CS83592A3 - Cable television both-way system - Google Patents

Description

Obousměrný systém kabelové televize

I

Oblast techniky

Vynález se týká systémů kabelové televize, jmenovitě způsobua zařízení pro přenos dat kanálem kabelové televize, citlivým narušivý šum, u něhož se data přenášejí řadou volitelných datovýchkanálů s nosnými kmitočty, které nejsou ve vzájemném harmonickémvztahu a které jsou umístěny v kanálu televizního pásma vyhraže-ného pro zpětné přenosy směrem od abonentů kabelové televize domísta koncové stanice. Podle způsobu a zařízení s volbou kmitočtůpodle vynálezu se kmitočty pro zpětné přenosy nastavují automa-ticky na periodickém základu.

Dosavadní stav techniky Vývoj systémů kabelové televize se dostal do stavu, kdy jemožnost obousměrného toku informací nejen žádoucí, ale je potřeb-ná při realizaci nových služeb. Např. při realizaci služby "pla-cení za sledování", kde abonent může libovolně volit, na co sechce dívat a očekávat, že za to zaplatí, je zapotřebí alespoňjeden datový kanál podobný telefonnímu přenosovému kanálu nebovf kanál ve směru /opačném/ od televizního abonenta ke koncovéstanici, aby bylo možno hlásit data o použití služby. Další po-užití zpětné cesty zahrnují čtení měřiče výkonu, poplašné služby,volba a hlasování abonentů :, sběr statistických údajů od abonen-tů o sledování a nákup a domova. Zatímco ne každý operátor kabe-lového televizního systému poskytuje možnost přenosil oběma směry,výrobci zařízení pro kabelovou televizi se snažili zajistit pře-nos zpětným směrem od abonenta ke koncové stanici. Praktickyvšichni tito výrobci poskytují tzv. dělený neboli obousměrnýsystém, který má celé spektrum kmitočtů pro přenos opačným smě-rem, jež obsahuje alespoň pásmo od 5 do 30 MHz. Toto pásmo ob-sahuje kanály kabelové televize T7 /5,75 - 11,75 MHz/, T8/11,75 - 17,75 MHz/, T9 /17,75 - 23,75 15Hz/ a T10 /23,75 - 29,75MHz/. Tyto zpětné kanály, z nichž každý má šířku pásma televizní- - 2 - ho signálu, se mohou použít např. pro konference video. AÍ jižoperátor koncové stanice použije systém "spodního dělení","střed-ního dělení" či "horního dělení" pro obousměrný přenos, všechnytři typy systému rozděleného přenosu typicky zshrnují zpětný pře-nos v pásmu 5 až 70 MHz. Článek nazvaný "Charakteristiky obousměrného kabelového za-řízení" od Richarda Citty a Dennise Mutzbaugha, publikovanýv referátech z konference sdružení National Cable Televisionv r. 1984, uvádí výsledky zkoumání typických zpětných zařízeníkabelové televize. Bylo analyzováno pět hlavních charakteristikve zpětném pásmu 5 až 30 MHz. Ty zahrnují bílý Sum a nálevkovýjev, vnikání nežádoucích vnějších signálů, soufázové zkreslenívyvolané vadným rozvodným zařízením, impulsní šum z rušení zesilových vedení a ostatních vlivů a ne linearitu zesilovačů. Bílý šum a gaussovský šum jsou termíny často používané propopis charakteristik nahodilého šumu. Bílý šum popisuje rovnoměr-né rozložení šumového výkonu vůči kmitočtu, tj. konstantní spek-trální hustotu energie v uvažovaném pásmu, zde 5 až 30 MHz. Slož-ky nahodilého šumu zahrnují tepelný šum úměrný teplotě, výstřelo-vý šum vznikající v aktivních prvcích a nf šum, který klesás rostoucím kmitočtem. Výraz šumové pozadí se používá pro popiskonstantní úrovně výkonu takového bílého šumu v uvažovaném pásmu.

Tento šum se přenáší všemi zpětnými rozvodnými zesilovači,každý z nich přidává svůj šum a přispívá k šumu ze všech větvído vedení ke koncové stanici. Toto sčítání šumu ze všech větvírozvodného stromu ve směru ke koncové stanici je známo jako slé-vání šumu čili nálevkový jev. Úroveň výkonu konstantního šumupozadí definuje úroveň šumu, kterou by měla překročit úroveň vý-konu nosného kmitočtu dat.

Vynález je zvláště zaměřen na interferenční šum, který způ-sobuje špičky ve spektrálním rozložení hustoty v uvažovaném pás-mu. Interferenční šum porušuje efektivní přenos dat, jestliže sepoužívá známá metoda kódování jako je klíčování posuvem kmitočtunebo fáze v jediném kanálu pro přenos dat. Interferenční šumzvláště závisí na čtyřech charakteristikách zpětného zařízeníuvedených dříve: vnikání, soufázovéa zkreslení, impulsním šumua nelinearitě zesilovačů. - 3 -

Vnikání jsou nežádoucí vnější signály, pronikající do kabe-lového rozvodu ve slabých místech, jako jsou přerušené stínění,nesprávné zemnění a propojení kabelových pláščů a vadné konekto-ry. V těchto slabých místech mohou vnikat vf nosné kmitočty, vy-volané vysíláním např. v místním pásmu amplitudové modulace,občanském pásmu, amatérském pásmu nebo místním či mezinárodnímkrátkovlnném pásmu. V důsledku toho lze pozorovat špičky rušivé-ho šumu na určitých nosných kmitočtech při měřeních spektrálníhustoty šumu, prováděných na rozvodných kabelových zařízeních,citlivých na vnikání.

Soufázové zkreslení je důsledkem nelinearit v kabelovémrozvodu, způsobených korozí konektorů, vytvářející hrotové diody.Vliv těchto diod ve zpětném rozvodu spočívá ve vzniku rozdílo-vých produktů budicích kmitočtů jakožto špiček šumového výkonuv násobcích 6 MHz, tj. v uvažovaném pásmu 6, 12, 18, 24 a 30 MHz.

Impulsní šum se definuje jako šum sestávající z impulsů ovysoké úrovni výkonu a krátkém trvání. Šum korony a přeskokovýchimpulsů vzniká výboji na napájecím vedení. Velký vliv na stupenkoronového šumu má teplota a vlhkost, zatímco přeskokový šum jedůsledkem poruchy rozvodného systému, např. vadný nebo prasklýizolátor. Výsledné spektrum impulsního šumu může sahat až do de-sítek MHz s rozložením sin x/x.

Nelinearity zesilovačů nebo oscilace se týkají impulsníchregeneračních oscilací, způsobených mezně stabilními nebo ne-správně zakončenými zesilovači. Výsledkem je hřeben kmitočtovýchšpiček v zpětném rozvodu, jejichž rozložení závisí na vzdálenos-ti mezi vadným zakončením a zesilovačem.

Ze zkoumání typických kabelových rozvodů Citta ad. došlik závěru, že v mezerách mezi špičkami šumového spektra, vynese-ného mezi 0 a 30 MHz existují "díry". Navrhli, že by se tyto me-zery mohly s výhodou využít při pečlivé volbě zpětných nosnýchkmitočtů do těchto mezer. V následujících článcích, uveřejněných na konferenci Natio-nal Cable Television Conference 1987 a v patentu US 4,586,078Citta ad. uvedli, že datový signál 45 kb je možno střídavě pře-nášet metodou koherentního klíčování fázového posuvu /CPSK/nosnými kmitočty 5,5 MHz nebo 11,0 MHz nebo v sousedství kanálů - 4 - kabelové televize T7 a T8. Přepínač v terminálu abonenta volí propřenos střídavě nosnou 5,5 MHz a harmonicky sdruženou 11 MHz.

Tento způsob přenosu zpráv se střídající se nosnou pokračuje, do-kud se data úspěšně nepřijmou. Jinými slovy, střídavý přenos nadvou nosných pokračuje, dokud terminál nedostane potvrzovací sig-nál, indikující úspěšné přijetí zprávy. Zatímco se tyto nosnékmitočty volí tak, aby nevznikly špičky v rozložení šumu, způso-bené interferenčním rušením, je zde podstatná obava, že taktomodulovaný sled dat s klíčováním fázového posunu se střetne sešpičkami šumu v síti rozvodu kabelové televize mimo zkoumáníCitty ad. Podle obr. 2, převzatého z přihlášky US pořadovéhočísla 07/188,473 z 29. dubna 1988, by přenos na 5,5 MHz byl prak-ticky nemožný. Je známo, že špičky šumu se objevují a mizí v zá-vislosti na denní době, období a jiných okolnostech.

Byla zkoušena i jiná uspořádání zpětných cest pro přenos dat.Tato uspořádání zahrnují např. telefonní systém, popsaný Cittouad. jako "současný". Jinými slovy, zpětná cesta do koncová stani-ce kabelové televize není vůbec vytvořena rozvodnou sítí kabelovételevize. Obslužný kabel je úmyslně vypuštěn vzhledem k problémuinterferenčního šumu v děleném systému nebo protože systém jejednosměrný. Místo toho se pro přenos dat používá telefonní ve-dení účastníka. V tomto případě je zde ovšem obava, že místní te-lefonní tarify budou požadovat placení příplatků za úpravu vede-ní, jestliže se telefonní vedení do domu abonenta používá propřenos dat mimo normální obvyklou telefonní službu. Kromě tohoje telefonní vedení k dispozici jen pokud ho abonent nepoužívá,což vyřaduje neplánovaný nebo periodický tok dat.

Jiné známé řešení zpětného přenosu dat obsahuje použitízvláštního datového kanálu na nosném kmitočtu, který se vyhýbáobtížnému pásmu 5 až 30 MHz. Toto uspořádání, bez použití šumo-vého pásma 5 až 30 MHz, je možné pouze v systémech "se střednímdělením" nebo "a horním dělením".

Tak zvaný přenos dat s rozprostřeným spektrem je technika,která byla vyvinuta pro vojenské účely z potřeby bezpečné komu-nikace s ponořenými ponorkami. Rozprostřené spektrum odvozujesvé jméno od rozšíření datového signálu s poměrně malou šířkoupásma na mnohem širší spektrum, než by bylo normálně potřeba - 5 - pro přenos úzkopásmového datového signálu. V poslední dob? se nepřihlíží k výhodám bezpečnosti poskyto-vaným přenosem s rozprostřeným spektrem ve prospěch jeho schop-nosti využití v rušeném prostředí. Např. přenosové systémy pracu-jící po silových vedením, kde jsou vysoké úrovně impulsního šumuzpůsobené silovým vedením, se ukázaly jako jen omezeně přijatel-né. Příkladem může být dorozumívací systém po silovém vedení,který nabízí firma Tandy Rádio Shack. Japonská firma NEC, HomeElectronic Group ovšem předvedla domácí sběrnici pracující při9600 Bd s rozprostřeným spektrem po střídavém vedení až do vzdá-lenosti 200 m silového vedení. Systém NEC byl charakterizovánjako přechod mezi koaxiálním kabelem /např. kabelem kabelové te-levize/ a střídavým vedením, obvyklým ve většině domů.

Patent US 4,635,274 Kaboty ad. popisuje obousměrný přenosovýsystém číslicových signálů, u něhož se používá přenos s rozpros-třeným spektrem pro zpětný přenos u systému kabelové televize.Tato technika je ovšem velmi nákladná ve srovnání s návratem datpo telefonu. Výsledkem je, že ořeš vývoj návratu dat s rozprostřenýmspektrem a ostatními vf- způsoby zůstávají v oboru kabelové tele-vize požadavky na zpětný přenos dat s velkou propustností datz míst řady abonentů do koncové stanice kabelové televize s po-užitím rozvodné sítě kabelové televize, která je relativně odol-ná vůči rušivému šumu.

Koncepce IPPV impulsního placení za sledování je dobře zná-ma, ale popíšeme ji zde krátce kvůli úplnosti. V podstatě je tozpůsob prodeje, u kterého platící abonent kabelové" televize můžeindividuálně zakoupit sledování určitých programových položek. A dále, zakoupení může být uzavřeno pouze na základě "impulsu"interakcí s terminálem v bytě abonenta. I když není nutné, abypoložky, které se kupují, "právě probíhaly", požaduje se, aby sys-tém umožňoval zakoupení položek, které jsou na programu. Zakoupe-ní se musí realizovat tak, aby nezpůsobovalo žádné zřetelné zpož-dění .co do možnosti abonenta sledovat program ihned /tj. okamžitéuspokojení/. Ačkoliv existuje několik způsobů jak realizovat uvedený způ- sob prodeje, všechny tyto metody mají společné požadavky. Některá - 6 - část systému musí rozhodnout, zda dovolit nebo nedovolit prodeja následné sledování programu. Je-li sledování povoleno, musíbýt prodej této určité položky zaznamenán a ohlášen něčemu, coje obecně známo jako “účtovací systém'', tak aby prodejce progra-mu nakonec dostal za transakci zaplaceno.

Aby se realizovalo hlášení prodeje položky, používá se tzv.technika “ulož a předej“. Při této metodě uložení a předání,terminál předpokládá, že když je abonentu předem dána možnostIPPV, pak je prodej položky dovolen. Když abonent provede potřeb-né kroky k zakoupení položky, terminál umožní sledování pořadu/např. tím, že dekóduje signál video na určitém kanálu/ a zazna-mená zakoupení položky. Záznam se typicky uloží do bezpečné,energeticky nezávislé paměti, protože představuje platbu prodej-ci programu.

Je zřejmé, že prodejcův účtovací systém musí čas od času do-stat uložená data o prodeji ze všech terminálů abonentů, aby do-stal zaplaceno. Aby toho dosáhl, řídicí počítač systému /nadálenazývaný systémový organizátor/, periodicky vyzve terminály, abyvyslaly údaje IPPV o prodeji, uložené v paměti. Když systémovýorganizátor dostane data z terminálu, potvrdí terminálu jejichpřijetí /tak jak to činí Citta ad./ a data se vymažou z paměti,aby se udělalo místo pro další data o prodeji. Systémový organi-zátor pak předá data účtovacímu systému a tím je cyklus prodejeIPPV ukončen. I když úvahy o zpětných údajích IPPV jsou důležité pro urče-ní způsobu zpětného ví přenosu dat, tyto úvahy o zpětných údajíchIPPV nejsou jediné, avšak nejkritičtější vzhledem k požadavkům navysokou propustnost. Ostatní požadavky, jeko je použití detové cesty pro hlasování abonentnů, poplach proti lupičům, čtení měřičů,nákup z domu, řízení energie ap. jsou přídavkem k požadavkům napropustnost dat služby IPPV. V důsledku toho v oboru zůstávají požadavky na zařízení prozpětný vf přenos s vysokou propustností dat v míře umožňujícíplný rozsah služeb včetně služby IPPV.

Podstata vynálezu

Vynález se týká zařízení pro zpětný vf přenos dat pro perio- - 7 - dickou a pohotovost aktualizaci záznamu o prodeji a dalších infor-mací z terminálů zpětným vf přenosem po kabelu. Vynález se přede-vším týká úprav tzv. systémového organizátoru v koncové stanicipro příjem dat, zpětně přenášených vf zpětnou cestou dat, vf při-jímače s přepínáním kmitočtů pro příjem dat modulovaných a vysí-laných řadou datových kanálů ode všech terminálů či modulů systémuu abonentů a samotného uživatelského terminálu či modulu.

Jedním z předmětů vynálezu je, že použití vf zpětného přeno-su dat od abonentů nevyžaduje podstatné změny účtovacího systému. A dále, Že vf zpětný přenos údajů od abonentů by měl pracovat ne-závisle na zpětném přenosu po telefonním vedení, tj. měly by fun-govat společně, jeden vedle druhého. Zařízení pro vf zpětný přenosúdajů od abonentů by mělo být slučitelné s každým zařízením kon-cová stanice použité pro přímý neboli dopředný přenos. Znalostzařízení systému a použité terminologie můžeme získat z tohotopřehledu:

Systémový organizátor je základní řídicí počítač systému ka-belové televize. Systémový organizátor přijímá vstupní povely jakod obsluhujících operátorů tak od účtovacího počítače. Generujepříslušné řídicí transakce, které se přes řídicí vysílač vysílajídopřednou kabelovou cestou do terminálů. Přijímá zpětné údajez přijímače pro· několik kmitočtů a procesoru /nazývaného procesorIPPV/ a předává zpětné údaje účtovacímu počítači. Řídicí vysilače jsou přístroje pro převod standardních sério-vých dat rozhraní PS-232 ze systémového organizátoru na modulovanývf signál pro přenos kabelem do terminálů či modulů IPPV. Ve zná- z mém kabelovém systému, který je k dispozici od zmocněnců vynálezu,řídicí vysílač může být adresovatelný vysílač ATX nebo řídicí jed-notka a kódovač koncové stanice nebo kombinace obou. Pro účelytohoto vynálezu je řídicí vysílač především průchozí zařízení aje popsán pro úplnost.

Obousměrný zesilovač. Tyto zesilovače vedení rozvodu a pomoc-né zesilovače zesilují a propouštějí určitou část vf spektra v do-předném směru a jinou část vf spektra ve zpětném směru. To umožňu-je obousměrné přenosy jediným koaxiálním kabelem. Také obousměrnézesilovače jsou průchozími zařízeními a jsou popsány jen pro úpl-nost. - 8 -

Terminál je zařízení tvořící rozhraní mezi kabelovým systé-mem a abonentem s jeho televizním přístrojem. Mezi jinými funk-cemi terminály provádějí ladění, konverzi kmitočtu směrem dolůa dekódování signálů video z kabelu na volitelné bázi. Přijímajíjak celkové tak adresované řídicí transakce /tj. transakce směro·váné buň všem nebo jednotlivým terminálům/ z řídicího vysílačepro sestavení a řízeni služeb, které odevzdávají. Terminál můžebýt kromě toho vybaven vnitřním vf modulem nebo opatřen rozhra-ním pro přídavný vnější modul pro zpětná dsta, takže bučí termi-nál nebo vnější modul může mít spolehlivou parně í pro ukládáníůdajů o zakoupených pořadech nebo jiných údajů pro zpětný přenosA dále, buá terminál nebo přidružený modul obsahuje vysílač zpětné cesty dat s přepínáním kmitočtů podle vynálezu. Takový termi-nál buá vybavený nebo sdružený s modulem IPPV se dále bude nazý-vat STT.

Modul IPPV je modul sdružený s terminálem, jestliže termi-nál neobsahuje vnitřní vf vysílač zpětné cesty dat s přepínánímkmitočtů.

Procesor IPPV je především vf přijímač dat s přepínáním kmitočtů pro vysílače zpětných údajů terminálů nebo modulů IPPV.Současně detekuje data z modulovaných vf signálů z až čtyř /nebovíce/ různých kanálů zpětných dat. Pak filtruje redundantní zprávy, sdružuje data do paketů a pakety předává standardním datovýmvedením RS-232 systémovému organizátoru. Pro každou koncovou stanici kabelové televize je potřeba alespoň jeden procesor IPPV.

Celkovým předmětem vynálezu zařízení pro zpětný přenos úda-jů od abonentů je snadná obsluha, spolehlivá činnost, vysoká propustnost dat, integrita a bezpečnost. Kromě toho je vynález na-vržen tak, aby splňoval tři specifické cíle: 1. Zařízení pro vf přenos dat musí být nanejvýš odolné vůčipoměrně vysoké úrovni diskrétních zdrojů rušení typických prozpětné kanály kabelových rozvodných sítí. Rušení je důsledkemvnikání z vnějších vf zdrojů do kabelové sítě, které se všechny"slévají” do přijímače dat. 2. Způsob zpětného předávání dat musí být dosti rychlý, abyoperátor mohl dostávat data ze všech terminálů, dokonce i ve velkém systému kabelové televize se dvěma sty tisíci terminály najednu koncovou stanici za 24 hodin nebo méně. - 9 - 3. Jakékoli nastavování kmitočtů nebo úrovně u jednotlivýchterminálů nebo sdružených modulů, potřebné v instalaci v místěabonenta, musí být prakticky automatické.

První dva cíle odpovídají dvěma funkčním aspektům vynálezu,kmitočtové metodě přenosu zpětnou cestou a protokolu přístupuk zpětným údajům podle vynálezu. Třetí cíl se týká parametrů přenosové techniky a především realizace automatické údržby systémui v měnících se podmínkách prostředí.

Vynález se zvláště týká tohoto třetího cíle. Jmenovitě sevynález týká způsobu a zařízení pro automatickou volbu přenosového kmitočtu u terminálu nebo modulu IPPV, aby se kompenzovalyzměny v podmínkách prostředí. Kromě respektování prostředí, re-lokace nebo rekonfigurace kabelové rozvodní sítě může přinéstpotřebu volby nových přenosových kmitočtů pro použití vzdálenýmiterminály.

Systémový organizátor, vzdálený terminál nebo modul IPPV aprocesor IPPV s přepínáním kmitočtů podle vynálezu automatickyvybírají optimální kmitočty pro zpětný přenos. Systémový organizátor na počátku volí skupinu kmitočtů ze souborní kmitočtů,které jsou k dispozici, buá nahodile nebo na základě dříve vypoč-tených statistických údajů, odpovídajících nejlepším známým kmi-točtům. Jako příklad budeme předpokládat, že byly zvoleny čtyřirůzné kmitočty, i když se mohl^použít jakýkoli počet kmitočtů.

Systémový organizátor vyšle v přímém směru zprávu do všechvzdálených terminálů, udávající, které čtyři kmitočty se majípoužít. Potom všechny terminály použijí současně tyto čtyři kmi-točty pro vyslání zpráv zpět do procesoru IPPV. Procesor IPPVurčí počet jednotlivých úspěšně přijatých zpráv, přijatých nakaždém z kmitočtů. Po statisticky významném časovém intervalubuá procesor IPPV nebo systémový organizátor nebo oba vyloučíz použití kmitočty s nejnižším počtem úspěšně přijatých zpráv anahradí je jinými nevyzkoušenými kmitočty nebo pokud již bylyvyzkoušeny všechny kmitočty, jiným kmitočtem, který měl při před-chozím použití nejvyšší určený počet přijatých zpráv. Takto seneustále volí čtyři nejlepší kmitočty ze všech kmitočtů, kteréjsou k dispozici.

Podle dalšího provedení vynálezu je možné generovat a ucho- vat nakolik sad tatítoítů, o kterých je mámo, Se jsou nejlepSí - 10 - v různém čase denním, týdenním atd. při použití uvedeného postu-pu automatické volby kmitočtů. Potom je možno použít různé dřívevytvořené sady kmitočtů pro jednotlivé časy namísto opakovanéhogenerování těchto sad. Takto se omezí nutnost opakovaného určo-vání optimálních kmitočtů.

Tyto a další charakteristiky vynálezu budou zřejmé odborní-ku v tomto oboru z následujícího podrobného popisu v souvislostis připojenými obrázky. « Přehled obrázků na výkresech

Na obr. 1 je celkové skupinové schéma rozvodné sítě kabelovételevize s obousměrnými rozvodnými zesilovači a rozdělovači umož-ňujícími připojení terminálu kabelové televize abonenta, obsahu-jícího vf vysílač podle vynálezu pro zpětný přeňos údajů do kon-cové stanice, vybavené přijímačem s přepínáním kmitočtů podle vy-nálezu. Obr. 2 je závislost úrovně rušení na kmitočtech ve zpět*ném pásmu O až 10 MHz v jedné typické síti kabelové televize.

Na obr. 3 je systémové skupinové schéma ukazující několik částísystému podle obr. 1, obsahující účtovací systém, systémový or-ganizátor, vf přijímač zpětných údajů s přepínáním kmitočtů,terminál a jeho přidružený vf modul IPPT pro zpětné údaje. Neobr. 4 je skupinové schéma typického terminálu STT, který obsahu-je povelový přijímač adresovaný mimo pásmo. Na obr. 5 je skupino-vé schéma modulu IPPT pro terminál podle obr. 4; tento modul ob-sahuje buá část terminálu nebo je k terminálu připojen přísluš-ným systémem sběrnic. Na obr. 6 je schéma zapojení modulátoruBPSK modulu IPPY podle obr. 5. Obr. 7 představuje časový diagramsledu zpětných údajů z vf vysílače zpětných dat s přepínáním kmi-točtů podle obr. 5· Na obr. 8 je skupinové schéma procesoru /při-jímače/ IPPV naznačeného na systémovém schématu obr. 3. Na obr. 9 až 13 jsou skupinová schémata několika dílčích celků procesoruIPPY podle obr. 8. Obr. 9 představuje vstupní modul, Qbr. 10 syn-tetizér kmitočtů, na obr. 11 A až C je vf přijímač, obr. 12 před-stavuje analyzátor síly signálu a obr. 13 sestavu řídicí jednotkyNa obr. 14 je znázorněna stromová struktura zobrazení, která jemožno vyvolat ovládacími tlačítky klávesnice procesoru IPPV. - 11 -

Obr· 15 je časový diagram vysílacího sledu dat IPPV. Na obr. 16je časový průběh demonstrující základy Millerova kódování. Naobr. 17 je Karnaughova mapa, znázorňující vhodnou funkci, kteráse má provádět podle stavu zpětného datového kanálu. Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 ukazuje typickou rozvodnou sít 100 kabelové televizepro rozvod signálů kabelové televize abonentům a pro příjem zpětných zpráv z terminálů 120 abonentů. Rozvodná sí£ 100 kabelovételevize spojuje koncovou stanici 110 s řadou televizorů 150prostřednictvím terminálů 120 kabelové televize. Síí 100 kabelo-vé televize je zapojena do stromové konfigurace s pobočnými vět-vemi 148 a 150 s použitím rozdělovačů 145. Občas se v místě roz-dělovačů používají přemos£ovací přepínače pro přepínání přenosumezi koncovou» stanicí a abonenty jen na jednu větev zpětnéhovstupu do rozdělovače 145. Jedním z cílů vynálezu je vyloučitpotřebu přemostovacích přepínačů, které se používaly dříve prozvýšení propustnosti dat od abonenta do koncové stanice. V pří-mém směru řada abonentů typicky přijímá týž signál, vysílanýz koncové stanice 110, typicky širokopásmový signál kabelovételevize. V budoucích systémech se zvýšenou šířkou pásma, jakojsou systémy s optickými vlákny, není nepravděpodobné, že byrůzní abonenti mohli přijímat různé signály určené pouze jim,oblast působnosti dříve vyhražená pouze telefonním společnostem.Zesilovače 142 rozvodu jsou také pravidelně rozmístěny v kabelo-vé síti 100 pro zesílení a opakování přenášeného signálu. Přenosz koncové stanice 110 abonentu s terminálem 120 kabelová televi-ze je citlivý na rušení vnikající podél hlavního vedení 141, po-bočných větví 148, 147. 146. 145 a přípojky 144. Ovšem dalekovážnější rušení vniká do přenosu od abonenta do koncové stanice110.

Vf vysílač 200 zpětných dat s přepínáním kmitočtů může býtuvnitř nebo sdružen s terminálem 120 kabelové televize a umožňu-je komunikaci s koncovou stanicí 110 přenášením zpráv nazpět posíti kabelové televize. Koncová stanice 110 obsahuje vf přijímač500 s přepínáním kmitočtu pro příjem zpráv vysílaných vf vysíla-čem 200 zpětných dat v terminálu 120 kabelové televize nebo ve 12 - sdruženém modulu IPPV, umístěném v kterémkoli místě celého počtuabonentů. Ostatní účastníci vybavení IPPV nebo jinými službami,vyžadujícími návrat údajů, mohou být vybavení telefonními vysí-lači pro přenosy do telefonního procesoru /není naznačen/ v kon-cové stanici.

Sada sítí kabelové televize jsou tzv. dělené systémy výbavěné pro obousměrný přenos, tj. přenos z koncové stanice k abonen-tovi a od abonenta do koncové stanice. V těchto sítích kabelovételevize jsou zesilovače 142 vybaveny pro obousměrný přenos včetně zesílení ve zpětném směru. Společnosti kabelové televize sedosud vyhýbaly použití obousměrného přenosu v síti kabelové televize částečně proto, že zpětný přenos od abonenta do koncové stanice je podstatně více citlivý vůči rušivému šumu. Zpětný přenosje citlivější vůči rušivému šumu, protože síí kabelové televizemá tvar stromové konfigurace, umožňující šíření a zesilování ru-šivého šumu ze všech bodů sítě kabelové televize ve zpětném smě-ru. To je možno označit jako nálevkový jev. Např. rušivý šum 160a 1-61 na přípojce 144 a pobočné větvi 194 se bude kombinovat narušivý šum 162 v rozdělovači 143 připojeném k přípojce 144 a po-bočné větvi 194. Jak se signály šíří směrem ke koncové stanicí110. šum se bude kombinovat se šumem v pobočných větvích 193,152, 151. 150 a na všech ostatních vedeních v celé síti kabelovételevize. Ve zpětném směru se může stát nesnadným rozlišit vysí-laný datový signál v koncové stanici 110 od šumu indukovanéhov pobočných větvích sítě kabelové televize.

Rušivý šum může obsahovat impulsní šum, soufázové zkreslenívnik vnějších signálů a nelinearity zesilovačů. Příkladem zdrojůrušivého šumu mohou být blesk 10, rozhlasové vysílání 11 a roz-vodná síí 12. Sítě kabelové televize mohou obsahovat stará ašpatně uzemněná a připojená kabelová stínění a pod., což umož-ňuje vnikání šumu kdekoli v síti kabelové televize. Stárnoucírozdělovače 143 nebo staré nelineární zesilovače 142 rozvodu mo-hou také způsobovat rušivý šum. Protože rušivý šum z každého jed·notlivého pobočného vedení sítě kabelové televize ovlivňuje zpětný přenos, zatímco přímý přenos je ovlivněn pouze rušivým šumempodél jediného vedení /např. větví 141. 148. 147. 146. 145 apřípojky 144/ zpětná sí£ kabelové televize vyžaduje při svém - 15 - stárnutí nákladnou údržbu častěji než dopředná síí. Vynález umož-ňuje přenos zpětných signálů “nedokonalou” sítí kabelové televizekde dosud byl zpětný přenos nesnadný bez nákladné pravidelné pre-ventivní údržby sítě kabelové televize. Vynález dovoluje obousměrný přenos zpráv sítí kabelové televize i při vyšší úrovni rušenínež bylo dosud možné.

Na obr. 2 je graficky vyobrazena závislost úrovně šumové'energie na kmitočtu v typické síti kabelové televize. Měření by-la provedena v hlavní době sledování /večer/ na relativně novéinstalaci. Vliv vniku rušení je zřejmě nejvážnější od místní sta-nice s amplitudovou modulací na 1500 kHz, Světové služby BBC,Hlasu Ameriky a amatérského vysílání na 21 MHz. Je ihned patrno,že vysílání známou technikou v kanálu T7 /5,75 - 11,75/ by byloprakticky nemožné. Pále je možno z rozložení vidět, že čím jekmitočet vyšší, tím je rušivý šum méně obtížný· V době měření nebyl vliv soufázového zkreslení příliš zá-važný. Ovšem sí£ byla opět zkoumána o rok později a špičky způso-bená soufázovým zkreslením se objevily na 6, 12, 18 a 24 MHz;, jakse dalo předpokládat.

Na obr. 5 je celkové řešení systému IPPV podle vynálezu.Systém obsahuje účtovací počítač 505. který zaznamenává a udržu-je záznamy pro každého abonenta v systému. Záznamy typicky obsa-hují informace jako je jméno, adresa a telefonní číslo abonenta,typ vybavení, které má abonent a které placené služby je abonentoprávněn sledovat. Kabelový operátor typicky buá vlastní účtova-cí počítač, pronajímá si zařízení od firmy, která se specializu-je na tento druh zařízení, nebo sdílí čas na počítači, který pa-tří účtovací firmě. Účtovací počítač 505 je propojen se systémovým organizátorem510. Systémový organizátor 510 řídí provoz kabelového systému.Systémový organizátor 510 udržuje seznam všech adresovatelnýchterminálů v kabelovém systému a také služeb, které je každýz terminálů oprávněn přijímat. Systémový organizátor 510 takéurčuje a udržuje parametry zvolená operátorem pro každý systém.Tyto parametry mohou zahrnovat kmitočty přidružené jednotlivýmkanálům kabelové televize v systému, které kanály se kódují, za-bezpečovací opatření systému a systémový čas. Kromě toho je sys- - 14 - témový organizátor ?10 zodpovědný za povolení a nepovolení pořa- dů pro "placení za sledování".

Systémový organizátor 310 také ukládá informace IPFT. Hesi-dentní program systémového organizátoru čte transakce TPPV vy-brané z terminálů kabelového systému. Transakce se ukládají dodatové báze systémového organizátoru, dokud se nevyhledají účto-vacím počítačem 305. Systémový organizátor 310 řídí přenos zpět-ných informací IPPV o zakoupení vysíláním požadavků o data doterminálů kabelového systému.

Jak je naznačeno na obr. 3, povely generované systémovýmorganizátorem se mohou přenášet do terminálů jedním ze dvou způ-sobů. U prvního způsobu vysílá adresovatelný vysílač ATX 314 po-vely ze systémového organizátoru 310 /případně přes řídicí jed-notku 312 koncové stanice/ na vyhraženén kanálu /např. 104,2MHz/ ve formátu srozumitelném adresovatelným terminálům. U dru-hého způsobu se povely přenášejí použitím tzv. systému "v pásmu",kdy se povely začlení do signálu video činností kódovače 313.Systém, pracující "v pásmu? je popsán ve společně podané závislépřihlášce poř. číslo 188,481, začleněné zde jako odkaz. Je možnopoužít i další způsoby jak pro adresovaný či globální přenos datz koncové stanice do terminálu abonenta a tento vynález se nemáchápat jako omezený v tomto směru. Např. se může použít přenosakustickými kmitočty, rozprostřeným spek trém nebo jiný způsobpřenosu týmž kabelem nebo se může použít ekvivalentní skupinaalternativ na komutovaném nebo soukromém telefonním vedení nebona vedení rozvodné sítě.

Abonenti kabelového' systému mohou být vybaveni terminály 315Obr. 3 znázorňuje tři terminály, z nichž dva /315a. 315b/ jsousdruženy se systémem "v pásmu” a jeden /315c/ je sdružen se sys-témem "mimo pásmo". Např. terminály 315a a 315b mohou být přístroje Scientific Atlanta Model 8570 a 8590, zatímco terminály 315cmohou obsahovat přístroj Scientific Atlanta Model 8580. Terminálumožňuje abonentovi naladit a dekódovat služby požsdované od ope-rátora kabelového systému. Každý terminál obsahuje jediný čísli-cový identifikátor jako číselnou adresu, která umožňuje operátoruvysílat povely přímo do jednotlivého terminálu. Tyto povely se na·zývají adresované povely. Terminály jsou také schopny přijímat - 15 - globální povely, zpracovávané všemi terminály v kabelovém systému.Abonenti, kteří jsou oprávněni kupovat pořady "impulsy platby zasledování", jsou vybaveni terminály se zabudovanými impulsnímimoduly. Souhrnně řešeno, impulsní modul umožňuje abonentovi pově-řit svůj terminál k příjmu pořadu na základě "platby za sledová-ní", ukládání údajů spojených se zakoupením poradu a předáváníuložených dat operátoru kabelové sítě. Jak je naznačeno na obr. 3,uložená data mohou být přenesena zpět operátoru telefonním im-pulsním modulem s použitím veřejné komutované telefonní sítě 317přes telefonní procesor 321 nebo přes vf impulsní modul použitímvf zpětného spojení 319 přes procesor IPPV 322. Vf zpětné spojeníbude podrobněji popsáno dále. Telefonní procesor 321 a procesorIPW 322 jsou propojeny se systémovým organizátorem 310 vhodnýmrozhraním jako je např. rozhraní RS-232. ÚČtoveeí počítač 303 vysílá transakci do systémového organi-zátoru 310. který identifikuje, zda daný terminál v systému po-užívá vf zpětné spojení 319 nebo telefonní sít 317. Systémový or-ganizátor 310 pak vloží transakci do terminálu ?15, aby ho spus-til a nastavil. Např. do vf impulsního modulu se musí vložit kmi-točty, které bude používat pro vf přenos, a kalibrační postupypopsané dále. Tyto kmitočty se mohou do modulu vložit při výroběnebo se tam mohou vložit globální transakcí ze systémového orga-nisátoru 310. Jinou možností je vložení těchto kmitočtů adresova-ným povelem.

Obr. 4 znázorňuje skupinové schéma konvenčního adresovatelné-ho terminálu známého řešení, jmenovitě terminálu Scientific Atlan-ta 8580. Podle principů jednoho provedení vynálezu je terminálprůchozím zařízením a nepředstavuje část vynálezu. Svým výstupemprvní mikroprocesor 400 pouze předává všechny povely, přijaté adresovatelným přijímačem 430 dat, do druhého mikroprocesoru 504 v přidruženém modulu IPPV pro zpětná data, naznačeném na obr. 5, přeskonektor 490. V alternativním provedení mohou být funkce druhéhomikroprocesoru 504 modulu podle obr. 5 začleněny do prvního mikro-procesoru 400. v kterémžto případě bude zapotřebí mikroprocesors větší kapacitou než má M5O751. Základními stavebními bloky terminálu adresovatelného mimo pásmo jsou konvertor a tuner 410 pro příjem a převod ořicházející- - 16 - ho signálu z kabelu. Přijímač 430 dat přijímá konvertovaný mirao-pásmový signál 104,2 MHz nebo jiný vhodný nosný kmitočet z kon-vertoru a tuneru 410. Výstup konvertovaného televizního signáluse podle potřeby dekóduje dekodérem 420. Dekódovaný kanál se kon-vertuje nahoru na kanál 3 nebo 4 pro televizor, páskový nahrávačvideo nebo jiné zařízení abonenta /není naznačeno/. K mikroprocesoru je přidružena první energeticky nezávisláparně-? 470, časovači logika 480, klávesnice 440 pro přímý vstup,infračervený nebo jiný přijímač 430 dálkového řízení pro příjemvstupu dálkového řízení a displej 460. Displej zobrazuje např.číslo naladěného kanálu nebo denní dobu.

Popsaný terminál model 8580 je z hlediska vynálezu pouze prů-chozím zařízením. Každý z modelů 8570, 8590 a jiná terminály jinýchvýrobců normálně obsahují řídicí procesor jako je první mikropro-cesor 400. který musí mít vždy vstupy a výstupy či konektory provýměnu dat s modulem jako je naznačen na obr. 5 nebo pro řízeníprvků podle obr. 5, jestliže tento modul neobsahuje mikroprocesor.Druhá parněI 502 podle obr. 5 je energeticky nezávislá paměl, kte-rá jednoduše doplňuje kapacitu první paměti 470. Přístup do nímá první mikroprocesor 400.

Pro realizaci domácího nákupu, energetického řízení, čteníměřičů, poplachu při vloupání a dalších služeb kromě služby IPPVmusí terminál obsahovat příslušná rozhraní pro vstup a výstup dorůzných zařízení v domácnosti abonenta /z nichž žádné není naobr. 4 naznačeno/.

Na obr. 5 je naznačeno skupinové schéma modulu IPPV podlevynálezu. Modul IPPV je mikroprocesorový vysílač BPSK použitýk vysílání informací zpětným směrem sítí kabelové televize z mís-ta abonenta do koncové stanice. Druhý mikroprocesor 504 komuniku-je s prvním mikroprocesorem 400 terminálu a dostává informace,které se uloží do třetí paměti 503 /pro pozdější vyslání/, nebopřenosové instrukce. Během vysílacího cyklu druhý mikroprocesor504 zapíná napájení obvodů pro syntézu kmitočtu, programuje pří-slušný vysílací kmitočet, zapíná koncový zesilovač, nastavujepředem určenou úroveň zesílení u modulátoru a vysílá požadovanéinformace.

Druhý mikroprocesor 504 je mozkem modulu, nebol určuje, kdy - 17 - se má vysílat /podle instrukcí vysílaných z koncové stanice, onich?, pojednáme dále/, určuje a nastavuje kmitočet a úroveň vý-konu vysílání a kóduje data, uložená ve třetí paměti 503· pro vy-sílání. Aby se zajistil pohotový a účinný návrat dat, tato datase s výhodou předem zformátují při ukládání do třetí paměti 593.

Po dokončení přenosu druhý mikroprocesor 504 také vypne vf obvo-dy, čímž zmenší šumový výstup modulu a sníží celkový příkon. Tře-tí paměí 50? ukládá data o pořadu /předem formátovaná pro přenos/,informace o bezpečnosti, vysílací kmitočty a úrovně výkonu a iden-tifikační informaci o modulu. Pamě£ 50? také ukládá statistickéúdaje o sledování pořadů, jak bude podrobněji uvedeno dále.

Smyčka 505 fázového závěsu, dolnofrekvenční propust 506 anapěťově řízený oscilátor 507 syntetizují kmitočet, který se po-užije pro vysílání. Kmitočet se syntetižuje z krystalových hodin501 4 MHz, které řídí také druhý mikroprocesor 504. Toto uspořá-dání redukuje počet součástí, který je zapotřebí k provádění syn-tézy a také odstraňuje problémy, jež by mohly vzniknout při po-užití dvojích hodin o témž kmitočtu.

Smyčka 505 fázového závěsu modulu přijímá sériová dataz druhého mikroprocesoru 504 pro nastavení jeho registrů na urči-tý kmitočet. Smyčka 505 fázového závěsu porovnává vzorkovaný sig-nál z napětově řízeného oscilátoru 507 se signálem odvozeným z ho-din 501 4. MHz pro určení, zda generovaný kmitočet je vyšší nebonižší než programovaný kmitočet syntetizéru a polatritou represen-tující "vysoký” nebo "nízký" generovaný kmitočet. Dolnofrekvenčnípropust 506 provádí matematickou integraci tohoto signálu a gene-ruje es napětí pro řízení výstupního kmitočtu napěťově řízenéhooscilátoru 507. Výstup oscilátoru 507 se vede do modulátoru 508a také zpět do smyčky 505 fázového závěsu, takže se může opětvzorkovat a proces se opakuje po celou dobu vysílání.

Datový filtr 510 je pásmový filtr, který brání, aby se vfenergie vysílaných číslicových informací modulovala na vf nosnou.Datový filtr 510 tedy pracuje jako omezovač modulační energie mo-dulovaného signálu uvnitř určitých mezí.

Modulátor 508 přijímá vstup filtrovaných dat z druhého mikro- procesoru 504 a vf nosnou z napěťově řízeného oscilátoru 507 a mo- duluje fázi vf nosné úměrně datovým signálům. Modulátor také po- - 18 - užívá ss předpětí, vytvářené číslicově analogovým odporovým pře-vodníkem pro řízení celkového zesílení modulovaného signálu.Převodník se řídí přímo druhým mikroprocesorem 504. Modulátor 508Je popsán dále podrobněji v souvislosti s obr. 6.

Pro vf zpětná data se v tomto vynálezu uvažovala tři řešenímodulace: Binární klíčování posuvem kmitočtu /FSK/, binární klíčo-vání posuvem fáze /BPSK/ a přímý sled s rozprostřeným spektrem/DSSS/ s modulací BPSK* Řada řešení byla považována ze příliš slo-žitá a zbytečná, nebot šetření šířky pásma není kritickým poža-davkem. Z těchto tří možptostí má BPSK největší odolnost vůči široko-pásmovému šumu, DSSS má největší odolnost proti rušení diskrétní-mi kmitočty a FSK je nejjednodušší z hlediska realizace. Na druhéstraně mají BPSK a FSK malm odolnost vůči rušení signálem na témžkmitočtu, ale přijímač pro DSSS je značně složitý a má široké šumo-vé pásmo. Vysílač DSSS také vyžaduje velmi složitý filtr pro za-bránění interferenci jak s dopředným tak i zpětným signálem video.Ki*omě toho přijímače FSK trpí /v tomto případě/ jevem "záchytu”,což je v této situaci problém.

Systém podle vynálezu poskytuje některé nejlepší vlastnostivšech. Systém používá signalizaci HPSK na čtyřech různých kmito-čtech. Toto řešení je možno nazvat HPSK s výběrem kmitočtu /čiliFD BPSK/. Takto je šumové pásmo přijímače velmi úzké, využijí seinherentní vlastnosti BPSK při potlačení šumu a při vhodné volběkmitočtů se zabrání rušení diskrétními kmitočty. Ovšem i když sez uvedených důvodů ve vynálezu použila modulace BPSK, je možnopoužít i jiných způsobů modulace a vynález není v tomto směruomezen.

Koncový zesilovač 509 zesiluje výsledný signál z modulátoru508 na požadovanou výstupní úroveň modulu. Zesílení zesilovačeje na pevné úrovni, přičemž signál z proti^přeslechového řízení513 řídí zapínání a vypínání koncového zesilovače 509.

Protipřeslechové řízeni 513 je obvod umožňující druhému mik-roprocesoru 504 řídit stav koncového zesilovače £09. V případěporuchy druhého mikroprocesoru 504 protipřeslechové řízení 513vypne koncový zesilovač 509 po předem určené době nebo po několi-ka za sebou jdoucích přenosech. To zabraňuje, aby modul vysílal - 19 - delší zprávy, než bylo navrženo nebo Častěji, než se zamýšlelobez ohledu na stav mikroprocesoru. Terminály, které "blábolí" ne-bo "jedí", jsou neřízeny a generují rušivé zprávy, které mohou za-blokovat celý systém, když se to povolí. Frotipřeslechový obvodzabraňuje "blábolení" vypnutím vysílače dat po předem určené době,která je delší než by potřebovala nejdelší zpráva. Protipřesle-chové řízení je popsáno ve společně postoupeném patentu US číslo4,692,919, který je> tu uveden jako odkaz.

Sdružovací filtr 511 je filtr ze dvou samostatných částí:pásmového· filtru 515 pro 12 - 19 MHz pro potlačování harmonickéenergie vysílače modulu a hornofrekvenční propusti 516 54 - 870ItiRz pro signály kabelové televize, které mají procházet do termi-nálu nerušeně. Návrhové úvahy, spojené s řešením modulu IPPV pro tzv. "vnitř-ní" systémy nejsou zvláště vhodné pro řešení tzv. "vnějších" sys-témů. Vnitřní systémy se např. týkají terminálů adresovatelnýchv pásmu a mimo pásmo jako jsou terminály Scientific Atlanta 8570,8580 a 8590. "Vnější" podmínky předpokládají přemístění terminálo-vého zařízení z objektu abonenta. Takové "vnější" systémy zahrnujínapř. techniku zákazu a zádrže. V důsledku toho je zde např. ale-spoň domovní, když ne přípojkové, kabelové oddělení mezi terminá-lem kabelové' televize a zařízením abonenta, které není zvláštěvhodné pro přenos dat. Na druhé straně je zapotřebí nějaké vnějšívybavení abonenta pro IPPV, domácí nakupování a takové obousměrnéslužby, které nelze realizovat konvenčním televizním přijímačem. V důsledku toho by bylo nesnadné realizovat modul podle obr. 5,který předDokládá sběrnici nebo jinou přenosovou cestu mezi termi-nálem a modulem, s konvenčními domovními kabely nebo přípojkamibez nějakého zvláštního přenosového řešení. Vynález se tedy týkátěch principů řešení terminálu a modulu, které je možno rozšířitz řešení vnitřního terminálu na řešení modulu IPPV pro jednotkyabonentů v tzv. vnějším systému zákazu a zádrže.

Na obr. 6 jsou podrobnosti modulátoru BPSK podle obr. 5.Modulace BPSK je způsob modulace, který střídá stav fáze vf nos-ného kmitočtu mezi dvěma možnými stavy pro zobrazení jednoho zedvou logických stavů. Metoda modulace BPSK použitá ve vysílačiIPPV podle vynálezu obsahuje použití vyváženého diferenčního ze- - 20 - silovače pro generování změn fázového stavu vf nosné pro zobrazeníkódované číslicové informace. I kdy?, existuje řada možných řešenírealizace modulátoru tohoto typu, použití diferenčního zesilovače,jak je naznačen na obr. 6, také poskytuje prostředek pro změnucelkového zesílení obvodu a tím umožňuje mikroprocesorové řízeníúrovně výstupního výkonu. Přivedením vf nosné o konstantní úrovnina bázi tranzistoru Q3 na obr. β a kombinací tohoto signálu se sspředpětím z číslicově analogového převodníku, řízeného druhým mik-roprocesorem 504, je do levného modulátoru BPSK zabudováno pseudo-lineární řízení výstupního výkonu.

Modulátor BPSK 600 obsahuje odporovou sít 602 programovatel-ného řízení zesílení. Tato odporová sít 602 řízení zesílení obsa-huje čtyři odpory R1 - R4 1 kQ, 2,2 kQ, 3,9 kQ a 8,2 kQ. Jeden ko-nec každého odporu R1 až R4 je spojen jednotlivě se vstupy B3 ažBO. Druhý konec všech odporů je připojen k společnému výstupu 605.Výstup 605 odporové sítě 602 řízení zesílení je spojen s bázítranzistoru Q3 přes odpor R5 3,3 kQ. Do prvního bodu mezi výstupodporové sítě 602* řízení zesílení a odpor R5 je přes odpor R6 3,3kQ přivedeno napětí 5 V. Druhý bod mezi výstupem 605 odporové sítě602 řízení zesílení a odpor R5 je vázán se zemí přes kondenzátorCl 10 nF. Výstup oscilátoru 50? /obr. 5/ je spojen s bází tranzis-toru Q3 přes kondenzátor 02 10 nP.

Emitor tranzistoru Q3 je spojen se zemí přes odpor R7 8,2 kQ.Bo<i mezi emitorem tranzistoru Q3 a odporem R7 je spojen se zemípřes kondenzátor 03 10 nP a odpor R8 33 Q.

Emitor tranzistoru Q1 je spojen s emitorem tranzistoru Q2.Kolektor tranzistoru Q3 je spojen s bodem spojení obou emitorů.Vstupní data se při vádě jí na bázi tranzistoru Q1 přes datový filtr310 /obr. 5/. Bod mezi datovým filtrem 510 a bází tranzistoru Q1je spojen se zemí přes kondenzátor 04 10 nF a přes odpor R9 27 kQs odporem R10 27 kQ. Vedení A znázorňuje propojení obou bodů.

Bod mezi odpory R9 a R10 je spojen se zemí přes odpor RU12 kQ a přes odpor R 12 3,3 kQ se vstupem + 9 V. Bod mezi odporemR 10 a bází tranzistoru Q2 je spojen se zemí přes kondenzátor 0510 nF.

Kolektory tranzistorů Q1 a Q2 jsou jednotlivě spojeny s pri- márními svorkami transformátoru 650. Střed primárního vinutí trans- - 21 - formátoru 650 Je přes odpor Rll 47 Q spojen s napětím + 9 V. Jed-na svorka sekundárního vinutí transformátoru 650 je výstupem mo-dulátoru a druhá je přes kondenzátor 06 10 nP spojena se zemí.

Nyní vysvětlíme funkci modulátoru 600.

Modulátor 600 dostává datový vstup z druhého mikroprocesoru504 podle obr. 5 a tato* data filtruje, aby omezil obsah vysokýchkmitočtů. Filtrovaný průběh mění kolektorový proud tranzistoruQl do jednoho ze dvou možných stavů, zobrazujících buč číslicijedna nebo nula. Báze tranzistoru Q2 se udržuje na konstantnímnapětí.

Vf oscilátor tvoří vstup báze tranzistoru· Ql. Kolektorovýproud Ql se udržuje na konstantní úrovni určená napěťovým výstu-pem číslicově analogového převodníku v podobě odporové sítě 602programovaného řízení zesílení. Protože se kolektorový proud Qludržuje konstantní, celkový emitorový proud tranzistorů Ql a Q2 i se musí”rovnat proudu tranzistoru Ql. Kolektorový proud Ql se mě-ní úměrně datovému signálu na jeho bázi a tím se mění kolektorovýproud Q2 opačným způsobem, aby byl celkový proud konstantní. Vfproud z kolektorů Ql a Q2 tvoří rozdílové napětí na primárním vi-nutí transformátoru 650. Rozdílový vf signál se transformátorem650 převádí na jednoduchý signál, čímž vzniká vf nosný kmitočet,který mění polaritu /inverze fáze/ úměrně datovému signálu na bá-zi Ql. To je signál BPSK, který se zesiluje a vysílá.

Funkce řízení zesílení modulátoru je výsledkem předpětí, přiváděného na bázi tranzistoru Ql. Toto ss předpětí v kombinacis vf signálem z oscilátoru určuje proud kolektoru /a úroveň zesí-lení/ úměrný předpětí. Když se tedy úroveň předpětí zvýší vlivemvýstupu odporové sítě 602 programovatelného řízení, zesílení vfsignálu tranzistorem Ql se také zvýěí. Odporová sít 602 programo-vatelného řízení je řešena tak, aby měla komplementární ss odezvuna číslicový vstup a vyvolala lineární zvýšení vf výkonu na výstupu modulátoru. Jinými slovy, pro každý přírůstek zvýšení čtyřbito·vého číslicového signálu vzroste výstupní výkon modulátoru o pev-nou hodnotu.

Nyní popíšeme činnost jednotlivých dříve Dopsaných složekv souvislosti s vlastnostmi vynálezu.

Jak bylo uvedeno dříve, aby každý terminál 115 mohl předávat - 22 - informace o zakoupení pořadu zpět systémovému organizátoru 310,musí mít zpětnou přenosovou cestu /na rozdíl k dopředně cestě,používaná k vysílání řídicích informací ze systémového organizá-toru 310 do terminálu 313/» Jak jsme se zmínili, zamýšlí se po-užití vf systému IPPV v kabelových sítích, které mají schopnostdělení zpětných kanálů. Tyto kabelové systémy mají zesilovače,která umožňují šíření kanálů TV, T8, T9 s T10 /přibližně 0-30MHz/ ve zpětném směru, tj. do koncové stanice.

Vynález navrhuje modul IPPV podle obr. 5, který používá čás-ti kanálu T8 pro přenosy z terminálů nebo modulů IPPV do datovéhopřijímače s přepínáním kmitočtů v koncové stanici prostřednictvímvolitelné řady modulovaných kanálů s nosnými kmitočty dat. Použi-tí kenálů T7, T9 a T10 pro konference video nebo jiné přenosy ne-ní negativně ovlivněno přenosy dat, které jsou obecně omezeny napásmo kanálů T8.

Použití zpětných kanálů v kabelové síti jakožto síti pro pře-nos dat pro výběr informací z terminálů u abonentů trpí dvěma zá-kladními nedostatky: vysoké ěumové a rušivé prostředí zpětnýchpřenosů, jak jsme podrobně diskutovali dříve, a chybějící mecha-nismus pro řešení souběhu přístupu, kterým mohou data soupeřito přístup do sítě. Oba problémy vyplývají z topologie systému,což je invertovaný strom, jak je naznačen na obr. 1. Z hlediska rušení mohou větve stromu působit jako velká an-ténní síí. Chybné stínění θ zlomená či volná propojení kabelové-ho systému umožňují vnik vf rušení do systému, jek jsme dříve po-psali. Protože zesilovače jsou nastaveny na celkové' jedničkovézesílení,, rušení a šum v pásmu se v každém ze zesilovačů regene-rují. Kromě toho se ve zpětném směru rušení a šum z jednotlivýchvětví v každém uzlu sítě kombinuje. Výsledkem je, že všechna ru-šení a šumy, jež pronikly do celého kabelového systému, se nako-nec sečtou v koncové stanici, kde je umístěn vf přijímač dat IPPV.Pro minimalizaci těchto problémů souvisejících s použitím zpětnýchkanálů kabelové televize pro přenos dat, byl zvolen počet čtyřkanálů v rozsahu 25 datových kanálů po 100 kHz v pásmu televizní-ho kanálu T8 pro použití v tomto vf systému IPPV, založeném pře-devším na úvahách o propustnosti dat. Jak popíšeme dále, vynáleznemá být chápán jako omezený na čtyři kanály, ale může používat - 23 - i více než čtyř kanálů. Pravděpodobnost příjmu zpráv roste s kaž-dým dalším použitým kanálem, avšak náklady na přídavné vysílačea přijímače pro další kanály se stanou prohibitivními.

Zpětný kanál vi deo 6 13Hz je možno rozdělit na 50 přenosovýchksnálů po 100 kHz, z nichž se při současné realizaci používá 23.Čtyři z dvacetitří kanálů se volí podle kmitočtu šumu a rušení.Jak vysílače tak přijímače jsou kmitočtově proměnné. Kmitočtypoužité pro zpětné přenosy je možno automaticky programovat počí-tačem systémového organizátoru, aby se vyhnuly kanálům, které ob-sahují šum nebo větší rušení. Tyto kmitočty je možno měnit takčasto, jak je nutné pro přizpůsobení časově proměnnému rušení.

Každý vysílač bude postupně vysílat svá data s výhodou rych-lostí 20 kb/s na každém ze čtyř kmitočtů. V koncové stanici sepoužije čtyř vf přijímačů /po jednom naladěném na každý kanál/.Toto uspořádání poskytuje redundanci pro každou zprávu. Pravdě-podobnost chyby způsobené rušením na témž kmitočtu je nyní souči-nem čtyř pravděpodobností, že na všech Čtyřech kanálech je v doběpoužití tohoto kanálu vysílačem přítomno rušení. Všimněme si, že to může poskytnout lepší parametry než systémy s rozprostřeným spektrem, protože uspořádání s postupným přenosem poskytuje jek časovou tsk i kmitočtovou různost. V typickém zpětném systému jsou k dispozici čtyři kanály vi-deo: T7, T8Í, T9 a T10. Obvykle má nejnižší kanál T7 největší šuma nejvyšší kenál T10 nejmenší šum. To by vedlo k závěru, že bykanál T10 byl nejlepší. Avšak jsou zde ještě další úvahy. Ř8da kabelových operátorů používá nebo jsou žádáni, aby udr-žovali v pohotovosti několik zpětných kanálů. Ty se někdy používájí pro spojení konferencí video, televizi se společným přístupem,spojení generátoru znaků do koncové stanice a modemovou službu.Protože video je mnohem méně tolerantní k šumu než přenos dat, ježádoucí ponechat "nejčistší” kanály volné a používat jeden z niž-ších kanálů. Údaje získané z přímého pozorování zpětných sítí několiks zákazníků ukazují podstatné zhoršení kvality kanálu mezi T8 a T7. I když systém BPSK by pravděpodobně mohl pracovat v kanálu T7, bude obecně mnohem snazší umístit čistá kmitočtová pásma do kanáluT8. - 24 -

Poslední faktor,‘týkající se volby kmitočtu, je umístění har-monických kmitočtů vysílače. Je důležité držet druhou a třetí har-monickou vysílačů mimo jak horní zpětné kanály, tak dopředně kaná-ly video. Jsou-li kmitočty vysílače omezeny na pásmo 14 až 18 MHz,druhé harmonické /2xf°/ budou mezi 28 a 36 MHz a třetí harmonické/3xf°/ mezi 42 a 54 MHz. Druhé a třetí harmonické tedy budou mimojak dopředně tak i zpětné kanály video /nad T10 a pod kanálem 2/.Tím se podstatně snižují požadavky na filtraci výstupu vysílačea současně i náklady a zvyšuje se spolehlivost. Takto se volboukanálu T8, na rozdíl od Citty ad. záměrně vyhýbáme harmonickýmnosného kmitočtu, které by mohly negatitně ovlivnit zpětný přenos,pokud by liché a sudé harmonické padly do horní části přenosovéhopásma 0 až 30 MHz.

Zdrojem vnikajícího rušení jsou typicky diskrétní kmitočty,které jsou svou povahou časově proměnné. I když zprůměrovaná měře-ní spektrálním analyzátorem mohou označit oblasti či pásma v kaná-lu T8, která mohou být v určitém časovém okamžiku zcela nežádoucí,je stále nesnadné předpovědět s jistotou, který kmitočet nebo kte-ré kmitočty se dají použít vždy. Ovšem v každé dané době je typic-ky značné pásmo uvnitř kanálu T8 s dosti nízkou úrovní šumu a ru-šení, umožňující spolehlivý přenos. Navržený vf systém IPPV s pře-pínáním kmitočtů je navržen pro využití této skutečnosti při za-bránění rušení několika dodatečnými způsoby: způsob přenosu dats minimální šířkou pásma, přepínání kmitočtů, několik /součas-ných/ přenosových kanálů a časově nahodile rozložené redundantnípřenosy zpráv.

Vf modul podle obr. 5 vysílá data o případu IPPV až na čtyřechrůzných kanálech /kmitočtech/ pokaždé, když se snaží o návrat dat/nebo ho opakuje/. Skutečný počet použitých kmitočtů je programo-vatelný podle koncové stanice v dané realizaci od jednoho do Čtyř,i když vynález není v tomto směru omezen. Kmitočtově pružná pova-ha systému umožňuje programování zpětného systému, aby pracovalna kanálech /kmitočtech/, které nemají trvalé silné rušení. Použi-tí několika kmitočtů kromě toho vylučuje nahodilé a časově proměn-né zdroje rušení.

Např. po počátečním sestavení systému je možno použít spek-trální analyzátor a nalézt několik použitelných 100 kHz kanálů - 25 - v kmitočtovém pásmu 15,45 - 17,75 MHz, které mají v průměru nízkouúroveň ručení. Ovšem v každém okamžiku existuje vždy určitá prav-děpodobnost, že nahodilý nebo časově proměnný zdroj šumu může ru-šit přenos zpětných dat. Pravděpodobnost rušení v jednom kanáluJe přitom relativně nezávislá na rušení, objevujícím se v jiném/nikoli sousedním/ kanálu.

Pro ilustraci předpokládejme, že pravděpodobnost škodlivéhorušení, vyskytujícího se během nějakého přenosu na některém kaná-lu je 50 %· Takto není možno využít více než jedné poloviny šířkyDásma kteréhokoli kanálu. Z jiného pohledu je pravděpodobnostprůchodu zprávy se zpětnými daty pouze 50 %. Ovšem uděláme-li sou-časně pokus o vyslání zprávy řadou kanálů, pokus bude neúspěšnýjen pokud budou všechny pokusy na všech kanálech neúspěšné» Jiný-mi slovy, jediný případ, kdy ani jeden z pokusů o přenos zprávynebude úspěšný je, když budou všechny čtyři pokusy neúspěšné.Pravděpodobnost takového případu při použití čtyř kanálů bude: 0,5 x 0,5 x 0,5 x 0,5 = 0,0625 /6,3 %/čili pouze jedna osmina pravděpodobnosti 50 % selhání při použi-tí jednoho kanálu. ObecněT je-li pravděpodobnost selhání vinourušení na jednom kanálu K, pak pravděpodobnost selhání při použi-tí čtyř kanálů je K4. Relativní zlepšení je tedy K/K4 čili 1/κλ

Systémový organizátor, procesor IPPV a modul terminálu uklá-dají v navrženém provedení dvě sady /až/ čtyř použitelných kanálů.Tyto dvě sady kanálů nazýváme "kmitočty 1. kategorie" a "kmitočty2. kategorie". Odborníku v tomto oboru bude zřejmé, že vynáleznení omezen na dvě kategorie kmitočtů, kde každá kategorie obsahu-je čtyři kmitočty. Ve skutečnosti je možno použít libovolný početkategorií a každá kategorie může obsahovat stejný nebo různý po-čet kmitočtů. Povely ze systémového organizátoru do procesoruIPPV a do terminálu mohou okamžitě přepnout funkci z jedné sedypracovních kmitočtů na druhou. Jinou možností je naprogramovánísystémového organizátoru tak, aby automaticky cyklicky přepínalčinnost systému mezi kategoriemi v různou denní dobu. V navrženém uspořádání jsou okamžitě stále k dispozici dva pracovní režimy bez přerušení činnosti. Např. 1. kategorie může určovat tři kanály pro zpětná data a jeden kanál pro automatické kalibrování modulu terminálu, zatímco 2. kategorie může definovat - 26 - čtyři kanály pro zpětný přenos dat. Během dne, kdy se typicky pro-vádí instalace, systém může být naprogramován na použití 1. kate-gorie, takže může probíhat automatická kalibrace. Během noci můžebýt systém naprogramován na použití 2. kategorie, aby se maximali-zovalo využití výhod několika kanálů pro zpětná data.

Je-li známo, že jakost určitých zpětných kanálů se podstatněmění během určité denní doby, je možno použít dvě kategorie prorychlé a automatické přepínání několika kanálů v předem naprogra-movaných dobách. Např. vlivem ručícího rádiového vysílače můžebýt kanál A mnohem lepší než kanál B v době od 04,00 do 18,00,ale poněkud horší než kanál B v noci /od 18,00 do 04,00/. Je pakvýhodné přidělit kanál A jedné kategorii a kanál B-druhé a systémnaprogramovat, aby přepnul v 04,00 a v 18,00 na vhodnou kategorii. Předpokládáme-li nízký šum v řadě kanálů, je možno použítnižší počet zpětných datových kanálů bez snížení datové propust-nosti. Takto mohou různé skupiny vysílat na různých kanálechuvnitř jedné kategorie.

Procesor IPPY společně se systémovým organizátorem sbírajía udržují statistiku počtu platných různých zpráv přijatých nakaždém ze čtyř ví kanálů. Počet zpráv vyslaných terminálem na kaž-dém /použitém/ kanálu je v podstatě stejný. A tedy po nastřádáníza statisticky významnou dobu bude počet platných zpráv na všechpoužitých kanálech stejný, je-li kvalita všech kanálů ekvivalent-ní. A naopak, je-li kvalita jednoho nebo několika kanálů horší,počet platných přijatých zpráv na těchto kanálech s nižší jakostíbuďe nižší než počet zpráv přijatý na tzv. čistších kanálech. Z toho plyne, že kumulativní· součty různých přijatých zpráv projednotlivé kanály jsou výborným indikátorem relativní jakosti ka-nálů. Jakost je možno porovnávat mezi kanály krátkodobě stejně ja-ko- analyzovat dlouhodobé trendy na jednotlivých kanálech. I když navržené uspořádání umožňuje pouze zobrazování kumula-tivních součtů počtu zpráv během k8Ždé zóny zpětného dotazu, tatoinformace spolu s ostatními vlastnostmi systému může být použitak automatické volbě kmitočtu. Např. následující algoritmus by na-konec vyzkoušel všechny kmitočty kanálů a použil nejlepší čtyři: 1. Na začátku vezmi čtyři zdánlivě “dobré” kmitočty - 27 - 2. Analyzuj výkon při zpětném přenosu čet po statistickyvýznamnou dobu 3. Zapamatuj relativní Jakost "nejhoršího" kmitočtu a vyřaáho z používání 4. Hahraň "nejhorší" kmitočet kmitočtem dosud nevyzkoušeným 5. Opakuj kroky 2 až 4, dokud se neurčí seřazení všech po-užitelných kmitočtů 6. Pokračuj v používání tohoto algoritmu s tou výjimkou, ževyber z "n" nejlépe zařazených kmitočtů, Je-li zapotřebíudělat náhradu.

Tento algoritmus lze snadno přizpůsobit pro použití více neboméně než čtyř kanálů.

Systém IPPV podle vynálezu používá Bffillerovo kódování dats modulací nosné binárním klíčováním fázového posuvu /BPSK/.Bffillerovo kódování dat dává výbornou informaci o časování regene-rovaných dat pří použití minimální šířky pásme.

Když terminál dostane ze systémového organizátoru žádost ovyslání zpětných dat, zpráva řekne terminálu, kterou kategoriikmitočtů má použít, kolikrát /K/ má poslat zprávu a jak dlouhá jeperioda vysílání. Terminál pak vypočte ΓΓ pseudonahodilých dob prozačátek zprávy v určené periodě vysílání pro každý z použitýchkmitočtů. Zpráva se zpětnými daty se pak vyšle až N-krát na všechkmitočtech. Doba začátku se vypočítá nezávisle pro každý e kmito-čtů, takže jak doba začátku zprávy tak pořadí kmitočtů jsou naho-dilé. Vyslání každé zprávy v nahodilé době na určitém kmitočtu jepředevším funkcí použitého způsobu statistického přístupu na mé-dium /viz další část o protokolu přístupu ne médium/. Redundancezpráv poskytovaná vícenásobnými pokusy o přenos na několika pře-nosových kmitočtech je primárním faktorem, umožňujícím odolnostproti vnikajícímu šumu. Tato technika představuje v podstatě sys-tém s rozprostřeným spektrem a přeskakováním mezi kmitočty, i kdyžpřeskakování je pomalé vzhledem k datům v porovnání se známou těchnikou rozprostřeného spektra.

Pro využití schopnosti vysílačů terminálů vysílat na několika kmitočtech, procesor IPPV obsahuje čtyři samostatné přijímací sekce které mohou současně přijímat zprávy. Systémový organizátor nasta- ví na začátku každé periody pro příchod zpětných dat kategorii kmi- - 28 - toětů, aby zajistil, že budou odpovídat kmitočtům terminálů.Mikroprocesorová řídicí jednotka procesoru IPPV dekóduje zprávyze všech přijímačů. Zprávy se uspořádají do paketů a předají sys-témovému organizátoru. Řídicí jednotka procesoru IPPV také roz-třídí zprávy, aby vyloučila redundantní zprávy Dřijaté z terminá-lů během každé periody přenosu., Při činnosti systému IPPV je obecně žádoucí mít možnost vy-žadovat zprávu se zpětnými daty čili volit terminály vybavenémoduly IPPV podle několika různých kritérií. Následující seznamshrnuje nejužitečnějšf případy pro vyžadování zpětných dat z ur-čitých skupin terminálů: 1. Bezpodmínečně, tj. všechny terminály musí podat zprávu. 2. Všechny terminály obsahující údaje IPPV o jednom nebo ně-kolika pořadech. 2. Všechny terminály obsahující údaje IPPV o určitém pořadu. 4. Určité terminály individuálně, bez ohledu na data o pořa-dech. «Tak bylo uvedeno dříve, je dále velmi důležité, dokonce iv prvním případě /bezpodmínečném/ požadování dat, aby všechnyterminály byly schopny vrátit data v periodě kratší než 24 hodin.To by mělo být možné v případě počtu terminálů tisíc nebo dokonceněkolik set tisíc, což vede na požadavek propustnosti kolem 25 tis.odpovědí dat IPPV za hodinu.

Každý ze zpětných úzkopásmových datových kanálů může přenášetv daném čase jen jednu zprávu. To znamená, že když dva nebo něko-lik terminálů kdekoli v daném kabelovém systému vyšle zprávy, kte-ré se časově překrývají, přenosy budou interferovat a všechna da-ta postižená kolizí se pravděpodobně ztratí. Proto ve třech z uve-dených případů je zapotřebí nějaký postup, řídící přístup na mé-dium, aby se zabránilo, aby se současně několik terminálů pokouše-lo použít kanál pro zpětná data. Všechny tato případy by se ovšem daly řešit jako řada indivi-duálních požadavků o data /jako ve čtvrtém případě/. Avšak to neníslučitelné s oožadevkem propustnosti vzhledem k systémovému zpož-dění zpráv spojeném s typickým sledem zpráv poŽadavek-odpověč. Jemnohem účinnější vyslat jediný skupinový požadavek o data relativ-ně velké skupině terminálů, které pak vrátí data nodle plánovitého - 29 - postupu šili "protokolu přístupu na médium". Tento protokol musízajistit vysokou míru úspěšnosti zpráv, tj. bez kolizí.

Známé protokoly přístupu na médium, jaké se používajív místních sítích a které spočívají na mechanismech snímání nos-né pro zabránění kolizí, jsou naneštěstí nevhodné pro použitív kabelovém systému. Topologie·invertovaného stromu kabelovýchsystémů sčítá vysílané signály z jednotlivých větví a šíří jesměrem ke koncové stanici. Terminály, umístěné v různých větvíchz nichž každá je izolována uzlovým zesilovačem nebo jiným zařízením·, nemůže detekovat přítomnost aktivně vysílajícího termináluv jiné větvi.

Jiný přístupový protokol, časové prokládání, také trpí časovým kolísáním zpožděni /systémových/ zpráv v nejhorším případě.To si vynucuje, aby časový úsek pro každý terminál byl neúnosnědlouhý, což snižuje propustnost. Všechny tyto okolnosti vedly k vypracování protokolu přístupu na médium, který poskytuje přijatelně vysokou propustnost přivypočtené toleranci ke kolizím. Metoda využívá předpověděnou statistickou pravděpodobnost kolizí / a naopak úspěšný průchodzpráv/ pro danou řízenou rovnoměrně rozloženou četnost pokusůterminálů o přenos zpětných dat. Řečeno velmi Jednoduše, podle této metody systémový organi-zátor vysílá požadavky o data pro zvládnutelně velké podskupinyz celkového počtu terminálů. /Tyto podskupiny jsou nezávislé načtyřech případech volby, uvedených dříve./ Každá podskupina čiprostě skupina má definovenou časovou periodu, ve které má vrá-tit data. Uvnitř této periody každý terminál nezávisle vybereprogramované číslo pseudonahodilých okamžiků pro začátek přenosuzpětných dat. Při použití relativně velkých podskupin jsou poku-sy o návrat statisticky rovnoměrně rozděleny v periodě. A dále,protože střední četnost pokusů je předem určena a střední délkezpětných zpráv je známa, lze předuovědět výslednou pravděpodob-nost pro alespoň jednu úspěšnou zprávu zpětných dat pro kterýko-li terminál. Γ když uvedená statistická koncepce je základem metody pro návrat dat, je zapotřebí řady dalších klíčových prvků, aby pro- ces byl schopný činnosti. Ty můžeme shrnout takto: - 30 - 1. Určí se optimální Četnost pokusů, která dává nejlepšíefektivní propustnost zpětných dat. 2. Celkový počet terminálů na koncové stanici kabelovéhosystému je rozdělen do zvládnutelných podskupin známéhorozsahu. Velikost a počet podskupin stejně jako periodunávratu dat je možno určit pro danou optimální četnostpokusů. 3. Je zapotřebí plán pro návrat dat, který poskytne struktu-ru způsobu, jakým systémový organizátor bude požadovatzpětná data od jednotlivých skupin. 4. Sada pravidel řídí, jak terminály ve skupinách odpovída-jí na požadavky o návrat dat a potvrzení dst uvnitř sle-du zpětných dat.

Obr. 7 ukazuje časový průběh typického sledu zpětných dat.Jak jsme se zmínili, celkový počet terminálů je rozdělen do zvládnutelných podskupin přibližně stejné velikosti. Budeme je jednoduŠe nazývat skupinami. Doba, po kterou každá skupina smí vysílatzpětná data, se nazývá perioda skupiny /nebo krátce perioda/.Během vyhledávání dat IPPV systémový organizátor postupně vysílápožadavek o data do každé ze skupin na koncové stanici kabelovéhosystému. Jeden úplný sled návratu dat ze všech skupin se nazývácyklus. Konečně sled dvou nebo více cyklů, které vytvářejí úplný/typicky denní/ sled návratu dat, se nazývá zóna. Když některýterminál vrátí svá data během dané zóny a dostane potvrzení, ten-to terminál už nebude během této zóny znovu vstupovat. Každý po-žadavek skupině o návrat dat, vyslaný systémovým organizátorem,obsahuje číslo skupiny a okamžitá čísla cyklu a zóny.

Existují dva typy automatických odpovědí: globální a adreso-vané. Globální automatické odpovědi se mohou dále dělit na cyk-lické a souvislé automatické odpovědí. Při cyklické automatickéodnovědi uživatel definuje časový interval, během kterého modulyIFPV odpovědí. Při souvislé automatické odpovědi systém definuječasový interval, jako· např. 24 hod. S odkazem na obr. 7, při jakcyklické tak souvislé automatické odpovědi se časový interval na-zývá zóna. Každé zóně je přiřazeno jediné číslo, takže modul IPFVmůže zjistit, zda již během určité zóny odpověděl. Každá zóna jerozdělena do řady cyklů. Cyklus je definován jako časový úsek, - 31 - potřebný, aby se celý počet modulů IPPV mohl pokusit o odpověď.Každému cyklu je přiřazeno jediné číslo/uvnitř zóny/, takže mo-dul IPPV může zjistit, zda již během tohoto cyklu odpověděl.Vzhledem k vf kolizím se všechny moduly IPPV nedostanou k vf při-jímači. Aby se zvýšila pravděpodobnost, že se určitý modul IPPVdostane k vf přijímači, je možno definovat minimální počet cyklůna jednu zónu. Tento minimální počet cyklů v zóně je možno měnit.

Každý cyklus je rozdělen ne skupiny. Skupina je část celko-vého počtu modulů IPPV v systému. Každý modul IPPV je zařazen dourčité skupiny a má přiděleno číslo skupiny. Číslo skupiny můžebýt modulu IPPV přiděleno z vnějšího zdroje /určeno uživatelem/nebo může být odvozeno z číselné adresy použitím posouvací kon-stanty, jak popíšeme dále. Bez ohledu na to, jsk se odvodilo při-dělené číslo skupiny, modul IPPV bude odpovídat pouze během dobysvé skupiny. Každému modulu IPPV je dále přiřazeno konfigurova-telné číslo pro opětný přístup. Toto číslo určuje, kolikrát sedaný modul IPPV bude pokoušet o odpověď během doby své skupiny.

Algoritmus odpovědí podle vynálezu popíšeme nejprve obecněa potom podrobněji.

Algoritmus odpovědí podle vynálezu je založen na snaze za-ručit konstantní počet pokusů o odpověď. Tato konstanta se nazý-vá četnost odpovědí /pokusů/ a měří se v počtu modulů IPPV zasekundu. Četnost odpovědí je možno měnit. Aby se zaručila kon-stantní četnost odpovědí, musí být počet modulů IPPV omezen. Tu-to konstantu t budeme nazývat maximální počet modulů ve skupině.Tento maximální počet modulů ve skupině je možno měnit. Na zákla-dě maximálního počtu modulů ve skupině je možno vypočítat početskupin v cyklu takto: - celkový počet modulů_ et . pin maximální počet ve skupině V systému, kde jsou čísla skupin odvozena automaticky z čís-licová adresy, jak uvedeme dále, je počet skupin zaokrouhlen nanejbližší mocninu 2.

Střední počet modulů ve skupině je možno vypočítat takto:

Stř· počet modulů ve skupině = celkový počet modulůpočet skupin

Tento počet použijeme pro výpočet délky skupiny v sekundách: - 32 - Délka skupiny = s^· Poiie* νθ 8^ΡΖ četnost odpovědí Délku cyklu /v sekundách/ je pak možno vypočítat takto: Délka cyklu » délka skupiny x počet skupin

Počet cyklů v zóně je možno vypočítat takto:

Počet cyklů - kopcnv^ ^as .zóny - začáteční Čas zónydélka cyklu

Je-li vypočtený počet cyklů menší než minimální dovolený po-čet cyklů, počet cyklů se nastaví na minimum. Minimální délka zó-ny se pak může vypočítat takto:

Min. délka zóny = počet cyklů x délka cyklu.

Tento počet se porovná s délkou zóny stanovenou uživatelem v pří-padě cyklických automatických odpovědí pro určení, zda je danádélka zóny dosti velká.

Na začátku sledu automatických odpovědí se vypbčtou uvedenéhodnoty. Systém přidělí nové číslo zóny a číslo počátečního cykluŘídicí sled automatických odpovědí je pak připraven ke spuštění.Systém začne s první skupinou v cyklu této zóny a pokračuje, ažse dosáhne vypočteného počtu skupin v cyklu. Číslo cyklu se pakzvětši a udělá se kontrola pro zjištění, zda byl překročen cel-kový počet cyklů v této zóně /tj. zda již bylo dosaženo koncezóny/. V záporném případě se vynuluje číslo skupiny a sled pokra-čuje.

Zatímco skupina modulů IPPV odpovídá, systém přijímá dataa vkládá je do své datové báze. Po úspěšném uložení dat z někte-rého modulu IPPV do datové báze, vyšle se do modulu IPPV potvr-zení. Částí dat předaných z modulu IPPV do systému je kontrolnísoučet všech dat tohoto případu. Tento kontrolní součet je potvr-zovací kod a posílá se zpět do modulu IPPV v potvrzovací zprávě.Když se potvrzovací kód shoduje s tím, který byl původně Dosláns daty o případu, data se vypustí z paměti modulu IPPV. Když mo-dul IPPV nedostane potvrzovací zprávu ze systému během probíha-jícího cyklu, modul IPPV bude opět odpovídat během příštího cyk-lu současné zóny. Když modul IPPV přijme potvrzovací zorávu běhemprobíhajícího cyklu, nebude odpovídat až do příští zóny. Všem mo-dulům IPPV, které odpověděly bez ohledu na to, zda byla s datyposlána data o nějakém případu, se vyšle potvrzovací kód. To - 33 - způsobí snížení počtu kolizí v každém následujícím cyklu v zóně.Adresovaná automatická odpověč nebo volba je navržena pro výběr dat IPPV z určitého modulu IPPV. Informace, vyslaná do mo-dulu IPPV, je stejná jako při globální automatické odpovědi s tě-mito výjimkami: Je zahrnuta číslicová sdresa zvoleného moduluIPPV, číslo zóny je nastaveno na nulu, a zbytek informace /sku-pina, cyklus, konstanta posuvu atd./ je nastaven tak, že modulIPPV odpoví co nejrychleji, i když nemá žádnou zprávu o prodeji. V uvažované' realizaci je velikost skupiny mezi 2500 a 5000terminálů. Terminály se přidávají do existujících skupin, ažvšechny skupiny mají po 5000 terminálů. Když mají všechny skupi-ny po 5000 terminálů, počet skupin se zdvojnásobí, aby všechnyskupiny měly opět po 2500 terminálů. Pro ilustraci předpokládej-me, že celkový počet P na počátku obsahuje 3500 terminálů v jedi-né skupině. Jak se k celkovému počtu přidávají další terminály,celkový počet se porovnává s horní hranicí 5000. Když počet do-sáhne 5000 terminálů, počet skupin se zdvojnásobí z jedné na dvě.Takto vzniknou dvě skupiny, každá s 2500 terminálů. Když se při-dávají další terminály, počet terminálů v obou skupinách roste.Když obě skupiny obsshují po 5000 terminálů, počet skupin seopět zdvojnásobí na celkem čtyři skupiny, každá z nich obsahuje2500 terminálů.

Empiricky bylo určeno, že dptimální četnost pokusů pro uva-žovaný zpětný systém IPPV je 50.000 pokusů/hod. Aby se teto čet-nost pokusů udržela konstantní, musí se měnit perioda skupiny,když se do systému přidávají další terminály. V dané realizacivynálezu, aby se udržela četnost pokusil konstantní, perioda jed-né skupiny čili doba, ve které každý z terminálů ve skupině semusí pokusit o vyslání svých dat, se musí zvětšit ze 3 na 6 min.

Uvedené principy lze znázornit jednoduchým algoritmem. Ten-to algoritmus lze použít, když se skupiny vytvářejí automatickypoužitím bitů číslicové adresy terminálů. Předpokládejme, že napočátku je počet skupin roven 1 a celkový počet terminálů rovenN, potom pokud G<2 nebo P/G >5000

G = 2 x G2/ S = P/G3/ T » K x S - 14 - kde S je počet terminálů v jedné skupině, T je rovno period? sku-piny a K je konstanta zvolené tak, aby se udržovala konstantníčetnoet pokusů, 'která je v uvedeném příkladu rovna 1 min./2500terminálů.

Skupina, jíž je určitý terminál členem, je určena použitímurčitého počtu bitů v adrese terminálu. Např., je-li počet skupinroven osmi, použijí se poslední tři bity adresy terminálu. Je-lipočet skupin roven šestnácti, použijí se poslední čtyři bity adre-sy terminálu.

Ife začátku periody skupiny systémový organizátor vyšle trans-akci do procesoru IPPV, indikující, že začala nová perioda skupi-ny. Systémový organizátor pak vyšle globální povel do terminálů,označující začátek nové periody skupiny a které číslo skupiny by-lo zvoleno. Terminály obsahují generátor pseudonahodilých čísel,Tento generátor pseudonahodilých čísel generuje řadu startovacíchdob, odpovídajících počtu pokusů a počtu zpětných kmitočtů. Např.má-li terminál udělat tři pokusy a zpětná cesta používá čtyřikmitočty, pseudonahodiXý generátor generuje dvanáct nahodilýchčísel» Tato nahodilá čísla jsou rozdělena na celou periodu skupi-ny.

Zprávy z terminálů do koncové stanice se nepřekrývají. Ovšemv daném provedení, spíše než generování nahodilých čísel, kteráse nepřekrývají uvnitř dané periody skupiny, modul IPPV bude če-kat, dokud se nedokončí daný přenos dříve než spustí druhý pře-nos, kdyby se měl spustit před ukončením první zprávy. Odborníkubude zřejmé, že lze generovat sadu nepřekrývajících se nahodilýchčísel a použít ji k určení doby přenosu a vynález by neměl býtv tomto směru omezen.

Jednou metodou, jak terminály vrátí data, je taková, přiníž všechny terminály vyšlou tato data v nějaké době během pře-dem určené periody zpětného volání. Ovšem tento způsob může mítza následek přetížení zpětných zesilovačů a generování nežádou-cích jevů v dopředně cestě, jestliže by se současně všechny ter-minály pokusily vysílat. Proto je výhodné rozdělit celý počet doněkolika skupin. Nicméně je možno použít skupinu rovnou celémupoštu terminálů.

Terminály jsou přiděleny do skupin jedním ze dvou způsobů. - 15 - V případech, kdy je důležité, aby jednotlivé terminály patřilydo určité skupiny /např. když je zapotřebí přemostovací spínání/,každý terminál může být přidělen do určité skupiny použitímtransakce přiřazení adresované skupině. Kabelový operátor si mů-že přát přidělení daných terminálů do určitých skupin na zákla-dě četnosti . koupě nebo jiných .faktorů, spojených s určitou sku-pinou nebo podskupinou z celkového počtu. Mohou existovat i jinédůvody, proč kabeloví operátoři přidělí dané členy z celkovéhopočtu do dané skupiny a vynález by v tomto směru neměl být nijakomezen. V tomto případě je počet skupin volitelný v rozsahu 2 ež255. Velikost skupin také nemusí být stejná a perioda skupinymůže být individuálně nastavena, aby dovolila různou velikostskupin. Protože cílem vynálezu je vyloučení přemostovecího spíná-ní, je žádoucí, aby přidělení do skupin nebylo předem určeno sítípro přemostovací spínání. V obecnějším případě není individuálního přidělení do skupinzapotřebí* Všechny terminály se řídí globální transakcí, aby po-užily nejnižší bity jednoznačné číselné identifikace Vadresy/terminálu jako čísla skupiny. Počet skupin je v tomto případěvždy dán mocninou 2/2, 4, 8, lď atd./. Protože dolní adresovébity terminálů jsou ve velkém počtu jednotek rozděleny velmi rov-noměrně, počet terminálů ve všech skupinách je prakticky shodnýa roven celkovému počtu terminálů dělenému počtem skupin. Skuteč-ný počet skupin určují dva faktory:

Prvním faktorem je optimální četnost R, kterou se terminálypokomáejí vyslat zprávy do procesoru IPPV bez ohledu na početopakování. Druhým faktorem je vhodná minimální perioda Pmin. zpětného volání. Potom je možno celkový počet terminálů rozdělit domax. počtu 2n zvládnutelných skupin volbou největší hodnoty n,pro kterou platí počet terminálů , --=- e R x Pmin 2n

Mocnina 2, tj. n, určené touto rovnicí, pak udává počet dolníchbitů, který musí každý terminál použít pro určení skupiny, jejímžje členem, tfapř. určíme-li n = 4, potom je celkem 16 skupin a kaž-dý z terminálů použije nejnižší 4 bity své_adresy jako číslo sku-piny. - 36 -

Optimální četnost R pokusů terminálů, použitá v horní rov-nici, je vyjádřena jednoduše jako střední počet terminálů za jed-notku času. Ovšem každý terminál má nastavitelný počet opakování,takže skutečná četnost pokusů o zprávu je rovna počtu terminálůve skupině krát počet přenosů /opakování/, které každá jednotkaudělá, děleno délkou periody skupiny. Během periody pro návratdat, střední četnost a délka provedených přenosů zpráv určujehustotu zpráv a tedy také pravděpodobnost kolize pro některý da-ný přenos. Předpokládáme-li, že střední délka přenosu je relativ-ně pevná, potom četnost, se kterou se terminály pokoušejí vyslatzpětná data, je základním vlivem, určujícím pravděpodobnost koli-ze a naopak propustnost zpráv.

Malá četnost pokusů o zprávu má za následek nízkou pravdě-podobnost kolize, zatímco vyšší četnost pokusů o zprávu vedek příslušně vyšší pravděpodobnosti kolize pro kteroukoli zprávu.Velké procento úspěšnosti při nízké četnosti pokusů /nebo nízképrocento úspěšnosti při vysoké četnosti pokusů/ ovšem může mítza následek nízkou celkovou propustnost. A proto je měřítkem sku-tečného procenta úspěšnosti pravděpodobnost úspěchu pro kterouko-li zprávu krát četnost pokusů terminálů. Např. když se 1000 ter-minálů pokouší vracet data během jednominutové periody a pravdě-podobnost, že kterákoli zpráva bude postižena kolizí, je 20 %,pak skutečná procento úspěšnosti bude 1000 terminálů x /100 - 20/%/min. = 800 terminálů/min.

Numericky vysoké procento úspěšnosti terminálů není konečnýmměřítkem propustnosti systému IPPV, pokud není výsledkem téměř100 % úspěšnost. Protože zpětná data představují zisk pro kabelo-vého operátora, všechny terminály musí vrátit v nich uložená dataPřiblížení úspěšnosti 100 % může potřebovat dvě nebo více periodve statistickém přístupu k návratu dat. Abychom pokračovali v příkladu, předpokládejme, že skupina má uvedené procento úspěšnostiběhem prvního cyklu návratu dat. 800 terminálů/min. může být na-nejvýše žádoucí propustnost, avšak není přijatelné ponechat 20 %skupiny bez vyslání zprávy. Během příštího cyklu zpětných dat, 800 úspěšných terminálů by mělo dostat potvrzení o přijatých da- tech. Jak jsme uvedli výše, terminály, které dostanou potvrzení odpovídající přesně datům uloženým v bezpečná paměti, nebudou - 31 - znovu odpovídat až do začátku nová zóny. A proto jen 200 terminá-lů, která byly neúspěšné v prvním cyklu, se bude Dokoušet vrátitdata. Výsledkem je mnohem nižší pravděpodobnost kolize 7)ěhem dru-hého cyklu. Pro ilustraci budeme předpokládat, že pravděpodob-nost, že některá zpráva bude postižena kolizí, je 1 %. Během tétojednominutové periody bude 200 x /100 - l/% = 198 terminálů úspěš-ných. Kombinací dvou cyklů bude efektivní procento úspěšnosti: /800 + 198/ terminálů /2min. čili 499 terminálů/min. Této četnosti se dosahuje s téměř 100 % terminálů vysílají-cích znrávu a je tedy velmi dobrým měřítkem propustnosti skutečné-ho systému. 'Optimální" četnost pokusů je takto definována jakočetnost pokusů, která poskytuje v podstatě 100 % efektivní úspěš-nost pro daný počet terminálů v nejkratším časovém intervalu.

Vynález použil simulační metodu založenou na modelu systémupro návrat dat IPPV k určení optimálních četností pokusil. Ovšemje třeba poznamenat, že zatímco volba optimální četnosti pokusůovlivňuje výkon systému, není kritická z hlediska funkce vynálezu.

Popis a výpočty uvedené shora předpokládájí, že se návratudat dosahuje pro návrat údajů o případech IPPV z modulů IPPV.

Ovšem vf zpětný systém podle vynálezu je možno použít Šíře u sys-témů, v nichž se řada vzdálených jednotek či terminálů pokoušípřenést uložená data do centrálního místa. Požadavky na poplachpři vloupání, řízení energie, domácí nákup a další služby jsouobecně dodatkem k službám IPPV. Nějakého zvýšení účinnosti jeovšem možno dosáhnout kombinací zpětných dat těchto přídavnýchslužeb s transakcemi služby IPPV, i když pro různé transakce,zvláště s požadavky v reálném čase, jako je uskutečnění obou-směrného hlasového /telefonního/ přenosu, může být vhodné použi-tí nižně adresovaných nebo globálních povelů a odpovědí. Z řady důvodů, jako je poměr signálu a šumu a požadavky ru-šení sousedních kanálů, je nutné, aby výstupní úroveň nosné datvysílače IPPV byla pro zpětný kanál nastavenablízko optima. Pronízké náklady na instalaci, snadnou údržbu, opakovatelnost a spo-lehlivost je dále velmi žádoucí, aby nastavení výstupní úrovněbylo pokud možno automatické. Metoda automatické kalibrace úrov-ně vysílače je podrobně popsána v závislé pat. přihlášce US poř.číslo 07/498,084 z 20. března 1990; s názvem "Zařízení pro vř pře- - 38 - nos dat abonentů kabelové televize a způsob kalibrace", kterouzde uvádíme jako odkaz.

Procesor IPPV komunikuje se systémovým organizátorem pros-třednictvím sériového plně duplexního přenosového vedení PS-232v poloduplexním přenosovém formátu /jen jeden směr v každém oka-mžiku/. Je možno použít libovolpý přenosový formát, ale s výho-dou může být synchronní při 9600 Sd. Toto vedení může být pří-padně spojeno přes vhodný modem, jestliže jednotky jsou vzájem-ně vzdálené. Všechny přenášená data jsou s výhodou zabezpečenakontrolním součtem.

Povely systémového organizátoru pro přijímač IPPV zahrnujípotvrzení /ACK nebo NAK/ předchozího přenosu z přijímače do systé-mového organizátoru. Když přijímač dostane ACK, vyprázdní svou vy-rovnávací parně? pro odpověď, přečte nový povel a vloží novou od-pověď do své vyrovnávací paměti pro odpověď. Dostaneili NAK, pro-vede se jedna ze dvou akcí v závislosti na tom, zda již byl při-jat platný poVel. Když byl již přijat platný povel, pak se přede-šle vložená odpověď jednoduše znovu vyšle bez ohledu na to, jakýby mohl být nový povel. Ovšem když platný povel ještě nebyl při-jat /a tedy žádná odpověď není ve vyrovnávací paměti pro odpověď/,přečte se nový povel a naplní se vyrovnávací parné? pro odpověď.Prakticky, když systémový organizátor detekuje v časové kontrolevadný kontrolní součet, vyšle znovu týž povel s NAK. Všechny pře-nosy mezi systémovým organizátorem a přijímačem se s výhodou za-končí indikací konce přenosu.

Datové položky s několika slabikami se přenášejí horními bi-ty napřed a dolními nakonec s těmito výjimkami : Data případuterminálu a odpovědi z paměti se předávají beze změny. To zahrnu-je dvouslabičný kontrolní součet terminálu /nebo modulu IPPV/.Kromě toho se také přenáší beze změny stavová odpověď, která re-presentuje paměťový obraz důležitých parametrů přijímače a dat. V tomto případě se více^jalabičné parametry vysílají dolními'bitynapřed a horními nakonec. /Standardní formát firmy Intel./

Kontrolní součet systémového organizátoru nebo přijímače /např. 16-bitový kontrolní součet/ se generuje přičtením každého vysílaného» nebo přijatého znaku do nejnižšího bitu kontrolního součtu. Neprovádí se přenos do nejvyššího bitu kontrolního součtu. - 39 - Výsledek se pak posune o 1 bit vlevo. Na počátku se kontrolnísoučet nestaví na 0. Každý znak zprávy až po kontrolní součet/ale nikoli včetně/ se zahrne do kontrolního součtu. Výslednýkontrolní součet se invertuje o zakóduje a vyšle s ostatnímidaty.

Transakce ze systémového organizátoru do přijímače obsahujítyto povely: 1/ Nastavovací povel - Tento novel definuje 4 kmitočty, kte-ré se použijí v obou kategoriích. Hodnota kmitočtu - 1 potlačípoužití odpovídajícího přijímacího modulu. Tímto povelem se takénastaví kalibrační parametry. Jako odpověď na tento povel se vy-šle AUTOMATIC TRANSMITTER CALIBRATION REPLY, MEMORY REQUBST RE-PLY nebo EYENT/VIEWING STATTSTICS REPLY PACKET. 2/ Inicializace nové skupiny — Tento povel se vyšle do při-jímače, kdykoli se do terminálů vyšle IPPV GLOBAL CALLBACK.Informuje přijímač, na které kmitočty se má naladit. Také vynulu-je duplikát kontrolního seznamu. Jako odpověň na tento povel sevyšle GROUP· STATISTICS REPLY'. 3/ Dotazový povel - Tento povel žádá přijímač, abv vyslalcokoliv, co je ve frontě na vyslání. Odpovědí bude AUTOMATIC TRANS-MITTER CALISRATTON REPLY, MEMORY REQUEST REPLY nebo EVENT/VTEWINGSTATISTICS REPLY PACKET. Nejsou-li ve frontě žádná data k vyslání,vyšle se automaticky prázdný paket EVENT/TIENING STATTSTICS REPLYPACKET. 4/ Povel požadavku o stav — Tento povel žádá přijímač, abyvyslal výpis svého okamžitého stavu a nastavení parametrů. Zamýš-leným účelem je diagnostika a odstraňování poruch.

Transakce z přijímače do systémového organizátoru obsahují toto: 1/ AUTOMATIC TRANSMITTER CALIBRATION REPLY - Odpověň "Auto-matická kalibrace vysílače" se vysílá do systémového organizátoru,kdykoli se přijme zpráva o úplné kalibraci z terminálu nebo modulu.Poskytuje kvalitativní údaj o úrovni přijetého signálu a odpovída-jící úrovni zeslabení, která byla použita terminálem či modulem. 2/ GROUP oTATISTICS RSPLY - Odpověá "Statistika skupiny" se v odpovědi překládá na povel IKITIALIZE NEW GROUP - Souštění nové - 40 - skupiny. Poskytuje statistiku skupiny nashromážděnou od posled-ního vyslání povelu k spuštění nové skupiny. 3/ EVENT/VIEWING STA7ISTICS R2PLY PACKST - "Paket odpovědistatistiky případů a sledování” - V průběhu periody skupiny /v do-bě mezi jedním povelem "Nová skupina" a dalším/ přijímač řadístatistiku o pořadech· a sledování z terminálů nebo modulů. Paketodpovědi poskytuje přenos několika statistik pořadů a jejich sle-dování v jediná» přenosovém formátu. Nejsou-li žádná data k vy-slání, vyšle se prázdný paket. 4/ MEMORY REQUEST REPLY - Odpověč "Požadavek na pamět” jevýpisem obsahu paměti modulu terminálu. 5/ STATUS REQUEST REPLY — Odpověá "Požadavek hlášení stavu"se vysílá jako odezva na povel STATUS REQUEST.

Tyto povely můžeme dále popsat takto: Nastavovací povel musísystémový organizátor vyslat do přijímače před vydáním povelů pronovou skupinu· Tento povel informujfspřijímač, na které kmitočtymá neladit své přijímací moduly. Mohou být nastaveny dvě katego-rie kmitočtů, každá kategorie nabízí čtyři různé kmitočty. Typic-ké použití dvou kategorií by poskytovalo sadu čtyř kmitočtů propoužití ve dne a druhou sadu kmitočtů pro použití v noci. Volbakmitočtů by se prováděla během spouštění a znovu vyhodnocovalaperiodicky.

Nastavovací povel se vyšle po vyslání požadavku o nastaveníve stavu přijímače. Stavový bit požadavku o nastavení se vynuluje,když se přijme platný nastavovací povel. Má-li modul D /a kanálD/ platný kmitočet, použije se jako kmitočet pro SSA /analyzátorsíly signálu/. Je-li kmitočet modulu D nastaven na O, použije separametr "kmitočet SSA" nastavovacího povelu.

Povel "Inicializace nové skupiny" se použije pro vyznačenízačátku periody zpětného volání skupiny. Statistika z předešlé pe-riody skupiny se předá do systémového organizátoru /viz odpověá"Statistika skupiny"/. Statistika spojená s předchozí periodouskupiny se vymaže.

Vf přijímač začne shromažďovat odpovědi statistiky pořadů a sledování z terminálů nebo modulů, když přijímač dostsne ze sys- témového organizátoru povel "Iniciace nové skupiny". Během perio- dy zpětného volání skupiny může přijít až 16 duplikátů zpráv - 41 - z jednoho terminálu či modulu. Ovšem jen jeden z těchto dupliká-tů se předá do systémového organizátoru. Všechny ostatní se zruší.

Dotazový povel požaduje od přijímače, aby poslal jakákolidata připravená k vyslání do systémového organizátoru. Tato odpo-věá bude "Automatická kalibrace vysílače", "Požadavek na psměí"nebo "Paket statistiky případů a sledování".

Povel "Požadavek hlášení stavu" žádá přijímač o vyslání sním-ku jeho okamžitého stavu. Ten obsahuje nestavení všech parametrů,kontrolní čísla softwaru, stav přijímací fronty a ostatní proměn-né týkající se stavu.

Odpověá "Stav pořadů a sledování" z terminálu nebo modulu mů-že být přijímačem přijata kdykoli. Sběr těchto dat začíná typicky,když byl vf přijímači dán povel nové skupiny a terminálům Či modu-lům globální zpětné volání. Během periody globálního zpětného vo-lání bude terminál či modul vysílat svou statistiku pořadů a sle-dování až patnáctkrát na čtyřech různých kmitočtech pro zpětnádata. Těchto 16 nebo méně identických přenosů bode přijímač fil-trovat a jen jeden z nich předá do systémového organizátoru. Přijímač automaticky potlačí všechny zprávy, které nemajíplatný kontrolní součet nebo jejichž délková slabika nesouhlasís přijatým počtem slabik. Přijímač bude udržovat záznam všech jed-notlivých odpovědí statistiky pořadů a sledování, které přijmeb&amp;hem periody skupiny. Ten se nazývá "přijatý seznam". Přijatýseznam obsahuje všechny adresy terminálů nebo modulů, jejich?zprávy byly přijaty. Když přijde odpověá z terminálu, kontrolujese proti přijatému seznamu. Nalezne-li se odpovídající adresa ter-minálu, duplikát s-e zruší. Nenajde-li se adresa terminálu, pak seadresa tohoto terminálu přidá do seznamu. Takto se filtrují či vy-loučí redundantní zprávy ještě před přenosem do systémového orga-nozátoru. Přijatý seznam se vyprázdní při příjmu příštího poveluk iniciaci nové skupiny. Seznam je dostatečně velký, aby mohl při-jmout nejvyšší počet terminálů, jež mohou odpovědět během jednéperiody skupiny.

Když odpověá se statistikou pořadů a sledování projde testem platnosti a nejde o duplikát zprávy, umístí se do fronty zpráv, které se mají vyslat do systémového organizátoru /tzv. fronta zpráv/. Fronta zpráv je dosti velká, aby pojala nejvyšší počet - 42 terminálů ve skupině, kdyby každý vyslal jeden případ. Platnésprávy se tvarují do paketů pro přenos do systémového organizá-toru. Pomocná vyrovnávací paměí, zvaná paketová vyrovnávací pa-mět, má kapacitu pro uložení maximálního počtu slabik, které semohou přenášet do systémového organizátoru /asi 2000 slabik/.Zprávy se přenášejí z fronty zpráv do paketové vyrovnávací pa-měti, pokud je tam místo.

Zprávy se odstraní z paměti přijímače po potvrzení přenosupovelem ACK ze systémového organizátoru. Přijímač bude vysílatpakety statistiky pořadů a sledování do systémového organizátorukrátce po· začátku příchodu zpráv a bude pokračovat, dokud nejsouvšechny přeneseny. Vysílání zpráv, zbývajících ve frontě zpráv,do systémového organizátoru bude pokračovat, dokud se fronte ne-vyprázdní. Během periody skupiny bude přijímač udržovat statistiku akti-vity vedení. To je účelem odpovědí "Statistika skupiny”. Účelemje poskytnout operátoru zpětnou vazbu jak o vhodnosti zvolenýchparametrů skupin tak o schopnosti zvolených kmitočtů. Protože ter-minál či modul vysílá identickou informaci na všech použitých kmi-točtech, statistika aktivity vedení ukážeř zde se má jeden neboněkolik zvolených kmitočtů nahradit jinými. Přijímač udržuje po-čet platných odpovědí přijatých na jednotlivých kmitočtech. Tentopočet zahrnuje i duplikáty. Přijímač také zjišťuje počet platnýchslabik pro* jednotlivé kmitočty. To poskytuje v podstatě touž in-formaci jako počet zpráv, avšak bere v úvahu i proměnnou délkuzpráv. Na konci periody skupiny se počet slabik dělí počtem zpráva tak se zjistí průměrný počet slabik na jednu zprávu. Obecně ře-čeno, statistická data o skupině takto poskytují přesné údaje oúspěšné propustnosti dat v každém kanálu a pro každý vysílač.

Podle této informace může systémový organizátor automaticky měnitkmitočet kanálu periodicky, je-li to zapotřebí vzhledem k nízképropustnosti. V alternativním provedení vynálezu je možno shro-mažďovat četnost chybných bitů nebo jiné parametry signalizujícínízkou propustnost dat pro vyvolání změny na jiný kmitočet. Tytorůzné parametry je možno sledovat u procesoru /přijímače/ nazobrazovací jednotce se čtyřmi řádkami po dvaceti znacích. Naobr. 14 je naznačena nabídková stromová struktura stínítek pro - 43 - zobrazování funkcí sledování, nastavování a kalibrace.

Statistika skupiny se přenáší do systémového organizátoru,když se vydá povel k iniciaci nové skupiny. Přitom se vymaževšechna statistika z paměti. Statistika vyslaná do systémovéhoorganisátoru obsahuje: 1/ Celkový počet platných odpovědí přijatých na každém zečtyř kmitočtů kategorie během poslední periody skupiny. 2/ Průměrná délka odpovědí ve slabikách na každém ze čtyřkmitočtů kategorie během poslední periody skupiny. 3/ Celkový počet jedinečných odpovědí během poslední peri-ody skupiny /to je totéž jako počet položek v přijatémseznamu/.

Když systémový organizátor začne fázi, kdy se do terminálůnebo modulů vysílají pouze adresované povely zpětného volání, musítuto fázi začít povelem inicializace nové skupiny. I když do neníkritické, vynuluje statistiku ze zpětného volání předešlé skupiny. Během instalace terminálů a v ostatních obdobích údržby semusí nastavit úroveň vysílače v každém terminálu nebo modulu, abypřijímaná úroveň u přijímače byla v přijatelných mezích. To jeúčelem odpovědi "Vyhodnocení ATC". Proces kalibrace začne, kdyžsystémový organizátor požádá terminál či modul o vyslání sledu ka-libračních zpráv při předem určených úrovních zeslabení. Terminálvyšle kalibraci, přičemž každá ze zpráv obsahuje edresu terminálua vysílací úroveň bezprostředně následovanou kalibračním signálem.Přijímač provede měření signálu porovnáním s očekávanou úrovní auloží vyhodnocení pro další úroveň signálu. Terminál pak přejdek další úrovni a opět vyšle kalibrační signál. To bude pokračovat,dokud se nevyšle úplný sled kalibračních zpráv /maximálně 8/.

Když se přijme poslední kalibrační zpráva nebo nastane přestávka,sled se bude považovat za dokončený a odpověď "Vyhodnocení ATC"se p*edá do systémového organizátoru.

Kalibrační měření se provede kombinací analyzátoru síly sig-nálu SSA a vybraného modulu vf přijímače, např. D. ííodul D přijí-mače se musí nastsvit na kalibrační kmitočet. Kmitočet modulu Dse určí takto: 1/ Nastavení na okamžitý kmitočet skupiny pro modul D, je-litento kmitočet nastaven na platné číslo kmitočtu. - 44 - 2/ Nastavení na kalibrační kmitočet analyzátoru síly signá-lu SSA, je-li okamžitý kmitočet skupiny pro modul D ro-ven 0. 3/ Potlačen, je-li okamžitý kmitočet skupiny pro modul Droven - 1 nebo více než je maximální číslo kmitočtu.

Sled kalibračního měření začíná, když přijímač přijme plat-nou odpověá kalibrace z terminálu. Jakmile se detekuje koneczprávy /Millerův kód se zastaví či přeruší/, začne perioda po-zastavení. Kdy^ uplyne, začne proces měření a bude pokračovat podobu periody měření. Perioda pozastavení a perioda měření jsouurčeny buá nastavovacím povelem nebo z předního panelu ví* přijí-mače. Konečné čtení úrovně signálu představuje průměr všech vzor-ků.

Tato část popíše činnost mezi terminálem a modulem IPPV.Uvedený dílčí sled operací popisuje soupravu Scientific AtlantaModel 8580. Po zapnutí jak terminál tak modul IPPV provedou sledoperací prorurčení konkrétní konfigurace a úrovně oprávnění ter-minálu. Např. po zapnutí a když je modul IPPV připojen k terminá-lu, údaje o oprávnění terminálu ke kanálům se automaticky aktua-lizují, aby zahrnovaly /nebo povolily/ všechny placené kanály.Jinými slovy, jednoduše spojení modulu s terminálem může být po-stačující pro povolení služby IPPV. Také se nestaví bit v paměti,indikující, že se použil ví* návrat /spíše než telefonní nebo ji-ný/ . Modul pak provede kalibrační přenos po zapnutí /dále zvanýPICART/, když modul nebyl kalibrován, pro nastavení výstupníchúrovní nosné dat vysílače blízko optima pro zpětný kanál.

Po sledu nulování po zapnutí, modul IPPV začne normální do-provodné zpracování. Doprovodné zpracování se obecně skládá z kon-troly okamžitého času proti uloženým časům sledování kanálů a kon-troly požadavků ručně spuštěného kalibračního přenosu /dále nazý-vaného UICART/ z klávesnice": terminálu. Doprovodné zpracování v mo-dulu je řízeno předem danou první instrukcí, která má předem urče-nou četnost, z terminálu do modulu.

Po zapnutí terminál přečte energeticky nezávislé paměti ter- minálu a okooíruje oprávnění kanálu, úroveň služby, konstanty la- dicího algoritmu ap. do paměti RAM. Modul IPPV přečte energeticky nezávislé paměti a okopíruje číslo skupiny, úrovně vysílání, kaná- - 45 - ly aktivních programů, počet zakoupených pořadů ap. do paměti RAM.

Modul se pak nastaví pro určení typu terminálu při přijetí přičti instrukce z terminálu.

Po přijetí instrukce modul IPPV vyžádá Jednu slabiku datz místa v paměti terminálu pro určení typu terminálu. ITapř. modulIPPV by přijal data určující typ terminálu Scientific Atlanta8580, fáze 6. Toto vybavení umožňuje, že modul IPPV Je kompatibil-ní s řadou terminálů. Modul IPPV se pak nastaví, aby po přijetídalší instrukce přečetl adresu terminálu.

Po přijetí instrukce modul IPPV vyžádá čtyři slabiky dat z paměti terminálu a uloží data, která přijdou zpět, jako adresu ter-minálu. Modul IPPV se pak nastaví ns čtení mapy povolených kanálůterminálu /tj. těcht kanálů, které je terminál oprávněn přijímat/po přijetí další instrukce.

Po přijetí instrukce modul IPPV vyžádá šestnáct slabik datz paměti terminálu a vypočte první část kontrolního součtu termi-nálu. Modul IPPV se pak nastaví na čtení příznaků vlastností ter-minálu po přijetí další instrukce.

Po přijetí instrukce modul IPPV vyžádá jednu slabiku z pamě-ti terminálu a dokončí výpočet kontrolního součtu terminálu. Mo-dul IPPV se pak nastaví, aby po přijetí příští instrukce určil,zda je přítomna nosná dat.

Dokud nosná dat není přítomna nebo dokud neuplyne předemurčená perioda od zapnutí, terminál vysílá instrukce do moduluIPPV. Modul IPPV pak vyžádá jednu slabiku dat z paměti terminálua určí, zda je nastaven příznak přítomnosti nosná dat. Je-li nos-ná dat přítomna, modul IPPV přečte energeticky nezávislou paměta určí, zda je modul kalibrován. Je-li modul kalibrován, modulIPPV se jednoduše nastaví na čtení času po přijetí příští inst-rukce. Není-li modul kalibrován, modul IPPV se nastaví na prove-dení kalibrace PICART. V obou případech se modul IPPV nastaví načtení času po přijetí další instrukce. ITení-li nosič dat přítomen, modul IPPV pokračuje v kontrolepo předem určený počet následujících instrukcí /od Dovídajícíchpředem dané časové periodě/ dokud se nosná dat neobjeví. Jestližese nosná dat neobjeví ani po předem určeném počtu pokusů, modulIPPV se po přijetí příští instrukce nastaví na čtení času a začne - 46 - normální doprovodné zpracování, tj. kalibrace PICART se zruší.

Po detekování nosné dat začíná normální doprovodné zpracová-ní. Terminál vyšle instrukci do modulu IPPV. Modul IPPV ai vyžá-dá čtyři slabiky dat z paměti terminálu a kontroluje, zda okamži-tý čas souhlasí s některými časy, zaznamenanými ve statisticesledování v energeticky nezávislé paměti. Vybavení statistikousledování vysvětlíme podrobněji dále. Modul IPPV se pak nastavína čtení režimu terminálu po přijetí příští instrukce. Když senajde shoda mezi okamžitým časem a zaznamenaným časem, přečte serežim terminálu oro určení, zda terminál je zapnut či vypnut,takže qjdže být zaznamenáno správné číslo sledovaného kanálu. ITe-ní-li nalezena shoda mezi okamžitým časem a zaznamenaným časem,přečte se režim terminálu pro určení, zda terminál je v diagnos-tickém režimu a zda se požadovala kalibrace MICART1. Krok popsanýv tomto odstavci budeme nazývat krokem 01.

Je-li nalezena shoda času, terminál vyšle instrukci do moduluIPPV. Modul IPPV vyžádá jednu slabiku dat z paměti terminálu akontroluje, zda je terminál vypnut či zapnut. Je-li terminál vy-pnut, modul uloží předem určený znak nebo znaky do energetickynezávislé paměti jako současně sledovaný kanál. Modul IPPV se pakpo přijetí příští instrukce nastaví na čtení času a opakuje uvede-ný krok 01. Je-li terminál zapnut, modul IPPV se po přijetí příš-tí instrukce nastaví na čtení právě naladěného kanálu.

Najde-li se shoda času a terminál je zapnut, terminál vyšleinstrukci do modulu IPPV. Modul IPPV vyžádá jednu slabiku datz paměti terminálu a tuto hodnotu uloží do energetiéky nezávislépaměti jako současně sledovaný kanál. Modul IPPV se po přijetípříští instrukce nastaví na čtení času a opakuje krok 01.

Není-li žádná shoda času, terminál pošle instrukci do moduluIPPV.. Modul IPPV vyžádá jednu slabiku dat z paměti terminálu aurčí, zda je terminál v diagnostickém režimu. Není-li terminálv diagnostickém režimu, modul IPPV se po přijetí příští instrukcenastaví na čtení času a opakuje zmíněný krok Gl. Je-li terminálv diagnostickém režimu, modul IPPV se po přijetí příští instrukcenastaví na čtení poslední stisknuté klávesy.

Je-li terminál v diagnostickém režimu, terminál vyšle in- strukci do modulu IPPV. Modul IPPV vyžádá jednu slabiku dat z pa- měti terminálu a kontroluje, zda byl naposledy stisknut správný - 47 - sled kláves. V kladném případě modul spustí kalibraci MICART, v záporném nedělá nic. V obou případech se pak modul IPPV po při- jetí příští instrukce nastaví na čtení času a opakuje krok Gl.

Zatímco zde byl podrobně ponsán sled pro terminál ScientificAtlanta model 8580, sled pro ostatní terminály, včetně těch prosystám pracující v pásmu, je podobný a nebude zde podrobně disku-tován.

Další část se týká oprávnění, zakoupení a zrušení onrávněnípřípadů IPPV. Na rozdíl od doprovodného zpracování, které je za-lomeno na příjmu instrukce s předem určenou četností z terminálu,operace případu IPPV se mohou vyskytnout kdykoli během normálníčinnosti modulu IPPV. Terminál může kdykoli přijmout /a přenéstdo modulu IPPV/ transakce, které zřizují nebo ruší oprávnění.Obdobně abonent se může kdykoli rozhodnout, že zakoupí pořad. V tomto smyslu jsou operace IPPV v podstatě přerušením normální-ho doprovodného zpracování v modulu IPPV.

Jak v systémech pracujících mimo pásmo, tak i v systémechpracujících v pásmu, transakce z koncové' stanice řídí zřízení izrušení oprávnění. Pro zrušení oprávnění k pořadu musí termináldostat transakci data případu IPPV dvakrát. Tomu je tak proto, žemodul IPPV /nikoli terminál/ skutečně určuje, kdy je případ vyří-zen z transakcí, a má pouze příležitost informovat terminál /oro-střednlctvím požadavku o aktualizaci many kanálů./ o úsDěšnýchpřenosech transakcí z terminálu. Základní rozdíl mezi činností mimo pásmo a v pásmu je, žeterminály pracující mimo pásmo mohou přijímat datové transakcekdýkoli a terminály pracující v pásmu mohou přijímat transakcepouze na kanálech s daty. Takto bude jako shora dále poosán po-drobně sled pro terminál Scientific Atlanta 8580, pracující mimopásmo.

Pro správné zpracování operací IPPV musí koncová stanice vy-slat mimo pásmo transakci dat o případu IPPV, kterou budeme dálenazývat transakcí dat o případu IPPV s ne vyšší předem danou čet-ností než je jednou za sekundu.

Nejprve popíšeme zakoupení pořadu, kdy abonent vstupuje do kanálu IPPV buá přímým vstupem číslice nebo použitím přičítacích 8 odčítacích přepínačů na terminálu nebo infračerveném dálkovém - 48 - ovládání. Terminál se naladí ns kanál IPPV a čeká na mimopásmo-vou transakci.

Když terminál přijme mimopésmovou transakci, vyšle celoutransakci do modulu IPPV použitím druhé instrukce a určí, zdamodul IPPV vyžaduje aktualizaci mapy kanálů. Terminál se pak na-ladí na vyvolávací kanál, není-li k dispozici volný čas, nebo senaladí na kanál IPPV, Je-li volný čas k dispozici. Terminál vy-šle signál BUT, Je-li kupní okno otevřené a není-li tento kanálv paměti RAM terminálu Již autorizován, tj. již zakoupen.

Když modul IPPV přijme prostřednictvím instrukce mimopásmo-vou transakci, modul IPPV nepožaduje po při je ti’" druhé instrukceaktualizaci mapy kanálů. Modul IPPV v tomto okamžiku provede kon-trolu oprávnění, která znamená kontrolu, zda specifikovaný kanálje aktivní a jestliže ano, zda případ již prošel /odlišné iden-tifikace pořadu/. Když případ již prošel,:: modúl zařadí požadavekna aktualizaci mapy kanálů pro příští instrukci, vynuluje bitaktivního případu pro specifikovaný kanál v energeticky nezávis-lé paměti a změní formát dat z této paměti pro budoucí přenos.Postup, popsaný v tomto odstavce, nazveme krok C.

Když abonent zakoupí pořad, terminál po prvním stisku kláve-sy BUT vyšle povel pro určení, zda je energeticky nezávislá pamětNYU plná. Modul IPPV odpoví bud celkovým počtem uložených pořadůnebo předem určenou hodnotou, když je parně í NVM plná. Je-li tatopamět plná, terminál zobrazí.na displeji terminálu FUL. Není-lipamět plná, terminál zařadí po druhém stisku klávesy BUY pro příštíinstrukci mimopásmový povel zakoupení.

Když terminál přijme mimopásmovou transakci, terminál vyšlecelou transakci do modulu IPPV s použitím druhé instrukce a kon-troluje, zda modul IPPV požaduje aktualizaci mapy kanálů. ModulIPPV pak provede druhou kontrolu oprávnění, jak je popsáno v kro-ku C. Terminál pak pošle povel zakoupení pořadu do modulu IPPV apřijme signál ACK/NAK /potvrzení nebo nepotvrzení/ z modulu. Kro-mě čísla kanálu bude obsahovat čas zakoupení pořadu. Terminál sepak naladí na vyvolávací kanál, přijde-li NAK, nebo na kanál IPPVv případě ACK.

Když modul IPPV přijme z terminálu instrukci k zakoupení po-řadu, modul IPPV kontroluje, zda je pamět NVM plná nebo zda sezjistilo ovlivnění smyčky fázového závěsu paměti NVM. V kladném - 49 - případě' modul vrátí signál MAK. Jinak je modul schopen zakoupitpořad a vrátí do terminálu signál ACK.

Kdy* je pořad zakoupen, modul IPPV uloží číslo kanálu, iden-tifikaci pořadu /z mimopásmové transakce/ a dobu zakoupení do pa-měti NVM a pro tento pořad nastaví příznak aktivního pořadu.

Když terminál dostane mimopásmovou transakci s jinou identi-fikací pořadu, terminál pošle celou transakci použitím instrukcedo modulu IPPV a kontroluje, zda modul IPPV požaduje aktualizacimapy kanálů. Modul IPPV nepožaduje pro tuto transakci aktualizacimapy kanálů. Modul identifikuje pořad, zruší jeho oprávnění azmění formát dat pořadu v paměti NVM pro příští přenos. Modul za-řádí požadavek na aktualizaci mepy kanálů pro příští instrukci.

Uvedená terminály také umožňují zakoupení pořadu IPF7 propřístroj video. To je velmi podobná normálnímu zakoupení pořaduIPPV a nebudeme je zde podrobně diskutovat. Základní rozdíl jev tom, že abonent kupuje pořad předem, což způsobí, že modul IPPVrezervuje pro tento pořad místo v paměti NVM. Toto místo se nepo-užije, dokud pořad nezačne, avšak počítá se při určení, zda jepaměí při příštích pokusech o zakoupení plná.

Modul IPPV podle vynálezu zahrnuje tři různé typy odpovědí:Statistika pořadů a sledování, výpis paměti a kalibrace. Prvnídvě odpovědi mají určité vlastnosti společná, jmenovitě zabezpe-čovací data, vracená do koncová stanice. Všechny tři odpovědiobsahují číslicovou adresu terminálu.

Odpověá "Statistika pořadů a sledování" obsahuje informacetýkající se počtu slabik ve zprávě, typ zprávy /tj. statistika po-řadů a sledování/, číslicovou adresu terminálu, časy záznamu a ka-nály, které byly naladěny během těchto časů záznamu a údaje IPPVo zakoupení jako je identifikace pořadu a čas zakoupení.

Odpověň "Výpis paměti" obsahuje informace týkající se počtuslabik ve zprávě, typ zpětného volání /tj. požadavek na Deraět/,číslicovou adresu terminálu a informace požadovaná z míst v paměti.

Odpověá "Kalibrace" obsahuje informace týkající se počtu sla-bik ve zprávě, typ zpětného volání /tj. odpověá kalibrace/, čísli-covou adresu terminálu a vysílací úroveň následovanou kalibračnímprůběhem pro měření síly signálu.

Modul IPPV vysílá data s použitím Millerova kódování dat. - 50 -

Millerovo kódování, známá také jako zpožďovací modulace, vysílá"1” jako přechod signálu uprostřed bitového intervalu. ”0’’ nemápřechod, pokud není následována další "0”; v tom případě dojdek přechodu na konci bitového intervalu, líillerovo kódování datjá naznačeno na obr. 16.

Sled přenosu dat: Při každém přenosu dat modul IPPV provede tento sled: A. Začne přepínat vedení vysílaných dat rychlostí 10 kHz. ^ímse nabije datový filtr. B. Nastaví zesílení na minimum. C. Zapne vypínané napětí + 5 V do vf obrodů. P. Zpozdí asi na 1 ms, aby se + 5 V ustálilo. E. Nastaví správný kmitočet smyčky fázového závěsu /čtenýz paměti NVM/. F. Zpozdí asi o 20 ms, aby se fázový závěs chytil. G. Zaklíčuje obvod proti rušení přeslechy. K. Zpozdí asi o 1 ms pro ustálení koncového výstupního stupně. I. Najede na správné zesílení /přečtené z paměti NVM/. J. Vyšle data.

Kdy? se přenos dokončí, modul IPPV provede tento sled: A. Generuje chybu Millerova kódu v přenášených datech proukončení přenosu /pro přijímač/. B. Stáhne zesílení na minimum. C· Vvklíčuje obrod proti rušení přeslechy. D. Zpozdí asi o 1 ms pro zabránění klouzání kmitočtu E. Vypne vypínané napětí + 5 V.

Tyto sledy jsou podrobně naznačeny na obr. 15 s použitímtěchto definic:

Vypínané napětí + 5 V do smyčkyfázového závěsu, vstup dat

Zpoř-dění pro zachycení smyčky fázového závěsu

Nabíjecí doba datového filtru

Zaklíčování obvodu proti přeslechůmdo najetí zesíleníNajetí na zesíleníStažení zesílení

Od stažení zesílení do vypnutí + 5 V ^on

tLK

tCHG

*aB

tRU

tRD

tOFF - 51 -

Jedno provedení vynálezu umožňuje, aby systémový organizátorvybíral statistiku sledování týkající se kanálů, na které je ur-čitý abonent naladěn, v předem daných časech během časové perio-dy. V této realizaci systémový organizátor generuje globální transakci, která definuje čtyři časy, v nichž má modul IPPV zapsat dotřetí paměti 503 /obr. 5/ kanál, na který je terminál naladěn.

Tyto časy mohou být uvnitř vhodné časové periody jako je den, tý-den, každý druhý týden ap. Pro ilustraci budeme předpokládat, žesystémový organizátor dá modulu IPPV instrukci, aby zaznamenalnaladěný kanál terminálu v neděli v 19,00, v úterý v 21,00 , večtvrtek ve 22.00 v časové periodě jednoho týdne. Když se okamži-tý čas shoduje s jedním z těchto čtyř časů, modul zaznamená kanál,naladěný terminálem, do třetí paměti 501. Jak jsme uvedli, infor-mace· o statistice sledování je zahrnuta do odpovědi "Statistikapořadů a sledování". Tato odpověd obsahuje informaci týkající sepočtu slabik ve zprávě, typu zprávy, číslicovou adresu terminálu,časy záznamu a kanály, há-které byl terminál naladěn v tyto časy,a údaje IPPV o zakoupení. I když to není nyní realizováno, systémový organizátor bymohl vložit adresovanou transakci statistiky sledování abonenta,který souhlasil, že dovolí monitorování svých zvyků sledování. V ještě jiném provedení může systémový organizátor vlotžit adre-sovanou transakci statistiky sledování do určité skupiny termi-nálů.

Kfe obr. 8 je naznačeno podrobněji skupinové schéma procesoruIPPV podle obr. 1 a 3. Zpětný vf signál z terminálů se přenášív podkanálu VHP T8. Vysílanou nosnou je možno nastavit s rozliše-ním 100 kHz v kmitočtovém pásmu 11,8 až 17,7 MHz, což poskytujemožnost volby maximálně 60, s výhodou 25 různých datových kanálůs šířkou pásma 100 kHz. Modulovaná nosná z terminálu nebo moduluobsahuje informaci BP3K 20 kb/s v Millerově kódu. Vf signály» celého souboru terminálů v systému se kombinují a vracejí doprocesoru IPPV“ umístěného v koncová stanici. Funkcí procesoruIPPV je přijímat zpětné vstupní signály, demodulovat informaci adekódovanou zprávu předat systémovému organizátoru.

Ještě s odkazem na obr. 8, zpětný vf signál se typicky při- jímá na úrovni jediné nosné + 12 dBmV. Procesor IPPV je navržen, - 52 - aby fungoval v rozsahu úrovní jediné nosné + 2 až + 22 dBmV. Často se přijímá současně více než jeden nosný kmitočet a celko-vý přijímaný výkon bude úměrně vyšší než + 12 dBmV. Pokud jsouna různých kmitočtech, procesor IPPV může současně přijímat, de-modulovat a dekódovat čtyři modulované nosné; pouze neredundant-nf dekódované zprávy se vyšlou z řídicího modulu procesoru IPPVprostřednictvím sériového rozhraní PS 232 do systémového organi-zátoru.

První element procesoru IPPV, který popíšeme, je tzv. vstup-ní modul 800. Vf zpětný signál z terminálu je zaveden ze vstupní-ho kabelu do konektoru vstupního modulu 800, který s nejvyšší vý-hodou obsahuje samostatné celky. Vstupní modul 800 nabízí vstup-nímu signálu jmenovitou zakončovací impedanci 75 0. Tento celekse skládá z pásmového filtru, předzesilovače a dělicího obvodu,který rozděluje přicházející vf signál do čtyř modulů vf přijíma-čů k až D. Pásmový filtr propouští pásmo T8 se zanedbatelným ze-slabením a zkreslením při potlačení signálů mimo pásmo. Předzesi-lovač kompenzuje průchozí ztráty filtru a ztráty při dělení výko-nu. Vf signály jsou zavedeny z vf konektorů vstupního modulu dočtyř vf přijímačů. Vstupní modul má zisk přibližně 1 dB, takžesignál přivedený do vf zesilovačů 810 až 813 má úroveň přibližně+ 13 dBmV. Všechna vnitřní koaxiální propojení procesoru IPPVs výjimkou vstupního vf signálu jsou zakončna jmenovitou impe-dancí 50 Q. Kabeláž, přivádějící napájení + 24 Vss a zem je zave-dena přímo z napáječe /není naznačen/ do vstupního modulu. Vstup-ní modul 800 nemá přímé spojení s řídicím modulem 840. Všechnyostatní bloky přijímačů a syntetizérů procesoru IPPV jsou připo-jeny k řídicímu modulu 840.

Druhým hlavním stavebním blokem procesoru IPPV je vf přijí-mač. V procesoru IPPV jsou čtyři bloky A - D vf přijímačů 810až 813. Jsou to funkčně ekvivalentní jednotky, z nichž tři napá-její 30 0 zakončení na výstupu analyzátoru síly signálu, takžetyto jednotky jsou vzájemně záměnné. Čtvrtý přijímač Aenál D/je naznačen s koaxiálním spojením do bloku analyzátoru 830 sílysignálu. Vf přijímač konvertuje signál přicházející ze vstupníhomodulu s použitím výstupu syntetizérů kmitočtu jakožto místníhooscilátoru /na vyšší straně/. Výstupní kmitočet syntetizérů může - 99 - být mezi 22,5 a 28,4 MHz a a výhodou je mezi 26,2 až 28,4 MHz,což odpovídá rozsshu vstupního kmitočtu 11,8 až 17,7 MHz či s vý-hodou 15,5 až 17,7 Miz. Mezifrekvenční signál je na střednímkmitočtu 10,7 MHz. Keramická mezifrekvenční filtry, naladěné na10,7 MZh, potlačí sousední kanály a ostatní produkty směšovačea propustí žádaný signál. Úzkopásmový mezífrekvenční signál jepak detekován obvodem, který poskytuje hrubý odhad síly signálu.Výstupem je ss napětí RSSI, úměrné úrovni přijímaného vf signálu.Toto napětí se vede do řídicího modulu spolu s ostatními signályspojovací kabeláže vf přijímačů. Informace RSSI indikuje úroveňzpětného signálu terminálu, jak ho přijímá procesor IPPV. Tatoinformace je k dispozici systémovému organizátoru. Údaj RSSI pro určitý terminál signalizujet které terminályvyžadují novou kalibraci. K tomuto účelu systémový organizátorudržuje seznam "příliš vysokých” s"příliš nízkých" údajů RSSI oterminálech, takže je možno zařadit pro novou kalibraci určujícíadresy těchto terminálů. Tato nová kalibrace není periodická, aleprovádí se na základě vyšší priority, tj. na ekvivalentní priori-tě s novými terminály, požadujícími kalibraci poprvé. Tabulkyúdajů RSSI za časovou periodu mohou být také použity pro určenícharakteristik stoupání či klesání pro všech 29 kanálů, kterýmimohou být zprávy posílány z určitého terminálu. Charakteristikystoupání či klesání se pak vloží do terminálu, takže terminál mů-že na základě optimálních výsledků pro kalibrační kanál určitpříslušné úrovně prenouu pro všechny kanály kategorie jedna i ka-tegorie dvě.

Hlavní funkcí vf přijímače je demodulace BPSK mezifrekvenč-ního signálu 10,7 MHz. Signál se demoduluje použitím dvojitéhosymetrického směŠovače. Demodulovaný datový sled se filtruje asynchronizuje. Tato detekovaná data 20 kb/s v Millerově kódu sezavádějí do řídicího modulu. Funkci odvození napětí RSSI a demo-dulace BPSK provádějí všechny čtyři vf přijímače. Úzkopásmovýfiltrovaný mezifrekvenční signál 10,7 MHz na úrovni přibližně+ 15 dBmV je zaveden z vf přijímače D do bloku analyzátoru sílysignálu. S funkcí vf přijímače je sdružen analyzátor 890 síly signálu.

Funkcí bloku analyzátoru síly signálu je detekce úrovně mezifrek- venčního signálu 10,7 MHz přicházejícího z vf přijímače zvoleného - 54 - pra kalibrační účely. Tento výstup vf přijímače nepodléhá auto-matickému řízení zesílení AGO; výsledkem je, že jakákoli změnavf vstupní úrovně do procesoru IPPV se projeví změnou úrovně me-zifrekvenčního signálu 10,7 MHz na vstupu analyzátoru síly signá-lu. Když se vf zpětný systém podrobí kalibraci, analyzátor sílysignálu detekcí mezifrekvenčního signálu 10,7 MHz dá řídicímu mo-dulu 870 indikaci, kterého terminálu nebo modulu IPPV výstupníúroveň odpovídá přijímané úrovni signálu + 12 dBmV. Řídicí modul840 bude naopak informovat systémový organizátor prostřednictvímrozhraní RS272. Až do příštího kalibračního cyklu /popsaného' po-drobněji dále/ systémový organizátor dá terminálu instrukci, abypoužil úroveň vysílaného signálu, kterou hlásil řídicí modul.

Mezifrekvenční signál 10,7 MHz 4 13 dBmV je u analyzátorusíly signálu zakončen 50 Q. Dva oddělovací zesilovače mají promezifrekvenčraí kmitočet zisk přibližně 70 dB. Zesílený mezifrek-venční signál se špičkově detekuje diodovým obvodem. Druhý diodo-vý obvod má obdobné ss předpětí. Výstupy obou diodových obvodůse sčítají pro teplotní kompenzaci podle známé techniky. Výstuppřesně odráží úroveň mezifrekvenčního signálu, neboí ss složkydiod se kompenzují. Tento detekovaný signál se filtruje a dálezesiluje. Konečný ss výstupní signál, úměrný úrovni mezlfrekvenč-ního signálu, je zaveden do řídicího modulu.

Kmitočtový syntetizér řízený systémovým organizátorem gene-ruje kmitočty pro demodulaci přicházejících nosných kmitočtů dat.Kmitočtový syntetizér je místní oscilátor pro převod jediného kmitočtu, probíhající ve vf přijímači. Blok syntetizérů pro jedinýkmitočet obsahuje čtyři samostatné jednotky, tj. syntetizéry 820až 827» Řídicí modul 840 dodává prostřednictvím povelů sériovýchdat informace pro ladění kmitočtů. Čtyři jednotky kmitočtovýchsyntetizérů 820 až 827 jsou označeny jako kmitočtové syntetizéryA, B, 0 a D, které odpovídají vf přijímačům 810 až 817. V šířcepásma kanálu T8 je celkem 60 kmitočtů, které je možno nestavitřídicím modulem 840; ovšem podle vynálezu se používá pouze 27.Rozsah výstupních kmitočtů je s výhodou 25,1 až 28,4 MHz a převá-dí se dolů do horní části pásma T8, tj. 14,4 až 17,7 MHz. Rozli-šení kmitočtů je 100 kHz. Výstupní signál je na typické úrovni+ 17 dBra. - 55 -

Každá jednotka kmitočtového syntetizéru obsahuje d*lič kmi-točtu oscilací, smyčku fázového závěsu PLL, integrovaný obvod ICa filtr s aktivní smyčkou. Tyto části tvoří dohromady smyčku fá-zového závěsu. Výstupní kmitočet oscilátoru je fázově i kmitočtově koherentní s volně běžícím krystalovým oscilátorem 4 KHz.Smyčka fázového závěsu zaručuje, že výstup syntetizéru je spek-trálně" čistý a kmitočtově přesný. Výstup oscilátoru budí proti-taktní zesilovač. Protitaktní řešení se používá pro získání po-žadované úrovně + 17 dBm místního oscilátoru.

Skupinové schéma vstupního modulu je naznačeno na obr. 9.Modul vstupu a dělení výkonu sestává z pásmového /preselektoro-vého/ filtru 900. předzesilovače 910. obsahujícího např. Mfflř1174 a dělicího obvodu 97Q pro napájení čtyř modulů vf přijímačůJe naznačeno zesílení všech modulů včetně transformátoru 920. S odkazem na obr. 10 nyní podrobněji popíšeme uspořádánísyntetizéru kmitočtu procesoru IPPV. Sestava syntetizéru kmitoč-tu obsahuje čtyři podskupiny na deskách plošných spoji}, jak jsounaznačeny na obr. 10. Každá podskupina je nastavena na určitýkmitočet řídicím modulem 840 procesoru IPPV. Rozsah syntetizérukmitočtu je s výhodou mezi 26,2 MHz- a 28,4 MHz, ale může být ažod 22,5 MHz do 28,4 MHz. Rozlišení ladění je 100 kHz. Každá zečtyř podskupin syntetizéru kmitočtu může být nastavena na který-koli ze 60 kanálů v rozsahu 22,5 až 28,4 MHz. Vf výstupem pod-skupiny syntetizéru kmitočtu je signál místního oscilátoru projeden ze čtyř vf přijímačů v procesoru IPPV. Místní oscilátor jena vyšší straně, takže vf rozsah 15,5 až 17,7 MHz se konvertujedolů na mezifrekvenční kmitočet 10,7 MHz přijímače. Na obr. 10je skupinové schéma Dodskupiny syntetizéru kmitočtu. V sestavěsyntetizéru jsou opět čtyři tyto podskupiny. Krystal 1000 zá-kladního kmitočtu 4 MHz je připojen k zpětnovazebnímu zesilova-či 1001 s vysokým zesílením. Zesilovač je součástí prvku velkéintegrace se smyčkou fázového závěsu, s výhodou typu MotorolaMC145158. Výstupní signál 4 MHz je zaveden uvnitř prvku do číta-če 1002 pracujícího jako dělič kmitočtu 1 : 40. Výstupem čítačeje referenční kmitočet 100 kHz, který je uvnitř prvku zaveden dodetektoru 1007 fáze a kmitočtu.

Detektor 1007 fáze a kmitočtu porovnává dva vstupní signály - 56 - /referenční 100 kHz a .proměnný 100 kHz/ a generuje chybové impul-sy, když oba vstupy nejsou na témž kmitočtu a fázi. Tyto impulsyladí oscilátor tak, že proměnný signál kmitočtu 100 kHz je nucenmít týž kmitočet i fázi jako referenční signál 100 kHz. Když tonastane, výstup- kmitočtového syntetizéru bude na správném kmito-čtu. Rozdílové chybové signály z detektoru 1003 fáze a kmitočtuse vedou z prvku do smyčkového filtru 1004 a přidružených součás-tí. Tento filtr 1004 filtruje chybové signály a převádí je na ne-symetrické ladicí napětí, které řídí oscilátor 1003« Oscilátor1003 obsahuje tranzistor Q1 a přidružené součástky. Oscilátor1003 je navržen tak, že ladicímu napětí na vstupu odpovídají vý-stupní kmitočty v žádaném výstupním rozsahu 22,5 až 28,4 MHz ne-bo výhodněji 26,2 až 28,4 MHz. Výstup oscilátoru je zaveden dooddělovacího zesilovače Q2 1006. Tento zesilovač 1006 poskytujerelativně vysokou impedanci a odděluje oscilátor od dvojitého dě-liče 1008 a výkonového zesilovače Q3, Q4 1009« Oddělený výstupnísignál oscilátoru se vede do dvojitého děliče 1008. kde se kmito-čet dělí buá 10 nebo 11. Programovatelný dvojitý dělič 1008 spo-lu s děliči A a N 1007 tvoří celkový dělič s poměrem = 10H + A.Čítače Ν’ a A jsou programovány řídicím modulem 840 procesoru IPPVsériovými povely jako Fout » x 0,1 MHz. Např. řídicí modul na-staví Nt na 250 pro výstupní kmitočet 25,0 MHz. 1¾ je možno řídi-cím modulem nastavit na kteroukoli ze 60 hodnot mezi 225 a 284ale přednostně mezi 251 a 284. Funkcí řídicího vedení dvojitéhoděliče je určit, kdy bude dělič dělit deseti a kdy jedenácti.

Oddělovací zesilovač 1006 také budí výkonový zesilovač Q3, Q4 1009. Je použito nastavení potenciometrera /není naznačen/, abyúroveň výstupního signálu byla přibližně + 17 dBm. Za výkonovýmzesilovačem je zapojena dolnofrekvenční propust 1010. která zesla-buje především druhou a třetí harmonickou výstupního signálu syn-tetizéru.^Výstup syntetizéru kmitočtu je zaveden do přidruženéhovf zesilovače procesoru IPPV.

Skupinové schéma modulu vf přijímače je na obr. 11A - C.

Jsou čtyři samostatné moduly vf přijímačů. S odkazem nejprve na obr. 11A,· každý z vf přijímačů obsahuje směšovač 1101 pro převod vstupních signálů na mezifrekvenční kmitočet 10,7 MHz. Používá se injekce z horní strany. Mezifrekvenční signál prochází keramickými - 57 - filtry 1104 a 1105 pro potlačení signálu sousedních kanálů a pro-duktů zkreslení.

Mezifrekvenční signál pak prochází zesilovačem 1106 o detek-torem 1115 úrovně. Obvod detektoru odvozuje hrubé určení sílysignálu RSST. Obvod detektoru 1115 je vytvořen známým způsobemnapř. z prvku ΝΞ604ΑΝ. Výstupem R3SI je analogové napětí, kterése vysílá do řídicího modulu 840 pro převod do číslicové podoby8 vyslání do systémového organizátoru.

Mezifrekvenční signál pak prochází směrovým vazebním členem1108. Odbočený -výstup je zaveden na vnější výstup k použití modu-lem analyzátoru síly signálu SSA. Mezifrekvenční signál se pakdále zesiluje a vede do demodulátoru.

Podle obr. 11B. demodulátor s výhodou sestává ze zdvojovače11^5 kmitočtu a injekčně sjmchronizovaného oscilátoru 1130 proobnovení nosné. Petekce dat se podle obr. 11C dosahuje přes mode-mový filtr, obvod regenerace hodin a vzorkovací obvod. Výstupemdemodulátoru jsou číslicová data.

Nyní s odkazem na obr. 12, kde je naznačen analyzátor sílysignálu, který dostává signál indikující sílu signálu z vf přijí-mačů. Modul analyzátoru síly signálu se používá pro získání přes-ného měření výkonu přenášených dat. Vf signál, který se má měřit,je veden z mezifrekvence jednoho z modulů vf přijímačů, např.. ka-nálu D. Modul analyzátoru síly signálu sestává z předzesilovače1200 30 dB, detektoru 1201 úrovně a oddělovacího stupně 1202.Výstupem je analogové napětí, které se vysílá do řídicího moduluprocesoru IPPV pro převod do číslicové podoby a přenos do systé-mového organizátoru. Před vstupem do diferenčního zesilovače1202 se používají dvě diody pro dosažení tepelné kompenzace, tj.dioda tepelné kompenzace 1204 kompenzuje diodu detektoru 1201úrovně.

Nyní s odkazem na obr<. 13, kde je naznačen řídicí modul, kte-rý řídí činnost procesoru IPPV. Modul nastavuje syntetizéry, sle-duje sílu signálu, dekóduje zprávy přijímané vf přijímači, kon-troluje platnost zpráv a předává zprávy systémovému organizátoru.Řídicí modul obsahuje uživatelské rozhraní /klávesnici a disnlej/pro diagnostiku, hlášení chyb a konfiguraci bez přepínání. Na obr.14 je naznačeno hlavní menu /nabídka/, ze kterého operátor může - 58 - volit funkce sledování /Monitor/, nastavení /Setup/ a kalibrace/Calibration/. Z’ menu sledování si může operátor svolit šest oo-čátečních zobrazení, kde stínítko SSA pro analýzu síly signáluvede operátora k RSSI /odhadu síly signálu/. Nabídky nastavenía kalibrace pracují obdobně.

Deska řídicího modulu sestává podle obr. 13 ze šesti funkč-ních celků: řídicí mikroprocesor 1300, paměťový podsystém, roz-hraní přijímačů obsahující procesory typ 8097 a pamět RAM se dvě-ma vstupy/ výstupy pro každý přijímač, rozhraní se systémovýmorganizátorem a rozhraní pro přední panel. Řídicí mikroprocesor 1300 použitý v řídicím modulu Je Intel80188. Je to lď-bitový procesor se dvěma kanály přímého přístupudo paměti, čtyřmi úrovněmi přerušení, třemi časovači, 13 rozsahydekódované adresy a 8-bitovým vnějším rozhraním.

Paměťový subsystém se skládá z dynamická paměti RAM 1380256 K pro zprávy a proměnné ukládání, energeticky nezávislé pamě-ti RAM 1370 2K pro parametry a objímek pro 128 K paměti EPROM1360 pro ukládání programů. V dynamické paměti RAM Jsou použity dva prvky 256 K. Ty slou-ží např. k ukládání statistiky o skupinách, platných přijatýchzpráv, výsledků kalibrace a dalších údajů pro terminály systému. V důsledku toho musí týto paměti mít přiměřenou kapacitu proukládání paketů s daty. Když se do systémového organizátoru pře-nášejí zprávy, tabulky pro ukládání zpráv z terminálů se vynulují.Při každém cyklu čtení z paměti EPROM se provede regenerační cyk-lus "GAS před RAS" dynamické paměti RAM. Normální výběry instruk-cí z paměti EPROM by měly být postačující pro regeneraci obsahudynamické paměti RAM. Je-li mezi dvěma přístupy do paměti EPROMvíce než 15 ps, řídicí Jednotka DMA bude číst z EPROM. Peměí LOSmikroprocesoru 80188 se používá pro přístup do dynamické pamětiRAM. Po- vynulování se paměí LOS musí naprogramovat na aktivní ob-last paměti. Po počátečním nastavení řídicí jednotky DMA proběhneregenerace bez vlivu softwaru. K dispozici jsou dvě objímky pro paměí EPROM 1360 programů pro až 128 K paměti programů. Tyto objímky lze použít pro které- koli prvky EPROM mezi 2764 a 27512. Jedna objímka slouží pro pří- stup UCS a druhá MCS3. Po vynulování bude UCS aktivní v rozsahu - 59 - paměti od PFBEO do FFFFF /šestnáctkově/. MCS3 se musí naprogramo-vat na aktivní oblast.

Jeden prvek paměti 2 K EEPROM je k dispozici jako energetic-ky nezávislá pamět 1370 pro uložení informace o konfiguraci. Pro-gramátor musí dát pozor, aby nevstupoval do EPROM po 10 ms po zá-znamu slabiky no čip. Po δtečím cyklu není zpoždění pro zotavení.Na čip se přistupuje z KOSO. MCSO se musí naprogramovat na aktiv-ní oblast.

Každý kanál vf přijímačů má vlastní stykový procesor 1310 -1340 realizovaný prvkem Intel 8097. Stykově procesory 1310 -1340 dekódují a formátují data z Millerova kódu z modulů vf při-jímačů, sledují úroveň síly signálu z jednotlivých přijímačů at8ké z modulu analyzátoru síly signálu SSA a řídí kmitočet modu-lu vf svntetizéru.

Každý ze stykových procesorů 1310 - 1340 má svou přidruženoupamět RAM 1311 - 1341 1 K slabik se dvěma vstupy/výstupy. Tytopaměti se používají pro předávání dat a povelů mezi stykovýmiprocesory a řídicím mikroprocesorem 1300. Pamět obsahuje mecha-nismus pro obousměrná přerušení. Software může definovat libo-volný vhodný protokol pro použití pamětí a přerušení. K dispozi-ci jsou paměti EPROM 1312 - 1342 pro ukládání programů pro sty-kové procesory 1310 - 1340. Běžný sériový prvek UART 8230 je použit pro realizaci sério-vého rozhraní 1330 k systémovému organizátoru. Jedno z přerušenířídicího mikroprocesoru 1300 je spojeno s rozhraním 1330, takžesériové rozhraní může být řízeno přerušením. Prvek 8230 může pra-covat na kmitočtech až do 3θ,4 kBd. 1 K dispozici jsou signály modemu /RTS, PTR atd./ pro způsobvýzva-odpověň. Multiplexor v systémovém organizátoru může tytosignály bud použít nebo ignorovat, podle přání. Přijímač má kon-figuraci datového koncového zařízení, podobného známé desce tele-fonního procesoru. Přední panel obsahuje klávesnici 860 a displej 830 s kapal-nými krystaly. Klávesnice 860 obsahuje s výhodou šestnáct kláves,určených pro dekadické číslice 0 až 9 a funkční klávesy jako jepomoc, další stránka, další řádka, vstup, nulování a nabídka /me-nu/ . Klávesnice a displej umožňují konfigurování bez přepínání, 60 - indikaci významných chyb a místní přístup k vestavěným testova-cím a diagnostickým rutinám.

Displej 850 s kapalnými krystaly se čtyřmi řádkami po 20znacích Je na dvou výstupech s registry. Zobrazovaná data sevkládají na jednom a vzorkovací povely na druhém výstupu. Vzorko-vání displeje je relativně pomalé /1 s/. Při stisku klávesy se generuje přerušení řídicího mikropro-cesoru 1300. Kódovaná data klávesy se identifikují čtením čtyř-bltovďho registru. Při přístupu do tohoto registru se přerušenívynuluje. Logika klávesnice obsahuje obvod proti odskakování kon-taktů, který zabraňuje vyvolání dalšího přerušení až do koncezpoždění. Řídicí modul 840 také' obstarává napájení procesoru IPPV. Ří-dicí modul zapíná napájení prvků podle potřeby. Každý z kabelů,který spojuje tuto desku s vf přijímačem nebo syntetižárem, obsa-huje čtyři vedení + 12 V, 3 vedení - 12 V, 3 vedení + 5 V a šestzemnicích vodičů. Řídicí program systémového organizátoru pro automatickouvolbu kmitočtů spolu s procesorem IPPV odpovídají za automatickouvolbu kmitočtů pro použití vysílači modulů IPPV, sdružených s terminály. Proces automatická volby kmitočtu zajiščuje, že data, vy-sílaná z terminálů do vf procesoru, sse přenášejí na kmitočtechs minimálním rušivým Šumem, takže se maximalizuje propustnost datŘídicí program pro automatickou volbu kmitočtů sleduje počet platných odpovědí, přijatých procesorem IPPV na každém z kmitočtů apro každý kmitočet určuje četnost chybných bitů. Když četnostchybných bitů vzroste-nad určitou hranici, řídicí program změníkmitočet na základě určité metodiky volby kmitočtů. Proces auto-matická volby kmitočtu popíšeme podrobněji dále.

Ila obr. 17 je naznačena Karnaughova mapa, vyznačující možnýstav kanálu zpětných dat·, založený na počtu platných odpovědí,přijatém v časové periodě a na úrovni výkonu signálu, měřenéhoprocesorem IPPV. Devět pozic v mapě odpovídá devíti různým stavůmdo nichž je možno roztřídit zpětná datové kanály. Na základě tohoto zatřídění určitého datového kanálu se provede vhodná funkceuvedená v dané pozici mapy.

Horizontální a vertikální pozice v mapě odpovídají vypočítané - σι - četnosti chybných bitů a úrovni signálu datového kanálu. Hori-zontálně existují tři možnosti četnosti chyb: "vysoká", "dobrá"a "nízká". Vysoká četnost chybných bitů indikuje, že byl urči-tým datovým kanálem přijat poměrně nízký počet platných odpově-dí ve srovnání s jinými kanály zpětných dat nebo podle předemdaného kritéria. Nízká četnost chybných bitů indikuje, že bylpřijat relativně vysoký počet platných odpovědí daným datovýmkanálem. Dobrá četnost chybných bitů Indikuje, že datovým kaná-lem byl přijat přijatelný počet platných odpovědí.

Vertikálně jsou tři možnosti pro úroveň signálu datovéhokanálu: "nad mezí", "v mezích" a"pod mezí". Je-li úroveň signálunad mezí, znamená to, že použitá úroveň vysílání ze vzdálenýmiterminály je příliš vysoká. Je-li úroveň signálu pod mezí, zname-ná to, že úroveň vysílání je příliš nízká. Je-li úroveň signáluv mezích, znamená tor že daná úroveň vysílání je přijatelná.

Jakmile byl přijat a spočítán statisticky významný početzpětných odpovědí a indikátorem PSSI /diskutovaným dříve/ změře-ny úrovně signálu, řídicí program pro automatickou volbu kmitoč-tů určí kategorie četnosti chybných bitů a úrovní signálů podlemapy na obr. 17. Kritéria použitá při měření mezí mezi třemi ka-tegoriemi jak pro četnost chybných bitů tak pro úroveň signálumohou být předem nastavena něho záviset na probíhájících změnáchrelativních provozních podmínek jednotlivých použitých datovýchkanálů. V každém případě řídicí program jednoduše porovná čet-nost chybných bitů a úroveň přijatého signálu s příslušnými pra-hovými hodnotami, aby zvolil příslušné políčko Karnaghovy mapy,podle obr. 17.

Začneme s políčkem v levém horním rohu obr. 17; je-li čet-nost chybných bitů vysoká a úroveň přijatého signálu nad mezí,řídicí program změní kmitočet tohoto datového kanálu. Tato akcese podnikne, protože četnost chybných bitů je pro okamžitý kmito-čet vysoká, přestože úroveň vysílaného signálu je nad mezí. 7oznamená, že okamžitý kmitočet je velice zašuměn a Že ani zvýšeníúrovně vysílaného signálu nepřekoná nadměrný šum, který existujev tomto bodě spektra. Proto je třeba zvolit nový kmitočet s niž-ším šumem.

Postoupíme-li vpravo, příští políčko odpovídá podmínce, kdy - 62 - je četnost chybných bitť5 vyhovující, Avšak úroveň signálu je ješ-tě nad mezí. I když zařazení datového kanálu indikuje, že proce-sor IPPV přijal přiměřený počet platných odpovědí, vysílací úro-veň byla stále nad mezí. Vysílání při takové úrovni by mohlokromě jiného způsobit interference mezi datovými kanály, a protoje třeba změnit vysílací úroveň, aby byla v předepsaných mezící).Taková kalibrace je podrobně popsána v závislé přihlášce US poř.číslo 07/498,084 z 20. března 1990, nazvané "Zařízení pro přenosvf dat abonentů kabelové televize a způsob kalibrace", která jezde uvedena jeko odkaz.

Poslední políčko v první řadě odpovídá podmínkám, kdy jenízká četnost chybných bitů, avšak úroveň signálu je nad mezí. Z téhož důvodu, jak jsme uvedli, vysílání na datovém kanálu přivysoké úrovni není vyhovující, a proto v této situaci je třebaúroveň signálu rekalibrovat, aby byla uvnitř předepsaných mezí.

První políčko v další řádce odpovídá situaci, kdy je četnostchybných bitů vysoká a úroveň vysílaného signálu v mezích. Tatopodmínka indikuje, že současně zvolený přenosový kmitočet obsa-huje šum, který ovlivňuje počet platných odpovědí, přijatých pro-cesorem IPFV. Proto je nutno použitý kmitočet změnit, aby se na-šel jiný, vyhovující přenosový kmitočet. Přejdeme-li vpravo, příští políčko odpovídá situaci, kdy ječetnost chybných bitů vyhovující a úroveň signálu v mezích. To jetéměř ideální situace, při které není třeba dělat nějaká změny. Při těchto podmínkách se tedy neprovede žádná akce.

Poslední políčko v této řádce odpovídá situaci, kdy je čet-nost chybných bitů nízká a úroveň signálu v mezích. Tento stavpředstavuje ideální pracovní podmínky, kdy se přijmou téměř všech-ny odpovědi a úroveň vysílání je v předepsaných mezích. Za těchtopodmínek se ovšem neprovede žádná akce.

První políčko poslední řádky odpovídá podmínkám, kdy je čet-nost chybných bitů vysoká a úroveň signálu je pod mezí. V tétosituaci může být kmitočet vhodný, pokud by úroveň vysílaného sig-nálu nebyla pod mezí. Proto se kmitočet nezmění, ale místo tohose nízká úroveň vysílání rekalibruje, jak je popsáno v závislépřihlášce, uvedené výše jako odkaz.

Druhá políčko poslední řádky odpovídá situaci, kdy je Četnost chybných bitů vyhovující, ale přijímaná úroveň signálu Je podmezí. Vzhledem k nevyhovující úrovni vysílání se opět provederekalibrace vysílací úrovně.

Konečně třetí políčko poslední řádky odpovídá situaci, kdy

Je četnost chybných bitů nízká, ale přijímaný signál Je pod me-zí. Jako předtím Je třeba nastavit vysílací úroveň a tedy sepouč,i Je rekalibrace.

Pouřitím postupu změny kmitočtů a rekalibrace, diskutované-ho v souvislosti s obr. 17, vynález nskonec nejde kmitočet a úro-veň vysílání, které umožní splnění mezí pracovních podmínek. Následující kroky popisují sled akcí, které nastanou běhempostupu automatické volby kmitočtu. Pro účely popisu budeme před-pokládat, že vf přijímače a moduly IPPV použily pro zpětné přeno-sy čtyři kmitočty. Všimněme si, že tento sled je vzat z hlediskařídicího programu pro automatickou volbu kmitočtů v systémovémorganizátoru a není zamýšlen jako podrobný popis funkcí obvodůmodulu IPPV nebo vf procesoru, které jsou popsány Jinde. a. Systémový organizátor zvolí čtyři zdánlivě dobré počátečníkmitočty ze seznamu kmitočtů, které jsou k dispozici pro po-užití moduly IPPV. Tyto kmitočty mohou být zvoleny na zákla-dě dřívější historie kmitočtů nebo mohou být zvoleny nahodile b. Systémový organizátor vyšle transakci s povelem nastavení dořadiče vysílače ATX a koncové stanice. c. Řadič vysílače ATK a koncové stanice vyšle tuto transakci doterminálů. d. Zkoumání síly přijatého signálu z výstupu RSSI a čgtnostichybných bitů, měřených statistikou skupin vrácenou vf při-jímačem jeko odpověň transakce "Inicializace nové skupiny"ze systémového organizátoru. e. Ne základě toho, kde síla přijatého signálu a četnost chyb-ných bitů selže v tabulce podle obr. 17, buá vyvolat postuprekalibrace /jak je popsána v závislé přihlášce US poř. čí-slo 07/498.084 z 20. března 1990 s názvem "Zařízení pro pře-nos vf dat abonentů kabelové televize a způsob kalibrace"/,postup automatické volby kmitočtu /popsaný dále/ nebo návratna krok d, není-li zapotřebí změny. - 64 -

Postup automatické volby kmitočtu obsahuje tyto kroky: f. Ks základě četnosti chybných bitů pro čtyři kmitočty vypusfkmitočet s nejvyšší če+ností chybných bitů z použití a nahraďho jiným kmitočtem. Ulož četnost chybných bitů pro pozdějšípoužití. g. Systémový organisátor vyšle transakci s povelem nastavení,určující novou sadu čtyř kmitočtů pro použití terminály, pro-střednictvím řadiče vysílače ATX a koncové stanice do terminá-lů. h. Kroky d až g se opakují, dokud se neurčí pořadí všech použitelných kmitočtů. i. Jakmile byly použity všechny kmitočty, jež jsou k dispozici,při dosažení kroku f nahraď vypuštěný kmitočet>nepoužitým kmi-točtem s nejhižší četností chybných bitů.

Popsali jsme výhodné provedení podle vynálezu. Jiná provede*·ní vynálezu budou zřejmá odborníku, znalému tohoto oboru. Vynáleznení omezen na zde popsaná provedení ale je omezen pouze připoje-nými patentovými nároky.

Claims (24)

1. - 65 - PAT3NT0YŽ ΓΓ Á R O K Y > Ο3 < Ζζ 1» >' <Ε< ΡΓΝ-< £Ζ· X* > ο C5 Uy

   1. Obousměrný systém kabelové televize obsahující systémový or-ganizátor pro řízení řady vzdálených terminálů orostřednict-vím kabelového rozvodného systému televizních signálů, použí-vající způsob automatické volby optimálních kmitočtů Dro pře-nos dat z těchto! vzdálených terminálů zpět do systémového or-ganizátoru, vyznačující se tím, že auto-matická .volba kmitočtů sestává /a/' z výběru první skupinykmitočtů z druhé větší skupiny kmitočtů, /b/ vysílání dato-vých zpráv z každého ze zmíněných vzdálených terminálů /120,315/ na každém z. uvedené první skupiny kmitočtů jako odpovědina adresovaný povel,, generovaný systémovým organizátorem /310/,/c/ příjmu těchto datových zpráv v systémovém organizátoru/310/ na každém z první skupiny kmitočtů, /d/ čítání počtudatových zpráv, přijatých na každém z první skupiny kmitočtů,/e/ vzájemného porovnání počtu zpráv přijatých na každém z prv-ní skupiny kmitočtů, /f/ vyřazení z první skupiny kmitočtů to-ho kmitočtu, který odpovídá nejnižšímu počtu datových zpráv,načítanému na každém z první skupiny kmitočtů.
2. 2. Obousměrný systém kabelové televize podle bodu 1, vyy zná-čů j í c í se tím, že automatická volba kmitočtů dá-le obsahuje /g/ přidání předtím nevybraných kmitočtů z druhéskupiny kmitočtů do první skupiny kmitočtů.
3. 3. Obousměrný systém kabelové televize podle bodu 2, vyzna-čující se tím, že automatická volba kmitočtů dá-le obsahuje /h/ opakování krčků /b/ až /g/, dokud se nezvolívšechny kmitočty druhé skupiny kmitočtů.
4. 4. Obousměrný systém kabelové televize obsahující systémový orga-nizátor pro řízení řady vzdálených terminálů prostřednictvímkabelového rozvodného systému televizních signálů, používajícízpůsob automatické volby optimálních kmitočtů pro přenos dat z těchto vzdálených terminálů zpět do systémového organizátoru,vyznačující se tím, že automatická volba - 66 - kmitočtů sestává /a/ z výběru první skupiny kmitočtů z druhévětší skupiny kmitočtů, /b/ vysílání datových zpráv z každéhoze zmíněných vzdálených terminálů /120, 315/ na každém z uve-dené' první skupiny kmitočtů jako odpovědi na adresovaný povel,generovaný systémovým organizátorem /310/, /c/ příjmu těchtodatových zpráv v systémovém organizátoru /310/ na každém z první skupiny kmitočtů, ZdZ čítání počtu datových zpráv přijatýchna každém z první skupiny kmitočtů, /e/ vzájemného porovnánípočtu zpráv přijatých na každém z první skupiny kmitočtů, /fZvyřazení z první skupiny kmitočtů toho kmitočtu, který odpo-vídá nejnižšímu počtu datových zpráv, načítanému na každémz první skupiny kmitočtů, /g/ uložení do paměti počtu datovýchzpráv odpovídajícího jednotlivým kmitočtům vyřazeným v krokuZfZ z první skupiny kmitočtů.
5. 5. Obousměrný systém kabelové televize podle bodu 4, vyzná*čující se tím, že automatická volba kmitočtu dá-le obsahuje /hZ přidání předtím nevybraných kmitočtů z druhéskupiny kmitočtů do první skupiny kmitočtů.
6. 6. Obousměrný systém kabelové televize podle bodu 5, ry z n a -Čující se tím, že automatická volba kmitočtů dá-le pokračuje Zi/ opakováním kroků /b/ až /h/, dokud se nezvo-lí všechny kmitočty druhé skupiny kmitočtů.
7. 7. Obousměrný systém kabelové televize podle bodu 5, vyzna-čující se tím, že automatická volba kmitočtů dá-le pokračuje /j/ opakováním kroků /bZ až /g/, Zk/ porovnánímuložených počtů načítaných datových zpráv, /1/ přidáním doprvní skupiny kmitočtů kmitočtu, odpovídajícího nejvyššímupočtu načítaných zpráv.
8. 8. Obousměrný systém kabelové televize podle bodu 7, vyzna-čující se tím, že automatická volba kmitočtůpokračuje /m/ opakováním kroků /j/ až /1/. - 67 -
9. 9. Obousměrný systém kabelové televize obsahující systémový orga-nizátor pro řízení řady vzdálených terminálů prostřednictvímkabelového rozvodného systému televizních signálů a zařízenípro automatickou volbu optimálních kmitočtě pro přenos datz těchto vzdálených terminálů zpět do systémového organizáto-ru» v y 2 η a ě u J í c í se tím, že zařízení proautomatickou volbu kmitočtů obsahuje /a/ vysílač /314/ pro vy-sílání datových zpráv z každého ze vzdálených terminálů /120,31?/ na každém z první skupiny kmitočtů podle adresovaného po-velu, generovaného systémovým organizátorem /315/r /b/ přijí-mač /322/ pro příjem datových zpráv u systémového organizáto-ru /310/ na každém z první skupiny kmitočtů, /c/ čítač /310/pro čítání počtu přijatých datových zpráv na každém z prvnískupiny kmitočtů, /d/ komparátor /310/ pro vzájemné porovnává-ní těchto počtů datových zpráv načítaných pro každý z prvnískupiny kmitočtů a /e/ řídicí jednotku /310/ kmitočtů pro vy-řazení z první skupiny kmitočtů toho kmitočtu, který odpovídánejnižěímu počtu datových zpráv, načítaných na každém z prvnískupiny kmitočtů.
10. 10. Obousměrný systém kabelové televize podle bodu 9, vyzna-čující se tím, že zařízení pro automatickou vol-bu kmitočtů dále obsahuje /f/ řídicí jednotku /310/ pro přidá-vání dosud nevybraných kmitočtů z druhé skupiny kmitočtů doprvní skupiny kmitočtů.
11. 11. Obousměrný systém kabelové televize obsahující systémový orga-nizátor pro řízení řady vzdálených terminálů prostřednictvímkabelového rozvodného systému televizních signálů a zařízenípro automatickou volbu optimálních kmitočtů pro přenos dat z těchto vzdálených terminálů zpět do systémového organizáto-ru» vyznačující se tím, že zařízení proautomatickou volbu kmitočtů obsahuje /a/ vysílač /314/ pro vy-sílání datových zpráv z každého ze vzdálených terminálů /120,315/ na každém z první skupiny kmitočtů podle adresovaného po-velu, generovaného systémovým organizátorem /310/, /b/ přijí-mač /322/ pro příjem datových zpráv u systémového organizáto- - 68 - ru /310/ na každém z první skupiny kmitočtů, /c/ čítač /310/pro čítání počtu přijatých datových zpráv na každém z prvnískupiny kmitočtů, /d/ komparátor /310/ pro vzájemné porovná-vání těchto počtů datových zpráv načítaných pro každý z prv-ní skupiny kmitočtů,-· /e/ řídicí jednotku /310/ kmitočtů provyřazení z první skupiny kmitočtů toho kmitočtu, který odpo-vídá nejnižšímu počtu datových zpráv, načítaných na každémz první skupiny kmitočtů a /f/ parně t /310/ pro ukládání počtůdatových zpráv odpovídajících kmitočtu, vyřazenému z prvnískupiny kmitočtů v kroku /e/.
12. 12. Obousměrný systém kabelové televize podle bodu 11, vyzna-čující se tím, Že zařízení pro automatickou vol-bu kmitočtů dále obsahuje /g/ řídicí jednotku /310/ kmitočtůpro přidávání dosud nevybrsných kmitočtů z druhé skupiny kmi-točtů do první skupiny kmitočtů.
13. 13. Obousměrný systém kabelová televize podle bodu 12, v y z n a -č u j í c í se tím, že zařízení pro automatickou vol-bu kmitočtů dále obsahuje /h/ komparátor /310/ pro porovnává-ní uložených počtů datových zpráv, /i/ řídicí jednotku /310/kmitočtů pro přidávání kmitočtu, odpovídajícího nejvyššímuuloženému počtu datových zpráv, do první skupiny kmitočtů.
14. 14. Obousměrný systém kabelové televize obsahující systémový orga-nizátor pro řízení řady vzdálených terminálů prostřednictvímkabelového rozvodného systému televizních signálů, používajícízpůsob automatického určení, kdy se má zvolit nový kmitočetnebo vysílací úroveň pro přenos dat z těchto vzdálených termi-nálů zpět do systémového organizátoru, vyznačujícíse tím, že tento způsob automatického určení novéhokmitočtu a vysílací úrovně sestává z /a/ určení četnosti chyb-*ných bitů pro okamžitý vysílací kmitočet a /b/ určení úrovněpřijímaného signálu pro okamžitý vysílací kmitočet.
15. 15. Obousměrný systém kabelové televize podle bodu 14, vyzna-čující se tím, že způsob automatického určení - 69 - nového kmitočtu a vysílací úrovně pokračuje /c/ zračnou vysí-lacího kmitočtu na základě četnosti chybných bitů,překraču-jící první předem určený přijatelný rozsah,a úrovně přijaté-ho signálu překračující druhý předem určený přijatelný roz-sah.
16. 16. Obousměrný systém kabelové televize podle bodu 14, v y z n ačující se tím, Že způsob automatického určenínového kmitočtu a vysílací úrovně pokračuje /c/ změnou vysí-lacího kmitočtu na základě četnosti chybných bitů, překraču-jící první předem určený přijatelný rozsah, a úrovně přijatého signálu uvnitř druhého předem určeného přijatelného roz-sahu.
17. 17. Obousměrný systém kabelové televize podle bodu 14, vyznáčující se tím, že způsob automatického určenínového kmitočtu a vysílací úrovně' pokračuje /c/ rekalibracívysílací úrovně na základě' Četnosti chybných bitů, překraču-jící první předem určený přijatelný rozsah, a úrovně přijímáného signálu pod druhým předem určeným přijatelným rozsahem.
18. 18. Obousměrný systém kabelové televize podle bodu 14, vyznáčující se t:rí m , že způsob automatického určenínového kmitočtu a vysílací úrovně pokračuje /c/ rekalibracívysílací úrovně na základě četnosti chybných bitů uvnitř prvního předem určeného přijatelného rozsahu a úrovně přijímaného signálu nad druhým předem určeným přijatelným rozsahem.
19. 19. Obousměrný systém kabelové televize podle bodu 14, vyznáčující se tím, že způsob automatického určenínového kmitočtu a vysílací úrovně ookračuje /c/ rekalibracívysílací úrovně na základě četnosti chybných bitů uvnitř prv·ního předem určeného přijatelného rozsahu a úrovně přijímané·ho signálu pod druhým předem určeným přijatelným rozsahem.
20. 20. Obousměrný systém kabelové televize podle bodu 14, vyznáčující se tím, že způsob automatického určení - 70 - nového kmitočtu a vysílací úrovně pokračuje /c/ rekalibracívysílací úrovně na základě četnosti chybných bitů pod prv-ním předem určeným přijatelným rozsahem a úrovně přijímané-ho signálu nad druhým předem určeným přijatelným rozsahem.
21. 21. Obousměrný systém kabelové televize podle bodu 14, vyzna-čující se tím, že způsob automatického určenínového kmitočtu a vysílací úrovně pokračuje /c/ rekalibracívysílací úrovně na základě četnosti chybných bitů pod prv-ním předem určeným přijatelným rozsahem a úrovně přijímané-ho signálu pod druhým předem určeným přijatelným rozsahem.
22. 22. Obousměrný systém kabelové televize, obsahující systémový or-ganizátor pro řízení řady vzdálených terminálů prostřednict-vím kabelového rozvodného systému televizních signálů, použí-vající způsob volby optimálních kmitočtů pro přenos dat z těchto vzdálených terminálů zpět do systémového organizátoru,vyznačující se tím, že způsob volby kmitoč-tů sestává /a/ z výběru první skupiny optimálních kmitočtů,odpovídající první časové periodě, z větší skupiny kmitočtů,/b/ z výběru druhé skupiny optimálních kmitočtů, odpovídají-cí druhé časové periodě, z větší skupiny kmitočtů, /c/ použi-tí první skupiny kmitočtů během první časové periody a /d/použití druhé skupiny kmitočtů během druhé časové periody.
23. 23. Obousměrný systém kabelové televize podle bodu 22, vyzna-čující se tím, že první časová perioda a druháčesová perioda odoovídají časovým úsekům během periody 24 ho-din.
24. 24. Obousměrný systém kabelové televize podle bodu 22, v y zná-čů j í c í se tím, že první časová perioda odpovídáčasovému úseku během dne a druhá časová perioda odpovídá ča-sovému úseku během noci.