CS258980B1 - Zařízení pro odtahování příze ze spřádacího rotoru při bezvřetenovém předení - Google Patents

Abstract

Zařízení řeší člen pro zadržování zákrutů, opatřený pro tento účel jednou či několika tvarovanými funkčními plochami, umístěnými odděleně od odváděči nálevky, přes kterou je vypřádaná příze odtahovaná z hnaného spřádacího rotoru. Odděleným umístěním tohoto členu ve vzdálenosti odpovídající jedné polovině až dvěma průměrným délkám spřádaných vláken od vstupního otvoru nálevky se dociluje účinného zadržování zákrutů v odtahované Dřízi, aniž by se tato připiš odírala o tvarovaná funkční plochy, čímž se současně zabraňuje zvýšenému zanášení sběrné drážky spřádacího rotoru.

Description

Předmětem vynálezu je zařízení pro odtahování příze vypřádané v rotorových spřádacích jednotkách bezvřetenového dopřádacího stroje kde příze, vytvářená skrucováním stužky vláken,' je z otáčejícího se spřádacího rotoru odtahována přes odváděči nálevku uspořádanou centricky vůči spřádacímu rotoru.

Při tomto způsobu předení je problémem jak vhodně vytvořit odváděči prostředky pro odtahování příze z rotoru vzhledem k tomu, že se takto podstatně ovlivňujw přenos zákrutů do rotujícího otevřeného konce příze, velikost axiálních sil v přízi a intenzita oděru příze. Vliv těchto faktorů kriticky stoupá se zvyšujícími.se výrobními parametry dopřádacího stroje.

Z teorie i praxe bezvřetenového předení příze ve spřádacích rotorech je známo, že lze zvýšit přenos zákrutů potlačením možnosti otáčení příze kolem své osy co nejblíže k funkční ploše odváděči nálevky. Dosud známé uspořádání cest pro odtahování příze se snaží řešit tento problém různými prostředky.

Odtahování příze ze spřádacího rotoru je například řešeno tak, že uvnitř tělesa rotorové spřádací jednotky v těsné blízkosti u odváděči nálevky, přes kterou je příze odtahována v pra vém úhlu opásání, je pro změnu směru odtahu příze proveden další ohyb přes prvek z oděruvzdorného materiálu neb je ohnuta odtahová trubice napojená na odváděči nálevku.

Uvedeným' řešením se těmito členy sice poněkud zlepšuje zpětný přenos zákrutů do spřádacího rotoru a zvyšuje tak sta258 980 bilitu předení, na druhé straně však dochází ke zvýšení axiálních sil v přízi, což má nepříznivý dopad η» zvýšenou přetrhovost příze. Rovněž se touto úpravou zhoršují podmínky pro zapřádání, nebol vracení konce příze je obtížnější a v okamžiku zapřádání se příliš zvyšuje ráz v odtahované přízi.

Pro zlepšení přenosu zákrutu je též známé vřadit těsně za odváděči nálevku pevné nebo pohyblivé členy pro zadržování zákrutů ve formě brzdicích prvků /SU 412 804, SU 438 316/. Touto úpravou odtahu příze se však narušuje hladkost stěn odtahové trubice potřebná pro snadné zavádění konce příze při zapřádání. Rovněž se brzdicími prvky zvyšuje oděr odtahované příze, ze které se přitom uvolňují úlomKy vláken a prach spolu s drobnými nečistotami způsoDující přílišné zanášení spřáuacího rotoru.

Pro odvádění příze ze spřádacího rotoru jsou též navrhována různě tvarovaná vyústění odtahové trubice /DE 21 30 722, DE 18 06 054, GB 1 569 123/. V důsledku přímého napojení odtahové trubice na podtlakový spřádací prostor uvnitř rotoru se však oděrem příze o tvarované vyústění uvolňuje prach a částeč ky vláken, jež se nasávají zpět do rotoru, kde způsobují předčésné zanášení sběrné drážky. Rovněž se touto úpravou zvyšuje osová síla v odtahované přízi mající za následek její zvýšenou přetrhovost.

Batměrnému zvyšování osové síly v přízi, k němuž dochází v důsledku zvyšující se odstředivé síly působící na odtahovanou přízi z vysokootáčkových spřádacích rotorů, se podle jiného řešení zabraňuje koaxiálním uspořádáním odtahové truDice v ose odváděči nálevky, čímž je odstreněn další ohyb příze. Tímto uspořádáním odtahové cesty se podařilo dosáhnout velmi vysokých provozních otáček, aniž by bylo nutno zmenšit vnitřní průměr spřádacího rotoru. Další předností tohoto provedení je

- 3 258 980 snadné zapřádání příze, která se vrací do rotoru přímou cestou. Pro dosažení potřebné úrovně zadržování zákrutu, jež je nutná k udržení stability předení, se však ukázalo nutným zvýšit účinnost funkčních ploch odváděči nálevky členem pro zadržováni zákrutů, což se provádí pomocí rýh či drážek na těchto plochách. Takto upravenou rýhovanou nálevkou dochází však při odtahu příze k jejímu odírání způsobujícímu zvýšené zanášení sběrného povrchu spřádacího rotoru. Rýhované nálevky je též nutno častěji vyměňovat vzhledem k jejich rychlému opotřebení.

Zvýšený přenos zákrutů do vypřádané příze se měl též dosáhnout pomocí rotujícího krutného členu pro vracení zákrutů uspořádaného za odtahovou trubicí, kterým se do příze vkládá přídavný nepravý zákrut, čímž se měl posílit účinek odváděči nálevky /JP 13073/71/· Nevýhodou tohoto řešení jsou zvýšené nároky na energii a investice spojené s instalací a pohonem rotačního; krutného členu ve spřádací jednctee.

Problémy s odíráním příze při jejím odtahu ze spřádacího rotoru též způsobuje navrhovaná odváděči nálevka s několika třecími plochami opatřenými drážkami, které sice při předení působí jako člen pro zadržování zákrutů, na druhé straně však přízi při odtahu silně odírají /DE 21 30 722/.

Snížení osového napětí při odtahování příze se mělo do-, cílit otočnou kladkou umístěnou za odváděči nálevkou a případně opatřenou pohonným pomocným prostředkem /DE 25 30 586/. I toto řešení se ukázalo být příliš nákladným,nehledě na problémy s údržbou a mazáním miniaturního ložiska otočné kladky.

Úkolem vynálezu je odstranit stávající nedostatky spojené s odtahováním příze z rotorových spřádacích jednotek pomocí takového zařízení, kterým by bylo možno zabezpečit dobrou stabilitu předení účinným zadržováním zákrutů v Širokém rozsahu vypřádaných jemností příze, aniž by docházelo k jejímu příliš- 4 258 980 néau oděru a k zanášení sběrné drážky spřadwcího rotoru prachem a nečistotami. Zařízení by mělo rovněž umožňovat snadné zpětné zavádění konce příze při zapřádání.

Podle vynálezu těmto podmínkám vyhovuje zařízení k odtahu příze ze spřádacího rotoru odváděči nálevkou se členem pro zadržování zákrutu, kde podstata vynálezu spočívá v tom, že člen pro zadržování zákrutů je umístěn za výstupem odtahového kanálu ve vzdálenosti od vstupního otvoru odváděči nálevky rovnajíeí se jedné polovině až dvěma průměrným délkám spřádaných vláken.

Oddělením členu pro zadržování zákrutů od funkční plochy odváděči nálevky v rozmezí odpovídající jedné polovině až dvěma středním délkám spřádaných vláken se zabraňuje osovému protáčení příze, aniž by bylo nutné opatřovat nálevku rýhováním, takže odpadá nebezpečí nadměrného odírání příze. Rovněž odpadá nadměrné zanášení sběrné drážky prachem a nečistotami uvolňovaných z příze odděleným členem pro zadržování zákrutů, které z odtahované příze vyletují v dostatečné vzdálenosti od ústí odváděči nálevky. Odděleným členem pro zadržování zákrutů lze též využít výhodu axiálního odtahu příze v ose odváděči nálevky, umožňující vypřádání přízí při velmi vysokých otáčkóch spřádacího rotoru, aniž by bylo nutné příliš zvyšovat axiální síly při odtahu příze;

V tomto ohledu se dobrých výsledků podle vynálezu dosahuje v případě, kdy intenzita zadržovacího zákrutového účinku odděleně umístěného členu pro zadržování zákrutu vyjádřená zprostředkovaně koeficientem zvýšení poměrné osové síly v přízi přechodem příze přes tento člen je v rozmezí 1,05 až 1,4.

Zařízení podle vynálezu umožňuje též dosáhnout dobrou stabilitu předení v širokém rozsahů jemností vyráběných přízí tím, že poloha členu pro zadržování zákrutů je regulovatelná pro nastavení patřičné intenzity účinku na zadržování zákrutů

258 980 ve vypřádané přízi a rovněž tím, že člen pro zadržování zákrutů je stavitelně posuvný ve směru odtahu příze z odváděči nálevky·

Požadovaný účinek na zadržení zákrutů v přízi se podle vynálezu dociluje pomocí takové úpravy, kde člen pro zadržování zákrutů je opatřen jednou nebo několika tvarovanými funkčními plochami.

Jednoduchým prostředkem pro zadržování zákrutů v přízi odděleně od odváděči nálevky je takové uspořádání, kde členem pro zadržování zákrutů v přízi je třecí, kuličkový či jiný brzdný element.

Podle vynálezu je výhodné, jestliže intenzita účinku členu pro zadržování zákrutů je měnitelná či nastavitelná ply nule nebo stupňovitě, případně jestliže člen pro zadržováni zákrutů je pro nastavení polohy a vzdálenosti vůči odváděči nálevce regulovatelný plynule nebo stupňovitě.

Pro vlastní provoz rotorového dopřádacího stroje je též výhodné takové uspořádání, kde členy pro zadržování zákrutů jsou regulovatelné centrálně·

Centrálním nastavením vzdálenosti členů pro zadržování zákrutů vůči funkčním plochám odváděčích nálevek lze během předení doladit na optimální míru účinek těchto členů na zakrucování příze v daném rozmezí, a tím docílit příznivé podmínky jak z hlediska stability předení, tak i z hlediska kvality vypřádané příze.

Měnitelnou intenzitu účinku členu pro zadržování zákrutu lze například docílit změnou opásání odtahované příze po tvarovaných funkčních plochách či změnou nastavení polohy tře cích či jiných brzdných elementů. V kombinaci s tímto opatřením či -samostatně lze podle vynálezu uplatnit nastavitelnost účinku pro zadržování zákrutů v přízi též změnou vzdálenosti

258 980 tohoto členu vůči odváděči nálevce. Jeho nastavitelnost slouží však pouze k tomu, aby bylo možné přizpůsobit intenzitu zadržování zákrutů požadovaným vlastnostem příze v závislosti na její jemnosti, aniž by pří jejím odtahu se nadměrně zvýšila osová síla v odtahované přízi, což by mohlo mít za následek trvalou deformaci příze.

Z ekonomického hlediska jeví se velmi výhodným takové uspořádání zařízení podle vynálezu, kde členem pro zadržování zákrutů je dotykové čidlo přetrhu příze.

čidlo přetrhu příze v tomto případě plní dvě funkce, kdy při předení jeho dotykové raménko opírající se v pracovní poloze o odtahovanou přízi zadržuje svou funkční plochou zákruty ve vypřádané přízi a kdy při přetrhu příze reaguje na tuto skutečnost překlopením do nepracovní polohy.

V jiném uspořádání může být člen pro zadržování zákrutů upraven tak, že tvarované funkční plochy jsou ve své poloze periodicky posunovatelné v příčném směru vůči směru odváděné příze. V této úpravě kromě vlastního zadržování zákrutů přebírá člen ještě funkci vodiče pro roz vadění příze mezi odtahovými válečky za účelem jejich sní zeného lokálního opotřebení.

Jiné výhodné řešení z hlediska snadného přístupu ke spřádacímu rotoru při vyklopení spřádací jednotky předsta vuje takové uspořádání, při kterém člen pro zadržování za krutů je odklopitelný.

Společné těmto řešením je, že člen pro zadržování zá krůto není součástí odváděči nálěvky ani není na ni napojen.

258 980

Použitím členu pro zadržování zákrutů se jednak zvyšuje úroveň vnitřního momentu zákrutu v tvořící se přízi před počátkem funkční plochy odváděči nálevky, jednak se jím vyrovnává nestejnoměrnost v udílení nepravého zákrutu odváděči nálevkou. Pro spolehlivou funkci tohoto členu je proto důležité jak jeho umístění,tak i vyvolaná intenzita zadržovacího účinku.

Ke zvýšení vnitřního kroutícího momentu napomáhá Člen pro zadržování zákrutů tím, že v místě dotyku s tvarovanými funkčními plochami členu dochází k silovému působení těchto ploch na Šroubovicovou strukturu příze, která se na nich přechodně deformuje, čímž vzniká moment valivého odporu, který omezuje prokluz zákrutů ve směru odtahu příze. Nestejnoměrnost v převádění zákrutů přes odváděči nálevku je vyrovnávána autoregulačním účinkem členu, jehož působením se při výskytu vyššího počtu zákrutů přechodně zvýší vnitřní kroutící moment v tvořící se přízi, který zpětně působí na jejich přesouvání do rotujícího otevřeného konce a naopak. Aby se tento regulační účinek členu pro zadržování zákrutu plně projevil, musí být ve vzájemném souladu jak vzdálenost členu od počátku funkční plochy odváděči nálevky, tak i intenzita zadržovacího účinku tohoto členu.

Při příliš krátké vzdálenosti tohoto členu od odváděči nálevky by bylo nutné volit příliš vysokou intenzitu zadržovacího účinku, aby se zabránilo přílišnému přestupu zákrutů přes tento člen,a tím i ke ztrátě jeho regulační schopnosti. Při příliš velké vzdálenosti členu pro zadržování zákrutů od odváděči nálevky by však změny ve velikosti vnitřního kroutícího momentu v tvořící se přízi byly v důsledku nestejnoměrností v udílení zákrutů odváděči nálevkou příliš malé, takže by opět nemohlo docházet k vyrovnávacímu účinku.

258 980

Pro dosažení potřebné úrovně zvýšeného vnitřního kroutícího momentu v tvořící se přízi členem pro zadržování zákrutů je nutno vzít ohled na vlastnosti zpracovávaných vláken, jemnost vypřádané příze a použitý zákrutový koeficient. Podle vynálezu lze spřádání příze s dobrou stabilitou předení zabezpečit správným regulačním účinkem dosažitelným v případě, kdy vzdálenost členu od vstupního otvoru odváděči nálevky je v roz mezí jedné poloviny až dvou průměrných délek spřádaných vláken přičemž definovanou intenzitou zadržovacího účinku tohoto členu se umožňuje vznik valivého odporu, kterým je omezován prokluz zákrutů v tvořící se přízi.

Zařízení podle vynálezu podstatně snižuje prokluz zákrutů_? a tím vytváří podmínky pro výrobu příze s dobrou stabilitou i při extrémně vysokých otáčkách spřádacího rotoru.

Příkladné provedení zařízení podle vynálezu je schematicky znázorněno na přiložených výkresech, kde představuje ve vertikálním osovém řezu obr. 1 spřádací rotor se členem pro zadržování zákrutů, obr. 2 člen pro zadržování zákrutů v provedení jako dvoukolíková brzda, obr. 3 odklopný člen pro zadržování zákrutů s jednou tvarovanou funkční plochou, obr. 4 člen pro zadržování zákrutů s tvarovanou podélně a příčně posuvnou funkční plochou a obr. 5 člen pro zadržování zákrutů s navzájem posuvnými tvarovanými funkčními plochami.

Spřádací rotor 1 otočně uložený ve spřádací jednottce bezvřetenového dopřádacího stroje je napojen na ústrojí 2 pro dopravu vláken ukládaných do sběrné drážky 11. V ústrojí pro dopravu vláken je zabudována odváděči nálevka J opatřená funkční plochou 32 upravenou ve vstupním otvoru 31 do odtahového kanálu nálevky 2* odváděči nálevky ve vzdálenosti L od vstupního otvoru 31 je za výstupem 33 odtahového kanálu uložen člen £ pro zadržování zákrutů opatřený jednou nebo dvěma tvarovanými funkčními plochami £1, 42.

I

258 980

V příkladném provedení dle obr. 1 jsou tvarované funkční plochy 41. 42 proti sobě nastavitelné ve směru dvojitých šipek. V provedení dle obr. 2 jsou tvarované funkční plochy 41. 42 členu £ tvořeny kolíky, které působí jako dvoukolíkové brzda, jejímž natočením ve směru šipky lze měnit intenzitu zadržování zákrutů. Clen £ pro zadržování zákrutů je v příkladném provedení dle obr. 3 odklopný od odváděči nálevky s jejímž vnějším ústím se v pracovní poloze nachází v součinnosti. V provedení dle obr. 4 je člen pro zadržování zákrutů posuvný ve směru podélném, jak naznačeno dvojitou šipkou, pro nastavení do požadované vzdálenosti L. Současně je člen £ řešen tak, že lze jím měnit úhel opásání_}a tím i zadržovací účinek. Při přetrhu příze, kdy se odklopí do nepracovní polohy, přebírá funkci čidla přetrhu příze, které vypíná přívod vláken do spřádací jednotky·

V příkladném provedeni dle obr. 5 jsou tvarované funkční plochy £1, 42 členu £ vůči sobě posuvné ve směru šipek, čímž je měněna intenzita zadržovacího účinku na zákruty v tvořící se přízi.

Při předení se jednotlivá vlákna přiváděná ve spřádací jednotce bezvřetenového dopřádacího stroje ústrojím 2 pro dopravu vláken ukládají do sběrné drážky 11 hnaného spřádacího rotoru 1, kde jsou přikrucována k rotujícímu otevřenému konci 51 tvořící se příze a odváděna neznázorněným párem poháněných odváděčích válečků ve tvaru zakroucené příze 2 přes odváděči nálevku J a přes rádiusové či jinak tvarované plochy £1, 42 členu 4 umístěného odděleně od odváděči nálevky ve vzdálenosti L od jejího vstupního otvoru 31.

Vzdálenost L se volí v závislosti na druhu a délce spřádaných vláken, jemnosti vypřádané příze a zákrutovém

- 10 258 980 koeficientu. Rotací otevřeného konce $1 ve spřádacím rotoru vzniká v tvořící se přízi vnitřní kroutící moment, kterým jsou vlákna nucena zaujmout polohu ve tvaru šrouboviee, přičemž současně dochází k přesouvání zákrutů s vyšším kroutícím momentem do míst s nižším kroutícím momentem. Tento mechanismus spolu se známým účinkem funkční plochy 32 odváděči nálevky J na udílení nepravého zákrutu umožňuje zpevnit stužku vláken v místě 12 tvorby příze. Pro dostatečný přestup zákrutů do tohoto místa se zvýšené úrovně kroutícího momentu dosahuje členem £ pro zadržování zákrutů, jehož funkční plochy 41, 42 vytváří potřebné silové působeni na šroubovicowou strukturu příze 2 ^a tuto přechodně deformují, čímž vzniká moment valivého odporu omezující prokluz zákrutů do odtahované příze.

Zvýšený krouticí moment v přízi též zpětně působí zvýšenou měrou na přesouvání zákrutů do rotujícího ote-< vřeného konce 51» čímž vytváří autoregulační účinek, kterým se odstraňují nestejnoměmosti v počtu zákrutů v rotující větvi otevřeného konce příze.

V příkladném provedení dle obr. 1 je vzdálenost L od vstupního otvrou 31 k tvarované ploše 42 pevně nastavena a mění se pouze intenzita zadržovacího účinku posuvem tvarovaných funkčních ploch £1, 42 ve směru dvojitých šipek.

V jiném provedení dle obr. 2 se natáčením dvoukolíkové brzdy členu £ mění současně intenzita zadržovacího účinku se vzdáleností L tvarované funkční plochy 42 od vstupního otvoru 31 odváděči nálevky 2·

- 11 258 980

Ve zjednodušeném provedení dle obr. 3 je člen £ pro zadržování zákrutů odklopný z pracovní do nepracovní polohy a zadržovací účinek dosahuje součinností své tvarované funkční plochy 41 s výstupem 33 odtahového kanálu odvaděči nálevky 2·

V provedení dle obr. 4 se člen £ pro zadržování zákrutů vyznačuje stavitelnou vzdáleností L vůči vstupnímu otvoru 31 odváděči nálevky 2> zatímco u provedení dle obr. 5 ^se navzájem posuvnými funkčními plochami £l, £2 ve směru šipek mění podle potřeby jak intenzita zadržovacího účinku tak i vzdálenost L od vstupního otvoru Jl odváděči nálevky 2·

Kromě zlepšené stability předení a sníženého zanášení sběrné drážky spřádacího rotoru při minimálním zvýšení osové síly v přízi, umožňuje použití členu pro zadržování zákrutů vypřádóní příze se sníženým zákrutem a se zvýšenou odtahovou rychlostí při současné zábraně odírání příze odváděči nálevkou, jejíž funkční plocha nemusí být opatřována rýhováním či jiným zdrsňovacím prvkem.

Claims (1)

1. Zařízení pro odtahování příze odváděné z hnaného spřádacího rotoru přes nehybně uspořádanou odváděči nálevku se vstupním otvorem a s odtahovým kanálem, souosým s osou rotoru, kde za odváděči nálevkou je upraven člen pro zadržování zákrutů v přízi, vyznačující se tím, že člen /4/ pro zadržování zákrutů je umístěn za výstupem /33/ odtahového kanálu . ve vzdálenosti /L/ od vstupního otvoru /31/ odváděči nálevky /3/ rovnající se jedné polovině až dvěma průměrným délkám spřádaných vláken.