CS38391A2

CS38391A2 - Textile machine

Info

Publication number: CS38391A2
Application number: CS91383A
Authority: CS
Inventors: Roland Bergirger
Original assignee: Rieter Ag Maschf
Priority date: 1990-02-21
Filing date: 1991-02-14
Publication date: 1991-09-15
Also published as: US5226212A; JPH06316819A; DE59108289D1; CH681632A5; EP0443418B2; EP0443418B1; EP0443418A1

Description

*O TI Γ“ > o —> O C c· < m N --- o o

*ť i Textilní stroj

Oblast techniky

Vynález se týká textilního stroje pro zpracovávánítextilního'materiálu s řídicí jednotkou, s poháněči jednotkou a s přiváděcím ústrojím pro přívod textilníhomateriálu, který jé odebírán ze zásobníků-textilníhomateriálu, přiřazených k přiváděcímu ústrojí, jakož is odváděcím ústrojím, které je přiřazeno ke stroji prozpracovávání textilního materiálu a které předává ode-vzdávaný textilní materiál do příslušného přijímacíhozásobníku.

Dosavadní stav techniky V přádelně se podle stupně procesů výroby používájí různé stroje pro zpracovávání textilního materiálu.Společným znakem pro všechny tyto rozdílné typy strojůjsou přiváděči ústrojí a odváděči ústrojí pro zpraco-vávaný textilní materiál. ΓΤ Λ Λ U Λ 4· Μ Λ * Λ «Ϊ A I 1 4 A /A Λ Λ ·( í - U OCVilOU OVXVJU J O UU. JJ1 X v au O UX u o n vj. Λ zí TT zí A .vu v auC- cí ústrojí z hlediska řízení a z hlediska pohonu v pod-statě plně integrována do poháněči jednotky a řídicíjednotky stroje zpracovávajícího textilní materiál.

Současná poháněči technika, zejraéna jednotlivý po- hon prostřednictvím elektromotorů, umožňuje velmi přes- ně přizpůsobený a regulovatelný pohon, přičemž je mož- né rovněž zajistit vzájemnou komunikaci mezi jednotil- 2 vými poháněcími skupinami, a to bez jakýchkoliv problé-mů a téměř beze ztrát. Z DE-OS 22 30 069 je známý stroj pro zpracovávánítextilního materiálu, který textilní materiál, v tomto,případě pramen vláken, předává na samostatným pohonemopatřený lisovací stroj konví. Přitom se rozdíly rych-losti dodávky pramene vláken mezi strojem pro zpracová-vání textilního materiálu a za ním upraveným-lisovacímstrojem konví zjištují prostřednictvím snímacího ústro-jí a rychlost pohonu lisovacího stroje konví se regulu-je v souladu se zjištěnými hodnotami. Řízení lisovací-ho stroje konví lze přitom provádět jak strojem prozpracovávání textilního materiálu, tak i centrálním ří-dicím počítačem.

Tento systém však nelze bez provedení dalších opat-ření přenést na přívod textilního materiálu prostřed-nictvím přiváděcího ústrojí do stroje pro zpracovávání 'textilního materiálu. Z hlediska na automatickou přádel-nu je třeba u takového přiváděcího ústrojí splnit ještědalší požadavky, které popsaný stav techniky u odvádě-cího ústrojí neobsahuje. Tak je například požadováno,aby přiváděči ústrojí mohlo být spuštěno nezávisle na .následném stroji pro zpracovávání textilního materiálu.To je nutné zejména tehdy, když se vkládá nová dávkatextilního materiálu a v souladu s předáváním a odevzdá-váním do stroje pro zpracovávání textilního materiáluje třeba upravit její polohu. Takový případ vzniká na-příklad zejména tehdy, pokud slouží část přiváděnéhotextilního materiálu jako záložní materiál ve vyčkáva-cí poloze. 3 Dále je známý.z DE-AS 22 30 644 přiváděči stůlpro stroj pro zpracovávání textilního materiálu, při-čemž řízení, případně připojení odváděcího ústrojípro prameny vláken se uskutečňuje prostřednictvím elek-tromagnetických spojek. Přitom jsou upraveny vždy dvědvojice přítlačných kladek s kontrolními a řídicímiprvky, které při vypadnutí pracovního pásu připojí zá-ložní pás, který byl ve vyčkávací poloze. Pohon doprav-ních válců a dopravního pásu pro přívod pramenů vláken .1 * u . je z hlediska řízení a mechanicky spojen s pohonem ná-sledujícího stroje pro zpracovávání textilního mate-riálu. λ

Podstata vynálezu

Vynález si klade za úkol vytvořit pohon a řízenípřiváděči jednotky ke stroji pro zpracovávání textil-ního materiálu tak, aby bylo možné splnit speciální požadavky takové přiváděči jednotky z hlediska auto-1 ' ’ matizace. '

Pod pojmem automatizace se zde rozumí jednak automatické dodávání textilního materiálu bez zastavenístroje pro zpracovávání textilního materiálu a jednak c připojení k automatickému přepravnímu systému pro tex-tilní materiál.

Vytčený úkol se řeší strojem podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že přiváděči ústrojí je nejmé- ně z Části opatřeno vlastní řídicí jednotkou a poháněči jednotkou. Pro komunikaci mezi řídicí jednotkou stroje pro zpracováváni textilního materiálu s řídicí jednot- kou přiváděcího ústrojí se dále předpokládá, že obě ty-to řídicí jednotky se spojí prostřednictvím spojovacívětve»

Aby se zajistilo další přizpůsobení speciálním po-žadavkům místa styku mezi strojem pro zpracovávání tex-tilního materiálu a k němu přiřazeným přepravním systé-mem se dále předpokládá, že také odváděči ústrojí jeopatřeno vlastní řídicí jednotkou a poháněči jednotkou,přičemž tato řídicí jednotka a poháněči jednotka je ta-ké spojena s řídicí jednotkou stroje pro zpracovávánítextilního materiálu.

Aby se zajistila přesná spolupráce přiváděcíhoústrojí s přepravním systémem, který je k přiváděcímuústrojí přiřazen, je výhodné, aby řídicí jednotka při-váděcího ústrojí a/nebo odváděciho ústrojí byla spoje-na s řídicí jednotkou automatického přepravního systému.

Je rovněž výhodné, jak je.dále navrhováno, aby kzásobníkům textilního materiálu, které jsou přiřazenyk přiváděcímu ústrojí a/nebo k odváděcimu ústrojí, by-lo přiřazeno snímací ústrojí pro kontrolu místa zásob-níku a/nebo pro kontrolu obsahu zásobníku, přičemž to-to snímací ústrojí je spojeno s odpovídající řídicí jed-notkou.

Pokud se jedná u zásobníků na textilní materiálo konve, je možné vytvořit čidla tak, že jedno z nichkontroluje, zda je konev k dispozici na svém místě,a druhé z nich kontroluje, jaký je stav naplnění tétokonve. Pro zajištění přesnosti řízení a pro jasné roz-členění poháněcího konceptu je dále výhodná úprava 5 spočívající v tom, že řídicí jednotka přiváděcího ústro-jí je spojena s obslužnou a/nebo návěstní jednotkou ařídicí a/nebo regulační elektronikou pro řízení nejménějednoho poháněcího motoru pro pohon dopravních elementůpro dopravu textilního materiálu, odebíraného z příslus-ného zásobníku textilního materiálu, jakož i čidlem prokontrolu priváděcího ústrojí, zejména pro kontrolu pře-pravy textilního materiálu.

Pokud se do stroje pro zpracovávání textilního ma-teriálu, například do posukovacího stroje, přivádějíprameny vláken, vytváří doprava jednotlivých pramenůvláken na více oběžných dopravních pásech, opřených napodlaze, možnost řídit přívod jednotlivých pramenů vlá-ken velmi přesně, S výhodou se přitom ke každému doprav-nímu pásu přiřadí samostatný poháněči motor.

Pokud jsou poháněči motory vytvořeny jako elektrickékrokové motory, umožňuje se v průběhu celého přepravní-ho procesu pramene vláken přesné určení polohy, napří-klad začátku nově přiváděného pramene vláken, a to zhlediska přepravního směru. Dále navrhované upravení po-háněčích motorů jako elektronicky komutovaných bezkartá-čových motorů, například motorů na stejnosměrný proud,vytváří tu výhodu, že pohon přepravního pásu může krát-kodobě pracovat v oblasti přetížení.

Aby se zajistila bezproblémová součinnost stroje prozpracovávání textilních materiálů z hlediska rychlostidodávky přiváděného textilního materiálu, navrhuje se,aby řídicí jednotka stroje pro zpracovávání textilníhomateriálu byla spojena prostřednictvím spojovací větves řídicí a/nebo regulační elektronikou poháněčích moto- rů pro předávání řídicích signálů. Přitom předávané řídicí signály zajištují shodnostchodu přiváděcího.ústrojí s pracovním ústrojímstroje,například s posukovánímústrojím. Rychlost zpracovávánístroje pro zpracovávání textilního materiálu se.mění po-dle toho, jak velká je hmotnost přiváděného textilníhomateriálu. Přitom se tato hmotnost měří například vstup-ním měřicím orgánem a zjištuje se ještě před posukova-círa ústrojím, aby bylo možné zajistit odpovídající sig-nál pro regulaci.

Aby nemohlo dojit mezi přiváděcím ústrojím a zpra-covávacím ústrojím k žádnému chybnému.posuku textilníhomateriálu, je bezpodmínečně nutné zajistit shodnost Cho-du obou uvedených elementů.

Aby bylo možné zabránit nežádoucímu rozkmitávánícelého systému při vznikajících krátkodobých poruchách,je výhodné, aby byl upraven útlumový člen pro vyfiltro-vání krátkovlnných signálů, který je výhodně uložen vespojovací větvi. Úpravy podle vynálezu vytvářejí dobré možnosti re-gulace celého systému prostřednictvím přímého řízení.Mimoto samostatné pohony zajištují zkrácení poháněčíchdrah, čímž vznikají menší ztráty. Líimoto je možné vytvá-řet pohony na základě prefabrikačního systému zcela spe-ciálně pro jednotlivé účely využití. Navržené řídicí,regulační a poháněči oddělení umožňuje lepší přirazenía komunikaci s přiřazeným automatickým přepravním sy-stémem textilního materiálu. Přehled obrázků na výkresech

Vynález jev dalším podrobněji popsán na příkla-dech provedení ve spojení s výkresovou částí. '

Na obr. 1 je schematicky znázorněn půdorys strojepro zpracovávání textilního materiálu s přiváděči a od-váděči jednotkou s přepravním systémem. Na obr. 2 jeschematicky znázorněno blokové schéma pro pohon á ří-zení přiváděči jednotky podle obr. 1.

Na obr. 3 je schematicky znázorněn půdorys příkla-du provedení 'přiváděči jednotky s jednotlivými doprav-ními pásy. Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je znázorněn stroj 1^ pro zpracovávánítextilního materiálu, například posukovací stroj, kte-rý je opatřen nezakresleným posukovacím ústrojím. Při-váděči ústrojí 2 je tvořeno priváděcím stolem a jako od- váděči ústrojí 3 je upraven odkládač pramene. Podél pře-váděcího ústrojí 2 jsou postaveny zásobníky Α;ΐ R proodběr pramenů vláken, přičemž zásobník A slouží jakopracovní konev a zásobník R jako zásobní konev* Prostor,který zásobníky A, R, tvořené konvemi zagímají, jevšeobecně označován jako stojan 4 pro konve. V tomtostojanu 4 pro konve mohou být upravena také prázdnámísta pro ukládání konví prostřednictvím přepravní jed- tky. Tím lze zdokonalit logiku celého přepravního sy- a tím i jeho účinnost. ému

Je samoZřejmě možné upravit více zásobníků A, R 8 a prázdných míst L, než je naznačeno u znázorněného pří-kladu provedení. áipka P znázorňuje přívod.a směr pohybu textilníhomateriálu, než sé dostane k odváděcímu ústrojí 3, kte-ré je tvořeno odkládačem pramene. K privádecímu.ústrojí2, případně ke stojanu 4 pro konve je přiřazen přeprav-ní systém s volně pojízdným, prostřednictvím vodicítratě 6 vedeným přepravním vozem 5. Λ

Jak je z vyobrazení patrno, jsou v daném okamžikuna přepravním voze 5 upraveny dva zásobníky R. Přepravnívůz 5 je řízen řídicí jednotkou 2>tv°řenou řídicím počí-tačem. To znamená, že prapravní vůz 5 dostává příkaz kpohybu, případně pokyn k pohybu z řídicí jednotky Ί. pro-střednictvím spoje 8. Spoj ť3 může být vytvořen jako bez-drátový, prostřednictvím spojovacího kabelu nebo pro-střednictvím komunikační stanice. Je zde rovněž schema-ticky znázorněna poháněči jednotka 9. přiváděcího ústro-jí 2, které je tvořeno přiváděcím stolem, a čidlo 10.

Poháněči jednotka 9 je prostřednictvím větve 11 spo-jena s řídicí jednotkou 13, se kterou je rovněž prostřed-nictvím spojovací větve 12 spojeno čidlo 20. Řídicí jed-notka 13 komunikuje prostřednictvím vedení 14 s řídicíjednotkou 7_ přepravního systému T^. Větve 15 a 16 vytvářejí možnost komunikace meziřídicí jednotkou 17 poháněči jednotky 18 stroje 2 a meziřídicí jednotkou 13 přiváděcího ústrojí 2. Schematickyznázorněné čidlo 19 .stroje 2 Je spojeno prostřednictvímvětve 21 s řídicí jednotkou 12· Obě spojení 22 a 23 umož-ňují komunikaci mezi řídicí jednotkou 17 a řídicí jed- 9 notkou 24 odvádécího ústrojí 3. Řídicí jednotka $4 jeprostřednictvím větve 25 spojena se schematicky znázor-něnou poháněči jednotkou 26 a prostřednictvím větve 27s Čidlem 28 odváděcího ústrojí 3. Obdobně je vytvořenospojení 29 mezi řídící jednotkou 24 odváděcího ústrojí3 a řídicí jednotkou 30 dalšího přepravního systému Tg,přičemž tato řídicí jednotka 30 je vytvořena jako ří- 4 v dici počítač. Řídicí jednotka 30 komunikuje prostřed-nictvím spojení 32 s.přepravním vozem 31, který je ve-den prostřednictvím vodicí tratě 33. U znázorněného příkladu provedení je konev Fg vplnicí stánici, zatímco prázdná konev F^ je připravenak přivedení. Plná konev Fg byla po naplnění vysunuta zodváděcího ústrojí a je připravena pro uložení na pře-pravní vůz 31,

Vodici trat 33 je opatřena vratnou smyčkou 34.

Na-obr, 2 je znázorněno v detailu Členění poháněcí-ho a řídicího mechanismu přo přiváděči ústrojí 2, tvo-řené přiváděcím stolem. Z řídicí jednotky 13 je pro-střednictvím větve 11 vytvořeno spojení k řídicí a/ne-bo regulační elektronice 33, která ovládá poháněči mo-tor 36. Pro přehlednost je na obr, 2 znázorněn jen je-den poháněči motor 36, přičemž je samozřejmě možné upra-vit i více poháněčích motorů 36, z nichž každý má svouřídicí a/nebo regulační elektroniku >35. Ivíezi řídicía/nebo regulační elektronikou 35 a mezi řídicí jednot-kou 17 posuku je vytvořena spojovací větev 37, ve kte-ré je zapojen útlumový člen 38. Prostřednictvím tétospojovací větve 37 dostává řídicí a/nebo regulačníelektronika 35, případně poháněči motor 36 řídicí sig- 10 nál pro zajištění shodnosti pohybu z hlediska rychlos-ti přivádění textilního materiálu a z hlediska rychlos-ti jeho zpracovávání. Pro zvýšení rychlosti, případněpro spuštění poháněcího motoru 36 a tím i priváděcíhoústrojí. 2. je řídicí .a/nebo regulační elektronika 35 ří- zena prostřednictvím větve 11 řídicí jednotkou 13. Ve-dení 40, případně 41 vytvářejí spojení mezi řídicí jed-notkou 13 a mezi obslužnou a/nebo návěstní jednotkou39. Napáječ 42 napětí zásobuje prostřednictvím vedení -44 obslužnou a/nebo návěstní jednotku 39, prostřednictvímvedení 43 řídicí jednotku 13, prostřednictvím vedení 47čidlo 10 a prostřednictvím vedení 46 řídicí a/nebo re-gulační elektroniku 35 proudem. Aby se zabránilo chyb-nému sepnutí, je napáječ 42 napětí zapojován prostřed-nictvím vedení 45 řídicí jednotkou 17 posukovacíhostroje 1. V konkrétním případě to znamená, že napáječ 42napětí začne působit teprge tehdy, když je řídicí jed-notka 17, případně posukoyací stroj 1 zapojen. Spoj 48mezi čidlem 10 a mezi řídicí a/nebo regulační elektro-nikou 35>umožňuje přímé zásahy do řídicí a/nebo regulač-ní elektroniky 35 pro spouštění poháněcího motoru 36. Tím se v určitých případech zkrátí doba reakce pro změ-nu otáček motoru, protože se obejde počítačová jednotkařídicí jednotky 13.

Na obr. 3 je znázorněn příklad provedení, u kteréhoje přiváděči ústrojí 2, to je přiváděči stůl, vytvoře-no z celkem osmi jednotlivých dopravních pásů až Βθ.Každý dopravní pás B1 až Βθ je opatřen samostatným po-háněcítn motorem 36^ až 36 θ. Poháněči motory 36^ až 36 θjsou uspořádány vždy nad místem odběru konve, přičemžpro lepší přehlednost je zde znázorněn jen jedén zásob-ník A, to je pracovní konev. Zbývajících sedm konví je 11 přiřazeno stejným způsobem. V dopravních pásech ažBg jsou vždy v místech odběru přiřazeny vykývnutelnépřítlačné kladky 49. V průběhu provozu jsou tyto pří-tlačné kladky 49 zatlačovány ve směru k příslušnémudopravnímu pásu až Bg a umožňují tak odtah přísluš-ného pramene vláken sevřením mezi dopravní pás ažBg a přítlačné kladky 49. Jak je z půdorysu patrno,je jen každý druhý, u znázorněného příkladu čtyři, pra-men 50 vláken předáván v předávacím místě 52 do posu-kovačího stroje 1. Předávané prameny 50 vláken jsouv tomto předávacím místě 52 což není znázorněno - slu-čovány do rouna pramene vláken ještě před tím, než jetoto rouno přivedeno do posukovacího ústrojí pošukova-cího stroje 1. Ostatní prameny vláken, které- jsou vtomto provozním stavu také nazývány záložní prameny 51vláken, jsou ve spouštěcí poloze pod řadou S čidel a z jsou připojovány v souladu s výpadkem pramene 50 vlá-ken, to znamená, že jeden z dopravních pásů až Bgmusí být prostřednictvím příslušného pohánecího motoru36až 36g vysunut směrem vzhůru a připojen. Kontrolapramenů vláken, případně přetržení pramene vláken semůže uskutečňovat také přímo v oblasti odváděčích míst. Přepravní vůz 5 spolu s vodicí tratí 6 je zde zná-zorněn jen schematicky. 0 tohoto příkladu provedeni jeposukovací stroj ]. a odváděči ústrojí 3 v podobě odklá-dače pramenů upraveno jako jedna jednotka, která jeřízena prostřednictvím řídicí jednotky 17. Čidlo 19stroje 1 a čidlo 28 odváděcího ústrojí 3 jsou prostřed-nictvím větví 21, případné 27 spojeny s řídicí jednot-kou 17. Speciální vyznačení odpovídajících poháněčíchjednotek zde není provedeno. Přenos vodícího signálu 12 z posukovacího stroje 1^ na jednotlivé řídicí a/neboregulační elektroniky 35^ až 35g poháněčích motorů36i až 36g se uskutečňuje přes řídicí jednotku 17 apřes, řídicí-jednotku Í3. Ve větvi 16, která je k tomuurčena, je pro tlumení krátkovlnných signálů uspořá-dám. útlumový člen 38,

Ke každému místu pro nastavování konví je přira-zeno snímací ústrojí 53, které je prostřednictvím vede-ní 54 a čidla 10, j^jsož i větve 12 spojeno s řídicíjednotkou 13. Pro přehlednost je u příkladu provedenípodle obr. 3 znázorněno jen jedno snímací ústrojí 53.

Tato snímací ústrojí 53 mohou také sloužit jak pro kon-trolu, zda je konev k dispozici, tak i pro kontrolu obsa-hu konve, Signály, které poskytuje toto snímací ústrojí53 jsou potom relevantní jak pro přípravu přepravníhosystému, tak i pro přípravu přivedení záložního pásu. Při spuštění posukovacího stroje JL podle obr. 3se z konví ručně nebo automaticky odebrané prameny vlá-ken vloží do odvádecího místa mezi příslušným doprav-ním pásem B a příslušnou přítlačnou kladkou 49¾ Potomse prostřednictvím obslužné a/nebo návěstní jednotky39 j a prostřednictvím řídicí jednotky 13 spustí jed-notlivé poháněči motory 36až 36g, čímž se uvedou pra-meny 50, 51 vláken do předem stanovené polohy. Zastave-ní dopravních pásů B pro dosažení určité polohy odpoví-dajícího začátku pramene vláken může být zajištěno, pří-padně řízeno řadou S čidel. Přitom mohou být napříkladzačátky záložních pramenů 51 vláken uloženy v úrovnirady S. čidel, zatímco začátky pramenů 50 vláken se za-vedou až k předávacímu místu 52, kde se navzájem sloučído rouna pramenů vláken. 13 ϊ Po tomto průběžném spuštění, případně uložení osmi ΐ pramenů vláken lze provádět vkládání pramenů 50 vláken * do následného posukovacího ústrojí, případně z posuko- vacího ústrojí vystupující pramen vláken ručně nebo auto- maticky ukládat do odkládače pramenů vláken.

V průběhu provozu je v souladu s regulační dynami-kou posukovacího ústrojí posukovacího stroje 1. vyrovná-vána prostřednictvím větve 16 rychlost poháněčích moto-rů 36^ až 36gO Při výpadku pramene vláken v důsledku přetržení,pramene vláken nebo přistavené prázdné konve se po sdě-lení příslušného čidla 10 připojí odpovídající doprav-ní pás B se záložním pramenem 51 vláken, a to tak, žese konec vybíhajícího pramene vláken překryje se začát-kem připojovaného záložního pramene 51 vláken. To samo-zřejmě vyžaduje přesná snímací ústrojí a dokonalé a přes-né spuštění odpovídajícího dopravního pásu B.

Hlášení o vypadnutí pramene vláken, případně o prázd-né konvi předává řídicí jednotka 13 prostřednictvím vede-ní 14 na řídicí jednotku 7, to je řídicí počítač, propřepravní systém T^. Při tomto sdělení se předává sou-časně informace o poloze prázdné konve, což umožní, abyřídicí počítač předal přepravnímu vozu 5 jasný jízdnípříkaz pro odebrání a výměnu odpovídající konve za no-vou, naplněno^ konev. Znázornění druhého přepravníhosystému Tg není již na obr..3 provedeno. Je samozřejměmožné jej uskutečnit stejně, jak to bylo znázorněno upříkladu provedení podle obr, 1. Příklad podle obr.. 1še od příkladu podle obr. 3 v podstatě liší tím, že po-sunovací stroj 1 a odváděči ústrojí 3 konví má vždy sa- 14 \ mostatnou. řídicí a poháněči jednotku, které komunikují . navzájem prostřednictvím odpovídající řídicí jednotky17, případně 24. Jinak se příklad, podle obr. 1 liší odpříkladu podlé obr. 3 jen nepodstatně. Na.obr.3 je.to-liko přiváděči, ústrojí 2, tvořené přiváděcím stolem,znázorněno ve speciálním provedení a v jemné struktuře. Přídavný přepravní systém Tg u příkladu provedení podleobr. 1 má za úkol dopravovat prázdné konve k odvádě-címu ústrojí íi a přepravovat pryč u tohoto odváděcíhoústrojí 3 vysunuté plné konve Fg. Řídicí jednotka 30tohoto druhého přepravního systému Tg je spojena s ří-dicí jednotkou 24 odváděcího ústrojí 3.

Průmyslová využitelnost

Popsané příklady provedení se sice vztahují na po-sukovací stroj, ale řešení podle vynálezu se pochopitel-ně neomezuje jen na tyto stroje a lze jej použít u všechuvedených textilních strojů.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Textilní stroj pro zpracovávání textilního mate-riálu s řídicí jednotkou, s poháněči jednotkou as při-váděcím ústrojím pro přívod textilního materiálu, kterýje odebírán ze zásobníků textilního materiálu, přiraze-ných k přivádecímu ústrojí, jakož i s odváděcíra ústro-jím, které je přiřazeno ke stroji pro zpracovávání.tex-tilního materiálu a které předává odevzdávaný textilní ma-teriál do příslušného přijímacího zásobníku, vyznačují-cí se tím, že přiváděči ústrojí (2) je nejméně z částiopatřeno vjastní řídicí jednotkou (13) a poháněči jed-notkou (9).

2. Textilní stroj podle nároku 1, vyznačující setím, že řídicí jednotka (13) přiváděcího ústrojí (2) jespojena s řídicí jednotkou (17) stroje (l) pro zpraco-vávání textilního materiálu.'

3. Textilní stroj podle nároku 1 nebo 2, vyznačují-cí se tím, že odváděči ústrojí (3) je opatřeno vlastnířídicí jednotkou (24) a poháněči jednotkou (26).

4. Textilní stroj podle nároku 3, vyznačující setím, že řídicí jednotka (24) odváděcího ústrojí (3) jespojena s řídicí jednotkou (17) stroje (1) pro zpra-covávání textilního materiálu.

5. Textilní stroj podle jednoho z nároků 1 až 4,vyznačující se tím, že k přivádecímu ústrojí (2) při-řazené zásobníky (A, R) textilního materiálu jsou při-váděny nebo odváděny prostřednictvím automatického pře- 16 právního systému (τρ, řízeného řídicí jednotkou (7).

6. Textilní stroj podle jednoho, z nároků 1 až 5,vyznačující se tím, že k odváděcímu ústrojí (3) při-razené zásobníky (F) jsou přiváděny nebo . odváděny pro-střednictvím automatického přepravního systému (Tg)» ří-zeného řídicí jednotkou (30).

7. Textilní stroj podle nároku 5 neb o- 6, vyznaču-jící se tím, že přepravní systém (Tp Tg) sdstává z přer-pravního vozu (5, 31), vedeného pó vodicí trati (6, 33).

8. Textilní stroj podle nároku 5, 6 nebo 7, vyzna-čující se tím, že řídicí jednotka (13, 24).přiváděcíhoústrojí (2) a/nebo odváděcího ústrojí (3) je spojena sřídicí jednotkou (30, 7) pro automatický přepravní systém

9,. Textilní stroj podle jednoho z předcházejícíchnároků, vyznačující se tím, že k zásobníkům textilníhomateriálu, které jsou přiřazeny k přiváděcímu ústrojí(2) a/nebo k odváděcímu ústrojí (3), je přiřazeno sní-mací ústrojí (53) pro kontrolu místa zásobníku a/nebopro kontrolu obsahu zásobníku a toto snítoací ústrojí(53) je spojeno s odpovídající řídicí jednotkou (13, 24).

10. Textilní stroj podle jednoho z nároků 1 až 9,vyznačující se tím, že řídicí jednotka (13) přiváděcí-ho fcstrojí (2) je spojena s obslužnou a/nebo návěstníjednotkou (39) a řídicí a/nebo regulační elektronikou(35) pro řízení nejméně jednoho poháněcího. motoru (36)pro pohon dopravních elementů (B^ až Bg) pro dopravu textilního materiálu, odebíraného z příslušného.zásobní-ku textilního materiálu, jakož.i Čidlem (10) pro kontro-lu přiváděcího ústrojí (2), zejména pro kontrolu přepra-vy textilního materiálu, .

11. Textilní stroj podle nároku 10, vyznačující setím, že čidlo (10) je spojeno přímo spojovací větví (12)s řídicí a/nebo regulační elektronikou (35) pro řízenínejméně jednoho poháněcího motoru (36).

12; Textilní stroj podle nároku 10 nebo 11, vyzna-čující se tím, žé obslužná a/nebo návěstní jednotka (39)je sloučena do centrální obslužné a/nebo návěstní.jednot-ky stroje (1) pro zpracovávání textilního materiálu.

13. Textilní stroj podle jednoho z předcházejícíchnároků, vyznačující se tím, že přiváděči ústrojí (2) je·vytvořeno z více obíhajících dopravních pásů (B^ áž Bg),které přivádějí textilní materiál do textil zpracováva-jícího stroje (1) ve tvaru pramenů (50, 51) vláken.

14. Textilní stroj podle nároku 13, vyznačující setím, že ke každému dopravnímu pásu (B^ až Bg) je přiřa-zen s řídicí a/nebo regulační elektronikou (35^ až 35g) π v\ λ * ά Λ η λ V, Λ η Ω λ ·ί m λ +· λ τ» í Q βOpOjCliJ piJUULlVVX UlUHli' a/nebo regulační elektronika (35^ až 35g) je spojena sřídicí jednotkou (13).

15. Textilní stroj podle nároku 14, vyznačující setím, že poháněči motory (36^ až 36g) jsou vytvořeny jakoelektrické krokové motory.

16. Textilní stroj podle nároku 14, vyznačující se 18 tím, že poháněči motory (36^ až. 36θ) . jsou vytvořeny ja-ko elektronicky komutované bezkartáčové motory.

17. Textilní stroj podle jednoho z nároků 11 až 16,vyznačující se tím, že řídicí jednotka (17). stroje (1)pro zpracovávání textilního materiálu jě spojena pro-střednictvím spojovací větve (37) s řídicí a/nebo regu-lační elektronikou (35) poháněčích motorů (36) pro pře-dávání řídicích signálů.

18. Textilní stroj podle nároku 17, vyznačujícíse tím, že ve spojovací větvi (37) je upraven útlumovýčlen (38) pro vyfiltrování krátkovlnných signálů.

19. Textilní stroj podle jednoho z nároků 13 až 18,vyznačující se tím, že počet dopravních pásů (B^ až Βθ)je větší než počet pramenů (50, 51) vláken, přijímanýchstrojem (1) pro zpracovávání textilního materiálu.

20. Textilní stroj podle nároku 19, vyznačujícíse tím, že dopravní pásy (B^ až Βθ) jsou po dvojicíchsloučeny do pracovního pášu a zásobního pásu (Bp Bg),

21. Textilní stroj podle jednoho z nároků 13 až 20,vyznačující se tím, že dopravní pásy (B^ až Βθ) jsouopatřeny odtahovacím ústrojím pro odtahování pramenůvláken (50, 51) z přiřazených zásobníků (A) textilníhomateriálu.

advokátka