CZ20022317A3

CZ20022317A3 - Pneumatické dopřádací zařízení

Info

Publication number: CZ20022317A3
Application number: CZ20022317A
Authority: CZ
Inventors: Hans Raasch
Original assignee: W. Schlafhorst Ag & Co.
Priority date: 2001-09-21
Filing date: 2002-07-02
Publication date: 2003-05-14
Also published as: EP1295974A3; EP1295974A2; DE10146608A1; US20030056488A1; DE50204241D1; EP1295974B1; US6745553B2; CN1408909A

Description

Oblast techniky

Vynález se týká pneumatického dopřádacího zařízení s ojednocovacím ústrojím pro vyčesávání vlákenných pramenů až na jednotlivá vlákna, které zahrnuje přívodní ústrojí a ojednocovací válec, s perforovaným odebíracím válcem, který přebírá vlákna z ojednocovacího válce v jejich uspořádání ve směru obvodů odebíracího válce, s dalším dopravním prvkem pro dopravování vláken od odebíracího válce ke svěrnému místu s následující tryskou pro pneumatické zakrucování pro tvorbu nitě.

Dosavadní stav techniky

Při bezvřetenovém předení, jako například rotorovém předení, se vlákenný pramen ojednocuje pomocí ojednocovacího válce na jednotlivá vlákna. Zejména při pneumatickém předení nebo při bezvřetenovém předení jako jé frikční předení je obvykle pro odstraňování pěchování vláken požadováno, aby se vlákenný materiál mohl zrychlovat na celé dráze od přívodního ústrojí k ojednocovacímu válci až k odtahovému ústrojí nitě. Vlákna tak zůstávají natažená.

Ze spisu DE 196 01 038 Al je známý způsob spřádání, při kterém se přivádí více vlákenných pramenů do ojednocovacího válce. Ojednocená vlákna jsou odebírána perforovaným odebíracím válcem, vystaveným sání, z ojednocovacího válce. Jednotlivá vlákna nemají být na předávacích místech zpomalována, ale v uvažovaném ideálním případě zrychlována, aby se předešlo pěchování vláken. Odebírací válec spolupůsobí s třecím válcem. Vlákna jsou odtahována v klínu odebíracího válce a frikčního válce při udělování zákrutu napříč směru • · • · · · « · • · • · • · « • · · ·

-2dopravy. Vyvíjením zákrutu vzniká nepravý zákrut, který se za klínem z vlákenného souboru rozkrucuje. Aby vlákenný pramen získal pevnost, je za klínem tryska pro pneumatické udělování zákrutu. V trysce pro pneumatické udělování zákrutu by měly být uvolněné konce vláken ovíjeny okolo vlákenného jádra. Ňepravým zákrutem, který se rozvolňuje, je rušeno uvolňování konců vláken. Tímto způsobem dosahovatelná pevnost příze je malá.

Spis DE 196 10 960 Al popisuje způsob pneumatického předení, při němž jsou rovněž rozvolňovány vlákenné prameny ojednocovacím válcem na jednotlivá vlákna. Tvorba nitě má být prováděna zakrucovacím zařízením pro zakrucování spřádané nitě. Ojednocovanými jednotlivými vlákny se vytváří tenká vlákenná pavučina a vlákna tenké vlákenné pavučiny se přivádějí napříč ke směru jejich pohybu k obíhající sběrné ploše, od níž bezprostředně následně vstupují do zakrucovacího zařízení. Přitom nezůstává vzdálenost mezi sběrnou plochou a předchozí vodicí plochou vláken rovnoměrná po pracovní šířce. U provedení, u něhož sběrná plocha následuje přímo po ojednocovacím válci, jsou vlákna odvrhována od obíhajících česacích prvků a sledují dráhu ke sběrné ploše nekontrolovaným volným letem. Vlákna zpětně dopravovaná vyčesávacími prvky mohou ležet někde na v podstatě náhodně určeném místě mezi povrchem ojednocovacího válce a patou povlaku s pilovitými zuby a hrotem vyčesávacích prvků. K uvolňování z povlaku ojednocovacího válce dochází volným letem, přičemž letová dráha je závislá na výchozí poloze vláken v povlaku.

Také v příkladě provedení z DE 196 10 960 Al, v němž sběrná plocha přímo nenásleduje ojednocovací válec, ale vlákna jsou přenášena z ojednocovacího válce na odebírací • · • · ·

-3• · · · • · · válec a teprve od odebíracího válce jsou přiváděna ke sběrné ploše, dochází k volnému letu vláken ke sběrné ploše. Po pracovní šířce nezůstává vzdálenost mezi plochou ojednocovacího válce a následující sběrnou plochou po pracovní šířce stejná. Vznikají tak různě dlouhé dráhy pro předávání vláken. Dráha, na níž se vlákna pohybují po volné dráze, může být relativně dlouhá. Nekontrolovaný volný let vláken v sobě skrývá nebezpečí, že může dojít k pěchování nebo neuspořádanému ukládání vláken. Tím je negativně ovlivňována tvorba příze, a vznikají vady kvality v hotové přízi. Sací působení sběrných ploch vede k přídavné spotřebě vzduchu, který u spřádacích strojů s větším počtem pracovních míst představuje značnou nevýhodu.

Ze spisu DE 197 46 602 Al je známý způsob předení, při němž se vlákenné prameny ojednocují ojednocovacím válcem, jednotlivá vlákna se přebírají z ojednocovacího válce a na odebíracím válci se vytváří a svádí dohromady tenká pavučina. Přitom má vznikat vlákenný soubor podobný přástu, který je přiváděn k pneumaticky pracující zakrucovací trysce přes svěrnou linii vytvářenou při spolupůsobení odebíracího válce. Svádění tenké vlákenné pavučiny se provádí odpovídajícím provedením sací vložky v odebíracím válci. Oblast odebíracího válce, vystavená sání, se zužuje ve směru dopravy vláken. Takové svádění tenké pavučiny má vyhlídku na úspěch pouze tehdy, když je pro svádění tenké vlákenné pavučiny dohromady k dispozici dostatéčně dlouhá dráha. Aby se dosáhlo potřebné obvodové délky, je svádění tenké vlákenné pavučiny rozděleno na dva po sobě následující sací válce.

Svádění tenké vlákenné pavučiny dohromady tímto způsobem je zatíženo nevýhodami, nebot jednotlivá vlákna mohou

9

99 9 ••-4být nasávána do perforací odebíracího válce a na hranicích oblasti vystavené sání nejsou uvolňována, jak je to potřebné pro vykonávání funkce. Zůstávají potom viset jako tak zvaná obíhající vlákna na odebíracím válci a často zadržují jiná vlákna v tom, aby se požadovaným způsobem uvolňovala od odebíracího válce. Obíhající vlákna mohou být příčinou vad v přízi, která vznikají tím, že se pevně zavěšené vlákno uvolňuje teprve tehdy, když se na něm nashromáždilo více pevně ulpívajících vláken. To má za následek tlusté místo v přízi. Pevně visící vlákna mohou také způsobit návin vláken na odebíracím válci a tím značně rušit funkci spřádacího zařízení nebo ji dokonce znemožnit. Při rozsáhlých plochách vystavených sání, zejména u dvou odebíracích válců vystavených sání, vzniká vysoká spotřeba sacího vzduchu, která v rozhodující míře narušuje hospodárnost spřádacího procesu.

Z japonského spisu JP (A) 3-15 2223 je znám způsob frikčního předení, u kterého se jako sběrná plocha používá řemen. V tomto spisu nejsou z hlediska spolupůsobení jednotlivých prvků uvedeny žádné rychlostní podmínky nebo nastavení vzdálenosti. Odsávání vzduchu, při kterém se vzduch odsává přes řemen, není patrný nebo není k dispozici. Znázorněné zařízení vykazuje nevýhody ani když nevzniká žádná přídavná spotřeba sacího vzduchu. Vlákennému souboru, vytvářenému ze shromážděných vláken, je frikčním řemenem udělován zákrut, který brání použití zařízení při pneumatickém způsobu předení, neboť by rušil zákrut při pneumatickém předení a měl by za následek nízkou pevnost příze. Frikční řemen svírá ve svěrné linii přicházející vlákna, takže se ztěžuje odtahování vlákenného souboru podrobovaného zakrucování.

Vynález si klade za úkol zlepšit známá zařízení pro • · • · · · • · • ·

-5pneumatické předení.

Podstata vynálezu

Uvedeného cíle je dosaženo pneumatickým dopřádacím zařízením s ojednocovacím ústrojím pro vyčesávání vlákenných pramenů až na jednotlivá vlákna, které zahrnuje přívodní ústrojí a ojednocovací válec, s perforovaným odebíracím válcem, který přebírá vlákna z ojednocovacího válce v jejich uspořádání ve směru obvodu odebíracího válce, s dalším dopravním prvkem pro dopravování vláken od odebíracího válce ke svěrnému místu s následující tryskou pro pneumatické zakrucování pro tvorbu nitě, přičemž podstata řešení spočívá v tom, že dopravní prvek je vytvořen jako dopravní pás, který je uspořádán, při vytváření klínu s odebíracím válcem, rovnoběžně s osou odebíracího válce a na výstupní straně vzhledem k přívodní oblasti vláken, přebíraných ojednocovacím válcem, přičemž nejmenší vzdálenost dopravního pásu od odebíracího válce je zvolena tak, že vlákna dopravovaná po odebíracím válci jsou přebírána mechanickým kontaktem, přičemž dopravní pás je poháněn tak, že vlákna jsou směrově vychylována o cca 90° a dopravována ke svěrnémú místu.

Dopravní pás, vytvořený podle vynálezu, překvapivě neuděluje zákrut vlákennému souboru, sestávajícímu z vláken přebíraných z ojednocovacího válce a vytvářenému v klínu, a ani nevyvolává odtahování vlákenného souboru žádné obtíže. Po směrovém vychýlení o 90° zůstávají vlákna natažená a rovnoběžná ve stužkovitém vlákenném souboru. Tato poloha vláken zůstává při dopravě skrz následující svěrné místo k trysce pro pneumatické předení a umožňuje velmi dobrou spřádátelnosti vlákenného pramene pneumatickým předením.

Není zapotřebí žádné přídavné působení sáním pro to, aby dopravní pás působil jako sběrná plocha vláken. Proto odpadá odpovídající přídavná spotřeba vzduchu, a hospodárnost při použití pneumatického spřádacího zařízení podle vynálezu není negativně ovlivňována.

V případě dopravního pásu, uloženého tangenciálně k odebíracímu válci, je podporována výměna vláken od odebíracího válce k dopravnímu pásu. V dolním klínu mezi odebíracím válcem a dopravním pásem je vyvíjením sání na perforovaný odebírací válec vytvářen vzduchový proud, přicházející zespodu na místo s nejmenší vzdáleností, který přispívá k uvolňování vláken od odebíracího válce.

Je-li jako nejmenší vzdálenost volena hodnota od 0,2 mm do 0,7 mm, je povrch dopravního pásu uložen jednak dostatečně blízko k odebíracímu válci, aby mechanickým kontaktem přebíral vlákna dopravovaná po odebíracím válci a aby se zabránilo volnému nekontrolovanému letu vláken, a jednak je povrch dopravního pásu vzdálen dostatečně daleko od odebíracího válce, aby se předešlo působení zákrutem, vyvíjeným třením na vlákenný soubor nebo aby se ztěžoval odtah vláken z klínu.

Dopravní pás s mikroskopicky zdrsněným povrchem nebo z materiálu s vysokým součinitelem tření zlepšuje přebírání a unášení vláken dopravním pásem, aniž by se bránilo uvolňování z dopravního pásu.

Je-li dopravní pás nepropustný pro vzduch, brání nežádoucímu rušení vzduchového proudění přicházejícího zespodu do klínu a zvyšuje spolehlivost uvolňování vláken z odebírá• · • · · .· • · • ·

7cího válce.

Je-li pohon dopravního pásu uspořádán tak, že rychlost dopravního pásu je o něco větší než je obvodová rychlost odebíracího válce nebo rovná této rychlosti, přispívá to k tomu, aby se předešlo pěchování vláken.

Zařízení pro pneumatické předení podle vynálezu dovoluje hospodárnou a nerušenou výrobu příze pneumatickým předením a překonává nevýhody známých zařízení.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých znázorňuje obr.l boční pohled na pneumatické dopřádací zařízení s dopravním pásem podél odebíracího válce, obr.2 půdorysný pohled na pneumatické dopřádací zařízení z obr.l ve zjednodušené formě.

Příklady provedení vynálezu

Pneumatické dopřádací zařízení 1, znázorněné na obr.l, obsahuje ojednodovací ústrojí 2 vláken s vtahovacím válečkem 3, přívodní žlábek 4 a ojednocovací válec 5. Předkládaný vlákenný materiál, sestávající z více vlákenných pramenů 6, prochází svěrným místem vytvořeným z vtahovacího válečku 3_ a přívodního žlábku 4 a je přiváděn k ojednocovacímu válci 5. Ve znázorněném příkladě provedení se vedle sebe předkládají tři vlákenné prameny, jak je patrné z obr.2. Vtahovací váleček 2 j^e obvyklým způsobem poháněn motorem 7 prostřednictvím ozubeného řemenu 8, přičemž počet otáček je bezestupňově nastavitelný. Ojednocovací válec 5 je na jeho obvodě opatřen vyčesávacími prvky vytvořenými jako jehly 9. V nez-

názorněném alternativním uspořádání je ojednocovací válec 5 opatřen vyčesávacími prvky, které jsou tvořené povlakem s pilovitými zuby.

Přiváděný vlákenný materiál je po průchodu svěrným místem uchopován jehlami 9 otáčejícího se ojednocovacího válce 5 a unášen. Plášť ojednocovacího válce 5 obsahuje více průchodů 10, které jsou uloženy mezi jehlami 9. V ojednocovacím válci 5 je uložena pevná sací vložka 11, na níž je připojen zdroj podtlaku, který není znázorněn z důvodů zjednodušení. Prostřednictvím sací vložky 11 je v oblasti, která zahrnuje přibližně čtvrtinu obvodu ojednocovacího válce 5a je uspořádána od vyčesávacího místa až k předávacímu místu nebo až k oblasti přívodu vláken k odebíracímu válci 12. vyvíjen podtlak. Vlákna, uchopená jehlami 9 a vytahovaná z vlákenného souboru předkládaného materiálu jsou přisávána podtlakem působícím otvory 10. Tím je zvyšována intenzita vyčesávání vláken z vlákenného pramene a zlepšuje se unášení vláken třením, a to i při pomalejších rychlostech vyčesávání. Okamžité unášení vyčesávaných vláken má zabránit tomu, aby vlákna ztratila svoji nataženou polohu a popřípadě byla jehlami 9 pěchována. Aby se zlepšilo ojednocování vlákenných pramenů, může být kupříkladu alternativně v neznázorněném provedení ojednocovací ústrojí 2 opatřeno podpůrným válcem, který je v česacím záběru s ojednocovacím válcem 5, nebo jinými prostředky, jako například známé z DE 198 50 518 Al.

Plášť 13 odebíracího válce 12, obíhající ve znázornění z obr.l proti směru hodinových ručiček, je perforovaný. Sací vložka 14, pevně uložená v odebíračím válci 12, je rovněž napojena na výše uvedený zdroj podtlaku. Pomocí sací vložky 14 je v oblasti mezi místem přebírání vláken z ojed• » · • ·

-9nocovacího válce 5 na odebírací váleček 12, a místem odebírání vláken z odebíracího válce 12 na dopravní pás 15 vyvíjen na plášť 13 odebíracího válce 12 podtlak. Vybrání 16. v sací vložce 14 je prostřednictvím vzduchových kanálů 17 a 18 a podtlakovou komoru 19 spojeno se zdrojem podtlaku. Vzduch proudící ke vzduchovému kanálu 17 podporuje přebírání vláken z ojednocovacího válce 5 na odebírací válec 12, a vzduch proudící ke vzduchovému kanálu 18 podporuje uvolňování vláken z odebíracího válce 12. Dopravní pás 15 probíhá rovnoběžně s osou a tangenciálně k odebíracímu válci 12 ve vzdálenosti 0,4 mm.

Část vzduchu, nasávanému ze vzduchového kanálu 18, proudí zespodu do klínu mezi pláštěm 13 a dopravním pásem

15. Přitom podporuje toto vzduchové proudění uvolňování vláken od odebíracího válce 12 a směruje je proti dopravnímu pásu 15. Vlákna jsou uchopována dopravním pásem 15 a jsou směrově vychylována ve směru dopravního pásu 15 o 90 stupňů a unášena. Dopravní pás 15 má o něco vyšší rychlost než je obvodová rychlost pláště odebíracího válce 12. Pro zvýšení spolehlivosti unášení má dopravní pás mikroskopické zdrsnění povrchu a je vytvořen z měkké pryže. Unášená vlákna tvoří na dopravním pásu 15 stužkovítý vlákenný soubor z rovnoběžně uspořádaných vláken. Po směrovém vychýlení o 90° do vodorovného směru prochází vlákenný pramen svěrným místem a po té tryskou 20 pro pneumatické zakrucování.

Pomocí trysky 20 pro pneumatické zakrucování je zajišťováno, že vlákenný soubor je vystaven vzduchovému proudění otáčejícímu se okolo průchozí vlákenné stužky. Přitom jsou vláknové konce otáčeny od vlákenného pramene a ovíjeny okolo jádrových vláken. Princip takového pneumatického pře• ·

dění je například známý z DE 197 46 602 Al.

Za tryskou 20 pro pneumatické zakrucování prochází nit 21 odtahovým ústrojím 22, přičemž odtahové válce 23 a 24 tvoří svěrné místo. Takto předená nit 21 je navíjena na neznázorněnou křížovou cívku. K pohonu ojednocovacího válce 5 a odebíracího válce 12 dochází motorem 25 a řemenem 26. Řemen 26 pohání převodovým ústrojím 27 dopravní pás 15 a prostřednictvím řemenu 28 odtahové válečky 23 a 24.. Ojednocovací válec 5, odebírací váleček 12, dopravní pás 15 a odtahové válečky 23 a 24 mají oběhovou rychlost, poněkud se zvyšující směrem od ojednocovacího válce 5 až k odtahovému ústrojí 22. Převodové poměry zůstávají pro každou spřádací rychlost stejné.

Ve zjednodušeném půdorysném pohledu na pneumatické spřádací zařízení 1 na obr.2 je patrné, že ojednocovací válec 5 s jehlami je ve srovnání s ojednocovacími válci, jaké se používají při rotorovém předení, relativně široký. Pro přizpůsobení této šířce jsou současně přiváděny ke vtahovacímu válci 2 tři vedle sebe uložené vlákenné prameny.

Dopravní pás 15 obíhá přes převáděcí válečky 29 a 30 a je uložen tak, že je uspořádán po celé perforované pracovní šířce odebíracího válce 12. Na převáděcí váleček 29 a dopravní pás 15 tlačí svěrný váleček 31, uložený s odpružením. Vlákna se uvolňují od odebíracího válce 12, jsou přitom dopravním pásem 15 směrově vychylována ve směru jejich pohybu o 90° a shromažďují se do stužkovitého vlákenného pramene. Vlákenný pramen sleduje směrové vychylování dopravního pásu 15 na převáděcím válečku 29 až ke svěrné linii mezi převáděcím válečkem 29 a svěrným válečkem 21· Tryska 20 • · • · · • · · • · · · » · · **-l*Lpro pneumatické zakrucování sahá do klínu tvořeného převáděcím válečkem 29 a svěrným válečkem 31.

Prostřednictvím přípojného nátrubku 32 je tryska 20 pro pneumatické zakrucování spojena s neznázorněným zdrojem tlakového vzduchu. Tlakový vzduch slouží pro vyvíjení otáčejícího se vzduchového proudění, jemuž je vystaven vlákenný soubor v trysce 20 pro pneumatické zakrucování. Tlak vzduchu během spřádacího provozu je 0,5 až 0,9 MPa (5 až 9 barů).

Zařízení dále obsahuje přípojný nátrubek 33, spojený se zdrojem podtlaku. Nátrubkem 33 se odsávají vlákna, která se uvolňují při zapřádání nebo předení. Podtlak pro odsávání vláken, oddělujících se během spřádacího provozu, činí přibližně 2000 Pa (20 mbar). Při zapřádání se působí vyšším podtlakem o velikosti přibližně 10 000 Pa (100 mbar), jímž se při přerušeném přívodu tlakového vzduchu k trysce 20 pro pneumatické zakrucování odsávají vlákna z dopravního pásu 15. Svěrný váleček 31 se přitom zvedá od dopravního pásu 15. Sací proud zajišůuje, že vlákna budou nejprve sledovat směrové vychylování dopravního pásu 15 okolo převáděcího válečku 29 a budou potom nasávána do trysky 20 pro pneumatické zakrucování. K začátku zapřádání se do trysky 20 pro pneumatické zakrucování, vyvedené z klínu, nasává zapřádací nit, která byla před tím vedena okolo zvednutého svěrného válce

31. Když vlákenný pramen, odsávaný od dopravního pásu 15. projde spolu se zapřádací nití tryskou 20 pro pneumatické zakrucování, přikládá se svěrný váleček 31 na dopravní pás 15, zapne přívod tlakového vzduchu pro působení otáčejícího se vzduchového proudu na vlákenný soubor, a podtlak zdroje se nastaví místo na 10 000 Pa (100 mbar) na cca 2000 Pa (20 mbar).

Vlákna se spojují se zapřádací nití. Přívod zapřádací nitě skončí, jakmile začal spřádací proces. Úzký vlákenný pramen se nasává ještě dále do trysky 20 pro pneumatické zakrucování po té, co začal spřádací proces. Úzký vlákenný pramen se nasává ještě dále do trysky 20 pro pneumatické zakrucování po té, co svěrný váleček 31 znovu přiložil k dopravnímu pásu 15. Vlákna dále sledují také bez sacího vzduchu směrové vychylování dopravního pásu 15, protože vychylovací dráha je podstatně kratší než staplová délka vláken. Také zkrácená vlákna, obsažená ve vlákenném pramenu, sledují vychylovací dráhu, protože jsou vedena delšími vlákny nebo se o tato vlákna opírají. Odtahové ústrojí 22 je aktivováno synchronizované s přikládáním svěrného válečku 3.1 k dopravnímu pásu 15 tím, že se odtahový válec 23 přiloží k hnanému odtahovému válečku 24.

Po průchodu odtahovým ústrojím 22 je nit 21 přiváděna k neznázorněnému navíjecímu ústrojí pro výrobu křížové cívky-

Claims

PATENTOVE

NÁROKY

1. Pneumatické dopřádací zařízení s ojednocovacím ústrojím pro vyčesávání vlákenných pramenů až na jednotlivá vlákna, které zahrnuje přívodní ústrojí a ojednocovací válec, s perforovaným odebíracím válcem, který přebírá vlákna z ojednocovacího válce v jejich uspořádání ve směru obvodu odebíracího válce, s dalším dopravním prvkem pro dopravování vláken od odebíracího válce ke svěrnému místu s následující tryskou pro pneumatické zakrucování pro tvorbu nitě, vyznačené tím, že dopravní prvek je vytvořen jako dopravní pás (15), který je uspořádán při vytváření klínu s odebíracím válcem (12) rovnoběžné s osou odebíracího válce (12) a na výstupní straně vzhledem k přívodní oblasti vláken, přebíraných ojednocovacím válcem (5), přičemž nejmenší vzdálenost dopravního pásu (15) od odebíracího válce (12) je zvolena tak, že vlákna dopravovaná po odebíracím válci (12) jsou přebírána mechanickým kontaktem, přičemž dopravní pás (15) je poháněn tak, že vlákna jsou směrově vychylována o cca 90° a dopravována ke svěrnému místu.
2. Pneumatické dopřádací zařízení podle nároku 1, vyznačené tím, že dopravní pás (15) je uložen tangenciálně k odebíracímu válci.
3. Pneumatické dopřádací zařízení podle nároku 1 nebo 2, vyznačené tím, že uvedená nejmenší vzdálenost je od 0,2 mm do 0,7 mm.
4. Pneumatické dopřádací zařízení podle kteréhokoli z nároků 1 až 3, vyznačené tím, že dopravní pás (15) má na straně přivrácené k vláknům povrch s mikroskopickým zdrsně····

,.-14ním.
5. Pneumatické dopřádací zařízení podle kteréhokoli z nároků 1 až 4, vyznačené tím, že materiál dopravního pásu (15) je materiál s vysokým součinitelem tření.
6. Pneumatické dopřádací zařízení podle kteréhokoli z nároků 1 až 5, vyznačené tím, že dopravní pás (15) je nepropustný pro vzduch.
7. Pneumatické dopřádací zařízení podle kteréhokoli z nároků 1 až 6, vyznačené tím, že pohon dopravního pásu (15) je uspořádán tak, že rychlost dopravního pásu (15) je o něco větší než je obvodová rychlost odebíracího válce (12) nebo rovná této rychlosti.