CS667385A3 - Machine for open-end friction spinning - Google Patents

Description

1

Zařízení pro frikční předení příze s otevřeným koncem

Oblast techniky

Vynález se týká zařízení pro frikční předení příze sotevřeným koncem, zahrnující pohyblivé frikční spřádací pro-středky s děrovaným povrchem a dopravní kanál vláken uspořáda-ný mezi rozvolňovacím válečkem a děrovaným povrchem frikčníchspřádacích prostředků a tvořící vedení pro přívod vláken napovrch frikčních spřádacích prostředků, přičemž výstupní ústídopravního kanálu je podélného průřezu s podélnými stranamiuspořádanými napříč směru pohybu děrovaného povrchu a dopravníkanál vláken je uspořádán vzhledem k průřezu výstupního ústí sesklonem a s místem tvorby příze vytváří na frikčních spřádacíchprostředcích pomocí dolní stěny sacího kanálu sací pásmo, při-čemž tento sací kanál je umístěn na povrchu frikčních spřáda-cích prostředků protilehlému dopravnímu kanálu vláken a místutvorby příze.

Dosavadní stav techniky Při známém frikčním předení, obdobně jako při rotorovémpředení s otevřeným koncem,je pramen vláken rozvolňován roz-volňovacím válečkem na jednotlivá vlákna a tato jsou doprav-ním kanálem dopravována k frikčnímu spřádacímu ústrojí. V do-pravním kanálu však vzniká změt vláken, která se alespoň zčás-ti pohybují v nenapříraeném stavu k jeho výstupnímu ústí. Tatozmět nenapřímených vláken je velmi škodlivá pro uspořádané vy-tváření příze, poněvadž nenapřímená nebo dokonce smyčky obsa-hující vlákna dávají vzniknout přízi malé pevnosti a nežádoucínestej noměrnosti. 2

Je známo zařízení, u něhož jsou volně letící vlákna zavádě- na do klínové mezery dvou ve stejném smyslu se otáčejících bub- nů s vnitřním odsáváním a otáčením bubnů zakrucována do tvaru příze a odtahována pomocí odtahových válečků, uspořádaných na čelní straně bubnů.

Je pochopitelné, že tato volně letící vlákna musí být do-prawwána v pneumatickém dopravním kanálu a tudíž dosahují koneč-né rychlosti, která může činit až desátou mocninu odtahovérychlosti příze, takže do prostoru klínu se dostávající vláknamusí být brzděna na nižší rychlost, při níž při příchodu nabýva-jí smyčkovou polohu a tuto si zachovávají i v zakrucované přízi.

Avšak smyčková poloha vláken v přízi snižuje pevnost pří-ze a je zdrojem nestejnoměrností, poněvadž množství současně do-létavajících vláken, přecházejících do smyčkové polohy, vytvářízmět vláken. Kromě toho zkracuje takováto smyčková poloha užitečnou délku vláken. Pod označením "smyčková poloha vláken" jenutno rozumět vlákno, jehož zmíněná užitečná délka je značnězkrácena vytvořením smyček.

Odtahováním příze sice dochází v důsledku retenčního odpo-ru v klínové mezeře obou bubnů do určité míry k protaženípříze a tím i k napřimování jednotlivých vláken, což však nesta-čí k tomu, aby bylo možno vlastnosti takovéto příze srovnávats vlastnostmi příze vypředené na prstencovém dopřádacím stroji,takže je tento způsob předení vhodný jen k výrobě hrubšíchpřízí, se statisticky lepším rozdělením jednotlivých slabýchmíst. Pod označením "hrubší příze" je nutno rozumět takové 3 příze, které jsou používány hlavně k výrobě dekoračních texti-lií. U nových způsobů předení, jako například u frikčního přede-ní, jsou vyvíjeny snahy o výrobu přízí, které mohou být použitypro oděvní průmysl, poněvadž tyto příze představují největšípodíl, to jest asi 60 % vyráběných přízí.

Aby bylo zamezeno vzniku smyček, to znamená aby vlákna by-la přiváděna ke konci tvořící se příze v napřímené poloze, by-lo navrženo frikční spřádací ústrojí, pracující metodou otevře-ného konce, se dvěma těsně vedle sebe uspořádanými, klínovou me-zerou vytvářejícími a ve stejném smyslu poháněnými bubny, z nichžalespoň jeden je vytvořen jako sací buben. U tohoto sacího bub-nu vyústuje dopravní kanál, který je uspořádán v obvodovém smě-ru sacího bubnu, v určité vzdálenosti od klínové mezery. Kromětoho je ke klínové mezeře přivrácený okraj ústí dopravního kaná-lu vytvořen jako usměrňující vedení pro přiváděná vlákna. Tímto vytvořením mělo být dosaženo toho, aby vlákna, zatímco jsou sacím bubnem vytahována z dopravního kanálu, byla nausměrňujícím vedení brzděna a tím mechanicky napřimována. Tentomechanický efekt napřimování by měl sloužit ke zlepšení ukládá-ní vláken.

Nevýhody takovéhoto řešení však spočívají v tom, že vláknajsou jednak vystavena tření, bez něhož nelze tohoto napřimovánídosáhnout, a jednak v tom, že takovéto třecí hrany jsou vysta-veny nebezpečí znečištění, takže nahromadivší se shluk nečistot 4 je občas stržen kolem se pohybujícími vlákny a v přízi pak způsobuje nestejnoměrnosti.

Vynález si proto klade za úkol vyřešit zařízení pro frikční předení příze s otevřeným koncem, u něhož by pomocí frikč-ního spřádacího ústrojí byla vyráběna příze, která by obsahovála lépe napřímená vlákna.

Další úkol vynálezu spočívá v tom, zavést vlákna předjejich vevázáním do konce příze na sacím bubnu do polohy výhodné pro toto vevázání.

Podstata vynálezu

Tyto úkoly splňuje a uvedené nevýhody odstraňuje zařízenípro frikční předení příze s otevřeným koncem, zahrnující po-hyblivé frikční spřádací prostředky s děrovaným povrchema dopravní kanál vláken uspořádaný mezi rozvolňovacím válečkema děrovaným povrchem frikčních spřádacích prostředků a tvoří-cí vedení pro přívod vláken na povrch frikčních spřádacíchprostředků, přičemž výstupní ústí dopravního kanálu je podélného ptůčeza s podélnými stranami uspořádanými napříč směrupohybu děrovanéo povrchu a dopravní kanál vláken je uspořádánvzhledem k průřezu výstupního ústí se sklonem a s místemtvorby příze vytváří na frikčních spřádacích prostředcíchpomocí dolní stěny sacího kanálu sací pásmo, přičemž tentosací kanál je umístěn na povrchu frikčních spřádacích prostředků protilehlému dopravnímu kanálu vláken a místu tvorby příze^ 5 podle vynálezu, jehož podstatou je, že dopravní kanál vlákenje alespoň u výstupního ústí zúžen a výstupní ústí má šířkunejvýše 2 mm.

Je výhodné, když dopravní kanál vláken se směrem k vý-stupnímu ústí v celé své délce zužuje. Výstupní ústí může podle vynálezu být svou první, kmístu tvorby příze přivrácenou hranou vzdáleno od povrchufrikčních spřádacích prostředků více než svou, od místa tvor-by příze odvrácenou druhou hranou, která sahá k povrchu frikčníchspřádací ch prostředků.

Dopravní kanál vláken může být u výstupního ústí na svéstraně přivrácené místu tvorby příze opatřen otvory pro vstupproudu falešného vzduchu.

Podle vynálezu může být dopravní kanál vláken uspořádánv místě vyústění kolmo k průřezu výstupního ústí.

Je výhodné, když dopravní kanál vláken je v místě vyústěnírozšířen na straně odvrácené od místa tvorby příze obloukem,směřujícím proti směru pohybu frikčních spřádacích prostředků.

Je také výhodné, když dopravní kanál vláken jek průřezu výstupního ústí pod úhlem menším než 30 0 skloněn

Podle vynálezu může být druhá hrana výstupníhodopravního kanálu vláken, odvrácená od místa tvorbyvůči stěně sacího kanálu, vymezujícího sací pásmo,ve směru pohybu frikčních spřádacích prostředků, přvelikost tohoto přesazení činí nejvýše 3 mm. ústí příze přesazena ičemž 6 Přehled obrázků na výkresech Příkladné provedení zařízení podle vynálezu je znázor-něno na výkresech, kde obr. 1 představuje schématický příč-ný řez zařízením podle vynálezu, obr. 2 půdorysný pohledvé směru šipky I v obr. 1 na část zařízení podle obr. 1,obr. 3 a 3a schématická znázornění vždy jedné části zařízenípodle obr. 1 při pohledu ve směru šipky II v obr. 1, obr. 4 schématický příčný řez dalším provedením zařízení podlevynálezu, obr. 5, 6 a 7 schématická znázornění vždy jednohodetailu dosavadního zařízení ve zvětšeném měřítku, obr. 8schématický řez ještě dalším provedením zařízení podle vyná-lezu. obr. 9 a 10 schématická znázornění obměn detailu zařízení z obr. 8,obr. 11 a 11a schématické půdorysné zařízení z obr. 9a obr. 12 snímek pokusného zařízení, odpovídajícího zařízenípodle obr. 1.

Zařízení podle obr. 1 obsahuje pohaněný rozvolňovacíváleček 1^, známý z rotorového předení s otevřeným koncem,který je uložen v jen částečně zakresleném krytu 2_. Tentorozvolňovací váleček 1^ je známým způsobem opatřen jehlami 3^nebo neznázorněnými zuby, sloužícími k rozvolňování pramenevláken na jednotlivá vlákna.

Rozvolňovací agregáty s rozvolňovacími válečky jsou běžněznámy z rotorového předení s otevřeným koncem.

Kryt _2 má výpustný otvor 4^, na který navazuje dopravní kanál _5, který vyústuje v blízkosti válcového povrchu prvního frikčního spřádacího bubnu 6. Ten je opatřen neznázorněným 7 děrováním a obsahuje sací kanál ]_ (obr. 3a), který svými stěnami 8 a vymezuje sací pásmo R na obvodu prvního frikčníhospřádacího bubnu ji. Stěny 8 a 9 přitom sahají tak blízko k vál-cové vnitřní stěně prvního frikčního spřádacího bubnu ji, abyco nejvíce zabraňovaly vtékání falešného vzduchu, aniž by sepřitom této vnitřní stěny dotýkaly.

Prouděním vzduchu, vytvářeným sacím kanálem 7. a protéka-jícím dopravním kanálem 5^, jsou jehlami uvolněná vlákna 10,volně letící dopravním kanálem j>, zadržována ve zmíněném sa-cím pásmu £ na části povrchu otáčejícího se prvního frikční-ho spřádacího bubnu ji, vymezené výstupním ústím 11 dopravníhokanálu 5^, a nakonec v mezní oblasti sacího pásma _R, dané stě-nou _9 sacího kanálu _7, zakrucována v místě 13 za účelem vy-tváření příze 12, přičemž místo 13 tvorby příze 12 leží namyšleném prodloužení stěny 9 válcovou stěnou frikčního spřá-dacího bubnu Frikční spřádací buben 6_ se přitom otáčí vesměru šipky U.

Hotová příze 12 je párem odtahových válečků 14 odtahovánave směru šipky A^. Jak je z obr. 1 zřejmé, může být pár odta-hových válečků 14 uspořádán také na protilehlé čelní straněfrikčního spřádacího bubnu ji, což je znázorněno čerchovanýmpárem odtahových válečků 14.1; to znamená, že příze 12 můžebýt odtahována také ve směru šipky B.

Na podporu zakrucování příze 12 může být k zmíněnémuprvnímu frikčnímu spřádacímu bubnu ji přiřazen druhý frikčníspřádací buben 15, který je uspořádán blízko prvního frikč-ního spřádacího bubnu 6 tak, že umožňuje, aby v klínové me- 8 zeře mezi oběma frikčními spřádacími bubny 6. a 15 byla vy-tvářená příze 12 zakrucována v pevnější přízi, než by tomu bylobez tohoto druhého frikčního spřádacího bubnu 15.

Směr otáčení druhého frikčního spřádacího bubnu 5_ odpovídásměru otáčení prvního frikčního spřádacího bubnu 6^ takžeoba směry otáčení jsou označeny šipkami IJ. V důsledku stejnýchsměrů otáčeni jsou směry pohybu obou frikčních spřádacích bub-nů £ a 15 v prostoru klínové mezery vzájemně protiběžné.

Druhý frikční spřádací buben 15 může být rovněž děrována opatřen sacím kanálem 16, který je na obr. 3 a 3a zakreslenčerchovanými čárami, vymezujícím sací pásmo R.1 a obsahujícímstěny 17 a 18. NA obr. 3 výše zakreslená stěna 17 sacího kaná-lu 16 je s výhodou směrována tak, aby se myšlené prodlouženítéto stěny 17 válcovou stěnou druhého frikčního spřádacíhobubnu 15 protínalo s myšleným prodloužením stěny 9. v místě13 tvorby příze 12 nebo leželo s ní v jedné přímce, následkemčeho je zakrucování vláken 10 v tomto místě 13 tvorby příze 12optimalizováno vzájemně protiběžné směřujícími prouděními vzduchu v sacích kanálech 7. a 16. Existuje však také možnost, abystěny a 17 byly vzájemně přesazeny, jak je znázorněno naobr. 3a tak, že místo 13 tvorby příze 12 leží mezi myšlenýmiprodlouženími stěn £ a 17.

Neznázorněná délka sacích pásem R. a R. 1 odpovídá alespoňdélce L výstupního ústí 11 dopravního kanálu j>.

K dosažení dostatečného rozdělení vláken 10 po délce L 9 výstupního ústí 11 dopravního kanálu 5_ nemělo by toto výstupníústí 11 překročit světlou šířku ]) (obr. 3, 5, 6 a 7) 2 mm. Délka I. a světlá šířka I) dávají průřez výstupního ústí 11v nejužším místě dopravního kanálu _5.

Podle obr. 1 má dopravní kanál 5. sklon pod úhlemkterý je menší než 90° a je tvořen myšleným prodloužením výstup-ního ústí 11 a dolní stěnou 19 dopravního kanálu 5_. Na rozdíl od toho nevykazuje na obr. 4 znázorněný dopravní kanál105 v prostoru C při jeho výstupním ústí 11 žádný sklon, nýbržvýústuje v úhlu ©< ° hodnotě 90 ° proti povrchu prvního frikční-ho spřádacího bubnu j5. Prostor £ výstupního ústí 11 má výškuh. alespoň 10 mm. Ostatní posice tohoto obr. 4 odpovídají posicímna obr. 1.

Jak je na obr. 3a zakresleno čerchovanými a čárkovanými ča-rami, může být dopravní kanál _5 a 105 uspořádán v poloze, li-šící se od polohy, znázorněné na obr. 3 plnými čarami, aniž byto bylo na závadu vedení volně letících vláken 10 směrem k vál-covému povrchu prvního frikčního spřádacího bubnu Depravní kanály _5 a 105 jsou na obr. 3a zakresleny v polohách 5 ♦ 1 , pří-padně 105.1 a 5.2 případně 105.2. Podle jejich polohy se měníúhel J3, znázorněný na obr. 3 a 5, tvořený myšlenou rovinou 12souměrnosti výstupního ústí 11 příslušného dopravního kanálu5.1. , 105.1, 5.2, 105.2 a tangenciální rovinou ΤΓ uspořádanouna čáře průniku roviny 12 souměrnostiJválcovým povrchem prvníhofrikčního spřádacího bubnu 6. 10

Jak je znázorněno na obr. 3a mají volně letící vlákna 10snahu dopadat na povrch prvního frikčního spřádacího bubnu 6ve směru šipky SS, a to nezávisle na poloze dorpavních kanálů5.1, 105.1, 5.2, 105♦2. Aby tento efekt zavádění vláken 10 doradiálního směru k povrchu prvního frikčního spřádacího bubnu6. byl podpořen, může být vnější stěna 20.1 (obr. 5) dopravníhokanálu _5, případně 105 uspořádána s odstupem (£ od povrchu prv-ního^Erikčního spřádacího bubnu Tím vzniká proudění P falešného vzduchu, které volně letícím vláknům 10 umožňuje ve zvýšenémíře dopadat radiálně na povrch prvního frikčního spřádacíhobubnu 6^. Jiné opatření, sloužící témuž účelu,je znázorněno naobr. 7, kde vnější stěna 20 je opatřena otvory 22, z nichž jeznázorněn jen jeden, přičemž tato vnější stěna 20 je přivráce-ná k místu 13 tvorby příze 12.

Aby radiální dopad volně letících vláken 10 nebyl rušenobvodovým vzduchem, hromadícím se v klínové mezeře mezi vnitřnístěnou 21 dopravního kanálu 5., 105 a povrchem otáčejícíhose prvního frikčního spřádacího bubnu má být mezi vnitřnístěnou 21 (obr. 3) a povrchem prvního frikčního spřádacíhobubnu (j mezera íi pokud možno co nejmenší, aniž by však docháze-lo k přímému styku mezi touto vnitřní stměnou 21 a povrchem prvního frikčního spřádacího bubnu 6 .

Toto opatření s malou mezerou H. může být doplněno nebo na-hrazeno tím, že stěna 8. sacího kanálu 7_ je přestavena zpět pro-ti směru U otáčení o hodnotu Z, jak je znázorněno na obr. 6,takže obvodový vzduch je z prostoru o hodnotě Z_ nasáván sacímkanálem 7. 11

Jak je znázorněno na obr. 6 a 7, může být vnitřní stěna 21v prostoru výstupního ústí 11 dopravního kanálu 5., 105 vy-tvořena s obloukem 23, směřujícím proti směru IJ otáčení. Ten-to oblouk 23 způsobuje intenzivnější zavádění proudění ve směrušipky

Sací kanál T_ (obr. 3a) je přípojnou trubkou 24 připojenke zdroji podtlaku, k němuž je připojen i druhý sací kanál16 další přípojnou trubkou 25 . Oba frikční spřádací bubny6^ a 15 jsou známým způsobem příslušně uloženy a poháněny, cožje symbolicky znázorněno osami ja v obr. 2.

Obr. 8 představuje příkladné provedení zařízení podle vyná-lezu, u něhož je místo frikčního spřádacího bubnu použitfrikční spřádací kotouč 56, který je otočný ve směru K a jeurčen k přejímání dopravním kanálem 57 přiváděných volně letí/čfhvláken 10. Tento dopravní kanál 57 je uspořádán se sklonemv úhlu J3 k povrchu frikčního spřádacího kotouče 56, a to obdob-ným způsobem, jako dopravní kanály 5. a 105 podle obr. 1, 23 , 4 , 5, 6 a 7 .

Na dolní straně frikčního spřádacího kotouče 56 je obdobnýmzpůsobem, jako v případě sacího kanálu 7_, uspořádán sací ka-nál 58, který, jak je znázorněno na obr. 11, pokrývá oblast sahájící od výstupního ústí 59 dopravního kanálu 57, až za místo61 tvorby příze 12, která je tvořena povrchem frikčního spřá-dacího kotouče 56 a kuželového frikčního spřádacího válečku 60.Hotová příze 12 je odtahována dvojicí odtahových válečků 62.

Frikční spřádací kotouč 56 je pevně spojen s hřídelem 63. 12

Podobně jako u dopravních kanálů 5_, 105 na obr. 1 a 4 můžebýt dopravní kanál 57 uspořádán se sklonem v úhlu o£ rovnýmnebo menším než 90 °, jak je znázorněno na obr. 10. '

Podle obr. 8 a 11 může být sací kanál 58 proti směru _Kpohybu frikčního spřádacího kotouče 56 rozšířen, takže v pro-storu 7.1. může být vzduch, vyskytující se na povrchu pohy-bujícího se frikčního spřádacího kotouče 56 před výstupním ústím59 odsáván do sacího kanálu 58, který je potrubím 64 spojens neznázorněným zdrojem podtlaku.

Vyjádření týkající se mezery íí v obr. 8, učiněná v sou-vislosti s použitím frikčního spřádacího bubnu _6, platí obdob-ně při použití frikčního spřádacího kotouče 56. Totéž platípro vyjádření učiněná v souvislosti s obloukem 23, znázorněnýmna obr. 6 a 7, a s otvory 22 pro propouštění proudění _P falešného vzduchu. V zásadě je výhodné, jsou-li dopravní kanály vlákenzúženy tak, aby jimi proudící vzduch byl zrychlován a ve vzduchudopravovaná vlákna byla alespoň předběžně napřimována.

Popsaná provedení zařízení podle vynálezu jsou při využitízpůsobu předení příze podle vynálezu používána takto :

Pokusy bylo zjištěno, že vztah mezi rychlostí vzduchu uvýstupního ústí 11, případně rychlostí vláken 10 u výstupníhoústí 11 a obvodovou rychlostí frikčních spřádacích bubnů já, 15 má rozhodující význam. 13

Například bylo zjištěno, že se zvětšujícím se poměremrychlosti vzduchu u výstupního ústí 11 k obvodové rychlostifrikčních spřádacích bubnů j5, 15 nad 4:1 se pevnost a stejno-měrnost příze 12 v důsledku přibývajícího vytváření smyčekzhoršují, až je například při poměru 10 : 1 vyráběna jižnepoužitelná příze.

Jestliže je naopak použit poměr zmíněné rychlostivzduchu ke zmíněné obvodové rychlosti v rozsahu menším než2:1, pak se pevnost sice stále snižuje, avšak při poměrumenším než 1 se stále ještě dosahuje použitelné příze.

Ve stejném smyslu jako pevnost je tímto poměrem ovlivňovánai stejnoměrnost hmotnosti příze 12.

Tento jev lze vysvětlit následujícím způsobem : Má-li.frikční spřádací buben 6_ vyšší obvodovou rychlost, nežu výstupního ústí 11 vystupující uvolněná vlákna 10,pakjsou vlákna 10 při zachycení frikčním spřádacím bubnem ó_napřimována a v obvodovém směru ukládána na frikční spřádacíbuben 6 a to do konce příze 12, tvořícího se v místě 13tvorby příze 12. K výše uvedenému jevu dochází at již s dopravním kanálemvláken 5_, 105, uspořádaným se sklonem, jak je znázorněnona obr. 1, nebo s jeho koncovou částí uspořádanou kolmo,jak je znázorněno na obr. 4.

Je-li použit poměr rychlosti vzduchu ve výstupním ústí11 k obvodové rychlosti frikčního spřádacího bubnu v rozsahumezi 2 : 1 až 4 : 1, pak lze zjistit následující rozdíl 14 při použití dopravního kanálu _5, znázorněného na obr. 1,postaveného šikmo v úhlu fi(, oproti použití dopravníhokanálu 105, znázorněného na obr. 4. V případě dopravního kanálu 105 podle obr. 4 se přiuvedeném poměru více než třijzačínají vlákna 10 stále víceukládat na frikční spřádací buben 6_ ve smyčkové poloze,která se zvětšujícím se poměrem stává nepříznivější.

Jestliže je naproti tomu použit šikmo uspořádaný dopravníkanál 5_, jak je znázorněno na obr. 1, pak se při poměrurychlosti vzduchu k obvodové rychlosti frikčního spřádacíhobubnu ť> více než 1 začínají vlákna 10 stále více ukládatna frikční spřádací buben v šikmé poloze, která se snižujícíobvodovou rychlostí až do maxima uvedeného poměru 4:1zvětšuje. Při zvětšujícím se poměru, to znamená nad 4 : 1,še vlákna 10 začínají ukládat na frikční spřádací buben _6rovněž ve zmíněné smyčkové poloze. Šikmé poloze vláken 10 na frikčním spřádacím bubnu (>předchází proces napřimování v dopravním kanálu 5^, takže vlák-na 10 leží na frikčním spřádacím bubnu <3 nejen v napřímené po-loze, ale ještě i ve směru výhodném pro vytváření konce pří-ze 12. Tento výhodný směr je ovšem optimálně využit jen tehdy,jestliže je směr odtahu příze 10 takový, aby šikmo uspořádanávlákna 10 byla při odtahování příze 12 dále napřimována, toznamená, je-li směr odtahu příze 12 protilehlý směru přivádění vláken 10 v dopravním kanálu 5. 15

Dosažení šikmé polohy vláken IQ na frikčním spřádacím bub-nu 6^ je dále vysvětleno pomocí obr. 1.

Když je přední konec 10.1 volně letícího vlákna 10 zachy-cen frikčním spřádacím bubnem a na něm dopravován ve směruM k místu 13 tvorby příze 12, pak je současně zadní volný konec10.2 proudem vzduchu dále dopravován vyšší rychlostí ve směruřl, takže vlákno 10 poté, kdy jeho přední konec 10 .pražil drá-hu odpovídající směru M, zaujme polohu zakreslenou čerchovaný- rai čarami na obr. 1.

Jestliže je nyní na frikčním spřádacím bubnu takto ulo-žené vlákno 10 vedeno směrem k tvořícímu se konci příze 12 vmístě 13 tvorby příze 12, pak je přední konec 10.1 vlákna 10zachycen a držen, zatímco zbývající část vlákna 10 ulpívá nasací části frikčního spřádacího bubnu a tím je vedena kolemtvořícího se konce příze 12, až tato část vlákna 10 dosáhneprostor za sacím kanálem ]_ a v důsledku zrušeného sacíhoúčinku je uvolněna, je zachycena druhým frikčním spřádacímbubnem 15, tímto zadržena a na jeho povrchu opět vedena kolemkonce příze 12, až je tento mezitím zkrácený úsek vlákna 10opět zachycen prouděním vzduchu prvního frikčního spřádacíhobubnu Návazně na to se tento děj vzájemně opakuje, až jevlákno 10 navinuto kolem konce příze 12. Toto ovíjení vytvářív konci příze 12 určité otáčení,které je však k rychlostiovíjení konce vlákna 10 poměrně malé a málo významné. Činnost zařízení podle vynálezu se proto odlišuje oddosud známých tím, že jednak není vyvíjena snaha, aby vlákna10 zaujímala polohu rovnoběžnou s koncem příze 12 a jednak ne-ní snaha udělovat konci příze 12 otáčivý pohyb, ale že výše 16 zmíněné otáčení konce příze 12 je vedlejší jev při postupu oví-jení vláken 10. Důkaz pro tuto teorii je dán snímkem na obr. 12, z ně-hož je patrno, že vlákna 10 zaujímají zmíněnou šikmou polohu.

Pro lepší přehled tvorby příze 12 byl druhý frikční spřádacíbuben 15 při fotografování odstraněn,následkem čehož je konecpříze 12 vytvářen velice volný, avšak přece jen vytvářen.

Pokusy ukázaly, že úhlem poznačená šikmá poloha vláken10 na frikčním spřádacím bubnu (> je tím větší, to znamená, žeúhel iT je tím menší, čím šikměji je dopravní kanál _5 uspořádánvzhledem k frikčnímu spřádacímu bubnu (Λ Prakticky však budemaxima tohoto sklonu dosaženo úhlem Ck přibližně 0°.

Vysvětlení toho,proč je konec příze 12 vytvářen i kdyždruhý frikční spřádací buben 15 chybí, spočívá v tom, že -jak již bylo uvedeno - konec příze 12 vykonává určitý otáčivýpohyb a tímto otáčením je frikčním spřádacím bubnem £ uvolněnýkonec otočen opět na horní stranu, až je znovu zachycen na-sávaným vzduchem do prvního frikčního spřádacího bubnu (>. Kdy-by příze 12 nebyla jako taková odtahována, jak je vidět naobr. 12, vznikal by postupně smotek vláken 10, v němž by si vlák-na 10 zachovala šikmou polohu z frikčního spřádacího bubnu 6^.

Jak již bylo uvedeno, je dalším kriteriem pro stejnosměr-né rozdělení volně letících vláken 10 v dopravním kanálu _5 17 světlá šířka I) výstupního ústí 11, poněvadž při šířce více než4 mm je vláknům 10 dána příliš velká volnost vzájemného uspořádání. Ukázal o se, že světlá šířka JD nesmí překročit 2 mm. Jeji však možno zmenšit až na 0,5 mm, avšak s nevýhodou vzrůstuodporu při proudění. Dále se ukázalo, že v případě použití kanálu 105 znázor-něného na obr. 4, vlákna 10 rovněž zcela neleží ve směru ob-vodu na frikčním spřádacím bubnu (>, případně kolmo ke koncipříze 12, takže i u tohoto provedení dochází k popsanémuefektu ovíjení. Strmější polohou vláken 10 ke konci příze12 je pro navinutí vlákna 10 zapotřebí více ovinů, což seprojevuje tvrdším ovinutím vláken 10, čili ostřeji kroucenoupřízí 12. Dále pak při takovéto poloze vláken vzniká určiténebezpečí vytváření smyček během postupu ovíjení, takže iv případě ostřeji kroucené příze 12 nemusí její pevnost bezpodmínečně stoupat.

Kromě toho je nutno ještě upozornit na to, že rychlostvláken 10 v zúženém dopravním kanálu 5^, 105 neodpovídá ani vprostoru výstupního ústí 11 rychlosti vzduchu, na druhé straněvšak je poměr rychlosti vláken 10 ve výstupním ústí 11 kobvodové rychlosti frikčního spřádacího prostředku 6^ směrodat-ný pro zmíněné jevy, takže rychlost vzduchu představuje pouzeměřitelnou proměnnou, pomocí níž je dána volitelná konstantapro užitečný výsledek. Výhodné provedení výstupního ústí 11 dopravního kanálupodle obr. 1 spočívá v tom, že zúžení koncové části doprav- 18 ního kanálu 5_, končící ve výstupním ústí 11, je řešeno tak,že silně zvyšuje rychlost vzduchu, takže proudění vzduchu,zná-zorněné šipkami £>je zaváděno směrem k výstupnímu ústí 11.

Varianta zařízení podle obr. 8 až 11 je znázorněna naobr.11 a, na němž není kuželový frikční spřádací váleček60 uložen radiálně, jako na obr. 11, nýbrž v ostrém úhlu tf"k myšlené tangenciální rovině Jí . Přitom je ostrý úhel £svírán zmíněnou tangenciální rovinou Jí a myšlenou rovinou,procházející osou Jf otáčení kuželového frikčního spřádacího váléčku 60 a stojící kolmo na frikčním spřádacím kotouči 56. Následkem toho je ve stejném smyslu šikmo uspořádáno imísto 61 tvorby příze 12. Podle toho musí být ještě sacíkanál 58 přizpůsoben v dříve popsaném smyslu místu 61 tvorbypříze 12.

Prvky na obr. 11a odpovídají - s výjimkou zmíněného při-způsobeného sacího kanálu 58.1. - prvkům na obr. 11. V důsledku této šikmé polohy místa 61 tvorby příze 12se dostávají vlákna 10 , uložená na frikčním spřádacím kotouči56 v šikmé poloze, vyznačené úhlem , do místa 61 tvorby přze 12. Následkem této již dříve zmíněné výhodné polohy můžebýt vlákno 10 již dříve popsaným způsobem ovinuto kolem koncepříze 12.

Claims (9)

1. - 19 - r : 6&amp; 2 PATENTOVÉ

   1. Zařízení pro frikční předení příze s otevřeným koncem, zahrnující pohyblivé frikční spřádací prostředky s děrovanýmpovrchem a dopravní kanál vláken uspořádaný mezi rozvol-ňovacím válečkem a děrovaným povrchem frikčních spřádacíchprostředků a tvořící vedení pro přívod vláken na povrchfrikčních spřádacích prostředků, přičemž výstupní ústí doprav-ního kanálu je podélného průřezu s podélnými stranamiuspořádanými napříč směru pohybu děrovaného povrchu a doprav-ní kanál vláken je uspořádán vzhledem k průřezu výstupníhoústí se sklonem a s místem tvorby příze vytváří na frikčníchspřádacích prostředcích pomocí dolní stěny sacího kanálu sa-cí pásmo, přičemž tento sací kanál je umístěn na povrchufrikčních spřádacích prostředků protilehlému dopravnímu ka-nálu vláken a místu tvorby příze, vyznačuj ícíse t í m, že dopravní kanál (5, 57) vláken (10) jealespoň u výstupního ústí (11, 59) zúžen a výstupní ústí(11, 59) má šířku (D) nejvýše 2mm.
2. 2. Zařízení podle nároku 1, vyznačuj ící se tím, že dopravní kanál (5, 57) vláken (10) se směrem k výstupní-mu ústí (11, 59) v celé své délce zužuje.
3. 3. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím,že výstupní ústí (11, 59) je svou první, k místu (13,61)tvorby příze (12) přivrácenou hranou vzdáleno od povrchufrikčních spřádacích prostředků (6, 56) více než svou, odmísta (13, 61) tvorby příze (12) odvrácenou, druhou hranou, 20 která sahá k povrchu frikčních spřádacích prostředků (6, 56).
4. 4. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím,že dopravní kanál (5) vláken (10) je opatřen u výstupníhoústí (11) na své straně přivrácené k místu (13) tvorbypříze (12) otvory (22) pro vstup proudu falešného vzduchu.
5. 5. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím,že dopravní kanál (5, 57) vláken (10) je uspořádán v místě(C) vyústění kolmo k průřezu výstupního ústí (11).
6. 6. Zařízení podle nároku l,v yz n a č u j í c í se tím,že dopravní kanál (5, 57) vláken je v místě vyústěnírozšířen na straně odvrácené od místa (13,61) tvorby přízeobloukem (23), směřujícím proti směru pohybu frikčníchspřádacích prostředků (6, 56).
7. 7. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím,že dopravní kanál (5, 57) vláken je skloněn k průřezu vý-stupního ústí (11, 59) pod úhlem menším než 30°.
8. 8. Zařízení pa^Le nároku 3, vyznačující se tím,že druhá hrana výstupního ústí (11) dopravního kanálu (5, 57) vláken (10), odvrácená od místa (13, 61) tvorby příze(12) je vůči stěně (8) sacího kanálu (7, 58), vymezujícíhosací pásmo (R), přesazena o úsek (Z) ve směru pohybu frikčníchspřádacích prostředků (ó, 56).
9. 9. Zařízení podle nároku 8, vyznačuj ící se tím,že velikost úseku (Z) činí nejvýše 3 mm. 28.4.1992 C 111