CZ131993A3

CZ131993A3 - Non-irritating means for tooth cleaning

Info

Publication number: CZ131993A3
Application number: CZ931319A
Authority: CZ
Inventors: Michael R Burke; James M Buchanan; Michael Prencipe
Original assignee: Colgate Palmolive Co
Priority date: 1992-07-02
Filing date: 1993-06-30
Publication date: 1994-01-19
Also published as: ATE142104T1; BR9302738A; JP3583156B2; KR940001879A; PH30003A; PL299520A1; DK0577238T3; HU213367B; SK278864B6; AU662426B2; MX9303869A; EP0577238A1; CO4410315A1; IL106113A; NZ247955A; ES2093918T3; CN1085074A; HU9301919D0; AU4150793A; HUT64465A

Description

Oblast techniky

Vynález se obecně týká v prostředku pro ústní aplikaci, prostředku pro ústní aplikaci, vlastnosti.

podstatě nedráždivého konkrétně nedráždivého který má vysoce pěnivé

Dosavadní stav techniky

Pokud se týče dosavadního stavu techniky je velice rozšířeným povrchově aktivním činidlem používaným v prostředcích pro ústní aplikaci laurylsulfát sodný (SLS). Povrchově aktivní látky, a zejména aniontové povrchově aktivní látky, jako je uvedený laurylsulfát sodný (SLS), představuj i základní složku prostředků pro ústní aplikaci, přičemž tyto látky slouží jako rozpouštěcí, dispergační, emulgační a smáčecí činidla pro další látky obsažené v těchto prostředcích na čištění zubů a zejména se používají pro rozpouštění příchuťových složek obsažených v těchto prostředcích. Kosmetický účinek těchto povrchově aktivních látek obsažených v uvedených prostředcích potom spočívá v tom, že promotují pěnění tohoto prostředku při ústní aplikaci. Prostředkům pro ústní aplikaci se silnou schopností pěnění dávají spotřebitelé přednost, neboť pěnění vytváří dojem, že takovýto prostředek pro ústní aplikaci, který dobře pění, má rovněž i účinnější čistící vlastnosti.

Je ovšem také známo, že přidávání aniontových povrchově aktivních činidel, jako je například SLS, do prostředků pro orální aplikaci, jako jsou například prostředky na čištění zubů, způsobuje nepříznivé reakce ústní tkáně, viz. R.C. Caldwell a R.E. Stallard, A Textbook of Preventivě Dentistry, 196, V.B. Saunders (1977); L.J. Guarnieri, IADR, Abstract No. 661 (1974); L.J. Guarnieri, Thesis, University of Indiana (1970). Jedním z těchto příkladů nepříznivých účinků je gingivální (dásňové) podráždění. Rovněž se předpokládá, že SLS způsobuje odstraňování ústní mukózy (sliznice).

V tomto oboru bylo z těchto výše uvedených důvodů hledáno podle dosavadního stavu techniky jiné alternativní povrchově aktivní činidlo, které by bylo možno použít v prostředcích na čištění zubů místo uvedeného SLS.

V patentech Spojených států amerických č. 4 690 776 a 5 041 280 se uvádí použití aniontového povrchově aktivního činidla, laurylsulfoacetátu sodného, v prostředcích na čištění zubů. Ovšem v těchto patentech není problém souvisící s drážděním tkáně v ústní dutině v důsledku přítomnosti tohoto aniontového povrchově aktivního činidla v prostředku na čištění zubů nijak zmiňován.

Podle publikované literatury, viz. zejména Surfactants in Cosmetics (Marcel Dekker), Vol. 16,

Ch. 10, str. 303-304 (1985), má laurylsulfoacetát sodný pouze relativně malý průmyslový význam pro přípravu hygienických produktů pro orální aplikaci. Podle této publikace se uvádí, že i když byl laurylsulfoacetát sodný navržen jako pěnící činidlo pro prostředky na čištění zubů, není tato látka považována za organolepticky přijatelný produkt, a nepředpokládá se, že by bylo možno jej využít v širokém průmyslovém měřítku.

Snahy o využití tohoto na trhu běžně dostupného laurylsulfoacetátu sodného jako povrchově aktivního činidla v prostředcích pro ústní aplikaci, jako jsou například prostředky na čištění zubů, se ukazují jako problematické vzhledem k hořké příchuti spojené s přítomností této sloučeniny v prostředcích pro ústní aplikaci. Kromě toho je nutno uvést, že v porovnání s SLS mají prostředky pro čištění zubů obsahující laurylsulfoacetát sodný jako povrchově aktivní činidlo horší pěnící vlastnosti.

Podstata vynálezu

Uvedený vynález se týká v podstatě nedráždivého prostředku přijatelné chuti pro ústní aplikaci jehož podstata spočívá v tom, že tento prostředek na čištění zubů obsahuje jako povrchově aktivní činidlo čištěný laurylsulfoacetát sodný, ve kterém je kromě dodecylsulfoacetátu sodného obsaženo méně než 18 % znečišťujících složek. Tento čištěný laurylsulfoacetát sodný, jestliže se přidá do prostředku pro ústní aplikaci v kombinaci s polymerním neiontovým materiálem podporuj ícím pěnění, jako jsou například polymery obsahující ethylenoxid a heterocyklické dusíkové sloučeniny obsahující kyslík, nebo s amfoterní sloučeninou, potom je možno dosáhnout dalšího snížení dráždivých vlastností a rovněž zlepšení pěnících schopností.

Podle uvedeného vynálezu bylo zcela neočekávatelně zjištěno, že na rozdíl od nepříjemné hořké příchuti prostředků pro ústní aplikaci, které obsahují nečištěný laurylsulfoacetát sodný, mají prostředky podle uvedeného vynálezu, které obsahují čištěný laurylsulfoacetát sodný příjemné organoleptické vlastnosti.

Prostředky pro ústní aplikaci podle uvedeného vynálezu se připravují tak, že se použije čištěné formy laurylsulfoacetátu sodného jako povrchově aktivního činidla. Tento materiál na bázi laurylsulfoacetátu sodného je běžně na trhu dostupný, přičemž se nejedná o chemicky čistou sloučeninu, to znamená dodecylsulfoacetát sodný, který je možno znázornit vzorcem :

II

CH₃(CH₂)₁₀-CH₂O-C-CH₂SO₃Na ale o směs sloučenin, ve které dodecylsulfoacetát sodný tvoří maximálně 70 % hmotnosti této směsi a zbytek představují nečistoty nebo nezreagované látky. Takže tímto obvykle používaným označením pro tento běžně se na trhu vyskytující produkt nebo uvedením termínu laurylsulfoacetát sodný se míní po chemické stránce materiál obsahující jako znečišťuj ící složky proměnlivé množství sodných solí j iných látek než je dodecylsulfoacetát sodný, jako je například sulfoacetát sodný, přičemž hlavní podíl představuje dodecylsulfoacetátová sůl. Běžně se na trhu vyskytující laurylsulfoacetát sodný rovněž obsahuje proměnlivé množství sodných solí anorganických kyselin, jako například chlorid sodný a síran sodný, a rovněž tak alkoholů vyskytujících se ve výchozích surovinách, zejména nezreagovaného laurylalkoholu.

Podle uvedeného vynálezu byly prozkoumány organoleptické vlastnosti různých forem materiálu, který se běžně na trhu vyskytuje pod označením laurylsulfoacetát sodný, včetně jedné z těchto forem, která je v poslední době k dispozici jako čištěná směs obsahující maximálně asi 18 % hmotnosti znečišťujících složek. Podle uvedeného vynálezu bylo zjištěno, že tento čištěný laurylsulfoacetát sodný, to znamená laurylsulfoacetát sodný, ve kterém je obsaženo méně než 18 % znečišťujících látek, a který je v tomto textu označován jako čištěný laurylsulfoacetát sodný je po stránce organoleptických vlastností mnohem příjemnější a jeho příchuť je lepší než nečištěná forma laurylsulfoacetátu sodného.

V případě, že se podle uvedeného vynálezu v praktických podmínkách použije tato čištěná forma laurylsulfoacetátu sodného jako povrchově aktivní látka pro přípravu prostředků na čištění zubů a vyplachovacích prostředků, potom tato látka musí obsahovat méně než asi .

% znečišťujících složek vzhledem ke hmotnosti dodecylsulfoacetátu sodného jako použitého aditiva. Ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu se používá směs na bázi laurylsulfoacetátu sodného, která má následující složení :

hmotnostní rozmezí (%)

dodecylsulfoacetát sodný	82,0 - 85,0	min.
chlorid sodný	7,5 - 8,0	max.
síran sodný	7,5 - 8,0	max.
sulfoacetát sodný	< 4 max.

volný alkohol < 0,6 - 0,8 max.

Tato čištěná forma laurylsulfoacetátu sodného se přidává do prostředků pro orální aplikaci podle uvedeného vynálezu v koncentraci pohybující se v rozmezí od asi 0,5 do asi 5,0 % hmotnostních a ve výhodném provedení v rozmezí od asi 0,7 do asi 2,0 % hmotnostních. Při těchto koncentracích bylo podle uvedeného vynálezu zcela neočekávatelně zjištěno, že tato čištěná forma laurylsulfoacetátu sodného vykazuje příznivé organoleptické vlastnosti, přičemž hořká příchuť, vyskytující se u nečištěné formy běžně na trhu dostupného laurylsulfoacetátu sodného, při aplikaci v hygienických prostředcích pro ústní aplikaci zmizí.

Tyto prostředky pro ústní aplikaci, které jsou připraveny za použití čištěné formy laurylsulfoacetátu sodného jako povrchově aktivní složky sice projevují horší pěnící vlastnosti, ovšem podle uvedeného vynálezu bylo zjištěno, že tyto pěnící vlastnosti uvedených prostředků pro ústní aplikaci je možno zlepšit přídavkem neiontových aditiv do těchto prostředků, jako jsou například polymery obsahující ethylenoxid a dusíkaté heterocyklické sloučeniny obsahující kyslík nebo amfoterních sloučenin. Přídavek těchto neiontových nebo amfoterních aditiv v těchto prostředcích pro ústní aplikaci obsahujících čištěnou formu laurylsulfoacetátu sodného jako povrchově aktivní látku slouží ke zlepšení pěnících schopností tohoto prostředku na úroveň vyžadovanou spotřebiteli a kromě toho se tímto opatřením dosáhne dalšího snížení dráždivého potenciálu čištěné formy laurylsulfoacetátu sodného.

Mezi tyto neiontové polymery obsahující ethylenoxid, kterých je možno použít v prostředcích pro ústní aplikaci podle uvedeného vynálezu, je možno zařadit ve vodě rozpustný neiontový polyoxyethylenový monoester sorbitolu s esterem sorbitolu (nebo anhydridy sorbitolu) s mastnými kyselinami obsahujícími 10 až 18 atomů uhlíku, sestávající převážně z monoesteru, kondenzovaný s asi 50 až 100 moly ethylenoxidu, ve výhodném provedení s asi 60 moly ethylenoxidu. Uvedenou mastnou kyselinou (alifatická uhlovodíková monokarboxylová kyselina) může být nasycená nebo nenasycená kyselina, jako je například kyselina laurová, kyselina palmitová, kyselina stearová a kyselina olejová. Zejména výhodné je použití látky Tween 60 (obchodní označení), což je polyoxyethylen(60)sorbitanmonolaurát, který je běžně dostupný od firmy ICI. Mezi další polymery obsahující ethylenoxid je možno zařadit polyoxyethylenpolyoxypropylenové blokové kopolymery obecného vzorce :

HO(C₂H₄O)_b(C₃H₆O)_a(C₂H₄O)_bH ve kterém znamená :

a celé číslo takové, aby molekulová hmotnost hydrofobní báze reprezentovaná částí (C^HgO) byla v rozmezí od asi 2750 až 4000, a b je celé číslo takové, aby hydrofilní část reprezentovaná částí (C₂H₄0) tvořila asi 70 až asi 80 % hmotnosti kopolymeru.

Blokové kopolymery tohoto složení jsou běžně na trhu dostupné od firmy BASF a prodávají se pod obchodním označením Pluronic typ F.

Ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu se z praktického hlediska používá Pluronic F-108, jehož molekulová hmotnost je 3200, přičemž tento produkt obsahuje 80 % hydrofilní polyoxyethylenová části, a Pluronic F-127, jehož molekulová hmotnost je 4000 a tento produkt obsahuje 70 % hydrofilní polyoxyethylenové části.

Jako další příklad neiontových polymerů obsahujících ethylenoxid, které jsou vhodné pro praktické použití podle uvedeného vynálezu je možno uvést póly(ethylenoxid) vzorce :

H(OCH₂CH₂)_xoh jehož molekulová hmotnost se pohybuje v rozmezí od 100 000 do 5 000 000. Ve výhodném provedení podle vynálezu se používá póly(ethylenoxidu) jehož molekulová hmotnost se pohybuje v rozmezí od 500 000 do 4 000 000. Tyto polymery jsou na trhu dostupné od firmy Union Carbide Corp. ve formě granulí ve vodě rozpustné póly(ethylenoxid)ové pryskyřice a prodávají se pod obchodním označením Polyox. Z praktického hlediska se ve výhodném provedení pro účely uvedeného vynálezu používá Polyox N-60K, jehož molekulová hmotnost je 2 000 000.

Neiontové polymery obsahující ethylenoxid se přidávají do prostředků pro ústní aplikaci podle uvedeného vynálezu v koncentraci v rozmezí od asi 0,001 % hmotnosti do asi 5 % hmotnosti, přičemž ve výhodném provedení je jejich koncentrace v rozmezí od asi 0,002 % hmotnosti do asi 1 % hmotnosti.

Mezi heterocyklické dusíkaté sloučeniny obsahující kyslík, kterých je možno použít pro účely uvedeného vynálezu, je možno zařadit allantoin (což je 2,5-dioxo4-imidazolidinylmočovina), laktamy substituované alkylovými skupinami, jako jsou například dodecylsubstituované laktamy, které je možno získat od firmy GAF pod obchodním označením Surfadone, a vinylpyrrolidon a polymery této látky, jako je například polyvinylpyrrolidon (PVP).

Uvedené heterocyklické dusíkaté sloučeniny obsahující kyslík jsou obsaženy v prostředcích pro ústní aplikaci podle uvedeného vynálezu v koncentraci asi 0,001 % hmotnosti až asi 5 % hmotnosti, ve výhodném provedení v množství od asi 0,002 % do asi 1 % hmotnosti.

Mezi amfoterní sloučeniny, které je možno použít podle uvedeného vynálezu, patří betainové sloučeniny obecného vzorce :

R_x—N₊—R₄—C00 ve kterém znamená :

R-£ alkylovou skupinu obsahující asi 10 až asi 20 atomů uhlíku, ve výhodném provedení 12 až 16 atomů uhlíku, nebo amidovou skupinu

O H

II I

R—C—N—(CH₂)_ave které R znamená alkylovou skupinu obsahuj ící 10 až 20 atomů uhlíku a a je celé číslo od 1 do 3,

R₂ a R3 představuj í každý alkylovou skupinu obsahuj ící 1 až 3 atomy uhlíku a ve výhodném provedení 1 atom uhlíku, a

R4 představuje alkylenovou nebo hydroxyalkylenovou skupinu obsahující 1 až 4 atomy uhlíku a případně jednu hydroxylovou skupinu.

Mezi typické alkyldimethylbetainy je možno zařadit decylbetain neboli 2-(N-decyl-N,N-dimethylamonium)acetát, kokosbetain neboli 2-(N-kokos-N.N-dimethylamonium)acetát, myristylbetain, palmitylbetain, laurylbetain, cetylbetain, stearylbetain, atd. Mezi amidobetainy je možno podobným způsobem zařadit kokosamidoethylbetain, kokosamidopropylbetain, laurylamidopropylbetain a podobně. Ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu se používá kokosamidopropylbetain, který je možno získat od firmy Goldschmidt pod obchodním označením Tegobetain.

Tyto amfoterní sloučeniny se přidávají do prostředků pro ústní aplikaci podle uvedeného vynálezu v množství od asi 0,001 % hmotnosti do asi 2 % hmotnosti, ve výhodném provedení v rozmezí od asi 0,05 % hmotnosti do asi 1 % hmotnosti.

Tyto prostředky pro ústní aplikaci podle uvedeného vynálezu mohou být v podstatě pevného nebo pastovitého charakteru, jako je například zubní pasta, gel nebo zubní krémy. Vehikulum pro tyto pevné nebo pastovité prostředky obvykle obsahuje leštící látky.

Jako příklad látek, které jsou vhodné jako leštící látky pro tyto prostředky pro orální aplikaci podle uvedeného vynálezu, je možno uvést ve vodě nerozpustná křemičitá leštící činidla, hydratovaný oxid hlinitý (alumina) a hydrogenfosforečnan vápenatý, včetně dihydrátu hydrogenfosforečnanu vápenatého a bezvodého hydrogenfosforečnanu vápenatého. Mezi křemičitá leštící činidla je možno zařadit koloidní xerogel oxidu křemičitého, vysrážený oxid křemičitý a hlinitokřemičitany sodné nebo druhy oxidu křemičitého obsahující oxid hlinitý, obvykle v množství asi 0,1 až asi 7 % hmotnostních. Mezi další leštící materiály je možno zařadit nerozpustný metafosforečnan sodný, uhličitan vápenatý, difosforečnan vápenatý, fosforečnan hořečnatý, uhličitan hořečnatý, atd. Rovněž je možno použít směs leštících činidel.

V obvyklém provedení je možno použít uvedené leštící látky v prostředku na čištění zubů podle uvedeného vynálezu v množství v rozmezí od asi 20 % do asi 60 % hmotnostních a ve výhodném provedení podle vynálezu v množství od asi 35 % do asi 55 % hmotnostních.

Prostředky pro ústní aplikaci podle uvedeného vynálezu mohou rovněž obsahovat obvykle používané další pomocné látky jako jsou barvící přísady nebo bělící činidla nebo konzervační přísady, jako je například benzoát sodný, v množství až asi 5 % hmotnostních a ve výhodném provedení v množství až asi 1 % hmotnostní, s tou podmínkou, že tyto látky neovlivňují nepříznivým způsobem chemickou stabilitu nebo kosmetické vlastnosti konečného produktu.

Při přípravě zubní pasty, gelu nebo zubního krému se prostředek pro ústní aplikaci podle vynálezu připraví za použití vody a smáčedla jako nosičového materiálu, který se obvykle používá v množství v rozmezí od asi 10 do asi 90 .% hmotnosti tohoto prostředku.

Jako příklad zvlhčovacího/nosičového materiálu, který se používá k přípravě zubní pasty, gelu nebo zubních prostředků podle vynálezu je možno uvést sorbitol, obvykle na trhu dodávaný ve formě 70 %-ního vodného roztoku, dále glycerol, polyethylenglykol o nízké molekulové hmotnosti (jako například o molekulové hmotnosti v rozmezí od asi 200 do asi 600) a propylénglykol.

Zubní pasty, krémy a gely obvykle obsahují přírodní nebo syntetická zahušfovadla nebo želatinovací činidla v množství od asi 0,1 % hmotnosti do asi 10 % hmotnostních, ve výhodném provedení od asi 0,5 % do asi 5 % hmotnostních. Mezi vhodná zahušfovací činidla patří irský mech (karagén), tragantové klé, škrob, hydroxyethylpropylceluloza, hydroxybutylmethylceluloza, hydroxypropylmethylceluloza, hydroxyethylceluloza (jako například produkt, který je k dispozici pod označením Natrosol), sodná sůl karboxymethylcelulozy, póly(methylvinylether/anhydrid kyseliny maleinové), který je získatelný pod označením Gantrez AN 139 (výrobce firma GAF Corporation), a karboxyvinylový polymer, který je k dispozici pod označením Carbopol (jako například 934, 940, 941). Tyto produkty označované Carbopol od firmy B.F. Goodrich Co. jsou popisovány v patentech Spojených států amerických č.

798 053, 2 923 692 a 2 980 655, přičemž se jedná o v podstatě koloidní ve vodě nerozpustné acidické karboxylové polymery na bázi kyseliny akrylové zesítěné přídavkem asi 0,75 % až asi 2,0 % zesilovacího činidla, kterým je polyallylsacharóza nebo polyallylpentaerythritol.

Do skupiny prostředků pro ústní aplikaci podle uvedeného vynálezu rovněž náleží produkty, které mají v podstatě kapalný charakter, jako je například ústní voda nebo ústní vyplachovací prostředek. V případě těchto prostředků je vehikulem obvykle směs vody a alkoholu, která případně výhodně obsahuje smáčedlo, jak již bylo výše uvedeno. V obvyklém provedení je hmotnostní poměr vody k alkoholu v těchto prostředcích v rozmezí od asi 1 : 1 do asi 20 : 1, ve výhodném provedení podle vynálezu asi 3 ; 1 až asi 10 : 1 a ještě výhodněji v rozmezí od asi 4 : 1 do asi 6:1. Celkové množství směsi vody a alkoholu v prostředcích tohoto typu se obvykle pohybuje v rozmezí od asi 70 % hmotnostních do asi 99,9 % hmotnosti prostředku.

Hodnota pH tohoto prostředku pro ústní aplikaci podle uvedeného vynálezu se obvykle pohybuje v rozmezí od asi 4,5 do asi 9, ve výhodném provedení podle vynálezu v rozmezí od asi 6 do asi 8,0. Tuto hodnotu pH je možno upravit přídavkem kyseliny (jako je například kyselina citrónová nebo kyselina benzoová) nebo bazické látky (jako je například hydroxid sodný) nebo tlumící přísady (jako je například citronan sodný, benzoát sodný, uhličitan sodný, hydrogenuhličitan sodný, hydrogenfosforečnan dvoj sodný, dihydrogenfosforečnan sodný, atd.

U zvláště výhodných forem prostředků pro ústní aplikaci podle vynálezu je možno použít přídavku solí obsahujících fluor, které mají účinek proti tvorbě zubního kazu, přičemž tyto soli jsou charakterizovány schopností uvolňovat fluoridové ionty do vody. Do skupiny těchto látek patří anorganické kovové soli, jako například fluorid sodný, fluorid draselný, fluorid mědňý, fluorid cínatý, jako je například fluorid cínatý nebo chlorfluorid cínatý, dále fluorokřemičitan sodný, fluorokřemičitan amonný, fluorfosforečnan sodný a mono- a difluorfosforečnan oxidu hlinitého.

Množství této sloučeniny obsahuj ící fluoridové ionty závisí do určité míry na typu sloučeniny, na její rozpustnosti a na typu prostředku pro ústní aplikaci, ovšem v každém případě se musí jednat o netoxické množství, přičemž obvykle se množství této sloučeniny pohybuje v rozmezí od asi 0,01 % do asi 3,0 % hmotnosti tohoto prostředku. V případě přípravy prostředků pro ústní aplikaci v pevném stavu, jako je například gel, zubní pasta nebo krém, se považuje za dostačující takové množství výše uvedené sloučeniny poskytující fluoridové ionty, které uvolňuje až asi 1 % fluoridových iontů na hmotnost tohoto prostředku. Pokud se týče minimální hranice je možno použít libovolného minimálního množství této sloučeniny, ovšem ve výhodném provedení se používá tato sloučenina poskytující fluoridové ionty v množství dostačujícím k uvolnění asi 0,005 % až asi 1 % fluoridových iontů, přičemž ještě výhodnější je množství uvolňující asi 0,1 % fluoridových iontů. V obvyklém provedení, například v případě použití fluoridů alkalických kovů a fluoridu cínatého, se tato složka používá v množství až asi 25 % hmotnostních, vztaženo na hmotnost celého prostředku, a ve výhodném provedení podle vynálezu v množství v rozmezí od asi 0,05 % do asi 1 % hmotnosti. V případě fluorfosforečnanu sodného může být tato sloučenina přítomna v množství od asi 0,1 % do asi 3,0 % hmotnosti.

V případě kapalných prostředků pro ústní aplikaci, jako je například ústní voda nebo oplachovací prostředek, je sloučenina poskytující fluoridové ionty obvykle přítomna v množství dostatečném k uvolnění až asi 1,0 % hmotnosti fluoridových iontů, ve výhodném provedení asi 0,001 % až asi 0,5 % hmotnosti fluoridových iontů. Tato sloučenina je v uvedeném případě obsažena v množství v rozmezí od asi 0,01 % do asi 3,0 % hmotnosti.

Difosforečnanové soli, které mají účinek proti tvorbě zubního kamene, jako jsou například difosforečnanové soli alkalických kovů (dvojalkalické a čtyřalkalické soli), jako jsou například Na4?2O-y, K4P2O7, ^2^^2^7: ^2Η2Ρ£θ7»

P°lyf°sforečnany s dlouhým řetězcem, jako je například hexametafosforečnan sodný a cyklické fosfáty, jako je například trimetafosforečnan sodný, se přidávají do prostředků pro ústní aplikaci podle vynálezu, které jsou v pevné formě, ve výhodném provedení v množství od asi 0,5 % až asi 8,0 % hmotnosti. V případě kapalných prostředků podle vynálezu pro ústní aplikaci se tyto difosforečnanové soli přidávají v množství od asi 0,1 % do asi 3 % hmotnosti.

Do prostředků pro ústní aplikaci podle uvedeného vynálezu je možno rovněž přidávat antibakteriální činidla.

Zejména vhodná jsou nekationtová antibakteriální činidla na bázi fenolových a bisfenolových sloučenin, halogenovaných difenyletherů, esterů kyseliny benzoové a karbanilidů. Jako příklad těchto sloučenin je možno uvést 4-chlorfenol,

2,2 ’-trichlor-2-hydroxydifenylether (Triclosan), estery kyseliny p-hydroxybenzoové, zejména methylester, ethylester, propylester, butylester a benzylester, dále

3,4,4’-trichlorkarbanilid a 3,3’,4-trichlorkarbanilid. Ve výhodném provedení se v prostředcích podle uvedeného vynálezu používá Triclosan v množství pohybujícím se v rozmezí od asi 0,03 % do asi 1 % hmotnosti.

Do prostředků podle uvedeného vynálezu je rovněž vhodné přidávat neiontová antimikrobiální činidla, jako jsou například seskviterpenalkoholy, jako například merolidol a bisabolol.

V prostředcích pro ústní aplikaci podle uvedeného vynálezu je rovněž možno použít činidla na bělení zubů. Zejména vhodná jsou oxidační činidla, jako je například peroxid vápenatý, peroxoboritan sodný, peroxid vodíku, peroxid močoviny, kyselina peroctová, peroxouhličitan sodný nebo jiné další látky, které ve vodných roztocích fungují jako zdroje peroxidu vodíku. Množství aktivního kyslíku v těchto prostředcích pro ústní aplikaci se může pohybovat v rozmezí od asi 0,7 % do asi 5 % hmotnosti a ve výhodném provedení je toto množství v rozmezí od asi 0,5 % do asi 2 % hmotnosti.

Prostředky pro ústní aplikaci podle uvedeného vynálezu je možno připravit smícháním jednotlivých složek libovolným vhodným způsobem. Při přípravě prostředku podle vynálezu v pevné formě, jako je například zubní pasta, se zahušfovadlo, jako je například karboxymexhylceluloza nebo hydroxyexhylceluloza, disperguje se smáčedlem, vodou, solemi, jako je například difosforečnan čxyřsodný, fluorid sodný nebo fluorfosforečnan sodný, a poxom se přidá sladidlo, jako je například sacharin, a celá směs se promíchá. Poxom se přidá lešxící činidlo, jako je například hydrogenfosforečnan vápenaxý, čišxěný laurylsulfoacexáx sodný, sloučeniny podporující pěnění a chuťová přísada. Tyxo složky se poxom promíchají za použixí vakua, což se provádí po dobu v rozmezí od asi 15 do asi 30 minux. Takxo získaný gel nebo pasxa se poxom plní do xub.

Příklady provedení vynálezu

V následujících příkladech jsou ilusxrovány prosxředky pro úsxní aplikaci podle uvedeného vynálezu, jejich posxup přípravy a vlasxnosxi, přičemž ovšem Xyto příklady rozsah vynálezu nijak neomezují. Všechna množsxví a podíly jsou v xéxo čásxi a v následujících paxenxových nárocích hmoxnosxní, pokud nebude výslovně uvedeno j inak.

Příklad 1

Podle xohoxo příkladu byla připravena zubní pasxa, kxerá měla složení uvedené v následující xabulce č. I.

TABULKA č. I

Složky	Obsah (% hmot.)
Hydrogenfosforečnan vápenatý	48,00
Glycerol	18,00
Sorbitol	6,00
Laurylsulfoacetát sodný (čištěný)*	1,30
Chuťová přísada	0,95
Fluorfosforečnan sodný (MFP)	0,76
Karboxymethylceluloza (CMC)	0,50
Hydroxymethylceluloza (HEC)	0,50
Difosforečnan čtyřsodný (TSPP)	0,25
Sodná sůl sacharinu	0,20
Fluorid sodný (NaF)	0,10
Deionizovaná voda	podle potřeby
*Analýza čištěného laurylsulfoacetátu	sodného obsah (hmot. %)
dodecylsulfoacetát sodný	82 - 85 min.
chlorid sodný	7,5 - 8,0 max.
síran sodný	7,5 - 8,0 max
sulfoacetát sodný	< 4 max.
volný alkohol	< 0,6 - 0,8 max.

Tento prostředek byl připraven smícháním glycerolu a sorbitolu společně s CMC a HEC, přičemž potom byl přidán TSPP a sodná sůl sacharinu a následoval přídavek deionizované vody. Takto získaná směs byla potom přemístěna do vakuové míchačky s dvojitým planetovým míchadlem. K této směsi byl potom přidán hydrogenfosforečnan vápenatý, fluorid sodný NaF, MFP, chuťová přísada a čištěný laurylsulfoacetát sodný a tyto složky byly promíchávány za použití vakua po dobu v rozmezí 15 až 20 minut. Tímto způsobem byla připravena homogenní pasta, která po vyhodnocení na testovací skupině měla příjemnou nehorkou příchuť.

K vyhodnocení schopností této pasty o složení uvedeném v tabulce č. I podporovat pěnění byl připraven umělý slinový roztok, který měl následující složení :

Složení umělých slin

Složka	Koncentrace	(g/D
CaCl₂ . 2 H₂0	0,228
MgCl₂ . 6 H₂0	0,061
NaCl	1,017
K₂CO₃ . 15 H₂O	0,603
NaH₂PO₄ . H₂0	0,204
Na₂HPO₄ . 7 H₂0	0,273
Voda	podle potřeby
Koncentrovaná HCl	přídavek k úpravě	pH 6,9

K tomuto roztoku bylo potom přidáno 16 % hmotnosti dihydrátu hydrogenfosforečnanu vápenatého a 0,3 % hmotnosti chuťové přísady společně s 0,4 % hmotnosti čištěného laurylsulfoacetátu sodného. Koncentrace takto získaného testovacího roztoku odpovídala zředění zubní pasty ve slinách 1 : 2, ke kterému běžně dochází při použití zubní pasty v ústní dutině.

Při provádění testu na pěnění bylo patnáct mililitrů testovacího roztoku přemístěno do sterilní odstředivkové zkumavky o objemu 50 mililitrů. Do lázně s teplou vodou o teplotě 37 °C bylo umístěno šest pokusných vzorků, přičemž v tomto prostředí byly udržovány po dobu přibližně 15 minut. Tyto odstředivkové zkumavky byly potom uchyceny v protřepávačce Burell Vrist-Action Shaker, ve které bylo provedeno průměrně 50 protřepávacích cyklů během intervalu 10 sekund. Při každém cyklu byly tyto zkumavky posunuty o 7,0 centimetrů. V těchto zkumavkách byla v rozmezí 5 až 20 sekund po každém protřepání zaznamenána spodní a horní hladina pěny. Rozdíl v těchto úrovních byl vzat jako hodnota objem pěny. Zvýšené hodnoty objemu pěny mají souvislost se zvýšenou schopností pěnění, kterou jsou schopní si spotřebitelé uvědomit při použití zubní pasty.

Při provádění tohoto testu bylo zjištěno, že existuje korelační poměr 0,98 mezi výsledky tohoto testu na pěnění, při kterém bylo použito zředěné zubní pasty, a schopností pěnění vyhodnocenou na testované skupině lidí, při které bylo použito nezředěné zubní pasty.

Objem pěny u testovaného roztoku vzorku, který odpovídal příkladu 1 je uveden v následující tabulce č. II (pokus č. 1).

Postup podle příkladu 1 byl potom opakován s tím rozdílem, že byla připravena řada testovacích roztoků vzorků (viz pokusy č. 2-7), ve kterých byly v testovaných roztocích použity různé odlišné neiontové nebo amfoterní sloučeniny podporující tvorbu pěny. V následující tabulce č. II je rovněž uvedena koncentrace těchto aditiv a objem pěny v těchto testovaných roztocích.

Pro porovnání byl připraven roztok, ve kterém byl čištěný laurylsulfoacetát sodný nahražen SLS (laurylsulfát sodný), přičemž tento roztok byl rovněž testován na schopnost pěnění. V následující tabulce č. II je tato hodnota objemu pěny u tohoto porovnávacího roztoku, který je označen jako pokus C, rovněž zaznamenána.

TABULKA č. II

Pokus	Aditivum podpo-	Koncentrace	Obj em pěny
č.	ruj ící pěnění	aditiva (% hmot.)	(ml)
1.	žádné	0	21
2.	F-108	0,10	27
3.	F-127	0,10	27
4.	Polyox N60-K	0,005	26
5. *	Tween 60	0,04	28
6.	Allantoin	0,10	29
7.	Tegobetain	0,05	29
C		0	30

*0,36 % hmotnosti čištěného laurylsulfoacetátu sodného.

Z výsledků uvedených v této tabulce č. II je patrné, že i když prostředek pro orální aplikaci obsahující čištěný laurylsulfoacetát sodný (viz pokus č. 1) projevuje horší schopnost pěnění v porovnání s podobným prostředkem obsahující SLS (viz. pokus C), přítomnost neiontové amfoterní sloučeniny v roztoku (viz pokusy 2-7) zvyšuje schopnost pěnění tohoto prostředku pro ústní aplikaci na úroveň v podstatě stejnou jako u SLS.

- 21 Příklad 2

Podle tohoto příkladu bylo zjišťováno podráždění tkáně v ústní dutině u čištěného laurylsulfoacetátu sodného jako povrchově aktivního činidla, který je použit k přípravě zubní pasty, t. zn. prostředku podle vynálezu, přičemž použitý testovací postup ke zjišťování této charakteristiky je uveden v článku Predicting Surfactant Irritation from the Swelling Response of a Collagen Film, J. Soc. Cosmet. Chem. 37, 199-210 (červenec/srpen 1986). Podle tohoto testu se vychází z toho, že napuchnutí substrátu tenké kolagenové fólie (v důsledku absorpce tritiové vody) odpovídá podráždění tkáně účinkem aniontového povrchově aktivního činidla a produktů obsahujících tuto složku. Toto napuchnutí (neboli zduření) závisí na koncentraci, přičemž větší napuchnutí substrátu znamená větší schopnost podráždění. Při provádění uvedených testů bylo zjištěno, že výsledky těchto in vitro testů jsou v korelaci s výsledky zjištěnými odhadem in vitro a in vivo v laboratorních a klinických podmínkách.

Při provádění tohoto testu na podráždění tkáně byla použita kolagenová fólie od výrobce Colla-Tec lne., Plainsboro, N.J., která byla připravena z bóvinního ohybače šlach rozřezaného na čtverečky o rozměru 1,27 x 1,27 centimetru, které vážily přibližně 10 miligramů. Každý tento čtvereček byl umístěn do zkumavky se šroubovacím uzávěrem o objemu 20 mililitrů a zpracován 10 mililitry roztoku obsahujícího 1 % čištěného laurylsulfoacetátu sodného, který byl použit buďto samostatně (viz. test č. 1) nebo v kombinaci s neiontovým aditivem (viz. testy č. 2-5) a dostatečným množstvím tritiové vody (^JH₂0) k dosažení hodnoty 1 x 10^ dpm/ml. Roztoky obsahující čtverečky fólie byly potom inkubovány při teplotě 50 °C po dobu 18 až 24 hodin. Tyto čtverečky fólie byly potom vyjmuty z uvedeného roztoku, opláchnuty v jednom litru deionizované vody, což proběhlo během 5 sekund, za účelem odstranění veškeré přilnuté tritiové vody a potom byly umístěny do zkumavky pro scintilační kapalinu. Tyto fólie byly digerovány v uvedených zkumavkách 1 mililitrem 2 N roztoku hydroxidu sodného a rozpuštěny ve scintilační kapalině Ecolume (výrobce ICN Biomedicals, lne.), přičemž potom bylo provedeno okyselení přídavkem 0,25 mililitru koncentrované kyseliny chloristé a analýza na radioaktivitu za pomoci scintilačního spektrometru Beckman LS06800. Hodnota napuchnutí tkáně byla definována jako mikrolitry tritiové vody absorbované jedním miligramem suchého kolagenu (μΐ/mg). Získané výsledky jsou uvedeny v následující tabulce č. III.

Pro porovnávací účely byl test na podráždění tkáně zopakován s tim rozdílem, že byla zjišťována dráždivost nečištěného laurylsulfoacetátu sodného (viz test č. C^) a SLS (viz. test č. C2). Pro kontrolu byla rovněž použita voda (viz test č. C3). Výsledky těchto porovnávacích testů jsou rovněž uvedeny v následující tabulce č. III.

TABULKA č. III

Test č.	Aditivum	Koncentrace aditiva (hmot. %)	Podráždění napuchnut í (μΐ/	* kolagenu mg)
1.	žádné	0	7,44
2.	Polyox N60-K	0,20	7,10
3.	Allantoin	0,20	6,58
4.	PVP K-15	0,25	5,94
5.	Pluronic F-108
	+ F-127	0,30	5,10
^C1	žádné	0	7,91
^C2	vyj z zadně	0	10 -	15
	žádné	0	2,50

Z výsledků uvedených v tabulce č. III je patrné, že čištěný laurylsulfoacetát sodný (viz test č. 1) je méně dráždivý než nečištěný laurylsulfoacetát sodný (viz. test č. C^) a zejména SLS (viz test č. . Přítomnost neiontových aditiv v kombinaci s čištěnou formou laurylsulfoacetátu sodného se projeví v dalším významném snížení podráždění tkáně (viz. testy č. 2-5).

Příklad 3

Podle tohoto provedení byl postup podle příkladu 1 opakován, přičemž v tomto případě byla připravena zubní pasta obsahující antibakteriální činidlo, triclosan. Složení této zubní pasty je uvedeno v následující tabulce.

TABULKA č. IV

Složky	Obsah (hmot. %)
Hydrogenfosforečnan vápenatý	48,00
Glycerol	18,00
Sorbitol	6,00
Laurylsulfoacetát sodný (čištěný)	1,30
Chuťová přísada	0,95
Fluorfosforečnan sodný (MFP)	0,76
Sodná sůl karboxymethylcelulozy (CMC)	0,50
Hydroxyethylceluloza (HEC)	0,50
Triclosan	0,30
Sodná sůl sacharinu	0,20
Fluorid sodný (NaF)	0,10
Deionizovaná voda	podle potřeby

Zubní pasta připravená podle tohoto příkladu 3 byla vyhodnocena chuťovým testem, přičemž bylo zjištěno, že má příjemnou nehořkou příchuť.

Claims

PATENTOVÉ

NÁROKY

Γ*

1. V podstatě nedráždivý prostředek pro ústní aplikaci o přijatelné chuti, vyznačující se tím, že obsahuje účinné množství laurylsulfoacetátu sodného jako povrchově aktivního činidla čištěného na obsah znečišťujících složek asi 18 % hmotnosti nebo méně.
2. Prostředek podle nároku 1, vyznačující se tím, že čištěná forma laurylsulfoacetátu sodného má následující složení :

hmotnostní rozmezí (%)

dodecylsulfoacetát sodný 82,0 - 85,0 min. chlorid sodný 7,5 - 8,0 max. síran sodný 7,5 - 8,0 max. sulfoacetát sodný < 4 max. volný alkohol < 0,6 - 0,8 max
3. Prostředek podle nároku 1, vyznačující se -tím, že čištěná forma laurylsulfoacetátu sodného je přítomna v prostředku pro orální aplikaci v množství asi 0,5 % až asi 5 % hmotnosti.
4. Prostředek podle nároku 1, vyznačující se tím, že v tomto prostředku je obsažen podíl neiontové nebo amfoterní sloučeniny účinný k podporování schopnosti pěnění a nedráždivosti tohoto povrchově aktivního činidla.
5. Prostředek podle nároku 1, vyznačující se tím, že uvedenou neiontovou sloučeninou je polymer obsahující ethylenoxid nebo heterocyklická dusíková sloučenina obsahující kyslík.
6. Prostředek podle nároku 5, vyznačující se tím, že polymer obsahující ethylenoxid je přítomen v prostředku pro ústní aplikaci v množství asi 0,001 % do asi 5 % hmotnosti.
7. Prostředek podle nároku 5, vyznačující se tím, že uvedeným polymerem obsahujícím ethylenoxid je póly(ethylenoxid) vzorce :

H(OCH₂CH₂)_XOH o molekulové hmotnosti v rozmezí od 500 000 až 4 000 000.
8. Prostředek podle nároku 5, vyznačující se tím, že uvedeným polymerem obsahujícím ethylenoxid je polyoxyethylenpolyoxypropylenový blokový kopolymer vzorce :

HO(C₂H₄O) _b(C₃H₆O) _a(C₂H₄O) _bH.
9. Prostředek podle nároku 5, vyznačující se tím, že uvedeným ethylenoxidovým polymerem je polyoxyethylenmonoester sorbitolu.
10. Prostředek podle nároku 5, vyznačující se tím, že heterocyklická dusíková sloučenina obsahující kyslík je přítomna v prostředku pro orální aplikaci v množství asi 0,01 % do asi 5 % hmotnosti.
11. Prostředek podle nároku 5, vyznačující se tím, že heterocyklickou dusíkovou sloučeninou obsahující kyslík je polyvinylpyrrolidon.
12. Prostředek podle nároku 5, vyznačující se tím, že heterocyklickou sloučeninou obsahující kyslík je allantoin.
13. Prostředek podle nároku 4, vyznačující se tím, že amfoterní sloučenina je obsažena v prostředku pro orální aplikaci v množství asi 0,001 % do asi 2 % hmotnosti.
14. Prostředek podle nároku 4, vyznačující se tím, že amfoterní sloučeninou je betainová sloučenina.
15. Prostředek podle nároku 14, vyznačující se tím, že betainovou sloučeninou je kokosamidopropylbetain.
16. Prostředek podle nároku 1, vyznačující se tím, že obsahuje asi 0,05 % až 1 % hmotnosti neiontového antibakteriálního činidla.
17. Prostředek podle nároku 16, vyznačující se tím, že antibakteriálním činidlem je triclosan.