CZ20013024A3 - Podpěrný rámeček pro rovinné stínítko obrazovky - Google Patents

Description

Podpěrný rámeček pro rovinné stínítko obrazovky

Oblast techniky

Vynález se týká podpěrného rámečku pro rovinné stínítko barevné obrazovky, který je současně lehký, tuhý a snadno vyrobí telný.

Dosavadní stav techniky

Barevné obrazovky sestávají z kovové fólie opatřené mnoha dírkami nebo štěrbinami, která se nazývá stínítko umístěné mezi elektronovým dělem a obrazovkou. Toto stínítko je určeno k získáni dobrého obrazu a má zaručovat, aby dopadající paprsky elektronů, na obrazovku byly umístěny přesně na foto-forech, umístěných na obrazovce.

Stínítka jsou podpírána rámečky obecně pravoúhlého tvaru, které je drží v poloze sousedící s obrazovkou a maj í popřípadě zaručovat omezení deformací pocházejících z místních ohřevů způsobovaných paprsky elektronů.

Podle dosavadního stavu techniky tvoří rámeček stínítka dvě bočnice sestávající z kovových trubek nebo z úhelníků a ze dvou příček tvořených úhelníky nebo trubkami nasazenými na boční cích spojených ve stycích svařováním. Konstrukce má být taková, aby trubky nebo úhelníky byly poměrně tlusté k získání dostatečné tuhosti. Takto vytvořené rámečky jsou přizpůsobeny napnutým stínítkům, jsou však nevýhodně těžké a obtížně vyrobitelné s dobrou geometrickou přesností.

Podle jiného známého způsobu sestává rámeček pro stínítko z úhelníků tvořených několika tenkými pásky tvarovanými způsobem jako úhelníky a jsou spojeny svařováním. U jiné varianty je rámeček vytvořen ohýbáním z kovového plechu obecně

	**	V·	w »
• 9	•	•	• ·	· · ·
•	•	•	Φ	•		♦
•	•	•	v ♦	•	* · · · ·	•
•	•	•	•		♦ · · ♦	•
♦ ···	··		• Φ ··

pravoúhlého, majícího středový výřez rovněž pravoúhlý. Takto vytvořené rámečky mají výhodu v tom, že jsou lehké, jejich nevýhodou však je, že jsou málo tuhé a z toho důvodu jsou špatně přizpůsobeny pro nesení stínítka.

Ke zlepšení tuhosti lehkých rámečků se navrhuje, jmenovitě ve francouzském patentovém spise číslo FR 2 749 104, vyrábět rámečky ze dvou tenkých kovových pásků navzájem spojených límci a nesoucích vodorovné i svislé výztuhy. Tyto rámečky jsou lehké a tuhé, takže jich lze používat pro stínítka obrazovek, mají však tu nevýhodu, že se dají mnohdy obtížně vyrábět.

Úkolem vynálezu je překonat tyto nevýhody a navrhnout no vý lehký, tuhý a snadno vyrobí telný rámeček pro stínítka.

Podstata vynálezu

Podpěrný rámeček pro rovinné stínítko barevné obrazovky obecně pravoúhlého tvaru sestávající ze dvou okrajových trámků (4, a', 41, 41', 80, 96, 108, 112, 117, 11?' 119, 120, 160), umístěných proti sobě a určených k uložení stínítka, a ze dvou bočnic (3, 40, 40', 86, 101, 102, 110, 118, 118' 121, 122, 162), umístěných proti sobě, spočívá podle vynálezu v tom, že okrajové trámky a bočnice mají obecně trubkovitý tvar a sestávají z dutých uzavřených těles prakticky souvislých, obsahujících alespoň jednu uzavřenou rovinnou čáru umístěnou plně uvnitř dutých těles a probíhající uvnitř každého okrajového trámku a každé bočnice.

Vynález se tedy týká podpěrného rámečku stínítka pro barevnou obrazovku obecně pravoúhlého tvaru, sestávajícího ze dvou, proti sobě uložených okrajových trámků určených k uložení stínítka a ze dvou proti sobě umístěných bočnic, určených pro spojení s okrajovými trámky. Okrajové trámky a bočnice

··	·*	99	·*	99	v
• ·	•	•	9	•	• ·	9	•
•				*		9	•	•
•	•	• ·	*	•	9	9 9	•	•
•	•	9	*	•	•	9	•	•	«
···	··	··	99	··	·· ·

jsou obecně trubkovitého tvaru a sestávají 2 dutého tělesa prakticky souvisle uzavřeného, kterými lze proložit uzavřenou rovinnou Čáru umístěnou úplně uvnitř dutého tělesa a probíhající uvnitř každého okrajovéhp trámku a každé bočnice. Rámeček sestává alespoň z jedné kovové tenké membrány.

Rámeček může například sestávat ze dvou kovových tenkých membrán tak, že tvoří vnější skořepinu a vnitřní skořepinu, přičemž obě skořepiny jsou sesazeny tak, že tvoří duté těleso.

Obě skořepiny mohou být ze stejného nebo z odlišného materiálu.

Rámeček může také sestávat ze samotné kovové membrány, ohýbané tak, že tvoří duté těleso, nebo z několika kovových membrán ohýbaných tak, že každá tvoří duté těleso tvořící část rámečku, načež se části rámečku sestaví.

Okrajové trámky, určené k uložené stínítka, mohou mít průřez v podstatě trojúhelníkový a mají ohyb podél vrchního okraje, ke které je možno okraj stínítka přivařit. Mohou také mít průřez tvaru lichoběžníku k vytvoření vrchního okraje dostatečně širokého, aby se umožnilo přivaření okraje stínítka. Vrchní okraj může být přímočarý nebo křivočarý.

Bočnice mohou mít průřez jakéhokoli tvaru, obzvláště pravoúhlého, nebo s výhodou lichoběžníkového.

Rámeček může být obzvláště určen pro uložení napnutého stínítka.

Kovové membrány, ze kterých je rámeček sestaven, se volí ze souboru zahrnujícího ηízkouhlíkatou ocel, slitinu na bázi železa, slitinu železo-nikl, slitinu že 1 eso-chrom, slitinu na bázi niklu, slitinu se strukturálním vytvrzováním, kalitelnou

··	«·	v v	W V v
B ·	B	•	•	•	Β B · · ·
•	•	•	•	•	«· · ·
•	•	• ·	B	•	• · ♦ · ·
•	•	9	•	•	• · · ·
U··	··	B·	«· ·· ·

slitinu raartenzitického typu, slitinu magnetickou, nenagnetickou a slitinu tlumící chvění. Pokud je rámeček sestaven z několika materiálů, je možno materiály volit například takového druhu, že součinitel tepelné ro2tažnosti bočnic je odlišný od součinitele tepelné roztažnosti okrajových trámků.

Vynález se týká také způsobu výroby rámečku, při kterém se 2 tabule kovového plechu odstřihne pruh mající tvar rozvinutého rámečku nebo jeho části nebo tvar několika pásků majících tvar rozvinutých doplňkových části rámečku, načež se pruhy nebo pásky ohnou podle několika linií tak, ze se vytvoří rámeček nebo jeho části a pokud rámeček sestává z jednoho kusu vyztuží se hrany plechu svařováním, pájením nebo lemováním okrajů, které se navzájem překryjí. Pokud rámeček sestává z několika kusů, vyztuží se každá část rámečku svařováním, pájením nebo lemováním okrajů pásku, které se navzájem překryjí a části rámečku se pak sestaví a vyztuží se svařováním, pájením nebo lemováním.

S výhodou se svařuje laserem nebo paprskem elektronů. Takto vytvořené rámečky stínítka barevné obrazovky jsou jednak velmi tuhé jednak velmi lehké, Rpvněž se snadno vyrábějí s velmi dobrou geometrickou přesností. Kromě toho mají velmi dobré vibrační chování a obzvláště významné tlumení.

Vynález je dále blíže popsán pomocí přiložených obrázků a praktických příkladů provedení vynálezu, které vynález nijak neomezuní.

Seznam obrázků na výkresech

- na obr. 1 je schematicky znázorněn rámeček stínítka, na kterém je stínítko částečně naznačeno,

- na obr. 2 jsou dvě skořepiny určené k sestavení za vytvoření podpěrného rámečku stínítka.

#4	• 4				-
• 4	4	•	*	•	4	*	• ·	4 4
4	•	*	•	4		4»	4	4	•
a	4	4 4	4	4	*	4	4 4	4	4
*	•	4	4	•	•	4	4	4	4
4«··	4		4«		44	44	• 41

- na obr. 3 je znázorněn podpěrný rámeček stínítka zhotovený z jednoho ohýbaného kovového pásku,

- na obr. 4 je znázorněna čtvrtina podpěrného rámečku stínítka sestávající z jednoho pruhu ohýbaného kovového pásku,

- na obr. 5 je kovový pásek tvořený čtyřmi deskami oddělenými výřezy a je určen k výrobě podpěrného rámečku stínítka sestávajícího z jednoho kovového ohýbaného pásku,

- na obr. 6 je ve zvětšeném měřítku výřez oddělující dvě desky jednoho pásku určeného k výrobě podpěrného rámečku stínítka sestávajícího z jednoho kovového ohýbaného pásku,

- na obr. 7 je čtvrtina podpěrného rámečku stínítka sestávající z jednoho ohýbaného pásku, vykazující zahloubeni podél horního okraje okrajového trámku,

- na obr. 8 je tatáž čtvrtina podpěrného rámečku stínítka jako na obr. 7, avšak s částečným průnikem stěny,

- na obr. 9a a 9b je v perspektivním pohledu čelní a zadní strana okrajového trámku, jejíž vrchní okraj je křivočarý,

- na obr, 10 je v perspektivním pohledu schematicky naznačena čtvrtina spojovaná elektronovým paprskem ze zdroje elektronů a procházejícím napříč podpěrným rámečkem stínítka,

- na obr. 11 je čtvrtina podpěrného rámečku stínítka, jehož okrajový trámek má lichoběžníkový průřez,

- na obr. 12a, 12b a 12c jsou schematicky v perspektivním po- hledu znázorněny podpěrné rámečky stínítka z jednoho kusu, ze dvou kusů a ze čtyř kusů,

- na obr. 13a, 13b a 13c jsou schematicky znázorněny tři způ- soby připojení bočnic a okrajových trámků,

- na obr. 14 je v perspetivním pohledu rozložený roh podpěrného rámečku stínítka a upevňovací patka rámečku k obrazovce,

-na obr. 15 je v perspektivním pohledu čtvrtina rámečku ze Čtyř kusů.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je znázorněno schematicky stínítko 1 připojené k podpěrnému rámečku 2 stínítka. Rámeček 2 má obecně pravoúhlého tvar a sestává ze trámků 4, 4 . Stínítko

• ·	·· 6 * 4	♦	• · · 1
•	β · ·	•	·· · ·	•
	« · · ·	•	• « · · ·
•		•	• · * ·	*
	··		«t ·	• ti

dvou bočnic 3, 3 a ze dvou okrajových sestává z tenké kovové fólie, například ze slitiny železo-nikl s malým součinitelem tepelné roztažnosti, opatřené řadou otvorů 5 a je přivařeno k lemům 6, okrajových trámků 4, 4 . Možné jsou různé tvary stínítka a jejich formy jsou pracovníkům v oboru známé.

Ve zvláštním případě na obr.

má stínítko tvar části válce, může však být rovněž rovinné.

Stínítko 1 může být napnuté, tedy vystavené napětí rovnoběžně s bočnicemi 3 (jediné viditelné na obr.) podpěrného rámečku 2. K napnutí stínítka se působí dvěma protilehlými silami na okrajových trámcích 4,4 k mírnému přiblížení těchto trámků pružnou deformací nebo přivařením stínítka k lemům 6, 6 a uvolněním sil působících na trámky.

Shora popsaný rámeček může být položen na vodorovný povrch nebo na vztažnou plochu, nachází se tedy nad povrchem vodorovné roviny. To umožňuje definovat pro každou součást rámečku čelo, nebo spodní okraj umístěný blíže ke vztažné rovině a čelo nebo vrchní okraj umístěný dále od vztažné roviny. Když je podpěrný rámeček stínítka vestvěn do obrazovky, jsou čela nebo horní okraje, shora definované, umístěny na straně stínítka, čela nebo spodní okraje jsou umístěny naproti (vedle elektronového děla). K usnadnění srozumitelnosti popisu se v následujícím textu předpokládá, že podpěrný rámeček stínítka je umístěn na vodorovné vztažné rovině.

Podpěrný rámeček napnutého stínítka podle vynálezu má bočnice a podélníky mající obecně tvar trubek a které sestávají prakticky ze souvislého dutého tělesa; pod pojmem prakticky souvislé duté těleso se míní duté těleso, jehož vnitřní část může být místy zahrazena. Bočnice a okrajové trámky jsou umístěny tak, že je možno vést plnou plošnou uzavřenou čáru plně obsaženou v dutém tělese a procházející vnitřkem každé z těchto bočnic a okrajových trámků. To je ta struktura, která dodá-

• 0	··
9 · ·	• · ·	• · · !	··
• ·	• · ·	·· · S	*
• *	• · · ·	• « · · ·	•
9 ·	• · ·	• · · .·	•
·♦··	·* ·♦	·· ··	*··

vá rámečku podle vynálezu tuhost, jmenovitě jelikož namáhání se přenáší 2 okrajkového trámku na bočnici podle přímky umístěné uvnitř točnice. Jsou možné různé způsoby realizace. Popíše se jich několik jako příklad.

V prvním příkladu realizace (obr. 2) sestává rámeček 8 z vnější skořepiny 10 a z vnitřní skořepiny 30, navzájem sesazených k vytvoření souvislého dutého tělesa. Obě skořepiny se získají tažením výstřižku kovového plechu obecně pravoúhlého tvaru s pravoúhlým středovým výřezem. Každá 2 těchto skořepin tvoří kovovou membránu.

Vnější skořepina 10 má tvar pravoúhlé krabice sestávající z okrajových stěn 14. 14 a z bočních stěn 16, 16 a ze dna otevřeného velkým pravoúhlým výřezem 11, který může být nahra žen páskem 12 zasahujícím do celého vnitřního obvodu vnější skořepiny. Okraj pásku 12, vymezujícího pravoúhlý výřez 11, je sražen směrem nahoru k vytvoření obruby. Obě okrajové stěny 14, 14 mají vrchní okraj 15,1.5 ve tvaru kruhového oblouku,

Obě boční stěny 16, 16' mají ukosení 19 takového druhu, že výška středové části 17 je menší než výška okrajů 18a, 18b. Vrchní obruby okrajových stěn 14, 14 a bočnic 16, 16 tvoří souvislou horní hranu 20 mající ohyb 21 orientovaný vně vnitř ní skořepiny (v jiné variantě mohou být ohyby orientovány do vnitř skořepiny). Rohy 22 jsou useknuté, takže tvoří ukosený trojúhelníkový povrch, který může sloužit k připevnění prostředků k sachycení rámečku uvnitř obrazovky.

Vnitřní skořepina 30 má tvar doplňující tvar vnější skořepiny 10, má složitý tvar tvořený dvěma téměř rovinnými krajními navzájem skloněnými čely 31, 31 a dvěma bočními válcovými čely 32, 32 . Tento povrch je vymezen jednak vnějším okrajem 33 majícím ohyb 34 orientovaný směrem ven, jehož tvar a rozměry jsou totožné s rozměry vnějšího okraje 20 vnější skořepiny 10, jednak vnitřním okrajem 35 s ohybem 36 orientováným směrem dovnitř s tvarem a rozměry totožnými s rozměry pravoúhlého výřezu 11 na dně vnější skořepiny 10.

Nosný rámeček stínítka se získá vsazením vnitřní skořepiny 30 do vnější skořepiny 10 takovým způsobem, že:

- vnější okraj 33 vnitřní skořepiny 30 se dostane do styku s horní hranou 20 vnější skořepiny 10,

- vnitřní lem 36 vnitřní skořepiny 30 se dostane do styku s páskem 12 vnější skořepiny 1.0, lem í 3 pásku 12 se ve tkne do otvoru vymezeného vnějším lemem 36 vnitřní skořepiny 30.

Obě skořepiny se spojí podél svých okrajů svařováním, pájením nebo lemováním.

Takto spojené skořepiny tvoří souvislé duté těleso obecně pravoúhlého tvaru a rovné dno, pokud jsou bočnice a okrajové trámky situované v téže rovině. Tato struktura má výhodu, že je jednak velmi tuhá a velmi lehká a má velmi dobrou geometrickou přesnost.

Tuhost je postačuj ící, neboť podpěrný rámeček stínítka může sestávat ze dvou skořepin, jejichž tloušťka se může měnit podle tvaru obrazovky a podle typu použité slitiny mezi 200 pm až 1500 pm a může sloužit jako dutý podpěrný ráme ček stínítka.

Realizovat se dají i jiné formy, zejména okraje mohou být všechny pravoúhlé, boční stěny vnitřní skořepiny mohou být opatřeny výztužnými žebry, povrchy vnější skořepiny mohou být více-méně rovinné nebo více-méně bombírované.

Obě skořepiny jsou ze stejného kovového materiálu zahrnujícího nízkouhlíkatou ocel, slitinu na bázi železa, slitinu železo-nikl, slitinu železo-chrom, slitinu na bázi niklu, slitinu se strukturálním vytvrzováním, kalitelnou slitinu martenzitického typu, slitinu magnetickou, nemagnetickou a slitinu tlumící chvění.

• · • ·♦

Obě skořepiny mohou být se stejného materiálu nebo z materiálů odlišných, majících například rozdílné součinitele tepelné roztažnosti,

Každá skořepina může být ze dvou odlišných materiálů, jeden tvořící bočníce a jeden tvořící okrajové trámky podpěrného rámečku stínítka. K tomu se každá skořepina zhotoví z kompozitu získaného svařením pásků ze slitin majících rozdílnou povahu. Pokud je rámeček určen k nesení napnutého stínítka, mohou být materiály voleny tak, aby součinitel tepelné roztažnosti bočnic byl odlišný od součinitele tepelné roztažnosti okrajových trámků, což umožní vytvořit druh, který nakonec zajistí, že napětí stínítka je málo ovlivňováno kolísáním teploty během výroby obrazovky.

Ve druhém případě realizace sestává podpěrný rámeček stínítka ze souvislého dutého tělesa, nebo prakticky souvislého, pravoúhlníkového získatelného lemováním kovového pásku vhodně střiženého. Kovový pásek, předběžně střižený způsobem dále podrobně popsaným, se ohýbá k vytvoření obecně dutých trámků, přičemž se pracuje tak, aby bylo možno vést uvnitř dutého tělesa uzavřenou plošnou čáru procházející vnitřkem každé dutého trámku. Nosný rámeček stínítka tedy sestává z jedné samotné kovové membrány.

Nosný rámeček 39 stínítka (obr. 3) tvoří dvě bočnice 40.

pravoúhlého průřezu a dva okrajové trámky 41, 41 trojúhelníkového průřezu. Bočnice 40, 40 jsou nižší než okrajové trámky 41, 41 tak, že hrany 43, 43 _ okrajových trámků 41 , , určené k uložení stínítka (neznázorněného), jsou vyvýšené.

Dolní rohy 42 ve spoji mezi bočními trámky a okrajovými trámky jsou useknuté, takže tvoří ukosený trojúhelníkový povrch, který může sloužit k připevnění prostředků k zachycení rámečku uvnitř obrazovky.

» 4 ·· ···· · 4 44···

4 4 · ···

Jak patrno na obr. 4, získá se každá bočnice 40 ohýbáním pásku tak, že dvě jednoduché příčky 44 a 45 mají jednoduchou tloušťku a dvě dvojité příčky 46 a 47 mají dvojitou tloušťku ke zvýšení tuhosti sestavy. Jednoduchá příčka 44 může být opatřena otvory 48 umožňujícími zavedení pájecích prostředků k vyztužení dvou tlouštěk dvojité příčky 47 pájením.

Otvory 48 nejsou nezbytné pokud je možno uskutečnit pájení podél hrany 51 na styku jednoduché příčky 45 a dvojité příčky 47 bočnice 40, nebo pájení laserem z vnějšku, například pájení laserem podél souvislé linie nebo bodovým pájením laserem podél dvojité příčky 47.

Jak je také patrno z obr. 4, získá se okrajový trámek 41 ohýbáním pásku, jehož okraje jsou ohýbány k vytvoření ohybů 49 a 50, které do sebe zapadají k vytvoření horní hrany 43 určené k uložení stínítka. Tuhost sestavy je zaručena pájením podél ohybu 50.

Takto sestavený rámeček tvoří prakticky souvislé duté těleso, sestávající z bočnic a z okrajových trámků, jejichž dolní čela leží ve stejné rovině.

Dále popisovaný rámeček 39 (obr. 5) se může zhotovit z jednoho pásku majícího tvar rozvinutého rámečku. Této formy se dosáhne, když se rámeček otevře v jednom ze svých rohů, načež se ohýbá tak, aby vyrovnal všechny svoje duté profily a pak zohýbal stěny dutých profilů. Takto získaný pásek umožňuje sestavit rámeček ohýbáním.

Pásek 60 sestává ze dvou desek 61, 61__ odpovídajících okrajovým trámkům 41, 41 a ze dvou desek 62, 62 odpovídajících bočnicím 40, 40 umístěných střídavě. Dvě za sebou následující desky 61 a 62 jsou přerušeny vykrojením 63, jehož tvar je takový, že po ohnutí bočnice a okrajové trámky do sebe vzájemně *· zapadnou a kout zůstane přerušený, Ohyby se uskuteční podél vyznačených linií.

Jak je patrno na obr, 6, ohýbání desky 61 odpovídající okrajovému tránku 41 se provede podél dvou hlavních linií aa a bb, čímž: se vytvoří čela 54, 55 a 56 okrajového tránku s trojúhelníkovým průřezem a podle dvou doplňkových linií cc a dd k vytvoření hran 49 a 50.

Ohýbání desky 62 odpovídající bočnici 40 se provede podél pěti linií ee, ff, gg, hh a ii k vytvoření pravoúhlého průřezu. Vykrojení 63 ponechá malý proužek 64 ve tvaru kosočtverce nesoucího na jedné své straně trojúhelník 65 odpovídající vystřiženému rohu 42 rámečku a na druhé straně obyb 66. Trojúhelník 65 nese rovněž dva ohyby 67 .

Na straně desky 61 ponechává vykrojení pravý okraj 68 a trojúhelníkový výřez 69 umožňující vytvořit useknutý roh 42.

Na straně desky 62 ponechává vykrojení lomenou čáru 70 vymezující partie vyčnívající a ustupující, které po ohnutí zaručí dobré slícování bočnic a okrajových trámků.

Po zohýbání se různé navzájem kooperující části zpevní svařením, jmenovitě podél všech viditelných okrajů z vnějšku a které neodpovídají ohybům. Je tomu tak zejména u okrajů 52 a 53 odpovídajících spoji mezi bočnici 40 a okrajovým trámkem 41 hrany 50,

Takto vytvořený podpěrný rámeček pro stínítko sestává ze souvislého, velmi tuhého a lehkého dutého tělesa a tím, že má velmi dobrou geometrickou přesnost, snadno se vyrábí. Vykazuje také přednost, že má velmi příznivé chování vůči chvění, obzvláště pro své výtečné útlumové vlastnosti. Tento rámeček se obzvlášť dobře hodí k podpírání napnutého stínítka.

44 44 • · · « • « «	44 4 4 4 4	44 4 4 «·	4 V • 4 4 4	• 4
• · ·	4 4	4 4	4 4
••4· 4·	44	44	4 4	4 4

Stejně jako v předchozím případě, může podpěrný rámeček pro stínítko být z kovového materiálu zahrnujícího nízkouhlíkatou ocel, slitinu na bázi železa, slitinu železo-nikl, slitinu železo-chrom, slitinu na bázi niklu, slitinu se strukturálním vytvrzováním, kalitelnou slitinu martenzitického typu, slitinu magnetickou, nemagnetickou a slitinu tlumící chvění.

Pásek muže být také kompozitový, kdy desky 6í , 61 mohou být z jedné slitiny a desky 62,62 z druhé slitiny.

Ve výhodné variantě vyráběné předchozím způsobem (obr. 7 a 8) má okrajový trámek 80 trojúhelníkový průřez jako v předchozím případě a má po celé délce své horní hrany 83 doraz 84 určený k uložení stínítka. Skloněná stěna 81 se napojuje na svislou stěnu 82 přesně podél horní hrany 83 těsně pod dorazem 84 a sestavení se docílí řadou bodových svarů na dně zahloubení 85 umístěných podél okraje skloněné stěny 81 . Tato zahloubení se provedou například při hlubokém tahu před ohýbáním membrány. Tato úprava představuje výhodu v tom, že zvyšuje mechanickou odolnost horní hrany 83.

Boční trámek 86 má čtvercový průřez, jehož samotná stěna 37 má dvojitou tloušťku. Dvě tloušťky stěny 87 jsou vyztuženy řadou bodových svarů (na obr. neznázorněno) rozložených po celé délce bočního trámku. Tyto bodové svary jsou například provedeny zvnějšku laserem. Svaření může být provedeno také ve tvaru švu nebo několika souvislých švů.

Jak je na obr. 8 patrno, je bočnice 86 vsazena do okrajového trámku 80 průnikem dovnitř tak, ěe spodní čelo 93 spočívá na spodním čele 88 okrajového trámku, což umožňuje jejich vyztužení laserovým svarem 2venčí. Bočíce 86 může být vsazena až ke svislé stěně 82 okrajového trámku a v tom případě je duté těleso téměř souvislé, nebo se naopak zastaví před dotykem se svislou stěnou 82 a v tom případě je duté těleso souvislé, φφ φφ •· · φ

9·

Φ Φ ·· • ··

ΦΦΦΦ ΦΦ

ΦΦ ΦΦ ΦΦΦΦ · Φ Φ ΦΦ·

Φ ® Φ Φ · ··

Φ Φ Φ Φ · · ·· ΦΦΦ· protože žádná stěna nebrání pronikat kontinuálně vnitřkem bočnice do vnitřku okrajového trámku. Je možno poznamenat, že délka části 92 bočnice, která je uvnitř okrajového trámku, má silný vliv na tuhost sestavy a že tato tuhost může být nastavena popřípadě volbou této délky.

Spojení okrajového trámku 80 s bočnicí 86. je zprostředkováno lemy 89, 90, 94 vyztuženými svařením se stěnou se kterou sousedí. Je patrno, že lem 89 umožní zpevnění vnější stěny 87 bočního trámku 86 se skloněnou stěnou 81 okrajového trámku 80. V. skutečnosti se stěna 87 prodlouží o lichoběžníkový lem 87_ částečně viditelný na obr. 8, který zahradí vnějšek okrajového trámku 80. Tato disposice má výhodu ve zlepšení tuhosti okrajového trámku.

Podle obr. 9a a 9b vnější hrana 95 okrajového trámku 96, určená k uložení stínítka, může být křivočará; křivka vytvořená vnější hranou 95 neleží ani ve svislé, ani ve vodorovné ro vině. V tomto případě, aby se umožnilo dobré sesazení svislého čela 97 se skloněným čelem 98., vytvářejí obě čela vytažené zóny 99 a 100, tvořící povrchy, které se mohou připojit podél vnější hrany 95. Tyto vytažené zóny mají tvar obecně vypouklý, jehož výduť je orientována s výhodou dovnitř trámku, což zlep šuje jeho mechanické chování. Podélné okrajové trámky 101 a

102 nejsou oproti předchozímu řešení modifikovány.

V dalším způsobu řešení, který bude dále popsán, mají bočnice čtvercový průřez. Avšak k maximálnímu snížení účinků stínění na bočice stínítka, mohou mít bočnice průřez lichoběžníkový nebo trojúhelníkový. Jak je patrno na obr. 10, vysílá zdroj elektronů 105 umístěný pod podpěrným rámečkem 106 stínítka svazek elektronů, které dopadaji na čelo objemu pyramidy vyznačené čárkovanými přímkami 107. Okrajový trámek 108 podpěrného rámečku 106 stínítka má průřez tvaru trojúhelníku a má skloněné čelo 109 prakticky rovnoběžné s Čelem pyramidy vy-

e*				·	*
* · ·	•	• ♦	• ·	• t	• «
• ♦	•	• ·		• v	• •
	··		«·	··	·· ·

značeným čárkovanými přímkami 107, Boční trámek 110 má průřez tvaru lichoběžníku s čelem 111 skloněným zřetelně rovnoběžně s čelem parami dální ho objemu vyznačeného čárkovanými přímkami 107.

Připomíná se také, že jak vyplývá z obr, 11, může mít okrajový trámek 112 také lichoběžníkový průřez a mít úzké horní čelo 113 určené k uložení stínítka.

V dalším provedení, které je dále popsáno v různých variantách, je rámeček vyroben z kovového vhodně střiženého pásku a pak ohýbaného k vytvoření dutého tělesa s částmi vyztuženými svařením.

Pokud nejsou rozměry rámečku příliš významné, je možno ho zhotovit z jednoho kusu 115, jak je to naznačeno na obr. 12a, naopak má-1 i rámeček velké rozměry, je rozvinutá délka taková, že manipulace s páskem takové délky je obtížná. Je tedy možno sestavit rámeček z několika kusů získaných ohýbáním, které se pak sestaví. Je například možno zhotovit rámeček ze dvou kusů 116. 116* sestávajících z bočnic 117,117 a z okrajových trámků 118. 118 . Zhotovit se dá rámeček také ze čtyř kusů se dvěma okrajovými trámky 119 a 120 a se dvěma bočnicemi 121 a 122.

Popsané způsoby provedení nejsou omezující. Možné jsou i jiné ekvivalentní tvary. Obzvláště bočnice nemohou sestávat ze stěn dvojité tloušťky, ale jednoduše jedné stěny na druhé k usnadnění sváření. Nemusí tam být ani dorazy, pouze se provede svaření na tupo. Rovněž stěny dvojité tloušťky nejsou nutně stěnami vnějšími nebo vnitřními, jak je to naznačeno na výkresech, ale všech stěnách jak to může pracovníkům v oboru zvolit například podle výrobních podmínek k usnadnění produkce. Stejně vrchní dosedací plocha bočnice určená k uložení stínítka nemusí mlt doraz, při vaření stínítka se může provádět vhodným způsobem, který pracovník v oboru může zvolit podle ·· ·· ·· • · · · * ΐ • 9 ·· · ' • · · · « · ·· · ·· ·· · funkce výrobních prostředku, které jsou k disposici (například svařování kotoučovou elektrodou podél hran).

Možné jsou i jiné varianty, jmenovitě je-li rámeček vyroben z několika částí. Například jak je vyznačeno na obr. 15, mohou okrajové trámky 160 obsahovat výčnělky 161, bočnice 162, které jsou tedy trubkami zasunutými do výčnělku nebo do kterých jsou výčnělky zasunuty.

Stejně může být rámeček zhotoven jinými druhy ohýbání. Zejména je možno provést ohýbání z odříznutého výstřižku odpovídajícího rozvinutí rámečku odlišným způsobem, než bylo popsáno.

Ve všech popsaných způsobech jsou spodní čela bočnic a okrajové trámky situovány do stejné roviny. S touto dispozicí, z mechanického hlediska struktur jsou okrajové trámky podepřeny na bočnicích. Tuto charakteristiku je možno získat s různými konfiguracemi, jako jsou znázorněny na obr. 13a, 13b a 13c. V těchto třech případech je horní čelo 132 bočnice pod horním dorazem 133 okrajového trámku a spodní čelo 130 okrajového trámku je buď v téže rovině jako spodní čelo 131 bočnice, nebo je nad ní, nebo je pod ale nad horním čelem 132 bočnice. Ve všech případech je možno definovat alespoň jednu rovinu P, ve které je možno narýsovat úplně uzavřenou křivku umístěnou uvnitř dutého tělesa, které tvoří rámeček, vedenou vnitřkem každého trámku. Příklad souvislé čáry je na obr. 8, kde je vyznačena rovina P a linie AA čerchovanou čarou. Na tomto obrázku je ovšem patrná pouze čtvrtina rámečku, je však pochopitelné, že spojí-1 i se čtyři rohy rámečku, prodlouží se linie AA na uzavřenou souvislou čáru ležící v rovině P a probíhá čtyřmi dutinami rámečku. Na tomto obrázku není bočíce 93 vedena až k vnější stěně 82 okrajového trámku 80, takže duté těleso pokračuje. V jiné variantě by mohla být bočnice 93 vedena až k vnější stěně 82 okrajového trámce. V tomto případě

• 9	··			«·	9«	•
• 9	•	♦	9		♦	9	• *	9 9
♦	•	•	•	•			•	V	9
•	9	9	• ·	•	•	•	• ·	9	9
•	•	9	•	•	•	«	• ·	9
*···	··	··		·*	99	«99

by čára AA procházela nutně částí 92 bočnice 93, která je umístěna uvnitř okrajového trámku, takže duté těleso by nebylo absolutně souvislé, ale prakticky souvislé, jelikož je přerušeno lokálně vnitřními stěnami. Tato varianta ilustruje to, co nazýváme prakticky souvislé.

Když je podpěrný rámeček pro rovinné stínítko montován do obrazovky, je upevněn v poloze patkami, které mohou mít různý tvar svařením, zaklapnutím nebo sešroubováním.

Patka 140 (obr. 14) je připevněna na rámečku úhelníkem 141 bud' zaklapnutím nebo sešroubováním. K tomu se patka skládá 2e dvou jazýčků 144 a 1.45 a ze dvou otvorů 148 a _149 (v každém rohu určených pro jednu patku), ze dvou štěrbin 142 a 143 a dvou otvorů 150 a 151. Zaklapnutí se dosáhne zasunutím jazýčků 144 a 145 patky 140 do štěrbin 142 a 143 a sešrobování se provede šrouby 146 a 147 skrz otvory 148 a 149 v otvorech 150 a 151.. V tomto příkladě je dolní roh 152 rámečku useknut, čímž je do rámečku utvořena díra. Tato díra může sloužit k odvádění čisticích tekutin používaných během procesu výroby rámečku. Může jich být také použito k nastavení deformace rámečku, když se působí silami na dvě bočnice před přivážením stínítka. Toto nastavování může být provedeno volbou vhodného tvaru díry.

Technická využitelnost

Snadný způsob výroby podpěrných rámečků stínítka obrazovky, které jsou lehké a tuhé.

jUDr. Petr Kalenský advokát

9·	99	• 9	99
• 9	9 ·	• 9	9 9
9	• 9	9 9	• 9
9	9 9	9 9 9	9 9
9	9 9	9 ·	9 9
	99	9·

Claims (28)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Podpěrný rámeček pro rovinné stínítko barevné obrazovky

   obecně pravoúhlého tvaru, sestáváj ící ze dvou okrajových trámků (4, 4 , 41, 41 , 80, 96, 108, 112, 117, 117' 119, 120, 160) umístěných proti sobě a určených k uložení stínítka a ze dvou bočnic (3,40, 40 , 86, 101, 102, 110, 118, 118 ' 121, 122, 162) umístěných proti sobě , vyzná č u j í c í s e

   t í m, že okrajové trámky a bočnice mají obecně trubkovitý tvar a sestávají
2. 2 dutých uzavřených těles prakticky souvislých, obsahujících alespoň jednu uzavřenou rovinnou čáru umístěnou plně uvnitř dutých těles a probíhající uvnitř každého okrajového trámku a každé bočnice.

   Ξ. Rámeček podle nároku 1, vyznačuj ící se t í m, že je vytvořen z nejméně jedné tenké kovové membrány.
3. 3. Rámeček podle nároku 1 nebo 2, vyznačuj ící se t í m, že sestává z jediné kovové membrány ohýbané tak, že tvoří duté těleso (115).
4. 4. Rámeček podle nároku 1 nebo 2, vyznačuj ící se t í m, že sestává ze dvou půl rámečků navzájem spojených, přičemž každý půlrámeček (116, 116 ) sestává 2 jedné bočnice (11S, 118 ) a 2 jednoho okrajového trámku (117, 117 ) a každý půlrámeček je zhotoven z jediné ohýbané kovové membrány.
5. 5. Rámeček podle nároku 1 nebo 2, vyznačuj ící se t í m , že sestává ze dvou okrajových trámků (119, 120, 160) a ze dvou bočnic (121, 122, 162) navzájem spojených, přičemž každý okrajový trámek a každá bočnice je zhotovena z ohýbané kovové membrány.
6. 6. Rámeček podle nároku 3 až 5, vyznačující se l í 1, že alespoň jeden okrajový trámek (41, 41 ,80, 96) má

   M 4« • 4 44 *4 • 4 * 4 4 4 4 « 4 « · • 4 4 4 4 ·· 4 4 4 · 4 ě ♦ 4 4 4 • 444 44 44 44 44 4

   průřez obecně trojúhelníkový.
7. 7. Rámeček podle nároku 6, vyznačující se t í m , že alespoň jeden okrajový trámek (41, 41 , 80, 96) je vybaven podél své horní hrany (43, 83) ohybem (49, 84) tvořícím široký pás určený k uložení stínítka,
8. 8. Rámeček podle nároku 6 nebo 7, vyznačuj ící se t í m , že alespoň jeden okrajový trámek (80,96) má na jednom ze dvou sousedících čel (81, 98) u horní hrany (83, 95) řadu zahloubení (85), umístěných podél podél horní hrany a určených k sestavení svařováním dvou sousedících čel.
9. 9. Rámeček podle nároku 6 až 8, vyznačuj ící se t í m , že horní hrana (95) okrajového trámku (96) určeného k uložení stínítka je křivočará.
10. 10. Rámeček podle nároku 9, vyznačující se tím, že alespoň jedno čelo (97,98) okrajového trámku (96) sousedící s horní hranou (95) určenou k uložení stínítka, má vyboulenou zónu (99,100) takovou, aby umožnila na okrajích dvou sousedících Čel kooperovat plynule podél horní hrany.
11. 11. Rámeček podle nároku 6 až 10, vyznačující se t í m , že okrajový trámek (41, 41 , 80, 96, 108, 117, 117 , 119, 120), mající trojúhelníkový průřez, má čelo (56, 81, 98, 109) směřující dovnitř rámečku, skloněné vůči rovině rámečku.
12. 12. Rámeček podle nároku 3 až 5, vyznačující se t í m, že alespoň jeden okrajový trámek (112) má průřez obecně lichoběžníkový a je vybavena horním čelem (113) ve tvaru širokého pásku určeného k uložení stínítka.
13. 13. Rámeček podle nároku 3 až 12, vyznačující se t í m, že bočnice (40, 40 , 86, 101, 102, 118, 118 , 121, 122) • 0 ·· • · ·· • «·

    0 ·· ···· ·· ·· ·· * ♦ · · • 0 ·· • · · · · ·· «V· • «00

    0 00 • ··

    00··♦ má průřez obecně pravoúhlý.
14. 14. Rámeček podle nároku 3 až 12, vyznačující se t i m , že alespoň jeden bočnice (110) má průřez obecně lichoběžníkový a má čelo (111) směřující dovnitř rámečku, skloněné vůči rovině rámečku.
15. 15. Rámeček podle nároku 13 nebo 14, vyznačuj ící se t í m , že alespoň jedno čelo (46, 47, 87) bočnice (40, 40 , 86, 101, 102,110, 118, 118 ,121, 122) je vybaveno nejméně dvěma tloušťkami kovové membrány.
16. 16. Rámeček podle nároku 15, vyznačuj ící se t í m, že alespoň dvě tloušťky kovové membrány jsou vyztuženy řadou bodových svarů podél vočnice nebo svarovým švem.
17. 17. Rámeček podle nároku 3 aě 16, vyznačuj ící se t i m, že bočnice (40, 40 , 86, 101, 102, 110, 118, 118

    121, 122) jsou sestaveny s okrajovými trámky (41, 41 , 80, 96, 108, 117, 117' 119, 120).
18. 18. Rámeček podle nároku 3 až 17, vyznačuj ící se t í m, že okraje jedné nebo několika navzájem kooperujících kovových membrán jsou vyztuženy svařováním, například svařováním laserem.
19. 19. Rámeček podle nároku 3 až 18, vyznačuj ící se t í m, že kovová membrána je z kovového materiálu voleného ze souboru zahrnujícího nízkouhlíkatou ocel, slitinu na bázi železa, slitinu železo-nikl, slitinu železo-chrom, slitinu na bázi niklu, slitinu se strukturálním vytvrzováním, kalitelnou slitinu martenzitického typu, slitinu magnetickou, nemagnetickou a slitinu tlumící chvění.
20. 20.

    Rámeček podle nároku 3 až 18, vyznačuj ící « · •· *· * · · r· ·· • ·· · · * * * · · * * * * · » ·· ·· · se tím, že kovová membrána je 2e dvou kovových materiálů volených ze souboru zahrnujícího nízkouhlíkatou ocel, slitinu na bázi železa, slitinu železo-nikl, slitinu železo-chrom, slitinu na bázi niklu, slitinu se strukturálním vytvrzováním, kalitelnou slitinu martenzitického typu, slitinu magnetickou, nemagnetickou a slitinu tlumící chvění.
21. 21. Rámeček podle nároku 20, vyznačující se t í m, že se oba materiály volí a uspořádají tak, aby součinitel tepelné roztažnosti bočnic (40, 40 , 86, 101, 102, 110, 118, 118 ,121, 122, 162) byl rozdílný od součintele tepelné roztažnosti okrajových trámků (41, 41 , 80, 96, 108, 117, 11?', 119, 120, 160).
22. 22. Rámeček podle nároku 1 nebo 2, vyznačuj ící se t í m, že sestává ze dvou tenkých kovových membrán, přičemž první tenká kovová membrána tvoří vnější skořepinu (10) a druhá tenká kovová membrána tvoří vnitřní skořepinu (30) a obě skořepiny se navzájem sestaví k vytvoření dutého tělesa.
23. 23. Rámeček podle nároku 22, vyznačuj ící se tím, že alespoň jedna membrána (10, 30) se získá vytažením z tenkého kovového plechu v podstatě pravoúhlého tvaru, který má ve svém středu pravoúhlý otvor.
24. 24. Rámeček podle nároku 22 nebo 23, vyznačuj ící se t í m, že každá membrána (10,30) sestává alespoň z jednoho kovového materiálu voleního ze souboru zahrnujícího nízkouhlíkatou ocel, slitinu na bázi železa, slitinu železo-nikl, slitinu železo-chrom, slitinu na bázi niklu, slitinu se strukturálním vytvrzováním, kalitelnou slitinu martenzitického typu, slitinu magnetickou, nemagnetickou a slitinu tlumící chvění, přičemž obě skořepiny mohou být buď ze stejného nebo z odlišného materiálu.

    ··4 • ·· * • ·· • ·· • ·♦ • ·4 4« t í m, že alespoň jedna skořepina sestává ze dvou rozdílných mater i ál ů.
25. 26. Rámeček podle nároku 1 až 25, vyznačuj ící se t i m, že je určen k uložení napnutého stínítka.
26. 27. Způsob výroby rámečku podle nároku 3 až 22, vyznačující se tím, že se z kovového plechu odřízne pásek (60) mající tvar rozvinutého rámečku nebo několik pásků majících tvar rozvinutých doplňujících částí rámečku, pásky se ohnou podle řady čar k vytvoření rámečku nebo částí rámečku a pokud je rámeček zhotoven z jednoho kusu, vyztuží se okraje pásku, které se na sebe navzájem přiloží svařováním, pájením nebo lemováním a pokud se rámeček vyrábí z několika kusů pro každou část rámečku, vyztuží se okraje pásku které se na sebe vzájemně přiloží svařováním, pájením nebo lemováním a části rámečku se zpevní svařováním, pájením nebo

    1emován í m.
27. 28. Způsob podle nároku 27, vyznačující se t í m , že svařováním je svařování laserem nebo svazkem elektronů provedené z vnějšku rámečku.
28. 29. Barevná obrazovka mající stínítko a podpěrný rámeček zhotovený podle nároků 1 až 28.

    [upraveno podle Mezinárodního úřadu 5. května 2000 (05.05.2000, připojen je nárok 29, ostatní nároky zůstávají beze 2měny]