CZ20001820A3

CZ20001820A3 - Způsob výroby hladkých sádrových panelů

Info

Publication number: CZ20001820A3
Application number: CZ20001820A
Authority: CZ
Inventors: David Paul Miller; Weixin David Song
Original assignee: United States Gypsum Company
Priority date: 1999-05-17
Filing date: 2000-05-17
Publication date: 2001-08-15
Also published as: EP1053981A3; JP4683693B2; PL340145A1; CA2308552C; PL200680B1; CA2308552A1; AU777630B2; EP1053981A2; KR100750606B1; NZ504254A; JP2001018210A; CN1273883A; KR20010069195A; AU3251400A

Description

Způsob výroby hladkých sádrových panelů

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu výroby hladkých sádrových panelů, zejména vyhlazení panelů ze složených materiálů pro stavební průmysl. Vynález se zejména týká použití postřiků nebo distribuce tekutiny, jako vzduchu nebo vody pro přívod energie k povrchu složeného materiálu, pokud je tento materiál stále ještě ve formě suspenze nebo kaše nebo v polotuhém stavu, kde přiváděná energie rozrušuje vločky nebo hrudky materiálu, které vytváří ve výsledném produktu drsný povrch.

Dosavadní stav techniky

Při výrobě desek nebo panelů způsobem podle US 5320677 (United States Gypsum Company) se popisuje složený výrobek a způsob výroby složeného materiálu, při němž se postupuje tak, že se řídká kaše nebo suspenze částic sádry a celulózových vláken zahřívá pod tlakem a sádra, to znamená síran vápenatý ve stadiu stálého dihydrátu (CaSO₄.2H₂O) se převede na alfa-hemihydrát síranu vápenatého s jehličkovými krystalky. Celulózová vlákna mají na svém povrchu póry nebo dutinky a krystalky alfa-hemihydrátu se vytvářejí v těchto strukturách nebo v blízkosti těchto struktur na celulózových vláknech. Zahřátá kaše se pak zbaví vody za vzniku rohože, s výhodou při použití zařízení, které je obdobné zařízení pro výrobu papíru a ještě před dostatečným zchlazením kaše pro rehydratací hemíhydrátu na sádru se rohož slisuje na desky požadovaného tvaru. Slisovaná rohož se zchladí a hemihydrát se rehydratuje na sádru, čímž vzniká rozměrově stálá, velmi pevná deska, použitelná pro stavební účely. Tato deska se pak podrobí konečné úpravě a dále se suší.

Jednou z mnoha výhod postupu, popsaného v US 5320677 je skutečnost, že povrch výsledného sádrového panelu je možno vyhlazovat nebo mu udělit určitou strukturu v průběhu výroby. Problém vzniká pokud jde o načasování zpracování v průběhu výroby vzhledem k tomu, že k tomuto zpracování musí dojít ještě ve stavu kaše nebo vlhké rohože. Vyhlazení výrobku se provádí ještě ve fázi kaše nebo právě v okamžiku, kdy kaše počíná tuhnout.

V okamžiku, kdy rehydratovatelný hemihydrát síranu vápenatého a celulózová vlákna ve formě kaše opouštějí zásobník a jsou ukládány na dopravníkový pás nebo na drátěnou podložku, má suspenze obvykle teplotu přibližně 79 °C ± 5 %. Jakmile se kaše rozprostře po dopravníkovém pásu do vrstvy, začíná pracovat vakuové čerpadlo pro odstranění volné vody, teplota podstatně klesá a začíná rehydratace materiálu.

Po výstupu materiálu ze zásobníku tedy začíná odstraňování vody působením vakuových čerpadel. Může však dojít k tomu, že se krystalky a vlákna počnou shlukovat a vytvoří shluky nebo hrudky, které jsou na povrchu výsledného výrobku nežádoucí. Je vhodné, aby největší velikost těchto shluků nebo hrudek byla menší než přibližně 6 mm. Při rehydrataci totiž dodávají větší shluky nebo hrudky povrchu výsledného výrobku nežádoucí drsnost. Tato drsnost brání použití výsledného materiálu zejména v případě, kdy jeho povrch je důležitý pro předpokládané použití, například v případě stěn nebo v ·» ··«· ·· ···· ·· ·· · · · · ··· ·· · ····· ·· ··· případě, že desky mají být opatřeny tenkými povlaky, například při laminaci vinylovými polymery. K drsnosti povrchu zejména přispívají podmínky, při nichž dochází ke zpracování vrstvy na dopravníkovém pásu.

Typicky zvyšují drsnost dva faktory, jedním z nich je vysoká hustota kaše a druhým je obsah dlouhých vláken. Vysokou hustotu kaše je možno snížit přidáním vody nebo mícháním vrstvy složeného materiálu. Oba tyto postupy však mají další nežádoucí účinky. Přidání vody prodlužuje odstranění vody v následujícím stupni a může prodlužovat celou výrobu a také zvyšuje požadavky na vakuová čerpadla. Při míchání vrstvy může dojít k porušení tvorby výhodné formy matrice usazováním všech složek při odstraňování vody, zejména v případě, že k míchání dochází v nevhodném stupni tvorby výsledného výrobku nebo v nevhodné hloubce vrstvy. Mimo to v případě, že se užije míchání pro směs materiálů s různými hustotami nebo s různou rychlostí usazování, tak jak to je běžné při výrobě panelů, může dojít k oddělení materiálu s nižší hustotou od materiálu s vyšší hustotou, v důsledku toho pak vzniká nehomogenní produkt. Oddělení materiálů může mít také za následek, že hustší materiál bude strháván vakuovými čerpadly v průběhu odstraňování vody a bude se tak dostávat společně s odstraněnou vodou zpět do zásobníku, z nějž se složený materiál ukládá na dopravníkový pás.

Byla navrhována řada dalších postupů pro modifikaci tvorby vrstvy tak, aby došlo k vyšší hladkosti povrchu. Šlo například pro použití vibrujících tyčí, vibrujících destiček, otáčejících se válců, o postřik vodou a podobně. Při použití postřiku tekutinami bylo možno dosáhnout hladšího povrchu ve srovnání s panely, které byly vyrobeny při použití jiných postupů.

Podstata vynálezu

Vynález se obecně týká způsobu výroby sádrových panelů s hladkým povrchem. Vynález se zvláště týká použití postřiků různými tekutinami k vytvoření hladkého povrchu na sádrových panelech.

Při tvorbě sádrových panelů je možno použít postřik tekutinou, například vzduchem nebo vodou za vhodného tlaku, vhodnému úhlu postřiku a z vhodné vzdálenosti od povrchu k vytvoření hladkého povrchu modifikací vlastností kaše v průběhu tvorby vlhké rohože.

Ve srovnání s postupem, navrhovaným ve svrchu uvedeném US 5320677 se podle vynálezu energie selektivně přivádí do horní vrstvy vytvářejícího se výrobku v blízkosti čáry zvlhčení aplikací tekutiny s dostatečnou energií pro rozrušení shluků na povrchu vrstvy a těsně pod tímto povrchem, energie však nesmí být tak velká, aby došlo k rozrušení struktury vrstvy v hlubších vrstvách než jen těsně pod povrchem. Přivedená energie rozruší shluky a hrudky v průběhu tvorby rohože, aniž by došlo k narušení sedimentace složeného materiálu.

K postřiku dochází v tvořící se vrstvě mezi protilehlými stěnami desky, na níž se panel vytváří. Specifické zařízení, použitý tlak, úhel sklonu, vzdálenost zařízení od povrchu složeného materiálu a další hodnoty se budou měnit v závislosti na použité tekutině.

• · · ·· · · · ·· · · ♦

Například v případě, že použitou tekutinou je voda, stříká se tato voda ve směru, kolmém na povrch kaše. Bylo zjištěno, že je výhodné použít nízkého průtoku nebo nízkého tlaku, například v rozmezí 0,07 až 0,35 MPa, čímž je možno snížit množství přidané vody a tuto vodu později snadněji odstranit než při použití vyššího průtoku a vyššího tlaku.

Jedním ze způsobů postřiku vodou je použití řady trysek. Zdrojem vody může být jakýkoliv zdroj, jímž je možno vodu přivádět pod tlakem, například velký zásobník, z nějž se voda vypouští gravitací, běžné vodní potrubí nebo hydraulické čerpadlo. Trysky jsou upraveny tak, aby došlo k rovnoměrnému postřiku na určité ploše. Při pokusech s různými tlaky a různými průtoky bylo zjištěno, že lepších výsledků je možno dosáhnout s nízkým tlakem a nízkým průtokem. Výsledek zpracování postřikem vodou závisí na přiváděné energii, nikoliv na prostém přidání určitého množství vody.

I když princip přívodu energie je stejný v případě, že použitou tekutinou je plyn, provedení je odlišné. Například v případě, že tekutinou je vzduch, stříká se tento vzduch, většinou ve formě úzkého proudu rovněž po celé ploše mezi protilehlými stěnami desky, na níž dochází ke tvorbě panelu. Vzduch se však stříká proti povrchu kaše v malém úhlu, takže postup je možno snadněji upravit než postřik vodou, i když postřik vodou' je také účinnou možností. Mimo to má použití vzduchu tu výhodu, že se nepřivádí žádné další množství vody, kterou je pak nutno opět odstranit.

·· ···♦ ·· ··*· ·· • · · · · · ·· ·· · ····· ··

Jedním způsobem pro vytvoření úzkých proudů vzduchu jsou trysky typu WINDJET (Spraying Systems lne.). Tyto trysky se obvykle sestavují ve větším počtu do zařízení, které umožňuje přivádět vzduch na větší plochu. Pokusy s použitím různého tlaku a různého průtoku opět prokázaly lepší výsledky při použití nižšího tlaku a nižšího průtoku. Nižší tlak je možno zajistit například za použití dmychadla jako zdroje proudu vzduchu spíše než při použití kompresoru, který je nákladnější. Pokusy bylo rovněž prokázáno, že takto zpracovaný panel má zcela neočekávaně vyšší pevnost v ohybu.

Vynález bude dále osvětlen v souvislosti s přiloženými výkresy.

Přehled obrázků na výkresech

Na obr. 1 je schematicky znázorněna výrobní linka pro sádrové panely se zásobníkem, zařízením pro postřik tekutinou, zařízením pro odstranění vody, primárním lisem pro odstranění vody a sekundárním lisem pro další zpracování kaše na dopravníkovém pásu.

Na obr. 2 je znázorněn pohled shora na začátek výrobní linky včetně zásobníku, částí dopravníkového pásu s kaší a se zařízením pro postřik vodou.

Na obr. 3 je znázorněn pohled ze strany na dopravníkový pás včetně zásobníků, vakuových čerpadel, postranních stěn a zařízení pro postřik vodou.

• · · · · · ► · 9

I 9 9··

9· · ····· 9 · · · ·

Na obr. 3a je znázorněn čelní pohled na zařízení pro postřik vodou se znázorněným proudem vody, směřujícím ke složenému materiálu.

Na obr. 3b je znázorněno zařízení pro postřik vodou nad kaší v perspektivním pohledu.

Na obr. 4 je znázorněn pohled shora na začátek výrobní linky včetně zásobníku, dopravníkového pásu s obsahem složeného materiálu a zařízení pro přívod vzduchu.

Na obr. 5 je znázorněn pohled ze strany na dopravníkový pás včetně zásobníku, vakuových čerpadel, postranní stěny a zařízení pro postřik vzduchem.

Na obr. 5a je znázorněn pohled ze strany na zařízení pro postřik vzduchem včetně proudu vzduchu z trysky směrem ke kaši.

Na obr. 5b je znázorněn čelní pohled na zařízení pro postřik pomocí vzduchu.

Na obr. 6 je znázorněn perspektivní pohled na zařízení pro postřik vzduchem, zařízení, které je znázorněno v chodu je opatřeno tryskami WINDJET.

Příklady provedení vynálezu

Vynález se týká způsobu výroby hladkých sádrových panelů pomocí systému 10, tak jak je znázorněn na obr. 1. Tento systém 10 zahrnuje zásobník 12, podtlakovou komoru 14, postřikovači zařízení 50 a primární lis 16 pro stlačení materiálu na rohož s požadovanou tloušťkou a současně k odstranění 80 až 90 % zbývající vody. Systém 10 také zahrnuje sekundární lis 18 pro stlačení desky v průběhu usazování k dosažení požadované konečné tloušťky a k dosažení požadované pevnosti v ohybu. Sekundární lis 18 má kontinuální pás 20, který také napomáhá vyhladit povrch panelu vzhledem k tomu, že při rehydrataci rohož tlačí směrem vzhůru proti kontinuálnímu pásu 20.

Podle obr. 2 je zásobník 12 užit k rovnoměrnému rozprostření kalcinované kaše, obsahující nejméně 70 % hmotnostních kapaliny po celé šířce pracovního stolu 25, podtlakové komory 14 jsou užity k odstranění vody z kaše za vzniku rohože 85, obecně obsahující ještě 28 až 41 % vody ve vlhké formě (40 až 70 % vody v sušině). Pracovní stůl 25 zahrnuje postranní stěny 26, ohraničující vrstvu 80 kaše a dopravníkový pás nebo drátěnou podložku 27 k odvádění kaše směrem od zásobníku 12 k primárnímu lisu 16. Kaše se tedy pohybuje podél pracovního stolu 25-, na němž podtlakové komory 14 odstraňují z kaše vodu za vzniku rohože 85, čímž vzniká snižující gradient vody v kaši, vystupující ze zásobníku 12 směrem k primárnímu lisu 16. V určité vzdálenosti tohoto gradientu se nachází oblast, označovaná za čáru smáčení a obvykle označovaná W, jde o oblast, v níž se kaše viditelně mění na vlhkou rohož 85. Za touto oblastí již kaše není tekutá.

V důsledku kalcinace v předchozím stupni se v kaši vytvoří krystalky síranu vápenatého ve formě hemihydrátu, krystalky mají jehličkovitý tvar. V případě, že se tyto krystalky spojí s celulózovými vlákny, mohou vytvořit v blízkosti povrchu vrstvy shluky nebo hrudky, které mohou způsobit nežádoucí drsnost povrchu výsledného výrobku.

• · φφφφ · · ♦ φ » · * · · φφφ • · · · · φφφ φφφ φφφ φ

ΦΦΦ • · · ΦΦ · ΦΦ

Tyto shluky nebo hrudky na povrchu nebo v blízkosti povrchu kaše je možno rozrušit přívodem energie k povrchu vrstvy a těsně pod tento povrchu za současného odstraňování vody z materiálu. K přívodu této energie se užije postřikovači zařízení 50. Výhodnou tekutinou pro přívod energie je voda nebo vzduch vzhledem k malým nákladům a ke snadné dostupnosti těchto materiálů, je však možno použít i jiné tekutiny v závislosti na podmínkách zpracování. Dále budou popsána výhodná provedení, při nichž se užívá voda nebo vzduch.

Postřik vodou

Jak je znázorněno na obr. 2 a 3, je postřikovači zařízení 50 spojeno se zdrojem 60 vody, kterým může být vodovod, zásobník, z nějž voda vytéká gravitací nebo hydraulické čerpadlo, spojení je realizováno přívodem 55 nebo systémem potrubí nebo jiným způsobem, kterým je možno přivádět vodu ze zdroje, trysky 52 jsou užity k přímému postřiku kaše. Tlak vody v tryskách musí být dostatečný k tomu, aby proud vody měl dostatečnou energii na povrchu vrstvy a těsně pod povrchem vrstvy 80 . Bylo prokázáno, že vhodných výsledků je možno dosáhnout v rozmezí tlaku 0,07 až 0,35 MPa, přičemž lepších výsledků je možno dosáhnout v blízkosti spodní hranice tohoto rozmezí. Průtok vody je v rozmezí 0,0133 galonů/stopa² až 0,0330 galonů/stopa² při tlaku 0,07 a 0,28 MPa, dobré výsledky je možno získat zejména při použití úzkých trysek s rozměrem 0,040 palce. Je výhodné, aby energie, přiváděná proudem vody zasahovala do hloubky přibližně 1/10 vrstvy 80. Ve výhodném provedení je zdroj 60 vody spojen s přívodem 55 tak, že vzniká sestava 51 trysek. Tato sestava 51 tedy má větší počet výstupů pro vodu a ke ·· ·«·· každému výstupu je připojena 1 tryska 52.

Sestava 51 a trysky 52 jsou umístěny nad pracovním stolem 25 přibližně v oblasti čáry smáčení W a jsou v takové orientaci, aby dlouhá osa sestavy 51 sledovala čáru W. Sestava 51 je obvykle tvořena rovným trubkovým členem. Vzhledem k povaze vrstvy 80 na drátěné podložce 27, která se pohybuje může být čára W nepravidelná a nemusí být zcela přímá, jak bude odborníkům zřejmé. Může tedy,být výhodné zkonstruovat sestavu 51 tak, aby sledovala čáru W včetně jejích ohybů. Sestava 51 může být vyrobena například z ohebné trubice z polyvinylchloridu nebo z jiného ohebného materiálu. Je samozřejmé, že čára W je při postřiku rozrušena a nemá již takový tvar, který by měla bez použití postřiku vodou. Postup se tedy zahájí s vypnutým postřikovacím zařízením 50, které se zapne, jakmile je možno pozorovat tvorbu čáry W a její umístění při kontinuálním výstupu kaše ze zásobníku 12. Jak je znázorněno na obr. 3, 3a, 3b, je postřikovači zařízení 50 umístěno tak, že trysky 52 se nacházejí na drátěné podložce 27 právě v místě čáry W. Ve výhodném provedení směřuje postřik kolmo k povrchu kaše. Čára W je typicky nepravidelně zakřivená a ve směru drátěné podložky 27 zabírá určitý pás, vymezený nejvzdálenějším a nejbližším ohybem čáry W. Ve výhodném provedení překrývá postřik celou tuto oblast a popřípadě oblast, která je o 10 % větší než její délka. Při tomto uspořádání je proud z trysek 52 směrován k povrchu kaše v oblasti, kde se kaše ještě nachází v tekutém stavu a současně je možno zajistit, že bude kaše zpracována v celé oblasti čáry W.

Postřik rozruší povrch vrstvy 80 do určité hloubky a tím dojde k rozrušení nežádoucích shluků nebo hrudek v ·· ····

této oblasti tak, že jejich průměr je menší než 6 mm a s výhodou menší než 2 až 3 mm, zvláště výhodné je provedení, při němž jsou shluky nebo hrudky zcela rozrušeny. Změnami rychlosti průtoku, tlaku a velikosti kapek vody v postřiku a také změnami úhlu postřiku vzhledem k povrchu vrstvy 80 je možno dosáhnout různého stupně hladkosti povrchu výsledného výrobku. Bylo prokázáno, že nej lepších výsledků je možno dosáhnout v případě, že postřik směřuje kolmo k povrchu vrstvy 80. Mimo to by energie, přiváděná postřikem měla zasahovat přibližně do 1/10 hloubky vrstvy 80. Energii je možné přivádět i do větší hloubky, v tomto případě již nedojde ke zlepšení hladkosti povrchu výsledného výrobku a současně může dojít k nepříznivému ovlivnění pevnosti výsledného panelu. Energii je také možno přivádět do menší hloubky, než je 1/10 vrstvy, avšak i v tomto případě se získá méně hladký povrch.

Postřik vzduchem

Na obr. 4 a 5 je znázorněno postřikovači zařízení 50, které zahrnuje zdroj vzduchu, potrubí 155 nebo systém trubek nebo jiné prostředky pro přívod vzduchu ze zdroje vzduchu k tryskám 152, které přivádějí vzduch nad vrstvu 80 a do jejího povrchu. Ve výhodném provedení je zdrojem vzduchu dmychadlo 160 s výstupem, z nějž vzduch vystupuje s dostatečným tlakem tak, že tlak vzduchu na trysce 152 v oblasti jejího výstupu je až 0,07 MPa. Při nižších tlacích je možno dosáhnout velmi dobrých výsledků v oblasti 0,007 až 0,021 MPa. Zdrojem vzduchu může být také kompresor, jeho použití je však méně hospodárné. Výstup zdmychadla 160 může být například spojen s potrubím 155 a tím se vstupem do sestavy 151. Jak je znázorněno na obr.

•Φ * »· ··· ·· ··· až 5b a 6, má sestava 151 řadu výstupů pro vzduch s připojenými tryskami 152Trysky 152 jsou ve výhodném provedeni typu WINDJET (Spraying Systems lne.), je však možno použit i jiné typy.

Sestava 151 a trysky 152 jsou umístěny nad pracovním stolem 25 v oblasti čáry W v takové orientaci, že sestava 151 sleduje čáru W. Vzhledem k povaze vrstvy 80 na pohybující se drátěné podložce 27 je čára W obvykle nepravidelná a není rovná, jak je odborníkům zřejmé. Jak je znázorněno na obr. 6, je vzduch tryskami 152 směrován v protiproudu ke směru pohybu drátěné podložky 27, to znamená směrem k zásobníku 12. Při tomto uspořádání směřuje vzduch z trysek 152 na povrchu kaše do oblasti, v níž je kaše stále ještě tekutá. Proud vzduchu rozruší povrch vrstvy 80 a rozruší zejména nežádoucí shluky nebo hrudky tak, že jejich největší rozměr bude menší než 6 mm a s výhodou nejvýš 2 až 3 mm. Změnami rychlosti proudu vzduchu a úhlu, v němž se vzduch stýká s povrchem vrstvy 80, je možno dosáhnout různého stupně hladkosti povrchu. Bylo zjištěno, že nej lepších výsledků je možno dosáhnout v případě, že vzduch směřuje k povrchu vrstvy 80 v úhlu nejvýš 10° vzhledem k povrchu kaše. Bylo rovněž prokázáno, že při nízkém průtoku vzduchu lze dosáhnout lepších výsledků, než v případě, kdy tlak vzduchu převyšuje 0,07 MPa. Proud vzduchu však má být dostatečný k rozrušení vrstvy 80 až do 1/10 její celkové hloubky. Je sice možno přivádět energii i do větší hloubky, v tomto případě však již nedojde k dalšímu zlepšení hladkosti povrchu výsledného výrobku a mimo to může mít toto zpracování nepříznivý vliv na pevnost panelu. Energii je rovněž možno přivádět do menší hloubky, i v tomto případě jsou však výsledky horší než optimální výsledky.

* * • 9

« · · · · • 4 · « f « 9 « 9 I ď » •9 «·· 99 «99

Zpracování po postřiku

Po ukončení postřiku pokračuje postup v podstatě tak, jak je uvedeno v US 5320677. Ve výhodném provedení se vrstva 80 dále zbavuje vody a zpracovává na rohož 85 působením dalších podtlakových komor 14 za postřikovacím zařízením 50 . Jak je zřejmé z obr. 1, drátěná podložka 27 přivádí rohož 85 k primárnímu lisu 16, který ji dále zbaví vody a zpracuje materiál na panel požadované tloušťky. Pak se panel dostává k sekundárnímu lisu 18, který jej zpracuje na konečnou předem určenou tloušťku. V průběhu této doby počíná panel tuhnout a současně poněkud expanduje, takže tlačí proti kontinuálnímu pásu 20 sekundárního lisu 18, což dále napomáhá vzniku hladkého povrchu a také zvyšuje pevnost panelu v ohybu.

Vynález byl popsán v souvislosti s několika specifickými provedeními, je však zřejmé, že by bylo možno uskutečnit ještě řadu variací a běžných změn, rovněž spadajících do rozsahu vynálezu.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob výroby hladkých sádrových panelů, vyznačující se tím, že se

- smísí mletá sádra a částice výztužného vláknitého materiálu s dostatečným množstvím kapaliny za vzniku zředěné kaše, která obsahuje alespoň 70 % hmotnostních kapaliny,

- sádra se kalcinuje v přítomnosti částic výztužného materiálu zahřátím zředěné kaše pod tlakem za vzniku krystalků hemihydrátu síranu vápenatého jehličkovitého tvaru,

- zředěná kaše se uloží na podložku za vzniku vrstvy,

- na povrch této vrstvy se směruje postřik tekutiny k dodání energie tomuto povrchu,

- vrstva se zbaví vody za vzniku filtračního koláče,

- filtrační koláč se stlačí na panel, z nějž se odstraní další podíl vody a

- panel se suší k odstranění jakékoliv zbývající volné vody.
2. Způsob podle nároku 1,vyznačující se tím, že se na vrstvě kaše vytvoří čára smáčení, přičemž postřik tekutiny se přivádí k povrchu vrstvy v oblasti čáry smáčení.
3. Způsob podle nároku 2,vyznačující se tím, že postřik tekutiny dodává vrstvě kaše energii, zasahující od povrchu kaše do hloubky přibližně 1/10 této vrstvy.

·* ·«·· ί

« ·» «·«» i : ι..

: < ; • · *»» »?·.
4. Způsob podle nároku 2,vyznačující se tím, že se shluky nebo hrudky jehličkovitých krystalků a celulózových vláken na povrchu vrstvy rozruší na velikost nejvýš 6 mm v největším rozměru.
5. Způsob podle nároku 3,vyznačující se tím, že shluky nebo hrudky jehličkovitých krystalků a celulózových vláken v části kaše od jejího povrchu až do hloubky 1/10 vrstvy jsou menší než 6 mm v největším rozměru.
6. Způsob podle nároku 1, vyznačujíc! se tím, že použitou tekutinou je voda.
7. Způsob podle nároku 6, vyznačující. se tím, že se voda směruje přibližně kolmo na povrch vrstvy kaše.
8. Způsob podle nároku 1,vyznačující se tím, že použitou tekutinou je vzduch.
9. Způsob podle nároku 8,vyznačující se tím, že se proud vzduchu směruje v úhlu až 10° vzhledem k povrchu vrstvy kaše.
10. Výrobek, vyznačující se tím, že byl vyroben způsobem podle nároku 5, 6 nebo 8.
11. Způsob výroby hladkých sádrových panelů, vyznačující se tím, že se

- smísí mletá sádra a výztužné částice s dostatečným množstvím kapaliny na zředěnou kaši, obsahující nejméně 70 % hmotnostních kapaliny, • 4 4444

44 444· • 4 4 • 4

4 4 4

44 ·

4 4 ·

44 4 · »

- sádra se kalcínuje v přítomnosti výztužných částic zahřátím pod tlakem za vzniku hemihydrátu síranu vápenatého,

- hemihydrát síranu vápenatého a výztužné částice se uloží na pracovní povrch za vzniku vrstvy,

- na povrchu této vrstvy se vytvoří čára smáčení,

- proud tekutiny se směruje proti povrchu vrstvy,

- z vrstvy kaše se odstraní většina kapaliny za vzniku filtračního koláče,

- sádra se rehydratuje,

- filtrační koláč se stlačí na panel a

- panel se suší.
12. Produkt, vyznačující se tím, že byl vyroben způsobem podle nároku 11.
13. Panel s hladkým povrchem, vyrobený ze sádry, vyznačující se tím, že obsahuje hrudky jehličkovitých krystalků sádry s celulózovými vlákny, přičemž největší rozměr těchto hrudek je menší než 6 mm v povrchové vrstvě, zasahující do hloubky 1/10 tloušťky panelu.
14. Zařízení pro postřik tekutinou pro vyhlazení povrchu usazujícího se složeného materiálu ve stadiu kaše, vyznačující se tím, že je tvořeno

- postřikovacím zařízením pro přívod tekutiny,

- sestavou pro průtok tekutiny,

- řadou trysek, spojených s uvedenou sestavou pro směrování proudu tekutiny proti povrchu pohybující se vrstvy kaše, na níž je vytvořena čára smáčení.

♦· 999« • 9 9 9

9 99 • 9 • 9
15. Zařízení podle nároku 14, vyznačuj ící se t í m, že jako postřikovači zařízení obsahuje hydraulické čerpadlo.
16. Zařízení podle nároku 14, vyznačuj ící se t í m, že zdrojem tekutiny je dmychadlo.
17. Zařízení podle nároku 14, vyznačuj ící se t í m, že trysky jsou upraveny pro přívod proudu tekutiny přibližně kolmo k povrchu kaše.
18. Zařízení podle nároku 14, vyznačuj ící se t í m, že proud tekutiny je dostatečný pro přívod energie do vrstvy kaše až do hloubky 1/10 této vrstvy.
19. Zařízení podle nároku 14, vyznačuj ící se t í m, že trysky vytvářejí plochou vrstvu postřiku, směrovanou přibližně kolmo k povrchu vrstvy kaše.
20. Zařízení podle nároku 14, vyznačuj ící se t í m, že trysky směrují proud tekutiny v úhlu přibližně 10° nebo v menším úhlu vzhledem k povrchu vrstvy kaše.
21. Zařízení podle nároku 14, vyznačuj ící se t í m, že se jako tekutina užije voda, která se přivádí k povrchu vrstvy kaše rychlostí přibližně 0,0173 až 0,0330 galonů/stopa².
22. Zařízení podle nároku 14, vyznačuj ící se t í m, že se jako tekutina užije voda, přičemž tlak vody v tryskách je v rozmezí 0,07 až 0,35 MPa.
23. Způsob vyhlazení povrchu panelu, vyznačující se tím, že se

- vytvoří kaše složeného materiálu,

- materiál se uloží na pracovní povrch za vzniku vrstvy,

- proud tekutiny ve formě postřiku se směruje na povrch vrstvy kaše,

- odstraní se většina vody ve vrstvě kaše za vzniku filtračního koláče,

- filtrační koláč se stlačí na panel.
24. Způsob podle nároku 23, vyznačující se tím, že se proud tekutiny směruje přibližně kolmo k povrchu vrstvy.
25. Způsob podle nároku 25, vyznačující se tím, že postřik tekutiny, směrovaný na povrch vrstvy přivádí energii do určitého podílu vrstvy.
26. Způsob podle nároku 25, vyznačující se tím, že postřik tekutiny, směrovaný na povrch vrstvy přivádí energii do 1/10 hloubky vrstvy.
27. Způsob podle nároku 25, vyznačující se tím, že energie, přiváděná do určitého podílu hloubky vrstvy rozruší shluky nebo hrudky až na velikost menší než 6 mm v největším rozměru.
28. Způsob podle nároku 23, vyznačující se tím, že se určuje uložení čáry smáčení na vrstvě materiálu na pracovním povrchu.

•9 ··»·

9« 9999 •9 · · 9 « • 9 9 9 9 999 • 9 « 9 9 9 · • 9 9 9 9 »

99 9 99 9·»
29. Způsob podle nároku 28,vyznačující se tím, že tekutina je směrována v podstatě do oblasti čáry smáčení.
30. Způsob podle nároku 29, vyznačující se tím, že se poloha postřikovacího zařízení upravuje předběžně pro směrování postřiku tekutinou, přičemž postřikovači zařízení se umístí obecně v průběhu čáry smáčení.