CS93490A3 - Stabilizing system for a pedal cycle - Google Patents

Description

►

Vynález se týká stabilizačního systému pro jednostopékolové vozidlo, zejména pro jízdní kolo, které je poháněnojezdcem. Při provozu ve městě je jezdec často nucen zastavovat / a rozjíždět se díky křižovatkám, pomalé dopravě a dopravnímzácpám, práčem na silnici a jiným překážkám. Tyto podmínkyse obvykle vyskytují pro cyklisty ve městech a městskýchoblastech a mohou vyústit v potenciálně nebezpečné situace,kde cyklista musí náhle zastavit a může přitom ztratit rov-nováhu .

¢- *·* V takových dopravních podmínkách musí cyklista polo- '‘ggiíiSí j /·ϊ;®Κί®?βΟί< : Aííf ί:’^λ;ύ:'?';:'·':ί:'ΐ!·; žit jednu nebo? obě'· nohy na ; zem; při? každém; zastavení a vmnoha případech musí i částečně sesednout. Častá a náhlázastavení a rozjezdy v provozu jsou pro cyklisty velmi nepohodlná. Mohou být rovněž potenciálně nebezpečné vzhle-dem ke ztrátě rovnováhy, nedůtklivému chování vzhledem kfrustracím apod., zejména, když je v provozu mnoho těžkýchnákladních automobilů.

Konstrukční návrh pedálového jízdního kola a fyzickérozměry jezdce často vedou k takovému umístění sedla, kte-ré je buď příliš nízko pro udržení účinného tlaku na pedá-ly nebo příliš vysoko pro setrvání v sedle při zastavení.

To má za následek častá sesednutí a nasednutí. Účelem vynálezu je proto vytvoření stabilizačního sys-tému pro jízdní kola, který umožňuje jezdci kolo zastavitaniž by musel sesednout.

Dalším účelem vynálezu je vytvořit takový stabilizačnsystém, který může být buď jako samostatný namontován najiž existující jízdní kola nebo může tvořit součást nověvyrobeného jízdního kola. 4 Těmto požadavkům .vyhovuje stabilizační systém projednostopé kolové vozidlo, který sestává ze stojanu jednímkoncem otočně připojeným k hlavě kola vozidla nebo blízkoní, z příčného hřídele připojeného k druhému konci stoja-nu, z páru stabilizátorů namontovaných na příčném hřídeli,z elementu kola namontovaného na příčném hřídeli mezi sta-bilizátory a z prostředku pro pohyb stojanu mezi zvednutoupolohou, ve které jsou stabilizátory nad zemí a mezi sníženou polohou, ve které se stabilizátory dotýkají země a kolojízdního kola je zvednuto nad zemí, podle vynálezu, jehožpodstatou je, že stojan sestává z teleskopického ramenastlačitelného do jisté míry v axiálním směru, mezi stabili-zátory je na příčném hřídeli umístěn element zabírající skolem a ve snížené poloze stojanu je kolo jízdního kola s tímto elementem v záběru. Výhodné je, když je kolo jízdního kola otáčivé, kdyžstabilizátory jsou nehybné.

Podle dalšího znaku vynálezu sestává stabilizační sys-tém pro jízdní kolo (který může být pedálové kolo, motoko-lo nebo motocykl) sestává ze stlačitelného ramena, kteréje otočně připojeno na jednom konci k rámu jízdního kola

ί· naμose. zadního kola nebo blízko ní pro pohyb v rovině b

, ’ ‘ . ... . .. I > obecně rovnoběžné s rovinou zadního kola, z válečku nese- |

. í . : . S něho na druhém konci ramena, jehož obvodová plocha žabí- ' í rá s otáčejícím se povrchem pneumatiky a jeho okolky při-léhavě zabírají s protilehlými boky pneumatiky, stabili- í zátory jsou umístěny rovněž na zmíněném konci ramena a ;; jsou v dotyku s povrchem země na opačných stranách zad- ; ního kola a z prostředku pro pohyb ramena mezi zvednutou ’ polohou, ve které jsou stabilizátory nad zemí a sníženoupolohou, ve které se stablizátory dotýkají země a zadní kolo je zvednuto nad zemí a zabírá s válečkem. Výhodné je, když stabilizátory jsou tvořeny kolečky i. a systém má příčný hřídel nesený nižším koncem ramena, při- : čemž váleček i stabilizátory jsou namontovány na příčném ‘ hřídeli. t

Důležitým znakem vynálezu je, že velká část hmotyjezdce se přenáší na zem zadním kolem jízdního kola a od-tud na stabilizátory. To znamená, že rameno, které neseStabilizátory, nese pouze velmi malou část zatížení jezd-cem a může mít proto mnohem lehčí konstrukci než by mělov případě, kdy by se celé zatížení normálně přenášené na

· « j 1' i, * / J (l r ’ ” *r ’ 1 'fp* ·.<*· < * f fcE * ‘ - - 6 - zem kolem celé přeneslo na stabilizační rameno, jak je tov případě dříve navrhovaných stabilizátorů, jako je stabi-lizátor popsaný v německém patentu č. 174 152, kterým jeotočné rameno na každé straně jízdního kola, rozkládajícíse šikmo od rámu jízdního kola a nesoucí příčný hřídel, nakterém jsou široce umístěna stabilizační kolečka. Při přenosu zatížení kolem jízdního kola se zatíženípřenáší na stabilizátor dotýkající se země a tak síly vzni-kající z náklonu apod. jsou minimální. To skýtá možnost po-užít pouze jedno rameno namísto páru ramen, jak bylo dřívepopsáno. Stabilita a pevnost stabilizačního systému jezlepšena, když se zatížení přenáší válečkem s okolky, pro-tože boční síly mezi válečkem a kolem mohou být potom pře-nášeny bez podstatného stlačování ramena.

Rameno je s výhodou provedeno jako teleskopické rame-no, odpružené, namontované otočně na hlavu zadního kola.Odpružení může být dosaženo nějakým pružným prostředkem,jako' je spirálová pružina, plynová pružina nebo pružný materiál.

Alternativně nemusí být rameno teleskopické a je

namontováno excentricky vůči hlavě zadního kola, přičemžrameno je opatřeno pružným prostředkem s určitým stupněmstlačitelnosti. Systém může být uspořádán tak, že je vzdá-len od kola ve zvednutém stavu a je těsně u kola ve sní-žené poloze a přebírá hlavní zatížení jízdního kola ajezdce kolem, příčným hřídelem a stabilizátory.

Je výhodné, když element zabírající s pneumatikou jeválečkem s okolky, přičemž umístění okolků je proměnlivépro přizpůsobení se různým typům a velikostem pneumatik.Alternativně mohou být vybrány různé válečky.

Stabilizátory jsou s výhodou provedeny jako kolečka,ačkoli mohou být použity jakékoli vhodné prvky s nízkýmtřením, 1jako válečky atd. Řešení podle vynálezu tak umožňuje cyklistovi zůstatpohodlně sedět při všech fázích procesu zastavování, přičekání při zastavení a při rozjhíždění. Rovněž pomáhá cyk-listovi udržet plnou kontrolu při držení řídítek a brzdo-vých pák a mít obě nohy na pedálech v průběhu všech těchtofází. Protože hlavní zatížení od jezdce se přenáší kolemjízdního kola a příčným hřídelem na stabilizační kolečka,

rameno přebírá pouze relativně malé zatížení, ale kombi-nace ramena, zadního kola a příčného hřídele vytváří sil- - nou jednotku, která je schopna podstatně přispět k udržová ní stability jezdce a vozidla, když vozidlo stojí, ačkolije nutno si uvědomit, že může být nutný určitý rovnováž-ný úkon jezdce, který se, v některých případech, u jezdcena jednostopém vozidle předpokládá. 3

Cyklista může spustit stojan dolů v průběhu zastavo-vání, tím napomůže udržování rovnováhy dosud v pohybu, sto-jan se okamžitě vrátí, když se cyklista rozjede. Oba sta-bilizátory se dotknou země ve snížené poloze současně.

Když se rameno přiblíží do plně snížené polohy, zad-ní kolo jízdního kola sezvedne a oddálí od,země, zatím-co jízdní kolo je dosud v pohybu, před zastavením za po-moci přední brzdy. To přináší množství'výhod: 1. Fakt, že cyklista musí udržovat plnou kontrolu po-máhá zajistit větší bezpečnost pro sebe a pro ostatní účastniky provozu. 2. Umožňuje jezdci zaparkovat jízdní kolo se stojanemv zajištěné snížené poloze a nasednout na ně zcela ještěkdyž stojí.

;.· Navíc, když kolo jízdního kola· je otočné, když stabi-lizátory jsou nehybné, přistupují další výhody: 3. Umožňuje jezdci na jízdním kole vybaveném měničempřevodů zvolit optimální převod pro další pohyb, zejména v těch situacích, kde před volbou převodu bylo provedenonáhlé zastavení, které volbu znemožnilo, protože zadní ko-lo se volně otáčí. 4. Při šlapáním statickým způsobem na místě se stoja-nem sníženým a zablokovaným a se zdviženým zadním kolem, mů-že být jízdní kolo použito venku i doma pro účely tréninku,za těch okolností, kde je to vhodnějším opatřením. Oízdní kolo podle vynálezu je možno samozřejmě vyrá-bět tak jak bylo z počátku uvedeno nebo může být existují-cí konstrukce modifikována.

Vynález se proto vztahuje na ty komponenty, kteréjsou v kombinaci potřebné pro provedení takových modifi-kací.

Celková šířka stabilizačního systému s připojenými ko-

léčky.by neměla celkově překročit 250 mm, měřeno napříčjízdním kolem tak, že když rameno je ve snížené poloze,budou stabilizátory na přiměřeně rovném povrchu tvořitv podstatě stabilní základ pro cyklistu, aby udržel rovno-váhu, když při zastavení sedí. Výhodná šířka je mezi 175 a 225 mm.

Rameno se musí volně otáčet radiálně omezeným pohy-bem kolem obvodu zadního kola, s výhodou s dostatečnouvůlí. Když je rameno ve zvednuté nebo plně odtažené polo-ze, vzdálenost mezi spodním okrajem stabilizátorů a zemíje s výhodou řádově 150 mm nebo větší, ačkoli rameno bymohlo být, když je potřeba, drženo v jakékoli poloze nadzemí.

Ve všech případech je výhodné, když’rameno je vůči í vertikále skloněno pod určitým úhlem, když je bloková- |

I í! no ve spuštěné poloze, aby se zlepšilo odtažení stabili- si

začního systému, když je uvolněn. Toto odtažení bude dá-le podpořeno dopředným pohybem kola vozidla. Nicméně je I žádoucí, aby tento úhel byl malý, přibližně v rozpětí od ti 5° do 10°, když to zvýší stabilitu, když je rameno ve sní- zené poloze. ř i !

. Stojan se může snížit, aby se dotkl země a z.vedlo ise zadní kolo vhodným prostředkem, například hydraulic-kým ovladačem. Když je však systém namontován na pedálo-vé jízdní kolo, prostředkem pro snížení systému může býtcívka, která se otáčí při šlapání jezdce dozadu a pružnýmčlánkem, jako je řetěz nebo lanko navinuté na cívce aspojené s ramenem, s výhodou připojení i k příčnému hří-deli. Cívka může být umístěna na hlavním pedálovém hříde-li nebo vřetenu mezi klikou pedálu a hlavou pedálovéhohřídele nebo na spodku podpěry na opačné straně jízdníhokola než je hlavní hnací řetězové kolo. Cívka je s výhodou opatřena drážkou proměnné hloub-ky kolem svého obvodu, do které je zakotven pružný článeka navinut cyklistou zpětným šlapáním dozadu. Druhý konecpružného článku může být připevněn k nákružku na příčnémhřídeli. Zpětné šlapáni dozadu a výsledné navinutí pruž-ného článku sníží stojan z jeho zvednuté nebo odtažené po-lohy dokud se, nedotkne země a zadní kolo se nezvedne.

Aby bylo zajištěno jak rychlé snížení tak odtaženístojanu, důležitým znakem vynálezu je, že stojan, kdyžje plně snížen, je v podstatě držen v malém, ale důleži-

polohy, zajištující, že spojovací pružný článek.je stálenapnut a že nejrychlejší možné odtažení nastane, když se pružný článek uvolní. Normálně může činit minimální Ivůle zadního kola jízdního kola ve zvednuté poloze řádo- ivě 6 mm. j Cívka je přednostně umístěna u vřetena nebo pedálové-ho hřídele nebo hlavního hnacího řetězu. Může být umístě-na a permanentně připevněna svým středem k vřetenu nebo kpřilehlé klice pedálu. Cívka má s výhodou dostatečný prů-měr, omezený rámem jízdního kola, aby se optimalizovalamaximální rychlost snižování stojanu šlapáním cy^řisty do-zadu pákovým převodem, který minimalizuje zvláštní tlakna pedály požadovaný od jezdce v momentě, kdy se zadní kolo zvedne od země. Šířka, tj. tlouštka cívky by měla být minimální,při zachování potřebné strukturální pevnosti a tuhosti aschopnosti srovnání pružného článku v drážce a měla by nor-málně činit řádově 9 mm, ačkoli by mohla být proměnná propřizpůsobení zvláštním okolnostem, ale normálně by mělabýt navržena tak, aby zabrala minimum místa mezi klikou

13 - pedálu a hlavou pedálového hřídele nebo spodkem podpěry. :

Pružný článek je s výhodou zakotven do obvodové dráž-ky cívky v místě minimální hloubky drážky, přičemž hloub-ka drážky je provedena tak, že pružný článek se navinešlapáním ciklisty na pedálech dozadu, hloubka drážky seprogresivně zvyšuje, čímž se zvyšuje pákový účinek na sto-jan pres pružný článek aniž by bylo potřeba úměrného zvý-šení tlaku na pedály vyvozovaného cyklistou v kritickémokamžiku, když se kolečka stojanu dotknou země a zadníkolo bicyklu zabírá s válečkem s okolky a je zvednuto od země .

Je výhodné, když jádro cívky je zablokováno na hlav-ním pedálovém hřídeli nebo klice a je tvarováno tak, žepouze zabírá a rotuje hlavní tělo cívky, když cyklistašlape dozadu, čímž se navíjí pružný článek a snižuje sestojan.

Hlavní tělo cívky proto z výhodou nerotuje, když cyk-lista šlape dopředu. Toho může být dosaženo vložením, mezijádro a hlavní tělo cívky, systému odpružených západek při-pojeného k hlavnímu tělu cívky, které jedou po vhodně pro- -.14 - filovaných zubech vytvořených na jádru'na stykové ploše shlavním tělem cívky na způsob "volnoběžky". Západky s výhodouzapadnou do zubů když se provádí šlapání dozadu.

Podobně je s výhodou hlavní tělo cívky volné pro otáčení dopředu (v mezích daných délkou lanka), tj. aby souhla-silo s dopředným pohybem šlapání, když dojde k uvolnění,následkem čehož může pružný článek vyběhnout a stojan semůže zvednout do své plně zvednuté nebo odtažené polohy.Uspořádání "volnoběžky" je výhodnou alternativou pro systémspojky (spojek) (nebo západek vyžadujících ovládání jezd-cem) a umožní okamžité snížení stojanu. To může být potřeb-né zejména když cyklista musí náhle prudce zastavit. Po-hyb může být dále urychlen navíjením cívky, jak již by-lo posáno . Cívka je s výhodou buď částečně nebo z větší částiuzavřena pevným krytem, který je výhodně připojen k hlavěpedálového hřídele a/nebo k vhodnému místu na přilehlém 'rá-mu. Účelem krytu je chránit cívku, pomáhat v udržovánípružného článku v drážce a může rovněž poskytnout místo propřipevnění teleskopické vzpěry.

. Jako prostředek automatického zablokování stojanu vesnížené poloze se zvednutým zadním kolem nad zemí může býtpoužita odpružená západka stejné tlouštky nebo šířky jakocívka. Může být namontována na pevném krytu, nebo může za-bírat se shodně tvarovanými zářezy v okraji cívky, kdyžje dosaženo zcela snížené polohy. Západka se může uvolňovatlankem a páčkou obvykle umístěnou na řídítkách, která uvol-ňuje cívku, aby došlo k navrácení stojanu do zvednuté polo-hy. {' i! r

Vhodná narážka, která může být namontována na pevnémkrytu nebo alternativně může být ve formě objímky na pruž-ném článku, může pomáhat při registraci plně snížené polo-hy. Západka je rovněž výhodně umístěna tak, aby automatic-s ky zabírala s druhou sadou zářezů v okraji cívky, když pružný článek zcela vyběhl a stojan dosáhl své konečnézvednuté nebo odtažené polohy. Toto druhé zablokování brá-ní v tendenci cívky dále se odvíjet za požadovaný stupeňa udržuje potřebné stlačení nebo napětí v pružné podpěře,když je stojan ve své konečné zdvižené poloze. Západka se automaticky uvolní ze své druhé polohy, když se cívka otá- ♦ 'i,

U·;· ' čí v průběhu zpětného šlapání cyklisty. Může být samozřejmě ! provedena cela rada zářezů.

Aby bylo umožněno okamžitě odtažení stojanu tak, žecyklista se může rozjet dopředu z místa stání, s výhodou sepoužije mechanická pružina nebo jiné vhodné pružné médiumjako plyn. V možném uspořádání odtahovací prostředek sestá- á) vá z kloubových pák umístěných mezi ramenem a pevným bo- dem na rámu jízdního kola a pro roztažení kloubových pákje použita pružina.

Podle vynálezu může být stojan opatřen kolečky, kte-ré se mohou rychle snížit na zem, zatímco bicykl je stálev pohybu vpřed a zastavuje, čímž je umožněno cyklistoviudržovat rovnováhu a plně řídit kolo tím, že.- se drží ruko-jetí řídítek a brzdových páček, zatímco zůstává v sedle amá nohy stále na pedálech.

Vynález přispívá rovněž k bezpečnosti a výhodnějšímuřízení kola cyklistou jednoduchým pořadím operací, když sezastavuje, když se stojí a když se rozjíždí. Pořadí těchtooperací by mohlo být obvyle následovně:

i) Počátek použití brzd a zejména stlačení páčky předníbrzdy rukou. ii) Omezeným šlapáním dozadu způsobit navinutí pružnéhočlánku, jehož jeden konec je připojen k cívce napedálovém hřídeli nebo u něj, na opačné straně odhlavního řetězového pohonu; druhý konec je připojenke stojanu obsahujícímu příčný hřídel namontovaný naramenem otočně připojenému k rámu bicyklu v oblastihlavy zadního kola. Cívka je navržena pro zajištěnírychlého navinutí pružného článku, uvádějícího ko-lečka na příčném hřídeli rychle do styku se zpmí azvedajícího zadní kolo bicyklu dostatečně tak, aby semohlo volně otáčet. V této poloze je automaticky za-blokována vhodně namontovanou západkou. iii) Rozjíždění se ze zastávky, a okamžité odtažení sto-janu uzavřením páčky namontované u rukojeti na ří-dítkách, která lankem vysune, západku, uvolní cívkua tím i stojan. Stojan se okamžitě odtáhne a západ-ka automaticky zabírá s druhým párem zářezů na okra-ji cívky a blokuje ji v pevné poloze.

Mnoha možnými konstrukcemi může být jízdní kolo použi-to pro rekreační a sportovní účely včetně statického šla-pání na místě doma a může být rovněž opatřeno stojanem proúčely parkování, který usnadňuje nasedání na jízdní koloa následný rozjezd.

Vynález může být uveden do praxe různými cestami ajízdní kolo se stabilizačním systémem podle vynálezu budenyní popsáno podle příkladného provedení s odkazem na při-ložené výkresy, kde zjednodušeně a schematicky znázorňují: obr. 1 boční pohled na zadní část jízdního kola bezrůzných komponent z důvodů přehlednosti, zná-zorňující stabilizační systém ve snížené činnépoloze;

obr. 2 boční pohled na zadní část jízdního kola zná-zorňující stabilizační systém v jeho hornínefunkční poloze; obr. 3 částečný řez ve zvětšeném měřítku na systémznázorněný na obr. 1 a 2 podle čáry III-IIIv obr. 2;

obr obr obr 4 řez cívkou tvořící část stabilizačního systému 5 řez podle čáry V-V v obr. 5 a 6 řez podobný obr. 3 znázorňující modifikovanou konstrukci

Obr. 1 znázorňuje zadní část jízdního kola 10 obsahu-jící zadní kolo 11, hlavu 12 zadního kola 11, pneumatiku 13zadního kola 11, dvě podpěry 14 sedla, dvě vzpěry 15 řetě-zu, kliku 17 pedálu (obr. 4) a vřeteno 18 pedálu. Tyto kom-ponenty jsou spolu spojeny běžným způsobem. Zbytek rámu jízd-ního kola a většina komponent převodu je vynechána z důvodůpřehlednosti. V tomto případě jsou převodové komponenty navzdálené straně rámu, jak je vidět na obr. l a obsahují ře-;.tězový pastorek 19 na hlavě 12 kola, který v praxi normálnětvoří část měniče převodů rychlostí.

Ke standardním zmíněným komponentám jízdní kolo navícobsahuje stojan 21, napínací lanko 22 a vratnou pružinu 23a cívku 24. Stojan 21 sestává z teleskopického ramena 25, jehož jeden konec je otočně připevněn na vřeteno zadního ko-la, a na jehož druhém konci je připevněn příčný hřídel , r,, '·,,·*'· , , *ř J'· , “ ·ί: V '·' · ' - ’ ‘ ~ ' ' ' > · ΟΒΐ®β®Ι11|ϊΛ - 20 - 26.;Na příčném hřídeli 26 jsou namontována volně otočně dvě ·,· kolečka 27.

Jak je znázorněno na obr. 1 až 3, teleskopické rame-no 25 je připojeno pouze k jedné straně hlavy 12 zadníhokola, čímž se odstraní komplikace s měničem nebo jiným uspo-řádáním převodu, a otáčí se na podpěře 71 připevněné k rá-mu u hlavy 12. Podpěra 71 sestává ze svislé desky 72, kte-rá má otvor pro uložení vřetena zadního kola 11 a je pevněpřipojena k páru upínacích desek 73, které svírají jednu zřetězových vzpěr 15 a jsou přitaženy ke vzpěre 15 páremšroubů 74 s maticemi. Příčný hřídel 26 nese rovněž váleček 51 sestávající zbubnu 50 s drážkovaným povrchem as okolky 52. Váleček 51se volně otáčí a je v činnosti, když se stojan 21 uvede dozcela snížené polohy. Váleček 51 přenáší' hlavní zatíženíjízdního kola a jeho jezdce uzavřením teleskopického rame-na 25 přičemž rameno 25 hraje pomocnou roli při přenosu za-tížení a pomáhá jezdci udržovat rovnováhu při zastavení.

Když je rameno 25 -v nefunkční nebo plně zvednuté polo-ze, znázorněné na obr. 2, je roztažené, čímž udržuje vůli

- 21 -'

mezi válečkem 51s okolkdy 52 a zadní pneumatikou 13 bicyk-lu , například ' 6; mm , a když se rameno 25 uvede do činné ne-bo plně snížené polohy, znázorněné na obr. 1, postupně se uzavře svým teleskopickým pohybem, čímž přivede váleček 51do plného kontaktu se zadním kolem 11, které ve stejném okamžiku, se zvedne na určitou vzdálenost od země, která můžebýt například 25 mm. Skutečnost, že váleček 51 se může vol-ně otáčet, usnadňuje tento finální proces přenášení zatíže-ní, zatímco v tomtéž okamžiku se zadní kolo 11 zvedá, pro-tože bicykl je dosud v pohybu vpřed.

Rozpětí obou koleček 27 by mělo být asi 200 mm. Tose považuje za vhodný optimální rozsah pro normální použí-vání, ačkoli v praxi mohou být kolečka 27 i od sebe odděle-na pro zvláštní použití.

Je nutno si uvědomit, že zařízení je navrženo tak, žehlavní zatížení se přenáší přes zadní kolo 11 bicyklu na vá-leček 51 a odtud přes dvě kolečka 27 zařízení na cestu ‘aproto hraje vždy rameno 25 pomocnou roli při přenášení ta-kového zatížení.

Okolky 52 na válečku 51 zařízení centrují, když je ve ~ < * ' Ď\ž‘ f ά\ * ’ ’ r ’ 'ÍX&amp;iAy* >-’' - *·> “. *\ ' ' ~ΐ4·— Λ·;?- /1·^ ·:·’7:!?’'λ '''•;',/v’·'', ·;γ'v < \ · ' - / •'.'•'γΛΓ·.'" .z v '/λ, v. >·. · · • · ' . . - 22 - snížené poloze, svým těsným tvarem kolem profilu pneumatiky.

Aby těsné obepnutí bylo zajištěno, může být váleček 51 snad-no nahraditelný válečkem, který má odlišnou vzdálenost meziokolky 52, nebo tato vzdálenost či rozteč může být nasta-vitelná. Okolky 52 představují boční opery ramena 25 a sni-žují boční zatížení účinkem zaklesnutí opěry do zadníhokola 11 tak, že shodně reagují v případě, že bicykl se ná-hodně nakloní, když zařízení je ve snížené poloze s jezd-cem dosud nasednutým.

Teleskopické rameno 25 sestává z vnější trubky 55kruhového průřezu, která je připevněna na svém horním kon-ci k podpěře71 a z vnitřní objímky 56, která se zasouvá dotrubky 55. Ve své snížené poloze nese objímka 56 vidlice57, ke kterým je pevně připojen příčný hřídel 26.Trubka55 má pevný nákružek 58 na svém spodku a tlačná pružina, 59 obklopuje spodní část objímky 56 mezi nákružkem 58a hořejškem vidlic 57.

Aby se zabránilo otáčení objímky 56 v trubce 55, kolík 60 vyčnívající z objímky 56 je veden v podélné štěrbině 61vytvořené v trubce 55 a rovněž omezuje vnější pohyb, objím-ky 56 pro její udržení v trubce 55.

Druhá tlačná pružina (neznázorněná) je umístěná mezihorním koncem objímky 56 a axiálně pohyblivý podpěrný diskv horním konci trubky 55. Axiální polohu disku lze nastavitšroubem 62, aby se nastavilo předpětí druhé tlačné pružinypro přizpůsobení různým hmotnostem jezdců.

Dvě volně se otáčející kolečka 27 na příčném hřídeli 26 1 mohou být jakkoli vhodně složena tak, aby byla lehká, houžev-natá a levná. V tomto příkladu je jejich průměr 120 mm sešířkou 20 mm, přičemž jejich rozměry se samozřejmě mohouměnit podle okolností, stejně jako jejich provil.

Na příčném hřídeli 26 je rovněž upraven kroužek 64,který působí jako místo připevnění pro lanko 22 a podobněpro vratnou pružinu 23. Kroužek 64 je .umístěn tak blízkoke středu příčného hřídele 26, jak je to jen možné pro za-jištění souměrného zatížení pro zvedání a snižování.

Tendence k vrácení stojanu 21 do nefunkční polohy jezajištěna vratnou pružinou 23 ,~ která je upravena na koa-xiální opěře 81 a upevněna na svém horním konci ke svislédesce 72 a nese pevný horní kroužek 82, který vytváříoporu pro horní konec vratné pružiny 23 a kluzný dolní

kroužek 83, tvořící oporu pro dolní konec vratné pružiny 23

Dolní kroužek 83 je připojen ke kloubovému spoji 84 kloubového pákového mechanismu sestávajícího ze dvou pák85, 86. Vnější konec jedné z pák 85 je otočně připojen kekonzole 87, připojené k trubce 55, zatímco vnější konec dru-hé páky 86 je otočně připojen k dolnímu konci podpěry88, která je pevně připojena ke svislé desce 72. Dolní ko-nec podpěry 88 rovněž nese vodicí průvlak (neznázorněno),kterým je vedeno lanko 22.

Dolní konec opěry 81 je opatřen zarážkou 89, která brá-ní kloubovému pákovému mechanismu, aby se úplně zúžil, kdyžje stabilizátor v horní poloze, jak je znázorněno na obr. 2, ačkoli je téměř úplně zúžený tak, že setrvačné síly vzni-kající z pohybu jízdního kola jedoucího po nerovném povr-chu, které mají tendenci vychýlit stabilizátor nahoru a do-lů budou tím eliminovány. Opěra 81 je dále opatřena mezi-lehlou zarážkou 90 definující sníženou nebo činnou polo-hu stabilizátoru.

Napínací lanko 22 je nataženo mezi kroužkem 64 a cív-kou 24, která sama je namontována na blízké straně rámu

- 25 - 18 pedálu a spodek podpěry nebo hlavy pedálové- 24 je znázorněna detailněji na obr. 4 a 5. Oe na vřeteno ho hřídele Cívka zakryta vnějším krytem 28, který je pevný vzhledem k rámu.Cívka 24 sestává z páru disků 29 s vačkovým členem 31umístěným mezi těmito disky 29. Vačkový člen 31 má povrch 3 2vytvářející drážku 33 proměnné hloubky mezi disky 29. Dis-ky 29 jsou připevněny ke koncentrickému centrálnímu prsten-ci 34, který zakrývá řadu odpružených západek 35; jsou zná-zorněny tři, ale v praxi by jich mělo být podstatně víc. V prstenci 34 je umístěn střed 36. Střed 36 je připevněn kpedálovému vřetenu 18 a je opatřen řadou zubů 37 , které mo-hou zabírat se západkami 35.

Vnější obvody disků 29 jsou opatřeny zářezy 38.Odpružená západka 41, která je pevná vzhledem k vnějšímukrytu 28, je upravena pro záběr se zářezem 38. Západka £1je opatřena uvolňovacím lankem 42 vedoucím k ovládací páčce(neznázorněno) namontované, například, na řídítkách. Napí-nací lanko 22 je připevněno? k povrchu 32 vačky a prochá-zí otvorem (neznázorněno) ve vnějším krytu 28.

Nyní bude popsána činnost zařízení: •r

Když je jízdní kolo poháněno normálním pohybem šlapá-ním na pedály, stojan 21 je ve zvednuté poloze, jak je zná-zorněno na obr. 2, s prodlouženým teleskopickým ramenem 25a válečkem 51 vzdáleným od pneumatiky 13 . Vřeteno 18 pe-dálu otáčí (proti směru hodinových ručiček, jak je zná-zorněno) středem 36 a západky 35 běží po zubech 37 . V tétopozici zapadá západka 41 do zářezu 38 . Cívka 24 sama sep r o t o n e o t á č í .

Když je potřeba zastavit, stojan 21 se sníží do po-lohy znázorněné na obr. 1, jak bude popsáno. Kolečka 27 sedotýkají země, váleček 51 s okolky 52 je v záběru se zadnímkolem 11 a zadní kolo 11 bicyklu je zdviženo asi 25 mmod země. Toho je dosaženo šlapáním dozadu.

Když cyklista šlape dozadu, vřeteno 18 pedálu seotáčí ve směru hodinových ručiček,jak je znázorněno, aotáčí středem 36. Západky 35 zabírají se zuby 37 a cívka 23se otáčí dokud západka 41 nezapadne do zářezu 38. To způso-bí, že lanko 22 se navine kolem povrchu 32 vačky, čímž sesníží stojan 21, proti síle vratné pružiny 23 . Lanko 22 27 je zakotveno vdrážce 33 cívky 24 v místě minimální hloub-ky.

Povrch 32 vačky je tvarován tak, že když se pružnélanko 22 navíjí zpětným šlapáním cyklisty, hloubka drážky seprogresivně zvětšuje, čímž se zvýší působení pákového pře-vodu na stojan 21 lankem 22, aniž by bylo třeba úměrnéhozvýšení tlaku na pedály vyvozovaného cyklistou. V kritickémokamžiku, když se kolečka dotknou země a přebírají kombino-vané zatížení od cyklisty a bicyklu, když je zadní kolo 11zdviženo nad zemí, hloubka drážky 33 a pákový převod jsou na maximu.

Se stojanem 21 ve snížené poloze může cyklista zasta-vit aniž by sundal nohy z pedálů a aniž by došlo k převáže-ní. Stojan 21 je držen ve snížené poloze záběrem západky 41.

Když se cyklista rozhodne, že pojede dál, stojan 21se zvedne. Aby se stojan 21 zvedl, západka 41 se uvolníuvolňovacím lankem 42. Západka 41 se vysune ze zářezu 38a vratná pružina 23 zvedne stojan 21. Výsledkem je, že napí-nací lanko 22 se odvine z povrchu 32 vačky, otáčejíc cívkou

- 28 - 24 proti směru hodinových ručiček, dokud západka 41 znovu· nezapadne do zářezu 58. Stojan 21 je potom držen znovu vezvednuté poloze.

Když je stojan 21 v činnosti, sevření pneumatiky 15mezi okolky 52 válečku 51 vytváří pozitivní přenos většíčásti zatížení od jezdce přes zadní kolo 11, váleček 51,příčný hřídel 26 a kolečka 27 na zem, protože okolky 52 za-jišťují, že boční zatížení způsobená nepatrným nakloněnímbicyklu nebo nerovnostmi země se budou rovněž přenášetmezi příčným hřídelem 26 a zadním kolem 11.

Pravoúhlá rámová konstrukce tvořená zadním kolem 11,hlavou 12, ramenem 25 a příčnýmhřídelem 26 tak bude zcelatuhá a teleskopické rameno 25 nebude nadměrně zatěžováno,právě při naklánění.

Modifikovaná konstrukce je znázorněna na obr. 6. Vyj-ma několika zvláštností je modifikovaná konstrukce stejnájako konstrukce popsaná s odkazem na obr. 1 až 5, takžehlavní popis nebude opakován. V modifikované konstrukci se pružný článek 22 táhne

- 29 - z cívky 24 trubkou /neznázorněno), která je připevněna krámu jízdního kola na předním konci vzpěry 15 řetězu a v 'půdorysném pohledu je tvaru ležatého S, aby nasměrovalapružný článek 22: na opačnou stranu rámu jízdního kola než jenamontována cívka 24, tj. na tu stranu rámu, kde je umís-těn hnací řetěz.

Pružný článek 22λ se táhne dozadu a dolů ze zadního kon-ce zmíněné trubky, pod nižší větev hnacího řetězu a na stra-ně zadního kola 11' naproti ramenu 25' a je připevněn k příčné-mu hřídeli 26' kroužkem 64 na opačné straně válečku 5? nežjsou vidlice 57', kterým je příčný hřídel 26' připojen k ra-menu 25\

Když je stabilizační zařízení ve snížené poloze, za-tížení bude mít tendenci pohnout příčným hřídelem 26' dozadu,protože osa příčného hřídele 26 je pozadu vzhledem k verti-kále procházející osou hlavy 12~zadního kola lil· Proto jezápadkou 41 v zářezu 58 na disku 29 cívky 24 udržován pruž-ný článek 22' v napnutém stavu, což zabraňuje zpětné tenden-ci příčného hřídele 26 a alespoň částečně odlehčuje vidlice57'a rameno 25'od kroutícího momentu kolem podélné osy ra-mena 25', které jej vytváří. Modifikovaná konstrukce tak

v - 30 - bude tužší a stabilnější, když bivykl stojí. Ačkoliv je v popsané modifikované konstrukci cívka24 na straně bicyklu opačné než je řetězové kolo a je pou-žita trubka pro převod pružného článku 22'z jedné strany bi-cyklu na druhou, je možno cívku 24 umístit na stejné straně,jako řetězové kolo.

Claims (14)

1. SÍBftg 115 047 PRAHA 1. Žita? 25

   - 31 - SSc, - θ ~iKJd λΛ3Γ90νΙλΖ3ΐγΝλΛ OHdovyo P $ T £ N T O V E v N- A R; O. Kj Y

   1. Stabilizační systém pro jednostopé kolové v'p| 1 (10) sestávající ze stojanu (21), jehož jeden konec' je~otoč-ně připojen k hlavě (12) kola vozidla nebo blízko ní,z příčného hřídele (26) připojeného k druhému konci stoja-nu, z páru stabilizátorů (27) namontovaných na příčném hří-deli a z prostředku (22) pro pohyb stojanu mezi zvednutoupolohou, ve které jsou stabilizátory vzdáleny od země asníženou polohou, ve které se stabilizátory dotýkají ze-mě, vyznačující se tím, že stojan (21) sestává z ramena / D°$t]í(25) stlačitelného do jisté míry v axiálním směru, mezi / 9q stabilizátory (27) je na příčném hřídeli (26) umístěn el^-**'*^ment (51) pro záběr s kolem (11) a ve snížené polozejanu (21) je kolo (11) vozidla s tímto elementem (51)záběru.
2. 2. Stabilizační systém podle bodu 1, vyznačující setím, že kolo (11) vozidla je otočné, když jsou stabilizá-tory (27) nehybné.
3. 3. Stabilizační systém pro jízdní kolo (10) sestáva-jící ze stojanu (21), který je otočně připojen na jednom aT*e<cwweaa»»>»va6uwwc»^t*fcM*«í**</«u»/ 32 ‘•’Λ·’ i. 'ά * ι/íi<“*, ' ' fe’t konci k rámu (15) jízdního kola na ose zadního kola (11) neboblízko ní pro pohyb v rovině obecně rovnoběžné s rovinou zad-ního kola, ze stabilizátorů (27) nesených na druhém koncistojanu a eventuálně dotýkajících se země na opačných stra-nách zadního kola a z prostředku (22) pro pohyb ramena me-zi zvednutou polohou, ve které jsou stabilizátory nad ze-mí a sníženou polohou, ve které se stabilizátory dotýkajízemě, vyznačující se tím, že stojan (21) sestává z ramena (25),na jehož druhém konci je nesen váleček (51) s obvodovou plo-chou (50) pro záběr s běžícím povrchem pneumatiky (13) a sokolky (52) přiléhavě zabírajícími s bočními stranami pneu-matiky (13) a ve snížené poloze stojanu (21) je zadní kolo(11) zvednuto nad zemí a zabírá s válečkem (51).
4. 4. Stabilizační systém podle.bodu 3, vyznačující setím, že stabilizá-nry (27) jsou kolečka nebo válečky, a žeobsahuje příčný hřídel (26) nesený dolním koncem ramena(25), přičemž váleček (51) a stabilizátory (27) jsou namon-továny na příčném hřídeli (26).
5. 5. Stabilizační systém podle jednoho z bodů 1 až 4,vyznačující se tím, že rameno (25) je pružně zatíženým te-leskopickým ramenem, otočným kolem vřetena zadního kola

   - 33 - f--o (11) vozidla.
6. 6. Stabilizační systém podle bodu 5, vyznačující setím, že obsahuje prostředek (62) pro nastavení předpětítlačné pružiny (59).
7. 7. Stabilizační systém podle jednoho z bodů 1 až 6,vyznačující se tím, že vzdálenost stabilizátorů (27) nenívětší než 250 mm.
8. 8. Stabilizační systém podle jednoho z bodů 1 až 6,vyznačující se tím, že vzdálenost stabilizátorů je mezi175 a 225 mm.
9. 9. Stabilizační systém podle jednoho z bodů 1 až 8,vyznačující se tím, že je v kombinaci s nebo namontovánna pedálové jízdní kolo (10).
10. 10. Stabilizační systém podle bodu 9, vyznačující setím, že stojan (21) je skloněn vůči vertikále v úhlu 5°až 10°, když je ve snížené poloze.
11. 11. Stabilizační systém podle bodu 9 nebo 10, vyzná- !ΐ^ϊδ&amp;ώώί&amp;ώ4ί!ίάίι eU»;» AllULiřAViil 1Λ kšvj '<;5u fa Ρ.Υίίί'ί&amp;ίΜΗ

    34 čující se tím, že prostředek pro pohyb stojanu (21) je tvo-řen cívkou (24) otočnou šlapáním jezdce do pedálů, pružnýmčlánkem (22) navinutým na cívku (24) a připojeným k řemenu(25).
12. 12. Stabilizační systém podle bodu 11, vyznačující setím, že pružný článek (22') prochází těsně vedle zadníhokola (11) jízdního kola (10) na stranu opačnou, než je stra-na ramena (25 ).
13. 13. Stabilizační systém podle jednoho z bodů 9 až 12,vyznačující se tím, že obsahuje pružný vratný prostředek (23)?ftahne rameno (25) do zvednuté polohy.
14. 14. Stabilizační systém podle bodu 13, vyznačujícíse tím, že obsahuje kloubový pákový mechanismus (85, 86) umístěný mezi ramenem (25) a stacionární podpěrou (88) na rámu jízdního kola (10) a pro stažení kloubového pákovéhomechanismu je uspořádána vratná pružina (23).

    opěta 81 horní kroužek 82 dolní kroužek 83 kloubový spoj 84 páka 85 páka 86 konzola 87 podpěra 88 zarážka 89 mezilehlá zarážka 90 v z