CZ178494A3

CZ178494A3 - Aqueous binding agents containing stabilized phenol resins

Info

Publication number: CZ178494A3
Application number: CZ941784A
Authority: CZ
Inventors: Patrick Warren
Original assignee: Lord Corp
Priority date: 1992-01-30
Filing date: 1993-01-15
Publication date: 1995-01-18
Also published as: CA2117382A1; ATE170905T1; JPH07503272A; HU9402235D0; SK90594A3; US5200455A; EP0624184A4; WO1993015160A1; TR26489A; RO114601B1; CN1074922A; EP0624184A1; DE69320942T2; DE69320942D1; CA2117382C; RU2126811C1; RU94037767A; EP0624184B1; HUT67843A; JP3150975B2

Description

Tento vynález se týká pojení různých substrátů k povrchům, jaké představují povrchy z železných a neželezných kovů. Tento vynález se zvláště týká vodné základové kompozice, založené na latexu halogenovaného polyolefinu a disperzi fenolové pryskyřice stabilizované polyvinylalkoholem.

Dosavadní stav techniky

Vládní nařízení týkající se používání těkavých organických sloučenin (VOC) při průmyslovém zhotovení povlaků a v pojivových prostředcích se stala ve vzrůstajícím měřítku omezením v každém z minulých let. Výrobci používající pojivové prostředky k pojení různých materiálů, jako elastomerních materiálů, na kovové povrchy, jsou proto pod vzrůstajícím tlakem, aby snižovali množství těkavých organických sloučenin používaných při svých výrobních postupech. Za účelem pokračujícího používání pojivových prostředků a základových kompozic založených na organických rozpouštědlech, tito výrobci budou vyžadovat nákup spalovacího zařízení nebo bodou snižovat svou výrobní produkci, aby tím vyhověli vzrůstajícím požadavkům regulace. Nákup spalovacího zařízení a/nebo omezení výrobní produkce bude výrazně snižovat výnosnost výroby u řady výrobců, co bude mít za výsledek ztrátu zaměstnání, což přispěje k průběžnému poklesu ekonomiky.

Žádoucnější odezvu na regulační předpisy týkající se použití těkavých organických sloučenin představuje vývoj vodných pojivových prostředků a základních kompozic, které by nahradily v současné době používané pojivové prostředky a základní kompozice užívané výrobci. S použitím vodných pojivových prostředků a základních kompozic výrobci mohou pokračovat ve svých výrobních operacích stejnou měrou jako dosud a vyhnout se nákupu nákladného spalovacího zařízení, co současně povede ke sníženému vystavení dělníků nebezpečným těkavým organickým sloučeninám.

Dřívější úsilí vyvinout vodné pojivové prostředky a základové kompozice se jasně ukazuje na různých US patentech. Například US patent č. 4 167 500 popisuje vodný pojivový prostředek, který obsahuje novolakovou fenolovou pryskyřici dispergovatelnou ve vodě, donor methylenu, jako acetalový homopolymer nebo acetalový kopolymer, a vodu. Popsané fenolové pryskyřice jsou prvotně odvozeny od resorcinolu a alkylfenolů, jako p-nonylfenolu, i když jsou zmíněny různé jiné polyhydroxyfenoly, jako florglucinol a pyrogallol.

US patent č. 4 988 753 popisuje vodnou disperzi pro pojení přírodních a syntetických elastomerů ke kovovým a nekovovým substrátům za podmínek vhodných pro vulkanizaci nebo vytvrzování. Pojivový prostředek obsahuje směs chlorsulfonovaného polyethylenu a kopolymerů vinylchloridu, vinylidenchloridu a kyseliny akrylové, organickou polynitrososloučeninu a koreaktivní sloučeninu, vybranou z diallylakrylamidu a fenylen-bis-maleinimidu. Pojivový prostředek může popřípadě obsahovat jiné přísady, jako jsou oxidy kovů, soli olova a peroxidy.

US patent č. 5 .036 122 popisuje vodný pojivový prostředek, který obsahuje latex polymerovaného konjugováného dienu, poly-C-nitrososloučeninu a polymaleinimidovou sloučeninu, co je polymer bis-maleinimidu. Polymerovaným konjugovaným dienem je výhodné poly-2,3-dichlorbutadien nebo poly-1,1,2-trichlorbutadien. Pojivový prostředek může popřípadě obsahovat přísady, jako jsou saze, oxidy kovů a povrchově aktivní látky.

Pro účely dalšího podrobného informování o stavu techniky se uvádí, že tradiční přísady používané při pojení elastomerních materiálů s kovy jsou často citlivé za podmínek práce s vysokými teplotami, které nastávají v lisovacích zařízeních používaných při procesu pojení. Lisovací zařízení, která umísťují a nanášejí na kovové části pojivý prostředek k povlečení, jsou obvykle předehřátá neboli předpečena předtím, než se roztavený elastomerní materiál aplikuje na kovovou část. Toto předpečení často ruší schopnost pojení pojivového prostředku, který je aplikován na kovový povrch.

Tak vzniká nepřetržitá potřeba vodných pojivových prostředků, které mají úroveň pojení přibližně na úrovních dosažitelných s pojivovými prostředky založenými na rozpouštědle. Takové vodné pojivové prostředky by měly být odolné k podmínkám při předpečení a měly by poskytovat flexibilní spoj, který je resistentní k nepříznivému životnímu prostředí, jako korozi materiálů a kapalinám o vysoké teplotě.

Podstata vynálezu

Tento vynález se týká vodné základové kompozice, která podstatně, snižuje používání organických rozpouštědel, je resistentní při podmínkách předpékání a pokud se použije v kombinaci s povlakovou kompozicí, poskytuje silně adhezní spoj, který je flexibilní a resistentní v nepříznivém životním prostředí. Základová kompozice podle tohoto vynálezu obsahují vodnou disperzi fenolové pryskyřice stabilizovanou polyvinylalkoholem, latex halogenovaného polyolefinu a oxid kovu. Tento vynález se výhodně používá jako základní složka dvoudílného (základového a povlakového) pojivového prostředku, pokud povlaková kompozice obsahuje latex halogenovaného polyolefinu a nitrososloučeninu.

Dále se uvádí nejlepší provedení tohoto vynálezu.

Vodná základová kompozice podle tohoto vynálezu obsahuje vodnou disperzi fenolové pryskyřice stabilizovanou polyvinylalkoholem, latex halogenovaného polyolefinu a oxid kovu.

Vodná disperze fenolové pryskyřice stabilizovaná polyvinylalkoholem podle tohoto vynálezu se může vyrobit způsobem, který zahrnuje smíchání

a) předem vyrobené tuhé fenolové pryskyřice, která je v podstatě nerozpustná ve vodě,

b) vody,

c) organického rozpouštědla použitého k interakci a

d) polyvinylalkoholu, za teploty a během časového období, které dostačují pro vznik disperze fenolové pryskyřice ve vodě.

Pokud se zde používá výraz tuhý, týká se fenolové pryskyřice, jejíž teplota skelného přechodu je v podstatě nad teplotou místnosti, například je vyšší než přibližně 35 °C. Pokud se zde používá výraz v podstatě nerozpustný ve vodě, vztahuje se k fenolové pryskyřici, která není rozpustná nebo mísitelná s vodou, třebaže malé procento nízkomolekulárních složek obsažených ve vodě muže být s vodou misitelné.

Polyvinylalkohol se nejprve rozpustí ve směsi vody a rozpouštědla použitého k interakci a poté se pomalu přidává tuhá fenolová pryskyřice, při vzrůstajícím míchání a teplotě směsi. Poté co se dosáhne mícháním při vysoké rychlosti teploty 55 až 75 °C, vytvoří se disperze, které neobsahuje úlomky nebo odpadní materiál. Následující vsázky disperze se mohou vyrobit bezodkladně, aniž by se zařízení čistilo.

Násady v laboratorním měřítku mohou být vyrobeny za použití mísiče, ale násady ve větším měřítku se zhotovují pomocí nízko rychlostního rozpouštěcího zařízení Cowles. Obchodně dostupné homogenizéry nejsou nezbytné, ale mohou se používat, pokud je to žádoucí. Na začátku není zapotřebí přidat všechnu vodu do prostředku. Tím se vytvoří prostředí bohatší na rozpouštědlo, které v některých případech umožní vznik disperze. Zbytek vody se přidává po vzniku disperze, aby se dosáhlo požadovaného poměru vody a rozpouštědla použitého k interakci.

Fenolové pryskyřice, které se používají podle tohoto vynálezu, jsou dobře známé látky. Pryskyřicemi mohou být tuhé pryskyřice nebo novolaky. Používanými resoly jsou obvykle pryskyřice získané za katalýzy bází a mají formaldehydový faktor (to znamená mají obsah dílů hmotnostních hmotnostně 40% vodného formaldehydu na 100 dílů hmotnostních nesubstituovaného fenolu) řádově od přibližně 90 do zhruba 180. Používané novolaky jsou obvykle pryskyřice získané za katalýzy kyselinou, které mají formaldehydový faktor řádově od přibližně 50 do zhruba 75.

Fenol používaný pro výrobu fenolových pryskyřic podle tohoto vynálezu může být nesubstituovaný fenol nebo může jít o substituovaný fenol, jako je kresol, bisfenol-A, fenoly substituované v poloze para, jako p-terc.-butylfenol, p-fenylfenol a podobně. Obvykle se jako aldehyd pro výrobu fenolové pryskyřice používá formaldehyd nebo materiál, který vytváří formaldehyd in šitu.

Zvláště vhodnou fenolovou pryskyřicí pro použití podle tohoto vynálezu je resol, který se vyrábí reakci formaldehydu s bisfenolem-A v molárním poměru od přibližně 2 do zhruba 3,75 mol formaldehydu na mol bisfenolu-A, v přítomnosti katalytického množství alkalického kovu, oxidu barnatého nebo hydroxidu barnatého jako kondenzačního katalyzátoru, přičemž reakce se provádí za zvýšené teploty. Produkt kondenzační reakce se potom neutralizuje na hodnotu pH od přibližně 3 do zhruba 8. Tato fenolová pryskyřice je zvláště vhodná pro výrobu pečených povlaků pro kovy.

Jiným zvláště vhodným typem fenolové pryskyřice je novolak vyrobený z formaldehydu a fenolu, ve kterém fenolem je především fenol substituovaný v poloze para, jako je p-terc.-butylfenol nebo p-fenylfenol. Jinou vhodnou fenolovou pryskyřicí pro takové použití je novolak vyrobený ze směsi 20 % hmotnostních nesubstituovaného fenolu a 80 % hmotnostních terc.-butylfenolu, která se nechá reagovat s formaldehydem při formaldehydovém faktoru 50, v přítomnosti kyselého katalyzátoru.

Použitá fenolová pryskyřice nemusí být v práškové formě nebo rozemletá na velmi jemnou velikost částic a není zapotřebí, aby byla rozpuštěna v organickém rozpouštědle před použitím při způsobu podle tohoto vynálezu, při výrobě vodné disperze. Fenolová pryskyřice se nejobvykleji bude používat ve formě hrudek, vloček nebo hrubě rozemletého prášku. Povaha a způsob výroby fenolových pryskyřic, které se používají podle tohoto vynálezu, je dobře známa v oboru.

Vynález se také týká užívání rozpouštědla použitého k interakci, kterým je rozpouštědlo mísitelné s vodou a které je rozpouštědlem pro použitou fenolovou pryskyřici.

Mísitelnost s vodou by měla být úplná a fenolová pryskyřice by měla být rozpustná v rozpouštědle použitém k interakci, aby se mohly vyrobit roztoky obsahující až přibližně 80 % hmotnostních fenolové pryskyřice (vztaženo na hmotnost roztoku). Teplota varu rozpouštědla použitého k interakci je výhodně v rozmezí od přibližně 75 do zhruba 230 ^eC. Těkavější rozpouštědla, jako je methanol a aceton, způsobují tvorbu puchýřků na povlacích zhotovených z takových disperzí a často mají nebezpečně nízkou teplotu vzplanutí.

Alkoholy, glykolethery, ethery, estery a ketony byly shledány jako nejvhodnější rozpouštědla používaná k interakci. Zvláštní příklady takových vhodných rozpouštědel zahrnují ethanol, n-propanol, isopropylalkohol, ethylenglykolmonobutylether, ethylenglykolmonoisobutylether, acetát ethylenglykolmonomethyletheru, diethylenglykolmonobutylether, acetát diethylenglykolmonoethyletheru, propylenglykolmonopropylether, methoxyaceton a podobně.

Polyvinylalkohol používaný podle tohoto vynálezu se obvykle vyrábí hydrolýzou polyvinylacetátu. Nejvhodnější polyvinylalkoholové polymery k použití podle tohoto vynálezu jsou hydrolýzovány na rozsah od přibližně 85 do zhruba 91 % a mají takovou molekulovou hmotnost, že 4% roztok tuhých látek z polyvinylalkoholu ve vodě má viskozitu od přibližně 4 do zhruba 25 mPa.s za teploty 25 °C.

Podíl složek tvořících disperzi fenolové pryskyřice není přesně rozhodující. Jako obecné pravidlo platí, že je žádoucí dosáhnout tak vysoký obsah tuhých látek v disperzi, jak je možné. Pro výrobu disperze obsahující od přibližně 40 do zhruba 50 % hmotnostních fenolové pryskyřice, přičemž procenta jsou vztažena na celkovou hmotnost disperze, bylo obecně nalezeno, že poměr rozpouštědla použitého k interakci se může měnit od přibližně 15 do zhruba 30 % objemových, vztaženo na podíl vody a rozpouštědla použitého k interakci v prostředku. Po vyrobeni se disperze může smíchat s přidanou vodou, pokud je to žádoucí, ke snížení podílu rozpouštědla použitého k interakci na rozmezí od 5 do 10 % objemových.

Bylo nalezeno, že disperze obsahující do přibližně 10 do zhruba 20 % objemových rozpouštědla použitého k interakci mají nejlepší stabilitu při mrznutí a roztávání. Veškerá procenta rozpouštědla použitého k interakci jsou vztažena na podíl vody a tohoto rozpouštědla v prostředku.

Polyvinylalkohol se používá v množství dostačujícím pro vytvoření a stabilizaci disperze. Například množství od přibližně 5,25 do zhruba 13 % hmotnostních z podílu fenolové pryskyřice a polyvinylalkoholu v prostředku jsou uspokoujující. I když by se dalo použít většího množství polyvinylalkoholu, pokud by se takového většího množství polyvinylalkoholu použilo, projevila by se nepříznivá náchylnost určitých žádoucích vlastností, jako sensitivita k vodě, u pojivového prostředku vyrobeného z disperze. Když podíl polyvinylalkoholu je menší než 5,25 %, stabilita disperze má sklon se snížit.

Fenolová pryskyřice se disperguje ve směsi vody, rozpouštědla použitého k interakci a polyvinylalkoholu při použití mícháni za podmínek střihu. Míchání se může provádět rychle se otáčejícím šroubem nebo diskem, rotující lopatkou nebo jiným míchadlem, které přenáší střihovou sílu do směsi. Doba vyžadovaná pro míchání se mění v závislosti na okolnostech, jako je velikost násady ve vztahu k zařízení, povaha a podíl složek a podobně. Jako obecné pravidlo se pro úplné promíchání vyžaduje doba od přibližně 10 do zhruba 60 minut. Rozsah nebo stupeň míchání za podmínek střihu se nemusí vyjádřit kvantitativně. Bylo nalezeno, že není takové míchání přesně rozhodující a je dobře známo odborníkovi v oboru jak stanovit požadovaný rozsah míchání za podmínek střihu pro zvláštní případy.

Disperze fenolové pryskyřice stabilizované polyvinylalkoholem podle tohoto vynálezu jsou také plně popsány v US patentu č. 4 124 554, na který se zde odkazuje. Disperze fenolové pryskyřice podle tohoto vynálezu jsou též obchodně dostupné u firmy Union Carbide Corporation pod ochrannou známkou BKUA-2370.

Vodné disperze fenolové pryskyřice stabilizované polyvinylalkoholem podle tohoto vynálezu se obvykle používají v množství, které je v rozmezí od přibližně 20 do 80 % hmotnostních, výhodně od přibližně 40 do 60 % hmotnostních, vztaženo na základní složky podle tohoto vynálezu. Výraz základní složky se zde vztahuje k disperzi fenolové pryskyřice stabilizované polyvinylalkoholem, latexu halogenovaného polyolefinu a oxidu kovu.

Halogenovaným polyolefinem z latexu podle tohoto vynálezu může být v podstatě jakýkoli přírodní nebo syntetický halogenovaný polyolefinový elastomer. Atomy halogenu, používanými v halogenovaném polyolefinovém elastomeru, jsou obvykle chlor nebo brom, třebaže fluor se může také použít. Směsi halogenů se mohou rovněž používat, v kterémžto případě polyolefinový elastomer obsahující halogen bude obsahovat více než jeden typ halogenu, kterým je substituován. Množství halogenu se nezdá rozhodující a může být v rozmezí velmi nízkém, jako přibližně 3 % hmotnostních, až do více než 70 % hmotnostních, v závislosti na povaze základního elastomeru nebo polymeru. Halogenované polyolefiny a způsob jejich výroby jsou dobře známé odborníkovi v oboru.

Representativní halogenované polyolefiny zahrnují chorovaný přírodní kaučuk, syntetické kaučuky obsahující chlor a brom, včetně polychloropřenu, chlorovaného polychloroprenu, chlorovaného polybutadienu, hexachlorpentadienu, aduktů butadienu a halogenovaných cyklicky konjugovaných dienů, kopolymerů chlorovaného butadienu a styrenu, kopolymerů chlorovaného ethylenu a propylenu a terpolymerů ethylenu, propylenu a nekonjugovaného dienu, chlorovaného polyethylenu, chlorsulfonovaného polyethylenu, hromovaného poly-(2,3-dichlor-l,3-butadienu), kopolymerů α-halogenakrylnitrilů a 2,3-dichlor-l,3-butadienu, chlorovaného poly(vinylchloridu) a podobně, včetně směsí takových elastomerů obsahujících halogen. Při provádění tohoto vynálezu se může použít v podstatě libovolný ze známých derivátů obsahujících halogen vzniklých z přírodních nebo syntetických elastomerů, včetně směsí takových elastomerů.

Latex halogenovaného polyolefinu podle tohoto vynálezu se může vyrobit způsoby známými v oboru, jako rozpuštěním halogenovaného polyolefinu v rozpouštědle a přidáním povrchově aktivní látky k výslednému roztoku. Poté se k roztoku může přidat voda za vysokého střihu, k emulgování polymeru. Rozpouštědlo se potom stripuje, aby se získal latex, který má celkový obsah tuhých látek od 10 do 60 % hmotnostních, s výhodou od 25 do 50 % hmotnostních. Latex se může také vyrobit emulzní polymerací chlorovaných ethylenicky nenasycených monomerů.

Nyní bylo nalezeno, že chlorsulfonovaný polyethylen je zvláště účinný, pokud se použije jako halogenovaný polyolefin podle tohoto vynálezu. Chlorsulfonovaný polyethylen ve formě latexu je obchodně dostupný a může se vyrobit způsoby známými v oboru, jako rozpuštěním polyethylenu v chloridu uhličitém a vystavením výsledného roztoku působení směsi plynného chloru a plynného oxidu siřičitého za vysoké teploty a tlaku. Chlorid uhličitý se potom odpaří za vzniku práškového chlorsulfonovaného polyethylenu. Latex chlorsulfonovaného polyethylenu se může vyrobit podle obecného způsobu výroby latexů, který je popsán výše.

Výhodný chlorsulfonovaný polyethylen z latexu podle tohoto vynálezu obvykle má molekulovou hmotnost v rozmezí od přibližně 50 000 do 150 000, s výhodou přibližně od 60 000 do 120 000. Obsah chloru v chlorsulfonovaném polyethylenu je běžně v rozmezí přibližně od 20 do 50 %, s výhodou přibližně od 25 do 45 %, zatímco obsah síry je obvykle v rozmezí přibližně od 0,5 do 2 %, s výhodou přibližně od 1,0 do 1,5 %.

Latex z halogenovaného polyolefinu podle tohoto vynálezu se obvykle používá v množství přibližně od 10 do 40 % hmotnostních, s výhodou od přibližně 15 do 25 % hmotnostních, vztaženo na základní složky podle tohoto vynálezu.

Oxidem kovu podle tohoto vynálezu může být libovolný známý oxid kovu, jako jsou oxidy zinku, kadmia, hořčíku, olova a zirkonia, klejt (oxid olovnatý), minium (tetraoxid triolová), soli zirkonia a jejich kombinace, přičemž oxid zinečnatý je výhodným oxidem kovu v důsledku své neobvyklé snášenlivosti a účinnosti v pojivových prostředcích podle tohoto vynálezu. Oxid kovu se obvykle používá v množství, které je v rozmezí přibližně od 10 do 80 % hmotnostních, s výhodou přibližně od 20 do 40 % hmotnostních, vztaženo na základní složky.

Voda, výhodně deionizovaná voda, se používá v kombinaci se základními složkami podle tohoto vynálezu k dosažení pojivového prostředku, který má konečný obsah tuhých látek v rozmezí přibližně od 10 do 70 %, s výhodou přibližně od 30 do 50 %. V některých případech může být žádoucí používat malé množství rozpouštědla v kombinaci s vodou k získáni nosného systému, který obsahuje vodu a spolurozpouštědlo. Typická spolurozpouštědla vhodná k tomuto účelu zahrnují alkoholy, glykolethery a ketony, přičemž propyleglykolmethylether je nyní výhodný. Spolurozpouštědlo a voda se obvykle používají v poměru vody a spolurozpouštědla v rozmezí od přibližně 45:1 do zhruba 60:1.

Mělo by se poznamenat, že pokud se novolaková disperze založená na fenolové pryskyřici použije podle tohoto vynálezu, může být výhodné použít také donor formaldehydu k zesítění s novolakovou pryskyřicí. Donor formaldehydu takto použitý může být v podstatě libovolným typem formaldehydu, o kterém je známo, že reaguje s hydroxyaromatickými sloučeninami za vzniku novolakových pryskyřic na bázi fenolu. Obvyklé sloučeniny používané jako zdroj formaldehydu podle tohoto vynálezu zahrnují formaldehyd a vodné roztoky formaldehydu, jako je formalin, acetaldehyd, propionaldehyd, isobutyraldehyd, 2-ethylbutyraldehyd, 2-methylpentaldehyd, 2-ethylhexaldehyd, benzaldehyd, stejně jako sloučeniny, které se rozkládají na formaldehyd, jako je paraformaldehyd, trioxan, furfural, hexamethylentetramin, anhydro-formaldehydanilin, ethylendiaminformaldehyd, acetaly, které uvolňují zahříváním formaldehyd, methylolové deriváty močoviny a formaldehydu, methylolové fenolové sloučeniny a podobně. Zdroj formaldehydu se používá v množství, které je v rozmezí přibližně od 1 do 25 % hmotnostních, s výhodou přibližně od 5 do 15 % hmotnostních, vztaženo na adhezní promotor fenolové pryskyřice. Pokud se používá vodný roztok formaldehydu, jako formalin, procento hmotnostní zdroje formaldehydu je vztaženo na skutečný obsah formaldehydu.

Při provádění tohoto vynálezu se kromě toho a výhodně mimo zdroje formaldehydu uvedené výše mohou používat aldehydové homopolymery a kopolymery o vysoké molekulové hmotnosti jako latentní zdroj formaldehydu. Latentni zdroj formaldehydu se zde vztahuje ke zdroji formaldehydu, který uvolňuje formaldehyd pouze v přítomnosti tepla aplikovaného během vytvrzování nebo vulkanizace adhezního systému. Obvyklé aldehydové homopolymery a kopolymery o vysoké molekulové hmotnosti zahrnují acetalové homopolymery, acetalové kopolymery, τ-polyoxymethylenethery, které mají charakteristický obecný vzorec

R₁₀0-(CH20)n--R₁₁ a dále polyoxymethylenglykoly, které mají charakteristický obecný vzorec

HO-(R₁₂0)_x-(CH₂O)_n-(R₁₃o)_χ-Η v kterýchžto vzorcích

R₁₀ a které jsou stejné nebo navzájem odlišné, znamenají vždy alkylovou skupinu obsahující od 1 do 8 atomů uhlíku, výhodně od 1 do 4 atomů uhlíku, ^r12 ^{a r}13 ^eré jsou stejné nebo navzájem odlišné, znamenají vždy alkylenovou skupinu obsahující od 2 do 12 atomů uhlíku, s výhodou od 2 do 8 atomů uhlíku, n je větší než 100 a je s výhodou v rozmezí od přibližně

200 do zhruba 2000, a x znamená číslo v rozmezí od 0 do 8, výhodně od 1 do 4, přičemž alespoň jedno x je rovno přinejmenším 1.

Aldehydové homopolymery a kopolymery o vysoké molekulové hmotnosti jsou dále charakterizovány teplotou tání alespoň 75 ’C, to znamená že jsou v podstatě inertní vzhledem k fenolovému systému, dokud není aktivován teplem, a jsou v podstatě zcela nerozpustné ve vodě za teploty pod jejich teplotou tání. Acetalové homopolymery a acetalové kopolymery jsou dobře známé obchodní zboží. Polyoxymethylenové látky jsou také dobře známé a mohou se snadno vyrobit synteticky reakcí jednomocných alkoholů obsahujících od 1 do 8 atomů uhlíku nebo dihydroxyglykolů a etherglykolů s polyoxymethylenglykoly v přítomnosti kyselého katalyzátoru. Representativní způsob výroby těchto síťujících prostředků je popsán v US patentu č. 2 512 950, na který se zde odkazuje. τ-Polyoxymethylenethery jsou obvykle výhodnými zdroji latentního formaldehydu. Zvláště výhodným zdrojem latentního formaldehydu pro použití při provedení tohoto vynálezu je 2-polyoxymethylendimethylether.

Jestliže se používá zdroje formaldehydu, tak se používá v množství, které je v rozmezí přibližně od 1 do 70 % hmotnostních, výhodně přibližně od 20 do 50 % hmotnostních, vztaženo na použitou novolakovou pryskyřici.

Použití výhodné disperze na bázi resol-fenolové pryskyřice odstraňuje potřebu zavádět donor formaldehydu.

Základové kompozice podle tohoto vynálezu mohou popřípadě obsahovat jiné dobře známé přísady včetně plastifikátorů, plniv, pigmentů, povrchově aktivních látek, dispergačních činidel, smáčecxch prostředků, zesilovacích přípravků a podobně, v množství používaném odborníkem v oboru pojivových prostředků, k dosažení požadované barvy a konsistence.

Základové kompozice podle tohoto vynálezu se mohou vyrábět libovolným způsobem známým v oboru, ale výhodně se vyrábějí tím, že se složky a voda uvedou do styku a umelou nebo protřepou v kulovém mlýně, pískovém mlýně, mlýně s náplní keramických částic, v mlýně s ocelovými kuličkami, v mlýně s vysokou rychlostí prostředí, v mlýně s vysokým střihem nebo podobně.

Základové kompozice podle tohoto vynálezu se výhodně používají k pojeni elastomerního materiálu na povrch kovu. Kompozice se mohou aplikovat na povrch kovu postřikem, máčením, natíráním štětkou, stíráním nebo podobně a poté se základová kompozice nechá uschnout. Adhezní povlak se může také potom aplikovat nanášením štětkou, máčením nebo postřikem. Povlečený povrch kovu a elastomerní substrát se nato uvedou dohromady za tepla a tlaku k dokončení procedury pojení. Povrch kovu a elastomerní substrát se obvykle uvádějí do styku za tlaku přibližně od 20,7 do 172,4 MPa, s výhodou přibližně od 20 do 50 MPa. Výsledný spoj kaučuku s kovem se současně zahřívá na teplotu od přibližně 140 do zhruba 200 ’C, s výhodou přibližně od 150 do 170 ’C. Spoj by se měl udržovat za použitého tlaku a teploty po dobu přibližně od 3 do 60 minut, v závislosti na rychlosti vulkanizace a tloušťce kaučukového substrátu. Tento proces se může provádět aplikaci kaučukového substrátu jako poloroztaveného materiálu na povrch kovu, jako například při způsobu injekčního lisování. Způsob se může provádět také za použití tlakového lisování, způsobu lisování přetlačováním nebo technického způsobu vulkanizace v autoklávu. Poté co je proces ukončen, spoj je plně vulkanizován a připraven pro použití při konečné aplikaci.

Materiál, který se může vázat k povrchu, jako povrchu kovu podle tohoto vynálezu, je výhodně polymerní materiál včetně elastomerních materiálů vybraných z libovolných přírodních kaučuků a olefinových syntetických kaučuků, včetně polychloroprenu, polybutadienu, neoprenu, Buna-S, Buna-N, butylkaučuku, hromovaného butylkaučuku, nitrilkaučuku a poodobně. Povrch, ke kterému se materiál váže, může být libovolný povrch schopný přijímat pojivo, jako tvoří povrch skla, plastické hmoty nebo tkaniny, a výhodně se povrch kovu vybírá z libovolného z oběžných strukturních kovů, jako je železo, ocel (včetně nerezavějící oceli), olovo, hliník, měd', mosaz, bronz, Monelův kov, nikl, zinek a podobně.

Pokud se používá základová kompozice podle tohoto vynálezu k pojení elastomerního substrátu na povrch kovu, současně je výhodné používat přítomnou základovou kompozici jako základovou kompozici dvoudílného pojivového prostředku, která obsahuje základní složku a povlakovou složku. Základová kompozice podle tohoto vynálezu se používá jako základní složka aplikací kompozice na povrch kovu a potom se aplikuje povlaková složka na povlečený povrch kovu.

Povlakovou složkou může v podstatě být jakýkoli materiál pojící kaučuk, jako jsou materiály uvedené v US patentech č. 2 900 292, 3 258 388 a 3 258 389. Bylo nalezeno, že povlaková složka má projevovat výjimečnou účinnost, pokud tato povlaková složka obsahuje alespoň druhý latex na bázi halogenovaného polyolefinu a nitrososloučeniny. Latexem na bázi halogenovaného polyolefinu pro použití v povlakové složce může být v podstatě jakýkoli z latexů na bázi halogenovaných polyolefinů popsaných výše s ohleden na pojivové prostředky podle tohoto vynálezu. Bylo však nalezeno, že obzvláště příznivé výsledky se dosáhnou, pokud latexem na bázi halogenovaných polyolefinů povlakové složky je chlorsulfonovaný polyethylen nebo póly-(2,3-dichlor-l,3-butadien).

Latex na bázi halogenovaného polyolefinu z povlakové složky se obvykle používá v množství, které je v rozmezí přibližně od 10 do 70 % hmotnostních, s výhodou přibližně od 20 do 50 % hmotnostních, vztaženo na základní složky povlakové složky. Výraz základní složky povlakové složky, se zde vztahuje k latexu na bázi halogenovaného polyolefinu a nitrososloučeniny.

Nitrososloučeninou podle tohoto vynálezu může být libovolný aromatický uhlovodík, jako jsou benzeny, naftaleny, anthraceny, bifenyly a podobně, který obsahuje alespoň dvě nitrososkupiny připojené přímo na nesousedící atomy uhlíku v kruhu. Takové nitrososloučeniny jsou zvláště popsány jako aromatické sloučeniny, které obsahují od 1 do 3 aromatických jader včetně anelovaných aromatických jader, a mají od 2 do 6 nitrososkupin připojených přímo na nesousedící atomy uhlíků jader. Výhodné nitrososloučeniny podle tohoto vynálezu jsou dinitrosoaromatické sloučeniny, zvláště dinitrosobenzeny a dinitrosonaftaleny, jako je m-dinitrosobenzen, p-dinitrosobenzen, m-dinitrosonaftalen nebo p-dinitrosonaftalen. Atomy vodíku v aromatickém jádře mohou být nahrazeny alkylovými skupinami, alkoxyskupinami, cykloalkylovými, arylovými, aralkylovými, alkarylovými skupinami, arylaminoskupinami, arylnitrososkupinami, aminoskupinami, atomy halogenu a podobnými skupinami. Takové substituenty podle tohoto vynálezu na aromatických jádrech mají malý účinek na aktivitu nitrososloučenin podle tohoto vynálezu. Jak je v současné době známo, neexistuje žádné omezení, pokud jde o charakter substituentu a tahové substituenty mohou být organické nebo anorganické povahy. Pokud se zde odkazuje na nitrososloučeniny, je třeba rozumět, že jsou zahrnuty jak substituované, tak nesubstituované nitrososloučeniny, pokud není uvedeno jinak.

Obzvláště výhodné nitrososloučeniny jsou charakterizovány obecným vzorcem .(R)_m-Ar-(NO)₂, ve kterém

Ar je zvolen ze souboru zahrnujícího fenylen a naftalen,

R znamená monovalentní organickou skupinu, zvolenou ze souboru zahrnujícího alkylové, cykloalkylové, arylové, aralkylové, alkarylové skupiny, arylaminoskupiny a alkoxyskupiny, které obsahuji od 1 do 20 atomů uhlíku,*arainoskupinu a atomy halogenu, výhodně znamená alkylovou skupinu obsahující od 1 do 8 atomů uhlíku a m představuje nulu nebo číslo 1, 2, 3 nebo 4, výhodně znamená nulu.

Částečný soupis nitrososloučenin, který není jejich omezením, a které se mohou vhodně používat při provádění tohoto vynálezu zahrnuje m-dinitrosobenzen, p-dinitrosobenzen, m-dinitrosonaftalen, p-dinitrosonaftalen, 2,5-dinitroso-p-cymem, 2-methyl-l,4-dinitrosobenzen, 2-methyl-5-chlor-l,4-dinitrosobenzen, 2-fluor-l,4-dinitrosobenzen, 2-methoxy-l,3-dinitrosobenzen, 5-chlor-l,3-dinitrosobenzen, 2-benzyl-l,4-dinitrosobenzen, 2-cyklohexyl-l,4-dinitrosobenzen a kombinace těchto sloučenin. Mezi zvláště výhodné nitrososloučeniny se zahrnuje m-dinitrosobenzen a p-dinitrosobenzen. Nitrososloučenina se obvykle používá v množství, které je v rozmezí přibližně od 10 do 80 % hmotnostních, s výhodou přibližně od 20 do 50 % hmotnostních, vztaženo na hmotnost základních složek povlakové složky.

Povlaková složka podle tohoto vynálezu výhodně také obsahuje polymaleinimidovou sloučeninu. Polymaleinimidovou sloučeninou z povlaku může být alifatický nebo aromatický polymaleinimid a musí obsahovat alespoň dvě maleinimidové skupiny. Aromatické polymaleinimidy obsahují přibližně od 1 do 100 aromatických jader, přičemž maleinimidové skupiny jsou s výhodou přímo připojeny ke každému sousedícímu aromatickému kruhu. Zvláště výhodné polymaleinimidové sloučeniny mají obecný vzorec

ve kterém x představuje číslo přibližně od 1 do 100.

Takové polymaleinimidy jsou obecně obchodní materiály a prodávají se pod různými ochrannými známkami u různých společností, jako například polymaleinimid BMI-M-20, který dodává firmy Mitsui Toatsu Fine Chemicals, Incorporated.

Polymaleinimidová sloučenina se obvykle podle tohoto vynálezu používá v množství, které je v rozmezí přibližně od 2 do 50 % hmotnostních, s výhodou přibližně od 5 do 15 % hmotnostních, vztaženo na povlakovou složku.

Povlaková složka také výhodně obsahuje oxid kovu.

Tímto oxidem kovu z povlakové složky může v podstatě být stejný oxid kovu jako je obsažen v základní složce a s výhodou jde o oxid zinečnatý. Oxid kovu z povlakové složky se obvykle používá v množství, které je v rozmezí přibližně od 5 do 60 % hmotnostních, s výhodou přibližně od 15 do 25 % hmotnostních, vztaženo na povlakovou složku.

Vodný pojivový prostředek, který je zvláště vhodný jako povlaková složka podle tohoto vynálezu, je popsán v související US patentové přihlášce č. 07/805 396, která byla podána dne 10. prosince 1991, o názvu Aqueous Adhesives Based on Chlorosulfonated Polyethylene”, jejíž úplný popis se zde uvádí jako součást stavu techniky. Jiný vodný pojivový prostředek vhodný jako povlaková kompozice podle tohoto vynálezu a založený na latexu z polymerovaného konjugovaného dienu, je popsán v US patentu č. 5 036 122, jehož úplný popis se také uvádí jako součást stavu techniky.

Povlaková kompozice podle tohoto vynálezu může popřípadě obsahovat jiné dobře známé přísady včetně plastifikátorů, plniv, pigmentů, povrchově aktivních látek, dispergačních činidel, smáčecích prostředků, zesilovacích přípravků a podobně, v množství používaném odborníkem v oboru pojivových prostředků, k dosažení požadované barvy a konsistence.

Povlaková složka se může vyrábět a aplikovat na povrch nebo substrát způsobem popsaným výše s ohledem na přítomný pojivový prostředek.

Základní složka se obvykle aplikuje na povrch kovu určený k pojení a potom se povlaková složka použije na povlečený povrch kovu, ačkoliv v některých aplikacích, zahrnujících pojení postvulkanizovaného kaučuku, může být možné aplikovat povlakovou složku přímo na kaučukový substrát.

Za účelem vulkanizace, vytvrzení nebo zesítění základní složky a povlakové složky k vytvoření trvalé vazby kaučuku na kov, povrch kovu a kaučukový substrát se uvádějí dohromady za podmínek popsaných výše s ohledem na pojivový prostředek podle tohoto vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Dále uvedené příklady jsou uvedeny za účelem ilustrace vynálezu a nejsou míněny jako omezení rozsahu tohoto vynálezu, který je definován patentovými nároky.

Způsob výroby základní složky

Adhezní základová kompozice podle tohoto vynálezu se vyrobí jako základní složka pro dvoudílný pojivový prostředek tím, že se uvedou do'styku dále popsané složky (s výjimkou latexu na bázi chlorsulfonovaného polyethylenu) v množství deionizované vody a propylenglykolmethyletheru jako rozpouštědla (DOWANOL PM, The Dow Chemical Company) (v poměrů 50:1), které dostačuje k dosažení konečného obsahu celkové tuhé látky 35 %, vztaženo na všechny složky. Tyto složky a voda se spolurozpouštědlem jako nosná látka se potom umelou v mlýně s náplní keramických částic během 30 minut.

K výsledné hmotě z mletí se potom pomalu přidá latex na bázi chlorsulfonovaného polyethylenu, který se vmíchá do této hmoty pomocí pomalo oběžného míchadla.

Složka Počet gramů emulze fenolové pryskyřice 297,9 satbilizované polyvinylalkoholem(^a) latex na bázi chlorsulfonovaného 100,6 polyethylenu() oxid zinečnatý 83,8 koloidní oxid křemičitými 29,3 oxid titaničitý 33,5 saze^) 10,1 povrchově aktivní látka(^e) 1,1 dispergační činidlo(^f) 1,6 (a) (b) (c)

BKUA-2370 (Union Carbide Corporation)

HYPALON HYP-605 (Burke Palmison Chemical Company) M-5 CABOSIL (Cabot Corporation) (d) (e) (f)

STERLING NS (Cabot Corporation)

POLYWET Z1766 (Uniroyal, lne.)

MARASPERSE CBOS-4 (American Can Company)

Způsob výroby povlakové složky

Povlaková složka A

Pojivový prostředek vhodný jako povlaková složka se vyrobí v souladu s US patentem č. 5 036 122.

Povlaková složka B

Vodný pojivový prostředek pro použití jako povlaková složka se vyrobí podle příkladu 1 ze související přihlášky č. 07/805 396, jaká je popsána výše.

Příklad 1

Základová kompozice, vyrobená jak zmíněno výše, se povleče na zkušební vzorky očištěné tryskáním ocelovým pískem, při tlouštce filmu od 0,008 do 0,013 mm. Zkušební vzorky se nechají schnout přibližně 1 hodinu za teploty místnosti. Na povlečené zkušební vzorky se potom aplikuje povlaková složka A při tlouštce filmu přibližně 0,013 až 0,020 mm. Na povlečené zkušební vzorky se potom pojí substrát HC106 (přírodní kaučuk) tím, že se injekčně lisuje kaučuk na povlečené zkušební vzorky za teploty 153 ^eC a potom se kaučuk vulkanizuje za této teploty 153 C po dobu přibližně 15 minut.

Příklad 2

Pojené sestavy kaučuku a kovu se vyrobí podle příkladu 1 s tím rozdílem, že se jako povrchová složka použije povrchová složka B.

Pojené sestavy kaučuku a kovu z příkladů 1 a 2 se potom podrobí testům, které jsou popsány dále.

Základní adheze

Pojené části se protahují k dosažení destrukce podle americké normy ASTM Test D429 - metoda B. Části se testují při olupování s úhlem olupu 45 ⁰ . Test se provádí za teploty ' místnosti při testovací rychlosti 50,8 cm za minutu. Poté co spoj částí selže, změří se nejvyšší hodnota síly pro olup (měřená v librách a přepočtená na kilogramy) a procento retence kaučuku na adhezní povlečené ploše části.

Postřik solí po dobu 72 hodin

Pojené části se leští na okrajích brusným kotoučem. Kaučuk se potom připevní zpět na kov drátem z nerezavějící oceli tak, že se namáhá spojená plocha. Tím se vystaví spojovací materiál okolním podmínkám. Spojovací materiál se na začátku poškodí čepelkou. Části se potom sváží drátem z nerezavějící ocel a umístí v komoře, kde se provádí postřik solí. Prostředí uvnitř komory charakterizuje teplota 38 °C, relativní vlhkost 100 % a obsah rozpuštěné soli 5 % v postřiku, který je rozptylován v komoře. Části se ponechají v tomto prostředí po dobu 72 hodin. Po jejich odstranění z tohoto prostředí se kaučuk sloupne z kovu pomocí kleští na drát.

Poté se změří procento retence kaučuku na části.

Var ve vodě po dobu 2 hodin

Pojené části se připraví stejným způsobem, jako pro test postřiku solí, avšak s tím rozdílem, že se při tomto testu části umístí do kádinky naplněné vroucí vodou z vodovodu. Části zůstanou v tomto prostředí po dobu 2 hodin. Po vyjmutí se kaučuk sloupne z kovu pomocí kleští na drát. Změří se procento retence kaučuku na části.

Ponoření do vody za teploty místnosti po dobu 7 dnů

Pojené části se připraví stejným způsobem, jako pro test postřiku solí. Při tomto testu se části umístí v kádince naplněné vodou z vodovodu, která má teplotu místnosti. Části se nechají v tomto prostředí po dobu 7 dnů. Po výjmutí se kaučuk sloupne z kovu pomocí kleští na drát. Změří se procento retence kaučuku na části.

Výsledky testů uvedených výše jsou shrnuty v tabulce 1 dále. Hodnoty jsou vztaženy k poškození tělesa z kaučuku (R). Poškození je vyjádřeno v procentech a vysoké procento poškození kaučuku je žádoucí, protože ukazuje, že pojivová vazba je silnější než kaučuk samotný.

Příklady 3 a 4

V příkladech 3 a 4 se pojená sestava kaučuku a kovu vyrobí podle příkladů 1 a 2 s tím rozdílem, že povlečené zkušební vzorky se vystaví předpékání nebo podmínkám předvulkanizace teplem. Pokud jde o předpékání, části se vystaví lisovací teplotě na dobu 5 minut předtím, než se kaučuk zavede injekčně do dutiny. To napodobuje skutečné výrobní podmínky a napomáhá při stanovení, zde pojivový prostředek si uchovává aktivitu dostačující k úspěšnému pojení kaučukové látky.

Tabulka 1

Test	Příklad č.	% poškození kaučuku
základní adheze	1	100R
	2	100R
	3	100R
	4	100R
var ve vodě po dobu	2 hodin 1	99R
	2	99R
	3	98R
	4	94R
postřik solí po dobu 72 hodin 1	83R
	2	100R
	3	'99R
	4	100R
ponoření do vody za	teploty
místnosti po dobu 7	dnů 1	100R
	2	100R
	3	100R
	4	100R

Jak může být zřejmé z výše uvedených údajů, pojivové prostředky podle tohoto vynálezu vytvářejí silné pojivové spoje, které jsou schopné odolat podmínkám předpékání a stavům nepříznivého okolního prostředí.

Claims

1. Vodná základová kompozice, vyznačující se t í m, že obsahuje vodnou disperzi fenolové pryskyřice stabilizované polyvinylalkoholem, latex na bázi halogenovaného polyolefinu a oxid kovu.

2. Základová kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že se disperze fenolové pryskyřice vyrobí způsobem, který zahrnuje smíchání

b) vody,

c) organického rozpouštědla použitého k interakci a

3. Základová kompozice podle nároku 2, vyznačující se tím, že fenolová pryskyřice se vyrábí ze substituovaného nebo nesubstituovaného fenolu.

4. Základová kompozice podle nároku 3, vyznačující se tím, že fenolová pryskyřice se vyrábí ze substituovaného fenolu, který je vybrán z kresolu, bisfenoluA, fenolů substituovaných v poloze para, jako p-terc.-butylfenolu, p-fenylfenolu a podobně.

5. Základová kompozice podle některého z nároků 2 až

4,vyznačující se t í m, že fenolovou pryskyřicí je tuhý resol nebo novolaková fenolová pryskyřice.

6. Základová kompozice podle nároku 5, vyznačující se tím, že resol-fenolovou pryskyřicí je pryskyřice získaná za katalýzy bází, která má formaldehydový faktor řádově od přibližně 90 do zhruba 180 a novolakovou fenolovou pryskyřicí je pryskyřice získaná za katalýzy kyselinou, která má formaldehydový faktor řádově od přibližně 50 do zhruba 75.

7. Základová kompozice podle některého z nároků 2 až

6, vyznačující se tím, že fenolovou pryskyřicí je resol-fenolová pryskyřice, vyrobená reakcí formaldehydu s bisfenolem-A v molárním poměru od přibližně 2 do zhruba 3,75 mol formaldehydu na mol bisfenolu-A, v přítomnosti katalytického množství alkalického kovu, oxidu barnatého nebo hydroxidu barnatého jako kondenzačního katalyzátoru, přičemž reakce se provádí za zvýšené teploty, a produkt kondenzační reakce je neutralizován na hodnotu pH od přibližně 3 do zhruba 8.

8. Základová kompozice podle některého z nároků 2 až

7, vyznačující se tím, že rozpouštědlo používané k interakci je vybráno ze souboru zahrnujícího alkoholy, glykolethery, ethery, estery a ketony.

9. Základová kompozice podle nároku 9, vyznačující se tím, že rozpouštědlo používané k interakci je vybráno ze souboru zahrnujícího ethanol, n-propanol, isopropylalkohol, ethylenglykolmonobutylether, ethylenglykolmonoisobutylether, acetát ethylenglykolmonomethyletheru, diethylenglykolmonobutylether, acetát diethylenglykolmonoethyletheru, propylenglykolmonopropylether, methoxyaceton a podobně.

10. Základová kompozice podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že halogenovaný polyolefin latexu je zvolen ze souboru zahrnujícího polychloropren, chlorovaný polychloropren, chlorovaný polybutadien, hexachlorpentadien, adukty butadienu a halogenovaných cyklicky konjugovaných dienů, kopolymery chlorovaného butadienu a styrenu, kopolymery chlorovaného ethylenu a propylenu a terpolymery ethylenu, propylenu a nekonjugováného dienu, chlorovaný polyethylen, chlorsulfonovaný polyethylen, hromovaný póly-(2,3-dichlor-l,3-butadien), kopolymery α-halogenakrylnitrilů a 2,3-dichlor-l,3-butadien, chlorovaný poly(vinylchlorid) a podobně, včetně směsí takových elastomerů obsahujících halogen.

11. Základová kompozice podle nároku 10, v y z n a čující se tím, že halogenovaným polyolefinem je chlorsulfonovaný polyethylen.

12. Základová kompozice podle nároku 11, v y z n a čující se tím, že chlorsulfonovaný polyethylen má molekulovou hmotnost v rozmezí od přibližně 50 000 do

150 000, obsah chloru v rozmezí přibližně od 20 do 50 %, a obsah síry v rozmezí přibližně od 0,5 do 2 %.

13. Základová kompozice podle nároku 12, v y z n a čující se tím, že molekulová hmotnost je v rozmezí od přibližně 60 000 do 120 000, obsah chloru v rozmezí přibližně od 25 do 45 % a obsah síry v rozmezí přibližně od 1,0 do 1,5 %.

14. Základová kompozice podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že oxidem kovu je oxid zinku, kadmia, hořčíku, olova nebo zirkonia, klejt, minium, soli zirkonia nebo jejich kombinace.

15. Základová kompozice podle nároku 14, v y z n a čující se tím, že oxidem kovu je oxid zinečnatý.

16. Základová kompozice podle některého z předcházejí cích nároků, vyznačující se tím, že sestává z přibližně 20 až 80 % hmotnostních vodné disperze fenolové pryskyřice stabilizované polyvinylalkoholem, přibližně 10 až 40 % hmotnostních latexu na bázi halogenovaného polyolefinu a přibližně 10 až 80 % hmotnostních oxidu kovu.

17. Základová kompozice podle nároku 16, v y z n a čující se tím, že disperze fenolové pryskyřice j přítomna v množství přibližně od 40 do 60 % hmotnostních, latex na bázi halogenovaného polyolefinu je přítomen v množství přibližně od 15 do 25 % hmotnostních a oxid kovu je přítomen v množství přibližně od 20 do 40 % hmotnostních.

18. Dvoudílný pojivový prostředek obsahující základovou kompozici a povlakovou kompozici, vyznačující se tím, že základovou kompozicí je základová kompozice podle některého z předcházejících nároků a povlako vá kompozice zahrnuje druhý latex na bázi halogenovaného polyolefinu a nitrososloučeninu.

19. Pojivový prostředek podle nároku 18, v y z n a čující se tím, že druhý latex je přítomen v množství od přibližně 10 do 70 % hmotnostních a jde o chlorsulfonovaný polyethylen nebo poly-(2,3-dichlor-l,3-bu tadien) a nitrososloučenina se používá v množství od přibližně 10 do 80 % hmotnostních a jdě o p-dinitrosobenzen nebo m-dinitrosobenzen.

20. Pojivový prostředek podle nároku 18 nebo 19, vyznačující se tím, že povlaková komponenta dále obsahuje polymaleinimidovou sloučeninu a oxid kovu.

V

21. Povlakový prostředek podle nároku 20, vyznačující se tím, že polymaleinimidová sloučenina obsahuje přibližně od 1 do 100 aromatických jader, přičemž maleinimidové skupiny jsou přímo připojeny ke každému sousedícímu aromatickému kruhu a polymaleinimidová sloučenina je přítomna v množství, které je v rozmezí přibližně od 2 do 50 % hmotnostních, a oxidem kovu je oxid zinečnatý, který je přítomen v množství od přibližně 5 do 60 % hmotnostních.