CZ14199A3

CZ14199A3 - Způsob pohřbu žehem a zařízení k jeho provádění

Info

Publication number: CZ14199A3
Application number: CZ99141A
Authority: CZ
Inventors: Herbert März
Original assignee: Sbw Sonderabfallentsorgung Baden-Württemberg Gmbh
Priority date: 1996-07-17
Filing date: 1997-07-16
Publication date: 1999-06-16
Also published as: WO1998003820A1; US6382110B1; EP0912862B1; EP0912862A1; JP2000514545A; DE19628741A1; DE59701852D1; DE19628741C2; ATE193766T1

Description

(54) Název přihlášky vynálezu:

Způsob pohřbu žehem a zařízení k jeho provádění (57) Anotace:

Způsob pohřbu žehem ve spalovací peci /1 / , v jejíž vyzdívce je umístěn hořák /5. 6/, Spalování probíhá ve spalovací peci /1/ bez přístupu atmosferického vzduchu. Nejméně polovina kouřových plynů opouštějících spalovací prostor /1 / je neochlazena zpět přiváděna do spalovacího prostoru /1 / pro vytvoření recirkulace kouřového plynu. Do recirkulace kouřového plynu je při nejmenším částečně přimícháván čistý kyslík /9, 14/.

CZ 141-99 A3

«8

8·

Způsob pohřbu žehem - \ ι >' / ·

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu pohřbu žehem mrtvol, nalézajících se v rakvích, ve spalovací peci, která má ve i vyzdívce umístěn nejméně jeden hořák, do něhož se přivádí palivo a u kterého se odvod při spalování vznikajícího kouřového plynu uskutečňuje vedením.

Dosavadní stav techniky

Takovéto způsoby pohřbu žehem podléhají dnes zostřeným požadavkům nařízeni o škodlivými na ochranu životnfho prostředí (17. Spolkové ochraně emisí). To znamená, že jsou pro zatížení látkami dány maximální hodnoty, které nesmí být překračovány. Podle dosavadního stavu techniky existuje ovšem možnost podrobit komínem vypouštěné kouřové plyny čistícímu procesu. Avšak to je nákladné. Ve stávajících zařízeních, která by musela být rekonstruována, to často není z prostorových důvodů možné.

Mimo to na začátku spalovacího procesu vznikaj í při hoření rakve, která je ze dřeva, velká množství oxidu uhelnatého, protože následkem předem daného podílu kyslíku v přírodním vzduchu nasazovaném ke spalování, není k disposici to množství kyslíku, které by bylo zapotřebí k úplnému spálení během této fáze spalovacího procesu, přestože se nyní pracuje s hodnotami vzduchu až do 3,5 násobku. Při začátku spalování jsou tedy uvolňována velká množství nespáleného CO. To je zvlášť nepříjemné, protože CO vede ke vzniku rakovinotvorných dibenzofuranů a dibenzodioxinů,

Typický tepelný výkon spalovacích pecí tohoto druhu obnáší asi 550 až 600 kV, což odpovídá čistému výkonu 60 • 4

4 »44 « » 4 4*4 «

44 4 α

normo kubických metrů (Nm ) zemního plynu za hodinu. To značí, že při 3,5 násobné hodnotě vzduchu za hodinu je produkováno přibližně 2200 Nm kouřových plynů. Následně zařazené složky pro čistění kouřových plynů musí být dímensovány v odpovídající velikosti.

Dnes požadovaná rekonstrukce existujících zařízení je často také proto problematická, že stávající krematoria spadají pod ochranu památek, takže stavební změny jsou realisovatelné často jen s obtížemi nebo dokonce vůbec ne.

Jako další problém přichází značná výše teploty kouřového plynu. Zatímco v některých zemích je odpadní teplo hospodářsky využíváno, to např. v Německu není ten případ vzhledem k ohledům na pietu.

Další problém odpadního plynu tkví zcela obecně v tom, že při spalování za nasazení přírodního vzduchu vzhledem k vysokému podílu dusíku ve vzduchu (cca 75 %) vznikají oxidy dusíku (Ν0_χ) a to zvláště při vysokých hodnotách vzduchu. I toto činí potřebu následného dočisfování odpadních plynů.

Úkolem vynálezu je tedy vyvinout postup úvodem zmíněného druhu dále takovým způsobem, aby byly sníženy škodlivé odpadní plyny, a aby se zlepšilo energetické využití. To je dosažitelné v případě rekonstrukce nej snadněji při zvýšení výkonu stávajících spalovacích zařízeni.

Podstata vynálezu

Podle vynálezu je tento úkol řešen ve význacích patentového nároku 1. Vynález se dále týká více dalších výhodných řešení. Ty jsou definovány v závislých patentových nárocích, *

Přehled obrázků na výkresech

Příklady provedení vynálezu se svými dalšími výhodnými provedeními jsou v následujícím blíže popisovány ve vztahu k přiloženým výkresům. Ty představují:

Obrázek 1: první příklad provedení,

Obrázek 2: druhý příklad provedení a

Obrázek 3: flexibilní propust, která může být použita u obou příkladů provedeni podle obrázků 1 a 2.

Příklady provedení vynálezu

Obrázek 1 ukazuje spalovací pec 1. Je vytvořena jako tzv, etážová pec. V ní se nalézá rakev 2, která má být spálena s mrtvolou, jež se v ní nalézá. Rakev stojí na podpěrách ,3. Přísun rakve se uskutečňuje přes flexibilní propust 50 (viz k tomu detailně obrázek 3). Do vyzdívky pece ústí dva hořáky 5 a 6., do nichž je dodávaná energie (např. zemní plyn) přiváděna vedením 7 a směs kyslíku a recirkulovaného kouřového plynu vedením 8. Směs se vytváří v mísící 9. Do mísiče 9. se přivádí čistý kyslík vedením .10. z kyslíkového zdroje, např. ze zásobníku 11 . a recirkulovaný kouřový plyn vedením 12 a řídící klapkou 13 . Vedení 25 , na kterém se vedení 12 odvětvuje, je vedení pro odvod kouřového plynu ze spalovací pece 1_.

Zařízení obsahuje dále další mísíc 14 . Do něj vstupuje kouřový plyn rovněž, a to vedením 15 . Přes vedení 16 dostává kyslík. Vedení 15 je opět spojeno s vedením 25 , které vede kouřový plyn odváděný ze spalovací pece 1 a přes vedení 16 je spojeno se zdrojem 11 kyslíku. Podíl recirkulovaného • 4 ·444 4« 44 «44 · · · · *444

4444 44 4 4444

4* 44*4 4 4 *·♦ ·4· • 4 4 4 4 * · kouřového plynu určuje postavení řídící klapky 17, která je zařazena za rozvětvení vedení 15 . Množství recirkulovaného kouřového plynu může být nastaveno tak, že je asi 75 %. To přibližně odpovídá podílu dusíku v přírodním vzduchu. Vzniká tedy směs umělého quasi vzduchu. Přes vedení 26 , 27 a 28 může být jen ještě odváděno množství kouřového plynu, složeného převážně z CC>2, které je dáno množstvím kouřového plynu vzniklého při spalování. Protože se na spalovacím procesu nezúčastňuje žádný přírodní vzduch a tím i žádný vzdušný dusík, může k vytváření oxidů dusíku přispívat jen ještě dusík, který může být v palivu. Tímto se podstatně snižuje množství odpadajících oxidů dusíku.

To množství kouřového plynu, které musí ze spalovacího koloběhu neodvratně odcházet, postupuje nejdříve vedením 26. do výměníku 18 tepla a odtud přes vedení 27 dospívá do tzv. fluidního reaktoru 19, do kterého se tryskami 20 z vedení 21 přivádí prostředek pro aktivní čistění [např. Sorbalit (R)] (směs hašeného vápna a práškovitého krbového koksu). Výměník 18 tepla slouží mimo jiné k ochlazení kouřového plynu natolik, aby se nepřekročila nejvýše přípustná provozní teplota reaktoru 19.. Práškovitý absorpční prostředek přiváděný tryskami 20 se potom opět přes tkaninový filtr 22 zachycuje, dříve než vyčištěný kouřový plyn unikne komínem 23.

Jak již plyne z tohoto popisu, vede se zpět do spalovací pece postavením řídících klapek 13 a 17 nastavitelný podíl kouřového plynu, vznikajícího při spalování ve spalovací peci £ a to za prvé přes vedení .25, řídící klapku 13 . vedení 12. mísíc 9, vedení £ a hořák 5 resp. 6 a za druhé přes vedení 25. vedení 15 . mísiě 14 a vedení 24.

Potřebné množství kyslíku ke spálení dodávané energie (např. zemního plynu), se na rozdíl od známých spalovacích zařízení poskytuje přiváděním technického kyslíku o čistotě ·«·· • 4 • · ·· «« «» ·· 4» · · · · • « * ·

4 · · «♦

9· • · ···· «*· · · nejméně 90 % ze zdroje 11 kyslíku, např. ze zásobníku, přes vedení 10 a mísíc 6., do hořáků 5 resp. 6.

Příprava umělého nebo syntetického vzduchu (tedy popsané směsi z recirkulovaného kouřového plynu a přimíšeného kyslíku) se dále provádí v mísiči 14, ze kterého se dostává přes vedení 24 přímo, tj. beze spálení v hořáku, do spalovací pece JL. Tento přísun slouží k tomu, aby byla uspokojena značná spotřeba kyslíku, která vzniká zejména v počáteční fázi spalovacího procesu při spalování dřeva rakve 2, a která normálně, tj. při spalování za přívodu vzduchu, vzhledem k limitovanému podílu kyslíku ve vzduchu, uspokojena být nemůže. Jak bylo zmíněno, u běžných spalovacích zařízení to v počáteční fázi vede k velmi vysokému podílu oxidu uhelnatého (CO), protože v přírodním vzduchu je k disposici jsoucí kyslík limitován 02-podílem ve vzduchu, který činí 21 %. Přímým nastavováním disponibilního kyslíku v místě, ve kterém se spaluje dřevo rakve 2, je značně snižován podíl vznikajícího CO. Potřebná energie ke spálení je vedle toho pohotově dána podílem uhlíku ve dřevu rakve, takže proto na těchto místech a v této fázi procesu není vyžadován žádný přívod energie zvenčí hořákem. To na jedné straně redukuje potřebu (množství) dodávané energie (zemního plynu) přiváděné hořákem a na druhé straně snižuje podíl oxidu uhelnatého v kouřovém plynu resp. jej zcela snižuje až na nulu.

Ze v tomto celém postupu je uplatňován nejen čistý kyslík, nýbrž je i přimícháván do recirkulovaného kouřového plynu má svoji příčinu v tom, že jinak by teplota v prostoru pece byla nepřípustně vysoká. Zpětně vedený, převážně z CO2 sestávající kouřový plyn, přejímá chladící funkci a také funkci nahrazeného dusíku v transportu teploty.

Zpětné vedení kouřového plynu probíhá bez chlazení. To má za následek, že nutné dodatečné zahřívání prostoru pece přívodem dodávané energie do hořáků 5. a 6., může být • · • 9 9999 «9 «9 ·

9

9 • 9

9999 «9 ·· • 9 · · 9 9 9 9 ll· 999 9 9 · 9 odpovídajícím způsobem cyklicky zapínáno v příslušně delších intervalech, Je tudíž možné hořáky dokonce částečně vypnout, zejména tehdy, když na začátku spalovacího procesu začíná rakev 2 sama hořet. Přímé udržování vysoké teploty recirkulací neochlazeného kouřového plynu, stejně jako současné dodávání kyslíku takto umožňují občasné přímé udržování spalovacího procesu bez činnosti hořáků tj. bez dpdávané energie. Tím může být značně ušetřena energie a to jak z hlediska dodávané energie, tak také s ohledem na kyslík. Současně s tím dochází také ke snížení vznikajícího oxidu uhličitého, což je rovněž ekologicky významné vzhledem k tzv. skleníkovému efektu.

Toto zvýšené využívání tepla diky jeho vysoké recirkulací také vyrovnává, že zpravidla z pietních důvodů u spalovacího zařízení tohoto typu nedochází k žádnému využívání tepla k vytápění jiných zařízení nebo k pohánění chladícího stroje, i když odpovídající dodatečná zařízení představují další rozvíjení vynálezu přinášející výhody. Ostatně využití odpadního tepla v obdobích, kdy se netopí, je každopádně problematické.

Všechny pochody vyžadují v závislosti na průběhu spalovacího procesu regulaci. Ten probíhá silně kolísavě, protože, jak bylo zmíněno, nejdříve dochází ke spalování rakve. Potom začíná spalování mrtvoly. Avšak tento pochod je v široké míře procesem vypařovacím a ne spalovacím procesem, protože vysoký podíl lidského těla tvoří voda. Je tedy v počáteční fázi k zamezení vzniku CO (oxidu uhelnatého) zapotřebí dodávat, jak bylo zmíněno, daleko více kyslíku než v pozdější fázi spalovacího procesu, zatímco současně v první fází je k disposici značná energie ze spálení rakve 2, takže žádný další přívod dodávané energie není zapotřebí. Na řízení těchto pochodů je pamatováno řídící jednotkou 30 . která je spojena s jedním nebo více teplotními čidly 31 a CO sondou ·· ····

• · · · · • · · · • · · · • · ·

a tak zachycuje alespoň teplotu ve spalovací peci 1. V závislosti na tom je řízen výkon hořáků 5 a 6 přes řídící vedení 32 , 33, stejně jako množství recirkulovaného kouřového plynu řídícími klapkami 13., 15 přes řídící vedení 34, 35. K tomu dále je v daných případech pamatováno, aby množství kyslíku dodávaného z kyslíkového zdroje 11 do potrubí 10 resp. 16 bylo odděleně a nezávisle nastavitelné přes řídící jednotku. Při tom se zvláště CO v kouřovém plynu kontinuálně měří CO sondou. Rozsah řízení ovlivňuje přívod kyslíku resp. koncentraci kyslíku v prostoru pece.

Další výhoda zde navrženého vedení procesu plyne při dimensování. Zatímco u konvenčního spalování objem proudu kouřového plynu obnáší cca 2200 až 2500 Nm^/h kouřového plynu, může být za podmínek popsaného koloběhu vypouštěna asi čtvrtina, tj. 400 až 600 Nm^/h. To umožňuje výrazné zmenšování nových zařízení při současném zvýšování výkonu. K tomu navíc se značně usnadňuje rekonstrukce stávajících zařízení. Způsobem podle vynálezu se výrazně zkracuje doba spalování. Zatímco při konvenčním pohřbu žehem je počáteční fáze spalování spíše doutnáním (tvorba CO), je spalovací pochod u vynálezu koncentrovaným přívodem kyslíku výrazně urychlován. To má veliký význam vzhledem k přibývajícímu počtu pohřbů žehem.

Pohotová disposice technického kyslíku v zásobnících se uskutečňuje v normálním případě v kapalné formě s odpařovací jednotkou. Je možné aplikovat také přidružené zařízení pro získávání kyslíku na principu absorpce změny tlaku nebo membránového principu.

Další výhoda popsaného provádění procesu tkví ve zmenšeném množství potřebných provozních prostředků. Obvykle požadovaná katalytická likvidace dusíkatých látek resp. přidáváni aktivního uhlí, Sorbalitu atd. může být podstatně zmenšeno. Protože spalování probíhá beze vzduchu a tím se • · flflflfl • · · »*· · ♦· • fl flfl •••fl flfl flfl vznik oxidů dusíku blíží k nule, slouží čistění odpadního plynu v reaktoru 19 v podstatě jen k odstraňování dibenzodioxinů a dibenzofuranů, které se tvoří při spalování rakve a mrtvoly a také jedovatých látek, které vznikají při spalování z těžkých kovů, např. rtuť (jako součást amalgámu zubních plomb) atd.

Obrázek 2 ukazuje další příklad způsobu provedení, který se od příkladu provedení uvedeného v obrázku 1 odlišuje natolik, že zpětné vedeni kouřového plynu probíhá přes klapku 13 a mísič 9 na hořák 5 a 6. teprve z bodu, který leží za výměníkem 18 tepla. To umožňuje nasadit konvenční hořáky, protože do nich vstupuje ochlazený kouřový plyn. Není tedy nutné hořáky 5 a 6 jako na obrázku 1 vyložit pro zvýšené teploty. Recirkulace kouřového plynu probíhá jinak jako předtím přes vedení ,15, mísič 14 a vedení 24.

Obrázek 3 ukazuje flexibilní propust 50.. Účel vyplývá z následujících nároků na proces: když je asi po 60 až 90 minutách rakev 2 spálena, tak se otevřou dvířka 40 spalovací pece i (např. motorem zvednou nebo odsunou na stranu). Přes transportní zařízení pro přísun se do spalovací pece X zaváží další rakev 2. Pokud to probíhá bez zvláštních opatření, tak při tom vnikne přírodní vzduch do spalovacího prostoru X, a to může při následujícím spalování vést ke vzniku oxidů dusíku. Pokud se učini opatření zabraňující, aby do spalovacího prostoru X během doby zaváženi nevnikl vzduch, může i během této výměny dále probíhat recirkulace kouřového plynu bez přimíšení O2 a bez toho, aby hořáky 5. a 6. byly v činnosti. To znamená udržovat teplotu ve spalovacím prostoru na vysoké úrovni (650 “C až 1000 °C), aniž by to měio negativní důsledky, zatímco se současně dosahuje dalšího efektu v úspoře energie tím, že se vyhne opětovné vyhřívací fázi. Vedle toho se tím ušetří čas.

V příkladu provedení podle obrázku 3 je flexibilní propust 50, vytvořena, jak je to již známé, tak, že rakev 2 leží na desce 51_. Tuto desku lze sem tam posunovat, jak ve směru na dvířka 40 (viz šípka 52) , tak také pomocí zdvihacího zařízení 53 nahoru a dolů (viz šipku 54). Při otevřených dvířkách 40 je rakev příslušným pohybem desky 51 zavedena do spalovacího prostoru i a usazena na podpěry 3. Nyní je vynález proveden tak, že je mezi nosičem desky 55 a spalovací pecí v dosahu dvířek 40. opatřen flexibilním, rakev 2 obklopujícím měchem 56, takže v průběhu osazování vzniká kolem rakve 2 uzavřený prostor. Naloženi rakve 2 na desku 51 probíhá, když se uvolní uzávěr 57 . který je naznačen jen schematicky. Prostor 60 uvnitř měchu 56 je prostřednictvím vzduchového vedení 61 ve spojení s odsávacím čerpadlem, takže v prostoru 60 panuje ve srovnání s atmosferickým tlakem určitý podtlak, který se stará o to, že při otevřených dvířkách 40 nepřechází do spalovací pece i z prostoru 60 žádný vzduch.

« ·

Β Β

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims

1. Způsob pohřbu žehem mrtvol, nalézajících se v rakvích (2), ve spalovací peci (1), která má ve vyzdívce umístěn nejméně jeden hořák (5, 6), do něhož se přivádí palivo, a u kterého se odvod kouřového plynu vznikajícího při spalováni uskutečňuje vedením (25), vyznačuj ící se tím, že spalování ve spalovací pecí (1) probíhá bez přístupu normálního vzduchu, že nejméně polovina kouřového plynu opouštějícího spalovací prostor (1), je z vedeni (25) odvětvena, a že se k němu pro vytvoření koloběhu kouřového plynu (8, 9, 12, 25; 15, 24, 25) přimíchává kyslík (9, 14), že se část směsi přivádí přímo do spalovacího prostoru (1) a část směsi do hořáku (5, 6), a že regulační jednotka (30) prostřednictvím nejméně jednoho ve spalovací peci (1) umístěného teplotního čidla (31) řídí přívod směsi kouřový plyn/kyslík do hořáku (5, 6) tím způsobem, že teplota ve spalovací peci (1) zůstává v rozsahu předem určeného rozmezí, a že vypíná hořák (5, 6), když bude dosažena teplota při pouhém přívodu kyslíku prostřednictvím směsi kouřový plyn/kyslík ke spalování v důsledku energie, kterou poskytnou rakve bez spalování paliva.

2. Způsob podle nároku 1 vyznačující se tím, že poměr kyslíku a kouřového plynu v obou mísičích (9, 14) a množství recirkulovaného kouřového plynu, které je právě do mísičů (9, 14) přiváděno, jsou současně nezávisle na sobě nastavitelné.

3. Způsob podle nároku 1 nebo 2 vyznačující se tím, že na začátku spalovacího procesu část směsi kyslíku a recirkulovaného kouřového plynu, která je přiváděna přímo do spalovací pece (1), je spolu podílem kyslíku v ní • · · · ft· ··· · · · · obsaženém natolik zvýšena, že s přihlédnutím k uhlíku, který poskytuje spalovaná rakev, probíhá spalování v podstatě bez vzniku oxidu uhelnatého.

4. Způsob podle nároku 1 vyznačující se tím, že teplotní rozmezí při tom je 650 až 1000 ’C.

5. Způsob podle nároku 1 nebo některého z následujících nároků vyznačující se tím, že objem proudu cirkulujícího kouřového plynu obnáší 400 až 600 Nm^/h.

6. Způsob podle nároku 1 nebo některého z následujících nároků vyznačující se tím, že podíl recirkulovaného kouřového plynu tvoří zhruba 3/4 kouřového plynu celkem ze spalovací pece odváděného.

7. Způsob podle nároku 1 nebo některého z následujících nároků vyznačující se tím, že se teplo z té části kouřového plynu, která je odváděna do komína, využívá ve výměníku tepla pro chlazení a tímto způsobem se využije k ochlazování prostoru, ve kterém se uchovávají mrtvoly.

8. Způsob podle nároku 1 nebo některého z následujících nároků vyznačující se tím, že se osazení spalovací pece (1) rakví (2) uskutečňuje prostřednictvím flexibilní propusti (50, 56), která při otevřených dvířkách (40) během osazování odděluje prostor (60) od okolí a v prostoru (60) uvnitř propustě kvůli zabránění vstupu dusík obsahujícího atmosferického vzduchu do spalovací pece (1) je vytvářen podtlak.

9. Způsob podle nároku 1 nebo některého z následuj ících nároků vyznačující se tím, že mezi spalovacími cykly dvou rakví je zachovávána recirkulace kouřového plynu bez přimíšení kyslíku a bez přívodu paliva.

10. Způsob podle nároku 1 nebo některého z následujících nároků vyznačující se tím, že teplo té části kouřového plynu, která je odváděna do komína (23) je přiváděno k tepelné výměně pro účely vytápění.

11. Způsob podle nároku 1 nebo některého z následujících nároků vyznačující se tím, že dochází ke spalování objektů spalování, které jsou při tom do spalovací peci jednotlivě vneseny a tam spalovány a na začátku spalovacího procesu Ve větší míře než při dalším průběhu spalování poskytují samy ke spalování uhlík.

se

12. Zařízení pro pohřeb žehem mrtvol, nalézajících v rakvích, se spalovací pecí (1), která má ve vyzdívce umístěn nejméně jeden hořák palivo, a s vedením (25) vyznačující se (5, 6), do něhož se přivádí pro odvod kouřového plynu, tím, ž e z vedení (25) pro odvádění kouřového plynu jsou odvětvena vedení (12, 25) k recirkulaci části kouřového plynu, že nejméně k jedné části kouřového plynu odvětvené k recirkulaci se v mísiči (9) ze zdroje (11) s kyslíkem o čistotě nejméně 90 % přimíchává připravený kyslík a směs se přivádí do hořáku (5, 6), že k další části k recirkulaci odvětveného kouřového plynu se rovněž v mísiči (14) přimíchává nejméně z 90 % čistý kyslík a tento podíl se přivádí přímo do spalovací pece (1), a že je opatřeno regulační jednotkou (30), která prostřednictvím nejméně jednoho ve spalovací peci (1) umístěného teplotního čidla (31) řídi přívod směsi kouřový plyn/kyslík do hořáku (5, 6) tím způsobem, že teplota ve spalovací peci (1) zůstává • * v rozsahu předem určeného rozmezí a vypíná hořák (5, 6), když bude dosažena teplota při pouhém přívodu kyslíku prostřednictvím směsi kouřový plyn/kyslík ke spalování rakve v důsledku energie, kterou poskytne rakev bez dodatečného spalování paliva.

13. Zařízení podle nároku 12 vyznačující se tím, že mísiči (9), ze kterého je přiváděna směs do hořáku (5, 6), je předřazen výměník (18) tepla.

14. Zařízení podle nároku 12 vyznačující se t í m, ž e výměník (18) tepla je zařazen ve vedení (26, 27, 28), kterým je, po odvětvení recirkulovaného podílu kouřového plynu, do komínu (23) přiváděn nerecirkukovaný kouřový plyn.

15. Zařízení podle nároku 12 vyznačující se tím, že je opatřeno prostředky (30, 13, 17), kterými lze nezávisle na sobě navzájem nastavovat poměr kyslíku a kouřového plynu v obou mísících (9, 14) a množství recirkulovaného kouřového plynu, které je do mísičů (9, 14) přiváděno.

16. Zařízeni podle nároku 12 nebo některého z nároků následujících, vyznačující se tím, že před dvířky (40) spalovací pece (1) je pro osazování umístěno osazovací zařízení (50) , které vykazuje transportovací zařízení (51-56, 60), vykazuje prostředky (56), které od okolí oddělují prostor (60) kterém je v průběhu osazování spalovací pece (1) rakev (2) prostředky (61, 62), aby během prostoru (60) vytvářely podtlak transportovacího zařízení, ve při otevřených dvířkách (40) umístěna a je dále opatřena osazovacího postupu v tomto

1 / 3