CZ2000616A3 - Způsob kombinované výroby hnojiv a sirných sloučenin - Google Patents

Způsob kombinované výroby hnojiv a sirných sloučenin Download PDF

Info

Publication number
CZ2000616A3
CZ2000616A3 CZ2000616A CZ2000616A CZ2000616A3 CZ 2000616 A3 CZ2000616 A3 CZ 2000616A3 CZ 2000616 A CZ2000616 A CZ 2000616A CZ 2000616 A CZ2000616 A CZ 2000616A CZ 2000616 A3 CZ2000616 A3 CZ 2000616A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
group
acid
sulfur
combination
ammonia
Prior art date
Application number
CZ2000616A
Other languages
English (en)
Other versions
CZ300007B6 (cs
Inventor
Aharon Meir Eyal
Original Assignee
Clue A.S.
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Clue A.S. filed Critical Clue A.S.
Publication of CZ2000616A3 publication Critical patent/CZ2000616A3/cs
Publication of CZ300007B6 publication Critical patent/CZ300007B6/cs

Links

Classifications

    • BPERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B01PHYSICAL OR CHEMICAL PROCESSES OR APPARATUS IN GENERAL
    • B01DSEPARATION
    • B01D53/00Separation of gases or vapours; Recovering vapours of volatile solvents from gases; Chemical or biological purification of waste gases, e.g. engine exhaust gases, smoke, fumes, flue gases, aerosols
    • B01D53/34Chemical or biological purification of waste gases
    • B01D53/46Removing components of defined structure
    • B01D53/48Sulfur compounds
    • B01D53/50Sulfur oxides
    • B01D53/501Sulfur oxides by treating the gases with a solution or a suspension of an alkali or earth-alkali or ammonium compound
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C05FERTILISERS; MANUFACTURE THEREOF
    • C05BPHOSPHATIC FERTILISERS
    • C05B7/00Fertilisers based essentially on alkali or ammonium orthophosphates
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C05FERTILISERS; MANUFACTURE THEREOF
    • C05CNITROGENOUS FERTILISERS
    • C05C1/00Ammonium nitrate fertilisers

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Analytical Chemistry (AREA)
  • Biomedical Technology (AREA)
  • Environmental & Geological Engineering (AREA)
  • Health & Medical Sciences (AREA)
  • General Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Oil, Petroleum & Natural Gas (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • Fertilizers (AREA)
  • Treating Waste Gases (AREA)
  • Solid-Sorbent Or Filter-Aiding Compositions (AREA)
  • Processing Of Solid Wastes (AREA)

Description

Způsob výroby hnojiv a simých sloučenin
Oblast techniky
Vynález se týká způsobu kombinované výroby 1) hnojivá, vybraného ze skupiny obsahující dusičnan amonný, fosforečnan amonný a jejich kombinace prostřednictvím nepřímé neutralizace amoniaku s kyselinou vybranou ze skupiny obsahující kyselinu dusičnou, kyselinu fosforečnou a jejich kombinaci a 2) simé sloučeniny, vybrané ze skupiny obsahující elementární síru, oxid siřičitý, kyselinu sírovou a síranové soli.
Dosavadní stav techniky
Hnojivá jsou používána ve velkých objemech milionů tun ročně. Používají se po celé zeměkouli a po většinu roku. Některé ze zmíněných hnojiv jsou soli vyráběné přímou neutralizací kyselin a zásad. Hlavní příklady jsou dusičnan amonný, který obvykle vzniká přímou reakcí kyseliny dusičné a amoniaku, a fosforečnan amonný, obvykle připravovaný reakcí kyseliny fosforečné a amoniaku. Tato přímá reakce produkuje neutralizační energii. Počet využití zmíněné neutralizační energie není veliký.
Používají se velká množství síry, převážně pro výrobu kyseliny sírové, která se v mnoha procesech používá jako okyselující prostředek. Ve většině případů ovšem končí jako sádra na skládce odpadů. Typickým případem je reakce fosfátové zeminy s kyselinou sírovou za vzniku kyseliny fosforečné pro zemědělské využití, přičemž jako vedlejší produkt vzniká sádra, která musí být nějakým způsobem uskladněna. Použití síry v takovýchto procesech tedy způsobuje životnímu prostředí problémy tím, že vzniká sádra. Kyselina sírová je ovšem levná, koncentrovaná a silná kyselina a její využití je tedy atraktivní. Problém by mohl být omezen, pokud bychom našli dobrou ekonomickou cestu k regeneraci sloučenin síry z odpadních plynů, čímž by se snížila potřeba dolování síry pro výrobu kyseliny fosforečné.
Spalování fosilních paliv uvolňuje ročně miliony tun oxidu siřičitého. Bylo vyvinuto několik způsobů absorpce SO2 a jeho převedení na síru nebo na kyselinu sírovou. Průmyslové aplikace těchto technologií jsou velmi omezené ve srovnání s jinými způsoby odstraňování síry z kouřových plynů. Důležitým důvodem je to, že chybí hnací síla pro separaci a koncentraci SO2 z kouřových plynů. Adsorpce SO2 a jeho uvolnění vyžaduje energii, obvykle tepelnou energii, která naopak spotřebovává více paliva a dále přispívá k uvedenému problému.
Regulace emise oxidu siřičitého do životního prostředí je jeden z nejdůležitějších a nej vážnějších problémů, před kterými dnes stojíme. Příloha IV k dokumentu Protokol dalšího snížení simých emisí, podepsaného roku 1994 v Oslu, obsahuje seznam obecných předpokladů pro snížení emisí síry při spalování: (i) hospodaření s energiemi včetně úspory energie a využití různých druhů energie, (ii) technologické předpoklady jako je komutování paliva, čištění paliva, pokročilé technologie spalování, modifikace procesů a spalování a odstraňování síry z kouřových plynů (FGD). Posledně zmíněný zahrnuje mokré odsiřování pomocí vápenného mléka nebo vápence (LWS), absorpce pomocí úletových sušáren (SDA), Wellman Lordův proces (WL), amonné mokré čištění (AS) a kombinovaný způsob odstraňování NOX/SOX (aktivovaný uhlík (AC) a kombinované katalytické odstraňování NOX/SOX). Byly zahrnuty i další dva procesy, které v roce 1994 zatím neprošly poloprovozními zkouškami: suché vymývání proudem elektronů (EBDS) a Mark 13A.
Podle Protokolu podepsaného v Oslu představuje mokré odsiřování pomocí vápenného mléka nebo vápence (LWS) až 85% celého instalovaného výkonu odstraňování síry z odpadních plynů (FGD). V roce 1995 byl FGD sektor odpovědný za 15 % veškerého prodeje vápence v USA, většinou prostřednictvím LWS. V procesu LWS je kyselý plynný SO2 v kouřových plynech absorbován do recirkulované vodní kaše síry + upraveného vápence, a je poté neutralizován reakcí s CaCO3. Produkty reakce jsou dále reagovány se vzduchem za vzniku převážně dihydrátu síranu vápenatého. Kapacita odstraňování SO2 závisí na obsahu SO2 v přívodních kouřových plynech, relativní rychlosti toku zmíněné kaše a na jejím pH. Aby se minimalizoval rušivý vliv rozpustných sloučenin, přiváděných pomocí kouřových plynů a vápence, proud se čistí mimo absorbéru. Tento čištěný proud se v typickém případě zpracovává za účelem vysrážení a odstranění rozpustných sloučenin v tuhé formě před tím, než je zaveden do absorbéru.
LWS vykazuje mnoho nedostatků, spojených s manipulací a recyklací tuhých látek, s relativně nízkou rychlostí reakce s bází, která je nemísitelná s vodou (CaCOa) a s faktem, že tuhý produkt je odstraňován z recyklovaného proudu, což vede k hromadění nerozpustných nečistot. Jak bylo oznámeno Elektrárenským úřadem Velké Británie, použití LWS procesu ve 4000 MW elektrárně v Drax, vyžadovalo investice kolem miliardy amerických dolarů, spotřebu • · ·· ·· · · · · ·· ··*· ·· · · · · · • · · · · · · · « • · · · · ······ • · · · · · · » · · ···· ···· ·· ·· ·· ·· přibližně 2% vyrobené elektrické energie pro provozování LWS jednotky a roční provozní náklady kolem 50 milionů dolarů.
Absorpce v amoniaku spíše než v kaši sádry a vápence může obejít mnoho těchto problémů, spojených s LWS procesem, ovšem jsou zde jiné problémy, které vyplývají hlavně z ceny amoniaku. Síran amonný, vznikající v reakci, je méně kvalitní hnojivo, které vzniká i v jiných procesech. V mnoha případech to ovšem nepokrývá cenu amoniaku.
Cílem tohoto vynálezu je skombinovat výrobu a) hnojivá vybraného ze skupiny obsahující dusičnan amonný a fosforečnan amonný a b) simou sloučeninu, vybranou ze skupiny obsahující elementární síru, SO2, kyselinu sírovou a síranové soli.
Dalším cílem tohoto vynálezu je výroba hnojivá prostřednictvím nepřímé neutralizace amoniaku s kyselinou vybranou ze skupiny obsahující kyselinu dusičnou, kyselinu fosforečnou a jejich kombinaci.
Dalším cílem vynálezu je využít hnací síly spojené s výrobou hnojivá, která je dostupná ve velkém množství, v mnoha lokalitách a po většinu roku, pro výrobu simých sloučenin z plynů obsahujících oxidy síry.
Dalším cílem vynálezu je snížení zamoření ovzduší s oxidem siřičitým.
Podstata vynálezu
Tento vynález tedy poskytuje způsob kombinované výroby a) hnojivá vybraného ze skupiny obsahující dusičnan amonný, foaforečnan amonný nebo jejich kombinaci prostřednictvím nepřímé neutralizace amoniaku s kyselinou vybranou ze skupiny obsahující kyselinu dusičnou, kyselinu fosforečnou a jejich kombinaci a b) simé sloučeniny, vybrané ze skupiny obsahující elementární síru, oxid siřičitý, kyselinu sírovou a síranové soli, přičemž zmíněná metoda zahrnuje:
(a) kontaktování plynu obsahujícího oxid síry, vznikající spalováním uhlovodíků s obsahem síry, a obsahujícím oxid uhličitý v koncentracích vyšších než je koncentrace oxidu síry, s amoniakem a vodným roztokem, čímž selektivně vzniká produkt obsahující oxid síry a vzniklý plyn má snížený obsah oxidu siřičitého;
(b) reakci produktu obsahujícího oxid síry, vznikajícího v kroku (a) s činidlem, vybraným ze skupiny obsahující kyselinu dusičnou, kyselinu fosforečnou a jejich směsi a soli vzniklé reakcí zmíněných kyselin za vzniku zmíněného hnojivá a simé sloučeniny, a
9 (c) oddělení alespoň části zmíněného simého produktu ze zmíněného hnojivá.
Oxid síry v plynu použitém v kroku (a) je ve většině případů SO2, SO3 a jejich směs. Pro názornost bude dále označován jako SO2. Plyn obsahující oxid síry může vznikat z různých průmyslových výrob zahrnujících spalování uhlovodíků s obsahem síry, ovšem největší pozornost si zaslouží případ kouřových plynů ze spalování oleje a uhlí. Obzvláště významné jsou takové procesy, kde se používá palivo s vysokým obsahem síry. V preferovaném provedení je plyn obsahující oxid síry produktem FGD procesu, výhodněji FGD procesu u LWS. V nejvýhodnějším provedení je zpracováván plyn LWS nebo jiným FGD procesem pro odstranění nejméně 90 % obsahu SO2, výhodněji méně než 80%, a vznikající plyn se zpracovává způsobem podle tohoto vynálezu.
U. S. Patent 3,421,848 popisuje způsob využití zbytkových plynných složek při výrobě kyseliny sírové a fosforečnanu amonného, využívaných v továrně na výrobu dusíkatých a fosfátových hnojiv tak, že se absorbuje SO2 ze zbytkových plynů v amonných roztocích a poté se SO2 desorbuje ze vzniklé směsi siřičitanu a bisulfitu amonného pomocí přebytku kyseliny fosforečné. Zmíněný patent ovšem popisuje zpracování zbytkových plynů obsahujících 0,2 % SO2 a 0,3 % SO3 odsávaných z továrny na výrobu kyseliny sírové (viz. sloupec 2, řádky 17 a 18). Je známo, že tyto plyny jsou zbaveny kyselých složek jako je CO2 a zmíněný patent tedy nepopisuje ani nenavrhuje překvapivý objev obsažený v předloženém vynálezu, totiž že plyny obsahující SO2, vznikající v různých průmyslových výrobách zahrnujících spalování uhlovodíků s obsahem síry a u kterých je vždy neodmyslitelně přítomen CO2 v koncentracích vyšších než je obsah oxidu síry ve zmíněném plynu, mohou být selektivně nechány reagovat s amoniakem, bez ohledu na přítomnost dalších nečistot jako je oxid uhličitý v koncentracích vyšších než je koncentrace oxidu siřičitého, u nichž bychom spíše očekávali, že bude docházet ke kompetitivní reakci CO2 a SO2 s amoniakem.
Kromě toho, jak je popsáno ve sloupci 2, řádky 45-49, zmíněný proces vede k roztoku majícím kyselé charakteristiky, který pak musí být převeden do zvláštního zařízení továrny na výrobu fosfátových hnojiv, a jejichž přítomnost je nezbytným faktorem pro zmíněný proces, protože zmíněný patent také nepopisuje ani nenavrhuje proces podle předloženého vynálezu, jehož příklady jsou uvedeny dále, kde je konečný roztok buď zcela zbaven kyselin nebo vykazuje pouze nízký obsah kyselin.
Účinnost odstraňování SO2 se snižuje se snižujícím se obsahem SO2 v kouřových plynech. To je obzvláště pravda pokud jde o LWS proces, kde jsou bazicita absorbujícího média • · · · • · · · · · • · · · · · • 9 9 9 • 9 9 9 9
9 9 9 9
99999999 99 a rychlost rozpouštění vápence nízké. V posledním kroku nebo dvou tohoto procesu jsou tedy výrobní náklady na jednotku odstraněného SO2 vysoké (obzvláště ty, které se vztahují krecirkulaci vápenné kaše). Atraktivní věcí by bylo odstranění, řekněme 70-80 % SO2 prostřednictvím absorpce na kaši sádry a vápence a poté zpracování zbytku způsobem podle tohoto vynálezu. Hlavní výhody jsou následující:
-významné snížení výrobních nákladů u existujících LWS,
-významné snížení kapitálových nákladů u budoucích FGD zařízení,
-odstranění celkově větších množství SO2 na jednotku spotřebovaného činidla a na jednotku vzniklého hnojivá (převedení všech oxidů síry v kouřových plynech podle tohoto vynálezu by vedlo k produkci více hnojivá než je v současné době potřeba),
-snazší nastavení procesu podle různého obsahu síry v odpadních plynech;
-oxidy dusíku, které se absorbují společně s SO2 v LWS procesu a které tvoří nerozpustné dusičnany vápenaté, což představuje další zátěž pro čistící operace u existujících LWS zařízení, vytváří použitelná hnojivá podle tohoto vynálezu;
-plyny odcházející z vápencových FGD procesů mohou být čištěny způsobem podle tohoto vynálezu a
-vysoká flexibilita při adjustování směsi činidel a produktů podle místních popř. časových potřeb tím, že se adjustuje rozdíl absorpce ve vápenaté kaši a absorpce v amoniaku.
V mnoha případech je tedy způsob podle tohoto vynálezu atraktivnější než LWS proces, ovšem také zajišťuje prostředky pro zlepšení již existujících nebo budoucích LWS instalací. Dosažení zlepšení je větší než může být dosaženo pomocí kombinace vápence a amoniaku nebo amonných solí v absorbujícím médiu jak je navrženo v patentech jako třeba WO 9604979 a US 5,017,349 a 5,510,094.
Plyn obsahující oxid síry se kontaktuje, s výhodou po odstranění létajícího popílku a po upravení teploty, s amoniakem a vodným roztokem, čímž vznikne produkt obsahující SO2 a vzniklý plyn má snížený obsah SO2. Amoniak může být zaveden ve formě roztoku nebo může být plynný. Kapalina může být voda nebo vodný roztok, včetně recyklovaného proudu obsahujícího síran amonný, siřiěitan amonný, proud vznikající v následujícím kroku jako třeba matečný louh ze separace v kroku (c) nebo proud z dalšího procesu jako třeba odběrová pára z LWS zařízení.
Vzniklý produkt obsahuje oxidy síry vzniklé absorpcí. Odpadní plyn obsahuje síru, většinou ve formě S (IV), ovšem část z ní se spontánně oxiduje na S (VI), takže roztok v kroku ·· 44 ·· ···· 44 44
4444·· ····· o 444······ · · · · 4*4·* 4 • * 4*4· ····
444· 4*44 *· ·* *· 4* (a) obsahuje siřičitany a sírany. Je-li to vyžadováno, obzvláště v těch případech, kde vzniká síranová sůl, může být roztok oxidován, s výhodou pomocí vzduchu nebo vzduchu obohaceného kyslíkem za účelem oxidace šiřiěitanů na sírany. Způsoby účinné oxidace jsou popsány detailně v literatuře týkající se FGD procesů.
Produkt obsahující oxid síry, který může být tuhý nebo kapalný, se nechá reagovat s činidlem, vybraným ze skupiny obsahující kyselinu dusičnou, kyselinu fosforečnou, jejich směs a soli vzniklé reakcí zmíněných kyselin. Reakcí vzniká zmíněné hnojivo a simá sloučenina.
V případě použití kyselin jako činidla nebo kyselých solí by mohl být simou sloučeninou oxid síry, většinou SO2, jehož rozpustnost se snižuje se zvyšující se kyselostí roztoku. Pokud budeme pro jednoduchost oxid síry v kapalině označovat jak osiřičitan amonný, některé z reakcí v tomto stupni mohou být reprezentovány následujícími rovnicemi:
(i) (NH4)2SO3 + H3PO4 —> (NH4)2HPO4 + SO2 + H2O (ii) (NH4)2SO3 + 2HNO3 —> 2ΝΗ,ΝΟ3 + SO2 + H2O (iii) (NH4)2SO3 + 2NH4H2PO4 —> 2(NH4)2HPO4 + SO2 + H2O
V těchto reakcích, stejně jako v reakcích následujících, by ovšem chemie mohla být mnohem komplikovanější než ukazují použité rovnice.
V současném stavu techniky, týkajícím se absorpčního a desorpčního procesu FGD (např. US patent 5,458,861, 5,547,64, 5,591,417, 5,294,409, 5,202,101, 5,213,779, 5,120,517 a 5,223,237) se tepelná energie zavádí za účelem desorbce absorbovaného SO2. V dalším procesu popsaném vOnt. Hydro Res. Q. (1975), 27(2), 19-28 se SO2 adsorbuje v amoniaku. Vzniklý roztok se nechá reagovat SNH4HSO4 za účelem odstranění SO2. Vzniklý (NH4)2SO4 se poté termicky rozkládá na amoniak a NH4HSO4 pro recyklaci. Zatímco SO2 je nahrazen kyselou solí jako v metodě podle tohoto vynálezu, není zde žádná nepřímá neutralizace pro zajištění hnací síly. Energie pro separaci SO2 je tepelná a zavádí se nepřímo prostřednictvím rozkladu síranu amonného na hydrogensiřičitan amonný.
Oproti tomu, v procesu podle tohoto vynálezu, je většina SO2 vzniklého v reakci separována do plynné fáze bez potřeby přívodu energie. Energie vzniká z nepřímé neutralizace. Je-li to požadováno, může být odstraňování SO2 prováděno zahříváním, např. během koncentrování/krystalizace roztoku hnojivá. SO2 získaný v plynné fázi může být oxidován na SO3 pomocí dobře známých metod a poté na kyselinu sírovou nebo redukován na síru pomocí reakce s redukčním činidlem. S využitím vhodných činidel a případně také s využitím katalyzátorů, může být oxidace a obzvláště redukce provedena v kapalné fázi. Reakce (i) a (iii) • 9 · · · · 9··· 99 99 — ·««··· 99999 / 999999999
9 · 9 9 999 99 9
9 «999 9999
9999 9999 99 99 99 99 jsou obzvláště přitažlivé v případě elektráren v blízkosti továren na kyselinu fosforečnou. V těchto případech může být SO2, odstraněný v procesu, použit pro generování kyseliny sírové pro továrnu na výrobu kyseliny fosforečné.
Soli vzniklé reakcí kyseliny dusičné, kyseliny fosforečné nebo jejich kombinací jsou vhodná činidla (dokonce i když soli nejsou v kyselé formě). V případě oxidace siřičitanů na sírany v kapalné fázi v kroku (a) podle tohoto vynálezu před vlastní reakcí, jsou soli činidla vybrány ze skupiny obsahující dusičnan vápenatý a kyselý fosforečnan vápenatý. Pokud bychom kapalinu vstupující do reakce popsali jako roztok (NHO2SO4, může dojít k některé z následujících reakcí:
(i) (NH4)2SO4 + CaHPO4 ---> (NH4)2HPO4 + CaSO4 (ii) (NH02SO, + Ca(H2PO4)2 —> NH^PO» + CaSO4 (iii) (NH4)2SO4 + Ca(NO3)2 — > 2NH4NO3 + CaSO4
CaHPO4 a Ca(H2PO4)2 jsou obvyklé produkty reakce kyseliny fosforečné s fosforečnanem vápenatým nebo fosfátovou zeminou, ovšem mohou vznikat, je-li to požadováno, při reakci kyseliny fosforečné s vápenatými bázemi. Ca(NO3)2 může vznikat reakcí kyseliny dusičné s oxidem vápenatým, hydroxidem nebo uhličitanem vápenatým.
V preferovaném provedení tohoto vynálezu je použitý dusičnan vápenatý produktem vzniklým při výrobě kyseliny fosforečné, kde se používá kyselina dusičná jako okyselující činidlo. Zatímco kyselina fosforečná se typicky vyrábí působením kyseliny sírové na fosfátovou horninu, jsou místa, kde se vyrábí působením kyseliny dusičné na fosfátovou horninu. Tento způsob se označuje jako nitrofosní proces. Vedlejším produktem je dusičnan vápenatý, což je zdroj dusíku v zemědělství. Jeho použití jako takového ovšem zahrnuje některé potíže, většinou vycházející z jeho vysoké hygroskopicity. V typickém případě reaguje za vzniku dvojité soli vzorce 5Ca(NO3)2.NH4NO3. Obsah dusíku ve hnojivu v obou formách je relativně nízký. Pro účely tohoto vynálezu je vhodná libovolná forma dusičnanu amonného, včetně všech možných produktů s nitrofosního procesu. Využití dusičnanu vápenatého v procesu podle tohoto vynálezu vede k mnohem více požadovanému hnojivu s přibližně dvojnásobným obsahem dusíku, s kombinací amoniakálního a dusičnanového dusíku a neobsahujícím žádný balast. V případě dusičnanu vápenatého, vznikajícího vnitrofosním procesu, jsou zde také výrobní úspory při výrobě dusičnanu vápenatého.
Ve všech procesech podle tohoto vynálezu se amoniak zavádí vabsorbčním kroku a kyselina (dusičná, fosforečná nebo jejich kombinace) se zavádí v následném kroku. Vzniká • · · · · · » · · · ···· ···· ·· ·· ·· ·· amoniová sůl kyseliny. Celkový proces tedy vztahující se k rovnici (i) může být reprezentován ve zjednodušené formě jako:
(vii) SO2 + 2NH3 + H2O —> (NH4)2SO3 (viii) (NH4)2SO3 + H3PO4 —> (NH4)2HPO4 + SO2 + H2O (ix) 2NH3 + H3PO4 —> (ΝΉ4)2ΗΡΟ4
Celková reakce vztahující se k rovnici (iv) může být reprezentována ve zjednodušené formě následovně:
(x) SO2 + 2NH3 + H2O —> (NH4)2SO3 (xi) (NH4)2SO3 + l/2O2 —> (NH^SOz, (xii) l/3Ca3(PO4)2 + 1/3H3PO4 — > CaHPO4 (xiii) (NH4)2SO4 + CaHPO4 —> (NH4)2HPO4 + CaSO4 (xiv) SO2 + 2NH3 + H2O + 1/202 + l/3Ca3(PO4)2 + 1/3H3PO4 —> (NH4)2HPO4 + CaSO4
Zde použitý CaSO4 může reprezentovat fosforečnan vápenatý jako takový, ovšem ve většině případů znamená fosforečnan vápenatý ve fosfátové hornině, kde má ve skutečnosti mnohem složitější vzorec.
Celková reakce vztahující se k rovnici (vi) může být reprezentována ve zjednodušené formě následovně:
(xv) S02 + 2NH3 + H20 —> (NH4)2SO3 (xvi) (NlfihSOs + l/2O2 —> (NH4)2SO4 (xvii) 1 /3Ca3(PO4)2 + 2HNO3 —> Ca(NO3)2 + 2/3H3PO4 (xviii) (NH4)2SO4 + CaNO3 —> 2NH4NO3 + CaSO4 (xix) S02 + 2NH3 + H20 + 1/202 + l/3Ca3(PO4)2 + 2HNO3 —> 2NH4NO3 + CaSO4
S02 vznikající v libovolném z procesů, kde je činidlem kyselina nebo kyselá sůl, může být použit pro výrobu kyseliny fosforečné, použité v krocích (viii) a (xii):
(xx) S02 + 1/202 —> SO3 (xxi) S03 + H20 —> H2SO4 (xxii) l/3Ca3(PO4)2 + H2SO4 —> CaSO4 + 2/3H3PO4.
Jsou možné také další kombinace, např. použití H3PO4 vzniklé v kroku (xvii) v krocích (viii) nebo (xii).
44 • · 4 <
«4 «
9 9 9 1
9 4 I • 4 4 4
V těchto procesech, stejně jako v dalších procesech podle tohoto vynálezu, vznikají jako produkty (nebo alespoň jejich část) soli, které vznikají reakcí báze, amoniaku a kyseliny, které se uvádějí v oddělených krocích procesu. Jejich reakce je tedy nepřímá a energie neutralizace není vyvíjena jako tepelná energie v celku. Namísto toho zajišťuje během procesu tato energie, v některých případech společně s jinými energiemi jako je např. krystalizační energie, hnací sílu pro separaci SO2 z plynu obsahujícího oxid siřičitý a pro koncentraci na simou sloučeninu, použitou jako takovou nebo použitou pro převedení na jiné simé sloučeniny.
U. S. patent 5,624,649 (General Elctric Co.) absorbuje SO2 v amoniaku, vzniklý siřičitan amonný oxiduje na síran amonný, který pak reaguje s chloridem draselným za vzniku chloridu amonného a síranu draselného. Tato reakce se provádí v amoniakálním médiu a je usnadňována nízkou rozpustností K2SC>4 v tomto médiu. S amoniakálním médiem se obtížně pracuje díky silnému zápachu což vede ke ztrátám. Tento proces ve zmíněném US patentu tvoří síran amonný a ten dále reaguje se solnými činidly za vzniku hnojiv, stejně jako ve způsobu podle tohoto vynálezu. Přesto se ale od způsobu výroby podle tohoto vynálezu liší v několika důležitých aspektech. Solné činidlo je KC1, které se získává jako minerál spíše než prostřednictvím reakce fosforečné nebo dusičné kyseliny (mohl by být vyráběn reakcí draselné báze s HC1, ovšem to není ekonomické). Amonnou solí vznikající ve zmíněném U. S. patentuje chlorid amonný, spíše než dusičnan amonný nebo fosforečnan amonný jako je tomu v tomto vynálezu. Zatímco amonná hnojivá podle tohoto vynálezu jsou vysoce kvalitní ve srovnání se síranem amonným, proces ve zmíněném U. S. patentu degraduje amonná hnojivá ze sulfátu na chlorid. Hlavní rozdíl je ale v tom, že v procesu podle U. S. patentu není spotřebovávána žádná kyselina (s výjimkou SO2) a nedochází ke vzniku žádné neutralizační energie, která by mohla být použita jako hnací síla.
VU. S. patentu 4,168,150 je popsán proces výroby hnojivá, který mimo jiné zahrnuje odstraňování simých oxidů v reakci s fosfátovou horninou obsahující vápník. Na rozdíl od tohoto vynálezu tedy SO2 reaguje s fosfátovou horninou (která je případně předem zpracována) a nikoliv s amoniakem (který může být použit pro finální adjustaci pH) a reakce se provádí za kyselých podmínek, požadovaných pro aktivaci fosfátové horniny. Kyselost je kontraproduktivní pro absorpci SO2. Simá sloučenina vznikající v tomto procesu se obtížně separuje a vzniklé hnojivo ji obsahuje. Stejně jako v U. S. patentu 5,624,649 zde není žádná významná spotřeba dusičné nebo fosforečné kyseliny a tudíž nedochází k žádné výraznější nepřímé neutralizaci a tedy ani ke vzniku hnací síly, která by při tom vznikala.
9 9
9 9
9 9
9 9
9 ♦ 9 99
9 9 · 9 9
9 9 9
9 9 9 9 • 9 9 9
99999999 99
Hnojivo vzniklé při způsobu výroby podle tohoto vynálezu může být použito v roztoku nebo v krystalické formě. Energie pro odpařování vody může vznikat z tepelné energie kouřových plynů. Přítomnost SO2 ve hnojivu je nežádoucí, protože tento SO2 by s největší pravděpodobností skončil v atmosféře. Kromě toho je separace SO2 potřebná kvůli možnosti jeho využití v aplikacích jako třeba mořící proces, příprava siřičitanů nebo hydrogensiřičitanů a pro převedení na ostatní simé sloučeniny, většinou elementární síru nebo kyselinu sírovou. Separace SO2 je relativně snadná díky jeho vysoké těkavosti, obzvláště v kyselých roztocích.
Přítomnost určitého limitovaného množství síry a síranů ve hnojivu je v mnoha případech akceptovatelná a někdy dokonce požadovaná. Výroba hnojivá s významným obsahem simých sloučenin není žádoucí, protože některé síranové soli mohou být v mnoha případech nedostatkem. Reakce v krocích (xiii) a (xix), stejně jako další reakce používající vápenaté soli dusičné kyseliny, vedou k vysoce rozpustnému dusičnanu amonnému, fosforečnanu amonnému nebo jejich kombinaci a kvodě nerozpustné sádře. Rozpustnost sádry je obzvláště nízká v neutrálních roztocích jako jsou roztoky dusičnanu amonného a fosfátu diamonného. Podmínky reakcí mohou být nastaveny tak, aby vznikaly velké krystaly sádry, které se snadno separují filtrací a snadno promývají. Zvýšená teplota a jemné míchání pomáhá při vzniku takovýchto krystalů.
Evropský patent EP 0670750 od stejných autorů jako je tento vynález, popisuje způsob snížení znečištění atmosféry způsobené SO2 prostřednictvím konverze SO2 na siřičitan vápenatý. Plyn s obsahem SO2 se nechá reagovat s amoniakem a vodným roztokem za vzniku produktu s obsahem SO2, který poté reaguje s dusičnanem vápenatým nebo chloridem vápenatým za vzniku siřičitanů vápenatého se současným vznikem komerčně využitelné amonné soli jako vedlejšího produktu. Siřičitan vápenatý je za určitých okolností méně žádaným vedlejším produktem než sádra, obzvláště tam kde dochází k úletu sádry, jako třeba při výrobě sádrokartonu. Kromě toho, za kyselých podmínek může siřičitan vápenatý uvolňovat trochu SO2, a to jak během výroby tak i během skladování. Lze použít proces ze zmíněného Evropského patentu, následovaný oxidací siřičitanů vápenatého na síran vápenatý, např. jak se provádí v LWS procesu. To by mohlo dokonce přinášet některé výhody spojené s menší rozpustností siřičitanů vápenatého ve srovnání se sádrou. V mnoha dalších případech se však roztok obsahující siřičitan z prvního kroku raději nejdříve oxiduje před reakcí s činidlem na bázi vápenaté soli. V době podání výše jmenovaného evropského patentu nebylo autorům zřejmé, že
00
0 · 9
9 9 0
9 0 0
0 9 0
9 00 «· 00 0 0 0 0
0 0 0 0
0 0000 0000
0 0
0 0 0 0 0
0 0 0
0· výhodnější proces je dosažitelný prostřednictvím oxidace siřičitanu na síran, kterýžto rys je nyní využit poprvé v tomto vynálezu.
Krystaly sádry vzniklé podle tohoto vynálezu jsou pravidelnější než krystaly vzniklé v LWS procesu, kde jsou podrobeny výraznému obrušování díky recirkulaci přes vysokotlaké centrifugační pumpy. Další výhodou ve srovnání s LWS procesem jsou čistší krystaly síry, které jsou zbaveny vápence, což nelze dosáhnout v LWS procesu, kde je činidlo vápenec většinou přítomen v tuhé formě. Další výhodou v případě použití dusičnanu amonného z nitrofosního procesu nebo okyseleného fosforečnanu amonného je v tom, že se nespotřebovává žádné vápno nebo vápenec. V takových případech podle tohoto vynálezu, kde vzniká činidlo vápenatá sůl reakcí kyselin s vápnem nebo vápencem, je spotřeba vápence téměř stechiometrická a je tedy významně nižší než je tomu u LWS procesu. To je díky tomu, že se do reakce kroku (b) uvádí jako rozpustná sloučenina narozdíl od LWS procesu.
Vynález bude v následujících příkladech popsán ve vztahu k některým provedením vynálezu, aby aspekty tohoto vynálezu mohly být plně srozumitelné a plně oceněny. Tyto příklady nejsou zamýšleny jako limitující pro daný vynález nebo pro dané provedení. Oproti tomu chceme pokrýt všechny alternativy, modifikace a ekvivalenty, které mohou být v rámci rozsahu vynálezu tak jak je definováno v nárocích. Následující příklady, které zahrnují preferovaná provedení, jsou pouze příklady pro účely ilustrování a diskuse preferovaných provedení tohoto vynálezu a jsou uvedeny jako nejužitečnější a snadno pochopitelné popisy procesu stejně jako principů a koncepčních aspektů tohoto vynálezu.
Příklady provedení vynálezu
Příklad 1
Plyn složený ze 73 % N2, 13 % CO2, 10 % H2O, 4 % O2 a 0,3 % SO2 je probubláván pomalu přes kolonu obsahující roztok amoniaku. Více než 90 % SO2 z přicházejícího plynu se absorbuje.
Příklad 2
Část roztoku vzniklého v příkladu 1 se nechala reagovat s roztokem 30% kyseliny dusičné. Relativní objemy roztoků byly vybrány tak, aby molární poměr kyseliny dusičné • · 00 00 0 0 0 0 ·· • 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0000 0000 00
0000
0 0 0
0 0 *0
0 0 0 • 0 0 0 0 0
0 0 0 0
00 k (amoniaku+amonných iontům) je 1,1 k 1,0. Dusičnan amonný vzniká a uvolní se většina SO2 absorbovaného v příkladu 1.
Příklad 3
Kyslík je probubláván přes část roztoku vzniklého v Příkladu 1 po dobu dostatčnou k převedení většiny obsaženého siřičitanu na síran. Získaný roztok se poté nechá reagovat s roztokem 30% dusičnanu vápenatého z nitrofosního procesu. Relativní objemy roztoků jsou vybrány tak, aby ekvivalentní poměry dusičnanu vápenatého k (amoniak+amonné ionty) byl 1 k
1. Vzniká dusičnan amonný a většina oxidu síry, vzniklého absorpcí v Příkladu 1, se sráží ve formě sádry.
Odborníkům v oboru bude zřejmé, že vynález není omezen na detaily předcházejících ilustrativních příkladů a že tento vynález může být proveden i dalšími konkrétními formami bez toho aniž bychom se vzdálili od jeho základních atributů. Je tedy potřebné, aby tato provedení a příklady byly chápány ve všech aspektech jako ilustrativní a ne restriktivní, s odkazem na připojené nároky, spíše než předchozí popisy, přičemž všechny změny, které přicházejí v rámci smyslu a rozsahu platnosti nároků jsou zahrnuty v tomto vynálezu.
Průmyslová využitelnost
Vynález se týká kombinovaného způsobu výroby a) hnojivá vybraného ze skupiny obsahující dusičnan amonný, fosforečnan amonný nebo jejich kombinaci pomocí nepřímé neutralizace amoniaku s kyselinou vybranou ze skupiny obsahující kyselinu dusičnou, kyselinu fosforečnou a jejich kombinaci, a b) simé sloučeniny vybrané ze skupiny obsahující elementární síru, SO2, kyselinu sírovou a síranové soli. Zmíněná metoda poskytuje hnojivá s nízkým nebo žádným obsahem síry, která jsou použitelná v zemědělství.

Claims (12)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    1. Způsob kombinované výroby i) hnojivá vybraného ze skupiny obsahující dusičnan amonný, fosforečnan amonný nebo jejich kombinaci pomocí nepřímé neutralizace amoniaku s kyselinou vybranou ze skupiny obsahující kyselinu dusičnou, kyselinu fosforečnou a jejich kombinaci, a ii) simé sloučeniny vybrané ze skupiny obsahující elementární síru, SO2, kyselinu sírovou a síranové soli, vyznačuj ící se t í m, že zahrnuje:
    (a) kontaktování plynu obsahujícího oxid síry, vznikající při spalování uhlovodíků s obsahem síry, a obsahující oxid uhličitý v koncentracích vyšších než je koncentrace oxidu síry ve zmíněném plynu s amoniakem a vodným roztokem, čímž selektivně vzniká produkt obsahující oxid síry a vzniklý plyn má snížený obsah SO2, (b) reakci produktu obsahujícího oxid síry vzniklého v kroku (a) s činidlem vybraným ze skupiny obsahující kyselinu dusičnou, kyselinu fosforečnou, jejich směs a soli vzniklé reakcí zmíněných kyselin, za vzniku zmíněného hnojivá a simé sloučeniny, a (c) separaci alespoň části zmíněné simé sloučeniny od zmíněného hnojivá.
  2. 2. Způsob kombinované výroby i) hnojivá vybraného ze skupiny obsahující dusičnan amonný, fosforečnan amonný nebo jejich kombinaci pomocí nepřímé neutralizace amoniaku s kyselinou vybranou ze skupiny obsahující kyselinu dusičnou, kyselinu fosforečnou a jejich kombinaci, a ii) simé sloučeniny vybrané ze skupiny obsahující elementární síru, SO2, kyselinu sírovou a síranové soli podle nároku 1,vyznačující se tím, že zmíněný produkt obsahující oxid síry vzniklý v kroku (a) je oxidován před uvedením do reakce kroku (b).
  3. 3. Způsob kombinované výroby i) hnojívá vybraného ze skupiny obsahující dusičnan amonný, fosforečnan amonný nebo jejich kombinaci pomocí nepřímé neutralizace amoniaku s kyselinou vybranou ze skupiny obsahující kyselinu dusičnou, kyselinu fosforečnou a jejich kombinaci, a ii) simé sloučeniny vybrané ze skupiny obsahující elementární síru, SO2, kyselinu sírovou a síranové soli podle nároku 2, vyznačující se tím, že zmíněné solné činidlo je vybráno ze skupiny obsahující dusičnan vápenatý a kyselý fosforečnan vápenatý.
    99 99
    9 9 9 • 9
    9 9 9
    9 9
    999 9999
    9 9 99*9
    9 9 9 • 9 9
    9 9 9
    9 9 9 9
    99 ··
    99 99
    9 · 9 9 • 9 9 · • · 9 9 9 • 9 9 9
    99 99
  4. 4. Způsob kombinované výroby i) hnojivá vybraného ze skupiny obsahující dusičnan amonný, fosforečnan amonný nebo jejich kombinaci pomocí nepřímé neutralizace amoniaku s kyselinou vybranou ze skupiny obsahující kyselinu dusičnou, kyselinu fosforečnou a jejich kombinaci, a ii) sirné sloučeniny vybrané ze skupiny obsahující elementární síru, SO2, kyselinu sírovou a síranové solí podle nároku 3,vyznačuj ící se tím, že zmíněný dusičnan vápenatý je produktem výroby kyseliny fosforečné s využitím kyseliny dusičné jako okyselujícího činidla.
  5. 5. Způsob kombinované výroby i) hnojivá vybraného ze skupiny obsahující dusičnan amonný, fosforečnan amonný nebo jejich kombinaci pomocí nepřímé neutralizace amoniaku s kyselinou vybranou ze skupiny obsahující kyselinu dusičnou, kyselinu fosforečnou a jejich kombinaci, a ii) sirné sloučeniny vybrané ze skupiny obsahující elementární síru, SO2, kyselinu sírovou a síranové soli podle nároku 4, v y z n a č u j í c í se t í m, že se sráží sádra jako výsledek reakčního kroku (b).
  6. 6. Způsob kombinované výroby i) hnojivá vybraného ze skupiny obsahující dusičnan amonný, fosforečnan amonný nebo jejich kombinaci pomocí nepřímé neutralizace amoniaku s kyselinou vybranou ze skupiny obsahující kyselinu dusičnou, kyselinu fosforečnou a jejich kombinaci, a ii) sirné sloučeniny vybrané ze skupiny obsahující elementární síru, SO2, kyselinu sírovou a síranové soli podle nároku 1,vyznačující se tím, že zmíněnou simou sloučeninou vznikající v kroku (b) je SO2.
  7. 7. Způsob kombinované výroby i) hnojivá vybraného ze skupiny obsahující dusičnan amonný, fosforečnan amonný nebo jejich kombinaci pomocí nepřímé neutralizace amoniaku s kyselinou vybranou ze skupiny obsahující kyselinu dusičnou, kyselinu fosforečnou a jejich kombinaci, a ii) sirné sloučeniny vybrané ze skupiny obsahující elementární síru, SO2, kyselinu sírovou a síranové soli podle nároku 6, v y z n a č u j í c í se t í m, že zmíněný SO2 je sbírán v plynné fázi.
  8. 8. Způsob kombinované výroby i) hnojivá vybraného ze skupiny obsahující dusičnan amonný, fosforečnan amonný nebo jejich kombinaci pomocí nepřímé neutralizace amoniaku s kyselinou vybranou ze skupiny obsahující kyselinu dusičnou, kyselinu fosforečnou a jejich kombinaci, a φφ φφφφ • φ φφ φφ • φ · φ φ · · φ φφφφ φ φφφφ φ φ · φφφφ
    ΦΦΦ····· φφ φφ φ φ φ φ φ φ φ * φ φ φ φ φ φ φ · φ φ φ φ ii) simé sloučeniny vybrané ze skupiny obsahující elementární síru, SO2, kyselinu sírovou a síranové soli podle nároku 1,vyznačující se tím, že zmíněné činidlo v kroku (b) je kyselé a krok (b) je následován zpracováním s redukčním činidlem za vzniku redukované simé sloučeniny.
  9. 9. Způsob kombinované výroby i) hnojivá vybraného ze skupiny obsahující dusičnan amonný, fosforečnan amonný nebo jejich kombinaci pomocí nepřímé neutralizace amoniaku s kyselinou vybranou ze skupiny obsahující kyselinu dusičnou, kyselinu fosforečnou a jejich kombinaci, a ii) simé sloučeniny vybrané ze skupiny obsahující elementární síru, SO2, kyselinu sírovou a síranové soli podle nároku 1, v y z n a č u j i c i se t i m, že zmíněný plyn obsahující síruje výsledkem odsiřovacího procesu spalných plynů.
  10. 10. Způsob kombinované výroby i) hnojivá vybraného ze skupiny obsahující dusičnan amonný, fosforečnan amonný nebo jejich kombinaci pomocí nepřímé neutralizace amoniaku s kyselinou vybranou ze skupiny obsahující kyselinu dusičnou, kyselinu fosforečnou a jejich kombinaci, a ii) simé sloučeniny vybrané ze skupiny obsahující elementární síru, SO2, kyselinu sírovou a síranové soli podle nároku 9, v y z n a ě u j i c i se t i m, že zmíněný plyn obsahující síra je výsledkem odsiřovacího procesu spalných plynů pomocí mokrého vápencového propírání.
  11. 11. Způsob kombinované výroby i) hnojivá vybraného ze skupiny obsahující dusičnan amonný, fosforečnan amonný nebo jejich kombinaci pomocí nepřímé neutralizace amoniaku s kyselinou vybranou ze skupiny obsahující kyselinu dusičnou, kyselinu fosforečnou a jejich kombinaci, a ii) simé sloučeniny vybrané ze skupiny obsahující elementární síru, SO2, kyselinu sírovou a síranové soli podle nároků 9al0, vyznačující se tím, že množství odstraněného SO2 pomocí zmíněného mokrého vápencového propírání je nižší než 90 %.
  12. 12. Hnojivo, vyznačující se tím, že je vyrobeno pomocí některého z nároků 1 až 11.
CZ20000616A 1997-08-26 1998-08-25 Zpusob kombinované výroby hnojiv a sirných sloucenin CZ300007B6 (cs)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
IL12163197A IL121631A (en) 1997-08-26 1997-08-26 Process for the preparation of fertilizers and sulfur compounds from waste gases

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ2000616A3 true CZ2000616A3 (cs) 2000-12-13
CZ300007B6 CZ300007B6 (cs) 2009-01-14

Family

ID=11070557

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ20000616A CZ300007B6 (cs) 1997-08-26 1998-08-25 Zpusob kombinované výroby hnojiv a sirných sloucenin

Country Status (23)

Country Link
US (1) US6344066B1 (cs)
EP (1) EP1007189B1 (cs)
JP (1) JP2001513482A (cs)
KR (1) KR100522227B1 (cs)
CN (1) CN1155434C (cs)
AT (1) ATE227154T1 (cs)
AU (1) AU737384B2 (cs)
BG (1) BG63842B1 (cs)
CA (1) CA2302313C (cs)
CZ (1) CZ300007B6 (cs)
DE (1) DE69809257T2 (cs)
DK (1) DK1007189T3 (cs)
ES (1) ES2185205T3 (cs)
HU (1) HUP0003448A3 (cs)
IL (1) IL121631A (cs)
NO (1) NO320211B1 (cs)
PL (1) PL191712B1 (cs)
PT (1) PT1007189E (cs)
RO (1) RO119692B1 (cs)
RU (1) RU2201413C2 (cs)
SK (1) SK283979B6 (cs)
TR (1) TR200000513T2 (cs)
WO (1) WO1999010084A1 (cs)

Families Citing this family (10)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US6638342B2 (en) * 2001-11-28 2003-10-28 Marsulex Environmental Technologies Process and facility for removing metal contaminants from fertilizer streams
MXPA05005177A (es) * 2002-11-14 2005-07-22 Shell Int Research Proceso para la manufactura de fertilizantes de fosfato de amonio que contienen azufre.
US8608821B2 (en) * 2005-08-11 2013-12-17 Clue As Method for the production of fertilizer and CO2
IL172305A0 (en) * 2005-12-01 2006-04-10 Clue As A method for the combined production of a sulfur oxide containing product and a fertilizer
US7785553B2 (en) * 2007-03-14 2010-08-31 University Of Kentucky Research Foundation Reducing explosive potential of ammonium nitrate
US8623315B2 (en) * 2008-07-15 2014-01-07 Honeywell International Inc. Methods for preparing compositions comprising ammonium nitrate double salts
CA2809598C (en) * 2010-08-27 2018-07-17 Ccr Technologies, Ltd. Method for producing fertilizers containing dispersed micronized sulphur
US9932277B2 (en) 2010-11-02 2018-04-03 Advansix Resins & Chemicals Llc Method for producing ammonium sulfate nitrate
CN108786405A (zh) * 2018-07-03 2018-11-13 朱国琴 一种火电厂烟气脱硫装置
US20230038918A1 (en) * 2019-12-13 2023-02-09 Chemetics Inc. Integrated ammonia and sulfuric acid production plant and process

Family Cites Families (7)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
GB1048134A (en) 1963-05-15 1966-11-09 Fisons Ltd Fertilizer
BE696243A (cs) * 1966-04-16 1967-09-01
US4168150A (en) * 1976-04-16 1979-09-18 Ladislav J. Pircon Process for production of fertilizers
US4247321A (en) * 1979-05-21 1981-01-27 Persinger James G Method and apparatus for obtaining fertilizing solution from fossil fueled stationary engines
IL103918A (en) 1992-11-29 1996-10-16 Hamit Energy As Method for reducing atmospheric pollution caused by SO2
CN1091995A (zh) 1993-03-08 1994-09-14 巴布考克及威尔考克斯公司 使用氨-石灰石洗涤副产物并应用于农业
US5624649A (en) * 1995-04-26 1997-04-29 General Electric Co. Process for reduction of sulfur dioxide emission from combustion gases combined with production of potassium sulfate

Also Published As

Publication number Publication date
CA2302313C (en) 2006-08-29
NO20000891D0 (no) 2000-02-23
ES2185205T3 (es) 2003-04-16
PT1007189E (pt) 2003-01-31
ATE227154T1 (de) 2002-11-15
BG104183A (en) 2001-01-31
DK1007189T3 (da) 2002-11-25
RU2201413C2 (ru) 2003-03-27
AU737384B2 (en) 2001-08-16
SK283979B6 (sk) 2004-06-08
KR100522227B1 (ko) 2005-10-17
HUP0003448A2 (hu) 2001-02-28
WO1999010084A1 (en) 1999-03-04
CN1155434C (zh) 2004-06-30
DE69809257T2 (de) 2003-07-03
NO20000891L (no) 2000-04-17
PL338807A1 (en) 2000-11-20
EP1007189A1 (en) 2000-06-14
IL121631A0 (en) 1998-02-08
PL191712B1 (pl) 2006-06-30
JP2001513482A (ja) 2001-09-04
CN1271298A (zh) 2000-10-25
DE69809257D1 (de) 2002-12-12
EP1007189B1 (en) 2002-11-06
SK2182000A3 (en) 2000-12-11
CZ300007B6 (cs) 2009-01-14
US6344066B1 (en) 2002-02-05
TR200000513T2 (tr) 2000-07-21
AU8883698A (en) 1999-03-16
RO119692B1 (ro) 2005-02-28
KR20010023343A (ko) 2001-03-26
CA2302313A1 (en) 1999-03-04
HUP0003448A3 (en) 2001-03-28
NO320211B1 (no) 2005-11-14
BG63842B1 (bg) 2003-03-31
IL121631A (en) 2000-07-16

Similar Documents

Publication Publication Date Title
US5958353A (en) Method for reducing atmospheric pollution
CA2629987C (en) Flue gas desulfurization process utilizing hydrogen peroxide
CA2618625C (en) Method for the production of fertilizer and co2
CZ2000616A3 (cs) Způsob kombinované výroby hnojiv a sirných sloučenin
CA1047739A (en) Method of removing sulfur-containing gases from waste gas
RU2000107125A (ru) Способ получения удобрений и соединений серы
RU2415829C2 (ru) Способ совместного получения содержащего оксид серы продукта и удобрения
US4139597A (en) Removal and recovery of sulfur oxides from gas streams with melamine
IL103153A (en) Method for reducing atmospheric pollution caused by CO2
Ando Impact of SO2 Abatement on the Fertilizer Industry

Legal Events

Date Code Title Description
PD00 Pending as of 2000-06-30 in czech republic
MM4A Patent lapsed due to non-payment of fee

Effective date: 20120825