CZ20001A3 - Hnojící prostředky s řízeným uvolňováním živin a způsoby jejich přípravy - Google Patents

Description

HNOJÍCÍ PROSTŘEDKY S ŘÍZENÝM UVOLŇOVÁNÍM ŽIVIN A ZPŮSOBY JEJICH PŘÍPRAVY

Oblast techniky

Předložený vynález se týká umělých hnojiv s Uzeným uvolňováním zvláště takových, která projevuji uvolňováni živin, jež můžou mft po hnojeni zpožděný účinek. Vynález se také týká způsobů přípravy těchto umělých hnojiv.

Dosavadní stav techniky

Potažená (nebo zapouzdřená) hnojivá jsou známa jako velmi účinné zdroje k zajištěni řízeného uvolňováni živin pro výživu rostlin. Živiny jsou uvolňovány v regulovaném poměru skrz povlak hnojivá, což vede k podpůrné výživě rostlin. Výsledkem je, že jedna patertová přihláška těchto tzv. regulovaných uvolněných hnojiv (CRFs), může rostlině zajistit nezbytné živiny, pro které by podle všeho bylo zapotřebí množství patentových přihlášek týkajících se rozpustných hnojiv. Jedním typem potaženého hnojivá v širokém použití je potažené hnojivo s obsahem siry, jak je popsáno v patentových přihláškách US 4,042,366, US 4,636,242 a WO 94/29239. Uvolňováni živin z potažených hnojiv obsahujících siru probíhá difúzi skrz nedokonalá místa v povlaku obsahujícím siru a při jeho rozpadu. Hlavni výhodou potažených hnojiv obsahujících síru je jejich relativně nízká cena.

Druhý typ CRFs využívá použité rozpustné polymemí povlaky. Použitými poiymernlmi materiály jsou buď termoskové nebo reaktoplastové pryskyřice. Příklady použitých rozpustných, termosetovou pryskyřici potažených a běžně užívaných hnojiv jsou uvedeny v patentových přihláškách US 3,223,528, GB 2,202,523 a EP 0,184,869, zatímco příklady založené na reaktoplastech lze najit v přihlášce US 4,019,890. Dalším typem potažených hnojiv, která projevuji dobré regulační uvolňující vlastnosti, jsou granulovaná hnojivá s latexovým povlakem popsaná v přihláškách US 4,549,897 a US 5,186,732. Pokud jde o konzistenci uvolněných podflů, jak rozpouštědlo tak latex použitých polymemích potažených hnojiv poskytují důležitě výhody oproti prostředkům s povlakem obsahujícím siru. Většina živin je vypouštěna difúzí póry v polymerním povlaku spíše než jeho nedokonalými místy.

• · · · « « · ··· · · · · • · * » · · ······

Přítomnost polymerního povlaku na CRFs počítá se spíše stejnoměrným a konzistentním uvolňováním živin za předpokladu, že bariérové vlastnosti polymeru jsou dostatečné. Avšak obecně toto CRFs prokazují během prvnf fáze po použití vysoké uvolněni poměru živin, po kterém následuje menši uvolněni živin v další fázi. Nakonec se hnojící granule vyprázdni, což má za následek další zmenšeni v uvolněném poměru. Obecně můžou být nahromaděné křivky uvolněných živin vyjádřeny matematicky pomocí rovných kvadratických (konvexních) křivek.

Pokud jde o CRFs, která se vyznačuji zpožděným začátkem uvolňováni živin po aplikaci, je znám jeden typ. Mnohovrstevnaté CRFs s potyolefinovým povlakem (POC), viz. např. přihlášku JP 09,241,090, bylo nárokováno s tím, že prokazuje zpožděné uvolňováni determinované začleněním chemikálii do povlaku. Hlavni nevýhodou tohoto typu zpožděného uvolňováni POC CRFs je potřeba minimálně dvou povlaků, tj. jednoho, aby prováděl specifický typ uvolněni a druhého k zajištění zpožděni. Navíc při zpožděném začátku je třeba specifických chemikálii v povlaku.

Podstata vynálezu

Prvotním předmětem předloženého vynálezu je poskytnuti prostředků s řízeným uvolňováním, které uvolňuji živiny pouze po určité době po aplikaci.

Tyto prostředky budou popsány jako prostředky se zpožděným začátkem / přechodné prostředky.

Dalším předmětem tohoto vynálezu je poskytnout způsoby pro získáni těchto prostředků.

Specifičtějším předmětem tohoto vynálezu je poskytnout potažené granulované prostředky, jež samotné nebo jako komponent v hnojícím prostředku prokazuji uvolňováni, které je schopno dodat živiny rostlinám, je-H to zapotřebí, a jež nenf nepříznivě ovlivňováno půdními podmínkami kromě teploty.

Předchozfch a jiných předmětů vynálezu se dosáhlo prováděním řízeného uvolňováni hnojícího prostředku prokazujícího zpožděný začátek uvolňováni živin, jenž obsahuje

i) granulovanou hmotu jádra obsahujíc! minimálně jeden hnojíc! prostředek rozpustný ve vodě, a ii) v podstatě ve vodě nerozpustný povlak nanesený na hmotu jádra, v němž je hnojící prostředek strukturován tak, aby zajistil kumulativní uvolňováni hnojícího • · • · » · • · ···· · · · · • * · · · » · • v · · · · · • · · · · * · · • · · · · · · * • · · · «· · · prostředku menší než 10 % hmotnostních procent z celkové hmotností hnijícího prostředku v granulovaném jádru během 30 dnů po prvním vystavení hnojícího prostředku vlhkosti, a kde se povlak skládá z jednovrstevné, stejnoměrné, v podstatě souvislé tenké polymerové vrstvy, která je přítomna minimálně na 90 % granulované hmoty jádra.

Prostředky předloženého vynálezu se vyznačuji tím, že mají pouze jednu vrstvu potahového materiálu, bez specifických přídavných látek. Charakteristickým rysem hnojících prostředků je zpožděný začátek uvolňování s velmi malým uvolňováním menším než 10 % hmotnostních procent probíhajícím po dobu 30 dnů po vystavení hnojícího prostředku vlhkosti. Přednostně je potah přítomen alespoň na 95 % všech granuli, čímž je kumulativní uvolňováni hnojícího prostředku (-ů) během 30 dní po vystavení vlhkosti menší než 5 % hmotnostních procent

Tento typ hnojících prostředků se zpožděným začátkem bude vhodný jako hnojivo pro specifické rostliny nebo jako stavební kámen u hnojiv pro získáni prostředků projevujících specifické uvolňovací rysy. Navíc může být ve shodě s předloženým vynálezem dosaženo účinnějšího využití hnojícíchh prostředků například použitím CRFs pomoci techniky „kolíkováni“.

Prostředky předloženého vynálezu jsou připraveny postupem, jenž zahrnuje:

i) přípravu granulované hmoty jádra, která obsahuje alespoň jeden ve vodě rozpustný hnojící prostředek, a ii) potaženi hmoty jádra v podstatě nerozpustným povlakem ve vodě, v němž je hnojící prostředek formován tak, aby se uvolňovalo méně než 10 % hmotnostních procent hnojícího prostředku z celkové hmotnosti hnojícího prostředku v granulovaném jádře během 30 dnů po vystavení hnojícího prostředku vlhkosti, a v němž hmota jádra je potažena jednovrstevným povlakovým materiálem, jenž tvoří stejnoměrnou souvislou tenkou polymerni vrstvu na hmotě jádra s tím, že minimálně 90 % veškeré granulované hmoty jádra je potaženo touto vrstvou.

Přednostně je vrstvou potaženo minimálně 95 % všech granuli, čímž je kumulativní uvolňování hnojícího prostředku (-ů) během 30 dni po vystavení vlhkosti menší než 5 % hmotnostních procent

Přehled obrázků na výkresech

Obr. 1a ukazuje porovnání uvolňováni běžně potaženého prostředku 17-10-13 + ·· «·*· ··* · · · · · · » · ♦ · • · · » · · · · · · · « • · · · · · · · · · · ·

A · 9 · · · · · « · « · stopové prvky a prostředku 17-10-13+stopové prvky potaženého podle přikladu 1. Obr. 1b ukazuje stejné porovnáni jako obr. 1a, počáteční uvolňováni je zobrazeno detailněji.

Obr. 2 ukazuje porovnáni počátečního uvolňováni běžně potaženého prostředku 17-10-13+stopové prvky a prostředku 17-10-13+stopové prvky potaženého podle přikladu 2.

Obr. 3 ukazuje porovnánf počátečního uvolňováni běžně potaženého prostředku 17-10-13+stopové prvky a prostředku 16-10-20 potaženého podle přikladu 3.

Podrobný popis upřednostňovaných složení.

Granulovaná hmota jádra může obsahovat jakýkoliv typ ve vodě rozpustného hnojícího prostředku (-ů). Lze použit známá chemická hnojivá včetně dusičnanu draselného, dusičnanu siry, močoviny, síran amonný nebo hnojivá získaná smícháním těchto hnojiv. V upřednostňovaném složeni hnojivá obsahuji mikrožMny. Použitá potahová hmota může být tvořena jakýmkoliv druhem materiálu, termoplastického nebo reaktoplastového, který je schopen vytvořit stejnoměrnou souvislou polymemí vrstvu.

V předloženém vynálezu můžě termoplastický potahový materiál obsahovat:

- vinyiové pryskyřice jako poly(vinylacetát), polyvinylalkohol), poly(vinytchlorid), poiyvinylidenechlorid), polyvinylpyrrolidon), poly(vinyiacetal), poiyvinylmethylacetamid),

- polyolefiny jako polyethylen, polypropylen, polyisobutylen,

- polymery stavěné na styrenu,

- akrylové polymery,

- polyestery jako poiyalkylentereftalat), polykaprolakton),

- poly(oxyalkylen)y, např. polyethylenoxid), poly(propylenoxid), a

- deriváty celulózy, např. acetat celulózy,

- polyamidy,

- polyaminy,

- polyuhličitany,

- potyimidy,

- polysulfony,

- polysuffidy,

- polysacharidy.

• · ··· ·

V předloženém vynálezu můžou reaktoplastové potahové materiály obsahovat

- polyestery jako alkyd, modifikovaný alkyd,

- epoxidové pryskyřice,

- urethanové pryskyřice,

- aminoplasty.

Volitelně povlak může obsahovat nespecifická přídavná činidla (inertní výplně) jako např. mastek. Hmota povlaku může být nanesena roztokem nebo disperzi. Nanášlme-li jl roztokem, je lepši použit rozpouštědla, v němž se pryskyřice rozpustí za každé teploty, tak je možné použit pryskyřičné roztoky, jež mají relativně vysoký obsah pevných látek (vice než 40 % hmotnostních procent).

Povlak může být nanášen na hnojivo různými metodami. Avšak při nejvhodnějšfm složeni tohoto vynálezu je proces potahováni prováděn bud v potahovaclm válci nebo ve fluidním loži, jakým je Wursterova kolona. Tloušťka povlaku nanášeného na granule hnojivá je od 5 gm do 110 gm, lépe od 25 gm do 90 gm. Příznačně tyto hodnoty odpovídají množství potahové hmoty nanesené od 1 pph do 20 pph na hmotnost, respektive od 4 pph do 15 pph na hmotnost.

Použitím specifického způsobu potahováni anebo užitím specifické hmoty jádra lze získat podle vynálezu alespoň 90 % požadováné potahové vrstvy.

V upřednostňovaném předloženém postupu má granulovaná hmota jádra pravidelný tvar, přednostně v podstatě zaoblený nebo kulatý, jenž umožňuje vytvořeni stejnoměrné, v podstatě souvislé polymemí vrstvy povlaku. Přednostně minimálně 95 % z granuli jádra má kulatý tvar. Kulatý tvar granulované hmoty jádra lze získat zpracováním počáteční granulované hmoty ve spirálnim oddělovači.

Zde použitý test za účelem určeni zaoblenosti nebo kulatostí granulované hmoty jádra je založen na klasifikátoru tvaru částice objeveném Carpenterem a Dettzem (Research Paper 2238, 3. of Res.of the NBS 41 (37), September 1951), který byl upraven pro oddělování kulatých a nekulatých granuli následujícím způsobem:

Zařízeni skládjlcí se z otočné desky o průměru 20 “ bylo nakloněno do úhlu 9⁰ k horizontále. Otočná deska byla roztočena na 4 rpm. Granule byly přiváděny z malého připevněného zásobníku rychlosti 11,5 g za minutu až ke kraji rotující otočné desky přibližně 1 “ od středu k přepážce ve směru hodinových ručiček. Tato malá přívodová rychlost umožnila jednotlivým granulím koulet se na otočnou desku s minimem rušivých vlivů mezi sebou. Kulaté granule se koulely přímo a padaly z dolní části otočné desky do sběrné pánve. Nedostatečně • · · · · · zaoblené granule se koulely krátce a nepravidelně a měly tendenci se na otočné desce zastavovat a byly vynášeny nahoru a proudem vzduchu odnášeny z otočné desky do jiné sběrné pánve v paralelním směru k povrchu otočné desky. Pro tento test byty granule přiváděny ze zásobníku do skleněné nálevky se 7mm otevřeným a krátkým lomeným stonkem o úhlu přibližně 100 °. Špička nálevky nebyla vfce než 1/4 “ od kraje otočné desky a co nejblíže k otočné desce, aniž by seji dotýkala. Bylo použito 100 g vzorku a otočná deska byla po každém vyzkoušeni očištěna čistícím prostředkem na sklo, aby se omezilo tření. Nezaoblené granule byly zváženy, a tlm se stanovilo procento granulí kulatých.

Při zpracováni počáteční granulované hmoty ve spirálnim oddělovači lze získat prostředek obsahující minimálně 98 % kulatých částic nebo skládající se zcela ku latých částic.

V dalším upřednostňovaném způsobu předloženého vynálezu je potahová hmota nanášena roztokem nebo disperzí polymeru, poměr nanášení polymemí hmoty se při potahování zvyšuje. Poměr nanášení polymemí hmoty se může zvyšovat různými způsoby.

Při jedné metodě se obsah polymeru v roztoku nebo disperzi při potahováni zvětšuje. Například když se použije roztok alkydové pryskyřice, obsah pryskyřice v roztoku se zvětši z 45 % až 55 % hmotnostních procent na začátku potahováni na 60 % až 70 % hmotnostních procent na konci potahování. V přednostním složení se obsah pryskyřice zvětšuje lineárně.

PH druhé metodě se poměr přidání roztoku nebo disperze zvětšuje během potahování.

Následující příklady ilustrují postup vynálelzu. Všechny částí jsou v hmotnostních procentech, nejsou*li označeny jinak.

9999 • 9 • 9 99 ♦ 9 9 9 ♦ 9 9 ♦ ♦ · * · • 9 9 9

Příklady provedení vynálezu

Přiklad 1

Granulované NPK hnojivo obsahující přibližně 90 % hmotnostních procent kulatých částic bylo před potahováním zpracováno ve spirálním oddělovači. Hnojící prostředek má 17 % hmotnostních procent N, 10 % hmotnostních procent P₂O₂ a 13 % hmotnostních procent K₂O. Navíc byly v granuli přítomny stopové prvky (Fe, Mn, Zn, Cu, B a MgO). Toto hnojivo je dále zkráceno na 17-10-13 + stopové prvky. Po zpracování ve spirálním oddělovači, který je určen k oddělování zaoblených a nezaoblených částic využitím hybnosti vzniklé válením částic, část obsahující zaoblené částice byla použita při zkoušce povlaku. 10 kg tohoto prostředku bylo dáno do potahovaciho bubnu a zahřáto. Když teplota dosáhla 80 °C byl do hnojivá načerpán roztok modifikovaného nenasyceného oleje alkydové pryskyřice na bázi kopolymerů v lakovém benzínu. Při potahováni se procento pevných látek udrželo na stejné úrovni. Celkově se do hnojivá při potahování přidalo 0,81 kg pevných látek, což poskytlo vrstvu povlaku 7,5 pph (částic ze sta na hmotnostní základ). Po potaženi bylo hnojivo ochlazeno na teplotu okolního prostředí. Uvolňování potaženého (17-10-13 + stopové prvky) hnojivá bylo testováno přidáním 20 g tohoto prostředku do uzavřené plastikové lahve se 400 ml vody o teplotě 21 °C. Po určité době byla voda přelila a změřena vodivost roztoku. Naměřená vodivost může být převedena do celkového množství uvolněných živin za použití příslušných kalibračních konstant. Tyto kalibrační konstanty jsou specifické pro určitý typ hnojivá a musejí být stanoveny pokusně. Uvolňováni může být však také změřeno naměřením uvolněného množství živin pomoci běžných chemických analytických metod.

Uvoiňovavcf charakter potaženého prostředku 17-10-13+stopové prvky testovaného pomoci metod zmíněných výše je zobrazen na obr. 1a současně s uvolňovacími údaji potaženého prostředku založeného na substrátu NPK, jenž před potahováním nebyl zpracován ve spirálním oddělovači. Jak ukazuje obr. 1a a specifičtěji obr. 1b, časové zpoždění může kolísat podle vrstvy povlaku. Když byl prostředek 17-1 ΟΙ 3+stopové prvky potažen vyšší vrstvou (10 pph) podle stejného postupu, bylo pozorováno delší časové zpoždění.

♦ · ·· ♦ · · * • · · * • · « · · • · · · • · · ·

Příklad 2

Granulované hnojivo NPK (17-10-13+stopové prvky) bylo potaženo alkydovou pryskyřici v potahovacim bubnu. Do potahovacfho bubnu vylo dáno 10 kg tohoto prostředku a zahřáto. Po dosažení teploty 80 °C byl do hnojivá načerpán roztok modifikovaného nenasyceného oleje alkydové pryskyřice na bázi kopolymeru v lakovém benzinu. Na začátku potahováni byl použit rozředěnější roztok, který tudíž obsahoval méně pevných látek než na konci potahovaciho procesu. Celkově se do hnojivá při potahováni přidalo 0,81 kg pevných látek, což poskytlo vrstvu povlaku

7,5 pph (částic ze sta na hmotnostní základ). Po potaženi bylo hnojivo ochlazeno na teplotu okolního prostředí.

Změřeni uvolňováni žhzln je popsáno v přikladu 1 a je ukázáno na obr.2. Po určitém časovém zpožděni prostředek začiná uvolňovat svůj obsah. Pro srovnáni je uveden prostředek potažený pomoci běžného postupu se stejnou vrstvou povlaku (7,5 pph). Běžný postup potahováni je srovnatelný s postupem uvedeným výše kromě toho, že při potahování je využito běžné koncentrace pevných látek. Koncentrace pevných látek se při potahování neliší. Z obr.2 je zřejmé, že běžný prostředek začiná s uvolňováním okamžitě.

Přiklad 3

Granulované hnojivo NPK (16-10-20) bylo ve fluidním loži potaženo akrylovou disperzi, vhodnou k získáni povlaku s velmi malou mírou propustnosti vodnf páry. 9 kg granulovaného prostředku 16-10-20 bylo umístěno do poloprovozního měřítka fluidního lože kolony Wursterova typu a zahříváno po dobu 14 minut na 70 °C. Na fluidnf granule NPK byla rozprašováním ze spodní části lože nanesena akrylová disperze 3200 g, 1250 g na suchém pevném základě počátečním poměrem 42 g za minutu. Poměr přidáváni se postupně zvyšoval na 63 g za minutu (ve 37. minutě) a dále na 84 g za minutu (v 58. minutě). Vysoušeči proud vzduchu vnikl do lože pil teplotě 70 °C a jeho poměr byl 8 L za minutu. Celková doba potahování trvala 58 minut, po ni následovalo dalších 15 minut sušení ve vzduchu o vstupní teplotě 70 °C a 5 minut ochlazování za využiti okolního vzduchu, výsledkem čehož byl prostředek o vrstvě povlaku 12 pph. Uvolňovací charakter výsledného prostředku (viz obr.3) byl určen, jak je popsáno v přikladu 1.

·· ··*· • · · · · » ♦··· • · * · · · · · · · ·· · · · · ······ • » « e ···· · · · · ·· ·♦ «· ♦· ·· ··

Ačkoliv byl vynález popsán ve svých přednostních formách s určitým stupněm preciznosti, je pochopitelné, že předložený objev byl proveden pouze jeto přiklad. Četné změny v detailech prostředků a v metodě jejich přípravy budou patrné bez odbočeni od ducha a číře vynálezu, jak je definováno v připojených nárocích.

Claims (13)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Hnojfcf prostředek s Mženým uvolňováním vyznačující se tím, že obsahuje:

   a) granulovanou hmotu jádra, která obsahuje alespoň jeden ve vodě rozpustný hnojící prostředek, zmíněná granulovaná hmota jádra obsahuje granule, jež máji v podstatě hladký vnější povrch s tím, že alespoň 95 % všech granuli je v podstatě kulatých, a

   b) ve vodě v podstatě nerozpustný povlak nanesený na granulovanou hmotu jádra,

   c) hnojíc! prostředek, kteiý je strukturován tak, aby poskytoval kumulativní uvolňováni hnojícího prostředku menši než 10 % hmotnostních procent z celkově hmotnosti hnojícího prostředku v granulované hmotě jádra během 30 dnů po vystaveni hnojícího prostředku vlhkosti; a

   d) povlak skládající se z jedné stejnoměrné, v podstatě souvislé tenké polymerové vrstvy, která je pMtomna minimálně na 90 % granulované hmoty jádra.
2. 2. Hnojící prostředek s Mženým uvolňováním podle nároku 1 vyznačujíc! se tím, že hnojící prostředek je strukturován tak, aby poskytl kumulativní uvolňováni hnojícího prostředku menši než 5 % hmotnostních procent po 30 dnech a povlak je pHtomen minimálně na 95 % granulované hmoty jádra.
3. 3. Hnojící prostředek s Mženým uvolňováním podle nároku 1 nebo 2 vyznačujíc! se tim, že tloušťka povlaku je od 5 pm do 110 pm.
4. 4. Způsob pMpravy hnojícího prostředku s Mženým uvolňováním projevujícího zpožděné uvolňováni živin vyznačujíc! se tim, že zahrnuje:

   a) poskytnutou granulovanou hmota jádra, jež obsahuje alespoň jeden ve vodě rozpustný hnojící prostředek, zmíněná hmota jádra obsahuje granule, jež máji v podstatě hladký vnější povrch s tim, že minimálně 90 % granuli je v podstatě kulatých, a

   b) potaženi granulované hmoty jádra jednou vrstvou ve vodě v podstatě nerozpustného povlaku pro vytvořeni stejnoměrné, v podstatě souvislé tenké polymemí vrstvy na granulované hmotě jádra s tim, že minimálně 90 % granuli je potaženo touto vrstvou, kde je hnojfcf prostředek vytvořen tak, aby se uvolňovalo méně než 10 % hmotnostních procent hnojícího prostředku z celkové hmotnosti tj *· ·**· ·· ·»· · hnojícího prostředku v granulované hmotě jádra během 30 dnů po vystaveni hnojícího prostředku vlhkosti (a hmota jádra je potažena jednou vrstvou povlakového materiálu, jenž na nf tvoři stejnoměrnou, v podstatě souvislou tenkou polymernf vrstvu s tím, že minimálně 90 % veškeré granulované hmoty jádra je potaženo touto vrstvou).
5. 5. Způsob podle nároku 7 vyznačujíc! se tim, že hnojící prostředek je vytvořen tak, aby se uvolnilo méně než 5 % hmotnostních procent hnojícího prostředku z celkové hmotnosti hnojícího prostředku v granulované hmotě jádra během 30 dnů po prvním vystaveni hnojícího prostředku vlhkosti a minimálně 95 % granulované hmoty jádra je potaženo vrstvou.
6. 6. Způsob podle nároku 4 a 5 vyznačující se tim, že tloušťka potahové hmoty je od 5gmdo110pm.
7. 7. Způsob podle nároku 6 vyznačujíc! se tim, že v podstatě kulatá granulovaná hmota jádra se získá zpracováním granulované hmoty ve spirálnim oddělovači
8. 8. Způsob podle nároku 7 vyznačujíc! se tim, že minimálně 98 % granuli je v podstatě kulatých.
9. 9. Způsob podle nároku 7 vyznačujíc! se tim, že potahová hmota je nanášena pofymernfm roztokem nebo disperzi a poměr nanášeni polymemího materiálu se během potahováni zvyšuje.
10. 10. Způsob podle nároku 9 vyznačující se tim, že obsah polymeru v roztoku nebo v disperzi se při potahováni zvětšuje.
11. 11. Způsob podle nároku 10 vyznačujte! se tim, že hmota jádra je potažena roztokem alkydové pryskyřice a obsah pryskyřice v roztoku se zvětši z 45 % až 55 % hmotnostních procent na začátku potahováni na 60 % až 70 % hmotnostních procent na konci potahováni.

    ·· ···« ·* e ·* ·

    10 «·»···· *χ « · · » · · · · · ········· ·· * · · · · ·
12. 12. Způsob podle nároku 11 vyznačující se tím, že se obsah pryskyřice zvětšuje lineárně.
13. 13. Způsob podle nároku 9 pro přípravu hnojícího prostředku s řízeným uvolňováním, jenž prokazuje zpožděné uvolňováni živin, vyznačující se tím, že zahrnuje:

    a) poskytnutou granulovanou hmotu jádra obsahující alespoň jeden ve vodě rozpustný hnojící prostředek,

    b) potažení hmoty jádra v podstatě ve vodě nerozpustným potahem nanášeným polymemím roztokem nebo disperzí s tím, že poměr nanášení polymemí hmoty a poměr přidáváni roztoku nebo disperze se pň potahováni zvětšuje, kde je hnojící prostředek vytvořen tak, aby se uvolňovalo méně než 10 % hmotnostních procent hnojícího prostředku z celkové hmotnosti hnojícího prostředku v granulované hmotě jádra během 30 dnů po vystavení hnojícího prostředku vlhkostí, a hmota jádra je potažena jednou vrstvou povlakového materiálu, jenž na ni tvoři stejnoměrnou, v podstatě souvislou tenkou polymemí vrstvu s tím, že minimálně 90 % veškeré granulované hmoty jádra je potaženo touto vrstvou.