CZ20011191A3

CZ20011191A3 - Výhybkové zařízení ľelezničního svrąku

Info

Publication number: CZ20011191A3
Application number: CZ20011191A
Authority: CZ
Inventors: Hans-Ulrich Dietze; Burkhard Zillien
Original assignee: Bwg Butzbacher Weichenbau Gesellschaft Mbh & Co. K
Priority date: 2000-03-31
Filing date: 2001-03-30
Publication date: 2001-12-12
Also published as: DE50100735D1; ATE251692T1; TW524911B; CA2341617A1; EP1138828A2; EP1138828B1; AU2813401A; CZ295338B6; DE10016015A1; EP1138828A3; US20010025904A1; PT1138828E; ES2208484T3; US6527231B2

Description

Vynález se týká výhybkového zařízení železničního svršku, zejména pro výhybky žlábkových kolejnic, obsahujícího skříňovitý spodek s opornicí, příložnou nebo opěrnou kolejnicí a plochým kluzátkem, na němž je posuvně uspořádána hrotnice.

Dosavadní stav techniky

Výhybkové zařízení odpovídající shora uvedenému je známo například z DE 42 01 757 Al. Zde je skříňovitý spodek, obsahující podvlakovou desku, na níž je navařena opornice i příložná kolejnice, uložen do silničního podloží a zalit bitumenem. Každý skříňovitý spodek je pevně uložen, přičemž dva skříňovité spodky příslušející k výhybkovému zařízení jsou vzájemně nastaveny v určitém odstupu pomocí držáku správné šířky kolejnic.

Podstata vynálezu

Předkládaný vynález si klade za cíl pružné uložení kolejnic výhybkového zařízení a zároveň získání možnosti jednoduché demontáže ze železničního nebo silničního podloží.

	2	• · · · • · · · • · · • · · · ♦ • · • · · · · ·	• · · · • · · · · · · • · · · · · • · · · · · · • · · · · · • · · · · · ·	•
Podle	vynálezu	je problém	vyřešen	v podstatě	tak, že
skříňovitý	spodek	obsahuj ící	nejméně	opornici a	ploché
kluzátko je	pružně	uložen v nepohyblivém	rámu, jehož	samotné

uloženi může být tuhé. Definované vzájemné polohy dvou rámů příslušných jednomu výhybkovému zařízení je možno dosáhnout prostřednictvím spojovací tyče. Upevnění spodku na rámu je tak zejména visuté.

Podle vynálezu tak bylo dosaženo možnosti pružně uložit jak opornici, tak ploché kluzátko a rovněž zejména příložnou nebo opěrnou kolejnici v případě výhybky žlábkové kolejnice, a to bez nebezpečí nepřípustné změny rozchodu kolejnic, neboť skříňovitý spodek je uložen v rámu, který je v podstatě uložen pevně, takže skýtá podmínky jaké jsou zohledňovány u běžných výhybkových zařízení, zejména u výhybek žlábkových kolejnic.

Podle dalšího vytvoření vynálezu obsahuje skříňovitý spodek bočnice, probíhající v podélném směru výhybkového zařízení vzájemně rovnoběžně nebo téměř rovnoběžně, které jsou přes pružnou vložku spojeny s rámem nebo s přídržným prvkem, který z něj vystupuje. Tím je dosaženo pružného relativního pohybu mezi skříňovitým spodkem a rámem a tím i požadovaného pružného uložení opornice a plochého kluzátka, na němž je posuvně uspořádána hrotnice.

Pružná vložka může být také v podobě pružiny nebo svazku pružin. Pružná vložka, která může sestávat například z elastomeru, jehož charakteristika má být taková, že tuhost pružiny ve vertikálním směru se odlišuje od tuhosti ve směru horizontálním, je spojena navulkanizováním na straně spodku s kvádrovitým plochým prvkem jako plochou ocelí a na straně rámu s prvkem ve tvaru L.

Plochý prvek a prvek ve tvaru L mohou vycházet jednak ze skříňovítého spodku a jednak z rámu nebo z přídržných prvků s ním spojených. Alternativně mohou být plochý prvek, prvek ve tvaru L a pružná vložka vytvořeny ve formě jednotky a jako taková být tvarově uspořádány mezi rámem a spodkem.

Prvek ve tvaru L svým příčným ramenem prochází v odstupu jak od pružné vložky, tak od plochého prvku a zabírá do vybrání jako je drážka bočnice skříňovítého spodku, přičemž výška drážky je větší než příslušný rozměr příčného ramene. Tímto vykonává drážka funkci ohraničení při relativním pohybu mezi skříňovitým spodkem a rámem ve vertikálním směru.

Příčné rameno prvku ve tvaru L samo vychází zejména z konzolovitého výstupku rámu nebo je na něm podepřeno. V dalším výhodném provedení vynálezu vychází samotný prvek ve tvaru L z nosiče ve tvaru T zabírajícího v konzolovitém výstupku nebo je jím uchopen. Střední rameno nosiče ve tvaru T vykazuje v patní části hákovité úseky, které zabírají do příslušných vybrání konzolovitého výstupku.

Je tím dosaženo toho, že skříňovitý spodek a nosiče ve tvaru T spojené pružnou vložkou lze jakožto jednotku vyjmout z rámu nebo ji do něj uložit, takže výměna i údržba může probíhat s nepatrnými konstrukčními i montážními náklady.

Dále je navrženo, že hákovité úseky zabírají do odpovídajících vybrání konzolovitého výstupku s vůlí tak, že relativní pohyb v příčném směru výhybkového zařízení je • · umožněn s tím důsledkem, že požadované nastaveni rozchodu je možné při místně nepohyblivém rámu. K tomu je přídavně navrženo, že mezi podélné rameno nosiče ve tvaru T a podélnou vnitřní stěnu rámu lze uspořádat distanční prvky jako příložné plechy k vyrovnání skříňovitého spodku vůči rámu.

Kvádrový plochý prvek jako je plochá ocel, který je spojen s vnější plochou bočnice skříňovitého spodku nebo na ni doléhá, je s výhodou shora zakryt úsekem bočnice skříňovitého spodku vyčnívajícím směrem ven, jako je nos, nebo výstupek doléhá na plochý prvek k podepření skříňovitého spodku. Přitom je vyčnívající úsek jako je nos, slícován v určitém odstupu s příčným ramenem nosiče ve tvaru T, přičemž mezi příčným ramenem a vyčnívajícím úsekem se nalézá část pružné vložky.

Nosič ve tvaru T sám doléhá částí příčného ramene ležící dál od spodku na příslušnou bočnici rámu, vykazující geometrii ve tvaru U.

Plochý prvek, vložka a prvek ve tvaru L mohou být také nahrazeny pružnou vložkou, která je určena mezi konzolovitý výstupek a příčné rameno prvku ve tvaru T nebo odpovídající výstupek rámu a směrem ven nasměrovaný výstupek jako nos.

Aby mohlo být dosaženo požadovaného zakřivení výhybkového zařízení, aniž by bylo třeba upustit od konstrukce podle vynálezu, je dále navrženo, že v podélném směru výhybkového zařízení sestává prvek ve tvaru L i plochý prvek z částí, uspořádaných ve vzájemném odstupu, mezi nimiž prochází pružná vložka. Přitom pružná vložka vykazuje mezi vzájemně oddálenými částmi prvku ve tvaru L a plochého prvku příčnou rozlohu, která je zejména shodná se součtem příčných rozloh podélného ramene prvku ve tvaru L, plochého prvku a části vložky probíhající mezi nimi.

Přehled obrázků na výkresech

Další podrobnosti, výhody a význaky vynálezu vyplývají nejen z nároků, kde jsou jednotlivé znaky uvedeny buď samy o sobě nebo v kombinaci, nýbrž také z následujícího popisu příkladu provedení, znázorněného na výkresech, kde značí:

obr. 1 průřez oblastí počátku výhybky žlábkové kolejnice s výhybkovým zařízením podle stavu techniky;

obr. 2 průřez odpovídající obr. 1 s výhybkovým zařízením vytvořeným podle vynálezu;

obr. 3 průřez výhybkou žlábkové kolejnice v její střední oblasti s výhybkovým zařízením podle stavu techniky;

obr. 4 průřez odpovídající obr. 3 s výhybkovým zařízením vytvořeným podle vynálezu;

obr. 5 průřez výhybkovým zařízením podle vynálezu;

obr. 6 bokorys nosiče;

obr. 7 nosič podle obr. 6 v nárysu;

obr. 8 půdorys spojení výhybkového zařízení podle vynálezu; a obr. 9 řez podél čáry A-A z obr. 8.

Příklady provedení vynálezu

Vynález je zde vysvětlen prostřednictvím výhybky žlábkové kolejnice, aniž by tím však došlo k jakémukoliv omezení vynálezu. Přitom je ze zobrazení v řezu podle obr. 1 a obr. 3 zřejmé výhybkové zařízení podle stavu techniky a z ostatních obrázků pak výhybkové zařízení podle vynálezu, popřípadě jeho prvky, přičemž jsou v dalším pro stejné prvky použity stejné vztahové značky.

Na obr. 1 je znázorněn průřez počátku výhybky žlábkové kolejnice a na obr. 3 průřez střední oblastí této výhybky. Výhybka zahrnuje známým způsobem dvě výhybková zařízení 10, 12 obsahující opornici 14, příložnou kolejnici 16, jakož i ploché kluzátko 18. Na plochém kluzátku 18 je posuvně uspořádána hrotnice 20. Opornice 14 jakož i opěrná nebo příložná kolejnice 16 vycházejí ze společné podkladnice 22 a jsou s výhodou navzájem svařeny. To samé platí mezi plochým kluzátkem 18 a opornici 14 a příložnou kolejnicí 16. V komorovém prostoru 24 vytvořeném mezi podkladnicí 22, plochým kluzátkem 18, opornici 14 a opěrnou nebo příložnou kolejnicí 16 může procházet žárová trubka 2 6. Až potud je poukazováno na dostatečně známé konstrukce. Takto vytvořená jednotka tvořící výhybkové zařízení 10, 12 je uspořádána například na dřevěných pražcích, zadlážděna nebo zalita bitumenem, jak je znázorněno šrafováním obklopujícím výhybková zařízení 10, 12. Dále jsou výhybková zařízení 10, 12 vzájemně spojena pomocí držáku 26 správné šířky kolejnic. Uložení samotných známých výhybkových zařízení vytvořených podle stavu techniky je tuhé, nepoddajné.

Na obr. 2 a obr. 4 jsou v souladu s obr. 1 a obr. 3 znázorněny průřezy výhybkou žlábkové kolejnice, obsahující výhybková zařízení 28, 30, která mohou být rovněž vzájemně spojena pomocí držáku 31 správné šířky kolejnic. Výhybková zařízení 28, 30 jsou rovněž, jako podle stavu techniky, vytvořena v podstatě stejně.

Na rozdíl od známého stavu techniky je zde provedeno pružné uložení kolejnic, a to opornice 14, opěrné nebo příložné kolejnice 16 a hrotnice 20. Uložení samotných výhybkových zařízení 28, 30 v připraveném podloží je však pevné. Za tím účelem je uspořádána následující konstrukce.

Na obr. 5 je ve zvětšení znázorněno výhybkové zařízení 28, přičemž protilehlé výhybkové zařízení 30, které je eventuelně spojeno prostřednictvím držáku 31 správné šířky kolejnic, je vytvořeno stejně. Výhybkové zařízení 28 sestává ze skříňovitého spodku 32, který zahrnuje opornici 14, opěrnou nebo příložnou kolejnici 16 a ploché kluzátko 18. Dále pak na vnější straně podél opornice 14 probíhá bočnice 34. Protilehlá bočnice 36 přechází do příložné nebo opěrné kolejnice 16. Takto vytvořený skříňovitý spodek 32, který může rovněž vykazovat komoru 24 odpovídající komoře podle obr. 1 a obr. 3, a to s neznázorněným vytápěním, je pružně podepřen vůči rámu 38, vykazujícímu v řezu tvar písmene U. Rám 38 sestává z bočnice 40, 42, které probíhají rovnoběžně nebo téměř rovnoběžně s bočnicemi 34, 36 skříňovitého spodku 32, a dále sestává ze dna 44, které probíhá rovnoběžně nebo téměř rovnoběžně s ložnou plochou 46 skříňovitého spodku 32.

Z bočnic 42, přesněji řečeno z jejich vnitřních ploch 48, 50 vyčnívají konzolovité, s výhodou horizontálně probíhající výstupky 52, 54, na nichž jsou podepřeny nosiče 56, 58, vykazující v průřezu tvar písmene T, a přídržné prvky 60, 62 ve tvaru písmene L. Přídržné prvky 60, 62 ve tvaru písmene L jsou spojeny, zejména vulkanizací, s pružnou, v řezu obdélníkovou vložkou 64, 66, která je na protilehlé straně spojena, s výhodou rovněž vulkanizací, s kvádrovitým plochým prvkem, jako je plochá ocel 68, 70, která doléhá na příslušnou bočnici 34, 36 skříňovitého spodku 32 a je s ním spojena.

Nosič 56, 58 ve tvaru T probíhá svým podélným ramenem 72 rovnoběžně nebo v podstatě rovnoběžně s bočnicemi 40, 42 rámu 38 a tím i s bočnicemi 34, 36 skříňovitého spodku 32. Úsekem 74 příčného ramene 76 doléhá nosič 56, 58 na horní okraj 78, 80 bočnice 40, 42.

Ze spodní strany leží na podélném rameni 72 nosiče 56, 58 přídržný prvek 60, 62 ve tvaru L, jehož šířka odpovídá příčnému rozměru volného úseku 82 příčného ramene 76 nosiče 56, 58 ve tvaru T, tzn. že čelní plocha 84 příčného ramene 7 6 a spodní plocha 86 prvku ve tvaru L do sebe souose přecházejí. Prvek 60, 62 ve tvaru L se podpírá svým příčným ramenem na konzolovitém výstupku 52, 54.

Takto je podélné rameno prvku 60, 62 ve tvaru L tvarově uspořádáno mezi nosičem 56, ve tvaru T a konzolovitým výstupkem 52, 54 .

Rovněž může nastat i silové spojení.

Podélné rameno 72 nosiče 56 ve tvaru T obsahuje dále na svém dně vyčnívající hákoví té výstupky 92, 94, které zabírají do odpovídajících vybrání 96, 98 konzolovitého úseku nebo výstupků 52, 54 rámu 38, které leží v podélném směru výhybkového zařízení 28, 30.

Plochá ocel 68, 70 je shora zakryta směrem ven vyčnívajícím okrajovým výstupkem j9_8, 100 bočnice 34, 36, který čelní plochou nebo vnější stěnou souose přechází do příslušné vložky 64, 66 přivrácené vnější plochy ploché oceli 68, 70. Pokud není dosaženo silového spojení mezi plochou ocelí 68, 70 a bočnicí 34, 36, opírá se bočnice 34, 36 a tím i skříňovitý spodek 32 na ploché oceli 68, 70 přes svůj výstupek 98, 100.

Mezi příslušnými souose do sebe vzájemně přecházejícími plochami, kterými jsou na jedné straně pásová ocel .68, 70 a výstupek 98, 100 bočnice 34, 36, označovaný také jako nos, a na druhé straně plochy 84, 86 nosiče 56, 58 ve tvaru T a prvku 60, 62 ve tvaru L, prochází pružná vložka 64, 88, která je s plochami spojena, a to zejména vulkanizací. Tím je dosaženo požadovaného pružného spojení mezi skříňovitým spodkem 32 a rámem 38, a to visutým způsobem.

K omezení vertikálního pohybu mezi skříňovitým spodkem 32 a rámem 38 slouží následující konstrukční opatření. Bočnice 34, 36 skříňovitého spodku 32 obsahuje ve vnější ploše drážku 102, 104, do níž zapadá svým předním koncem příčné rameno 88, 90 prvku 60, 62 ve tvaru L. Mimoto prochází příčné rameno 88, 90 v určité vzdálenosti jednak od pružné vložky 64., 66 a také od ploché oceli 68, 70. Výškové rozložení příčného ramene 88, 90 je menší než šířka drážky 102, 104. Tím tvoří boční stěny drážky 102, 104 omezení ve vertikálním směru pro relativní pohyb mezi skříňovitým spodkem 32 a rámem 38.

Nosiče 56, 58 ve tvaru T zasahují svými hákovitými úseky 92, 94 do odpovídajících otvorů nebo vybrání 96, 98 v konzolovitých výstupcích 52, 54 tak, že je možná justáž skříňovitého spodku 32 k rámu 38, a to umístěním rozpěrných prvků jako příložných plechů 106, 108 v požadovaném objemu mezi podélné rameno 56, 58 a vnitřní plochu bočnice 40, 42 rámu 38, čímž je umožněno horizontální přestavení skříňovitého spodku 32 vzhledem k rámu 38.

Aby mohla výhybková zařízení 28, 30 sledovat průběh výhybky, který má odpovídat polygonovému tahu, je navrženo, že vložky 64, 66 spojené s plochými ocelemi 68, 70 a s prvky 60, 62 ve tvaru L sestávají z částí, které probíhají ve vzájemném odstupu napříč k podélnému směru výhybky vzájemně souose, a tyto části jsou na obr. 8 označeny vztahovými značkami 110, 112, 114, při jinak neznačených ostatních vztahových značkách.

V meziprostoru mezi částmi 110, 112, 114 vykazuje pružná vložka 64, 66 velký průřez tím způsobem, že její vnější plochy probíhají souose k vnějším plochám ploché oceli 68 a

podélného z půdorysu	ramene na obr.	prvku 8.	60	ve	tvaru L, jak je zřejmé
Dále	obsahuje	pružná	vložka	64 nad plochou ocelí 68 nebo
podélným	ramenem	prvku	68	ve	tvaru L ve vnější ploše
drážkovité	vybrání	116, 118,	aby	byl umožněn relativní pohyb

mezi úsekem vložky 64, 66 procházejícím mezi příčným ramenem

Ί 6 nosiče 56, 58 ve tvaru T a výstupkem (nosem) 98, 100 bočnice 34, 36 skřiňovitého spodku 32 a zbývajícím úsekem.

Pružné spojení mezi skříňovitým spodkem 32 a rámem 38 může být realizováno také tak, že mezi vzájemně přivrácenými vybráními rámu 38 a spodku 32 prochází jeden nebo více pružných prvků, což mohou být také pružiny nebo svazky pružin, které nahrazují plochou ocel 68, 70, vložku 64, 66 a prvek 60, 62 ve tvaru L.

Rovněž existuje možnost realizovat pružné závěsné spojení tak, že jednotka sloužící k zajištění pružnosti je shora omezena vzájemně přivrácenými výstupky rámu 38 a spodku 32 a zespodu například konzolovitým výstupkem 52, 54.

Claims

1. Výhybkové zařízení železničního svršku, zejména pro výhybky žlábkových kolejnic, obsahující skříňovitý spodek (32) s opornicí (14), příložnou nebo opěrnou kolejnicí (16) a plochým kluzátkem (18) , na němž je posuvně uspořádána hrotnice (20), vyznačující se tím, že skříňovitý spodek (32) je pružně uložen v pevně uspořádaném rámu (38) výhybkového zařízení (28, 30).

2. Výhybkové zařízení železničního svršku podle nároku 1, vyznačující se tím, že skříňovitý spodek (32) obsahuje bočnice (34, 36) probíhající v podélném směru výhybkového zařízení (28, 30) vzájemně rovnoběžně nebo téměř rovnoběžně, které jsou nepřímo nebo přímo přes pružnou vložku (64, 66) spojeny s rámem (38) nebo s přídržným prvkem (56, 58), který z něj vystupuje.

3. Výhybkové zařízení železničního svršku podle nároku 1, vyznačující se tím, že skříňovitý spodek (32) je v rámu (38) uspořádán visutě.

4. Výhybkové zařízení železničního svršku podle nároku 1, vyznačující se tím, že skříňovitý spodek (32) je oproti rámu (38) podepřen přes pružnou vložku.

5. Výhybkové zařízení železničního svršku podle nároku 2, vyznačující se tím, že pružná vložka (64, 66) je spojena navulkanizováním na straně spodku s kvádrovitým plochým prvkem (68, 70) jako plochou ocelí a na straně rámu s prvkem (60, 62) ve tvaru L.

6. Výhybkové zařízeni železničního svršku podle nároku 5, vyznačující se tím, že plochý prvek (68, 70), prvek (60, 62) ve tvaru L a pružná vložka (64, 66) jsou mezi skříňovitým spodkem (32) a rámem (38)

vsazeny jako vložka k vzájemnému pružnému podepření a jsou s nimi spojeny tvarově a/nebo silově. 7. Výhybkové zařízení železničního svršku podle nároku 5, vyznačují c i se t í m , že prvek

(60, 62) ve tvaru L svým příčným ramenem (88, 90) prochází v odstupu jak od pružné vložky (64, 66) tak od plochého prvku (68, 70) a zabírá do vybráni jako je drážka (102, 104) bočnice (34, 36) skříňovitého spodku (32), přičemž výška drážky je větší než příslušný rozměr příčného ramene.

8. Výhybkové zařízení železničního svršku podle nároku 7, vyznačující se tím, že vybrání jako je drážka (102, 104) pro příčné rameno (88, 90) prvku (60, 62) ve tvaru L spojeného s vložkou (64, 66) je ohraničení pro vertikální relativní pohyb mezi skříňovitým spodkem (32) a rámem (38).

9. Výhybkové zařízení železničního svršku podle nároku 7, vyznačující se tím, že příčné rameno (88, 90) prvku (60, 62) ve tvaru L je podepřeno na konzolovitém výstupku (94, 96) rámu (38).

10. Výhybkové zařízení železničního svršku podle nároku 9, vyznačující se tím, že prvek (60, 62) ve tvaru L vychází od nosiče (56, 58) ve tvaru T zapadajícího do konzolovitého výstupku (52, 54), přičemž střední rameno (72) nosiče je z patní strany opatřeno hákovítými výstupky (92, 94), které zapadají do příslušných vybrání (96) konzolovitého výstupku.

11. Výhybkové zařízení železničního svršku podle nároku 10, vyznačující se tím, že prvek (60, 62) ve tvaru L je ze strany rámu tvarově uložen mezi nosičem (56, 58) ve tvaru T a konzolovitým výstupkem.

12. Výhybkové zařízení železničního svršku podle nároku 10, vyznačující se tím, že nosič (56, 58) ve tvaru T je prostřednictvím hákovitých výstupků (92, 94) rozebíratelně spojen s rámem (38).

Výhybkové zařízení nároku 10, vyznačuj íc výstupky (92, 94) nosiče (56, do vybrání (96, 98) konzolovitých je možný

13.

železničního svršku podle se tím, že hákovité

58) spodkem relativní pohyb mezi podélnému směru ve tvaru T zabírají s vůlí výstupků (52, rámem (38) a

54) tak, že skříňovitým alespoň napříč k výhybkového zařízení (28, 30) .

14. Výhybkové zařízení železničního svršku podle nároku 10, vyznačující se tím, že nosič (60, 62) ve tvaru T se svým příčným ramenem (76) prochází nebo je podepřen na horním okraji rámu (38) nebo jeho bočnic (40, 42).

15. Výhybkové zařízení železničního svršku podle nároku 10, vyznačující se tím, že nosič (60, 62) ve tvaru T zabírá napříč k podélnému směru výhybkového zařízení s vůlí do vybrání (56, 58) konzolovitého • · výstupku (52, 54) tak, že mezi jeho podélné rameno (72) a podélnou vnitřní stěnu rámu (38) lze uspořádat distanční prvky jako příložné plechy (106, 108) k bočnímu vyrovnání skříňovitého spodku (32).

16. Výhybkové zařízení železničního svršku podle nároku 1, vyzná se tím , že rám (38) má průřez ve tvaru písmene U.

17. Výhybkové zařízení železničního svršku podle nároku 10, vyzná i m , že skříňovitý spodek (32) s nosičem (56,

58) ve tvaru T připojeným přes pružnou vložku (64,

66) lze jako jednotku vložit do rámu (38) nebo ji z něj vyjmout.

18. Výhybkové zařízení železničního svršku podle nároku 5, vyznačující se tím, že skříňovitý spodek (32) lze od sestavy tvořené prvkem (60, 62) ve tvaru L, vložkou (64, 66) a plochým prvkem (68, 70) vyjmout z rámu (38) odděleně.

19. Výhybkové zařízení železničního svršku podle nároku 10, v y z n a č u j í c í se t í m , že nosič (56, 58) ve tvaru T s prvkem (60, 62) ve tvaru L tvoří přídržný prvek. 20. Výhybkové zařízení železničního svršku podle nároku 5, vyzná č u j ící se tím , že kvádrový

plochý prvek (68, 70) je shora zakryt směrem ven vybíhajícím úsekem, jako je nos (98, 100) bočnice (34, 36) skříňovitého spodku (32), nebo tento na plochý prvek doléhá.

21. Výhybkové zařízeni železničního svršku podle nároku 20, vyznačující se tím, že úsek jako je nos (98, 100) a přivrácený úsek (82) příčného ramene nosiče (56, 58) ve tvaru T jsou vzájemně nebo téměř vzájemně souose vyrovnány.

22. Výhybkové zařízení železničního svršku podle nároku 21, vyznačující se tím, že mezi vyčnívajícím úsekem, jako je nos (98, 100), bočnice (34, 36) skříňovitého spodku (32) a přivráceným příčným ramenem (82) nosiče (56, 58) ve tvaru T se nachází část pružné vložky (64, 66) .

23. Výhybkové zařízení železničního svršku podle nároku ,vyznačující se tím, že nosič (56, 58) ve tvaru T doléhá svým příčným ramenem (76, 82) na horní okraj podélného ramene prvku (60) ve tvaru L nebo je na něm podepřen.

24. Výhybkové zařízení železničního svršku podle nároku 5, vyznačující se tím, že prvek ve tvaru L, vložka (64) a kvádrový plochý prvek (68) jsou vytvořeny jako společná jednotka.

25. Výhybkové zařízení železničního svršku podle nároku 5, vyznačující se tím, že v podélném směru výhybkového zařízení (28, 30) sestává prvek (60) ve tvaru L i plochý prvek (68) z částí (110, 112, 114), uspořádaných ve vzájemném odstupu, mezi nimiž prochází pružná vložka.

26. Výhybkové zařízeni železničního svršku podle nároku 5, vyznačující se tím, že pružná vložka (64, 66) mezi částmi (110, 112, 114) prvku (60, 72) ve tvaru L a plochého prvku (68, 70) vykazuje příčnou rozlohu, která je shodná se součtem příčných rozloh podélného ramene prvku ve tvaru L, plochého prvku a části vložky probíhající mezi nimi.