(57) Anotace :

Výměnná nádrž, jejíž koncové oblasti přesahuji přes příčné převázky, uspořádané v normovém odstupu pro ISO-kontejnery, je na každém konci opatřena podpěrnou soustavou, obsahující kromě příčné převázky také dvojici diagonálních vzpěr (14), sbíhajících se na konci nádrže. Mezi těmito navzájem svařenými konci diagonálních vzpěr (14) a vypouklým dnem (11) nádrže je pod podélnou osou nádrže (21) upevněn prstenec (23), k němuž je přivařena koncová podpěra (24), vytvořená' ve formě jednodílného hraněného plechového dílce se dvěma postranními trojúhelníkovými plochými dily (26). Změnou úhlu hranění je možno přizpůsobit koncovou podpěru (24) výrobním tolerancím, takže volné hrany (27) trojúhelníkových plochých dílů (26) probíhají rovnoběžně s vnější plochou prstence (23) a mohou být s ní dokonale svařeny. Tak vzniká konstrukce, ktsrá nejen poskytuje ochranu přesahujícího konce nádrže, ale slouži také k přenosu podélných zrychlujících sil ze dna (11) nádrže na konce příčných převázek, opatřené rohovými úchyty (13).

(O t

CS 276 557 B6

Vynález se týká výměnné nádrže s válcovou základní části a vypouklými dny, ke kterým jsou přiřazeny podpěrné soustavy prvků, obsahující jednu příčnou převázku a dvojicí diagonálních vzpěr, probíhajících od konců příčné převázky do společného styčniku, a dvě sedlové konstrukce, obsahující vždy jeden podpěrný díl, umístěný mezi vypouklým dnem a podpěrnou soustavou dna.

Dosud známé a používané ISO-kontejnery mají normové rozměry a jsou v každém svém rohu opatřeny vždy jedním kováním ve formě rohového úchytu nebo závěsu. V souladu s tím jsou na plošinách příslušných dopravních prostředků rozmístěny v předepsaných odstupech aretačni díly a prvky. Největší dosud používané ISO-kontejnery mají délku 40 stop, to znamená přibližně 12 200 mm.

Pro dopravu látek a. materiálů s malou hustotou, například plynů nebo pod tlakem zkapalněných plynů, předpokládá návrh nové normy, například CĚN-Swap-Tank Euro-Normentwurf zpravidla symetrické prodlouženi nádrži na délku, překračující délkové rozměry určené pro ISO-kontejnery u délkových skupin dvacetistopových, to znamená kolem 6100 mm, třicetistopových (kolem 9150 mm) nebo čtyřicetistopových (kolem 12 200 mm). Aby bylo možno takové nádrže upevnit a zajistit na plošinách dopravních vozidel, které jsou dosud k dispozici, bude třeba zachovat rohové úchyty na koncích příčných převázek v normových odstupech, takže nádrž bude přesahovat souměrně na obě strany za příčné převázky. V jednom z obou čel přesahujících části nádrže je často vytvořen ještě průlezný otvor, umístěný soustředně k podélné ose nádrže.

Pro ochranu čelních oblastí nádrže, přesahujících přes příčnou převázku, včetně případně umístěné armatury průlezného otvoru se dosud používá přihradové konstrukce, připojené k příčným převázkám a přesahující v podélném směru obrys nádrže, která je vytvořena ze zakřivených trubek a která popřípadě zahrnuje také příčné převázky. Tato přídavná konstrukce může být ještě zesílena dvěma nad sebou umístěnými výztuhami.

Úkolem vynálezu je vyřešit konstrukci výměnné nádrže, jejíž čelní části přesahují za příčné převázky, umístěné v blízkosti obou vypouklých den, a která by byla opatřena konstrukcí, poskytující nejen ochranu přesahujících čelních části nádrže, ale umožňující přenos různých podélných a příčných sil, působících na nádrž, do konců příčných převázek, upravených jako úložné a úchytné body.

Tento úkol je vyřešen výměnnou nádrži podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že obě diagonální vzpěry jeji pomocné konstrukce, přiřazené ke každému dnu nádrže, probíhají od příčných převázek ke konci nádrže, kde jsou vzájemně spojeny a podpěra, která je rovněž součásti pomocné konstrukce, obsahuje dva trojúhelníkové ploché díly v úhlovém uspořádáni, z nichž každý je na jedné své hraně spojen s druhým trojúhelníkovým plochým dílem, na druhé hraně je spojen s příslušnou diagonální vzpěrou a na třeti hraně je spojen se dnem nádrže.

Tímto řešením se zdokonaluje konstrukce výměnné nádrže, popsané v úvodním odstavci popisu a známé z DE-OS 33 30 561. U této známé nádrže jsou obě čelní části opatřeny pomocnými konstrukcemi pro přenos působících sil do úložných a úchytných míst, to znamená do rohových kováni příčných převázek, avšak toto řešeni je určeno pro nádrže s rozměry, odpovídajícími normové řadě rozměrů, u kterých určuji čelní rámy podpěrné konstrukce, opatřené čtyřmi rohovými úchyty, vnější rozměry kontejneru..

Řešeni podle vynálezu zdokonaluje účinek podpěrné konstrukce pro podepřeni a uloženi nádrže v tom smyslu, že tato konstrukce je schopna nejen zachycovat příčné sily od základní části nádrže prostřednictvím běžných přímých podpěrných prvků a přenášet je do příčných převázek, ale je schopna přenášet také zrychlující sily, působící v podélném směru a vznikající při brzděni nebo rozjezdu vozidla, ze spodní části dna nádrže prostřednictvím koncové podpěry a dvojice diagonálních vzpěr do konců příčných převázek.

Vytvořeni koncových podpěr ze dvou trojúhelníkových plochých dilů, spojených navzájem a uspořádaných v úhlu, má tu váhodu, že změnou velikosti úhlu mezi oběma trojúhelníCS 276 557 B6 kovými plochými díly je možno měnit sklon dalších hran podpěry, přiléhajících ke dnu nádrže v místě vzájemného spojeni podpěry se dnem nádrže, takže koncovou podpěru je možno v jediném provedeni použit pro předvyrobené podpěrné soustavy a jakýkoliv tvar dna, který je k dispozici. Tím je vytvořena konstrukce, která kromě dobrého a účinného přenosu sil a plněni všech potřebných podpěrných funkci je výrobně nenáročná a velmi snadno je ji možno k nádrži připojit.

DE-OS 37 14 396 je známo spojeni mezi nádrží a rámem kontejneru, upravených pro uloženi nádrže, které je tvořeno dvěma vzájemně rovnoběžnými a přibližně trojúhelníkovými prvky. Kromě vnějšího vzhledu spojovacích plechů však tato známá konstrukce nemá s řešením podle vynálezu nic společného, protože jak účel známé konstrukce, tak i jeji funkce a účinek jsou odlišné.

Podle výhodného provedeni vynálezu je koncová podpěra tvořena jednodílným plechovým hraněným dílem, popřípadě jsou dva trojúhelníkové ploché díly koncové podpěry vzájemně spojeny prostřednictvím pravoúhelnikového dilu, který je kolmý na podélnou osu nádrže. Zvláštní výhodou jednodílného provedeni koncové opery je velmi jednoduché přizpůsobení úhlu sevřeného oběma trojúhelníkovými plochými dily konkrétnímu tvaru dna nádrže pouhou změnou úhlu hraněni.

V dalším výhodném konkrétním provedení vynálezu je mezi dno nádrže a podpěru umístěn úložný prvek, který je přivařen svou kruhovou hranou na dno nádrže excentricky pod osou nádrže a který je opatřen čelní plochou, upravenou pro spojeni s koncovou podpěrou. Tento úložný prvek je vytvořen zejména ve tvaru otevřeného prstence nebo jednostranně uzavřeného válcového tělesa. Toto provedeni umožňuje ještě lepši rozloženi sil, přenášených ze dna nádrže do koncové podpěry, přičemž kruhový uzavřený spojovací svar odstraňuje možnost vzniku špičkových napětí a zajištuje vytvořeni rovinné spojovací plochy, která umožňuje dokonalé svaření přímých hran trojúhelníkových plochých dílů koncových podpěr.

Některá dalši možná konkrétní provedeni nádrže podle vynálezu jsou uvedena v dalších bodech 6 až 11 patentových nároků, které obsahuji zejména úpravy pro přídavnou ochranu přečnivajicich částí nádrže a které umožňuji větší variabilitu aretace nádrže na trnech nebo otočných zámcích podvozku.

Příklady provedeni nádrže podle vynálezu jsou zobrazeny na výkresech, kde znázorňuje obr. 1 půdorysný pohled na jeden konec výměnné nádrže, obr. 2 bočni pohled na koncovou část nádrže z obr. 1, obr. 3 čelní pohled na nádrž, vedený zprava v obr. 2, obr.4 půdorysný pohled na jeden konec alternativního provedeni nádrže a obr. 5 půdorysný pohled na jeden konec dalšího příkladného provedeni nádrže.

Podle příkladů z obr. 1 až 3 má výměnná nádrž podle vynálezu válcovou hlavní část 10, k jejímž oběma koncům jsou připojena ven vypouklá dna 11. z nichž je v těchto příkladech zobrazeno pouze jedno.

Ke každému konci nádrže je přiřazena jedna podpěrná soustava, obsahující jednu příčnou převázku 12, opatřenou na obou svých koncích ISO-úchyťky 13, které jsou rohovými úchyty a ke kterým jsou připojeny jednak diagonální vzpěry 14, směřující ke konci nádrže, a jednak diagonální převázky 15, probíhající v podstatě v opačném směru vzhledem k diagonálním vzpěrám 14. Diagonální vzpěry 14 jsou na svých vnějších koncích vzájemně svařeny a tvoří společně s příčnou převázkou 12 trojúhelníkový dilči rám.

Příčná převázka 12 je spojena sa spodní stranou válcové 'hlavni části 10 nádrže prostřednictvím dvou svislých opěr 16,' které jsou již známy ze známých provedení nádrže například podle DE-OS 36 24 430. V oblasti, ve které tyto svislé opěry 16 dosedají na plást nádrže, je tento plášt zesílen dvojitým plechem 17.

Vnitřní konce diagonálních převázek 15, odvrácené od konce nádrže, jsou spojeny se spodní stranou hlavni části 10 nádrže rovněž prostřednictvím druhých svislých opěr 18, které jsou v mistě připojeni přivařeny rovněž k druhému dvojitému plechu 19. Pro dalši i

CS 276 557 B6 zesíleni podpěrné konstrukce jsou vnitřní konce diagonálních převázek 15 vzájemně spojeny příčným spojovacím prvkem 2Q.

□ak je zřejmé z obr. 2 a 3, je dno 11 nádrže opatřeno středovým a tedy v podélné ose 21 nádrže umístěným průlezným otvorem 22, který pro zjednodušení zobrazeni na obr. 1 neni znázorněn.

Pod průlezným otvorem 22 a tedy excentricky pod podélnou osou 21 nádrže je ke dnu 11 nádrže přivařen kruhovým svarovým švem úložný prvek ve tvaru prstence zejména s úhelníkovým průřezem, jehož plocha, odvrácená ode dna 11 nádrže, tvoři rovinnou prstencovou plochu. Místo tohoto otevřeného prstence 23 je možno použit také plochého válcového prvku ve tvaru nízkého dutého válce, na jednom konci uzavřeného, opatřeného odvětrávacím a odvodňovacim otvorem.

Mezi úložným prvkem ve formě prstence 23 a vzájemně spojenými konci diagonálních , vzpěr 14 je umístěna koncová podpěra 24, která je v tomto přikladu vytvořena ve formě jednodílného plechového dílu z hraněného plechu se středním úzkým pravoúheínikovým plochým dílem 25 a dvěma postranními trojúhelníkovými plochými díly 26.

Střední úzký pravoúhelníkový plochý díl 25je umistěn kolmo na podélnou osu 21 nádrže a ve svislém směru svírá s rovinou, kolmou na tuto podélnou osu 21 nádrže, malý ostrý úhel. Obě ramena koncové podpěry, tvořena postranními trojúhelníkovými plochými díly 26, jsou skloněny k nádrži v takovém úhlu, aby jejich volné hrany 27 přesně dosedly na rovinnou plochu prstence 23.

Tímto řešením spojeni mezi koncovou podpěrou 24 a dnem 11 nádrže je možno dosáhnout vyrovnání tolerancí ve tvaru dna 11 nádrže, v místě upevněni prstence 23 a konečně také ve tvaru koncové podpěry 24 podle konkrétního případu tím, že se příslušně změní úhel sevřený mezi trojúhelníkovými plochými díly 26 a pravoúheínikovým plochým dílem 25 koncové podpěry 24. Při správném nastaveni zůstane tento úhel vždy v takovém rozsahu, že spodní hrany koncové podpěry 24 zůstanou v celé své délce uloženy na šířce diagonálních vzpěr 14.

Při montáži se nejprve na dno 11 nádrže přivaří prstenec 23, přičemž uzavřený kruhový svarový šev zamezuje vzniku špičkových napětí ve spoji. Potom se připraví obě podpěrné konstrukce pro podepřeni dna 11 nádrže a umísti se do takové vzájemné vzdálenosti od sebe, aby podélná rozteč rohových úchytů 13 mezi oběma příčnými převázkami 12 odpovídala požadované hodnotě. Potom se osadí nádrž a svaří se se svislými opěrami 16, 18 podpěrné konstrukce. Poslední montážní operaci je připojeni koncové podpěry 24 ke každému konci nádrže po odpovídajícím přizpůsobeni úhlu sevřeného trojúhelníkovými plochými díly 26 se středovým pravoúheínikovým plochým dílem 25, aby bylo možno svařit volné hrany 27 s prstencem 23 a spodní hrany s diagonálními vzpěrami 14.

□e také možno spojit spodní konce obou trojúhelníkových plochých dílů 26 přesahem se svislými přírubami diagonálních vzpěr 14, vytvořených z příslušného profilového materiálu, přičemž úhlové nastavení se potom provede určitou prostorovou deformací trojúhelníkových plošných dilů 26.

Příkladné provedení výměnné nádrže podle obr. 4 a 5 se liší od příkladů z obr. 1 až 3 přídavným rámovým dílem, který navazuje na rohové úchyty 13 a který o něco přesahuje v podélném směru konec nádrže pro ochranu proti nárazu, přičemž tento rámový díl je svou vnější přičlí spojen s vnějšími konci diagonálních vzpěr 14. V přikladu podle obr.

je tento rámový díl vytvořen ve formě ochranného oblouku 28, vytvořeného v jednom kusu.

Obr. 4 zobrazuje také alternativní provedeni podepřeni diagonálních převázek 15 na nádrži, které je odlišné od přikladu z obr. 1. Vnitřní konce diagonálních převázek 15 jsou v tomto případu přivařeny na obě strany svislé stojiny 33 krátkého nosníku 34 profilu T, na jehož vodorovné přírubě 35 je uložena hlavni část 10 nádrže. Pro odstřeCS 276 557 B6 něni špiček napěti jsou konce vodorovné příruby 35, která je po celé délce svých obvodových hran svařena s nádrži, zaobleny.

V příkladném provedeni podle obr. 5 sestává rámový dil ze dvou podélníků 29, připojených na rohové úchyty 13,‘ a jedné vnějši přičle 30, která je svařena s konci diagonálních vzpěr 14. Spojení mezi příčnou přičli 30 a podélniky 29 je provedeno vždy jedním rohovým úchytem 131. který svým konstrukčním provedením poskytuje další možnosti upevněni a aretace nádrže na dopravní plošině.