CS259713B1 - Zařízení k frikčnímu předení příze na principu předení s otevřeným koncem - Google Patents

Abstract

Předmětem je zařízení k frikčnímu předení příze, jehož spřádací ústrojí je kromě dvojice hnaných nosičů rotačních třecích ploch pro odvalování tvořící se příze v klínovité štěrbině mezi těmito plochami opatřeno ještě sběrným prostředkem pro vytváření otevřeného konce z přiváděných vláken v ose odvalované příze ve vzdálenosti ne větší, než trojnásobek střední délky spřádaných vláken. Sběrným prostředkem může být pohyblivý perforovaný pás, rotační perforovaná plocha, případně sběrný rotor nebo sběrné koryto.

Description

Předmětem je zařízení k frikčnímu předení příze, jehož spřádací ústrojí je kromě dvojice hnaných nosičů rotačních třecích ploch pro odvalování tvořící se příze v klínovité štěrbině mezi těmito plochami opatřeno ještě sběrným prostředkem pro vytváření otevřeného konce z přiváděných vláken v ose odvalované příze ve vzdálenosti ne větší, než trojnásobek střední délky spřádaných vláken. Sběrným prostředkem může být pohyblivý perforovaný pás, rotační perforovaná plocha, případně sběrný rotor nebo sběrné koryto.

		, (
4Γ	·—	μ6 \

T

Pir.t

258713

Vynález se týká zařízení k frikčnímu předení příze spřádané z ojednoeených vláken na principu předení s otevřeným koncem, zahrnující ústrojí pro přívod vláken, frikční spřádací ústrojí pro předení příze a ústrojí pro odtah a navíjení upředené příze.

Při frikčním předení příze se ve spřádacím ústrojí používají jako skrucovací prostředky třecí plochy, z nichž alespoň jedna je perforovaná a nachází se pod vlivem sání, které jsou upraveny na poháněných válcových či jiných rotačních nosičích těsně k sobě přisazených a vytvářejících podélnou klínovitou štěrbinu s vymezeným sacím polem, do níž jsou přiváděná vlákna nasávána k otevřenému konci tvořící se příze a třecím účinkem těchto ploch skrucována v přízi odtahovanou bočně z klínovité štěrbiny a navíjenou na cívku.

když takováto zařízení umožňují vypřádat přízi při vysokých odtahových rychlostech, nepodařilo se zatím dosáhnout uspokojivé kvality takto předené příze zvláště po stránce pevnosti. Příčinou je samotný charakter postupu frikčního předení, při kterém vlákna nasávaná do podélné klínovité štěrbiny dvojice třecích ploch dílem přímo vytváří rotující otevřený konec jako silně zakroucené jádro, dílem se k tomu jádru pouze částečně přikrucují a vytváří povrchovou vrstvu výsledné příze s charakteristickou zvýšenou chlupatostí při snížené (pevnosti.

'Pro zlepšení tohoto stavu byla navržena řada úprav, jejichž pomocí se mělo skrucování vláken v přízi ovlivnit, napr. třecími plochami s různým koeficientem tření, rozdílným účinkem sání sacího pole podél klínovité štěrbiny atd., což vsak základní strukturu příze příliš neovlivnilo, viz AO č. 193 793, AT č. 372 414. S podobným výsledkem se setkala i opatření, při kterých se povrch vytvářené příze během skrucování zdrsňuje, viz AT č. 372 415 nebo se v konečné fázi uhlazuje, viz DE č. 3 310 420. Částečně přikroucená povrchová vlákna nelze těmito opatřeními dostatečně provázet do vnitřní vlákenné struktury a zvyšují pouze hmotnost příze bez valného vlivu na její pevnost.

Nesourodá vlákenná struktura příze při frikčním předení je též způsobována nedostatečným pronikáním zákrutů udělovaných dvojicí protisměrně rotujících třecích ploch do otevřeného konce příze, což má za následek poměrně značný prokluz. Pro odstranění tohoto nedostatku byly navrženy různé úpravy, jako např. uspořádání pomocné či přídavné sací hubice, nebo tlakové vzduchové trysky v oblasti klínovité štěrbiny, případně zvýšené zdrsnění třecích ploch ve směru odtahu příze, viz AO č. 209 209. Tato opatření vedla pouze k částečnému kladnému výsledku, kdy se sice podařilo do jisté míry snížit prokluzování tvořící se příze mezi třecími plochami, nesourodá charakteristika vlákenné struktury však zůstala nezměněna.

Vynález si klade za cíl odstranit uvedené nedostatky takovým zařízením, jehož pomocí by se zvýšilo pronikání zákrutů do tvořící se příze a kdy zvýšeným podílem provázaných vláken by se docílilo i zlepšení její vlákenné struktury.

Podle vynálezu se toho dociluje zařízením k frikčnímu předení příze v klínovité štěrbině mezi dvěma nosiči rotačních třecích ploch, jehož podstatou je, že k hnaným nosičům rotačních třecích ploch pro odvalování příze je přiřazen sběrný prostředek pro vytváření otevřeného konce z přiváděných vláken v ose odvalované příze ve vzdálenosti od okraje třecích ploch ne větší, než trojnásobek střední délky spřádaných vláken.

Takto upravené zařízení umožňuje oddělit proces družení a přikrucování přiváděných ojednoeených vláken k otevřenému konci od dokrucování příze odvalované mezi dvěma rotačními třecími plochami. Ve sběrném prostředku dochází tím k protáčení otevřeného konce v ose odtahované příze účinkem lokálně působícího kroutícího momentu vyvozovaném uvedeným odvalováním příze.

Oddělením tvorby otevřeného konce od dokrucování příze odpadá základní nedostatek frikčního předení s otevřeným koncem, při kterém nalétávající vlákna se přikrucují více méně náhodně, jak k. otevřenému konci, tak i ke vznikající přízi v podélné štěrbině mezi rotujícími třecími plochami.

'Pro vyvolání lokálně působícího kroutícího momentu při odvalování příze je podle vynálezu výhodné, jestliže podélná klínovitá štěrbina pro odvalování příze se vytváří mezi rotující konvexní a konkávní třecí plochou, z nichž alespoň jedna je perforovaná, případně jestliže podélná klínovitá štěrbina pro odvalování příze se vytváří mezi dvěma rotujícími konvexními třecími plochami, z nichž alespoň jedna je perforovaná.

Pronikání zákrutů do tvořící se příze přenášených lokálně působícím kroutícím momentem a tím i provázání vyššího podílu vláken se příznivě ovlivňuje tím, že na otevřený konec se působí mechanickými a nebo pneumatickými účinky sběrného prostředku rozdílnými oproti účinkům lokálně působícího kroutícího momentu. Interakcí mechanických či pneumatických účinků sběrného prostředku se na jedné straně dociluje účinné družení vláken, při kterém lze v omezené míře vyrovnávat 1 nerovnoměrnosti v dodávce vlákenného materiálu, a na druhé straně se takto usnadňuje protáčení otevřeného konce ve sběrném prostředku a tím i zlepšené pronikání zákrutů do tvořící se příze. Rozdílnými účinky sběrného prostředku lze též docílit optimální axiální napětí působící v otevřeném konci ve směru osy odtahované příze.

Odděleným vytvářením otevřeného konce s přívodem ojednocených vláken od vlastního dokrucování příze při jejím odvalcování mezi třecími plochami se vytváří reálné předpoklady jak pro zvýšení výrobnosti, tak i pro zvýšení jakostních parametrů příze vzhledem k tomu, že družení a přikrucování přiváděných vláken k otevřenému konci se provádí odděleně od vlastního dotváření příze při jejím odvalování mezi třecími plochami, čímž se odstraňují stávající nedostatky frikčního předení, kdy některá z vláken přiváděných podél rotujícího otevřeného konce se připředou pouze částečně a kdy dochází ke značným prokluzům skrucovaných vláken v tvořící se přízi.

Oddělené vytváření otevřeného konce od vlastního dokrucování příze též umožňuje ovlivnit udělování zákrutů do příze takovým způsobem, kdy přiváděná a družená vlákna se přikračují k otevřenému konci v měnitelné vzdálenosti od účinku lokálně působícího kroutícího momentu.

Lokálním působením kroutícího momentu vznikajícího při odvalování příze v klínovité štěrbině rotujících třecích ploch se pro určení měnitelné vzdálenosti rozumí vzdálenost okraje těchto ploch vůči otevřenému konci. Tato vzdálenost je důležitá pro dosažení průniku zákrutů k otevřenému konci od místa působení kroutícího momentu na odvalovanou přízi. Čím je tato vzdálenost větší, tím větší je i počet zákrutů, které do otevřeného konce neproniknou. Zatímco například při vzdálenosti rovné či kratší, než je střední délka zpracovávaných vláken, lze při odděleném vytváření otevřeného konce předpokládat úplný průnik zákrutů, roste se zvyšující se vzdáleností i počet neprotočených zákrutů v přízi, které se pak chovají jako nepravé zákruty a v upředené přízi se ruší.

Charakteristickou vlastnost této tvorby příze při frlkčním předení lze podle vynálezu využít k záměrnému měnění vzdálenosti mezí sběrným prostředkem a místem působení kroutícího momentu pro ovlivnění počtu skutečně udělených zákrutů, což je výhodné pro získání některých potřebných vlastností příze z hlediska jejího využití ve finálních výrobcích.

Odvalování dotvářené příze v klínovité štěrbině mezi třecími plochami při vysokém převodním poměru nosičů těchto ploch vůči průměru vypřádané příze umožňuje použít poměrně nízké provozní otáčky, přičemž polohu styku těchto ploch s odvalovanou přízí lze nastavovat do výhodné pracovní polohy z hlediska přenosu kroutícího momentu na odvalovanou přízi. Odvalovací třecí plochy prakticky netrpí lokálním opotřebením stykových míst a rovněž nepoškozují odvalovanou přízi při přenosu kroutícího momentu. Umožňují tak spolehlivě přenášet udělovaný zákrut do otevřeného konce ve sběrném prostředku bez provozních poruch a při vysoké životnosti celého zařízení.

Dvojice protisměrně vůči sobě rotujících třecích ploch frikčního spřádacího ústrojí mohou být uspořádány na válcových, kuželových či hyperboloidových nosičích, případně může být konvexní třecí plocha upravena na válcovém nosiči uloženém v ,dutině bubnu s vnitřní konkávní třecí plochou.

Obě třecí plochy jsou v tomto provedení uspořádány v sobě a vůči sobě nesouose. Ve všech těchto případech vytváří dvojice rotačních třecích ploch klínovitou štěrbinu pro odvalování příze tím, že tyto plochy jsou k sobě přisazeny těsně, avšak bezdotykově.

Sběrný prostředek pro družení vláken a jejich přikračování k otevřenému konci může být různého provedení, přičemž podle vynálezu je výhodné, jestliže sběrný prostředek je opatřen suvně upravenou sací hubicí pro nastavení měnitelné vzdálenosti mezi otevřeným koncem a okrajem třecích ploch, nebo jestliže sběrný prostředek je upraven suvně pro nastavení měnitelné vzdálenosti otevřeného konce vůči okraji třecích ploch. 'Nastavitelnost měnitelné vzdálenosti lze podle vynálezu řešit též takovým uspořádáním, kde hnané nosiče třecích ploch jsou upraveny suvně pra nastavení měnitelné vzdálenosti jejich okraje vůči otevřenému konci.

Dražením a přikračováním vláken k otevřenému konci příze odděleně od vlastního odvalování mezi třecími plochami se vytváří příznivé podmínky pro snížení prokluzu při frikčním předení, neboť pří odvalování příze odpadá nebezpečí odsávání vláken perforačními otvory a tím i nutnost použití nízkého stupně sání v této oblasti.

Příkladná provedení pro frikční předení příze podle vynálezu jsou znázorněna na přiložených výkresech, kde představuje:

obr. 1 pohled na frikční spřádací ústrojí se sběrným prostředkem ve formě perforovaného pásu, obr. 2 frikční spřádací ústrojí se sběrným prostředkem tvořeným přestavitelnou dutou komoru, obr. 3 frikční spřádací ústrojí se sběrným prostředkem ve tvaru nosiče rotační perforované plochy, obr. 4 frikční spřádací ústrojí se sběrným rotorem, obr. 5 frikční spřádací ústrojí se sběrným korytem a obr. 6 řez ve válci frikčního spřádacího ústrojí podle obr. 1 vedený rovinou VI—VI.

Zařízení pro frikční předení příze sestává v příkladném provedení z neznázorněného přiváděcího ústrojí pro podávání, ojednocování a přívod vláken přívodním kanálem 5, z frikčního spřádacího ústrojí 1, z odtaho259713 vého ústrojí 4 a z neznázorněného ústrojí pro navíjení upředené příze.

Přívodní kanál 5 vyúsťuje do frikčního spřádacího ústrojí 1 v oblasti 2 družení ke sběrnému prostředku 6, kterým je v příkladném provedení podle obr. 1 obíhající pás opatřený perforací 7, k němuž je přiřazena přestavitelná sací hubice 9 napojená na zdroj podtlaku 34.

V příkladném provedení podle obr. 2 je ve frikčním spřádacím ústrojí 1 sběrným prostředkem 10 v oblasti 2 družení podélně přestavitelná dutá komora uzavřená na jedné straně dnem 12 s odtahovým otvorem 13 a napojená na druhé straně na zdroj podtlaku 34.

V jiném provedení podle obr. 3 je v oblasti družení 2 sběrný prostředek 14 tvořen hnaným nosičem rotační perforované plochy opatřený uvnitř sací hubicí 15 napojenou na zdroj podtlaku 34. Přívodní kanál 5 pro přívod vláken je nasměrován na tuto plochu.

V provedení podle obr. 4 je sběrným prostředkem 16 v oblasti 2 družení hnaný sběrný rotor se skluzovou stěnou 17 a se sběrným povrchem 18 pro ukládání přiváděných vláken 41 do vlákenné stužky 44.

Sběrným prostředkem 19 podle příkladného provedení na obr. 5 může též být v oblasti 2 družení sběrné koryto, jehož pracovní plocha pro ukládání a družení přiváděných vláken je opatřena perforací 20, nacházející se pod účinkem sání sací hubice 21 napojené na zdroj podtlaku 34.

Frikční spřádací ústrojí 1 je dále v oblasti '3 odvalování podle příkladného provedení na obr. 3 tvořeno dvojicí třecích ploch 22, 23 upravených na paralelně vedle sebe uspořádaných válcových nosičích 25, 26 vůči sobě tak, že vytvářejí pro odvalovanou tvořící se přízi klínovitou štěrbinu 27. Pro docílení odvalovacího účinku je alespoň jedna 'z třecích ploch opatřena perforací 31, přičemž uvnitř příslušného nosiče této plochy je zabudována sací hubice 32 napojená sacím potrubím 35 na zdroj podtlaku.

V jiném provedení (obr. 1, 2, 4, 5, 6) jsou třecí plochy 22, 23 o rozdílných průměrech uspořádány v sobě a vůči sobě nesouce na bubnu 24 a na válcovém nosiči 26. V obou těchto variantách se třecí plochy vůči sobě pohybují protisměrně ve smyslu šipek 29, 30. Kterákoliv z třecích ploch 22, 23 může bý opatřena perforací 31 upravenou na 'jedné z těchto ploch či na obou třecích plochách (obr. 5).

Přes perforační otvory je nasáván vzduch vnitřní sací hubicí 32 nebo vnější sací hubicí 33 neznázorněným zdrojem podtlaku 34, na který je napojeno spojovací sací potrubí 35. Pro odvalování příze různých jemností je výhodné, jestliže sací hubice je polohově stavitelná ve smyslu dvojité šipky 36 (obr. 6). Rovněž je výhodné, aby třecí plochy 22, 23 byly opatřeny třecím povrchem o vyšším koeficientu tření pro vznik dostatečně intenzivních třecích sil vůči odvalované přízi, které jsou nutné pro protáčení otevřeného konce příze ve sběrném prostředku.

Podle vynálezu lze vysoký torzní moment zákrutů v tvořící se přízi docílit takovým uspořádáním nosičů třecích ploch a sběrného prostředku ve frikčním spřádacím ústrojí, jakož i odtahových válečků 37, 38, kde délka úseku U2 je vůči délce úseku Ui podstatně kratší, čímž se dociluje podstatně vyšší hustoty zákrutů v tomto kratším úseku (obr. 1). Pro přenos zákrutů je též podstatné, aby vzdálenost L od okraje 45 třecích ploch vůči otevřenému konci 42 byla poměrně krátká zvláště v případě, kdy je žádoucí, aby v oblasti odvalování 2 došlo k intenzivnímu udělování zákrutů do tvořící se příze. V tomto případě je podle vynálezu výhodné, jestliže délka úseku L je kratší než střední délka spřádaných vláken.

Pro přenos dostatečně intenzivních třecích sil Fi a F2, které otáčí přízi v místě jejího styku s třecími plochami, je též závažná úroveň normálných sil působících na přízi jako, důsledek silového účinku sacího pole. Je proto důležité, aby v místě, kde příze P svým průměrem zapadá do hloubky klínovité štěrbiny 27 došlo k optimálnímu účinku silového pole, čímž se též zabraňuje energetickým ztrátám při nasávání vzduchu ve zdroji podtlaku. Při odvalování příze mezi třecími plochami je výhodné nastavovat polohu sacího pole nasměrováním sací hubice 32 ve smyslu dvojité šipky 36 (obr. 6J. Styk příze při odvalování mezi třecími plochami 22, 23 je zabezpečován tím, že příze účinkem sání samočinně zapadne do odpovídající hloubky klínovitě štěrbiny 27.

Pro správnou funkci frikčního spřádacího ústrojí 1 je též nutná kontrola družení vláken a protáčení otevřeného konce 42 v úseku L, která se provádí interakcí mechanických účinků obíhajícího pásu 6 a pneumatických účinků v důsledku sání sací hubice 9 na perforaci 7 (obr. 1), či účinkem sání v podélně přestavitelné duté komoře 10 (obr. 2), případně kombinací mechanických a pneumatických účinků rotační perforované plochy a sací hubice 15 (obr. 3), nebo rotačním účinkem sběrného rotoru (obr. 4). Rovněž lze kontrolu družení vláken a protáčení otevřeného konce docílit účinkem sání sacího pole vyvozovaného sací hubicí 21 na perforaci sběrného koryta (obr. 5).

Ve všech těchto případech dochází ve sběrných prostředcích v oblasti 2 družení k rozdílným mechanickým a pneumatickým účinkům oproti účinkům lokálně působícího kroutícího momentu v· oblasti 3 odvalování v klínovité štěrbině 27 mezi třecími plochami 22, 23.

Zařízení pro tvorbu příze ve dvou oblastech při frikčním předení pracuje v příkladném provedení následovně:

Vlákenný materiál, např. ve formě vlákenného pramene, je v přiváděcím ústrojí ojednocován na jednotlivá vlákna 41 přiváděná přívodním kanálem 5 do oblasti 2 družení na pracovní povrch sběrného prostředku, kde se vlákna druží do vlákenné vrstvy 43 či stužky 44 přikračované k otevřenému konci 42, který se zde protáčí účlnkem přenosu zákrutů příze dotvářené odvalováním mezi třecími plochami 22, 23 v oblasti 3 odvalování, načež se takto upředená příze odtahuje dvojicí odtahových válečků 37, 33 odtahového ústrojí 4 poháněných ve směru šipek 39, 40 a navinuje na cívku neznázorněným navíjecím ústrojím.

V provedení podle obr. 1 jsou vlákna 41 z přívodního kanálu 5 přiváděna na obíhající pás 6 sběrného prostředku, opatřený perforací 7, k němuž jsou přitahována účinkem sání sací hubice 9 umístěné pod tímto pásem a napojené na neznázorněný zdroj podtlaku 34. Družením vláken dochází k vytváření vlákenné vrstvy 43, která se přivádí ve směru šipky 8 k otevřenému konci 42. Přestavitelnost sací hubice 9 ve směru dvojité šipky 36 umožňuje zvolit optimální vzdálenost L mezi otevřeným koncem 42 a okrajem 45 třecích ploch 22, 23.

Lineárním pohybem perforovaného pásu a účinkem sání sací hubice 9 dochází ke kontrolovanému, protáčení otevřeného konce 42 otáčeného odvalováním tvořící se příze P v oblasti 3 odvalování mezi třecími plochami 22, 23 uloženými na bubnu 24 a válcovém nosiči 26 a vytvářejícími mezi sebou klínovitou štěrbinu 27, jejíž vrchol 28 představuje místo jejich největšího přiblížení (obr. 6). Protisměrná rotace třecích ploch je znázorněna šipkami 29, 30.

Účinnému odvalování dotvářené příze P se napomáhá silovým účinkem sání vnitřní sací hubice 32 napojené na zdroj podtlaku 34 sacím potrubím 35. Silový účinek sání lze ovlivnit nastavitelností sací hubice ve směru dvojité šipky 36. Upředená příze je z oblasti 3 odvalování odtahována odtahovým ústrojím 4.

Dle příkladného provedení na obr. 2 jsou ojednocená vlákna 41 přiváděna do oblasti 2 družení přívodním kanálem 5 do dutiny 11 du’,.é komory, kde se přikračují k protáčenému otevřenému konci 42 tvořící se příze odtahovým otvorem 13 do oblasti 3 odvalování, kde se dotváří odvalováním mezi třecími plochami 22, 23. Vzdálenost L mezi otevřeným koncem 42 a okrajem 45 třecích ploch je měnitelná posuvem duté komory ve směru dvojité šipky 36. Třecí plocha 22 je opatřena perforací 31, což umožňuje vyvozovat silový účinek na odvalovanou přízi sacím polem vytvářeném vnější sací hubicí 33 napojenou sacím potrubím na neznázorňěný zdroj podtlaku.

V provedení podle obr. 3 je sběrným prostředkem poháněná rotující perforovaná plocha opatřená axiálně přestavitelnou sací hubicí 15 napojenou sacím potrubím 35 na zdroj podtlaku 34. Vlákna 41 přiváděná přívodním kanálem 5 do oblasti 2 družení jsou přisávána k perforované ploše, na které se druží do vlákenné vrstvy 43 přikrucované k otáčejícímu se otevřenému konci 42 tvořící se příze odvalované mezi válcovými nosiči 25, 26 třecích ploch 22, 23, poháněnými neznázorněnými prostředky ve směru šipek '29, 30. Do· klínovité štěrbiny 27 třecích ploch je příze tlačena silovým účinkem sacího pole vytvářeném sáním sací hubice 32 napojené sacím potrubím 35 na zdroj podtlaku 34.

V dalším příkladném provedení frikčního spřádacího ústrojí 1 podle obr. 4 je sběrným prostředkem 16 otáčející se sběrný rotor, na jehož sběrný povrch 18 jsou z přívodního kanálu 5 přiváděna ojednocená vlákna

41, kde se draží do vlákenné stužky 44 sbalované protáčejícím se otevřeným koncem

42. V oblasti odvalování je dotvářená příze P odvalována mezi třecími plochami 22, 23 upravenými na bubnu 24 a na válcovém nosiči 26 s perforací 31. Uvnitř válcového nosiče 26 uložená vnitřní sací hubice 32 vyvozuje na odvalovanou přízi potřebný silový účinek, kterým je dotvářená příze přitiskována do klínovité štěrbiny 27 mezi třecí plochy 22, 23, jejichž rotací vznikají třecí síly Fi a F2 způsobující intenzívní odvalování příze P odváděné odtahovým ústrojím 4.

V příkladném provedení podle obr. 5 jsou vlákna 41 přiváděna přívodním kanálem ve frikčním spřádacím ústrojí 1 do oblasti 2 družení na pracovní plochu sběrného koryta opatřeného perforací 20. Účinkem sání přestavitelné sací hubice 21 napojené na zdroj podtlaku 34 jsou vlákna přitahována k pracovní ploše, kde se přikrucují k otevřenému konci 42 tvořící se příze dotvářené odvalováním v oblasti 3 odvalování mezi perforovanými třecími plochami 22, 23 upravenými na bubnu 24 a válcovém nosiči 26.

Na odvalovanou přízi působí normálně síly v důsledku silového účinku sacího· pole vyvozovaném sáním sací hubice 33 a vnitřní sací hubice 32, které jsou napojeny sacími potrubími na zdroje podtlaku 34. Z frikčního spřádacího ústrojí 1 je upředená příze odváděna odtahovými válečky 37, 38 poháněnými neznázorněnými prostředky ve směru šipek 39, 40.

Uvedená příkladná provedení představují pouze některá realizovatelná konstrukční řešení frikčního předení příze, která podle vynálezu umožňují docílit vysoký účinek normálných a třecích sil v oblasti odvalování 3, rozdílných vůči účinkům sběrných prostředků v oblasti 2 družení a docílit tak vysoký efekt jak po stránce výroby takové příze, tak i po stránce zlepšení její vlákenné struktury.

Claims (5)

1. PREDMET

   1. Zařízení k frikčnímu předení příze na principu předení s otevřeným koncem, obsahující přiváděči ústrojí s přívodním kanálem pro přívod vláken, odtahové ústrojí pro odtah příze a frikční spřádací ústrojí opatřené dvojicí rotačních třecích ploch, z nichž alespoň jedna je perforovaná a připojená na zdroj podtlaku, upravených nahnaných válcových, kuželových cl hyperboloidových nosičích uspořádaných vedle sebe či v sobě a vůči sobě nesouose a vytvářejících mezi sebou podélnou klínovitou Štěrbinu, vyznačené tím, že k hnaným nosičům (24, 25, 26) rotačních třecích ploch (22, 23) pro odvalování příze je přiřazen sběrný prostředek (6, 10, 14, 16, 19] pro vytváření otevřeného konce (42) z přiváděných vláken (41) v ose odvalované příze ve vzdálenosti od okraje (45) třecích ploch vynalezu ne větší, než trojnásobek střední délky spřádaných vláken.
2. 2. Zařízení podle bodu 1, vyznačené tím, že sběrný prostředek (6, 14, 19) je opatřen suvně upravenou sací hubicí (9, 15, 21) pro nastavení měnitelné vzdálenosti (L) mezi otevřeným koncem (42) a okrajem (45) třecích ploch (22, 23).
3. 3. Zařízení podle bodu 1, vyznačené tím, že sběrný prostředek (10, 16) je upraven suvně pro nastavení měnitelné vzdálenosti (L) otevřeného konce (42) vůči okraji (45) třecích ploch (22, 23).
4. 4. Zařízení podle bodu 1, vyznačené tím, že hnané nosiče (24, 25, 26) třecích ploch (22, 23) jsou upraveny suvně pro nastavení měnitelné vzdálenosti (L) jejich kraje (45) vůči otevřenému konci (42).
5. 6 listů výkresů

   Obr. Z