CZ110796A3

CZ110796A3 - Lip-sticks resistant to oil sweat-out

Info

Publication number: CZ110796A3
Application number: CZ961107A
Authority: CZ
Inventors: Magdna El-Nokaly; Michael Lee Vatter; David William Walling; Neil Campbell Leatherbury; Cheryl Lynri Peterson
Original assignee: Procter & Gamble
Priority date: 1993-10-18
Filing date: 1994-10-11
Publication date: 1996-08-14
Also published as: MXPA94008070A; EP0725620A1; AU697809B2; CN1079658C; JPH09503785A; AU8014994A; DE69426887D1; CA2173104C; CN1135171A; JP3338057B2; CA2173104A1; TW276998B; US5843407A; WO1995011000A1; ES2155097T3; DE69426887T2; EP0725620B1

Description

Rtěnky odolné proti vypocování olejů

Oblast techniky

Tento vynález se týká kompozic na přípravu rtěnek, sestávájících z vosků, změkčujících látek a gelujících činidel, které se vyznačují dobrou retencí olejů. Pomocí těchto rtěnek se dosahuje dobré zvlhčení rtů.

Dosavadní stav techniky

Materiál, ze kterého jsou zhotovovány rtěnky, je složitou směsí pevných, polotekutých a tekutých lipidů, jako jsou vosky a změkčující látky. Vosky, které jsou nízkotajícími směsmi organických látek o vysokých molekulových hmotnostech, podobnými tukům a olejům, na rozdíl od nich však neobsahujícími glyceridy, jsou ve rtěnkách přítomny proto, aby suspendovaly a solubilizovaly oleje, přítomné v jednofázovém pevném materiálu.

Vypocování olejů na povrchu rtěnek je často se vyskytujícím problémem. Vypocování olejů nastává v důsledku nedostatečného schopnosti voskové síté vázat olej , nebo v důsledku vysokého obsahu oleje, který způsobuje přesycení. Při vzestupu teploty a jím způsobené změně interakce mezi sítí a olejem, nastává vypocování oleje. Tento děj může nastat za jakýchkoliv klimatických podmínek, nejpravděpodobnějsi je však v podmínkách subtropického a tropického podnebí.

Materiály rtěnek, jejichž složení je uvedeno v PCT patentové přihlášce WO 94/06400, zveřejněné 31 března 1994 a v PCT patentové přihlášce WO 93/03887, zveřejněné 25 listopadu 1993, které jsou zde uvedeny jako odkazy, obsahují změkčující látky, jako např. glycerol. Tento typ rtěnek je zvláště náchylný k vypocování olejů, protože glycerol, který je hydrofobní, zachycuje vodu z okolní atmosféry, přičemž tato voda vytlačuje oleje z matrice rtének. To se projevuje zvláště tehdy, jsou-li rtěnky uskladněny za vysoké teploty a vlhkosti, t.j. při. teplotách vyšších než 30 °C a 70 % relativní hmotnosti.

Podstata vynálezu

Bylo zjištěno, ze přídavek gelujících činidel do materiálu rtěnek způsobuje zgelování změkčujících olejů a tím činí zmíněné rténky po dlouhou dobu při zvýšených teplotách a relativních vlhkostech odolnými proti vyppcování olejů. Obecné jsou rténky podle tohoto vynálezu odolné proti vypocování olejů alespoň po dobu 5 dní a s výhodou alespoň po dobu 10 dní, při 32 °C a 90 % relativní vlhkosti. Rtěnky podle tohoto vynálezu reabsorbují vyloučený olej poté co pominou nepříznivé podmínky.

Koncentrace v procentech, uvedené v dalším textu, jsou hmotnostní procenta.

Zkrácený popis vynálezu

Tento vynález se týká materiálu rtěnek, který je schopen vylučovat na rty změkčující látky, aniž by docházelo k vylučování oleje na povrchu rténky, zvláště pokud je tato rtěnka vystavena působení vysoké vlhkosti. Materiál rtěnek je schopen zvlhčovat rty a vytváří na rtech odolný film, vyvolávající příjemný pocit. Materiál těchto rtěnek je složen z (a) 5 až 90 hmot. % vosku, (b) 1 až 90 hmot. % změkčující látky, zvolené ze skupiny tvořené tuky, oleji, mastnými alkoholy, étery mastných alkoholů, a jejich směsmi a (c) dostatečným množstvím gelujiciho činidla, zabraňujícího tomu, aby docházelo k vypocování olejů na rtěnkách, přičemž reologické vlastnosti materiálu rténky jsou určeny mezi kluzu 0,015 až 0,03 N a hodnotou ustáleného smyku

6.10^-4 až 25.10’⁴ N.s^-1.

Tento vynález se rovněž týká shora popsaného materiálu rtěnek, který dále obsahuje asociační struktury, usnadňující vylučování zmíněných změkčujících látek na rty. Zmíněné materiály rtěnek, obsahující asociační struktury surfaktantu, se vyznačují rozpustností pro voskové a olejové složky, mohou, dále obsahovat vazebné přísady a jsou v podstatě prosté ricínového oleje.

Podrobný popis vynálezu

Koncentrace všech látek jsou v tomto dokumentu uváděny v hmotnostních procentech.

Slovní spojení pevný materiál, jak je užíváno v tomto dokumentu, se týká složek rtěnky, které jsou schopny adsorbovat asociační struktury surfaktantu. Pevnými látkami jsou vosky, pevné tuky, voskovíté emulgátory nebo pigmenty, obvykle používané ve rtěnkách.

Termín barva, (barvy), jak je užíván v tomto dokumentu, se vztahuje na pigmenty, barviva, barvy, mořidla a perletě. Hmotnost barev se vztahuje k jejich bezvodému stavu.

Termín surfaktant, jak je užíván v tomto dokumentu, se vztahuje na nízkomolekulární organické látky amfifilní povahy, t.j. látky obsahující hydrofilní a hydrofobní skupiny, které mají výraznou tendenci k adsorbci na povrchu nebo na mezifází, a způsobují pokles povrchového napětí. Surfaktanty a emulgátory se na základě toho, zda se ionizují nebo neionizují ve vodném prostředí, dělí na neiontové (bez náboje), aniontové (negativní náboj), kationtové (pozitivní náboj) a amfoterní (kladný i záporný náboj). Surfaktanty jsou odvozeny od přírodních olejů a tuků a od jednoduchých organických sloučenin.

Termín lecithin, jak je užíván v tomto dokumentu, se vztahuje k látce, která je fosfatidem. Mohou být požity přírodní nebo syntetické fosfatidy. Fosfatidylchoiin neboli lecithin je glycerol esterifíkovaný cholinesterem fosforečné kyseliny a dvěma mastnými kyselinami, obvykle mastnými kyselinami s vyššími nasycenými nebo nenasycenými alkyly s 16 až 20 uhlíkovými atomy a maximálně se čtyřmi dvojnými vazbami. Namísto lecithinu nebo v kombinaci s nim mohou být použity i jiné fosfatidy, schopné vytvářet asociační struktury, s výhodou lamelární nebo hexagonální kapalné krystaly. Těmito jinými fosfatidy mohou být estery glycerolu se dvěma mastnými, kyselinami jako u lecithinu, avšak s ethanolaminem, serinem, t.j. α-aminopropanovou kyselinou nebo inositolem namísto cholinu. V prvém případě je příslušným fosfatidem cefalin, ve druhém fosfatidylserin a ve třetím fosfatidylinositol.

Termín rozpouštědlo, jak je užíván v tomto dokumentu, znamená jakoukoliv polární nebo nepolární látku, schopnou vytvářet se surfaktantem asociační strukturu. Příklady polárních rozpouštědel jsou glycerol, panthenol (s výhodou panthenol smíšený s glycerolem nebo alkoholem), propylenglykol, bytylenglykol, voda, alkoholy, alkandioly, polyethylenglykoly, malitol a jejich směsi.

Základní složky

A. Vosk

Vosk působí ve rtěnce jako zpevňující činidlo. Napomáhá vytváření pevné struktury materiálu rtěnky. Vosk se skládá z organických sloučenin nebo ze směsí vysokomolekulárních látek a je při teplotě místnosti tuhý. Voskem mohou být uhlovodíky nebo estery mastných kyselin a mastných alkoholů. Vosky jsou termoplastické. Mohou být použity přírodní, minerální nebo syntetické vosky. Termín vosk, jak je užíván v tomto dokumentu, se vztahuje ke směsem látek, jakož i k jednotlivým látkám.

Přírodní vosky mohou být živočišného původu, jako například včelí vosk, vorvaňovina, lanolin, šelakový vosk, rostlinného původu, např. karnaubský vosk, kandelilový vosk, vosk z bobuli vavřínu, nebo minerálního původu, např. ozokerit, cerezin, zemni vosk, parafin a mikrokrysta1ícký vosk. Obecné máji vosky, vhodné pro tento účel, body táni 55 až 110 °C a jsou jimi uhlovodíkové vosky Cg až C_5Q.

Vosky vhodné pro použití podle tohoto vynálezu, jsou zvoleny ze skupiny tvořené voskem kandelilovým voskem, včelím voskem, karnaubským voskem_r vorvaňovinou,- zemním voskem, ozokeritem, cerezínem, parafinem, modifikovaným včelím voskem, voskem z bobulí vavřínu, ricínovými vosky, syntetickými vosky a jejich směsmi. S výhodou jsou tyto vosky zvoleny ze skupiny tvořené mikrokrystalickým voskem, vorvaňovinou, kandelilovým voskem, modifikovaným včelím voskem, karnaubským voskem, ozokeritem, parafinem, cerezínem a jejich směsmi. Nejvýhodněji jsou tyto vosky zvoleny ze skupiny tvořené kandelilovým voskem, karnaubským voskem, ozokeritem, parafinem, mikrokrystalickým voskem a jejich směsmi. Zvláště výhodná smés vosků vosků podle tohoto vynálezu je smés o tomto složení:

a) 3 až 6 % kandelílového vosku

b) 3 až 6 % ozokeritového vosku

c) 2 až 5 % parafinového vosku a

d) 1 až 4 %	mikrokrystal	ického vosku
Množství použitého vosku	je 5 až	90 %, Ξ	výhodou 10	až 30 %
a nejvýhodněji 10 až 20 %.
B. Změkčující látky
Změkčující látky podle	tohoto	vynálezu	usnadňuj í	aplikaci
rtěnky, zlepšují její adhezi a	lesk po	aplikaci,	a jsou

nejdůležitéjšími složkami z hlediska vstřebatelného zvlhčování. Termín změkčující látky, jak je používán v tomto dokumentu, znamená látky používané při péči o plet, včetně změkčujících látek, zvlhčovadel, látek podporujících vstřebávání a dalších látek, které jsou používány při péči o plet a které jsou popsány v The C.T.F.A. Cosmetic Ingredient Handbook, str. 572, 1992. Tyto změkčující látky jsou vybrány ze skupiny, sestávající z tuků, olejů, mastných alkoholů, mastných kyselin, etherů mastných kyselin, esterů mastných kyselin a jejich směsi. Uvedená změkčující látka se obvykle skládá z 5 až 90 %, s výhodou z 25 až 90 %, a nejvýhodněji ze 70 až 90 % olejů.

Oleje jsou materiály, které jsou látkami organické povahy, kapalnými za teploty místnosti. Takovými látkami jsou estery, b

triglyceridy, uhlovodíky a silikony. Olejem může být bud jedna látka, nebo směs látek. Oleje působí jako změkčující látky a rovněž způsobují žádoucí pocit ve styku s pokožkou a vhodnou oleji jsou triglyceridy kaprinové kyseliny, triglyceridy kyseliny viskozitu materiálu rtěnky. Vhodnými kaprylové kyseliny, triglyceridy triglyceridy kyseliny isostearově, adipové, propylenglykol, acetát kyseliny myristové, lanolin, lanolinový olej, polybutén, isopropylpalmitát, isopropylmyristát, isopropylisostearát, diethylsebakát, diethylsebakát, diisopropyladipát, tokoferylacetát, tokoferyllinoleát, hexadecylstearát, ethyllaktát, cetyloleát, cetylricínoleát, hexadecylalkohol, oktylhydroxystearát, dodekanol, olej z pšeničných klíčků, hydrogenované rostlinné oleje, petrolatum, modifikované lanoliny, rozvětvené uhlovodíky, alkoholy a estery, kukuřičný olej, bavlníkový olej, olivový olej, palmojádrový olej, řepkový olej, světlicový olej, olej ze semen stromu simmudsia californica, olej z pupalky dvouleté, avokádový olej, minerální olej, bambucký tuk, oktylpalmitát, trioktanoát glycerolu, diisopropyldimerát, těkavé a netěkavé silikonové oleje včetně fenyltrimethikonu a jejich směsi.

Bylo zjištěno, že materiál rtěnky podle tohoto vynálezu obsahující asociační struktury povrchově aktivních látek, může být používán k uvolňování zvlhčujících látek obsažených ve rtěnkách, které v podstatě neobsahují ricínový olej. Odstranění ricínového oleje z materiálu rtěnky podle tohoto vynálezu, obsahujícího asociační struktury povrchově aktivních látek, umožňuje optimalizaci změkčujících látek a tím způsobuje příjemnější pocit zákazníka při používání rtěnky, jako je snížení lepivosti, a lepší zvlhčujíci vlastnosti použitím mazlavějších změkčujících látek. Další výhodou odstranění ricínového oleje je odstranění zápachu ricínového oleje. Slovní spojení v podstatě neobsahující ricínový olej znamená že rtěnka obsahuje méně než 0,1 % s výhodou méně než 0,01 % a nejvýhodněji méné než 0,001 % ricínového oleje.

S výhodou používanými oleji jsou triglyceridy kaprylové kyseliny, triglyceridy kaprinové kyseliny, triglyceridy kyseliny isostearově, triglyceridy kyseliny adipove, fenyltrimethikon, lanolinový olej, polybutén, propylenglykol, acetát kyseliny myristové, lanolin, isopropylpalmitát, isononylisononanoát, isopropylisostearát, cetylricínoleát, dodekanol, oleylalkohol, hydrogenované rostlinné oleje, modifikované lanoliny, oktylpalmitát, lanolinový olej, maleinovaný sojový olej, cetylricínoleát, glyceryltrioktanoát, diisopropyldimerát, syntetické deriváty ianolinu alkoholy s rozvětvenými řetězci a jejich smési,

S výhodou jsou tyto oleje vybírány tak, aby jejich většina (alespoň 75 %, s výhodou alespoň 30 % a nejvýhodnéji alespoň a 99 %), měla parametry rozpustnosti, jejichž hodnoty se navzájem neliší více než o 0,3 až 1, s výhodou o 0,5 až 0,8. Tak například jsou preferovanými oleji pro toto použití lanolinový olej, oktylpalmitát, isopropylpalmitát, isononylisononanoát a jejich směsi. Jejich parametry rozpustnosti jsou 7,3, 7,4 a 7,3. Tyto parametry rozpustnosti se tedy neliší více než o 0,5. (Tyto parametry rozpustnosti jsou uvedeny v Cosmetics and Toíletries, sv. 103, říjen 1938, str. 64). Je rovněž výhodné, aby použité oleje a vosky měly srovnatelné rozpustnosti.

Výhodnějšími oleji pro použití podle tohoto vynálezu jsou oleje s parametry rozpustnosti 7,3 až 7,8. Příklady těchto výhodnějších olejů jsou lanolinový olej, oktylpalmitát, isopropylpalmitát, isononylisononanoát a jejich smési.

S výhodou je podle tohoto vynálezu používáno co nejmenšího množství těchto olejů vzhledem k tomu, že způsobují sladkou chuť. V preferovaném provedení tohoto vynálezu je při obsahu oleje v kompozici vyšším než 40 % používáno činidlo, které váže oleje.

Vhodnými změkčujícími látkami jsou deriváty kyseliny isostearové, isopropylpalmitát, povrchově aktivní látky, diisopropyldimerát, maleinovaný sojový olej, oktylpalmitát, isopropylisostearát, oktvlhydroxystearát, cetyllaktát, cetylricínoleát, tokoferylacetát, acetylovaný lanolinalkohol, cetylacetát, lecithin, f enyltnmethikon, glyceryloleát, tokoferyllinoleát, glyceridy pšeničných klíčků, arychidylpropionát, isopropylpalmitát, myristyllaktát, decyloleát, propylenglykolricínoleát, isopropyllanolát, pentaerithrityltetrastearát, neopentyldikaprylát, neopentyldikaprinát, hydrogenované triglyceridy kyselin- kokosového oleje, isotridecylisononanoát, isononylisononanoát, mirystylmirystát, triisodecylcitrát, cetylalkohol, dodekanol, oleylalkohol, panthenol, lanolinalkohol, kyselina linoleová a jejich směsi.

Jako změkčující látky mohou být použita polární a nepolární rozpouštědla, vytvářející dále popsaným způsobem asociační struktury povrchově aktivních látek, zvláště polární rozpouštědla jako glycerol. Jinými preferovanými změkčujícími látkami, které je možno kombinovat s polárními rozpouštědly, jsou karboxyderiváty pyrrolidonu, mléčnan sodný nebo kyselina mléčná, α-hydroxypropylglyceryléter, α-hydroxykyseliny (např. kyselina ethylglykolová, kyselina α-aminoisokapronová, kyselina mandlová, kyselina glykolová), glukosaminy, elastinová vlákna, D-panthenol, aklantoin, kyselina hyaluronová a chondroitinsulfát. Důležitá je ta skutečnost, že některé z těchto látek mohou být po rozpuštěni uvolňovány spolu s asociačními strukturami do polární kapaliny.

Změkčující látky mohou tvořit l až 90 %, s výhodou 10 až 80 %, výhodněji 20 až 70 % a nejvýhodněji 40 až 60 % materiálu rtěnky.

C. Gelující činidlo

Podle tohoto vynálezu jsou používána gelující činidla, která vytvářejí v matrici tyčinky síť, způsobující zadržování olejů v této matrici. Vhodná skupiny, sestávající z hydrofobizovaných jílů gelujících činidla jsou vybrána ze hydrofobizovaného oxidu křemičitého, s účinným množstvím aktivátoru, propylenkarbonátu, ethylcelulózy, N-acylovaných amidů aminokyselin, N-acylovaných esterů aminokyselin a jejich směsí. S výhodou používaným gelujicím činidlem je hydrofobizovaný oxid křemičitý, hydrofobizované jíly s účinným množstvím aktivátoru a jejich smési. Gelující činidlo je používáno v množství dostačujícím k tomu, aby byl olej zadržován v materiálu rtěnky, avšak toto množství nesmí být tak vysoké, aby došlo ke změně vhodných Teologických vlastností rtěnky a tím byla negativné ovlivněna její roztíratelnost a pocit na rtech po aplikaci rtěnky.

Požadované reologické vlastnosti jsou určovány za použití přístroje na měřeni mechanických vlastnosti při namáhání tahem a tlakem jako např. přístroje Instron. Malé válcovité měřicí tělísko (o vnějším průměru 0,25 mm) se připevní k měřicí cele. Toto tělísko se rychlostí 5,08 cm/min vtlačuje do měřeného vzorku v místě, které je vzdáleno od okraje vzorku více než 0,3 mm. Provede se několik takových měření, přičemž místa, na kterých jsou tato měření prováděna, musí být od sebe vzdálena alespoň 0,2 mm. Síla, kterou je tělísko vtlačováno- do vzorku, je vynesena na osu y proti času na ose x, čímž se získá závislost síly na čase pro daný vzorek. Extrapolovaný průsečík osy y (odpovídající času 0) je mezní hodnota síly, zatímco sklon m této křivky odpovídá hodnotě blízké viskozitě vzorku měřené při stálém smykovém napětí. Mezní hodnota sily u rtěnek podle tohoto vynálezu je 0,015 až 0,03 N a sklon si je 0,0006 N/sec až 0,0025 N/sec. Podrobnější informace, týkající se této metody se nacházejí v patentu USA č 4 455 333, autoři Hong a kol., vydaném

19. června 1934, který je zde uveden jako odkaz.

Vhodné koncentrace gelujících činidel v materiálu rtěnky podle tohoto vynálezu jsou 0,1 % až 20 %, s výhodou 1 až 10 % a nejvýhodněji 2 až 8 %.

1. Hydrofobizovaný oxid křemičitý

Hydorfobizovaný oxid křemičitý používaný při postupech podle tohoto vynálezu, je velmi jemný koloidni oxid křemičitý, který byl upraven tak, aby byl hydrofobní. Průměrná velikost částeček tohoto oxidu křemičitého je menší než 50 nm a jejich velikost: se obvykle pohybuje v rozmezí 7 až 30 nm. Tyto částečky mají specifický povrch 50 až 330 m²/g. Menší průměr částeček má oxid křemičitý získaný sprejovým rozprašováním. Hydrofobizovaný oxid křemičitý pro použití podle tohoto vynálezu je možno rovněž získat sušením v rozprašovací sušárně.

Hydrofobní oxid křemičitý se získává z hydrofilního oxidu navázány organické skupiny, být jakékoliv uhlovodíkové křemičitého chemickou modifikací silanolových skupin (SiOH) na povrchu částeček za použiti halogensilanú, alkoxysilanu a siloxanu. Sílaný obsahují organické -skupiny, např. alkyly, cykloalkyly nebo aryly. Tyto látky vytvářejí chemickou vazbu mezi uhlíkem a křemíkem na povrchu oxidu křemičitého. Na povrchu částice oxidu křemičitého dochází k substituci, kterou jsou Těmito organickými skupinami mohou zbytky, zvolené ze skupiny tvořené až Cg-alkyly, cykloalkyly a aryly. Preferovanými organickými uhlovodíkovými zbytky jsou methyl, ethyl, propy1, butyl, cykloxexyl, fenyl, benzyl a methylfenyl. Skupiny jako

R O~ O

I I

-(Si-O)_n-, -si-, a R-Si-0-,

I I I

R 0 o ve kterých R jsou C^- až Cg-alkyly, aryly nebo cykloalkyly, jsou všechny hydrofobní. R je s výhodou methyl, ethyl nebo oktyl, nejvýhodněji je R methyl. Vedle odpuzování vody se hydrofobizovaný oxid křemičitý liší od hydrofílního tím, že vykazuje nižší absorpci vodní páry a sníženou hustotou silanolových skupin. Obvykle je derívatizováno 10 až 100 % silanolových skupin. Ξ výhodou je derívatizováno alespoň 50 % silanolových skupin.

Vhodné typy hydrofobizovaného oxidu křemičitého vyrábí Degussa Corporation (Rigdfield Park, New Jersey) pod obchodním názvem Aerosil. Výhodné je použití typů Aerosil 200, Aerosil R972, Aerosil R974, Aerosil R974, Aerosil R812S a Aerosil R202. Nej výhodnějsi je použiti dvojnásobné modifikovaného typu Aerosil R312S. Jiné vhodné hydrofobizované oxidy křemíku jsou vyráběny firmou Cabot (Tuscola, Illinois) pod obchodním názvem Cab-O-Sil TS720 a TS530.

Hydrof obizovaný oxid křemíku může tvořit 0,1 až 10 %, s výhodou 2 až 8 % a nejvýhodněji 5 až 7 % materiálu rtěnky. S výhodou je hydrofobizovaný oxid křemíku, používán v kombinaci s hydrofobizovanými -jíly s účinným množstvím aktivátoru, s gelujícími činidly na bá2i aminokyselin a jejich směsmi. Výhodněji je hydrofobizovaný oxid křemičitý používán v kombinaci s bentonitovými jíly a s účinným množstvím propylenkarbonátu jako aktivátoru.

Pokud se hydrofobizovaný oxid křemičitý používá v kombinaci s jinými gelujícími činidly, je výhodné, aby pomér hydrofobizovaného oxidu křemičitého k ostatním gelujícím činidlům byl asi 1:1 nebo takový, aby objem hydrofobizovaného oxidu křemičitého byl stejný nebo větší, než objem druhého použitého gelujícího činidla.

2. Hydrofobizované jíly

Vhodnými hydrofobizovanými jíly jsou hydrofobizované jíly hektorit a bentonit. Mnohé z těchto hektoritových jílů je možno zakoupit. Je jimi například Bentone 33 dodávaný Rheox Corp. Takové bentonitové jíly jsou například Bentone 27 a 38 dodávaný Rheox Corp.

Hektoritové a bentonitové jíly, používané v materiálu rtěnek, jsou expandovatelné (botnavé) třívrstvé jíly, ve kterých vrstva tvořená hliníkem a kyslíkem nebo hořčíkem a kyslíkem leží mezi dvěma vrstvami, tvořenými křemíkem a kyslíkem t.j. hlinitokřemičitany a křemičitany horečnatými, vyznačujícími se iontovýménnou kapacitou alespoň 50 mekv./ΙΟΟ g jílu, s výhodou 60 mekv./ΙΟΟ g jílu. Termín expandovatelný, jak je používán v tomto dokumentu se týká schopnosti vrstevnaté jílové struktury botnat vodou nebo expandovat ve styku s vodou. Takové hektoritové a bentonitové jíly jsou popsány v publikacích Grim: Clay Mineralogy (2. vydání) str. 76 až 79 (1968) a Van Olpen: An introduction to Clay Colloid Chemistry (2. vydání) str. 64 až 76 (1977), které jsou zde uvedeny jako odkaz.

Jílové minerály, používané jako složky materiálu rtének podle tohoto vynálezu, obsahuji vyměnitelné ionty včetně protonů, sodných iontů, draselných iontů, vápenatých iontů horečnatých iontů, lithných iontů a podobné.

Obvykle jsou rozlišovány jíly na bázi jednoho kationtů, který je- bud převážně nebo výhradně ‘ absorbován. Tak je například sodíkovým jílem takový jíl, u kterého je absorbovaným kationtem převážně sodný iont. Termín jíl, například hektoritový jíl, jak je používán v tomto dokumentu, zahrnuje všechny různé varianty této látky s různými vyměnitelnými kationty, například sodnou formu hektoritu, draselnou formu hektoritu, lithnou formu hektoritu, horečnatou formu hektoritu, vápenatou formu hektoritu atd.

Hořečnaté jíly, používané v materiálech podle tohoto vynálezu, jsou hydrofobizovány pomoci kationtových povrchové aktivních látek, s výhodou používanou povrchové aktivní látkou je tato kationtová povrchově aktivní látka, tvořená kvartérní amoniovou soli. Zvláště výhodnou kationtovou povrchové aktivní látkou je dimethyldialkylamonimchlorid, jehož methyly jsou odvozeny od mastných kyselin hovězího loje (např. quaternium-18).

S výhodou používanými jíly jsou Bentone 27 a Bentone 38, vyráběné společností Rheox, Inc,

Kompozice podle tohoto vynálezu obsahují účinné množství aktivátoru hektoritových a bentonitových jílů, které umožňují, aby hydrofobízované jíly podle tohoto vynálezu způsobovaly gelování olejů. V příslušném oboru techniky je známo větší množství takových aktivátorů, včetně např. propylenkarbonátu, ethanolu a jejich směsí. Ξ výhodou používaným aktivátorem je propylenkarbonát. Poměr jílu k aktivátoru je asi 3:1. Preferováno je použiti hydrofobizovaných jílů v kombinaci s jinými gelujícími činidly, s výhodou s hydrofobizovanym oxidem křemičitým v přibližném poměru jílu k oxidu křemičitému 1:1.

3. Propylenkarbonát

Propylekarbonát může být použit podle tohoto vynálezu jako látka způsobující zgelováni. Jak je popsáno v C.T.F.A.

International Cosmetic Ingredient Dictionary na str. 491, je tuto Látku možno získat z mnoha tam uvedených komerčních zdrojů.

4. Ethylcelulóza

Ethylcelulóza -může být použita jako. .Játka- způsobující zgelování. Ethylcelulozu popsanou v C.T.F.A. International Cosmetic Ingredient Dictionary, vydání z r. 1991, na str. 196, je možno získat z mnoha komerčních zdrojů, včetně preferovaného komerčního zdroje, kterým je Dow Chemical (Ethocel).

5. N-acylderíváty aminokyselin

Látkami způsobujícími zgelování mohou podle tohoto vynálezu být N-acyl deriváty amidů aminokyselin a N-acylderiváty esterů aminokyselin, popsané v PCT patentové přihlášce WO93-O3887, zveřejněné 25. listopadu 1993, která je zde uvedena jako odkaz. Tyto látky způsobující zgelování, obvykle označované jako GP-1, jsou připravovány z kyseliny glutamové, alaninu, lysinu, glutarainu, kyseliny aspartové a jejich směsí. S výhodou jsou používány N-acylované amidy kyseliny glutamové a N-acylované estery kyseliny glutamové obecného vzorce ρ Η H II I I — C-C-C-C-R r₂

H NH R₁ c

II o

kde:

a) Rj je alkyl nebo aryl

b) R₂ a R₃ jsou nezávisle alkyly, arylestery nebo amidy; s výhodou je R₂ tatáž skupina jako R-j.

Předmětem tohoto vynálezu jsou D- i L-aminokyseliny, přednost je však dávána přirozeným aminokyselinám (L-izomerúm). Preferovanými sekundárními látkami způsobujícími zgelování jsou N-lauroylderivát diethylamidu kyseliny glutamové, N-lauroylderívát dibutylamidu kyseliny glutamové, N-lauroylderivát dihexylamidu kyseliny glutamové, N-lauroylderivát dioktylamidu kyseliny glutamové, N-lauroylderivát didecylamidu kyseliny glutamové, N-lauroylderivát didodecylamidu kyseliny glutamové, N-lauroylderivát- ditetradecylamidu kyseliny glutamové, N-lauroylderivát dihexadecylamidu kyseliny glutamové, N-lauroylderivát distearylamidu kyseliny glutamové, N-stearoylderivát dibutylamidu kyseliny glutamové, N-stearoylderivát dihexylamidu kyseliny glutamové, N-stearoylderivát diheptylamidu kyseliny glutamové, N-stearoylderivát dioktylamidu kyseliny glutamové, N-stearoylderivát dioktylamidu kyseliny glutamové, N-stearoylderivát didecylamidu kyseliny glutamové, N-stearoylderivát didodecylamidu kyseliny glutamové, N-stearoylderivát ditetradecylamidu kyseliny glutamové, N-stearoylderivát dihexadecylamidu kyseliny glutamové, N-stearoylderivát distearylamidu kyseliny glutamové a jejich smési. Více preferovanými sekundárními látkami, způsobujícími zgelování, jsou N-lauroylderivát dibutylamidu kyseliny glutamové, N-stearoylderivát dihexylamidu kyseliny glutamové a jejich směsi.

Asociační struktury povrchově aktivních látek

Materiály rtěnek podle tohoto vynálezu mohou dále obsahovat 0,1 % až 80 % asociačních struktur povrchové aktivních látek sestávajících v podstatě z

1) 3 až 98 hmot. % polárních rozpouštědel

2) 4 až 97 hmot. % povrchově aktivní látky s Krafftovým bodem v oblasti pokojové teploty nebo níže. Tyto asociační struktury povrchově aktivních látek termodynamicky napomáhají rozpouštět zvlhčovadla/polární rozpouštědla (diskontinuální fázi) a způsobovat jejich pronikání do převážně nepolární lipofilní matrice (kontinuální fáze) pomocí asociačních struktur povrchově aktivních látek. Použití těchto struktur může rovněž způsobovat termodynamické navázáni zvlhčovadel/polárních rozpouštědel takovým způsobem, který umožňuje pohlcení velkých množství zvlhčovadel při zachováni výborné celkové stability těchto zvlhčovadel/polárních rozpouštědel a poskytnutí materiálu, vyvolávajícího příznivý pocit po aplikaci.

Bylo nalezeno, že asociační struktury povrchové aktivních látek, obsahujících v podstatě z jednu nebo více povrchové aktivních látek s Krafftovým bodem v oblasti teploty místnosti (kolem 20 °C) nebo pod ní, mohou termodynamicky vázat zvlhcóvadlo/polární rozpouštědlo a být homogenně absorbovány v lipofilní matrici za vzniku materiálu, vyvolávajícího příznivý pocit při aplikaci a schopného uvolňovat zvlhčovadlo na rty. Preferované asociační struktury podle tohoto vynálezu mohou tedy být použity k uvolňování zvlhčovadel/polárnich rozpouštědel bez synereze, t.j. bez separace hydrofilní látky.

Slovní spojení asociační struktura, jak je používáno v tomto dokumentu, se vztahuje ke strukturám složeným z reverzních micel a lyotropních kapalných krystalu, které jsou vytvářeny smísením povrchově aktivní látky nebo povrchové aktivních látek a polárních rozpouštědel nebo aktivních látek, rozpustných v polárních rozpouštědlech za teploty místnosti. Kapalně krystalický stav je přechodový stav mezi stavem pevným a kapalným. Je často nazýván mezomorfním stavem. Asociační struktury podle tohoto vynálezu jsou termodynamicky stabilní. Je možno je odlišit od gelů nebo emulzí, ze kterých se odděluje rozpouštědlo, jsou-li podrobeny ultracentrifugaci. Separací se rozumí, že alespoň 50 %, častěji alespoň 80 % a obvykle alespoň 99 % polárního rozpouštědla je oddělováno ultracentrifugaci.

V literatuře jsou asociační struktury rovněž popisovány jako anizotropní kapaliny, nebo v případě krystalizace v kubické soustavě jako izotropní kapaliny, jako čtvrtý skupenský stav hmoty, kapalné krystaly, agregáty nebo mezofáze. Tato označeni jsou zaměnitelná. Asociační struktury nebo agregáty jsou obecně popsány v publikaci Lyotropic Liquid Crystals, Stig Fridberg (Ed.), American Chemical Society, Washington, D.C., 1976, str. 13 až 27, která je zde uvedena jako odkaz.

Asociační struktury, s výhodou používané podle tohoto vynálezu, jsou připravovány míšením povrchové aktivní látky s Krafftovým bodem v oblasti teploty místnosti nebo níže, s takovým množstvím polárního rozpouštědla, které je dostačující pro vytvoření asociační struktury. Každá povrchové aktivní látka má určitý teplotní a koncentrační rozsah, ve kterém existuje asociační struktura teto povrchové aktivní látky, určený chemickou strukturou této povrchové aktivní látky, typem použitého rozpouštědla a obsahem nečistot. Je-li kapalně-krystalická fáze vystavena smykovému napětí, dochází k jejímu toku, a je charakterizována viskozitou, která je podstatně odlišná od viskozity jejího izotropního roztoku. Rigidní gely se za působení smykového napětí nestávají tekutými. Při pozorování světelným mikroskopem v polarizovaném světle vykazují kapalné krystaly rovněž dvojlom, jako například planární lamelami dvojlom, zatímco při pozorování izotropních roztoků a rigidních gelů v polarizovaném světle jsou v obou případech výsledkem temná_řpole. Výjimkou jsou v tomto případě například látky krystalizujcí v kubické soustavě, které nemohou být pozorovány v polarizovaném světle, které je však možno identifikovat rentgengrafickou analýzou. Jiné metody, používané odborníky v dané oblasti, jsou uvedeny níže.

Přídavek gelu nebo emulze povrchově aktivní látky s polárním rozpouštědlem do tuku, oleje, vosku nebo jiné hydrofobní látky, často dává neuspokojivé výsledky protože vzniklá kompozice není termodynamicky stálá a nedochází ke skutečnému smísení. Emulzifikace systému olej/voda a povrchové aktivní látky neposkytne termodynamicky stabilní systém. Lze očekávat, že polární rozpouštědlo bude během skladování nebo použití, případně vlivem změn teplot separovat. Přídavek asociačních struktur podle tohoto vynálezu k takovému systému, poskytne systém, který je pří skladování stálý, protože asociační struktura povrchové aktivní látky a polárního rozpouštědla je termodynamicky stálá a dochází k její adsorbci na vosku. Tyto asociační struktury mohou snášet působení teplot v širokém rozmezí, například od teploty místnosti až do 100 °C. Polární rozpouštědlo je poutáno uvnitř vícevrstvého systému a nedochází k jeho oddělování ani pří ultracentrifugaci.

Micely jsou polymolekulární agregáty v roztoku. V roztocích povrchově aktivní látky s koncentraci micel vyšší, než je jejich kritická koncentrace při Krafftové teplotě, převládají normální micely. Lipofilni skupiny se shromažďuji ve vnitřní části agregátů, která má charakter podobný kapalině. Hydrofilní skupiny jsou orientovány směrem ven, do vody. Obrácené micely, nacházející se v uhlovodíkovém prostředí, mají polární skupiny soustředěny ve své vnitřní části. Tyto reverzní micely mohou agregovat za vzniku sférických podlouhlých válcovitých struktur, vláknitých (obsahujících zkroucená nebo' podlouhlá vlákna) struktur, nebo jejich směsí, které mohou v uhlovodíkovém prostředí sitovat. Slovní spojení reverzní micely, jak je používáno v tomto dokumentu, se týká těchto agregátů reverzních micel, které tvoří zmíněné sférické, podlouhlé, válcovité nebo vláknité struktury a/nebo jejich směsi. Sférické reverzní micely se podobají kapalině a při jejich zvětšování se stávají gelovitými.

Kapalně krystaly, které jsou jedním z typů asociačních struktur, jsou čtvrtým skupenstvím hmoty. Existují mezi hranicemi pevné fáze a izotropní kapalné fáze (t.j. jsou přechodem mezi trojrozměrným způsobem uspořádaným krystalickým stavem a neuspořádaným kapalným stavem). V tomto stavu jsou zachovány některé charakteristické vlastnosti molekulárního uspořádání pevné fáze v kapalném stavu v důsledku molekulární asociace povrchové aktivní látky a molekulárních interakcí, působících na dlouhé vzdálenosti. Tato schopnost některých látek vytvářet mezofázi, typicky nazývaná tvorbou kapalných krystalů, byla pozorována již přibližně před sto lety.

Termotropní kapalné krystaly je možno získat zahříváním pevných krystalů nad teplotu, při které dochází ke ztrátě jejich stability. Tyto termotropní kapalné krystaly jsou běžné v našem každodenním životě a mají různá použití v souvislosti s tím, že vykazují změny barvy s teplotou a/nebo s působením magnetického a/nebo elektrického pole.. Jsou tvořeny podlouhlými molekulami a jsou používány k některým kosmetickým účelům na základě viditelných efektů, které jsou s nimi dosahovány. Lyotropní kapalné krystaly vznikají v důsledku interakcí povrchové aktivních látek s rozpouštědlem v oblasti určitých koncentraci a teplot. Nízkomolekulární lyotropní kapalné krystaly, t.j. kapalné krystaly, vytvářené z nízkomoiekuiárního emulgačniho činidla nebo organické látky amfifilní povahy (t.j. látky, která má jak polární tak nepolární skupiny, jako je mýdlo, lecithiny nebo monoglyceridy mastných kyselin s dlouhými řetězci), jsou známy jako enkapsulačni činidla a jako látky usnadňující uvolňování léčiv, vonných substanci, živin a jiných látek.

Při postupech podle tohoto vynálezu jsou používány dále uvedené asociacnTstruktury:

a) reverzní micely:

1) reverzní micely známé rovněž pod označením sférické reverzní micely, bikontinuální fáze nebo fáze L2 a

2) válcovité reverzní micely nebo reverzní spojené podlouhlé svinuté nebo vláknité kapalné krystaly, známé též jako síťující reverzní válce, spojené válcovité micelární struktury nebo spojené válce a

b) lyotropní kapalné krystaly:

1) reverzní hexagonálni kapalné krystaly, známé též pod označením hexagonálni fáze II nebo hexagonálni fáze F,
2)	kubické kapalné krystaly, známé izotropní fáze a I₂~ťáze a	též jako	viskózní
3)	lamelární kapalné krystaly, rovněž fáze a D-fáze.	označované	La čistá

Asociační struktury povrchově aktivních látek podle tohoto vynálezu jsou zvoleny ze skupiny, sestávající z reverzních micel, lyotropnich kapalných krystalu a jejich smésí.

Preferovaným asociačními strukturami jsou válcovité reverzní micely, reverzní hexagonálni kapalné krystaly, lamelární kapalné krystaly a jejich směsi. Nejvíce preferovanými asociačními strukturami jsou lamelární kapalné krystaly, reverzní hexagonálni kapalné krystaly a jejich směsi. Asociační struktury se mohou nacházet v těchto fázích: dvojfázové kapalné krystaly, jednofázové kapalné krystaly, reverzní micely/kapalně-krystalická fáze nebo kapalně krystalická fáze/rozpouštědlová fáze. S výhodou jsou kapalné krystaly tvořeny v podstatě jednou fází nebo dvěma kapalně-krystalickými fázemi, t.j. alespoň 90 %, výhodněji 98 % a nejvýhodněji 99 % asociačních struktur povrchové aktivních látek ve formě kapalných krystalu.

Preferované asociační struktury mohou tvořit 0,1 % až 80 % s výhodou 3 až 75 %, výhodněji 10 až 65 % a nejvýhodněji 30 až 60 % materiálu rténky.

Povrchově aktivní látky

Povrchově aktivní látky pro přípravu preferovaných asociačních struktur vytvářejí za teploty místnosti po smísení s polárními rozpouštědly asociované struktury, s výhodou lamelární kapalné krystaly nebo reverzní hexagonální kapalné krystaly. Teplotou místnosti se v tomto dokumentu rozumí teplota blízká 20 °C. Obecně se za teplotou místnosti považují teploty v rozmezí 18 až 27 °C, nejčastěji teploty v rozmezí 20 až 25 °C, v závislosti na zeměpisné poloze, například poloze v subtropickém nebo mírném pásmu. Odborník v příslušné oblasti je schopen rozhodnout, zda za teploty místnosti dochází k tvorbě asociačních struktur.

Definice Krafftova bodu je dobře známa a odborník v příslušné oblasti je schopen stanovit Krafftúv bod povrchově aktivní látky. Obecně je Krafftúv bod bodem tání uhlovodíkových řetězců povrchově aktivních látek. Krafftúv bod může být rovněž vyjádřen jako teplota, při které náhle stoupá rozpustnost kolloidu schopného asociace v důsledku toho, že byla překročena kritická micelární koncentrace a dochází ke tvorbě micel. Viz P. Ekwa.ll, Composition, Properties and Structure of Liquid Crystalline Phases in Systems of Amphiphilic Compounds, Advances in Liquid Crystals, sv, I, kap. I, str. 81. Tato publikace je zde uvedena jako odkaz.

Při přípravě vzorku kombinace povrchově aktivní látky a polárního rozpouštědla, který má demonstrovat schopnost vytváření asociačních struktur je třeba, aby povrchově aktivní látka byla v tomto polárním rozpouštědle dostatečné rozpustná, aby se při teplotě místnosti mohla vytvářet asociační struktura povrchově aktivní látky. Odborník v daně oblasti je schopen určit za jakých podmínek nastávají vhodné interakce.

Jakákoliv povrchové aktivní látka, která vytváří asociační struktury při teplotě místnosti a je vhodná pro kosmetická účely, je použitelná při postupech pole tohoto vynálezu. Povrchové aktivní látky vhodné pro kosmetické účely nejsou dermatologicky závadné ani toxické. Mohou být použity aniontové, neiontové, kationtové a amfoterní povrchové aktivní látky a jejich směsi. S výhodou jsou používány aniontové, neiontové, katíontové a amfoterní povrchové aktivní látky a jejich směsi, jejichž Krafftúv bod leží v oblasti teploty místností, nebo je nižší než tato teplota. Výhodněji jsou používány neiontové, katíontové a amfoterní povrchově aktivní látky a jejich smési, jejichž Krafftúv bod leží v oblastí teploty místnosti nebo je nižší než tato teplota.

Vhodnými aniontovými povrchově aktivními látkami jsou mýdla, sulfonáty, jako jsou alkansulfonáty (například rozvětvené alkansulfonáty sodné), alkansusulfonáty s vyššími alkyly, aikylbenzensulfonáty, α-olefinsulfonáty, sulfojantarany a estery sulfojantaranů, 2-hydroxyethansulfonáty, 2-acyloxyethansulfοπή ty, (např. sodná sůl 2-lauroyloxyshansulfonátu) a sulfoalkylamidy mastných kyselin, zvláště N-acylmethyltauridy; sulfáty jako alkylsulfáty, etoxylované alkylsulfáty, sulfatované monoglyceridy, sulfatované alkanolamidy a sulfatované oleje a tuky; karboxyláty jako alkylkarboxyláty s délkou uhlovodíkového řetězce vyšší než ^ci2^ř acylsarkosináty, sarkosináty (např. sodná sul lauroylsarkosinátu), sodné soli ethoxylovaných karboxylových kyselin, karboxylové kyseliny a soli (například oleát draselný a laurát draselný), ethery karboxylových kyselin; ethoxylované karboxylové kyseliny a soli (např. sodná sůl kyseliny karboxymethylalkylethoxylátu); estery a soli kyseliny fosforečné (např. lecithin); acylglutamáty (například dvojsodná sůl N-lauroylglutamátu) a jejich smési. Je třeba poznamenat, že nejbezpečnějšími alkylsulfáty obsahují obecně alkyly o délce vyšší než C₁₂·

Vhodnými neiontovými povrchově aktivními látkami jsou polyoxyethyleny jako jsou ethoxylované mastné alkoholy, ethoxylované alkoholy (např. oktaoxyethylenhexadecyléter ^c16^E8)’ ethoxylované mastné kyseliny, ethoxylované mastné aminy, ethoxylované mastné amidy, ethoxylované alkanolamidy, ethoxylované alkylfenoly, triestery kyseliny fosforečné (např. sodná sůl dioleylfosfátu); alkylamidodiethylarainy, alkylamidopropylbetainy (např. alkylamidopropylbetainy s alkyly odvozenými z kyselin kokosového oleje); deriváty aminoxidú jako a3.kyldimethylaminoxidy, alkyldihydroxyethylaminoxidy, alkyl21 amidodimethylaminoxidy a alkylamidodihydroxyethylarninoxidy; polyhydroxyderiváty jako estery a ethery polyolu (například monooleát sacharózy, cetostearylglukosid, -oktylglukofuranosid, estery a alkylglukosidy s délkou uhlíkatého řetězce C₁₀ až C₁₆), mono-, di- a polyglycerolethery, polyglycerolestery (např. tetraglycerolmonolaurát, triglycerolmonooleát (jako TS-T122 dodávaný firmou Grínsted), diglycerolmonooleát (jako TST-T101 dodávaný firmou Grinsted), diglycerol monoisostearát (např. Cosmol 41 fractionated, dodávaný firmou Nishin Oil Mills, Ltd.); monoglyceridy jako monoolein a monolinolein a jejich smési.

Vhodnými kationtovými povrchově aktivními látkami jsou alifaticko-aromatické kvartérní amoniové halogenidy; kvartérní amoniové deriváty na bázi alkylamidú; alkylamidopropyldimethylamoniumlaktát, alkylamidopropyldihydoxymethylamoniumlaktát, alkylamidopropylmorfoliniumlaktát; kvartérní amoniové soli na bázi lanolinu; alkylpyrimidiumhalogenidy, alkylisochinoliniumhalogenidy, kvartérní imidazoliniové halogenidy;

biskvartérní amoniové deriváty; alkylbenzyldimethylamoniové soli jako stearalkylamoniumchlorid; alkylethylmorfoliniumethoxysulfáty; tetraalkylamoniové soli jako dimethyldistearylamoniumchlorid a bis(isostearamidopropylhydoxypropylamonium)chlorid (Shercoquat 2IAP, výrobce Sher Chemicals); bis(triacetylamonium)acetyldiaminy a jejich směsi.

Vhodnými amfoterickými povrchové aktivními látkami jsou alkylbetainy jako dodecyldimethylamoniumacetát a oleylbetain; alkanolamidy jako monoalkanolamidy a dialkanolamidy; alkylamidopropylbetainy; alkylamídopropylhydroxysultainy; acylmonokarboxyhydroxyethylglycináty; acyldikarboxyhydroxyethylglycináty; alkylaminopropionáty jako je sodná sůl lauriminodipropionátu; alkyliminodipropionáty; aminoxidy; acylethylendiaminbetainy; N-alkylaminokyseliny jako je sodná sůl N-alkylaminooctové kyseliny, cholesteroiové estery N-lauroylglutamové kyseliny, alkylimida2oly a smési těchto sloučenin.

Nejvýhodnéjší je použití neiontových povrchové aktivních látek. Příklady preferovaných neiontových povrchové aktivních látek jsou povrchově aktivní látky na bázi cukrů jako jsou monoestery sacharózy a alkylglukosidy; estery polyglycerolů jako je tetraglycerolmonolaurát, triglyceroldiisostearát, triglycerolmonooleát; monoglyceridy; estery diglycerolu jako jsou diglycerol monoisostearát, diglycerolmnooleát a digjyceroldioleát; estery sorbitolu a směsi těchto látek.

Výhodné je použití esteru a etherů polyolů, jako je monooleát sacharózy, alkylglukosidů s uhlíkovými řetězci C₁₀ až C’₁₆, -oktylglukofuranosidu, esterů polyglycerolů jako je tetraglycerolmonooleát nebo tetraglycerolmonolaurát; monoglyceridů jako je mónoolein; fosfatidů jako je lecithin; bis(isostearamidopropylhydroxypropylamonim)chloridu, oleátu sorbitolu, esterů dipentaerythritolu s mastnými kyselinami, esterů kyseliny N-lauroylglutamové; tetraglycerolmonolaurátu a směsí těchto látek.

Může být použita řada lecithinů. American Lecithin Company (Danbury, CT) dodává Natterman Phospholipid, Phospholipon 80 a Phosal 75. Všechny tyto látky je možno s úspěchem použít v předmětném systému. Jinými lecithiny, které je možno použít bud samotné nebo v kombinaci s již uvedenými látkami, jsou: hydrogenovaný lecithin, dodávaný Nishin Oil Mills, Ltd; Actiflo Series, Centrocap Series, Central ca, Centrol Series Centrolene, Centrolex, Centromix, Centrophase a Centrophil Series dodávané firmou Central Soya (Ft. Wayne, IN); Alcolec a Alcolec 439-C, dodávané firmou American Lecithin; Canasperse dodávaný firmou Canada Packers; Lexin K a Natipide, dodávané firmou American Lecithin; a L-Clearate, Clearate LV a Clearate WD, dodávané firmou W.A.Cleary Co. Lecithiny jsou dodávány ve formě roztoku v alkoholu, mastných kyselin, trigliceridů a jiných rozpouštědel. Obvykle se jedná o smés lecithinů a koncentrace se pohybuji v rozmezí 15 až 75 %. Lecithiny jsou rovněž dodávány v práškovité formé. Stupeň čistoty této práškovité formy je proměnlivý, pohybuje se však od 60 do 90 hmot. %. Hmotnost fosfatidů, uváděná v tomto dokumentu je hmotností samotného lecithinů nejsou v ní zahrnuty hmotnosti nosičů a nečistot.

Podmínkou vytvořeni vhodných asociačních struktur je dostatečná rozpustnost lecithinů v polárních rozpouštědlech, která zabezpečuje tvorbu kapalné-krystaLícké fáze při teplotních podmínkách přípravy produktu. Asociační struktury lecíthinu mají být dále takového typu, který je schopen toku při namáhání ve smyku, t.j. s výhodou lamelárního typu nebo héxagonálního typu II (reverzně hexagonální) nebo jejich směsí.

Muže být použít jak syntetický, tak přírodní lecithin. Přírodní lecithin se získává z olejových semen, jako jsou slunečnicová semena, sojové oříšky, světlicová semena a semena lnu. Lecithin se odděluje z oleje při jeho rafinaci. Přírodním zdrojem lecithinu jsou rovněž vejce.

Fosfatid je užíván v koncentracích 25 až 95 %, s výhodou 30 až 85 % a nejvýhodněji 40 až 70 % asociační struktury. S výhodou je používána směs tohoto fosfatidu s jinými povrchové aktivními látkami, schopnými vytvářet asociační struktury. Použije-li se taková smés, je rozmezí koncentrací v ní přítomného fosfatidu o,i až 30%, s výhodou 0,1 až 5 % a nejvýhodněji 0,1 až 1 % materiálu rtěnky. Nejvýhodněji není lecithin používán jako povrchově aktivní látka vytvářející asociační struktury, t.j., materiál rtěnky v podstatě neobsahuje lecithin (<0,01 %).

Při použití fosfatidu jako povrchové aktivní látky pro vytváření asociační struktury povrchové aktivní látky v koncentracích nižších než 30 % se vytvářejí reverzní micely, reverzní spojené podlouhlé kapalné krystaly a směsi těchto asociačních struktur. Je-li koncentrace fosfatidu v asociační struktuře vyšší než 30 %, obvykle se vytváří lamelární (L2) asociační struktura.

Povrchově aktivní látky používané v obvyklých formulacích (přednostně používané látky jsou označeny znaménkem +)

Amfoterní povrchové aktivní látky * N-aikyiaminokyselíny (např. N-alkylaminoacetát) + * estery kyseliny N-lauroylglutamové a cholesterolu (např. Eldew CL-301 Ajimoto)

Aniontové povrchové aktivní látky * acylglutamáty (disodná sůl N-lauroylglutamátu) + * sarkosináty (např. sodná sůl laurylsarkosinátu, Grace, Seppic) * soli derivátů taurinu (např. sodná sůl lauroyltaurinu, sodná sůl methyltaurinu acylovaného mastnými kyselinami kokosového oleje) + * karboxylové kyseliny a soli (např. oleát draselný, laurát draselný, undekanoát draselný, draselná sůl 11-(p-styryl)-undekanoátu * soli ethoxylovaných karboxylových kyselin (např. sodné soli methylalkylderivátů ethoxylovaných karboxykyselin) * ethery karboxylových kyselin + * estery a soli kyseliny fosforečné (např. lecithin) * acylderiváty 2-hydroxyethansulfonové kyseliny (např. sodná sůl kyseliny lauroyloxyethansulfonové) * alkansulfonáty (například alkansulfonáty s rozvětvenými uhlovodíkovými řetězci * sulfojantarany, např. sodná sůl dioktylsulfojantaranu, dvojsodná sůl dodekansulfojantaranu (MacKanate El, McTntyre Group Ltd.

* sulfojantarany (aerosoly) sodná sůl dibutylsulfojantaranu sodná sůl dipentylsulfojantaranu sodná sůl di(2-ethylbutyl)sulfojantaranu sodná sůl dihexylsulfojantaranu sodná sůl dihexylsulfojantaranu sodná sůl di(2-ethylhexyl)sulfojantaranu (AOT) sodná sůl di(2-ethyldodecyl)sulfojantaránu sodná sůl di(2-ethyloktadecy1)sulfojantaranu * estery kyseliny sírové, např. sodná sůl (2-ethylhept-6-enyl) sulfátu, sodná sůl ll-henikosylsulfátu, sodná sůl 9-heptadecylsulfátu * alkylsulfáty např. MEA-alkylsulfáty jako MEA-laurylsulfát

Kationtové povrchově aktivní látky ............

* alkylimidazoliny jako alkylhydroxyethylimidazolin, stearylhydroxyethyl imidazolin (výrobci Akzo, Einetex a říoechst) * ethoxylované aminy jako PEG-N-alkylaminy, PEG-N-alkylaminopropylaminy, Poloxaminy, např. PEG-cocopolymine, PEG-15 talow amine * kvartérni amoniové sloučeniny: alkylbenzyldimethylamoniové soli, betainy, amoniové soli na bázi heterocyklů, tetraalkylamonivé soli * alkylaminy, dimethylalkylaminy, dihydroxyethylalkylamindioleáty * alkylbenzydimethylamoniové soli (např. stearalkylamoniumchlorid) * alkylbetainy (např. dodecyldimethylamoniumacetát, oleylbetaín) * alkylethylmorfoliniumethylsulfát * tetraalkylamoniové soli (např. dímethyldistearylamoniumchlorid (Witco)) + * bis(isostearamidopropylhydoxypropylamonium)chlorid (Shercoquat 2IAP, výrobce Sher Chemicals);

* 1,8-bis(decyldimethylamonium)-3, 6-dioxaoktanditosylát

Neiontové povrchové aktivní látky * ethoxylované glyceridy * monoglyceridy jako monoolein, monolinolein, monolaurin + * diglyceridy mastných kyselin (např. diglycerol monostearát Cosmol 41, fractionated, výrobce Nisshin Oils Mills, Ltd.) + * estery polyglycerolu (např. triglycerolmonooleát (Grindsteal ΤΞ-Τ122), diglycerol monoleát (Grindsted TST-T101) + * estery a ethery polyolů (např. monooleát sacharózy (Ryoto, Mitsubishi-Kasei Food Corp.), -oktylfuranosidy, ^cio“^ci6~alkylglukosidy (Henkel) * diestery kyseliny fosforečné (např. dioleylfosfát) * ethoxylované alkoholy (např. C₁₅E_g ” oktaoxyethylenglykolhexadecyléter) * alkylamidopropylbetain (např. alkylamidopropylbetain s alkyly odvozenými od mastných kyselin kokosového oleje) * amidy (např. N-dodekanoylaminoethyl-2-pyrrolidon) * aminoxidy, např. 1,1-dihydroperfluorooktyldimethylaminoxid dodecyldimethylaminoxid

2-hydroxydodecyldimethylaminoxid

2-hydroxydodecyl-bis(2-hydoxyethyl )aminoxi.d

2-hydroxy-4-oxa-hexadecyldimethylaminoxid * ethoxylované amidy (např. PEG-N-akrylamid) * amoniumfosfáty (např. didodekanoyllecithin) * aminy (např. oktylamin) * amoniumamidy, např.

N-trimethylamoniumdekanamidát

N-trimethylamoniumdodekanamidát * amoniumkarboxyláty, např.

dodecyldimethylamonimacetát

6-didodecylmethylamoniumhexanoát * monoglyceridy, např.

glycerid kyseliny 1-dodekanoyllaurové glycerid kyseliny 1,13-dokosenoylerukové * estery a amidy kyseliny fosforečné a fosfonových kyselin methy1-N-methy1-dodecylfosfonamidát dimethyldodecylfosfonát methyldodecylmethylfosfonát diamid kyseliny N,N-dimethyl-dodecylfosfonové * polyoxyethyleny (C8), např.

pentaethylenglykol-p-(n-oktyl)fenyíether hexaethylenglykol-p-(n-okty1)fenylether nonaethylenglykol-p-(n-oktyl)fenylether * polyoxyethyleny (Cil), např.

tetraethylenglýkolundecylether * polyoxyethyleny (C12), např.

3,6,9,13-tetraoxapentakosan-l,11-diol

3,6,10-trioxadokosan-l,8-diol 3,6,9,12,16-pentaoxaoktakosan-l,14-diol

3.6.9.12.15- pentaoxanonakosan-l,17-diol

3.6.9.12.15.19- hexaoxatriakontan-l,16-diol pentaethylenglykol-p-(n-dodecyl)fenylether nonaethylenglykol-p-(n-dodecyl)fenylether * polyoxyethyleny (C14), např.

3.6.9.12.16- pentaoxaoktakosan-l,14-diol

3.6.9.12.15.19- hexaoxatriakontan-l,17-diol * sulfondiimidy, např.

decylmethylsulfondiimin * sulfoxidy, např.

3-decyloxy-2-hydroxypropylmethyIsulfoxid

3-decyloxy-3-hydroxybutylmethyIsulfoxid * sulfoximiny, např.

N-methyl-dodecylmethylsulfoximin

Vhodnými komerčně dostupnými kationtovými povrchově aktivními látkami jsou: Hamposyl C (acylcerivát sarkosinu na bázi mastných kyselin kokosového oleje) dodávaný Hampshire Chem. Corp., Aequat 2H-75, dodávaný firmou Akzo, Schercoquat 21AP

Chem. Komerčně dostupnými látkami jsou Crodafos N10, sůl dioktylsulfojantaranu, a Schercoquat DAS, dodávané Sher, aniontovými povrchové aktivními dodávaný firmou Croda a sodná dodávaná firmou American Cyanamid. Komerčně dostupnými neiontovými povrchově aktivními látkami jsou diglycerolmonostearát Cosmol 41 fractionated, dodávaný firmou Nisshin, Dimodan DGMO a Triodan 20, dodávaná firmou Grinsted, ethoxylované sojové steroly Generol 122 E-10, Generol E-16 a Generol E-5, dodávané firmou Henkel, monooleát sacbarózy, dodávaný firmou Mitsubishi a tetragylacerollaurát, dodávaný firmou Lonza. Tyto povrchové.aktivní látky mohou tvořit 4 až 97 %, s výhodou 5 až 95 %, výhodněji 20 až 90 % a nejvýhodněji 30 až 70 % předmětné asociační struktury.

Polární rozpouštědla

Rozpouštědly, vhodnými pro použití v postupech podle tohoto vynálezu a při vytváření preferovaných asociačních struktur, mohou být jakákoliv polární rozpouštědla přípustná pro požití člověkem. Takovými rozpouštědly jsou: voda, alkoholy jako ethanol, propanol, isopropanol, hexanol a benzylalkohol; polyoly jako propylenglykol, polypropylenglykol, butylenglykol, maltitol, sorbitol a glycerol; roztok panthenolu v glycerolu; vonné silice a směsi uvedených rozpouštědel. Preferovanými polárními rozpouštědly jsou glycerol, sorbitol, roztok panthenolu v glycerolu, propylenglykol, butylenglykol, voda a směsi těchto rozpouštědel. Není výhodné přidávat vodu jako takovou, pokud není již přítomna v používaných rozpouštědlech. Nejvýhodnější složení materiálu rtěnek podle tohoto vynálezu je tedy v podstatě prosté vody, t.j. obsahuje méně než 3 %, s výhodou méně než 1 % vody. Nejvýhodnéjšími rozpouštědly jsou glycerol, panthenol, propylenglykol, sorbitol, butylenglykol a jejich smésí.

Materiál rtěnky zpravidla obsahuje 0,1 až 60 %, s výhodou 1 až 30 %, výhodněji 6 až 20 % a nejvýhodněji 8 až 18 % polárního rozpouštědla. V preferovaných asociačních strukturách jsou tato polární rozpouštědla obsazena v množstvích, která tvoří 3 aá 96 %, s výhodou 5 až 95 %, výhodněji 10 až 30 % a nejvýhodněji 30 až 70 % příslušné asociační struktury.

Příprava asociační struktury povrchově aktivní látky

Tvorba asociační struktury, t.j. reverzních micel a/nebo kapalných krystalů, a koncentrace, při které dochází ke vzniku takové asociační struktury, záleží na řadě faktorů, včetně typu povrchové aktivní látky, rozpouštědla, teploty, rozpustností povrchové aktivní látky v rozpouštědla a koncentrace povrchové aktivní--látky · v nosiči. Čistota povrchové aktivní látky ovlivňuje koncentrační rozmezí, ve kterém dochází ke tvorbě asociačních struktur a zvláště formu vytvářených lamelárních krystalů.

Polární rozpouštědlo a povrchové aktivní látka se navzájem smísí. Tvorba asociačních struktur, zvláště preferovaných lamelárních nebo hexagonálních kapalných krystalů, se urychluje mícháním. Mícháni může být prováděno bud ručné (t.j. pomocí k tomu vhodných nástrojů), nebo pomocí mechanických zařízení vhodných pro přípravu materiálu rtěnek v domácnosti, v laboratoři nebo v průmyslu. Mohou být použity rovněž extrudéry, ve kterých je možno zároveň provádět hnětení s míšením.

obecně dochází ke tvorbě asociačních struktur při teplotě okolí resp. při teplotě místnosti. Teplota přípravy poněkud závisí na vlastnostech polárního rozpouštědla. Během dalšího zpracování jsou asociační struktury vystavovány teplotám 10 až 100 °C, s výhodou 70 až 90 °C. Pokud tyto teploty ovlivňují příslušné asociační struktury, dojde k jejich novému vytvoření po ochlazení na teplotu místnosti.

Nejvýhodnéjsi je použiti jednofázových kapalných krystalů. Ξ výhodou je používána dvojfázová nebo jednofázová složka s kapalnými krystaly (v množství alespoň 90 %).

Separace asociační struktury povrchové aktivní látky z přebytku kapaliny (rozpouštědla nebo roztoku) se dosáhne ultracentrifugací. Ultracentrifugaci je třeba provádět za použití značných odstředivých sil (s výhodou při 20 000 až 60 000 ot./min. po dobu 1 hodiny až 16 hodin za použiti ultracentrifugy Beckmann L3-80 s rotorem SW60TÍ, nebo působením odstředivého zrychleni 300 000 g po dobu asi jedné hodiny), aby se za určitou dobu vytvořilo pozorovatelné fázové rozhraní. Za těchto podmínek se dosáhne dobré separace fázi. Objemy každé z fází se stanoví kalibraci kyvety ultracentrifugy a vypočte se objemová frakce každé z fází.

Přidání asociační struktury povrchové aktivní látky do materiálu rtěnky

Asociační struktura povrchové aktivní látky muže být přidána do materiálu běžné rtěnky jako náhrada ricínového oleje, jiných olejů a jiných složek materiálu rtěnky. Asociační struktury mohou být vytvořeny před přidáním do materiálu rtěnky, nebo polární rozpouštědlo a povrchově aktivní látka mohou být přidány nezávisle a tvorba asociační struktury nastane in sítu. S výhodou se nahradí 10 až 60 %, výhodněji 20 až 50 % olejové nebo voskové složky stabilními kapalnými krystaly. Obvykle je možno nastavit složení materiálu rtěnky bez rozsáhlejšího experimentování.

Asociační strukturu povrchově aktivní látky je třeba dobře smíchat s pevnou složkou kompozice. Je výhodné nejdříve zvlášť připravit asociační struktury, s výhodou kapalné krystaly nebo reverzní hexagonální kapalné krystaly, výhodněji lamelární kapalné krystaly a poté smísit tyto asociační struktury s vosky a oleji, aby se co neúčinněji dosáhlo mikroskopické distribuce asociační struktury do pevné složky.

Asociační struktury povrchově aktivních látek, s výhodou lamelární kapalné krystaly, mohou být míšeny s vosky v roztaveném stavu a smés může být lisována obvyklým způsobem. Vosky a změkčující látka se roztaví při teplotě 70 až 90 °C, s výhodou při teplotě 83 až 90 °C a asociační struktura povrchové aktivní látky se přidá za míchání. Tato smés se poté za teploty místnosti nalije do formy. Teplota odléváni může být ménéna, aby se dosáhlo homogennějšího materiálu odlitku. Mohou být použity jiné obvyklé metody přípravy rtěnek.

Způsob přípravy

Pro přípravu materiálu rtěnek podle tohoto vynálezu je možno použit obvyklé způsoby přípravy rtěnek. S výhodou používaná metoda za použiti hydrofobizovaného oxidu křemičitého a hydrofobizovaných jílů, propyLenkarbonátu, ethyleelulózy a jejich smési sestává z těchto kroků:

1) přídavek [zahušfovacího]/gelujícího činidla ke smési olejů, kapalných změkčujících látek a barviv/pigmentů;

2> příprava asociačních struktur smísením polárních rozpouštědel a povrchové aktivních látek;

3) přidání vosků a dalších případných přísad do směsi připravené podle bodu 2 a zahřívání takto vzniklé smési na teplotu asi 85 °C;

4) zahřívání a míšení smési připravené podle bodu 1 do rozpuštění oleje;

5) přidání smési připravené podle bodu 4 do smési připravené podle bodu 3 a její mícháni za vzniku homogenní smési; a

6) odlévání směsi připravené podle bodu 5 obvyklými technikami,

D. Další přísady

1. Barviva

Rtěnky mohou obsahovat 0 až 35 %, s výhodou 1 aá 20 % a nejvýhodněji 5 až 15 % barviva nebo bezvodého pigmentu. Těmito barvivý nebo pigmenty jsou obvykle soli hliníku, baria nebo vápníku nebo laky. Organická barviva jsou přítomna v množství

0,1 až 4 %, perleti v množství 0 až v ricínovém oleji nejsou vhodná.

S výhodou jsou materiály v podstatě prosté ricínového obsahují méně než 0,1 %,

%. Barviva dispergovaná rtěnek podle tohoto vynálezu oleje, takže tyto materiály s výhodou méně než 0,01 % a nejvýhodněji méně než 0,001 % ricínového oleje.

Pigmenty se obvykle dispergují v ricínovém oleji, čímž je zajištěno dobré vmíšení pigmentu do materiálu rtěnky a tím rovnoměrná distribuce barviva. Bylo zjištěno, že výtečně dispergace pigmentu do materiálu rtěnky je možno dosáhnout, za použití asociačních struktur, s výhodou lamelárních kapalných krystalů. Preferovaný způsob vmíšení suchých pigmentů sestává z následujících kroků:

a) příprava smésí sestávající v podstatě z 1) polárního rozpouštědla a z ^_2j povrchové aktivní látky vybrané ze skupiny tvořené amfoterními, kationtovými, aniontovými a neiontovými povrchové aktivními látkami s Krafftovým bodem při teplotě místnosti nebo pod touto teplotou,

b) míchání zmíněné struktury po dobu potřebnou pro vytvoření asociačních struktur,

c) přidáni suchých pigmentů a míšení po dobu potřebnou k vytvoření homogenní směsi,

d) mletí této směsi do vzniku jednotné velikosti částeček a

e) přidání směsi připravené podle bodu c) do zbývajících složek materiálu rténky a míchání po dobu potřebnou pro vytvoření homogenní směsi.

Jsou-li složky materiálu rtěnky zpracovávány tak, že se asociační struktury vytvářejí in šitu, je preferovanou metodou vmíšení suchých pigmentů jejich dispergace v jedné nebo více kapalných změkčujících látkách.

Je třeba poznamenat, že během zpracování asociační struktury v materiálu rténky dochází ke snížení stupně separace částic pigmentu jak při vlastním zpracování, tak při odlévání.

Barviva nebo pigmenty, které jsou vhodné pro použití v tomto procesu, jsou anorganická a organická barviva/pigmenty, vhodná pro použití do materiálů rtěnek.

Laky jsou pigmenty, smíšené bud s pevným zředovadlem nebo organickým pigmentem, který je připraven srážením vodorozpustného barviva na absorbující povrch, kterým je obvykle hydroxid hlinitý. V některých případech není zcela jisté, zda se rozpustné barvivo sráží na povrchu hydroxidu hlinitého za vzniku zabarveného anorganického pigmentu, nebo zda se pouze v přítomnosti tohoto substrátu sráží. Lak se rovněž tvoří srážením nerozpustné soli z kyselého nebo bazického barviva. Při postupu podle tohoto vynálezu je možno rovněž použít vápenaté a barnaté laky.

Preferovanými laky pro použití podle tohoto vynálezu jsou Red 3 Aluminium Lake, Red 21 Aluminium Lake, Red 27 Aluminium Lake, Red 28 Aluminium Lake, Red 33 Aluminium Lake, Yellow 5

Aluminim Lake, Yellow 6 Aluminim Lake, Yellow 10 Aluminim Lake, Orange 5 Aluminium Lake a Blue l Aluminium Lake, Red 6 Barium Lake, Red 7 Calcium Lake.

Ve rtěnkách mohou být rovněž obsažena jiná barviva a pigmenty, jako jsou organická barviva a perleti, oxid titaničitý, červeň 6, červeň 21, hned, červenohnédá a žlutohnědá barviva, křída, talek, oxidy železa a titanované slídy.

Vonné silice

Vedle alkoholu a glycerolu mohou být použity vonné oleje jako mátová silice, pomerančová silice, citrónová silice nebo libavková silice. Vonné silice jsou obvykle ředěny rozpouštědlem jako je ethanol. Vonné silice vhodné pro použití podle tohoto vynálezu mohou být získány z syntetického původu. Obecně alkoholů, mastných kyselin, přírodních zdrojů nebo mohou být jsou vonné silice směsi ketonů, esterů a terpenů. Termín vonná silice je obecně považován za označení kapaliny rostlinného původu, t.j. z listů, kúry nebo slupek rostlin, která je obvykle nerozpustná ve vodě. Obsah použité vonné silice v materiálu rtěnky může být 0 až 5 %, s výhodou od 0 až 1 %.

3. Emulgátory

Mohou být rovněž použity emulgátory, které nevytvářejí za teploty místnosti asociační struktury s použitým polárním rozpouštědlem. Celková koncentrace emulgátoru v materiálu rtěnky může být 0 až 20 %, s výhodou 0 až 15 %, nej výhodněji 1 až 10 %.

Tyto emulgátory jsou používány jako spojovací činidla, která mají afinitu k hydrofilní fázi (nikoli k polárnímu rozpouštědlu) a k hydrofobní fázi materiálu rtěnky, netvoří však při teplotě místnosti asociační struktury. Příklady takových spojovacích činidel jsou oleát sorbitolu, seskvioleát sorbitolu, triglyceroldiizostearát, estery dipentaerythritolu a vyšších mastných kyselin, hydroxystearát cholesterolu a směsi těchto látek.

4. Přísady aktivní v péči o pokožku látky jsou obvykle přítomny obvykle je jejich obsah 0,1

K materiálu rtěnky mohou být přidány přísady aktivní v péči o pokožku bud ve formě rozpustné ve vodě, nebo ve formé ve vodě nerozpustné. Těmito přísadami mohou být v tuku rozpustné vitaminy jako vitamin A a vitamin E, látky ochraňující pokožku při opalování a farmaceuticky aktivní látky. Tyto přísady aktivní při péči o pokožku obsahují oxid zinečnatý, heřmánkovou silici, extrakt z jinanu dvojlaločnatého, soli a estery kyseliny pyroglutamové, sodnou sůl kyseliny hyaluronové, kyselinu 2-hydroxyoktanovou, síru, kyselinu salicylovou, karboxymethylcystein a směsi těchto látek. Tyto v množstvích nižších než 2 hmot. %, až 1 hmot. %. Preferované provedení tohoto vynálezu obsahuje 0,1 až 30 %, s výhodou 8 až 15 % polárních rozpouštědel a 5 až 20 % povrchově aktivních látek. Tyto povrchově aktivní látky jsou s výhodou směsi, jejichž 50 až 75 % je tvořeno povrchově aktivními látkami s Krafftovým bodem v oblasti teploty místnosti, nebo pod touto teplotou, které vytvářejí při teplotě místnosti asociační struktury, a 25 až 50 % této směsi je tvořeno povrchové aktivními látkami, které jsou spojovacími činidly. Jinou preferovanou směsí povrchově aktivních látek, které mohou tvořit asociační struktury a povrchově aktivních látek, které působí jako spojovací činidla, je lecithin, triglyceroldistearát, monooleát sorbitolu, hydroxystearát cholesterolu, ester dipentaerythritolu a vyšší mastné kyseliny. Další preferovanou směsí je ester dipentaerythritolu a vyšší mastné kyseliny, lecithin a triglyceroldiisostearát.

Identifikace asociačních struktur

Odborníci v oblasti asociačních struktur jsou schopni identifikovat tyto struktury pomocí známých technik.

Při identifikaci asociačních struktur se za teploty mistiiosti jednotlivé vybrané povrchové aktivní látky v různých poměrech kombinují s glycerolem nebo vodou, aby se určilo, zda jednotlivé vybrané povrchové aktivní látky jsou schopny vytvářet asociační struktury. K vytváření asociačních struktur povrchové aktivních látek v produktu nedochází, pokud tato tvorba nenastává při styku samotných povrchově aktivních látek s glycerolem nebo vodou za teploty místnosti. Směsi jednotlivých vybraných povrchové aktivních látek s glycerolem a vodou mohou být studovány pomocí známých identifikačních technik.

Tvorba asociačních struktur jednotlivých povrchové aktivních látek s rozpouštědly může být snadno rozpoznána použitím jedné nebo více identifikačních technik. Počátek tvorby těchto asociačních struktur a zvláště vznik nejvíce preferovaných, v podstatě jednofázových kapalných krystalů, při užití určitého fosfatidu nebo povrchově aktivní látky může být zjištěn: 1) vizuálním pozorováním, 2) výskytem dvoj lomu pozorovaného pomocí světelné mikroskopie, 3) studiem NMR-spekter systémů fosfatid/rozpouštědlo, příp. povrchově aktivní látka/ /rozpouštědlo, 4) rentgenoskopickými měřeními, 5) přítomností jisté textury vzorku pozorovaného světelným mikroskopem v polarizovaném světle, 6) pozorováním lomových ploch, získaných lomem zmrazených vzorků pomocí transmisní elektronové mikroskopie (TEM). Obvykle je třeba, aby zjištění, učiněná pomocí mikroskopie v polarizovaném světle, byla potvrzena jednou nebo více shora uvedenými metodami. Světelná mikroskopie kapalných krystalů je obecné popsána v knize The Microscopy of Liquid Crystals, Norman, Hartshorn, Londýn a Chicago, 1974, která se zabývá dvoj lomem v mezomorfních stavech a metodami jeho mikroskopického pozorování a hodnocení (kap. 1, str. 1 až 20). Dvoj Lom je jev, který je s výhodou využíván při určení přítomnosti kapalných krystalů.

Rozpoznání asociačních struktur uvnitř materiálu rtěnky je obecné v důsledku přítomnosti jiných látek, jako jsou krystaly vosku a pigmenty, obtížnější. Preferovaným způsobem identifikace asociačních struktur jako jsou kapalné krystaly je tedy dříve popsaná ul tracentr i. f ugace vzorku materiálu rtěnky, oddělení vrstev, identifikace vrstev pomocí dvoj lomu, který je charakteristický pro asociační struktury povrchové aktivních látek a zkoumáni příslušné vrstvy rentgenovou difrakci nebo transmisní elektronovou mikroskopií (TEM). Transmisní elektronová asociačních elektronová mikroskopie lomových ploch získaných lomem zmražených vzorků (freeze fracture/TEM = FF/TEM) je výhodnou metodou identifikace těchto struktur. Nejvýhodněji je metoda FF/TEM použita pro potvrzení struktur, které byly zjištěny pomocí jiných známých metod, jako je difrakce rentgenových paprsků nebo nukleární magnetická resonance.

Preferovanou metodou stanovení přítomnosti asociačních struktur podle tohoto vynálezu je transmisní mikroskopie (TEM). Nej výhodnéjší je zobrazení struktur metodou transmisní elektronové mikroskopie lomových ploch, získaných lomem zmražených vzorků (FF/TEM). Postupuje se dále popsaným způsobem:

1. Vnější dutina zmrazovacího zařízení se naplní kapalným dusíkem a do jeho vnitřní prostoru se napustí kapalný ethan (bod tuhnutí ethanu je -172 °C). Ethan se ponechá ztuhnout.

2. Z rtěnky se pomoci čisté čepelky odřízne malý vzorek (1 mm x 2 mm) a umístí se do dutiny měděného držáku vzorků.

3. Většina zmrzlého ethanu ve vnitřním prostoru zmrazovacího zařízení se roztaví vložením kovového předmětu sloužícího k odvodu tepla.

4. Bezprostředně po roztaveni ethanu se držák vzorků obsahující vzorek rtěnky uchopí do pinzety a rychle se ponoří do kapalného ethanu.

5. Po několika sekundách se držák vzorků vyjme z ethanu, vlasovým štětečkem se z něj odstraní přebytek ethanu a okamžitě se ponoří do kapalného dusíku, aby se vzorek udržoval zmrazený.

6. Vzorek se v kapalném dusíku přenese do držáku vzorků přístroje JEOL JFD-9000C a poté do komory jednotky pro provádění lomů zmražených vzorků přístroje JEOL JFD-9000C. Teplota plošiny, na které je uvnitř jednotky umístěn vzorek, má být asi -175 °C. Použitý tlak je 6,6xl0~^ Pa nebo nižší.

7. Nůž uvnitř jednotky se ochladí na -165 °C.

3. Pomocí předchlazeného nože se vzorek uvnitř komory přístroje

JEOL zlomí.

9. Na zlomený vzorek se během 4,5 s pod úhlem 45 °C nanese platina-uhlík, poté se nanášením uhlíku po dobu 25 s pod úhlem °C vytvoří replika zlomeného vzorku. Použité napětí a proud jsou 2500 V a 70 mA.

10. Vzorky se vyjmou z jednotky pro provádění lomů zmražených vzorků a čisti se horkým roztokem--Dawn (kapalný detergent do myček nádobí vyráběný firmou The Procter and Gamble Co.)

11. Vzorky se umístí na měděné mřížky 300 mesh a zkoumají se v transmisním elektronovém mikroskopu.

12. Obraz se zaznamená na negativní materiál a zhotoví se positivy.

13. Positivní snímky jsou poté odborníky v příslušné oblasti zkoumány postupy založenými, na známých identifikačních t

metodikách.

Transmisní elektronová mikroskopie lomových ploch získaných lomem zmražených vzorků je obecně popsána v dále uvedených publikacích, které jsou zde uvedeny jako odkazy: J.E.Rash,

Freeze-Fracture

Microscopy, elektronové

Methods, Artifacts, and York 1979, a dále Biological Electron Použití transmisní získaných lomem

New in

1937.

ploch

Interpretations, New Haven Press,

Steibrect, Zierold, Cryotechniques Springer-Verlag, Berlin, mikroskopie lomových zmražených vzorků k určení a identifikaci struktury je obecné popsáno v dále uvedených publikacích, které jsou zde uvedeny jako odkazy: T.Gulik-Krzywicki, L.P.Aggerbeck, K.Larson, The Use of Freeze-Fracture and Freeze-Etching Electron Microscopy for Phase Anylysis and Structure Determination of Lipid Systems, in Surfactants in Solution, K.L.Mittal, B.Lindmann, Eds., Plenům Press New York, str. 237 až 257, 1984, a J.A.N.Zasadzinski, S.M.Bailey,

-Fracture Replication to Problems

Applications in Materials of and

FreezeColloid

Science, J. Elect. Micros. Tech., 12, 309-334, 1989.

Následující příklady ilustraci, nikoli však k provedení vynálezu jeho omezení.

slouží k jeho

Příklady provedeni vynálezu

Příklad 1

Materiál rtěnky podle tohoto vynálezu, v podstatě neobsahující ricínový olej, se připraví dále uvedným způsobem:

složka obsah (hmot. %) vosky: igzokerit 3,20 parafin 2,90 kandelilový vosk 4,30

Be Square 175 (modifikovaný včelí vosk) 2,75

Polybutene H-1500 3,00 oleje: oktylpalmitát 10,83 lanolinový olej 7,50 isopropylpalmitát 10,00 maleinový sojový olej 2,00 gelujicí činidla: Bentone 33 2,00 propylenkarbonát 0,67 pigmenty: diisopropyldímerát 13,00 pigment 13,00 surfaktanty/emulgátory: lecithin (CentoflexF) 0,70 triglyceroldiisostearát 3,50 ester dipentaerythritolu a mastných kyselin¹ 4,50 polární rozpouštědla: glycerol 6,00 další složky: acetát vitaminu E 0,05 propylparaben 0,10 slída 10,00

Celkové: 100,00 ¹Cosmol 168AR, výrobce Nishin Oil Mills, Ltd.

Připraví se suspenze pigmentu v diisopropyldimerátu. Do této suspenze se přidají oleje a [zahušťovadlo]/gelujici činidlo (hydrofobizovaný jíl a aktivátor) a zamíchá se. Smés se za míchaní zahřeje na 85 °C. Smísením povrchové aktivních látek a polárních rozpouštědel se vytvoří asociační struktura povrchově aktivních látek. Směs této asociační struktury polárních látek a zbylých složek se za stálého míchání přidá do směsi obsahující [zahušťovadloj/gelujicí činidlo a v míchání se pokračuje do vytvořeni homogenní smésí. Jakmile je smés homogenní, nalije se při teplotě místnosti do forem.

Příklad 2

Materiál rtěnky podle tohoto vynálezu se připraví dále uvedeným způsobem:

složka obsah (hmot.

vosky: ozokerit 5,45 parafin 2,90 kandelilový vosk 4,30

Polybutene H-1500 3,00 oleje: oktylpalmitát 11,00 lanolinový olej 6,00 isopropylpalmitát 11,00 maleinový sojový olej 2,00 diisopropyldimerát 9,66 gelující činidla: Bentone 38 2,00 propylenkarbonát 0,67 surfaktanty/emulgátory: lecithin (CentoflexF) 0,70 triglyceroldiisostearát 3,50 další složky: acetát vitaminu E 0,05 propylparaben 0,10 slída 10,00 polární rozpouštědla: giycerol 6,00 pigmenty: pigment 13,00 diisopropyldimerát 3,67

Celkové: 100,00

Materiál rténky se připraví stejným způsobem, jako v přikladu 1.

Příklad 3

složka	obsah	(hmot. %)
oleje: oktylpalmitát		13,50
lanolinový olej		8,50
isononylisononanoát		8,50
maleinový sojový olej		2,00
cetylricinoleát		4,00
diisopropyldimerát		12,00
gelující činidla: hydrofobizovaný	jíl (Bentone 27)	4,70
propylenkarbonát		0,67
pigmenty: pigment		12,00
surfaktanty: lecithin (CentoflexF)		0,70
triglyceroldiisostearát	3,25
oleát sorbitolu		2,70
hydroxystearát cholesterolu ester dipentaerythritolu a	2,00
mastných kyselin¹		4,00
polární rozpouštědla/zvlhčovadla:	glycerol	6,00
vosky: ozokerit		3,50
paraf in		3,25
kandelilový vosk		4,65
Be Square 175 (modifikovaný	včelí vosk)	3,00
další složky: acetát tokoferolu		0,10
propylparaben		0,05
	Celkové:	100,00

. Materiál rtěnky se připraví stejným způsobem, jako v přikladu 1.

Příklad 4

složka	obsah	(hmot. %)
oleje: oktylpalmitát		13,50
lanolinový olej		8,50
isononylisononanoát		8,50
maleinový sojový olej		2,00
cetylricínoleát		4,00
diisopropyldimerát		12,00
gelující činidla: hydrofobizovaný jíl	(Bentone 27)	4,70
propylenkarbonát		0,67
hydrofobizovaný oxid	křemičitý
(Aerosil R974)		2,00
pigmenty: pigment		12,00
surfaktanty: lecithin (CentoflexF)		0,70
triglyceroldiisostearát		3,95
hydroxystearát cholesterolu	2,00
ester dipentaerythritolu	a
mastných kyselin¹		4,00
polární rozpouštédla/zvlhčovadla: glycerol	6,00
vosky: ozokerit		3,50
parafin		3,25
kandelilový vosk		4,65
Be Square 175 (modifikovaný včelí vosk)	3,00
další složky: acetát tokoferolu		0,10
propylparaben		0,05
	Celkové:	100,00

Materiál rtěnky se připraví stejným způsobem, jako v příkladu 1.

Příklad 5

Materiál rtěnky podle tohoto' vynálezu se připraví “dále uvedeným způsobem:

oleje: oktylpalmitát 13,50 lanolinový olej 8,50 isononylisononanoát 8,50 maleinový sojový olej 2,00 cetylricinoleát 4,00 diisopropyldímerát 12,00 gelující činidla: hydrofobizovaný oxid křemičitý (Aerosil R974) 7,00 pigmenty: pigment 12,00 surfaktanty: lecithin (CentoflexF) 0,70 triglyceroldiisostearát 3,95 hydroxystearát cholesterolu 2,00 ester dipentaerythritolu a mastných kyselin 4,00 polární rozpouštědla/zvlhčovadla: glycerol 6,00 vosky: ozokerit 3,50 parafin 3,25 kandelilový vosk 4,65

Be Square 175 (modifikovaný včelí vosk) 3,00 další složky: acetát tokoferolu 0,10 propylparaben 0,05

Celkové: 100,00

Materiál rtěnky se připraví stejným způsobem, jako v přikladu 1.

Příklad 6

Materiál rtěnky podle tohoto- vynálezu se připraví ’ dále uvedeným způsobem:

oleje: oktylpalmitát 13,50 lanolinový olej 8,50 isopropylpalmitát 8,25 maleinový sojový olej 2,00 cetylricínoleát 4,00 diisopropyldimerát 12,00 gelující činidla: hydrofobizovaný oxid křemičitý (Aerosil R974) 5,00 pigmenty: pigment 12,00 surfaktanty: lecithin (CentoflexF) 0,70 triglyceroldiisostearát 3,25 hydroxystearát cholesterolu 2,00 oleát sorbitolu 5,00 polární rozpouštědla/zvlhčovadla: glycerol 6,00 panthenol 0,25 vosky: ozokerit 3,50 parafin 3,25 kandelilový vosk 4,65

Be Square 175 (modifikovaný včelí vosk) 3,00 další složky: tokoferol 0,05 propylparaben 0,05

Celkově: 100,00

Materiál rtěnky se připraví stejným způsobem, jako v příkladu 1.

Příklad 7

složka obsah (hmot.. %) oleje: oktylpalmitát 13,50 lanolinový olej 8,50 isopropylpalmitát 8,50 maleinový sojový olej ·?» 2,00 cetylricínoleát 4,00 diisopropyldimerát 12,00 gelující činidla: dibutylamid kyseliny N-lauroyl-L-glutamové¹ 2,00 pigmenty: pigment 12,00 surfaktanty: lecithin (CentoflexF) 0,70 triglyceroldiisostearát 3,25 hydroxystearát cholesterolu 2,00 oleát sorbitolu 5,00 ester dipentaerythritolu a mastných kyselin 2,00 zvlhčovadla: glycerol 9,00 panthenol 1,00 vosky: ozokerit 3,50 parafin 3,25 kandelilový vosk 4,65

Celkově: 100,00

R

GP-l , dodavatel Ajinomoto, lne.

Materiál rtěnky se připraví stejným způsobem, jako v příkladu 1.

Příklad 8

složka	obsah	(hmot. %)
oleje: oktylpalmitát		13,50
lanolinový olej		8,50
isopropylpalmitát		8,50
maleinový sojový olej		2,00
cetylricínoleát		4,00
diisopropyldimerát		12,00
gelující činidla: dibutylamid kyseliny N-	-lauroyl-L-
-glutamové^		2,00
pigmenty: pigment		12,00
surfaktanty: lecithin (CentoflexF)		0,70
triglyceroldiisostearát		3,25
hydroxystearát cholesterolu		2,00
oleát sorbitolu		5,00
ester dipentaerythritolu a mastných kyselin		2,00
zvlhčovadla: glycerol		9,00
panthenol		1,00
vosky: ozokerit		3 , 50
parafin		3,25
kandelilový vosk		4,65
Be Square 175 (modifikovaný včelí	vosk)	3,00
další složky: tokoferol		0,05
propylparaben		0,05
	Celkově:	100,00

¹GP-1^r, dodavatel Ajinomoto, lne.

Materiál rtěnky se připraví stejným způsobem, jako v přikladu 1.

Uvedené kompozice jsou vhodně jako materiál rtěnek, které ani při déle trvajícím skladování při zvýšených teplotách a vysoké relativní vlhkosti nevyvolávají sladkou chut. Materiál rtěnek se vyznačuje těmito vlastnostmi při jejich skladováni přL teplotě

32,2 °C po dobu alespoň 5 dnů, s výhodou po dobu alespoň 10 dnů.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Materiál rtěnky vyznačující se obsahuje

a) 5 až 90 hmot. % vosku;

b) 1 až 90 hmot. % změkčující látky vybrané sestávající z tuku, olejů, mastných alko:

mastných kyselin, esterů mastných kyselin a jejich směsí a

c) dostatečného množství gelujícího činidla, zabraňujícího tomu, aby docházelo k vypocování olejů ze rtěnky, přičemž reologické vlastnosti materiálu této rtěnky jsou určeny mezí kluzu 0,015 až 0,03 N a hodnotou ustáleného smyku 6.10⁴ až 25.10⁴ N.s^-1.

2. Materiál rtěnky podle nároku l,vyznačující se tím, že obsahuje 10 až 30 hmot. %, s výhodou 10 až 20 hmot. % vosku, zvoleného ze skupiny sestávající z kandelilového vosku, včelího vosku, karnaubského vosku, vorvaňoviny, zemního vosku, ozokeritu, cerezinu, parafinu, modifikovaného včelího vosku, vosku z bobulí vavřínu, ricínových vosků, syntetických vosků, mikrokrystalických vosků a směsí uvedených vosků, s výhodou zvoleného ze skupiny sestávající z ozokeritu, parafinu, mikrokrystalického vosku a smési těchto vosků.

3. Materiál rtěnky podle nároku 1,vyznačuj ící se tím, že zmíněný vosk je směsí vosků obsahující

a) 3 až 6 hmot. % kandelilového vosku

b) 2 až 5 hmot. % ozokeritového vosku

c) 2 až 5 hmot. % parafinového vosku a

d) 1 až 4 hmot. % mikrokrystalického vosku.

4. Materiál rtěnky podle nároku 1,vyznačující se tím, že obsahuje 10 až 80 hmot. %, s výhodou 20 až 70 hmot. % a nejvýhodnéji 40 až 60 hmot. % změkčující látky, přičemž tato změkčující látka je složena z 5 až 90 hmot. %, s výhodou z 25 až 90 hmot. % a nejvýhodnéji ze 70 až 90 hmot. % oleje, zvoleného ze skupiny sestávající z triglyceridů, uhlovodíků, silikonů a jejich směsí.

5. Materiál rténky vyznačující se tím, že obsahuje

a) 5 až 90 hmot. %, s výhodou 10 až 30 hmot. %, nejvýhodnéji 10 až 20 hmot. % vosku, zvoleného ze skupiny sestávající z kandelilového vosku, včelího vosku, karnaubského vosku, vorvaňoviny, zemního vosku, ozokeritu, cerezinu, parafinu, modifikovaného včelího vosku, vosku z bobulí vavřínu, ricínových vosků, syntetických vosků, mikrokrystalických vosku a jejich směsí.

b) l až 90 hmot. %, s výhodou 10 až 80 hmot. %, výhodněji 20 až 70 hmot. % a nejvýhodnéji 40 až 60 hmot. % změkčující složky, zvolené ze skupiny sestávající z tuků, olejů, mastných alkoholů, etherů mastných kyselin, esterů mastných kyselin a jejich směsí, přičemž zmíněná změkčující složka s výhodou obsahuje 5 až 90 hmot. %, výhodněji 25 až 90 hmot. % a nejvýhodněji 70 až 90 hmot. % olejů, a tyto oleje mají parametry rozpustnosti, jejichž hodnoty se navzájem neliší více než o 0,3 až 1.

c) 0,1 až 80 hmot, %, s výhodou 3 až 75 hmot. % asociační struktury povrchově aktivní látky, vybrané ze skupiny sestávající z reverzních micel, lyotropnich kapalných krystalů a jejich smésí, s výhodou z válcovitých reverzních micel, reverzních hexagonálních kapalných krystalů, lamelárních kapalných krystalů a jejich směsí, nejvýhodněji z lamelárních kapalných krystalů, reverzních hexagonálních kapalných krystalů a jejich směsí, složených v podstatě z:

1) 3 až 96 hmot. % s výhodou 5 až 95 hmot. % polárního rozpouštědla zvoleného ze skupiny sestávající z vody, glycerolu, propylenglykolu, panthenolu, sorbitolu, butylenglykolu a jejich směsi, s výhodou zvoleného ze skupiny sestávající z glycerolu, propylenglykolu, panthenolu, sorbitolu, butylenglykolu a jejich smésí a z
2) 4 až 97 hmot. %, s výhodou 5 až 95 hmot. % povrchové aktivní látky s Krafftovým bodem v oblasti teplot odpovídající teploté místnosti nebo nižším, s výhodou s Krafftovým bodem nižším než teplota místnosti, zvolené ze skupiny sestávající z amfoterních povrchové aktivních látek, aniontových povrchové aktivních látek, kationtových povrchově aktivních látek, neiontových povrchové aktivních látek a jejich směsí, a

d) činidlo, přítomné v množství dostačujícím k tomu, aby udržovalo zmíněné oleje ve zmíněné rtěnce, jehož koncentrace až 20 hmot. %, výhodněji 1 až 2 až 8 hmot. % materiálu rtěnky, přičemž tento materiál rtěnky má reologické vlastnosti určené mezi kluzu 0,015 až 0,03 N a hodnotou ustáleného smyku

6.10^-4 až 25.10'⁴ N.s'¹, a

e) 1 až 20 hmot. % barviva, vyjádřeno jako koncentrace bezvodého pigmentu.

s výhodou 0,l ; a nejvýhodněji odpovídá 10 hmot.

6. Materiál rtěnky tím, ze zmíněné sestávající z hydrofobizovaných propylenkarbonátu, podle nároku 5, vyznačující se gelující činidlo je zvoleno ze skupiny oxidu křemičitého, množstvím aktivátoru, hydrofobizováného jílů s účinným ethylcelulózy, N-acylovaných amidů aminokyselin, N-acylovaných esterů aminokyselin a jejich směsi, s výhodou zvolených ze skupiny, sestávající z hydrofobizovaného oxidu křemičitého, hydrofobizovaných jílů, a ze směsí hydrofobizovaného oxidu křemičitého a hydrofobizovaných jílů, s výhodou v poměru 1:1, obsahujících účinné množství aktivátoru hydrofobizovaného jílu, přičemž tímto aktivátorem je propylénkarbonát a poměr jílu k aktivátoru je 3:1.

7. Materiál rtěnky podle nároku 19, vyznačující se tím, že zmíněné lamelární kapalné krystaly jsou v podstatě jednofázové, zmíněné reverzní micely agregují za tvorby síťujících sférických struktur, podlouhlých válcovitých struktur, vláknitých struktur a směsí uvedených struktur.

S. Materiál rtěnky podle nároku 13, vyznačující se t í m, že je v podstatě prostý ricinového oleje.

9. Materiál rtěnky podle nároku 13, vyznačující se t í m, že je v podstatě prostý vody.

10. Způsob přípravy materiálu rtěnky sestávající z následujících kroků:

1) vytváření směsi gelujícího činidla, olejů, kapalných změkčujících látek a pigmentu za současného míchání, «

2) příprava asociačních struktur smísením polárních rozpouštědel a povrchové aktivních látek,
3) přidání vosků a jakýchkoliv případných dalších složek do _1λιsměsi připravené v kroku 2), míchání takto vzniklé směsi a její zahřívání na 85 °C,
4) zahříváni a míchání směsi připravené v kroku i) do rozpouštění olejů,
5) přidání směsi připravené v kroku 4) ke směsi připravené v kroku 3) a míchání do vzniku homogenní směsi, a
6) odlévání této homogenní směsi.