CZ1296A3

CZ1296A3 - Acylated pseudopeptides with trifluoromethyl substituted 2-azabicyclooctane, process of their preparation and pharmaceutical composition containing thereof

Info

Publication number: CZ1296A3
Application number: CZ9612A
Authority: CZ
Inventors: Siegfried Dr Raddatz; Hanno Dr Wild; Dieter Dr Habich; Wolfgang Dr Roben; Jutta Dr Hansen; Arnold Dr Paessens; Kerstin Dr Henninger
Original assignee: Bayer Ag
Priority date: 1995-01-04
Filing date: 1996-01-03
Publication date: 1997-05-14
Also published as: CA2166374A1; NO960016D0; PL312146A1; HU9503927D0; NZ280729A; SK1296A3; AU4067895A; HUT74805A; CN1134940A; KR960029345A; FI960015A0; FI960015A; EP0720987A1; JPH08259594A; DE19500120A1; NO960016L; IL116622A0

Description

2-azabicyklooktanem, způsob jejich výroby a léčiva tyto látky obsahující

Oblast techniky

Vynález se týká nových acylovaných pseudopeptidů s trifluormethy1-substituovaným 2-azabicyklooktanem, způsobu jejich výroby a antiretrovirálních prostředků, tyto látky obsahuj ících.

Dosavadní stav techniky

V EP 594 540 Al jsou popsané antiretrovirální acylované sloučeniny.

Podstata vynálezu

Předmětem předloženého vynálezu jsou nové acylované pseudopeptidy s trifluormethyl-substituovaným 2-azabicyklooktanem obecného vzorce I

ve kterém

Rl značí zbytek vzorce

přičemž

A, D, E, L a T jsou stejné nebo' různé a značí vodíkový atom, atom halogenu, přímou nebo rozvětvenou alkylovou skupinu s až 4 uhlíkovými atomy, morfolinylovou skupinu, fenylthioskupinu nebo cykloalkylovou skupinu se 3 až 6 uhlíkovými atomy a

R značí přímou nebo rozvětvenou acylovou skupinu s až uhlíkovými atomy, která je popřípadě substituovaná karboxyskupinou, přímou nebo rozvětvenou alkoxykarbonylovou skupinou s až 6 uhlíkovými atomy nebo skupinou vzorce -NR³R^ , přičemž a mohou být stejné nebo různé a značí vodíkový atom, fenylovou skupinu nebo přímou nebo rozvětvenou alkylovou skupinu s až 6 uhlíkovými atomy, dále značí zbytek vzorce -CO-NR⁵R⁶ nebo P(O)(OR⁷)(OR⁸) , přičemž

R³ a r6 maj í významy uvedené pro R³ a R^ a j sou s nimi stejné nebo různé a

R? a R⁸ jsou stejné nebo různé a značí vodíkový atom nebo přímou nebo rozvětvenou alkylovou skupinu s až 4 uhlíovými atomy, nebo značí přímou nebo rozvětvenou alkoxyskupinu s až 6 uhlíkovými atomy, která je popřípadě substituovaná difluormethylovou skupinou, difluormethoxyskupinou, trifluormethoxyskupinou nebo trifluormethylovou skupinou, nebo zbytek vzorce

-CO

a jejich soli.

Sloučeniny podle předloženého vynálezu obecného vzorce I mají více asymetrických atomů uhlíku.

O má 6 asymetrických uhlíkových atomů (*) , které se nezávisle na sobě vyskytují v konfiguraci R- nebo S- . Výhodné jsou konfigurace 1(R), 2(R), 3(S), 4(S), 5(S) a 6(S) .

Fyziologicky neškodné soli pseudopeptidů s trifluormethyl-substituovaným 2-azabicyklooktanem mohou být soli látek podle předloženého vynálezu s minerálními kyselinami, karboxylovými kyselinami nebo sulfonovými kyselinami. Obzvláště výhodné jsou například soli s kyselinou chlorovodíkovou, kyselinou bromovodíkovou, kyselinou sírovou, kyselinou fosforečnou, kyselinou methansulfonovou, kyselinou ethansulfonovou, kyselinou toluensulfonovou, kyselinou benzensulfonovou, kyselinou naftalendisulfonovou, kyselinou octovou, kyselinou propionovou, kyselinou mléčnou, kyselinou vinnou, kyselinou citrónovou, kyselinou fumarovou, kyselinou maleinovou nebo kyselinou benzoovou.

Jako soli je možno uvést soli s obvyklými basemi, jako jsou například soli s alkalickými kovy (například sodné nebo draselné), soli s kovy alkalických zemin (například vápenaté nebo hořečnaté), nebo soli amonné, odvozené od amoniaku nebo od organických aminů, jako je například diethylamin, triethylamin, ethyldiisopropylamin, prokain, dibenzylamin, N-methylmorfolin, dihydroabietylamin, 1-efedrinamin nebo methyl-piperidin.

Výhodné jsou sloučeniny obecného vzorce I , ve kterém

R¹ značí zbytek vzorce

přičemž

A, D, E, L a T jsou stejné nebo různé a značí vodíkový atom, atom fluoru, chloru nebo bromu, přímou nebo rozvětvenou alkylovou skupinu s až 3 uhlíkovými atomy, morfolinylovou skupinu, fenylthioskupinu nebo cyklopentylovou skupinu nebo cyklohexylovou skupinu a

R značí přímou nebo rozvětvenou acylovou skupinu s az uhlíkovými atomy, která je popřípadě substituovaná karboxyskupinou, přímou nebo rozvětvenou alkoxykarbonylovou skupinou s až 4 uhlíkovými atomy nebo skupinou vzorce -NR³R⁴ , přičemž /í

R³ a R^ mohou být stejné nebo různé a značí vodíkový atom, fenylovou skupinu nebo přímou nebo rozvětvenou alkylovou skupinu s až 4 uhlíkovými atomy, dále značí zbytek vzorce -CO-NR^R^ nebo P(0)(OR⁷)(OR⁸) , přičemž

R³ a r6 maj i významy uvedené pro R³ a R^ a j sou s nimi stejné nebo různé a

8·

R a R jsou stejné nebo různé a značí vodíkový atom nebo přímou nebo rozvětvenou alkylovou skupinu s až 3 uhlíkovými atomy, nebo značí přímou nebo rozvětvenou alkoxyskupinu s až 4 uhlíkovými atomy, která je popřípadě substituovaná difluormethylovou skupinou, difluormethoxyskupinou, trifluormethoxyskupinou nebo trifluormethylovou skupinou, nebo zbytek vzorce

a jejich soli.

Obzvláště výhodné jsou sloučeniny obecného vzorce I , ve kterém

R^X značí zbytek vzorce

přičemž

A, D, E, L a T jsou stejné nebo různé a značí vodíkový atom, atom fluoru, chloru nebo bromu, methylovou skupinu, fenylthioskupinu, cyklopentylovou skupinu nebo cyklohexylovou skupinu a

O

R značí přímou nebo rozvětvenou acylovou skupinu s až uhlíkovými atomy, která je popřípadě substituovaná karboxyskupinou, přímou nebo rozvětvenou alkoxykarbonylovou skupinou s až 6 uhlíkovými atomy nebo skupinou vzorce -NR^R* , přičemž

R³ a R^ mohou být stejné nebo různé a značí vodíkový atom, fenylovou skupinu nebo přímou nebo rozvětvenou alkylovou skupinu s až 3 uhlíkovými atomy, dále značí zbytek vzorce -CO-NR³R^ nebo P(0)(OR⁷)(OR⁸) , přičemž

R³ a R³ maj í významy uvedené pro R³ a R^ a j sou s nimi stejné nebo různé a

8

R a R jsou stejné nebo různé a značí vodíkový atom, methylovou skupinu nebo ethylovou skupinu, nebo značí přímou nebo rozvětvenou alkoxyskupinu s až 3 uhlíkovými atomy, která je popřípadě substituovaná difluormethylovou skupinou, difluormethoxyskupinou, trifluormethoxyskupinou nebo trifluormethylovou skupinou, nebo zbytek vzorce

a jejich soli.

Předmětem předloženého vynálezu je dále způsob výroby nových acylovaných pseudopeptidů s trifluormethyl-substituovaným 2-azabicyklooktanem obecného vzorce I , jehož podstata spočívá v tom, že se nechají reagovat karboxylové kyseliny obecného vzorce II

R¹-COOH (II), ve kterém má

R¹ výše uvedený význam, se sloučeninou obecného vzorce III

(ΠΙ)

(IV) ve kterém má

R¹ výše uvedený význam, popřípadě za předchozí aktivace karboxylové kyseliny, v inertních rozpouštědlech a za přítomnosti base a/nebo pomocného prostředku, a ve druhém kroku se provede acylace v inertních rozpouštědlech, popřípadě za přítomnosti base a/nebo pomocného prostředku.

Způsob podle předloženého vynálezu je možno znázornit pomocí následujícího reakčního schéma.

příkladně

Jako rozpouštědla jsou vhodná pro všechny kroky způso bu obvyklá inertní rozpouštědla, která se za daných reakčních podmínek nemění. K těmto patří výhodně organická rozpouštědla, jako jsou ethery, například diethylether, gly kolmonoraethylether, glykoldimethylether, dioxan nebo tetrahydrofuran, uhlovodíky, jako je například benzen, toluen, xylen, cyklohexan nebo ropné frakce, halogenované uhlovodíky, jako je například mexhylenchlorid, chloroform nebo tetrachlormethan a dále dimethylsulfoxid, dimethylformamid, Xriamid kyseliny hexamethylfosforečné, ethylester kyseliny octové, pyridin, triethylamin nebo pikolin. Rovněž tak je možné použít směsí uvedených rozpouštědel. Obzvláště výhodný je dichlormethan, dimethylformamid nebo tetrahydrofuran.

Jako base jsou vhodné v závislosti na jednotlivých pracovních krocích obvyklé anorganické nebo organické base. K těmto patří výhodně hydroxidy alkalických kovů, jako je například hydroxid sodný nebo hydroxid draselný, uhličitany alkalických kovů, jako je uhličitan sodný nebo uhličitan draselný, alkoholáty alkalických kovů, jako je například ethanolát sodný nebo draselný nebo methanolát sodný nebo draselný, organické aminy, jako je například ethyldiisopropylamin, triethylarain, pikolin, pyridin nebo N-methylpiperidin, amidy, jako je například natriumamid nebo lithiumdiisopropylamid, lithium-N-silylalkylamidy, jako je například lithium-N-(bis)-trifenylsilylamid, nebo lithiumalkyly, jako je například n-butyllithium.

Base se používají v množství 1 mol až 10 mol, výhodně 1 mol až 3 mol, vztaženo na jeden mol sloučeniny obecného vzorce II .

Jako pomocné prostředky j sou vhodná výhodně kondensační činidla, což také mohou být base, obzvláště když se karboxylová skupina vyskytuje aktivovaná ve formě anhydridu. Výhodně se zde používají obvyklá kondensační činidla, jako jsou karbodiimidy, například N,N’-diethylkarbodiimid,

Ν,Ν’-diisopropylkarbodiimid, Ν,Ν’-dicyklohexylkarbodiimid,

Ν-(3-dimethylaminoisopropyl)-Ν’-ethyl-karbodiimid-hydrochlorid, N-cyklohexyl-N’-(2-morfolinoethyl)-karbodiimid-metho-p-toluensulfonát (CMCT, popřípadě morfo CDI) , karbonylové sloučeniny, například karbonyldiimidazol, 1,2-oxazoliové sloučeniny, jako je 2-ethyl-5-fenyl-l,2-oxazolium-3-sulfát nebo 2-terc.-butyl-5-methyl-isoxazolium-perchlorát, acylaminosloučeniny, jako je například 2-ethoxy-1-ethoxykarbonyl-1,2-dihydrochinolin a dále anhydrid kyseliny propanfosfonové, isobutylchlorformát, benzotriazolyloxy-tri(dimethylamino)fosfonium-hexafluorofosfát, 1-hydroxybenzotri- azol nebo dimethylaminopyridin.

Reakce se mohou provádět jak za normálního tlaku, tak také za tlaku zvýšeného nebo sníženého, například v rozmezí 0,05 až 0,5 MPa, výhodně se však pracuje za normálního tlaku.

Reakce se všeobecně provádějí při teplotě v rozmezí -20 až 40 °C , výhodně 0 °C až teplota místnosti.

Acylace se provádí všeobecně v některém z výše uvedených etherů nebo halogenovaných uhlovodíků, výhodně v tetrahydrofuranu nebo methylenchloridu, při teplotě v rozmezí -30 °C až 50 °C , výhodně -10 °C až teplota místnosti .

Jako base a/nebo pomocné látky pro acylaci jsou vhodné všeobecně výše uvedené organické aminy a pyridiny. Výhodný je triethylamin a dimethylaminopyridin.

Base se používají v množství 1 mol až 10 mol, výhodně mol až 3 mol, vztaženo na jeden mol odpovídajícího alkoholu.

Karboxylové kyseliny obecného vzorce II jsou v případě chinolinů, fenylů, pyridylů a bifenylů o sobě známé. Chinoxalin-karboxylové kyseliny jsou částečně známé nebo jsou nové a potom se mohou například vyrobit reakcí odpoví dajících fenylendiaminů s osonem D-fruktosy, vyrobeným in šitu reakcí fenylhydrazonu s dusitanem sodným a kyselinou chlorovodíkovou, a následující oxidací roztokem peroxidu vodíku (viz například G. Henseke, Chem. Ber. 91, 1958, 1605-11 a DE 24 10 852).

Sloučeniny obecného vzorce III jsou nové a mohou se například vyrobit tak, že se sloučeniny obecného vzorce V

W-NH

CO —NH (V)

NH.

ve kterém

V značí ochrannou skupinu aminoskupiny, výhodně terč.butoxykarbonylovou skupinu, nejprve převedou pomocí epoxidační reakce, popřípadě za po moci base nebo katalysy fázového přenosu, na sloučeniny obecného vzorce VI

W-NH

NH₂ ve kterém má V výše uvedený význam, a potom se nechá reagovat s 3-trifluormethyl-2-azabicyklo[3.3.0]oktanem obecného vzorce VII

H

HN (VII) cf₃ v rozpouštědle a ochranná skupina se pomocí obvyklých metod odštěpí.

Jako rozpouštědla jsou vhodná obvyklá rozpouštědla, organická rozpouštědla, která se za daných reakčních podmínek nemění. K těmto patří alkoholy, například methylalkohol, ethylalkohol nebo n-propylalkohol, ethery, například diethylether, glykolmonomethylether, glykoldimethylether, dioxan nebo tetrahydrofuran, uhlovodíky, jako je například benzen, toluen, xylen, cyklohexan nebo ropné frakce, halogenované uhlovodíky, jako je například methylenchlorid, dichlorethan (DCE), chloroform nebo tetrachlormethan a dále dimethylsulfoxid, dimethylformamid, triaraid kyseliny hexamethylfosforečné, ethylester kyseliny octové, pyridin, triethylamin nebo pikolin. Rovněž tak je možné použít směsí uvedených rozpouštědel. Obzvláště výhodný je dichlormethan, dichlorethan, dimethylformamid a n-propylalkohol.

Jako reagencie pro epoxidaci jsou vhodné z literatury známé sloučeniny, jako je naúpříklad kyselina m-chlorbenzoová, magnesiummonoperoxyftalát, dimethyloxiran, nebo methyl (trifluormethyl)dioxiran. Výhodná je kyselina m-chlorperbenzoová a magnesiummonoperoxyftalát (viz. P. Brongham a kol., Synthesis /1987/, 1015; V. Adam a kol., J. Org. Chem. 52, 2800 /1987/ a R. Curci a kol., J. Org. Chem.,

53, 3890 /1988/) .

Když se epoxidace provádí pomocí katalysy fázového přenosu, tak se jako pomocné látky použijí například organické amoniumchloridy nebo amoniumbromidy, jako je například benzyltriethylamoniumchlorid, nebo benzyltriethylamoniumbromid, methyltrioktylamoniumchlorid, tetrabutylamoniumbromid, trikaprylmethylamoniumchlorid nebo (Aliquat 336). Výhodný je benzyltriethylamoniumchlorid a benzyltriethylamoniumbromid.

Epoxidace se provádí při teplotě v rozmezí -10 °C až 90 °C , výhodně 0 °C až 60 °C .

Reakce se mohou provádět jak za normálního tlaku, tak také za tlaku zvýšeného nebo sníženého, například v rozmezí 0,05 až 0,5 MPa. Výhodně se pracuje za normálního tlaku.

Sloučeniny obecného vzorce IV jsou známé a mohou se vyrobit například způsobem výše uvedeným.

Sloučeniny obecných vzorců V a VI jsou z větší části známé (EP 528 242) .

Sloučeniny obecného vzorce VII jsou nové a mohou se například vyrobit fluorací kyseliny 2-azabisyklo[3.3.0]ok15 tan-3-karboxylové v odpovídající konfiguraci pomocí HF nebo sf₄ .

Překvapivě bylo zjištěno, že sloučeniny obecného vzorce I mají výrazně silný účinek vůči retrovirům. Toto je doloženo pomocí HlV-specifického proteaso-enzymového testu.

Výsledky dále uvedených příkladů byly zjištěny pomocí HlV-testovacího systému, popsaného v publikaci Hansen J., Schulze T., Sukrow T., Mólling S. a K., (1988) , EMBO Journal, 7, č. 6, str. 1785-1791. Vhodné HlV-proteasy byly inkubovány syntetickým peptidem, který imituje štěpné místo v gag-prekursor-proteinu a představuje in vivo-štěpné místo HlV-proteasy. Vzniklé štěpné produkty syntetického peptidu se analysují pomocí RP-HPLC (reverse phase high performance liquid chromatography). Uváděné hodnoty IC^q se vztahují na koncentraci substance, která za uvedených testovacích podmínek způsobuje 50% inhibici aktivity proteasy.

Enzymová zkouška HIV-1

Tabulka I

Příklad	inhibice HIV-1-proteasy
IC₅₀ (mol/1)	IC₉₅ (mol/1)
1	3,2 x 10'⁴	nezj išfováno
2	1,1 x 10~⁶	3,3 x 10'⁵
3	1,5 x 10’⁹	2,5 x 1O“⁸

Kromě toho vykazují sloučeniny podle předloženého vynálezu účinek b buněčných kulturách, infikovaných lentiviry. Toto může být ukázáno na příkladu HlV-viru.

HlV-infekce v buněčné kultuře

HIV-test se provádí s nepatrnými modifikacemi podle metody Pauwelse a kol. (viz Journal of Virological Methods 20, /1988/, 309-321).

Normální lidské krevní lymfocyty (PBL) se obohatí Ficol-Hypaque a v RPMI 1640 se stimulují 20% fetálním telecím sérem s fytohemaglutininem (90 gg/ml) a interleukineb (40 U/ml) . Pro infekci infekčním HIV se PBL peletují a buněčné pelety se potom suspendují v 1 ml HlV-virusadsorpčního roztoku a inkubuj i se po dobu 1 hodiny při 37 °C .

Virusadsorpční roztok se odstředí a infikované buněčné pelety se vnesou do růstového media tak, aby toto obsahovalo 1 χ 10³ buněk pro ml . Takto infikované buňky se pipetují do mističek mikrotitrační desky s 96 miskami v množství 1 x 10^ buněk/misku.

První vertikální řada mikrototrační desky obsahuje pouze růstové medium a buňky, které nebyly infikovány, ale byly zpracovány stejně, jako je výše uvedeno (buněčná kontrola) . Druhá vertikální řada mikrotitrační desky obsahuje pouze HIV-infikované buňky (virová kontrola) v růstovém mediu. Ostatní misky obsahují sloučeniny podle předloženého vynálezu v různých koncentracích, počínaje třetí vertikální řadou misek mikrotitrační destičky.

Testované substance se inkubuj i tak dlouho při teplotě °C , dokud v nezpracované virové kontrole nenastane pro HIV typická tvorba syncytů (mezi 3. a 6. dnem po infekci), která se potom vyhodnocuje mikroskopicky. V nezpracované virové kontrole resultuje za těchto testovacích podmínek asi 20 syncytů, zatímco nezpracovaná buněčná kontrola neobsahuje žádné syncyty.

Hodnoty IC^q byly stanoveny jako koncentrace zpracovaných a infikovaných buněk, při které se 50 % (asi 10 syncytů) virem indukovaných syncytů potlačí zpracováním sloučeninou podle předloženého vynálezu.

Bylo zjištěno, že sloučeniny podle předloženého vynálezu chrání buňky, infikované HIV, před virem indukovaným rozrušením.

Zkouška buněčné kultury PBL

Tabulka II

Příklad	PBL IC₅₀ (mol/1)
1	1,08 x 10'⁷
2	6,12 x 10'⁷
3	1,2 x 10⁷

Sloučeniny podle předloženého vynálezu představují cenné účinné látky pro ošetření a profylaxi onemocnění, vyvolávaných retroviry, v humánní a veterinární medicíně.

Jako indikační oblasti v humánní medicíně je možno například uvést :

1) Ošetření a profylaxe lidských retrovirálních infekcí.

2) Ošetření nebo profylaxe onemocnění, způsobených HIV I (virus lidské imunodeficience, dříve označovaný HTLV III/LAV) a HIV II (AIDS) a jimi asociovaných stadií jako je ARC (AIDS related complex) a LAS (Lymphadenophatie-Syndrom) , jakož i tímto virem způsobeného zeslabení imunity a encelofatie.

3) Ošetření nebo profylaxe infekce HTLV-I nebo HTLV-II.

4) Ošetření nebo profylaxe stadia nosiče AIDS (stav pře našeče AIDS)

Jako indikace ve veterinární medicíně je možno uvést:

1) Infekce Maedivisna (u ovcí a koz) .

2) Infekce progresivním pneumonievirem (PPV)(u ovcí a koz) .

3) Infekce caprine arthritis encephalitis virem (u ovcí a koz).

4) Infekce zwoegerziekte virem (u ovcí).

5) Infekce virem anemie (u koní).

6) Infekce, způsobené virem kočičí leukemie.

7) Infekce, způsobené virem kočičí imunodeficience (FIV).

8) Infekce, způsobené virem opičí imunodeficience (SIV).

Výhodné j sou z indikačních oblastí v humánní medicíně oblasti, uvedené v bodech 2, 3 a 4 .

Předmětem předloženého vynálezu jsou také farmaceutické prostředky, které vedle netoxických, inertních, farmaceuticky vhodných nosičů obsahují jednu nebo několik sloučenin obecného vzorce I , nebo z jedné nebo několika účinných látek obecného vzorce I sestávají, jakož i způsobu výroby těchto prostředků.

Účinné látky obecného vzorce I by měly být v uvedených farmaceutických prostředcích přítomny v koncentraci asi 0,1 až 99,5 % hmotnostních, výhodně asi 0,5 až 95 % hmotnostních celkové směsi.

Výše uvedené farmaceutické prostředky mohou kromě sloučenin obecného vzorce I obsahovat také další farmaceuticky účinné látky.

Výroba výše uvedených farmaceutických prostředků probíhá obvyklým způsobem pomocí známých metod, například míšením účinné látky nebo účinných látek s nosičem nebo nosiči .

Všeobecně se jak v humánní, tak také ve veterinární medicině ukázalo jako výhodné aplikovat pro dosažení požadovaných výsledků účinnou látku nebo účinné látky v celkovém množství asi 0,5 až asi 500 mg/kg, výhodně 1 až 100 mg/kg tělesné hmotnosti za 24 hodin, popřípadě ve formě více jednotlivých dávek. Jedna jednotlivá dávka obsahuje účinnou látku nebo účinné látky výhodně v množství asi 1 až 80 mg/kg, obzvláště 1 až 30 mg/kg tělesné hmotnosti. Může však být potřebné odchýlení od uvedených dávek a sice v zá vislosti na druhu a tělesné hmotnosti zpracovávaného objektu, typu a tíži onemocnění, druhu přípravku a aplikace léčiva, jakož i období, popřípadě intervalu, při kterém se aplikace provádí.

Sloučeniny podle předloženého vynálezu jsou inhibito ry enzymů a jako takové se mohou použít pro všechny účely, pro které jsou inhibitory enzymů použitelné. Například je zde možno uvést použití v afinitní chromátografii, použití jako pomocného prostředku pro objasňování struktur enzymů a reakčních mechanismů, jakož i použití jako reagencie pro diagnostika.

Příklady provedení vynálezu

Výchozí sloučeniny

Příklad I

6,7-dimethyl-2-(D-arabo-tetrahydroxy-butyl)-chinoxalin

CH

HO-HC N I

HC-OH

CH '3

HC-OH

CHjOH

2,0 g (5,58 mmol) D-fruktoso-fenylosazonu (vyrobeného podle C. L. Butlera, J. Am. Chem. Soc. 51, 1929,

3163) se suspenduje ve 12 ml vody, 12 ml ethylalkoholu a

1,4 ml koncentrované kyseliny chlorovodíkové, suspense se zahřeje na teplotu 45 °C a po kapkách se smísí s roztokem 0,8 g (11,2 mmol) dusitanu sodného ve 2,5 ml vody. Získá se takto temně červený čirý roztok, který se při teplotě míst- nosti pufruje octanem sodným. Vše se rozmíchá s 15 ml ethylesteru kyseliny octové, oddělí se tmavočervená organická fáze, vodná žlutá fáze se poněkud zahustí a smísí se s 0,5 g (3,67 mmol) 4,5-dimethylfenylendiaminu. Reaakční směs se zahřívá po dobu 20 minut na vroucí vodní lázni a potom se žlutá sraženina odfiltruje. Tato se rozmíchá s malým množstvím methylalkoholu, znovu se odfiltruje a usuší se.

Výtěžek : 0,3 g (29,4 % teorie) žluté krystalické látky t.t. : 190 °C (rozklad)

DC : R.(? (substance je velmi těžko rozpustná) = 0,4 (dichlormethan : methylalkohol =9:1) .

Příklad II

Kyselina 6,7-dimethylchinoxalin-2-karboxylová

0,3 g (1,08 mmol) sloučeniny z příkladu I se suspenduje v 10 ml 10% roztoku peroxidu vodíku. Za míchání se smísí s 0,6 g (15 mmol) pevného hydroxidu sodného, přičemž se pozoruje napěnění. Po asi jednohodinovém míchání se získá čirý roztok. Při okyselení koncentrovanou kyseli22 nou chlorovodíkovou vypadne bezbarvá sraženina, která se odfiltruje, promyje se vodou a usuší.

Výtěžek : 160 mg (73,3 % teorie) bezbarvé krystalické látky t.t. : 203 °C (rozklad)

DC : Rf = 0,5 (dichlormethan/ledová kyselina octová/methylalkohol = 90 : 10 : 2) .

Příklad III (S , S , S)-3-trifluormethyl-2-azabicyklo[3.3.0]oktan

g (0,355 mmol) kyseliny (S,S,S)-2-azabicyklo[3.3.0]oktan-3-karboxylové se fluoruje fluorovodíkem a tetraf luormethanem. Tmavohnědá alkalická suspense (asi 200 ml) se odfiltruje, za vakua se zahustí na asi 50 ml a třikrát se extrahuje 50 ml dichlormethanu. Organická fáze se vysuší, za vakua se zahustí na malý objem (tmavohnědá olejovitá kapalina) a rozděluje se pomocí sloupcové chromatograf ie (silikagel 60, dichlormethan).

Výtěžek : 28,8 g (45,3 % teorie) lehce hnědavé olejovité kapaliny

R^ = 0,4 (dichlormethan).

Příklad IV (2R,3S) -3-(N-benzyloxykarbonyl)amino-1-{(S,S,S)-3-trifluormethyl-2-azabicyklo[3.3.0]oktan-2-yl}-2-hydroxy-4-fenylbutan

0,3 g (1 mmol) (2R)-[1-(N-benzyloxykarbonyl)amino-2-fenyl-(1S)-ethyl]-oxiranu a 0,15 g (0,84 mmol) sloučeniny z příkladu IX se rozpustí ve 2 ml 2-propanolu a míchá se po dobu 12 hodin v uzavřené nádobě na olejové lázni o teplotě 130 °C . Po ochlazení se obsah zahustí na malý objem a rozdělí se pomocí sloupcové chromatografie (silikagel 60, toluen/ethylacetát = 100 : 5) .

Výtěžek : 72 mg (18 % teorie) bezbarvé pěnovité látky == 0,2 (toluen/ethylacetát = 100 : 5)

Příklad V (2R, 3S)-3-amino-l-{(S,S,S)-3-trifluormethyl-2-azabicyklo[3.3.0]oktan-2-yl}-2-hydroxy-4-fenylbutan

(0,235 mmol) sloučeniny z příkladu X se 15 ml směsi methylalkoholu a tetrahydrofuranu,

112 mg rozpustí v přidá se palladium na uhlí (10%) a směs se hydrogenuje po dobu 2 hodin při teplotě místnosti. Po odfiltrování katalysátoru a odpaření rozpouštědla se získá slabě žlutá olejoví tá kapalina.

Výtěžek : 80 mg (kvant.) = 0,6 (dichlormethan/methylalkohol = 100 : 5) .

Příklad VI (2R, 3S) -3- [N-benzylocykarbony1- (L-asparaginyl)amino] -1-{ (S , S , S) -3-trifluormethyl-2-azabicyklo[3.3. 0]oktan-2-yl}-2-hydroxy-4-fenyl-butan

NH.

‘2

0,074 g (0,28 mmol) Z-L-Asn-OH a 0,038 g (0,28 mmol) hydroxybenzotriazolu se pod argonovou atmosférou roz pustí v 5 ml dimethylformamidu, načež se v ledové lázni ochladí na teplotu 0 °C a za míchání se smísí s 0,119 g (0,28 mmol) morfo-CDI . Reakční směs se nechá míchat po dobu 3 hodin při teplotě 0 °C a potom se smísí s 0,8 g (0,234 mmol) sloučeniny z příkladu XI , rozpuštěných ve 3 ml dimethylformamidu. Směs se nechá ohřát na teplotu místnosti a dále se míchá přes noc. Po přídavku vody vypadne bezbarvá sraženina, která se odfiltruje, promyje se vodou a usuší.

Výtěžek : 87 mg (63,0 % teorie) bezbarvé krystalické látky

t.t. : 162 °C

HPLC : 97,53% .

Příklad VII (2R, 3S)-3-{(L-asparaginyl)amino-1-(S,S,S)-3-trifluormethyl-2-azabicyklo[3.3.0]oktan-2-yl}-2-hydroxy-4-fenylbutan

NH₂

0,008 g (0,135 mmol) sloučeniny z příkladu XII se rozpustí v 10 ml směsi methylalkoholu a tetrahydrofuranu (1:1), přidá se Pd/C (10%) a při teplotě místnosti se hydrogenuje po dobu 2 hodin. Po odfiltrování katalysátoru a odpaření rozpouštědla za vakua se získá produkt ve formě bezbarvé olejovité kapaliny.

Výtěžek : 58 mg (95 % teorie) = 0,2 (dichlormethan/methylalkohol = 100 : 5)(postříkáno ninhydrinem).

Příklad VIII (2R, 3S)-3-(chinoxalin-2-yl-L-asparaginyl)amino-1-{(S,S,S)-3-trifluormethyl-2-azabicyklo[3.3.0]oktan-2-yl}-2-hydroxy-4-fenyl-butan

0,095 g (6,7 mmol) HOBT a 0,071 g (0,7 mmol) triethylaminu se' pod argonovou atmosférou rozpustí ve 2 ml dimethylformamidu, roztok se ochladí na teplotu -40 °C a za míchání se po kapkách smísí s 0,14 g (0,7 mmol) chloridu kyseliny chinoxalin-2-karboxylové ve 3 ml dimethylformamidu. Reakční směs se nechá reagovat po dobu 2 hodin v ledové lázni a potom se smísí s 0,3 g (0,657 mmol) sloučeniny z příkladu VII . Směs se nechá míchat přes noc, přičemž se teplota zvýší na teplotu místnosti. Potom se požadovaný produkt vysráží vodou a čistí se pomocí sloupcové chromatografie (silikagel 60, dichlormethan/methylalkohol = 100 :

5) ·

Výtěžek : 130 mg (32,3 % teorie) bezbarvé pěnovité látky Rf = 0,5 (dichlormethan/methylalkohol = 100 : 5).

Příklad IX (2R, 3S) - 3- (chinolin-2-yl-L-asparaginyl)amino-l-{ (S,S,S)-3-trif luormethyl-2-azabicyklo[ 3.3.0 ]oktan-2-yl}-2-hydroxy-4-fenyl-butan

0,014 g (0,08 mol) kyseliny chinolin-2-karboxylové a 0,011 g (0,08 mol) HOBT se pod argonovou atmosférou rozpustí v 5 ml dimethylformamidu, roztok se v ledové lázni ochladí na teplotu 0 °C a smísí se s 0,034 g (0,08 mol) morfo-CDI. Po tříhodinovém míchání při teplotě 0 °C se přidá 0,03 g (0,0657 mol) sloučeniny z příkladu VII , rozpuštěných v 1 ml dimethylformamidu a reakční směs se nechá míchat přes noc, přičemž teplota stoupne na teplotu místnosti. Potom se požadovaný produkt vysráží přídavkem vody, odfiltruje se, usuší a čistí se vysrážením methylalkoholem a diisopropyletherem.

Výtěžek : 270 mg (67,2 % teorie) bezbarvé sklovité látky Rf = 0,5 (dichlormethan/methylalkohol = 100 : 5)

Analogicky jako je popsáno v předcházejících příkladech se vyrobí pseudopeptid s trifluormethylsubstituovaným 2-azabicyklooktanem, uvedený v následující tabulce I .

Výrobní příklady

Příklad 1 (2R,3S) -3-(chinolin-2-yl-L-asparg)aginyl)-amino-1-{(S,S,S)-3-trifluormethyl-2-azabicyklot 3.3.0 ]oktan-2-yl} - 2- (3-ethoxykarbonyl)propionyl-4-fenylbutan

0,6 g (0,981 mmol) sloučeniny z příkladu IX se míchá přes noc při teplotě místnosti s 0,4 g (3,93 mmol = 0,54 ml) triethylaminu (d = 0,73), 0,32 g (1,96 mmol = 0,278 ml) ethylesterchloridu kyseliny jantarové (d = 1,15) a 0,6 g (4,92 mmol) diethylaminopyridinu (DMAP) v 15 ml vysušeného tetrahydrofuranu pod argonovou atmosférou. Vsáz ka se potom smísí s vodou, sraženina se oddělí, promyje se vodou, rozpustí se v toluenu, vysuší se a zahustí.

Výtěžek : 0,58 g (80 % teorie) bezbarvé krystalické látky t.t. : 138 °C

R^ = 0,6 (dichlormethan/methylalkohol = 100 : 5)

HPLC : 92,5 % rekrystalisováno z dichlormethan/diisopropylether => HPLC :

94,2 % .

Analogicky j ako v př. 1 se vyrobí sloučeniny, uvedené v následující tabulce 1 .

Tabu

Př.	R^l	R²	o ** 1 t.t.(C)/^	výtSÉk (% trrr.)
2	sž	\|	-co-ch₃	bezb. pěna 0,7*	93,6
	ks	N
3	?/	Xx	-co-ch₃	bezb. pěna 0,3*	93,9
4	sž	\|	-CO-C(CH₃)₃	be±>. pěna 0,5*	26,5
	ks	Jx. N
5	sž	X^Xs \|	-CO-(CH₂)₂-CH₃	hezb.pěa 0,5** '	89
	ks	N
6	sž	X^Xs \|	-CO-CH(CH₃)₂	lEzb. pěna 0,5**	89
	ks	XX <>x ' N \
7	sž	XX I	-CO-(CH₂)_wCH₃	bezu. Dana 05**	79
	ks	J-k N
8	sž	\Xs \|	-CO-Adamantyl	bezb. pěna 0,6**	25
	ks	XX <?X N

(dicWannetbarytet^ = 100 : 4) ** (dichlormethan/ethylacetát =1:1)

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Acylované pseudopeptidy s trifluormethyl-substituovaným 2-azabicyklooktanem obecného vzorce I přičemž

A, D, E, L a T jsou stejné nebo různé a značí vodíkový atom, atom halogenu, přímou nebo rozvětvenou alkylovou skupinu s až 4 uhlíkovými atomy, morfolinylovou skupinu, fenylthioskupinu nebo cykloalkylovou skupinu se 3 až 6 uhlíkovými atomy a
2 * *

R značí přímou nebo rozvětvenou acylovou skupinu s až

20 uhlíkovými atomy, která je popřípadě substituovaná karboxyskupinou, přímou nebo rozvětvenou alkoxykarbonylovou skupinou s až 6 uhlíkovými atomy nebo skupinou vzorce -NR³R⁴ , přičemž

R³ a R⁴ mohou být stejné nebo různé a značí vodíkový atom, fenylovou skupinu nebo přímou nebo rozvětvenou alkylovou skupinu s až 6 uhlíkovými atomy, dále značí zbytek vzorce -CO-NR³R^ nebo P(0)(OR⁷)(OR⁸) , přičemž

C χζ Q /1

R° a R° maj í významy uvedené pro R** a R^# a j sou s nimi stejné nebo různé a

7 8

R a R jsou stejné nebo různé a značí vodíkový atom nebo přímou nebo rozvětvenou alkylovou skupinu s až 4 uhlíovými atomy, nebo značí přímou nebo rozvětvenou alkoxyskupinu s až 6 uhlíkovými atomy, která je popřípadě substituovaná difluormethylovou skupinou, difluormethoxyskupinou, trifluormethoxyskupinou nebo trifluormethylovou skupinou, nebo zbytek vzorce

-CO-N h₃c

CH, • h₃c

X/

-CO

-CO-N N \z=J h₃c a jejich soli.

2. Acylované pseudopeptidy podle nároku 1 obecného vzorce I ve kterém

R¹ značí zbytek vzorce přičemž

A, D, E, L a T jsou stejné nebo různé a značí vodíkový atom, atom fluoru, chloru nebo bromu, přímou nebo rozvětvenou alkylovou skupinu s až 3 uhlíkovými atomy, morfolinylovou skupinu, fenylthioskupinu nebo cyklopentylovou skupinu nebo cyklohexylovou skupinu a

R^ značí přímou nebo rozvětvenou acylovou skupinu s až

17 uhlíkovými atomy, která je popřípadě substituovaná karboxyskupinou, přímou nebo rozvětvenou alkoxykarbonylovou skupinou s až 4 uhlíkovými atomy nebo skupinou vzorce -NR^JR* , přičemž

R³ a r4 mohou být stejné nebo různé a značí vodíkový atom, fenylovou skupinu nebo přímou nebo rozvětvenou alkylovou skupinu s až 4 uhlíkovými atomy, dále značí zbytek vzorce -CO-NR³R⁶ nebo

P(0)(OR⁷)(OR⁸) , přičemž

R³ a R³ maj í významy uvedené pro R³ a R^ a j sou s nimi stejné nebo různé a

7 8·

R a R jsou stejné nebo různé a značí vodíkový atom nebo přímou nebo rozvětvenou alkylovou skupinu s až 3 uhlíkovými atomy, nebo značí přímou nebo rozvětvenou alkoxyskupinu s až 4 uhlíkovými atomy, která je popřípadě substituovaná difluormethylovou skupinou, difluormethoxyskupinou, trifluormethoxyskupinou nebo trifluormethylovou skupinou, nebo zbytek vzorce

-CO a jejich soli.
3. Acylované pseudopeptidy podle nároku 1 obecného vzorce I ve kterém

R¹ značí zbytek vzorce přičemž

A, D, E, L a T jsou stejné nebo různé a značí vodíkový atom, atom fluoru, chloru nebo bromu, methylovou skupinu, fenylthioskupinu, cyklopentylovou skupinu nebo cyklohexylovou skupinu a

R značí přímou nebo rozvětvenou acylovou skupinu s až

15 uhlíkovými atomy, která je popřípadě substituovaná karboxyskupinou, přímou nebo rozvětvenou alkoxykarbonylovou skupinou s až 6 uhlíkovými atomy nebo skupinou vzorce -NR³R⁴ , přičemž

Ί A

R^-5 a R^ mohou být stejné nebo různé a značí vodíkový atom, fenylovou skupinu nebo přímou nebo rozvětvenou alkylovou skupinu s až 3 uhlíkovými atomy, dále značí zbytek vzorce -CO-NR^R^ nebo P(0)(OR⁷)(OR⁸) , přičemž

R³ a r6 maj i významy uvedené pro R³ a R⁴ a j sou s nimi stejné nebo různé a

7 Λ

R a R jsou stejné nebo různé a značí vodíkový atom, methylovou skupinu nebo ethylovou skupinu, nebo značí přímou nebo rozvětvenou alkoxyskupinu s až 3 uhlíkovými atomy, která je popřípadě substituovaná difluormethylovou skupinou, difluormethoxyskupinou, trifluormethoxyskupinou nebo trifluormethylovou skupinou, nebo zbytek vzorce

-CO a jejich soli.
4. Způsob výroby acylovaných pseudopeptidů s trifluormethyl-substituovaným 2-azabicyklooktanem obecného vzorce I , podle nároku 1 , vyznačující se tím, že se nej prve karboxylová kyselina obecného vzorce II

R¹-COOH (II), ve kterém má R^x výše uvedený význam, převede reakcí se sloučeninou obecného vzorce III na sloučeninu obecného vzorce IV popřípadě za předchozí aktivace karboxylové kyseliny, v inertních rozpouštědlech a za přítomnosti base a/nebo pomocného prostředku, a ve druhém kroku se provede acylace v inertních rozpouštědlech, popřípadě za přítomnosti base a/nebo pomocného prostředku.
5. Léčivo, obsahující jednu nebo několik sloučenin podle nároku 1 .