CZ200041A3 - Způsob zahájení operace kontinuálního odlévání kovu - Google Patents

Description

Způsob zahájení operace kontinuálního odlévání kovu

Oblast techniky

Vynález se týká kontinuálního odlévání kovů, zejména oceli, a konkrétně způsobu zahájení odlévání od situace, kdy je odlévací zařízení připraveno přijmout roztavený kov, obsažený v transportní nádobě, jakoje pánev na odlévání oceli.

Dosavadní stav techniky

Takové zařízení obvykle obsahuje rozváděč opatřený výlevkou a kokilou. Rozváděč dále obsahuje uzavírací prostředky, označované jako zátková tyč, pro uzavírání výlevky a regulaci výtoku roztaveného kovu během odlévání.

Před zahájením odlévání se do zařízení umístí kolík, který je opatřen hlavou, která se vkládá do kokily, aby ji na začátku odlévání dočasně uzavřela, a zátková tyč se umístí do uzavírací polohy.

Pro zahájení odlévání se kov z pánve přelije do rozváděče.

Pak se otevře zátková tyč, aby kov, vytékající výlevkou, vyplnil kokilu. Jakmile kov dosáhne v kokile předem stanovené hladiny, posune se kolík směrem dolů pro zahájení odebírání odlévaného produktu, alespoň částečně ztuhlého ve styku s chlazenými stěnami kokily.

Problémem, který vyvstává, je definovat okamžik, kdy se začne s odebíráním, s ohledem zejména na potřebnou hladinu v kokile a dobu nezbytnou ktomu, aby produkt byl před zahájením odběru dostatečně ztuhlý. Dosažení požadované hladiny kovu v kokile však závisí na průtoku kovu ve výlevce, a tedy zejména na otevírací poloze zátkové tyče.

Pro automatizaci zahájení odlévání je již také známo používat detektoru hladiny pro zjištění, kdy je dosažena předepsaná hladina kovu v kokile, a řídit zahájení odběru pomocí tohoto detektoru.

·· ·«·· v* ·· · · ·« »· • · · ·· · · · · · • · ♦ ♦ * · · ♦ · • · · · · ··«··· 9 · * · « · · 9 9 9 9

9999 99 99 99 99 99

Dále je rovněž známo používat detektoru hladiny, umístěného na kokile, pro regulaci průtoku nebo rychlosti odběru v průběhu lití tak, že se v kokile během celého procesu lití udržuje v podstatě konstantní hladina kovu.

Tyto detektory však mohou být umístěny pouze v horní části kokily. Navíc obvykle mají pouze malou detekční vzdálenost a jsou umístěny tak, aby mohly měřit kolísání hladiny v sousedství předepsané hladiny v průběhu odlévání. Proto nedetekují kov v kokile, pokud se přibližuje předepsané hladině. Tak není možno během téměř celé doby plnění kokily kontrolovat hladinu kovu. Mimoto, když už může detektor konečně detekovat přítomnost kovu a tak uvést do chodu zahájení odběru, trvá určitou dobu, než režim odběru nastane, a hrozí, že hladina kovu značně překročí předepsanou úroveň. Tomu lze částečně zabránit současným ovládáním uzavírání zátkové tyče, aby se snížil přítok. Dobu reakce zátkové tyče, jejíž poloha je zajišťována zdvihákem, však nelze dostatečně zkrátit, aby se zcela předešlo výše uvedenému problému. Navíc setrvačnost výtoku kovu a setrvačnost ovládacích prvků zátkové tyče způsobuje kolísání hladiny, které může trvat po určitou dobu, než se stabilizuje regulace, a tedy hladina, a než se odlévání stane pravidelným.

Dalším problémem, který vyvstává, je možnost stanovení okamžiku účinného zahájení odlévání, tj. okamžiku, kdy se kov, obsažený v rozváděči, začne odlévat, když se spustí otevírání zátkové tyče. Tento problém je rovněž svázán s problémem možnosti kontrolovat stoupání hladiny v kokile, která není detekovatelná během velké části plnění, jak bylo uvedeno výše. Jedinou možností, jak kontrolovat toto stoupání hladiny, je tedy působit na průtok kovu, vytékajícího z rozváděče, který závisí na přesné poloze zátkové tyče. Stanovení polohy zátkové tyče se však obvykle provádí pomocí měřícího zařízení, umístěného na ovládacích prvcích zátkové tyče a nikoli na zátkové tyči samotné. Z toho vyplývá, že údaj těchto měřících prvků nereprezentuje přesně polohu samotné zátkové tyče, zejména v důsledku nevyhnutelných vůlí prostředků mechanického spojení zátkové tyče s jejími ovládacími prvky. Z toho vyplývá, že nejenže existuje časová prodleva mezi pokynem k otevření zátkové tyče a skutečným začátkem otevírání, a tedy začátkem vytékání kovu, ale v důsledku toho také údaj o poloze zátkové tyče není přesným odrazem její účinné polohy, která určuje průtok kovu. Pouze

9999 •9 9999 • 9 99

99 9 9 * 9 ·

99 9 9999

9 · 9 999 99 9 • 999 9 9 99 9

99 99 99 99 znalost přesného okamžiku začátku odlévání však umožňuje přesně stanovit hladinu v kokile během plnění.

Tento problém je zvlášť obtížný v případě kontinuálního odlévání mezi válce, protože určení přesného okamžiku zahájení odběru je v této metodě prvořadé. Je tedy nezbytné správně znát přesný okamžik zahájení výtoku a průtok při plnění, o to více, že při této metodě je doba plnění mezi začátkem výtoku a začátkem odběru velmi krátká.

Podstata vynálezu

Účelem vynálezu je vyřešit různé výše uvedené problémy a zejména umožnit přesné stanovení okamžiku zahájení účinného odlévání a průtoku při odlévání během fáze plnění kokily.

Za tímto účelem je vynález zaměřen na způsob zahájení operace kontinuálního odlévání kovu v zařízení na odlévání zahrnujícím rozváděč, který obsahuje vypouštěcí otvor uzavíratelný zátkovou tyčí, která se opírá o sedlo zátkové tyče, prostředky mechanického spojení mezi zátkovou tyčí a ovládacím zdvihákem pohybu zátkové tyče a kokilu, do níž natéká kov vytékající uvedeným vypouštěcím otvorem.

Podstata způsobu podle vynálezu spočívá v tom, že před zahájením odlévání

a) je zátková tyč usazena na sedle pouhým účinkem své vlastní váhy, přičemž ovládací zdvihák je nečinný a je v počáteční poloze definované polohou zátkové tyče,

b) stanoví se uvedená počáteční poloha ovládacího zdviháku,

c) ovládací zdvihák se uvede do chodu ve smyslu uzavírání pro přitlačení zátkové tyče na sedlo,

d) rozváděč se naplní kapalným kovem,

e) ovládací zdvihák se uvede do chodu pro jeho uvedení do kontrolované superuzavírací polohy, definované předem určenou vzdáleností polohy ovládacího zdviháku vzhledem k počáteční poloze

···· • 9 *··· • 9 ·· • · 9 9 9 · 9 9 · 9

9 9 9 9 · · · 9 • 9 9 9 · 999 99 9

99 9999 9999

999« 99 99 99 «9 99 a pro zahájení odlévání

f) se na ovládací zdvihák působí ve smyslu otevírání podle předem stanoveného režimu pohybu ovládacího zdviháku v závislosti na čase, přičemž okamžik začátku odlévání se stanoví na základě tohoto režimu výpočtem doby nutné pro přechod ovládacího zdviháku z kontrolované superuzavírací polohy do počáteční polohy,

g) a pokračuje se v působení na ovládací zdvihák ve smyslu otevírání pro umožnění výtoku kovu do kokily.

Jak je v dalším blíže vysvětleno, umožňuje postup podle vynálezu přesně stanovit okamžik, kdy bude moci roztavený kov začít vytékat mezi zátkovou tyčí a jejím sedlem.

Tento okamžik tedy nastává právě tehdy, když zátková tyč opouští své sedlo.

Teoreticky by stačilo zátkovou tyč udržovat přesně v této poloze a začít ji vzdalovat vzhůru směrem od sedla, přičemž přesný okamžik začátku vzdalování by definoval okamžik začátku odlévání.

To je však prakticky nemožné. Nehledě na nevyhnutelné vůle, existující v mechanických prostředcích spojení mezi zátkovou tyčí a ovládacím zdvihákem, a na tlak, vyvozovaný na zátkovou tyč kapalným kovem obsaženým v rozváděči, je totiž jasné, že i když je ovládací zdvihák udržován v pevné poloze, v uvedené počáteční poloze, kde je zátková tyč pouze usazena na sedle, se poloha zátkové tyče bude měnit během plnění rozváděče roztaveným kovem, zejména v důsledku vymezení mechanických vůlí nebo dilatačních jevů.

Důsledkem toho by bylo, že by došlo k přerušení těsnosti zátkové tyče na sedle a výtok roztaveného kovu by mohl probíhat nepředvídatelným způsobem dokonce ještě před naplněním rozváděče.

Aby se tomu zamezilo, za dosavadního stavu techniky obvykle uvádí obsluha ovládací zdvihák zátkové tyče do chodu před začátkem plnění rozváděče, takže se zátková tyč silně přitlačí na sedlo. Proto je pro obsluhu prakticky nemožné poznat přesně, kdy bude zátková tyč zpět v mezní poloze těsnosti na

• · · · • · • · · · I • · · · <

«··· ·· ·· sedle, když pohybuje ovládacím zdvihákem v opačném směru, protože neexistuje přesný vztah mezi polohou ovládacího zdviháku a polohou zátkové tyče.

Principem vynálezu je ve skutečnosti umělé ustavení tohoto vztahu na základě myšlenky, že jestliže nejde o přesný vztah mezi příslušnými polohami zátkové tyče a ovládacího zdviháku, když se tento pohybuje střídavě v obou směrech, tento vzájemný vztah se nicméně ustaví, uvažuje-li se pouze pohyb v jednom směru, totiž ve směru otevírání.

Za tím účelem se podle vynálezu tedy definuje poloha ovládacího zdviháku, přesně měřitelná a tedy reprodukovatelná, označovaná jako kontrolovaná superuzavírací poloha, jakož i režim pohybu ovládacího zdviháku ve směru otevírání, tj. odpovídajícího pohybu zátkové tyče směrem vzhůru.

Kontrolovaná superuzavírací poloha je definována předem stanovenou vzdáleností, uvažovanou od polohy ovládacího zdviháku, jakmile právě vyvolá odlepení zátkové tyče od sedla, tj. počáteční polohou.

Je nutno zdůraznit, že tato počáteční poloha ovládacího zdviháku není definována obsluhou ani jakýmkoli působením na uvedený zdvihák, ale že vyplývá pouze ze sil tíže, působících na zařízení a zejména na zátkovou tyč. Počáteční polohu ovládacího zdviháku tedy definuje pouze kontakt zátkové tyče s jejím sedlem v důsledku její váhy. Je tedy nutno zdůraznit, že během určování počáteční polohy fixuje zátková tyč polohu ovládacího zdviháku, zatímco během odlévání zcela zjevně ovládací zdvihák fixuje polohu zátkové tyče.

Režim ovládání pohybu zdviháku jako funkce času se definuje experimentálně v závislosti na charakteristikách zařízení pro odlévání a konkrétního postupu, tak, aby byl ustaven přesně definovaný vztah mezi pohybem ovládacího zdviháku a pohybem zátkové tyče, jakmile při pohybu vzhůru zátková tyč ztratí kontakt se sedlem. Naopak před tímto okamžikem neexistuje takto přesně definovaný vztah, ale pouze definice polohy ovládacího zdviháku v závislosti na čase, aniž by skutečná poloha zátkové tyče měla vztah ke skutečné poloze zdviháku.

Tento režim tedy umožní na začátku stupně f) zajistit pohyb zdviháku, aniž by došlo k úměrnému pohybu zátkové tyče, přičemž tento pohyb zdviháku do

• · určité míry odpovídá uvolnění pnutí, vytvářených silou dosedání zátkové tyče na sedlo.

Pak, jakmile jsou potlačena tato pnutí, tzn. od okamžiku, kdy dojde k přerušení kontaktu mezi zátkovou tyčí a sedlem, pohyb zdviháku vede k pohybu zátkové tyče, a tudíž k výtoku kovu obsaženého v rozváděči; průtok roztaveného kovu se tedy reguluje působením na zdvihák a závisí na poloze uvedeného zdviháku.

Výše uvedené skutečnosti jsou určeny k vyložení principu vynálezu, a jsou tedy značně teoretické. V praxi je zřejmé, že skutečný začátek vytékání kovu neodpovídá přesně okamžiku, v němž se přeruší kontakt mezi zátkovou tyčí a sedlem, zejména proto, že geometrie kontaktních povrchů není ideální a do hry vstupují fyzikální vlastnosti roztaveného kovu (tekutost, povrchové napětí, atd.). To je důvodem, proč se režim pohybu zdviháku stanovuje experimentálně, přičemž jedním z cílů vynálezu je v podstatě možnost zajistit reprodukovatelnost podmínek začátku odlévání případ od případu.

Podle konkrétního provedení vynálezu se během stupně c) zátková tyč přitlačuje na sedlo, dokud tlaková síla, vyvozovaná ovládacími prostředky, nedosáhne předem stanovené hodnoty.

V alternativním provedení se zátková tyč přitlačuje na sedlo, dokud nedosáhnou předem stanovené polohy ovládací prostředky.

V každém případě by měl být tlak, jímž se působí na zátkovou tyč před zavedením roztaveného kovu do rozváděče, dostatečný, aby zaručil dokonalou těsnost zátkové tyče na sedle bez nebezpečí, že bude tato těsnost porušena během plnění rozváděče. Tato superuzavírací poloha je naopak umístěna ve smyslu uzavírání na druhé straně než kontrolovaná superuzavírací poloha.

Podle jiného doplňkového provedení během zahájení odlévání a po přechodu ovládacích prostředků do počáteční polohy dochází k automatickému otevření zátkové tyče podle předepsaného otevíracího režimu až do takzvané plnící polohy. Tato plnící poloha se udržuje během plnění kokily. Toto provedení tedy umožňuje zajistit plnění kokily pod kontrolovaným průtokem tak, že ke stoupání kapalného kovu v kokile dochází co nejklidnějším způsobem a že ·· · · · · · · • 9 9 ·· · · · · · • · 99 9 9999 • 999 9 999 99 9

99 9999 9999

9999 99 ·9 ·· ·· ·· regulace hladiny, sama o sobě známá, může vstupovat do hry, aniž vytvářela rázy při přibližování hladiny kovu v kokile nominální hladině. Odstraňuje se tak zejména nebezpečí jakéhokoli přetečení kovu z kokily. Rovněž se tak zajišťuje hladký přechod mezi zahajovací fází, tzn. až do dosažení v podstatě nominální hladiny v kokile, a začátkem odběru.

Podle dalšího výhodného provedení se předtím, než hladina kovu v kokile dosáhne předem stanovené nominální hladiny pro odlévání, uvede do chodu regulace hladiny, která zajišťuje regulaci hladiny, jakmile hladina kovu dostoupí do blízkosti nominální hladiny. Regulace hladiny, známá v zařízeních pro kontinuální odlévání, se tak uvádí do chodu již předtím, než hladina kovu může být detekována snímačem, obvykle používaným v regulačních systémech. Regulace je nicméně prováděna tak, aby se zamezilo případné tendenci vyvolat dodatečné otevření zátkové tyče (k němuž by normálně došlo, protože hladina kovu je pak značně pod normální hladinou). Naopak, protože jsou regulační obvody v činnosti již předtím, než snímač detekuje kov, odlévaný v kokile, zasahuje regulace bez zpoždění již poté, co je detekována hladina kovu. Z toho vyplývá, že reakce, vyvolaná touto regulací při přiblížení odlévaného kovu k nominální hladině, je méně silná a nevyvolává prudký pohyb zátkové tyče nebo prudkou změnu rychlosti odběru.

Další charakteristiky a výhody ozřejmuje další popis v souvislosti s připojenými výkresy.

Přehled obrázků na výkresech

Obr. 1 znázorňuje schematický pohled na zařízení pro kontinuální odlévání oceli v kokile.

Obr. 2 představuje graf, znázorňující naměřenou polohu ovládacího zdviháku zátkové tyče jako funkci času.

• · * · · ··»· • · · · · ······ • ·· ··♦· ···· ······ ·· ·· ·· ··

Příklady provedení vynálezu

Zařízení pro kontinuální odlévání, znázorněné na obr. 1 během odlévání, zahrnuje rozváděč 1, obsahující roztavenou ocel 2, vybavený vypouštěcím otvorem 3 opatřeným výlevkou 4. Vypouštěcí otvor 3 může být uzavřen zátkovou tyčí 5, dosedající na sedlo 6. Pohyby zátkové tyče jsou prováděny ovládacím zdvihákem 7, spojeným se zátkovou tyčí 5 prostředky mechanického spojení, jako je kloubová páka 8, otočná v ložisku 9.

Zařízení dále o sobě známým způsobem obsahuje kokilu 20, jejíž stěny jsou intenzivně chlazeny pro ochlazení a ztuhnutí roztaveného kovu, přitékajícího do kokily výlevkou 4. V normálním režimu odlévání se alespoň částečně ztuhlý kov ve formě například bramy 21 odebírá z kokily směrem dolů pomocí odebíracích válců 22, udržovaných v rotaci neznázorněnými motory.

Ovládací zdvihák 7 je vybaven snímačem 10 polohy, který umožňuje permanentně měřit přesnou polohu táhla zdviháku. Zařízení dále obsahuje regulační systém 11, schematicky znázorněný na výkrese, na nějž je rovněž napojen detektor 12 hladiny, umožňující detekovat a měřit hladinu 23 kovu v kokile.

Regulační systém H je rovněž spojen s elektromagnetickým šoupátkem 13, nebo ekvivalentním řídícím prostředkem, pro vládání pohybu zdviháku 7, jakož i s motory odebíracích válců 22 pro regulaci jejich rychlosti.

Všechny tyto prostředku jsou v existujících zařízeních pro odlévání běžně známy.

Je však nutno uvést, že ovládacím zdvihákem se zjevně rozumí nejen obvyklý zdvihák obsahující posuvně pohyblivé táhlo v tělese zdviháku, jako je zdvihák 7 znázorněný na obr. 1, ale jakýkoli člen schopný zajišťovat stejnou funkci posunu zátkové tyče.

Graf na obr. 2 ukazuje ve formě příkladu způsobu podle vynálezu změny polohy d zdviháku 7 jako funkci času t od okamžiku ležícího před procesem zahájení až do dosažení normálního režimu odlévání.

• · · »

Čára 31 odpovídá počáteční poloze „O“ ovládacího zdviháku, tzn. naměřené poloze táhla zdviháku, když zátková tyč 5 spočívá vlivem své vlastní váhy na sedle 6. Na zdvihák tedy nepůsobí elektromagnetické šoupátko 13 žádným tlakem a poloha táhla je tedy určována pouze polohou zátkové tyče 5. Ve znázorněném příkladu je zřejmé, že váhy zátkové tyče a táhla zdviháku vyvozují na páku 8 síly směřující dolů, a v důsledku toho jsou nevyhnutelné vůle na úrovni všech kloubových spojení umístěny směrem nahoru pro kloubová spojení 51 a 61 zátkové tyče a táhla zdviháku vůči páce, jakož i pro kloubové spojení čepu 9 páky vůči zařízení.

Vyjde-li se z této polohy, je zdvihák pak ovládán tak, aby se jeho táhlo přemístilo o hodnotu d1, způsobilou kompenzovat různé výše uvedené vůle a silně přitlačovat zátkovou tyč na sedlo. Tato poloha je zachována během celé doby plnění rozváděče kovem, jak je znázorněno čarou 32. Místo definování polohy zdviháku dí v tomto stadiu je možno rovněž definovat sílu nebo plnící tlak zdviháku, jak již ubylo uvedeno.

Jakmile je rozváděč naplněn, je zdvihák ovládán tak, aby se jeho táhlo přemístilo až do takzvané kontrolované superuzavírací polohy (čára 33 na obr. 2). Tato poloha je definována vzdáleností d2 vůči počáteční poloze. Tato vzdálenost může například činit předem stanovené procento, například 3 %, celkové dráhy zdviháku. Tato vzdálenost se v praxi stanovuje experimentálně tak, aby nebyla příliš velká, ale přitom dostatečná, aby zátková tyč zůstala dobře přitlačena na sedlo a aby se na úrovni žádného kloubového spojení neobjevila vůle.

Tato vzdálenost se pak považuje za výchozí bod pro ovládání zdviháku podle již uvedeného režimu otevírání.

Tento režim je na obr. 2 znázorněn čarou 34. Tak jak je znázorněn, je tento režim, fixující pohyb táhla zdviháku v závislosti na čase, lineární. To není vždy povinné a křivka reprezentující tento režim se může mírně odlišovat od přímky v závislosti na příslušné kinematice spojovacích prostředků mezi zdvihákem a zátkovou tyčí a rovněž na podmínkách plnícího průtoku do kokily, jak je vysvětleno dále.

Je-li tedy znám režim pohybu zdviháku, vzdálenost d2 a okamžik to, v němž je podle tohoto režimu ovládán pohyb zdviháku, stanoví se přesný okamžik ti

• 4 4 · • 4 4 4 9 · · · » » • 4 444 4444 • 4 · 4 · 444 44 4

4444 44 «4 ·· ·· ·« zahájení výpočtem jako okamžik t₀ + At, kde At je doba nezbytná k přemístění zdviháku o vzdálenost d2. V tomto okamžiku pohyb zdviháku uvolní tlak vyvozovaný zátkovou tyčí na sedlo během fáze kontrolovaného uzavírání a tak vymezí všechny vůle kloubových spojení v opačném smyslu, než by tomu bylo během stlačení zdviháku před naplněním rozváděče. Sestava zdviháku, páky a zátkové tyče se tedy nachází v postatě ve stejné situaci jako během počáteční fáze, protože vyvozované síly jsou prakticky stejné jako síly vyvozované během počáteční fáze, přičemž jediným rozdílem je, že zdvihák táhne zátkovou tyč směrem vzhůru, zatímco během počáteční fáze zátková tyč zadržuje zdvihák.

Od času ti se pak postupně otevírá výtokový otvor a postup otevírání se kontroluje přemísťováním zdviháku, které probíhá pod kontrolou stanoveného režimu, až do bodu definovaného vzdáleností d₃, přičemž tato vzdálenost d₃ se stanovuje tak, aby odpovídala danému otevření zátkové tyče. Může být odlišná od maximálního otevření, předpokládaného pro normální režim odlévání, který nastoupí až po zahájení odebírání. Od okamžiku ti tedy začíná kov obsažený v rozváděči vytkat do kokily s průtokem určovaným otevřením zátkové tyče, tzn. progresivně rostoucím, dokud zdvihák nedosáhne polohy d₃, a pak se stabilizuje na hodnotě určené v průběhu plnění kokily (čára 35).

Během doby plnění kokily, pokud ještě nezačalo odebírání, může být tedy průtok kovu odlišný od nominálního průtoku, s nímž kov vytéká z rozváděče do kokily po spuštění odebíracích válců. Až tehdy, kdy hladina kovu v kokile dosáhne blízkosti detektoru 12 hladiny, začne regulace hladiny, o sobě známého typu, ovládat zdvihák 7, jakož i popřípadě rychlost odebíracích válců 22, aby přizpůsobila průtok rychlosti odebírání, tak, aby byla hladina kovu v kokile zachovávána v podstatě konstantní, jak je známo.

Vynález není omezen na způsob zahájení, který byl právě popsán formou příkladu. Způsob v podle vynálezu je zejména výhodně použitelný v zařízeních pro kontinuální odlévání mezi válce.

Místo použití snímače 10 přímo umístěného na zdviháku a měřícího polohu jeho táhla je možno také provádět měření polohy jakýmkoli jiným měřícím prostředkem schopným přesně stanovit polohu ovládacích prostředků zátkové tyče.

Claims (5)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob zahájení operace kontinuálního odlévání kovu v zařízení na odlévání zahrnujícím rozváděč (1), který obsahuje vypouštěcí otvor (3) uzavíratelný zátkovou tyčí (5), která se opírá o sedlo (6) zátkové tyče, prostředky (8) mechanického spojení mezi zátkovou tyčí (5) a ovládacím zdvihákem (7) pohybu zátkové tyče a kokilu (20), do níž natéká kov (2) vytékající uvedeným vypouštěcím otvorem, vyznačující se tím, že před zahájením odlévání

   a) je zátková tyč (5) usazena na sedle (6) pouhým účinkem své vlastní váhy, přičemž ovládací zdvihák (7) je nečinný a je v počáteční poloze (31) definované polohou zátkové tyče,

   b) stanoví se uvedená počáteční poloha ovládacího zdviháku,

   c) ovládací zdvihák se uvede do chodu ve smyslu uzavírání pro přitlačení zátkové tyče na sedlo,

   d) rozváděč se naplní kapalným kovem,

   e) ovládací zdvihák se uvede do chodu pro jeho uvedení do kontrolované superuzavírací polohy (33), definované předem určenou vzdáleností (d2) polohy ovládacího zdviháku vzhledem k počáteční poloze a pro zahájení odlévání

   f) se na ovládací zdvihák působí ve smyslu otevírání podle předem stanoveného režimu (34) pohybu ovládacího zdviháku v závislosti na čase, přičemž okamžik (t1) začátku odlévání se stanoví na základě tohoto režimu výpočtem doby nutné pro přechod ovládacího zdviháku zkontrolované superuzavírací polohy (33) do počáteční polohy,

   g) a pokračuje se v působení na ovládací zdvihák ve smyslu otevírání pro umožnění výtoku kovu do kokily.

   ··· ♦

   2000 ~~W ’ ·* ··♦· ·· ·· f • · · ·· · ···· • · · · · · · · ' • · · · · ······ • ·· · · · · ···· ··*· ·· ·· ·· «· ··
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že během stupně c) se zátková tyč přitlačuje na sedlo, dokud tlaková síla, vyvozovaná ovládacím zdvihákem, nedosáhne předem stanovené hodnoty.
3. 3. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že během stupně c) se zátková tyč přitlačuje na sedlo, dokud zdvihák nedosáhne předem stanovené polohy (32).
4. 4. Způsob podle kteréhokoli z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že během zahájení odlévání a po uvedení ovládacího zdviháku do počáteční polohy se v otevírání zátkové tyče pokračuje až do plnící polohy (35), umístěné pod polohou plného otevření, a tato plnící poloha se udržuje během plnění kokily.
5. 5. Způsob podle nároku 4, vyznačující se tím, že předtím, než hladina (23) kovu v kokile dosáhne předem stanovené nominální hladiny odlévání, uvede se do chodu regulace hladiny, která zajišťuje regulaci hladiny od doby, kdy hladina kovu dosáhne blízkosti nominální hladiny.