CZ135996A3 - Process of treating solid waste from refuse incineration plant and and apparatus for making the same - Google Patents

Description

Způsob úpravy pevných zbytků ze zařízení pro spalování odpadu a zařízení pro jeho provádění

Vynález se týká způsobu úpravy pevných zbytků, jako strusky, létajícího popílku a filtračních prachů, ze spaloven odpadů podle předvýznakové části patentového nároku 1 a zařízení k provádění tohoto způsobu podle předvýznakové části patentového nároku 8.

32£2yadní_stav_techniky

Ve spalovnách odpadů vzniká zhruba 30 až 35 % spalovaného odpadu v podobě strusky. V této strusce je ještě až 5 % nespálených organických podílů a zhruba 5 až 10 % různých kovů, zejména železa. V současnosti je struska po odpovídající mechanické úpravě deponována nebo je dále používána jako základní materiál v hloubkových stavbách, například při výstavbě silnic. Jiné, jemnější pevná zbytky, jako létající popílek, kotlový popílek a filtrační prach, musejí být ukládány odděleně a dostávají se do zvláštních skladů odpadu. Další zpracování těchto odpadů se zpravidla neprovádí. Nespálené organické podíly a ve vodě rozpustné sloučeniny těžkých kovů ve strusce vedou k přídavným problémům při dalším využití nebo při ukládání, protože jsou příčinou nepřípustného zatížení vod.

Převedení pevných zbytků ze spaloven natavením do skelného stavu odstraňuje nevýhody strusky z hlediska ochrany životního prostředí. Přitom jsou organické podíly spalovány a ještě zbývající těžké kovy a ostatní látky, zatěžující okolní prostředí, jsou vázány do ve vodě nerozpust ne skleněné matrice, lavicí proces se uskutečňuje v obvyk lých zařízeních pro tavení skla, k čemuž je však potřebné vytvořit nákladnou úpravu surové strusky, přičemž mimo jiné je třeba prostřednictvím magnetických odlučovačů, odstra nit železo a je nutné rozlámat a roztřídit strusku. Sklo, které při tomto způsobu vzniká jako granulát, se před krát kou dobou ještě používalo ve stavebnictví. ^va podkladě vyš sích požadavků z hlediska ochrany životního prostředí se však již nesmí takový granulát bez dalších úprav používat pro stavební účely, jako například pro stavbu silnic.

Pro řešení těchto problémů byly již předloženy různé návrhy. Tak například jsou zásadní úvahy pro inertizaci zbytků, zejména kovů a těžkých kovů, prostřednictvím tavných procesů, patrny z díla Liullverbrennung und Umwelt svazek 4, autor prof.Dr.Ing. Karl J. Thomé-Kozmiensky v na kladatelství EF-Verlag fůr Energie und Umwelttechnik GmbH Berlín 1990, strany 339 až 359. Na straně 350 se požaduje oddělit tyto těžké kovy těsným oddělováním od zbytku taveniny, aniž by se poukázalo na jiné způsoby elektrického tavení, přičemž zde není uvedeno žádné konkrétní uspořádání tohoto způsobu.

Vycházeje z tohoto základu je v německém patentovém spise DE-C-41 17 444 popsán způsob, u kterého jsou pevné zbytky, jako roštový popílek, kotlový popílek a filtrační prach ze spalovny odpadků meziskladovány v jímacím bunkru a jsou prostřednictvím magnetického odlučovače zbaveny železného šrotu. Tento šrot je potom mechanicky rozmělňován. Je samozřejmé, že pro vytřídění železného šrotu a jiných

...............

větších částic musí být popel do značné míry ochlazen a nebo že se ochlazení uskutečňuje nejméně při skladování. Potom se pevné ochlazené zbytky přivádějí do tavící pece, ve které se při přivádění energie kontinuálně taví. >^Ta dnu této tavící pece se kovem obohacená tavenina diskontinuálně odtahuje a zbytky taveniny se kontinuálně odtahují na jednu boční stěnu tavné pece, kde se chladí, čímž se vytváří skelný produkt.

Obdobný způsob je známý z ΞΡ-Α-93104413.4, u kterého jsou zbytky ze spalování odpadků nebo odpadu s teplotou mezi 600 až 300 °C ochlazovány vynášením do vody na zhruba 30 °G a jsou mezilehle ukládány do bunkru. V reaktoru se ty to zbytky ohřívají na teplotu nad 1000 °C, čímž těkavé kovy a kovové sloučeniny unikají v podobě plynu. Sloučeniny kovových elementů, zejména těžkých kovů, se nejprve oxidují a návazně se redukují. Železo a v železe rozpustné kovy se shromažďují v tavenině v reaktoru. Ze zbývající strusky má vzniknout pro okolní prostředí únosný produkt s latentními hydraulickými a/nebo pucolánovými vlastnostmi, přičemž strusková tavenina, která se k tomu v roztaveném stavu v reaktoru odebírá, se prudce ochlazuje a granuluje. Tento produkt se přimíchává jako minerální pojivo k cementu nebo k betonu. Jako reaktor je popsán sklopný konvertor, který je vytvořen ve tvaru koule a který má ve spodní oblasti kovovou taveninu a nad ní zbytkové taveniny. Z kuželovité přicházejícího vyústění nahoře na konvertoru se má postupným sklápěním nejprve odvádět roztavená struska nebo zbytková tavenina a potom se má kovová lázeň nebo kovová tavenina nasypávat do vhodné pánve pro další přepravu.

Řešení uvedená ve jmenovaných tiskovinách, která mají upravit pevné zbytky ze spaloven odpadu pro opětovné použití, mají mimo jiné tu nevýhodu, že vyžadují řadu různých mezilehlých kroků, jako například mezilehlé skladování a magnetické odlučování magnetických kovů, přičemž získané sklo mimoto ještě obsahuje kovy.

Vynález si proto klade za úkol vytvořit způsob a zařízení pro nenáročné odstraňování těžkých kovů z pevných zbytků, vytvářených u zařízení pro spalování odpadů.

Vytčený úkol se řeší znaky výzⁿaková části patentových nároků 1 a 10.

Rozdělení do tří pecních oblastí podle vynálezu umožňuje podstatně dokonalejší oddělování těžkých kovů od taveniny. Současně jsou energetické náklady podstatně menší než u uvedených způsobů a zařízení. Dále je možné jednotlivá procesy, jako oxidaci, redukci a usazování zbytkové tav veniny zvláště dobře ovládat. Také pružnost procesu umožňuje okamžité přizpůsobení při pozměněném složení strusky. Protože se úprava podle vynálezu s výhodou uskutečňuje v návaznosti na zařízení pro spalování odpadu a pevné zbytky se přivádějí v horkám stavu přímo do zařízení pro jejich úpravu, dosahuje se podstatné úspory energie.

V průběhu tavného a oxidačního procesu v první topné komoře vznikající plynná látky mohou být v protilehlém proudění vzhledem k padající strusce vedeny nazpět do spalovací pece odpadu. Protože tyto plyny mají obecně teplotu o hod notě 1100 °C až 1600 °C, tak se teplota ve spalovacím prostoru odpadu, zejména ve spodní části roštu značně zvyšuje, čímž se dosáhne úplného vyhoření a vyššího stupně účinnosti. Tyto plyny potom procházejí společně s plyny spalovacího zařízení odpadu do čistírny spalin, čímž zcela odpadá samostatné čištění spalin pro první topnou komoru.

Další výhodná provedení vynálezu jsou předmětem závislých patentových nároku 2 až 9 a 11 až 13. Další výhody vynálezu jsou patrny také z následujícího popisu.

přehled_obrázkú_2a_výkřesech

Vynález je v dalším podrobněji vysvětlen na příkladech provedení ve spojení s yýkresovou částí.

Va obr. 1 je schematicky znázorněno první zařízení podle vynálezu.

Va obr. 2 je schematicky znázorněno druhé zařízení podle vynálezu.

f£Íkladv_pr ^vu obrázcích označují shodné vztahové znaky stejné ele menty, takže vysvětlení k obr. 1 platí taká pro obr. 2, pokud není uvedeno nic jiného.

Va obr. 1 je znázorněna tavící pec _1 se třemi válcovými topnými komorami 2., 3 a 4. šipkou 7 vyznačený skluz, který přichází z neznázorněného zařízení pro spalování odpádu, vyústu.je v první topné komoře 2. Prostřednictvím skluzu vyznačeného šipkou 7 se dávkuje struska pro spalování odpadu na násyp £s. V horní oblasti jsou upravena dvě topná ústrojí 9 a 10, která šikmo vyústují do první topné komory 2, která jsou vytvořena jako olejem nebo plynem provazované oxidové hořáky a která ohřívají strusku na teplotu obec ně 1400 °C až 1600 °C, s výhodou na 1550 °C. Líůže být také využit jiný druh ohřevu, jako například elektrický ohřev, přičemž se do strusky současně přivádí oxid. iíimoto muže být použito fosilní ohřívání s předehřátým vzduchem. Ve spod ní nebo dnové oblasti první topné komory 2 je upravena kuželová sběrná šachta 11 s odpichovým otvorem 12, prostřednictvím kterého se kapalné kovy periodicky odvádějí a prostřednictvím kterého lze první topnou komoru 2. vyprázdnit pro revizní práce.

Ve svém průřezu je první topná komora 2 vytvořena jako ležící písmeno L a v kratším úseku tohoto písmene L má tak zvanou horní pec 13. Do této horní pece 13 je připojen, kanál 14 na odpadní plyny, který vede nazpět při ohřevu vznikající, šipkou 15 označené plynné látky do zde neznázorněného spalovacího prostoru zařízení pro spalování odpadu.

Tyto horké plynné látky, označené šipkou 15, přispívají k podstatnému zvýšení teploty v neznázorněnsm spalovacím prostoru odpadu, zejména ve spodní části roštu, takže zde dochází k téměř úplnému spalování odpadu.

Prostřednictvím vytápěného prvního průchodu 17 prochází tavenina 16 do druhé topné komory 3, která je upravena o něco hlouběji než první topná komora 2, takže tavenina 16 nemůže protékat nazpět. V horní oblasti prvního průchodu 17 je upraveno stírací žebro 13, které zachycuje plovoucí *^'-¹«s85!saBsaBB63SS!íí®eraBasa(aBaEss®ae»e5^!9e«^i,e£is^'*^!í*^,e^!w^cK-’··*

bubliny a které zajišťuje oddělení plynových prostorů v obou topných komorách 2 a 3 nad tavsninou 16. V této druhé topné komoře .3 jsou uspořádány shora tri nebo čtyři svisle upravené topné elektrody, z nichž jsou znázorněny jen dvě topné elektrody 20 a 21, které jako odporové vytápění udržují konstantní teplotu taveniny 16. U topných elektrod 20, se jedná o grafitové elektrody s dobrou elektrickou vodivostí. Místo znázorněného vytápění mohou být využita jiná vytápění na stejnosměrný' nebo střídavý proud.

Ve dnové oblasti této druhé topné komory 3 je také upravena kuželová sběrná šachta 22 s odpichovým otvorem 23, aby bylo možné nashromážděnou taveninu 16 ze železa a těžkých kovů a kovových sloučenin,ze jména niklu, chrómu a mědi, odpichovat periodicky, to znamená diskontinuálně na vhodném místě do železné taveniny 23. ^vad odpichovým otvorem 23 je upraven další vypouštěcí otvor 24, který umožňuje vyprázdnění druhé topné komory 3 pro revizní práce nebo podobně.

V horní oblasti druhé topné komory 2» ^terá je označena jako horní pec 27, je upraven odváděči kanál 25 pro šipkou 26 označené odcházející plynné látky, jako páry těžkých, kovů. Železná tavenina 28, která je v tavenině .16, je ve druhé topné komoře 3 omezena dvěma vystupujícími osazeními 29 a 30. čárkovaně je znázorněn ještě dopravní šnek 31, který vyúsťuje plynotěsně do druhá topné komory 3 a který slouží pro přívod dalších zbytků jemných částí ze spalovacího zařízení odpadu, jako létajícího popílku, kotlového popílku a filtračního prachu.

Vyhřívaný druhý průchod 33 se shodným průřezem vede taveninu 16 do třetí topné komory 4. Tento druhý průchod 33 má dole práh 34, který vytváří vlevo vystupující osazení ve druhé topné komoře ýí, a nahoře stírací žebro 35, které zachycuje další bubliny na tavenině 16. V horní oblasti tře tí topné komory 4, která je označována taká jako horní pec 40, je upraven otlváděcí kanál 35 pro šipkou 39 označené uni kající plynné látky. Železná tavenina 44 usazených roztavených těžkých kovů je upravena ve válcové nádobě 45, která je uspořádána ve spodní oblasti třetí topné komory 4. Železná tavenina 44 je indukčně ohřívána prostřednictvím vně upravených cívek 46. Horký kov předává svoje teplo do tavěniny 16, upravené nad ním, a zabezpečuje tak udržování teploty v tavenině 16.. Ve spodní oblasti nádoby 45 je železná tavenina 44 také prostřednictvím odpichového otvoru 47 periodicky odpichována. Pro revizní práce nebo podobně je v horní oblasti třetí topné komory 4 upraven další vypouštěcí otvor 48. ^va pravé straně třetí topné komory 4 je upravena výpust 50, která je vytvořena jako sifon a která směřuje mírně šikmo vzhůru, přičemž se skrz ní odvádí skelná tavenina 16, zbavená těžkých kovů. V návaznosti se vede tavenina 16 kontinuálně do neznázorněné lázně s chladicí kapalinou, například vodou, a tam je prudce ochlazována. Tím se vytváří skelný granulát, který lze použít jako stavební látku, zejména jako slínek v průmyslu cementu.

Odváděči kanál 25 ve druhé topné komoře J3 a odváděči kanál 33 ve třetí topné komoře 4 mohou být spojeny s neznázorněným odděleným nebo společným ústrojím pro čištění spalin.

Ya obr. 2 znázorněná taviči pec 1 má v podstatě shodnou konstrukci jako tavící pec 1. na obr. 1, takže jsou. blíže zdůrazněny jen pozměněné nebo přídavné elementy. Ve dno>v

vá oblasti první topné komory 2 J^e uspořádán schematicky vyznačený priváďocí element 52 ve tvaru tryskového otvoru, skrz který se přivádí šipkou 53 označený přídavný oxid, aby se vytvořila oxidace tavených kovů v kuželové sběrné šachtě lil. ilísto tryskových otvorů mohou být pro tento přívod oxidu upraveny také dmýchací trubky. Dále je ve druhé topné komoře 3 jedna ze svislých grafitových topných elektrod 19 vytvořena ve tvaru válce.Skrz tuto topnou elektrodu 13 ve tvaru dutého válce lze přivádět létající popílek, kotlový popílek a filtrační prach ze zařízení pro spalování odpadu, která se tak dostávají do taveniny 16 a mohou tak být vázány do potom vytvořené skelné matrice. Třetí topná komora 4 je taká opatřena grafitovou topnou elektrodou 55 jako odporovým topením, prostřednictvím které je udržována na požadované teplotě o hodnotě například 1300 °C až 1500 °C. V tomto případě je třetí topná komora 4 vytvořena bez válcové nádoby 45 a odpichový otvor 47 je uspořádán výše než u provedení podle obr. 1. Erostřednictvím jen čárkovaně naznačených, jako tenké trubky vytvořených dmýchacích trubek 57 v horní oblasti druhé topné komory 3 a třetí topné komory 4 lze přídavně přivádět ještě redukční, nebo z hlediska taveniny 16 inertní ochranný plyn, aby se zabránilo reoxidaci těžkých kovů. Tyto dmýchací trubky 57 mohou být případně také upraveny na odpovídajícím místě druhá topné komory 3 a třetí topné komory 4 u provedení podle obr. 1. V ostatním je konstrukce této taviči pece _1 shodná jako na obr. 1.

V dalším je popsána funkce v předcházejícím popsané tavící pece 1.

Horká struska ze zařízení pro spalování odpadu se v první topné komoře 2 ohřeje například na teplotu o hodnotě zhruba 1550 °C, čímž se roztaví pevné zbytky strusky. Současně se spálí organická části strusky a kovy a/nebo kovová sloučeniny se oxidují. Oxidická části horká strusky se roztaví v první topná komoře 2 velmi rychle a ve strusce obsažená kovy, zejména železo, která se při tavení neoxidují, klesnou v důsledku rozdílná hustoty do kuželové sběrné šachty 11. Přídavně lze skrz přiváděči element 52 ve tva ru tryskového otvoru, který je znázorněn na obr. 2, nebo skrz jiné přiváděči elementy přivádět oxid do první topné komory 2. Tím se dosáhne úplné oxidace kovů a kovových slou v

čenin. Přitom se uvolňující reakční teplo se využije pro ta vení strusky v první topná komoře 2.

Kovová tavenina se potom odpíchne prostřednictvím odpichového otvoru 12.· Při tavícím a oxidačním procesu v první topné komoře 2 vytvářené horké plyny, znázorněné šipkou 15, se přivádí v protilehlém proudění k padající strusce skrz kanál 14 na odpadní plyny do spalovacího prostoru zařízení pro spalování odpadu. Protože horké plyny proudící ve směru šipky 15 mají teplotu o hodnotě 1100 °C až 1600 °C způsobují zvýšení teploty ve spalovacím prostoru odpadu, zejména ve spodní části roštu, což vede k úplnému spálení a k vyššímu stupni tepelné účinnosti zařízení. Horké plyny proudící ve směru šipky 15 se dostávají společně s plyny ze spalování odpadu do zařízení pro čištěni spalin, takže není potřebné žádné samostatné čištění spalin pro první topnou komoru 2.

Tavenina 16, ve které jsou rozpuštěny oxidy těžkých kovů a železa,se potom dostává přes případně vyhřívaný první průchod 17 do druhé topné komory 3. Horní pec 27 nad taveninou 16 je prostřednictvím stíracího žebra 13 hermeticky ^:?'S®SšS5Baaesií·

5SMJK·· .···............

uzavřena od horní pece 13 první topné komory 2. Xa taveními 16 působí v této oblasti prostřednictvím dmýchacích trubek 57, znázorněných ⁿa obr. 2, redukované okolní ovzduší.

Ve druhé topná komoře 3. se k tavenině 16 přidávají redukční prostředky, které nejprve redukují ušlechtilé oxidy těžkých kovů a potom oxid železa na kovy. Sovy se odpařují a/nebo klesají na podkladě jejich vysoké hustoty do kuželové sběrné šachty 22.

Redoxidační procesy jsou aktivně podporovány silným konvekčním prouděním, které vytvářejí topné elektrody 20 a 21 podle obr. 1 nebo topná elektroda 13 podle obr. 2. Stupeň redukce taveniny 16 lze nastavit množstvím redukčních prostředků. V redukčně nastavené, hermeticky navenek uzavře·* né horní peci 27 nemohou odpařené těžké kovy opětovně oxidovat. Odvádějí se odtud odváděcím kanálem 25 do odděleného neznázorněného čisticího zařízení, kde jsou tříděny. Pak jsou k dispozici v koncentrované podobě a využívají se pro opětovné použití. V kuželové sběrné šachtě 22 mohou být usazené kovy, převážně slitiny mědi, železa a těžkých kovů, odpíchnuty prostřednictvím odpichového otvoru 23.

Prostřednictvím dopravního šneku 31, který je znázorněn na obr. 1, nebo prostřednictvím duté topné elektrody 19, která je znázorněna na obr. 2, lze přivádět další zbytky jemných částic, jako létající popílek, kotlový popílek a filtrační prach nebo podobně ze zařízení pro spalování odpadu. Aby bylo možné přivádět tyto jemné zbytky ze spalování odpadu do taveniny 16 bez prachu, mohou být zhutňovány v dále neznázorněném a popsaném lisovacím ústrojí na pilulkovíté nebo kuličkovitá výtlačky a teprve potom přiváděny prostřednictvím dopravního šneku 31, znázorněného na obr. 1, nebo pres dutou topnou elektrodu 13, znázorněnou na obr. 2. Také v létajícím popílku a ve filtračním prachu obsažené oxidy těžkých kovů jsou ve druhé topné komoře 3 redukovány na kov.

Ze druhé topné komory 3 prochází tavenina 16 pres případně vyhřívaný druhý průchod 33 do třetí topné komory 4.

V této třetí topné komoře 4 má být doba prodlevy a tím i časové období pro zbytkovou redukci oxidů těžkých kovů prodloužena. Pokud je to nutné, lze zde ještě jednou přivádět speciální redukční prostředky prostřednictvím dmýchacích trubek 57, znázorněných na obr. 2. Při zbytkové redukci ještě vytvářená těkavé těžké kovy se odpařují a jsou odváděny jako plynné látky ve směru šipek 39 pres odváděči kanál 33 a přivádějí se do čisticího ústrojí. Tyto plynné látky mohou být společně s parami těžkých kovů nebo s plynnými látkami, označenými šipkami 2tí, odváděny z druhé topné komory 3 a mohou být čištěny.

Tavenina 1tí netěkavých těžkých kovů, zejména železa a médi, klesá ve válcové nádobě 45, znázorněné na obr. 1, nebo ve sběrné šachtě 43, znázorněné na obr. 2, a je zde odpíchnuta jako redukované železo na odpichovém otvoru 47. Část však může také přetékat nazpět do druhé topné komory 3 a být tam odpíchnuta. Tavenina .16, která je do značné míry zbavena těžkých kovů, protéká nakonec pres ponořený vytápitelný sifon 51 k získávání granulátu.

Topné elektrody 19. 20, 21 a 55 mohou sestávat z uhlíku, to je grafitu, nebo z molybdenu. Pokud sestávají z uhlíku, má znázorněné svislé zavádění topných elektrod do odpovídající druhé topné komory 3 nebo třetí topné komo

- 13 ry 4. tu výhodu, že při pokračující oxidaci topných elektrod 19, 20, 21 a 33, to je při jejich opotřebení, mohou být postupné dále zasouvány do druhé topné komory 3 nebo třetí topné komory 4 a tak se z hlediska času zajistí ohřev taveniny 16 s konstantním výkonem. ý»

I když je válcový tvar pro topné komory 2, 3 a 4 výhod ný, mohou být využity také jiné tvary.

Pokud je to žádoucí, je možné létající popílek, kotlový popílek a filtrační prach zavádět také do první topné ko mory 2. V tomto případě však mají být přednostně pro odstra není částic kovů podrobeny čistému vyprání nebo redukčnímu tavení.

£ Ζ >^τ λ Μ použitých vztahových znaku:

taviči pec * první topná komora druhá topná komora třetí topná komora šipka násyp topné ústrojí topné ústrojí sběrná šqchta odpichový otvor horní pec kanál na odpadní plyny šipka tavenina první průchod stirací žebro topná elektroda topná elektroda topná elektroda sběrná šachta odpichový otvor vypouštěcí otvor odváděči kanál šipka horní pec železná tavenina osazení osazení

dopravní šnek druhý průchod práh stírací žebro 33 odváděči kanáj^ šipka horní pec sběrná šachta železná tavenina nádoba cívka odpichový otvor 43 vypouštěcí otvor výpust xytápitelný sifon přiváděči element šipka topná elektroda 57 dmýchací trubka

Claims (6)

1. PATENTOVÉ nároky

   1. Způsob úpravy pevných zbytků ze zařízení pro spalování odpadu, přičemž struska ze spalování odpadu se taví a roztavené těžké kovy se z taveniny oddělují, vyznačující se tím, že struska se převádí do první topné komory a tam se za oxidujících podmínek taví, potom se tavenina převádí do druhé topné komory, ve které se sloučeniny těžkých kovů redukují do své kovové podoby a potom se tavenina vede dále do třetí topné komory, přičemž tavenina těžkých kovů se ve druhé a ve třetí topné komoře usazuje .
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že ve strusce obsažené kovy se v podstatě úplně oxidují veíukováním oxidu do první topné komory.
3. 3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že reakční teplo, vznikající při oxidaci kovů v první topné komoře, se využívá pro ohřev strusky.
4. 4. Způsob podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že pro redukci kovů se do druhé topné komory zavádí redukční prostředek.
5. 5. Způsob podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že další zbytky s jemnými částicemi, zejména létající popílek, kotlový popílek a/^znebo filtrační prachy taveniny se přivádějí do druhé topné komory.
6. 6. Způsob podle nároku 5, vyznačující *'··^:· -w-'·^ ·*^· ···♦—......

   -fy w-%

   - 15 tím, že další zbytky s jemnými částicemi se taví v přídavné topné komoře a jako tavenina se přivádějí do druhé topné komory.

   Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, že dalši zbytky s jemnými částicemi se před tím, než se přivádějí do taveniny ve druhé topné komoře, zhutnují na výlisky.

   Způsob podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že do horní oblasti druhé topné komory a/nebo třetí topné komory se zavádí redukční nebo z hlediska taveniny inertní ochranný plyn.

   Způsob podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že v první topné komoře vznikající plynné látky se přivádějí nazpět do spalovny odpadu.

   Zařízení k provádění způsobu podle jednoho z nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že má první topnou komoru (2) s topným ústrojím (9, 10), elektricky vytápěnou druhou topnou komoru (3), a elektricky vytápěnou třetí topnou komoru (4), přičemž první topná komora (2) a druhá topná komora (3) jsou navzájem spojeny prostřednictvím prvního průchodu (17) a druhá topná komora (3) a třetí topná komora (4) jsou navzájem spojeny prostřednictvím druhého průchodu (33), že nejméně ve druhé topné komoře (3) je ve spodní oblasti upraven odpichový otvor (23) pro kovovou taveninu, a že třetí topná komora (4) má bočné upravenou výpust (50) pro odběr taveniny (ló), v podstatě oproštěné od nežádoucích těžkých kovů.

   ΐό 11. Zařízení podle nároku 10, vyznačující se tím, že první topná komora (2) má v horní oblasti horní pec (13), ve které jsou upravena dolů směřující topná ústrojí (9, 10) ve tvaru oxidových horáků.

   12. Zařízení podle nároku 11, vyznačující se tím, že ve spodní oblasti první topné komory (2) je upravena sběrná šachta (11) pro taveniny těžkých kovů, ve které jsou ukončeny přiváděči elementy (52) pro oxid.

   13. Zařízení podle jednoho z nároků 10 až 12, vyzná čující se tím, že druhá topná komora (3) a třetí topná komora (4) má vždy v horní oblasti horní pec (27, 40), skrz kterou vyčnívá shora do taveniny (ló) nejméně jedna topná elektroda (20, 21; 19; 55).

   14. Zařízení podle nároku 13, vyznačující se tím, že topná elektroda (20, 21; 19) je grafitová elektroda.

   15. Zařízení podle nároku 13 nebo 14, vyznačující se tím, že do druhé topné komory (3) plynotěsně vyústuje uzavřený dopravní šnek (31).

   ló. Zařízení podle nároku 13 nebo 14, vyznačující se tím, že topná elektroda (19) je vytvořena jako dutý válec a tvoří přívodní kanál pro vnášení zbytků jemných částic.

   17. Zařízení podle jednoho z nároků 10 až 16, vyznačující se tím, že ve spodní oblasti třetí topné komory (4) je upraven odpichový otvor (47) pro kovovou ta vectinu.

   18. Zařízení podle jednoho z nároků 10 až 17, vyznačující se tím, že výpust (50) ve třetí topné komoře (4) je vytvořena mírně stoupající s vytápitelným sifonem (51).