádí při asi -20 °C až asi 120 °C.

Redukce sloučeniny Ib poskytuje alkohol vzorce lc.

Tato redukce se typicky provádí za použití hydridu hliníku způsobem známým odborníkovi z oboru (např. v rozpouštědle, které je inertní za redukčních podmínek, přednostně v etheru s otevřeným řetězcem nebo cyklickém etheru, zvláště tetrahydrofuranu, při asi -20 °C až asi 70 °C, výhodně při asi 0 °C. až teplotě místnosti).

Oxidace alkoholu vzorce lc v dalším kroku poskytuje karboxaldehyd vzorce Id.

Oxidace se typicky provádí dioxidem manganičitým, ačkoliv se mohou použít četné další způsoby (viz např. ADVANCED ORGANIC CHEMISTRY, 4™ ED., March, John Wiley & Sons, New York (1992)).

V závislosti na použitém oxidačním činidle, se reakce provádí obyčejně v roztoku, který je inertní za charakteristických oxidačních podmínek, výhodně v halogenovaném alifatickém uhlovodíku, zvláště dichlormethanu nebo v případně halogenovaném aromatickém uhlovodíku. Vhodně se reakce provádí při asi 0 °C až asi 60 °C.

Reakce karboxaldehydu vzorce Id se substituovaným anilinem poskytuje sloučeninu vzorce Ie.

Tato reakce se může provádět v přítomnosti kyseliny, např. aromatické sulfonové kyseliny, přednostně 4-toluensulfonové kyseliny, s azeotropickým odstraňováním vody vytvořené během reakce.

Obyčejně se reakce provádí v rozpouštědle, které je za reakčních podmínek inertní, výhodně v aromatickém uhlovodíku, zvláště toluenu, nebo v případně halogenovaném

aromatickém uhlovodíku, při teplotě asi 70 °C až asi 150 °C, zvláště při teplotě refluxu rozpouštědla, aby se napomohlo při zmíněném azeotropickém odstraněni vody.

Redukce sloučeniny vzorce Ie dávající sloučeninu vzorce If se může provádět za použití např. borohydrátu sodného, hydridu lithno-hlinitého nebo triacetoxyborohydridu sodného za podmínek známých odborníkům v oboru.

Výhodně se sloučenina vzorce Ie nečistí, ale raději se reakční směs, ve které se připravuje, koncentruje a získaný koncentrát se zavádí do rozpouštědla, které je inertní za podmínek redukce, výhodně do etheru s otevřeným řetězcem nebo cyklického etheru, zvláště tetrahydrofuranu nebo do případně halogenovaného aromatického uhlovodíku nebo nižšího alkanolu, a pak se zpracuje s výše uvedenými redukčními činidly. Redukce se vhodně provádí při asi 0 °C až asi 100 °C, výhodně při asi 0 až 25 °C.

Cyklizace sloučeniny vzorce If poskytuje bicyklický dusíkový heterocyklus vzorce

Ig.

Cyklizace se může být provést reakcí If s fosgenem nebo trichlormethyl chlorformiátem (nebo ekvivalentem fosgenu), obyčejně v přítomnosti terciární organické báze, výhodně tri(nižší alkyl)aminu, zvláště trimethylaminu.

Výhodněji se cyklizace provádí v rozpouštědle, které je inertní za podmínek reakce, přednostně v etheru s otevřeným řetězcem nebo cyklickém etheru, zvláště tetrahydrofuranu nebo v případně halogenovaném aromatickém uhlovodíku nebo halogenovaném alifatickém uhlovodíku.

Většinou reakce probíhá při asi -20 °C až asi 50 °C, přednostně při asi 0 °C až teplotě místnosti.

Oxidace Ig 3-chlorperbenzoovou kyselinou dává sulfon (Ih), který se může konvertovat na různé cílové sloučeniny.

Typicky se oxidace Ig provádí v rozpouštědle, které je inertní za podmínek oxidace, výhodně v halogenovaném alifatickém uhlovodíku, a při asi -20 až asi 50 °C, přednostně při asi 0 °C až teplotě místnosti.

• · • · «·

Nakonec reakce Ih s aminem (Rj-NFú) poskytne cílové sloučeniny vzorce I. Reakce může probíhat v přítomnosti nebo nepřítomnosti rozpouštědla. Obvykle se reakce provádí při teplotách od asi 0 do asi 100°C , výhodněji asi při teplotě místnosti až asi

150 °C. Tento vynález obdobně poskytuje způsob přípravy sloučenin vzorce I, reakcí sloučeniny obecného vzorce li s aminem (R^NH?).

Ve sloučenině li mají symboly R , R a malé n významy uvedené výše u vzorce I. Písmeno L označuje odstupující skupinu, kterou může být halogen, nižší alkansulfonylová skupina (např. methansulfonyl nebo trifluormethansulfonyl) nebo aromatická sulfonylová skupina (např. benzensulfonyl nebo 4-toluensulfonyl).

Další vhodné odstupující skupiny jsou známé pro odborníky v oboru a lze je najít např. v ADVANCED ORGANIC CHEMISTRY,, 4™ ED., March, John Wiley & Sons, New York (1992).

Vhodnými aminy (R^]-NH2) jsou ty, v nichž R¹ představuje některou z R¹ skupin známých pro vzorec I.

Ve výhodném provedení může být bicyklický dusíkový heterocyklus vytvořen a R³může být zavedena v pozdějším stupni syntézy, jak je ukázáno ve schématu 2.

I

Sloučenina Ila, výchozí látka ve schématu 2, se může připravit z komerčně dostupného ethyl-4-amino-2-merkapto-pyrimidin-5“karboxylátu.

Stručně, reakce merkapto sloučeniny s vhodným alkylačním činidlem (R-X) dává sloučeninu vzorce lb (R³ = H). Konverze lb (R³ = H) nálla může následovat po krocích uvedených ve schématu 1.

• · * · • · ·· ·1

Cyklizace Ila poskytuje bicyklický dusíkový heterocyklus vzorce lib.

Cyklizace se může provést reakcí Ila s fosgenem nebo trichlormethyl chlorformiátem (nebo ekvivalentem fosgenu), typicky v přítomnosti terciární organické báze, výhodně tri(nižší alkyl)aminu, zvláště triethylaminu.

Cyklizace se především provádí v rozpouštědle, které je inertní za podmínek reakce, přednostně v etheru s otevřeným řetězcem nebo cyklickém etheru, zvláště tetrahydrofuranu nebo v případně halogenovaném aromatickém uhlovodíku nebo halogenovaném alifatickém uhlovodíku.

Zavedení R³ skupiny pro vytvoření sloučeniny vzorce líc se může uskutečnit za různých podmínek.

Např. lib může reagovat s hydridem alkalického kovu, zvláště hydridem sodným, a následuje reakce se sloučeninou obecného vzorce R³-L, kde R³ má některý z významů dříve definovaných pro R³, kromě vodíku, arylu nebo heteroarylu, a L představuje odstupující skupinu (např. haloskupinu, methansulfonát, toluensulfonát, trifluormethansulfonát a podobně).

N-substituce se obvykle provádí v rozpouštědle, které je inertní za reakčních podmínek, přednostně v formamidu, zvláště v N-methylpyrrolidinonu nebo dimethylformamidu, v etheru s otevřeným řetězcem nebo cyklickém etheru nebo v případně halogenovaném aromatickém uhlovodíku. Vhodně reakce probíhá při asi 50 až 200 °C, přednostně při asi 50 až 150 °C.

Nebo se může provádět alkylace s anorganickou bází jako je uhličitan draselný ve formamidovém roztoku, jako je N-methylpyrrolidinon, za teploty od asi 0 °C do asi 25 °C.

Dalším možný a výhodný způsob zavedení R³ zahrnuje alkylaci pyrimidinonového dusíku za Mitsunobuových podmínek.

V tomto způsobu se smísí alkohol obecného vzorce R³-OH se sloučeninou obecného vzorce lib v přítomnosti např. trifenylfosfinu a diethylazodikarboxylátu nebo «· «·· • · • » ·· ··· difenylpyridylfosfmu a t-butylazodikarboxylátu (víz Tetrahedron Lett., 40: 4497-4500 (1999)).

Alkylace se obvykle provádí v rozpouštědle, které je inertní za podmínek reakce, přednostně v etheru s otevřeným řetězcem nebo cyklickém etheru, při teplotách asi -20 °C až asi 100 °C, přednostně při asi 0 °C až 30 °C (nebo teplotě místnosti).

Jako u ostatních alkylačních metod jsou pro reakci za těchto podmínek nej vhodnější primární a sekundární alkoholy. . .

o

K poskytnutí cílových sloučenin vzorce I se po zavedení R mohou provádět, jak je navrženo výše, oxidační a substituční kroky (pro zavedení R'-NH-).

V jiných směrech lze lib konvertovat na Hd nejdříve alkylováním lib

-J za Mitsunobuových podmínek pro zavedení R , následuje oxidace sulfidů na odpovídající sulfon lid.

V dalších provedeních se mohou sloučeniny připravit obrácením pořadí kroků alkylace a substituce, čímž se obrátí pořadí zavedení -R³ a-NH-R¹, viz schéma 3.

Obdobně se může sloučenina vzorce Ila cyklizovat na lib (jak je ukázáno na začátku ve schématu 2). Oxidace lib na lila poskytuje podklad pro následující kroky substituce a alkylace.

Reakce Ila s R^NHj za podmínek popsaných výše tak poskytuje Illb, která se může alkylovat za použití R³-L (kde L má výše uvedený význam) nebo R³-OH • · • · za Mitsunobuových podmínek k získání cílových sloučenin vzorce I.

Odborník v oboru porozumí, že lze předpokládat určité modifikace výše uvedených schémat v rozsahu tohoto vynálezu. Např. určité kroky mohou zahrnovat chránění a zrušení ochrany reaktivních funkčních skupin, což není totožnés přesnými reakčními podmínkami.

V dalším aspektu předložený vynález poskytuje přípravky obsahující farmaceuticky přijatelné pomocné látky a sloučeninu vzorce I, popsanou výše.

Sloučeniny vzorce I a farmaceuticky přijatelné soli základních sloučenin vzorce I s kyselinami se mohou používat jako léčiva, např. ve formě farmaceutických přípravků.

Farmaceutické přípravky se mohou podávat enterálně, např, orálně ve formě tablet, potažených tablet, dražé, tvrdých a měkkých želatinových kapslí, roztoků, emulzí nebo suspenzí, nasálně, např. ve formě nasálních sprejů, nebo rektálně, např. ve formě čípků. Mohou se ale také podávat parenterálně, např. ve formě injekčních roztoků.

Sloučeniny vzorce I a jejich výše uvedené farmaceuticky přijatelné soli se mohou zpracovat s farmaceuticky inertními, organickými nebo anorganickými nosiči pro výrobu farmaceutických přípravků. ............

Laktóza, kukuřičný škrob nebo jejich deriváty, talek, kyselina stearová nebo její soli a podobně se mohou používat například jako nosiče pro tablety, potažené tablety, dražé a tvrdé želatinové tablety.

Vhodnými nosiči pro měkké želatinové kapsle jsou například rostlinné oleje, vosky, tuky, polopevné a tekuté polyoly a podobně; v závislosti na druhu účinné složky nejsou v případě měkkých želatinovaných kapslí obvykle potřebné žádné nosiče.

Vhodnými nosiči pro přípravu roztoků nebo nálevů jsou například voda, polyoly, sacharóza, inverzní cukr, glukóza a podobně.

Vhodnými nosiči pro čípky jsou například přírodní a ztužené oleje, vosky, tuky, polotekuté nebo tekuté polyoly a podobně.

0· · · ’ · 0. · ·,

Farmaceutické přípravky mohou také obsahovat konzervační prostředky, rozpouštědla, stabilizátory, smáčedla, emulgátory, sladidla, barviva, příchutě, soli pro měnění osmotického tlaku, pufry, maskovací Činidla nebo antioxidanty.

Mohou také obsahovat terapeuticky cenné látky jiné než sloučeniny vzorce I a jejich uvedené farmaceuticky přijatelné soli.

Léčiva, která obsahují sloučeninu vzorce I nebo farmaceuticky účinnou sůl základní sloučeniny vzorce I s kyselinou, ve spojení se slučitelným farmaceutických nosičovým materiálem, jsou také předmětem tohoto vynálezu.

V dalším aspektu tento vynález poskytuje způsoby přípravy léčiv vhodných pro léčení chorob a stavů zprostředkovaných p3 8.

Postup zahrnuje zavedení jedné nebo více těchto sloučenin nebo solí, je-li to žádoucí jedné nebo více dalších terapeuticky cenných látek, do galenické podávači formy, spolu se slučitelným farmaceutickým nosičem.

Jak bylo dříve zmíněno, sloučeniny vzorce I a jejich výše uvedené farmaceuticky přijatelné soli mohou být použity v souladu s vynálezem jako terapeuticky aktivní látky, zvláště jako protizánětlivá činidla nebo pro prevenci odmítnutí transplantátů po transplantační operaci.

Dávkování se může měnit v rozsahu širokého rozmezí a bude samozřejmě přizpůsobeno individuálním požadavkům v každém jednotlivém případě.

Obecně, v případě podávání dospělým by měla být vhodná denní dávka asi 0,1 mg/kg až 100 mg/kg, přednostně asi 0,5 mg/kg až 5 mg/kg.

fr

Denní dávka se může podávat jako jediná dávka nebo rozdělené dávky, kromě toho i· uvedená horní dávková hranice může být překročena, když je to považováno za vhodné.

Konečně, předmětem vynálezu je také použití sloučeniny vzorce I a jejích výše uvedených farmaceuticky přijatelných solí pro výrobu léčiv, zvláště pro léčení nebo profylaxi zánětlivých, imunologických, onkologických, bronchopulmonálních, dermatologických a kardiovaskulárních poruch, pro léčení astmatu, poruch centrálního nervového systému nebo diabetických komplikací nebo pro prevenci odmítnutí transplantátu po transplantační operaci.

Sloučeniny vzorce I by mohly být vhodné, avšak bez omezení, pro léčení těch poruch nebo chorobných stavů u člověka nebo jiných savců, které jsou zhoršené nebo způsobené nadměrnou nebo neregulovanou tvorbou TNF a nebo IL-1 nebo p38 kinázy u těchto savců.

Tento vynález tedy poskytuje způsob léčení chorob zprostředkovaných cytokiny, který zahrnuje podávání účinek cytokinů rušícího účinného množství sloučeniny vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo jejího tautomeru.

Sloučeniny vzorce I mohou být používány, avšak bez omezení, pro léčení zánětu u osob, a pro použití jako antipyretik při léčení horečky.

Sloučeniny podle vynálezu by mohly být vhodné pro léčení arthritidy, která zahrnuje, avšak bez omezení, revmatickou arthritidu, spondyloarthropatii, dno vou arthritidu, osteoarthritidu, systematický lupus erythematodes a juvenilní arthritidu a další arthritické stavy.

Tyto sloučeniny by mohly být vhodné pro léčení pulmonálních poruch nebo zánětu plic, zahrnujících syndrom dechové tísně u dospělých, pulmonální sarkoidózu, astma, silikózu a chronickou pulmonální zánětlivou chorobu.

Sloučeniny jsou také vhodné pro léčení virových a bakteriálních infekcí zahrnujících sepsi, septický šok, gramnegativní sepsi, malárii, meningitidu, sekundární kachexii vedle infekce nebo zhoubného nádoru, sekundární kachexii vedle syndromu s· získaného imunodeficitu (AIDS), AIDS, ARC (syndrom související s AIDS), pneumónii a í herpesvirus.

Sloučeniny jsou také vhodné pro léčení nemocí kostní resorpce, jako je osteoporóza; endotoxického šoku; syndromu toxického šoku; reperfózního poškození; autoimunitních chorob, které zahrnují reakci transplantát-hostitel a odmítnutí aloimplantátů; kardiovaskulárních chorob zahrnujících atherosklerózu, thrombózu, městnavé selhání srdce a srdeční reperfózní poškození, renální reperfúzní poškození; chorob jater a nefritidy a myalgií způsobených zánětem.

·· ·· ·* ···· » · · · · · · ···· «·

Sloučeniny jsou také vhodné pro léčení chřipky, sklerózy multiplex, rakoviny, diabetů, systematického lupus erythematodes (SLE), stavů týkajících se kůže jako je psoriáza, ekzém, spáleniny, dermatitidy, keloidní útvary a tvoření jizevnaté tkáně.

Sloučeniny podle vynálezu by také mohly být používány pro léčení gastrointestinální ch stavů jako je zánětlivá střevní nemoc, Crohnova nemoc, gastritida, syndrom dráždivého střeva a ulcerativní kolitida. ................. ........

Sloučeniny mohou být také používány při léčení oftalmických chorob jako je zánět sítnice, retinopatie, uveitida, oční fotofóbie a akutní zranění oční tkáně.

Sloučeniny podle vynálezu by mohly být také vhodné pro léčení angiogeneze, která zahrnuje neoplazii; metastáz; oftalmologických stavů jako je odmítnutí transplantátu rohovky, oční neovaskularizace, neovaskularizace sítnice zahrnující neovaskularizaci po zranění nebo infekci, diabetická retinopatie, retrolentální fibroplazie a neovaskulámí glaukom; ulcerativní ch chorob jako je žaludeční vřed; patologických ale nezhoubných stavů jako jsou hemangiomy, které zahrnují invantilní hemangiomy, angiofibrom nosohltanu a avaskulámí nekrózu kostí; diabetické nefropatie a kardiomyopatie a poruch ženského reprodukčního systému jako je endometrióza.

Sloučeniny podle vynálezu mohou být také vhodné pro zamezení tvorby cyklooxygenázy-2 a očekává se, že sloučeniny podle toho vynálezu mohou být také použity pro prevenci a léčení rakoviny, především rakoviny tlustého střeva.

Očekává se, že sloučeniny podle vynálezu jsou vhodné pro prevenci a léčení Alzheimerovy choroby.

Vedle toho, že jsou užitečné pro léčení lidí, jsou tyto sloučeniny také vhodné pro veterinární ošetření domácích zvířat, exotických zvířat a hospodářských zvířat zahrnujících savce, hlodavce a podobně. Nej vhodnějšími zvířaty jsou koně, psi a kočky.

Tyto sloučeniny mohou být také použity ve společných terapiích, částečně nebo úplně místo jiných obvyklých protizánětlivých činidel, například spolu se steroidy, inhibitory cyklooxygenázy-2, NSAIDS, DMARDS, imunosupresívními činidly, inhibitory

5-lipoxygenázy, LTB₄ antagonisty a inhibitory LTA₄ hydrolázy.

···« »'· ··»· ·· »· » · · ί ί • ··· · ϊ .

• · · · · .· • 9 9 9 ·

999 ·< ··<·

Jak se zde užívá, pojem poruchy zprostředkované TNF” se vztahuje k některým nebo všem poruchám a chorobným stavům, ve kterých hraje roli TNF, buď tím, zeje řídí s, samotný TNF nebo tím, že TNF způsobuje uvolňování dalších monokinů, jako jsou, bez omezení, IL-1, IL-6 nebo IL-8.

Chorobný stav, ve kterém je například IL-1 hlavním činitelem, a jehož tvorba nebo působení jsou zhoršeny nebo skryty v odpovědi na TNF, může být proto považován . za poruchu zprostředkovanou TNF.

Jak se zde užívá, pojem poruchy zprostředkované p38” se vztahuje k některým nebo všem poruchám a chorobným stavům, ve kterých hraje roli p38, buď tím, že je řídí samotný p38 nebo tím, že p38 způsobuje uvolňování jiných faktorů, jako jsou, bez omezení, IL-1, IL-6 nebo IL-8.

Chorobný stav, ve kterém je hlavním činitelem například IL-1 a jehož tvorba nebo působení jsou zhoršeny nebo skryty v odpovědi na p38, může být proto považován za poruchu zprostředkovanou p3 8.

Protože TNF-α má blízkou strukturální homologii s TNF-β (také znám jako kachektin) a protože oba vyvolávají podobné biologické odezvy a váží se ke stejnému buněčnému receptorů, je syntéza TNF-ot a TNF-β inhibována sloučeninami podle toho vynálezu a jsou zde společně označovány jako TNF”, pokud nebude stanoveno jinak.

Příklady provedení

V příkladech uvedených níže, pokud nebude stanoveno jinak, jsou teploty dány ve stupních Celsia (°C); postupy se provádí při teplotě místnosti nebo teplotě okolního prostředí (typicky v rozmezí asi 18 až 25 °C); odpařování rozpouštědla se provádí za použití rotační odparky za sníženého tlaku (typicky 4,5-30 mmHg) a teplotou lázně do 60 °C; průběh reakcí je sledován pomocí TLC a doby reakcí jsou uvedeny pouze ·· 4« » 4 4 ’ • 444

444 • 4 ··

I» * · ’ pro ilustraci; body tání jsou nekorigované; produkty vykazují uspokojivé H-NMR a nebo mikroanalytické výsledky; výtěžky jsou uvedeny pouze pro ilustraci; a také jsou používány následující konvenční zkratky:

b.t (bod tání), L (litr(y)), mL (mililitry), mmol (milimoly), g (gramy), mg (miligramy), min (minuty) a h (hodiny)

DEAD nahrazuje diethylazodikarboxylát DIAD nahrazuje diisopropylazodikarboxylát ? Příklad 1:

Tento příklad ukazuje přípravu 3-(2-chlorfenyl)-l-ethoxykarbonylmethyl-7-isopropylamino-3,4-dihydropyrimido[4,5-d]pyrimidin-2(lH)-onu a 3-(2-chlorfenyl)-l-ethoxykarbonylmethyl-7-isopropylamino-3,4-dihydropyrimido[4,5-d]pyrimidin-2(lH)-onu, které vznikají z 7-benzylthio-3-(2-chlorfenyl)- 3,4-dihydropyrimido[4,5-d]pyrimidin-2(lH)-onu.

1.1 Alkylace pyrimidinonu

Sulfid la, 7-benzylthio-3-(2-chlorfenyl)- 3,4-dihydropyrimido[4,5-d]pyrimidin-2(lH)-on, (1,5 g, 3,92 mmol, připravený, jako je popsáno v Příkladu 6) se rozpustí vdimethylformamidu (15 mL) a přidá se hydrid sodný (60%, 0,172 g, 4,31 mmol).

Výsledná směs se míchá dvacet minut, pak se přidá ethylbromacetát (0,87 mL, 7,84 mmol). Po 3 hodinách se reakce ochladí vodou a provede se třikrát extrakce ethylacetátem.

·· ··«« '· · ·

Spojené extrakty se pětkrát promyjí vodou, vysuší pomocí MgSO₄ a zkoncentrují ve vakuu. Zbytek se přečistí sloupcovou chromatografií na silikagelu za použití 30:70 aceton/hexanu a získá se 1,283 g esteru lb.

···· ··

Ester lb (0,600 g, 1,28 mmol) se rozpustí v chloroformu (15 mL) a při teplotě místnosti se přidá 3-chlorperoxybenzoová kyselina (50%, 0,883 g, 2,56 mmol).

Směs se 2 hodiny míchá, pak se třikrát promyje 10% (hmotn.) vodným síranem sodným, jednou nasyceným vodným hydrouhličitanem sodným a jednou vodou.

Organická vrstva se suší pomocí MgSO₄ a zkoncentruje ve vakuu a získá se 0,670 g benzylsulfonu lc.

1.3 Substituce sulfonu

Benzylsulfon lc (0,520 g, 1,04 mmol) a isopropylamin (0,18 mL, 2,08 mmol) se smísí a jednu hodinu se zahřívají na 90 až 100 °C.

Reakce se ochladí na teplotu místnosti a směs se přečistí sloupcovou chromatografií na silikagelu za použití 18:1 CH^CL/MeOH.

·· ·· «·*« • · ·

Frakce obsahující produkt se spojí a koncentrují a získá se 0,366 g ld, 3-(2-chlorfenyl)-l-ethoxykarbonylmethyl-7-isopropylamino-3,4-dihydropyrimido[4,5-d]pyrimidin-2(lH)-on (hmotnostní spektr. MH⁺ = 404, b.t. 188,8 - 191,4 °C).

K roztoku ld (0,266 g, 0,66 mmol) v MeOH (10 mL) se přidá hydroxid sodný (0,026 g, 0,66 mmol) a voda (3 mL). Reakční směs se míchá 12 hodin při teplotě místnosti.

Směs se zkoncentruje ve vakuu a rozetře s ethylacetátem, znovu se rozpustí v MeOH a zkoncentruje ve vakuu.

_f *

Zbytek se rozetře v etheru, filtruje a usuší a získá se 0,225 g le, 3-(2-chlorfenyl)-l-karboxymethyl-7-isopropylamino-3,4-dihydropyrimido[4,5-d]pyrimÍdin-2(lH)-on (hmotnostní spektr. MH⁺ = 376, b.t. 172,0 - 188,0 °C).

Příklad 2:

Tento příklad ilustruje přípravu 3-(2-chlorfenyl)-l-(2-methoxyethyl)-7-isopropylamino-3,4-dihydropyrimido[4,5-d]pyrimidin-2(lH)-onu, ve které se provádí alkylace za Mitsunobuových podmínek.

2b

2a

K roztoku pyrimidinonu 2a (0,500 g, 1,57 mmol, připravený reakcí 7-benzylsulfonyl-3-(2-chlorfenyl)- 3,4-dihydropyrimido[4,5-d]pyrimidin-2(lH)-onu s isopropylaminem za podmínek jako v 1.3) v THF (20 mL) se přidá trifenylfosfin (0,413 g, 1,57 mmol) a 2-methoxymethanol (0,12 mL, 1,57 mmol).

Směs se ochladí na 0 °C a přidá se DIAD (0,31 mL, 1,57 mmol). Reakce se ponechá, aby se zahřála na pokojovou teplotu a míchá se 12 hodin. Pak se přidají další podíly 2-methoxymethanolu (0,12 mL, 1,57 mmol), trifenylfosfinu (0,413 g,

1,57 mmol) a DIAD (0,31 mL, 1,57 mmol) a směs se míchá dalších 12 hodin při teplotě místnosti a pak se zahřeje na 55 - 60 °C

Po 2 hodinách se směs zkoncentruje ve vakuu a zbytek se přečistí sloupcovou chromatografii na silikagelu za použití 1:1 hexan/ethylacetátujako elučního činidla.

Frakce obsahující produkt se spojí a zkoncentruje na olej, který se znovu rozpustí v ethylacetátu. Pro vytvoření soli se přidá kyselina chlorovodíková (l,0M / Et2O, 0,6 mL). Směs se míchá 12 hodin a pak zkoncentruje ve vakuu.

Zbytek se rozetře s etherem přes suchý led a ponechá, aby se pomalu zahřál na teplotu místnosti za míchání směsi po dobu 12 hodin.

Pevná látka se odfiltruje a získá se 0,139 g hydrochloridové soli jmenované sloučeniny 2b (hmotnostní spektr. MH⁺ = 376, b.t. 126,0 - 131,6 °C).

Příklad 3

Tento příklad popisuje přípravu 3-(2-chlorfenyl)-7-isopropylamino-l -(2-methylsulfonylethyl)-3,4-dihydropyrimido[4,5-d]pyrimidin-2( 1 H)-onu

3.1 Mitsunobuova alkylace pyrimidinonu

Cl la

Cl sch₃

3a

9' · »··· • 9 • 999 • 9* ·

Benzylsulfid lá (500 mg, 1,31 mmol) se přidá do 2 mL THF s 2-(methylthio)ethanolem (114 pL, 1,31 mmol), trifenylfosfmem (343 mg, 1,31 mmol) a DEAD (0,21 mL, 1,31 mmol).

Směs se míchá 4 dny při teplotě místnosti, odpaří se ve vakuu a přečistí chromatografií na silikagelu s 5-20% aceton/hexanem jako elučním činidlem, a získá se 3a (529 mg, 1,16 mmol, 88 %).

3.2 Oxidace benzylsulfidu C

Oxidace 3a se uskuteční za použití m-CPBA (1,19 g, 5,8 mmol) v CH2CI2 za míchání při teplotě místnosti po dobu 5 hodin.

Reakce se zastaví 10% Na2SO4 (vod., 50 mL) a třikrát extrahuje pomocí CH2CI2. Spojené extrakty se promyjí nasyc. NaHCO3 a zahustí ve vakuu a získá se 3b, který se užívá bez přečištění.

3.3 . Substituce sulfonu

3b

3c *·»·

I · ♦ » * · ·'· » · · Λ ·* ♦· • < ♦ ’ • *·

999·

Surový produkt 3b se zavede do isopropylaminu (5 mL, 58 mmol) a míchá se neředěný při teplotě místnosti 2 dny.

Směs se zkoncentruje ve vakuu a přečistí chromatografií na silikagelu za použití 10 - 50% aceton/hexanu jako elučního činidla a získá se 3c (287 mg, 0,732 mmol, 63 % z 3a, 56 % z la).

Přečištěný produkt se přidá do ethylacetátu a zreaguje s 1 ekvivalentem HCl / Et₂0 pro vysrážení hydrochloridové soli 3c (hmotnostní-spektr. MH⁺ = 424).

Příklad 4:

Tento příklad ilustruje přípravu 3-(2-chlorfenyl)-1-(2-hydroxyethyl)-7-isopropylamino-3,4-dihydropyrimido [4,5-d]pyrimidin-2( 1 H)-onu.

4.1

la

Benzylsulfid la (500 mg, 1,31 mmol) se přidá do 7 mL DMF a zreaguje s triisopropylsilylem chráněným iodoethanolem (555 mg, 1,57 mmol, připravený podle postupu , který je popsán v J. Am. Chem. Soc., 112 (10), 4078-9 (1990) a J. Chem. Soc. Perkin Trans., 1 (6), 1417-23, (1998)) a ochladí se na 0 °C.

Přidá se hydrid sodný (60% v oleji, 63 mg, 1,57 mmol) a reakční směs se zahřeje z 0 °C na 30 °C a pak se míchá přes noc při 30 °C.

Přidá se dalších 63 mg 60% hydridu sodného. Po dalších 6 hodinách se reakce zastaví přidáním 10 mL vody.

Výsledná směs se extrahuje pomocí EtOAc a CH2CI2 a spojené extrakty se suší pomocí MgSO4, zkoncentrují ve vakuu a přečistí chromatografií na silikagelu ža použití •a aa ·?· ♦· β a a

- 20% aceton/hexanu jako elučního činidla, a získá se 4a (430 mg, 0,738 mmol, 56 %).

4' · ···» ·· ··*« a a · a a aaa • a a a · » a · * · * · · aa ·· • · a a a a a aaaa

4a 4b

Oxidace 4a se uskuteční za použití m-CPBA (500 g, 2,46 mmol) v CH2CI2.

Po přerušení reakce pomocí Na₂SO3 (vod.) se hrubý produkt 4b extrahuje CH2CI2, promyje nasyc. NaHCO3, zkoncentruje ve vakuu a použije bez přečištění.

4.3 Substituce sulfonu

Surový benzylsulfon 4b se přidá do 3 mL CH2CI2 obsahujícího isopropylamin (1 mL, 11,7 mmol), míchá se při 80 °C přes noc, zkoncentruje ve vakuu a přečistí chromatografií na silikagelu s 5 - 20% aceton/hexanem jako elučním činidlem, a získá se 4c (281 mg, 0,542 mmol, 73 % ze 4a).

• .: :···. ·: : .·’ *· ·%»» • · · ··»· ·* ·» ·*·

4.4

Zrušení ochrany 4c se dosáhne tetrabutylamoniumfluoridem v THF (0,54 mL, 1M / THF, 0,542 mmol) s mícháním při teplotě místnosti po dobu 4 h.

Směs se odpaří ve vakuu a přečistí za použití chromatografíe na silikagelu s 10 - 40% aceton/hexanem jako elučním činidlem, a získá se 4d (179 mg, 0,495 mmol).

Přečištěný produkt se vloží do ethylacetátu a zreaguje s 1 ekvivalentem HC1 / Et2O pro vysrážení hydrochloridové soli 4d (hmotnostní spektr. MH⁺ = 362).

Příklad 5:

r

4-Amino-2-benzylthiopyrimidin-5-karboxaldehyd

Ph

CHO

a) 272 g (4,0 mol) ethoxidu sodného (Lancaster) se míchá v 1 L ethanolu a zreaguje s 304 g (4,0 mol) thiomočoviny (Avocado). Přidá se 676 g (4,0 mol) ethylethoxymethylen kyanoacetátu (Avocado) a směs se zahřívána při refluxu 8 hodin. ·

Po ochlazení na teplotu místnosti přes noc reakční směs postupně zreaguje s 2 L vody a 400 mL kyseliny octové. Reakční směs se zahřívá 30 minut při refluxu, ochladí se na teplotu místnosti a suspenze se zfiltruje.

Pevná látka se promyje třemi 500mL podíly vody, dvěma 500mL podíly acetonu a

500 mL diethyletheru.

Produkt se vysuší a získá se 473,3 g (60 %) 4-amino-5-karbethoxy-pyrimidin-2-thiolu ve formě pastovité pevné látky s bodem tání > 250 °C.

b) Míchaná suspenze 473 g (2,377 mol) 4-amino-5-karbethoxy-pyrimidin-2-thiolu ve 3,5 L ethanolu zreaguje s 180,4 g (1,307 mol) uhličitanu draselného a 447,1 g (2,615 mol) benzylbromidu.

Směs se zahřívá 2 hodiny při refluxu a pak se přes noc ponechá, aby se ochladila na teplotu místnosti.

Suspenze se zfiltruje a pevná látka se promyje dvěma 500mL podíly ethanolu, 2 L vody a dvěma 500mL podíly vody.

Produkt se vysuší ve vakuu oxidem fosforečným při 50 °C a získá se 416 g (61 %) ethyl 4-amino-2-benzylthiopyrimidin-5-karboxylátu ve formě pastovité pevné látky s bodem tání 117- 118 °C.

c) Roztok 462,4 g (1,6 mol) ethyl 4-amino-2-benzylthiopyrimidin-5-karboxylátu v 2,3 L tetrahydrofuranu sušeném prosíváním se pomalu přidává za míchání do 1,6 L (1,6 mol) 1M roztoku hydridu lithno-hlinitého v tetrahydrofuranu pod dusíkovou atmosférou za chlazení ledem. Roztok se přidá v množství pro udržení teploty 18 - 20 °C.

Po ukončení přidávání se směs zahřeje na 60 °C a opatrně se zpracuje s 60,8 mL vody v průběhu 1,5 hodiny. Během 30 minut se přidá 60,8 mL 15% vodného hydroxidu sodného a během následujících 30 minut 182,5 mL vody.

Suspenze se míchá přes noc při 60 °C, pak se ještě za horka zfiltruje přes Hyflo pomocný filtrační prostředek a pevná látka se promyje dvěma IL díly tetrahydrofuranu.

Odpařením filtrátu do sucha se získá 392,5 g (99 %) 4-amino-2-benzylthiopyrimidin-5-methanolu ve formě našedlé pevné látky, která se užívá v příštím kroku bez dalšího čištění.

• ·

d) Suspenze 392,5 g (1,59 mol) 4-amino-2-benzylthiopyrimidin-5-methanolu v 7,75 L dichlormethanu zreaguje pod dusíkovou atmosférou s 1,382 kg (15,9 mol) aktivovaného oxidu manganičitého (Acros).

.... Reakční směs se přes noc míchá za teploty okolí a pak zfiltruje přes Hyflo pomocný filtrační prostředek.

Pevná látka se promyje třemi 1L podíly dichlormethanu a spojené filtráty se odpaří a získá se 340,5 g (88 %) . - 4-amino-2-benzylthiopyrimidin-5-karboxaldehydu ve formě světle žluté pevné látky * s bodem tání 136 - 139 °C.

Příklad 6:

7-benzylthio-3-(2-chlorfenyl)-3,4-dihydropyrimido[4,5-d]pyrimidin-2(lH)-on

6.1. Příprava 5-(2-chlorfenyl)aminomethyl-4-amino-2-benzylthiopyrimidinu

Směs 5 g (20,4 mmol) 4-amino-2-benzylthiopyrimidin-5-karboxaldehydu, 2,25 mL (21,4 mmol) 2-chloranilinu a 0,1 g (0,5 mmol) monohydrátu 4-toluen-sulfonové kyseliny v 60 mL toluenu se při refluxu zahřívá 3 hodiny s azeotropickým odstraňováním vody.

Směs se ochladí na 0 °C a sraženina se odebere vakuovou filtrací a promyje hexanem a vysuší vzduchem. Pevná látka se pak rozpustí ve 100 mL THF a reakce se ochladí na 0 °C.

Hydrid lithno-hlinitý (0,735 g, 18,8 mmol) se po malých dílech přidává více než 45 minut.

• · · ·

Jakmile se přidávání dokončí, směs se míchá dalších 15 minut a ponechá se, aby opatrně zreagovala postupně s 0,8 mL H2O, 0,8 mL 15% vod. NaOH a 2,4 mL H2O. Směs se 30 minut míchá, přefiltruje přes celit a filtrát se zkoncentruje ve vakuu.

Pevná látka se smíchá s diethyletherem, zfiltruje a vysuší vzduchem a získá se 6,1 g

5-(2-chlorfenyl)aminomethyl-4-amino-2-benzylthiopyrimidinu ve formě bílé pevné látky.

6.2. Příprava 3-(2-chlorfenyl)-7-benzylthio-3,4-dihydropyrimido[4,5-d]pyrimidin-2(lH)-onu

H

K míchanému roztoku 4,3 g (12,1 mmol) 5-(2-chlorfenyl)aminomethyl-4-amino-2-benzylthiopyrimidinu ve 100 mL tetrahydrofuranu, ochlazenému na -10 °C, se přidá

3,1 mL (22,2 mmol) tríethylaminu.

Roztok se pak zpracuje po kapkách s roztokem 6,15 mL fosgenu (20% roztok v toluenu; 11,8 mmol). Po 30minutovém míchání se přidá další 1 mL tríethylaminu (7,1 mmol) následovaný 2 mL fosgenu (20% roztok v toluenu; 3,8 mmol). Reakce se zahřeje na teplotu místnosti, zreaguje s 0,5 mL H2O a 30 minut se míchá.

Reakční směs se pak zfiltruje a matečný roztok se zkoncentruje a smíchá s dichlormethanem.

s

Produkt se shromáždí vakuovou filtrací a vysuší ve vakuu a získá se 3,83 g Q 7-benzylthio-3-(2-chlorfenyl)- 3,4-dihydropyrimido[4,5-d]pyrimidin-2(lH)-onu ve formě bílé pevné látky.

Příklad 7:

7-benzylsulfonyl-3-(2-chlorfenyl)-3,4-dihydrópyrimido[4,5-d]pyrimidin’2(lH)-on • ·

Suspenze 1 g(2,61 mmol) 7-benzylthio-3-(2-chlorfenyl)-3,4-dihydropyrimido[4,5-d]pyrimidin-2(lH)-onu v 10 mL dichlormethanu se ochladí v ledu a zreaguje s 1,29 g (5,23 mmol) 70% 3-chlorperbenzoové kyseliny. Směs se míchá 2 hodiny při teplotě místnosti, pak zreaguje s 25 mL 10% vod. Na₂S₂O₃ a míchá se 30 minut.

Reakční směs se zředí 100 mL dichlormethanu a separují se jednotlivé fáze. Organická fáze se promyje 10% vod. K₂CO₃, solným roztokem a pak suší sulfátem hořečnatým a zfiltruje.

Koncentrace filtrátu za sníženého tlaku poskytla 0,73 g 7-benzylsulfonyl-3-(2-chlorfenyl)-3,4-dihydropyrimido[4,5-d]pyrimidin-2(lH)-onu ve formě bílé pevné látky.

Příklad 8 :

-(2-chlorfenyl)-1 - [(2 S)-2,3-dihydroxyethyl)]-7-isopropylamino-3,4-dihydropyrimido [4,5—

d]pyrimidin-2-(lH)-on

Krokl

Směs 1,0 g (2,6 mmol) 7-benzylthio-3-(2-chlorfenyl)-3,4-dihydropyrimido[4,5-d]pyrimidin-2(lH)-onu, 1,5 g (5,2 mmol) L-a,P-isopropylidenglycerol-y-tosylátu a 1,44 g (10,4 mmol) uhličitanu draselného se míchá v DMF (20 ml) a zahřívá na 80 °C • · • · ·· ··· pod dusíkovou atmosférou.

Po 16 hodinách se reakční směs ochladí na teplotu místnosti, nalije do roztoku solanky, extrahuje ethylacetátem a vysuší se sulfátem sodným.

Roztok se zkoncentruje ve vakuu, přečistí sloupcovou chromatografií (eluování 40% EtOAc/hexanem) a získá se 1,1 g isopropylidenového ketálního aduktu ve formě oleje (hmotnostní spektr. MH⁺ = 496).

Roztok 1,2 g (2,4 mmol) výše připraveného isopropylidenového ketálního aduktu v methylenchloridu (25 ml) se chladí v mokré ledové lázni pod dusíkovou atmosférou, po částech se přidá 1,8 g (9,6 mmol) m-chlorperbenzoové kyseliny.

Vzniklá suspenze se míchá a ponechá se, aby se zahřála na pokojovou teplotu.

Po 16 hodinách se reakční směs ochladí v mokré ledové lázni a po kapkách se přidá 10% vodný roztok bisulfitu sodného (50 ml). Směs se 30 minut míchá a odseparují se jednotlivé vrstvy.

Vodná vrstva se extrahuje methylenchloridem a spojené organické frakce se promyjí solankou, vysuší sulfátem sodným a zkoncentrují do sucha.

Zbytek se přečistí sloupcovou chromatografií (gradientová eluce: 60 - 100% p

I ethylacetát/hexan).

Sulfonový produkt se izoluje (0,73 g) ve formě pěny (hmotnostní spektr. MH⁺ =

529).

Roztok 0,7 g (1,3 mmol) výše připraveného sulfonu v 10 ml isopropylaminu se .a zahřívá na 40 °C pod dusíkovou atmosférou.

Po 3 hodinách se reakční směs ochladí na teplotu místnosti, zkoncentruje do sucha a přečistí sloupcovou chromatografií (eluce s 60% ethylacetát/hexanem) a získá se 0,42 g aduktu isopropylaminu ve formě pěny.

Krok 4

K roztoku 0,4 g (0,93 mmol) výše připraveného isopropylaminu v methanolu (15 ml) se přidá 0,05 g p-toluensulfonové kyseliny a směs se zahřeje na 50 °C.

Po 16 hodinách se za sníženého tlaku odstraní methanol a vzniklý vodný roztok se I extrahuje ethylacetátem.

Organické frakce se promyjí 5% vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a solankou, pak se suší sulfátem sodným, zkoncentrují a přečistí sloupcovou chromatografií (gradientová eluce: 40 - 100% ethylacetát/hexan) a získá se 0,2 g produktu, 3-(2chlorfenyl)-l-[(2S)-2,3-dihydroxyethyl)]-7-isopropylamino-3,4-dihydropyrimido[4,5-d]pyrimidin-2-(lH)-onu (hmotnostní spektr. MH⁺ - 391, b.t. 130,8 - 134,7 °C).

·' ·

Příklad 9:

3-(2-chlorfenyl)-l-[(2R)-2,3-dihydroxyethyl)]-7-isopropylamino-3,4-dihydropyrimido[4,5-d]pyrimidin-2-(l H)-on

Krok 1

Směs 1 g (2,6 mmol) 7-benzylthio-3-(2-chlorfenyl)- 3,4-dihydropyrimido[4,5-d]pyrimidin-2-(lH)-onu, 1,5 g (5,2 mmol) f)-a,P-isopropylidenglyceřol-y-tosylátu a 1,44 g (10,4 mmol) uhličitanu draselného se míchá v DMF (25 ml) a zahřívá se na 80 °C pod dusíkovou atmosférou.

Po 16 hodinách se reakční směs ochladí na teplotu místnosti, nalije se do solného roztoku, extrahuje se s ethylacetátem a vysuší sulfátem sodným.

Roztok se koncentruje ve vakuu, přečistí se sloupcovou chromatografií (eluování 40% EtOAc/hexanem) a získá se 1,2 g isopropylidenového ketálního aduktu ve formě oleje.

Krok 2

o

Cl

o ^N I oP

• · ·· • · ·· » · · · • · · • « « • · « ···· ♦ »K roztoku 1,2 g (2,4 mmol) výše připraveného isopropylidenového ketálního aduktu v methylenchloridu (30 ml), chlazeného v mokré ledové lázni pod dusíkovou atmosférou, se po částech přidá 1,1 g (5,6 mmol) m-chlorperbenzoové kyseliny.

Vzniklá suspenze se míchá a ponechá se, aby se zahřála na teplotu místnosti.

Po 6 hodinách se reakční směs zchladí v mokré ledové lázní a po kapkách se přidává 10% vodný roztok bisulfitu sodného (50 ml). Směs se 30 minut míchá a odseparují se j ednotlivé vrstvy.

Vodná vrstva se extrahuje methvlenchloridem a spojené organické frakce se promyjí solankou, suší sulfátem sodným a zkoncentrují do sucha.

Zbytek se přečistí sloupcovou chromatografií (gradientová eluce; ethylacetát - 10% methanol/ethylacetát). Sulfonový produkt se izoluje (1,1 g) ve formě pěny (hmotnostní spektr. MH⁺ = 529).

Krok 3

Roztok 0,22 g (0,42 mmol) výše připraveného sulfonu v 5 ml isopropyiaminu se zahřívá na 40 °C pod dusíkovou atmosférou. Po 3 hodinách se reakční směs ochladí na teplotu místnosti, zkoncentruje do sucha a přečistí sloupcovou chromatografií (eluce ethylacetátem) a získá se 0,088 g produktu, 3-(2-chlorfenyl)-l-[(2R)-2,3-dihydroxyethyl)]-7-isopropylamino-3,4-dihydropyrimido[4,5-d]pyrimidin-2-(lH)-onu ve formě pěny (hmotnostní spektr. MH⁺ = 392).

Příklad 10:

7-isopropylamino-3-(2-chlorfenyl)-l-(2-piperidinylethyl)- 3,4-dihydropyrimido[4,5-d]pyrimidin-2-(lH)-on • · · • · ·· ····

7-benzylthio-3-(2-chlorfenyl)- 3,4-dihydropyrimido[4,5-d]pyrimidin-2-(lH)-on (500 mg, 1,31 mmol) se přidá do 2 mL THF s 1-piperidinethanolem (0,173 ml,

1,31 mmol), trifenylfosfinem (343 mg, 1,31 mmol) a DEAD (0,21 mL, 1,31 mmol) a míchá se při teplotě místnosti 4 dny, pak se přečistí chromatografií na silikagelu s 2 - 5% methanol/dichlormethanem jako elučním činidlem a získá se 350 mg adiční sloučeniny N-2-piperidinylethylu.

Oxidace sulfidu se uskuteční pomocí m-CPBA (0,201 g, 0,708 mmol) v dichlormethanu za míchání při teplotě místnosti po dobu 1 hodiny. Reakce se zastaví 0,5 ml 25% vodného sulfítu sodného a extrahuje se dichlormethanem.

Extrakt se vysuší sulfátem hořčíku a koncentruje ve vakuu a získá se sulfoxid, který se užívá bez přečištění.

·· ··' e « · • ·· • · · · »·

Surový sulfoxid se přidá do 5 ml isopropylaminu a míchá se přes noc při 40 °C, pak 4 dny při teplotě 80 °C. Směs se přečistí chromatografii na silikagelu za použití 1 - 10% methanol/dichloromethanu jako elučního činidla a získá se amin (48 mg,

0,112 mmol).

Přečištěný produkt se přidá do ethylacetátu a ponechá se, aby zreagoval s 1 ekvivalentem HCl/Et2O pro vysrážení hydrochloridové soli 7-isopropylamino-3-(2-chlorfenyl)-l-(2-piperidinylethyl)- 3,4-dihydropyrimido[4,5-d]pyrimidin-2-(lH)-onu.

Příklad 11:

Test in vitro inhibice p38 MAP kinázy

Tyto příklady ilustrují in vitro test p38 (MAP) kinázy, vhodný pro zhodnocení sloučenin podle tohoto vynálezu.

Inhibiční aktivita sloučenin podle tohoto vynálezu při inhibici p-38 MAP kinázy in vitro byla určena měřením přenosu γ-fosfátu z γ-³³Ρ-ΑΤΡ p-38 kinázou na myelinový bazický protein (MBP) s použitím nepatrně upravené metody popsané v Ahn, a kol., J.

Biol. Chem. 266; 4220-4227 (1991).

Fosforylovaná forma rekombinantní p38 MAP kinázy byla exprimována spolu s SEK-1 a MEKK v E. Coli (viz Khokhlatchev a kol., J.Biol. Chem. 272: 11057 - 11062 (1997)) a pak přečištěna afinitní chromatografii za použití Nickelovy kolony.

Fosforylovaná p38 MAP kináza byla rozpuštěna v kinázovém pufru (20mM 3-(N-morfolino)propansulfonová kyselina, pH 7,2, 25mM β-glycerolfosfát, 5mM ethylenglykol-bis(P-aminoethylether)-N, N, N‘, N‘-tetraoctová kyselina, lmM ortho-vanadát sodný, lmM dithiothreitol,40mM chlorid hořečný).

Byla přidána testovaná sloučenina rozpuštěná v DMSO nebo pouze DMSO (kontrola) a vzorky byly inkubovány 10 minut při 30 °C. Kinázová reakce byla iniciována přídavkem směsi substrátu obsahujícího MBP a γ-³³Ρ-ΑΤΡ.

Po inkubování dalších dodatečných 20 minut při 30 °C, byla reakce ukončena přidáním 0,75% kyseliny fosforečné. Fosforylovaná MBP pak byla separována z reziduální γ-³³Ρ-ΑΤΡ za použití fosfocelulózové membrány (Millipore, Bedford, MA) a kvantifikována za použití scintilačního počítače (Packard, Meriden, CT).

Účinnosti inhibice p38 (vyjádřeno jako IC50, koncentrace způsobující 50% inhibici testovaného enzymu p3 8) sloučenin podle vynálezu popsaných v příkladech 1-4 byly menší než 10 μΜ.

Příklad 12:

f .

Test in vitro inhibice TNF

Tento příklad objasňuje in vitro test pro zhodnocení inhibice pomocí LPS indukované tvorby TNF-ot v THP1 buňkách.

Schopnost sloučenin podle vynálezu inhibovat uvolnění TNF-oc byla stanovena za použití mírně upravených metod popsaných v Blifeld a kol., Transplantation, 51: 498503 (1991). ' (a) Indukce biosyntézy TNF:

Buňky THP-1 byly suspendovány v kultivačním médiu [RPMI (Gibco-BRL,

Gailthersburg, MD) obsahující 15% fetální hovězí sérum, 0,02mM

2-merkaptoethanol] o koncentraci 2,5x10⁶ buněk/mL a pak potaženy na mikrotitrační destičku s 96 jamkami (0,2mL alikvotní podíly v každé jamce).

Testované sloučeniny byly rozpuštěny v DMSO a pak zředěny kultivačním médiem ^ť tak, že konečná koncentrace DMSO byla 5%.

Dvacet pět pL alikvotů testovaného roztoku nebo pouze média s DMSO (kontrola) A bylo přidáno do každé jamky. Buňky byly inkubovány 30 minut při 37 °C.

LPS (Sigma, St. Louis, MO) byl přidán do jamek na finální koncentraci 0,5 pg/ml a buňky byly inkubovány další 2 hodiny. Ke konci inkubační doby byly kultivační supernatanty shromážděny a množství přítomného TNF-α bylo stanoveno za použití ELISA testu, jak je popsáno níže.

• ·· · · • · · * ♦ · • · · · · ··· ·* (b) ELISA test

Množství přítomného lidského TNF-α bylo stanoveno specifickým zachycovacím

ELISA testem za použití dvou anti-TNF-α protilátek (2TNF-H12 a 2TNF-H34), který je popsaný v Reimund, J.M., a kol. GUT, vol. 39(5), 684-689 (1996).

Polystyrénové destičky s 96 jamkami byly potaženy 50 μΐ na jamku protilátky 2TNF-H12 v PBS (10 pg/mL) a přes noc inkubovány v zvlhčující komoře při 4 °C.

Destičky bylý promyty PBS a pak 1 hodinu blokovány 5% netučným sušeným ý’ mlékem v PBS při teplotě místnosti a promyty 0,1% BSA (hovězí sérový albumin) v PBS.

Standardy TNF byly připraveny ze zásobního roztoku lidského rekombinantního TNF-ot (R & D Systems, Minneapolis, MN). Koncentrace standardů v testu začínala na 10 ng/mL následovaná 6 polovičními zaznamenávanými postupnými zředěními.

Dvacet pět pL alikvotů výše uvedených kultivačních supematantů standardů TNF nebo pouze médium (kontrola) bylo smícháno s 25 pL alikvotů biotinem značené monoklonální protilátky 2TNF-H34 (2 pg/ml v PBS obsahujícím 0,1 % BSA) a pak přidáno do každé jamky.

Vzorky byly inkubovány 2 hodiny při teplotě místnosti zá jemného protřepávání a pak třikrát promyty 0,1% BSA v PBS. 50 pi streptavidin-peroxidázového roztoku (Zymed, S. San Francisco, CA) obsahujícího 0,416 pg/mL streptavidin-peroxidázy a 0,1% BSA v PBS bylo přidáno do každé jamky.

Vzorky byly inkubovány další 1 hodinu při teplotě místnosti a pak 4krát promyty 0,1% BSA v PBS.

j Padesát pL roztoku O-fenylendiaminu (1 pg/mL O-fenylendiaminu a 0,03 % peroxidu vodíku v 0,2M citrátovém pufru, pH 4,5) bylo přidáno do každé jamky a vzorky byly 30 minut inkubovány ve tmě při teplotě místnosti.

Optické hustoty vzorku a referenčního vzorku byly odečteny při 450 nm a 650 nm, v tomto pořadí. Hladiny TNF-α byly stanoveny z grafu vycházejícího z optické hustoty při 450 nm a použité koncentrace.

Hodnoty IC50 byly definovány jako koncentrace testované sloučeniny odpovídající polovičnímu snížení maximální absorbance při 450 nm.

Příklad 13:

Tento příklad ukazuje in vivo test pro určení inhibice pomocí LPS indukované tvorby TNF-α u myší (nebo krys).

Schopnost sloučenin podle vynálezu inhibovat uvolnění TNF-α , in vivo, byla určena pomocí nepatrně upravených metod popsaných v Zanetti a kol., J. Immunol., 148; 1890 (1992) a v Sekut a kol., J. Lab. Clin. Med., 124: 813 (1994).

Samičky BALB/c myší o váze 18-21 gramů (Charles River, Hollister, CA) se jeden týden aklimatizovaly.

Skupinám, které obsahovaly vždy 8 myší, byly orálně podávány buď testované sloučeniny suspendované nebo rozpuštěné ve vodném nosiči obsahujícím 0,9 % chloridu sodného, 0,5 % karboxymethylcelulózy sodné, 0,4 % polysorbátu 80, 0,9 % benzylalkoholu (CMC prostředek) nebo pouze prostředek (kontrolní skupina).

Po 30 minutách bylo myším injektováno intraperitoneálně 20 pg LPS (Sigma, St. Louis, MO). Po 1,5 h byly myši utraceny inhalací CO₂ a kardioeentézou byla získána krev.

Krev byla vyčištěna odstředěním při 15 600 x g po dobu 5 min., a sérum bylo přeneseno do čisté zkumavky a zmrazováno při -20 °C, do té doby, než bylo analyzováno na TNF-α pomocí ELIS A testu (Biosource International, Camarillo, CA) podle pokynů výrobce.

Rozumí se, že příklady a provedení zde popsaná jsou zde pouze z důvodů objasnění a že v jejich světle mohou být odborníky v oboru navrženy různé modifikace nebo změny, které budou spadat do podstaty a rozsahu této přihlášky a rozsahu připojených nároků.

1. Sloučenina vybraná ze skupiny sloučenin představovaných vzorcem I:

Claims

Patentové nároky

ΖϋΟΥ - 0^1 • * (I), ve kterém malé n je celé číslo od 0 do 3;

R¹ je vodík, alkyl, alkenyl, alkynyl, alkylkarbonyl, cykloalkyl, cykloalkenyl, cykloalkylalkyl, cykloalkylalkenyl, cykloalkylalkynyl a aralkyl;

každé R je nezávisle vybráno ze skupiny sestávající z alkylu, haloskupiny, heteroalkylu a vinylu; a

R je heteroalkyl, heteroalkenyl, heteroalkynyl, heteroalkylkarbonyl, heterosubstituovaný cykloalkyl, heterosubstituovaný cykloalkylalkyl, heterosubstituovaný cykloalkylalkenyl, heterosubstituovaný cykloalkylalkynyl, heteroalkylsubstituovaný cykloalkyl, heterocyklyl, heterocyklylalkyl, arylheteroalkyl, heteroarylheteroalkyl, -(alkylen)-C(O)R³¹ a -(heteroalkylen)-C(O)R³¹;

kde

31·

R je alkyl, haloalkyl, hydroxyskupina, alkoxyskupina, aminoskupina, monosubstituovaná aminoskupina, disubstituovaná aminoskupina, cykloalkyl, cykloalkylalkyl, aryl, aralkyl, heteroaryl a heteroaralkyl;

a jejich farmaceuticky přijatelné soli.

44 ··

Β· ^r9 '9

9 9 9 ,· 9

9 9.. 99 4·

9 ♦

9 9 9 4·

9« >« • 9 · * « 9 ·

9 · · ,· 9 ·

Μ 9 9 9 9
2. Sloučenina podle nároku 1, kde R¹ je člen vybraný ze skupiny sestávající z vodíku, alkylu, alkenylu, alkynylu, alkylkarbonylu, cykloalkylu, cykloalkylalkylu, cykloalkylalkenylu, cykloalkylalkynylu a aralkylu.
3. Sloučenina podle nároku 1, kde R¹ je člen vybraný ze skupiny sestávající z vodíku, alkylu, cykloalkylu a aralkylu.
4. Sloučenina podle nároku 3, kde R¹ je alkyl.
5. Sloučenina podle nároku 3, kde R¹ je cykloalkyl.
6. Sloučenina podle nároku 1, kde n je celé číslo od 1 do 2 a každé R² je nezávisle vybráno ze skupiny sestávající z haloskupiny a alkylu.
7. Sloučenina podle nároku 6, kde n je celé číslo od 1 do 2 a každé R² je nezávisle halogen.
8. Sloučenina podle nároku 7, kde -(R²)n představuje 2-halo- nebo 2,6-dihaloskupinu.
9. Sloučenina podle nároku 1, kde R³ je heteroalkyl.
10. Sloučenina podle nároku 1, kde R³ je heterocyklylalkyl.
11. Sloučenina podle nároku 7, kde R¹ je alkyl nebo cykloalkyl, R²je haloskupina, R³je heteroalkyl a n je 1 nebo 2.
12. Sloučenina podle nároku 7, kde R¹ je alkyl nebo cykloalkyl, R² je haloskupina, R³je heterocyklyl a n je 1 nebo 2.
13. Sloučenina podle nároku 7, kde R¹ je alkyl nebo cykloalkyl, R² je haloskupina, R³je heterosubstituovaný cykloalkyl a n je 1 nebo 2.
14. Sloučenina podle nároku 1, kde R¹ je isopropyl, R² je haloskupina a nje 1 nebo 2.

♦ · ·· (· (·' · >·
15. Sloučenina podle nároku 1 vybraná ze skupiny zahrnující

3-(2-chlorfenyl)-l-ethoxykarbonylmethyl-7-isopropylamino-3,4-dihydropyrimido[4,5-d]pyrimidin-2-( 1 H)-on,

3-(2-chlorfenyl)-l-karboxymethyl-7-isopropylamino-3,4-dihydropyrimido[4,5-d]pyrimidin-2-(lH)-on, “ pyrimidin-2-( 1 H)-on,

3-(2-chlorfenyl)-7-isopropylamino-l-(2-methylsulfonylethyl)-3,4-dihydropyrimido[4,5-d]pyrimidin-2-(l H)-on,

3 -(2-chlorfenyl)-1 -(2-hydroxyethyl)-7-isopropylamino-3,4-dihydropyrimido[4,5 -d] pyrimidin-2-(lH)-on,

3-(2-chlorfenyl)-l-[(2S)-2,3-dihydroxyethyl)]-7-isopropylamino-3,4-dihydropyrimido[4,5-d]pyrimidin-2-(l H)-on,

3-(2-chlorfenyl)-l-[(2R)-2,3-dihydroxyethyl)]-7-isopropylamino-3,4-dihydropyrimido[4,5-d]pyrimidin-2-(l H)-on,

7-isopropylamino-3 -(2-chlorfenyl)-1 -(2-piperidinylethyl)-3,4-dihydropyrimido [4,5 -d] pyrimidin-2-( 1 H)-on;

a j ej ich farmaceuticky přij atelné soli.
16. Způsob přípravy sloučeniny podle nároku 1, kde tento způsob zahrnuje:

(a) reakci sloučeniny vzorce II (Π)

0 0

00 0000 »· ♦♦

0 · * · · · » ,0 0 0 00 0 0 ·

Í0 0 '0 .0 0 · · ι0 · 0 0« ·

0C 0 00 0 V¹ '····

O 2 ve kterém n, R a R mají význam uvedený v nároku 1, s podmínkou, že jakákoliv přítomná blokující reakční skupina je volitelně v chráněné formě a L je odstupující skupina s aminem vzorce III

R‘-NH₂ (III) kde R¹ má význam uvedený v nároku 1, s podmínkou, že jakákoliv přítomná blokující reakční skupina je volitelně v chráněné formě a kde je to žádoucí, ruší ochranu chráněné reakční skupiny přítomné v reakčním produktu, a případně konvertuje sloučeninu vzorce I na farmaceuticky přijatelnou sůl.

á
17. Farmaceutický přípravek obsahující sloučeninu podle kteréhokoliv z nároků 1 až 15 nebo její farmaceuticky přijatelnou sůl a slučitelný farmaceutický nosič.
18. Sloučenina podle kteréhokoliv z nároků 1 až 15 pro použití jako terapeutické činidlo.
19. Sloučenina podle kteréhokoliv z nároků 1 až 15 pro použití jako terapeutické činidlo k léčení nebo profylaxi poruch zprostředkovaných pomocí p38.
20. Sloučenina podle kteréhokoliv z nároků 1 až 15 pro použití k léčení nebo profylaxi arthritidy, Crohnovy nemoci, syndromu dráždivého střeva, syndromu dechové tísně u dospělých a chronické obstrukční pulmonálm choroby.
21. Použití sloučeniny podle kteréhokoliv z nároků 1 až 15 k léčení nebo profylaxi

Φ poruch zprostředkovaných pomocí p38, zvláště k léčení nebo profylaxi arthritidy,

Q Crohnovy nemoci, syndromu dráždivého střeva, syndromu dechové tísně u dospělých a chronické obstrukční pulmonální choroby.
22. Způsob přípravy farmaceutického přípravku zahrnující zavedení jedné nebo více sloučenin podle kteréhokoliv z nároků 1 až 15 nebo jejich soli, a je-li to žádoucí,

44 44 « 4 4 e í

44 44 '* · · • 4 4 • 4 · • '· · « · · <4 4 ·♦ ·»·· • e • ···

4 ·

4 4 ·«·

44 ··»· t

jedné nebo více dalších terapeuticky užitečných látek, do galenické podávači formy spolu se slučitelným farmaceutickým nosičem.
23. Použití sloučeniny podle kteréhokoliv z nároků 1 až 15 pro přípravu farmaceutického přípravku k léčení nebo profylaxi arthritidy, Crohnovy nemoci, syndromu dráždivého střeva, syndromu dechové tísně u dospělých a chronické obstrukční pulmonální choroby.
24. Sloučenina podle nároku 1 připravitelná způsobem podle nároku 16.
25. Vynález, jak je zde důkladně popsán, zvláště s odkazy na nové sloučeniny, způsoby, farmaceutické přípravky a jejich použití.