CS253011B1 - Method of weft insertion on weaving looms and device for its realization - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu zanášení útku ne tkacích strojích, přičemž se útek zanáší působením vkládacího proudu tekutiny a unášecích proudů tekutiny, a zařízení к provádění tohoto způsobu.

V současně době jsou známy v podstatě dva druhy zanášení úlku ne tkacích strojích· Podstata prvého způsobu spočívá v tom, že útek je zanášen do prošlupu jediným proudem tekutiny. Tento způsob je však nevýhodný při větších tkacích šířích, protože rychlost tekutiny, jíž se útek do prošlupu zanáší, klesá při volném výtoku do prostoru prošlupu s odlehlostí od ústí trysky zhruba exponenciálně· Použití konfuzoru zlepšuje prohoz, nebol rychlost v konfuzoru klesá s odlehlostí trysky přibližně lineárně. Přesto zůstávají tkací šíře do dvou metrů hranicí prohozu s jedním proudem tekutiny.

Druhý způsob využívá kromě vkládacího proudu tekutiny unášecích proudů tekutiny, které buč současně/ nebo štafetově pomáhají zanášet útek do prošlupu. Je známa řada řešení Štafetových prohozů tryskami v prošlupu tkacího stroje, jimiž se dosáhne prohozu útku přes celou tkací šíři.

Trysky jsou uspořádány například na nosníku ve spodní či horní Části prošlupu. Během prohozu útku proudí z otvorů trysek tekutina, jež unáší útek prošlupem. Používá se řady trysek blízko ze sebou v rozmanitém geometrickém uspořádání. Trysky mohou být pevně spojeny s paprskem nebo pohybovány mechanismem, který ovládá jejich vniknutí do prošlupu. Rovněž je známo uspořádání trysek ve formě nesouměrné pilovité lišty, jež se v otevřeném prošlupu přitiskne na osnování nitě. V kratších stěnách pilovité lišty, jež jsou přibližně svislé, jsou uspořádány výtokové otvory trysek, jejichž směr výtoku je zhruba ve směru prohozu. Takto uspořádané trysky mohou být na dolní straně nebo na obou stranách prošlupu.

I tyto způsoby však neřeší zcela uspokojivě zanášení útku· Spolehlivý prohoz útku spočívá v jeho zanesení v celé prohozní šíři bez smyček, přetrhů a nedoletů· Vyloučí-li se smyčky zapříčiněné osnovou, zachycením v nečistém prošlupu, pak je z hlediska zanášení útku rozhodující charakter pohybu útku, zejména jeho předního konce. Útek by se měl pohybovat co možná bez kmitání, aby se snížila možnost zachycení v osnovních nitích, výlet z prošlupu atd.

U známých způsobů zanášení útku pomocí vkládacího proudu tekutiny a unášecích proudů tekutiny je však špička prohazovaného útku vychylována ze směru prohozu. Geometrické uspořádání unášecích trysek jsou proto vedle svého primárního působení, tj· napomáhání zanášení, změřena současně na úzké vymezení průletového prostoru útku. Jsou známa řešení, jež vymezují průletovou dráhu pomocí vodících lamel rozličných průřezů, které jsou pevně či pohyblivě spojeny s paprskem. Při prohozu se zanořují do prošlupu a společně s tryskami usměrňují nosný peoud tekutiny pro útek. Hustota rozložení lamel kolísá od 10~¹ až a jejich tvar se mění od otevřeného až uzavřeného průřezu s vyvlékací drážkou pro útek. Unášecí trysky jsou buč součástí lamel, nebo jsou od nich odděleny.

Rovněž je znám prohoz prošlupem, kdy roviny prošlupních nití jsou shora a zdola zvenku zakryty deskami, jež se při přírazu odklánějí. Zakrytím prošlupu se vytváří vzduchový kanál. Toto uspořádání může být integrováno s lamelami a tryskami. Pro stabilizaci útku se někdy užívá odsávání vzduchu z desek.

Uvedená známá řešení mají stabilizovat polohu útku aerodynamickým působením proudu vzduchu ve středu prošlupu nebo v jeho blízkosti tak, aby nedošlo ke styku s horním a dolním prošlupem ani s textilním paprskem.

Jiného druhu jsou řešeni, kde vodící lamely jsou integrovány do tkalcovského paprsku jako tvarované třtiny, přičemž snahou je vést útek mezi dvěma nosovitými výběžky tvarovaných třtin paprsku.

Z popsaných známých řešení zanášení útku se prakticky využívají pouze některá. K Zúžení aplikace vede řade jejich praktických nevýhod. Prohoz konfuzorem je omezen zhruba na polovinu sortimentu, nebot poškozuje osnování nitě. Přijatelné spolehlivosti se dosahuje při kratších prohozních délkách. Použitím Štafetového přífuku se však ztrácí jedna z hlaních výhod konfuzoru, kterou je nízká spotřeba vzduchu.

Známá řešení, jež se snaží o udržení útku v blízkosti středu prošlupu směrovými tryskami jsou nevýhodná proto, že prohoz probíhá daleko od prvého listu v místech, kde je značné riziko nečistého . prošlupu a z toho rezultujících chyb prohozu. Směrování trysek a stabilizace tlaku před nimi musí být přísně vymezena. Užití vodících lamel., které s rostoucí hustotou mohou p^řej^ít v pro^filový paprsek^ zej^íuje mechanicky v^ymezen^í dráhy, ale je mimořádně citlivé na seřízení směru výtoku a tlaku v tryskách. Profilové paprsky jsou nákladné, zranitelné a musí se často měnit při změně zboží, opotřebení a poškození. Vytváření kanálu z desek v okolí prošlupu, jeho spojování s lamelami a tryskami je těžkopádné, zhoršuje obsluhu a vyžaduje přídavný mechanismus.

úko^lem v^ynálezu je v co nejv^ětší míře o^ds^tran^it nedo^statky známých způsoM zanášen^í útku, a to bez použití vodícího kanálu at již tvořeného soustavou lamel, nebo profilovaným paprskem.

Toho se u způsobu zanášení útku pomocí vkládacího proudu tekutiny a unášecích proudů tekutiny dosáhne podle vynálezu, jehož podstata spočívá zejméne v tom, že v nosném proudovém poli se útek nespojitě podpírá a nosné proudové pole se současně stabilizuje tím, že se část tekutiny z jeho mezní vrstvy odvádí.

Pro dosažení úspory tlakové tekutiny a zajištění toho, aby útek byl prošlupem tažern je výhodné, když nosným proudovým polem se působí na přední úsek zanášeného útku štafetovým aktivováním unášecích proudů vzduchu.

Pro některé druhy útku je výhodné, když odvádění části tekutiny unášecích proudů z mezní vrstvy nosného proudového pole se podporuje ofukováním delšími přídavnými proudy tekutiny.

Podstata zařízení k provádění způsobu podle vynálezu spočívá v tom, když vkládací tryska je ustavena bezprostředně před rovinou paprsku, že unášecí trysky jsou rozděleny ^před rovtoou ^pa^prs^ku ales^pon do dvou soustav a ustoveny osami výtokových ^proudů ^pod ostrým úhlem k rovině paprsku, přičemž opěry pro útek jsou tvořeny'třtinami paprsku, a vedení pro odvádění části tekutiny z mezní vrstvy nosného proudového pole je tvořeno mezerami mezi třtinami paprsku. Je výhodné, že lze k tomuto účelu použít rovného neprofilovaného paprsku.

hlediska účinnosti je výhodnén, když vzdálenost mezi rovinou paprsku a soustavami un^ášec^ích tryse^k je Mdově- ¹⁰^m, prtoněr výtokových o^tvor^ů unáfcc^h trysek ^řádově ¹⁰^ ež 10“^m, e vzdálenos^t un^ec^ tryse^k je^dn^é sous^tav^y vů^či uná^šecím trystóm druhé ^sou^stsvy řádově 10’^{2 a}ž 10³rn.

Pro zlepšení odvádění části tekutiny z mezní vrstvy nosného proudového pole se jeví výhodným, když podél zadní stěny paprsku je rozmístěna další soustava přídavných trysek, nastavených osami výtokových proudů pod ostrým úhlem od roviny paprsku.

Pro dosažení úspory tlakové tekutiny je výhodné, když unášecí trysky jsou připojeny na zásobník tlakového media přes řízené ventily.

Výhodné u způsobu a zařízení k zanášení útku podle vynálezu je zejména to, že působením nosného proudového pole $e útek unášen podél rovinného netvarovaného paprsku ve vymezeném prostoru prošlupu o velmi malém příěném průřezu. Mezi hlavní výhody patří, že útek se zanáší nosným proudovým polem, vyznačující se nízkým stupně;/, turbulence. Spo253011 lehlivosí e rychlost 2anášení útku lze výhodně řídit pouhým geometrickým uspořádáním a orientecí unášecích trysek. Prohozní závady, způsobené nedostatečně otevřeným prošlupem osnovních nití jsou podstatně sníženy, nebol útek se pohybuje podél paprsku. Výhodná je nízká spotřeba vzduchu, nebol výtokové otvory trysek jsou v minimální vzdálenosti od paprsku a rovněž jejich průměry jsou minimální.

Způsob a zařízení к zavádění útku podle vynálezu je vhodný i proto, Že je jednoduchý, necitlivý na kvalitu zanášeného útku a změnu hustoty třtin v paprsku, že umožňuje Štafetové ovládání unášecích trysek a klade minimální nároky na velikost prošlupu, což umožňuje zmenšit zdvih listů a paprsku. Tím je dosaženo zmenšení sil v prošlupním mechanismu, snížení hlučnosti a kmitání, a umožněno i zvýšení rychlosti tkaní.

Další výhody a význaky předloženého vynálezu jsou patrny z popisu příkladného provedení znázorněného na výkrese, kde značí obr. 1 axonometrický pohled na zařízení, obr.

čelní pohled na paprsek a vkládací a unášecí trysky podle obr. 1, obr. 3 půdorysný pohled na paprsek a vkládací a unášecí trysky podle obr. 1, obr. 4 nárysný pohled na alternativní uspořádání unášecích trysek, obr. 5 půdorysný pohled na provedení podle obr. 4, obr. 6 půdorysný pohled na jímá možné provedení opatřené přídavnými tryskami, a obr. 7 schéma rozložení tlaku v tekutině proudící z unášocí trysky.

Zařízení pro zanášení útku v jedoduchém provedení zahrnuje paprsek j,, před kterým jsou na liště 6 umístěny dvě soustavy unášecích trysek 2· Bezprostředně před rovinou paprsku 1 umístěna vkládací tryska J obvyklého provedení, do které je naveden útek přiváděný z odměřovače, který je pro zjednodušení naznačen vylinutím C útku £ před vkládací tryskou

Unášecí trysky 2 jsou rozestaveny v celé šíři prošlupu, vytvořeného známým způsobem listy 1,. které jsou naznačeny schematicky, stejně jako stříhací zařízení 19 a tkanina $ na obr. 1.

Pomocí hadic 8, řízených ventilů 10 a rozváděcího potrubí 11 jsou obě soustavy unášecí ch trysek £ připojeny na zásobník 2 tlakové tekutiny. Obdobně je pomocí rozváděcího potrubí 11 řízeného ventilu 10 připojena na zásobník 2 tlakové tekutiny i vkládací tryska 2·

Unášecí trysky 2 jsou podle obr. 1 vytvořeny z trubiček 2 na jednom konci uzavřených a na druhém konci pod lištou 6 zasunutých do ha?.:1c 8. V každé trubičce jsou, jak patrno 2 obr. 2, nad sebou v? vzdálenosti 1C*^ až vyvrtány dva otvory 12 průměru řádově

10‘³ _až io”^m. Otvory 12 bližší uzavřenému konci trubiček 2 tvoří jednu soustavu unášecí ch trysek 2, zbývající otvory 12 pak druhou soustavu unášecích trysek 2. Otvorů 12 v trubičce 2 ⁸ tím i soustav unášecích trysek 2 může být i více, je však nutno počítat s větší spotřebou tlakové tekutiny. Aby spotřeba tlakové tekutiny byla co nejnižší, jsou otvory 12 podle obr. 3 směrovány tak, aby osy unášecích proudů tekutiny vystupujících z otvorů 12 směřovaly pod ostrým úhlem £ к rpvině paprsku 1 a vzdálenost trubiček 2 od paprsku i byla řádově 1C“³m.

Při popsaném vytvoření soustav máčecích trysek 2 není nutné, aby lišta £ s ohledem na příkaz útku £ paprskem 1, byla uspořádána vůči paprsku 1 pohyblivě, např. obdobně jako je uspořádána u známých tkecích strojů s konfusorem lišta nesoucí lemely konfusoru. Unášecí trysky 2 je možno uložit i pohyblivě s paprskem J,. Potom např. podle obr. 4 trubičky 2 jedné soustavy unáSecích trysek 2 jsou upevněny u horní části paprsku 1 a unášecí trysky 2 druhé soustavy u ppodní části paprsku 1, přičemž je možné, aby unášecí trysky 2 jedné soustavy byly vůči unášecím tryskám 2 druhé soustavy přesazeny. Příraz zanesené útkové niti £ je umožněn mezerou mezi soustavami unášecích trysek 2· Vzdálenost unášecích trysek 2 °d paprsku 1, natočení jejich výtokových otvorů 12 vůči paprsku 1 a jejich průměr je volen obdobně jako u předcházejících provedení stejně jako zapojení ne zásobník 2 tlakové tekutiny.

V případech, kdy je nutno zvýšit účinnost unášecích trysek 2 se jeví výhodné provedení podle obr. 6, které se od předcházejících liší tím, že ze paprskem j je umístěna soustava přídavných trysek 2, nasměrovaných osami 14 výtokových proudů 21 pod ostrým ú- . hlem 4 od paprsku 1· K zásobníku 2 tlakové tekutiny jsou přídavné trysky 5. připojeny výhodně přes řízené ventily 10. které tak mohou být společné vždy pro sousední přídavnou trysku £ a unášecí trysku 2.

Ovládání řízených ventilů 10 může být provedeno různě. V příkladném provedení podle obr. 1 jsou řízené ventily 10 ovládány mechanicky vačkami uloženými přestavitelně ne vačkovém hřídeli 16 poháněném od neznázorněného hlavního hřídele tkacího stroje v rytmu tkaní. Přestavitelným uložením vaček 15 je umožněno časovat otevření jimi řízených ventilů 10.

Funkce popsaných zařízení je tato:

Po otevření řízeného ventilu 10 vačkou 15 je připojena vkládací tryska J na zásobník 2 ^e tím uvedena do činnosti. Ukládacím proudem 17 tekutiny je vržený útek £ odtahován z odměřoveče £ do nosného proudového pole a vytvořeného v otevřeném'prošlupu osnovních nití £ ze dvou soustav unášecích proudů 18 tekutiny vystupující z otvorů 12 unášecích trysek 2 po jejich připojení řízenými ventily 10 k zásobníku 2· v nosném proudovém poli a se útek £ pohybuje v prostoru vymezeném rovinou . paprsku 1 a kuželovité expandujícími unášecími proudy 18 tekutiny, což je dáno rozložením tlaku v unášecím proudu 18 tekutiny expandující do výstupu z otvorů 12 unášecích trysek 2. ·

Rozložení tlaku v kuželovité expandujícím unášecím proudu 18 tekutiny vystupující z otvorů 12 unášecí trysky 2 je patrno z obr. 7, kde značí p_o tlak v ose unášecího proudu, p, tlak n? rozhraní unášecího proudu 18 tekutiny a okolního prostředí, £2 - tlak okolního prostředí.

Pletí, že P₀>Pj ?P₂* Tlakové rozdíly jsou vyvolány třecími účinky proudu o nehybné okolí, přičemž rozdíly v tlacích Po Pp P^ “ P₂» P_o “ P2 jsou mimo jiné úměrné čtverci osové ryc^hlost^{i p}rou^du U²'(x), je^{ž přib}ll^žn^ě ex^ponenc^iáln^{ě kl}es^á s rostou^ vzdálenost ^χ o^{d ú}stí un^ášec^{í t}r^ysk^y. ^Otek £, ^který se př^iblíží z vnějš^í stran^y ke ku^lovté expandujícímu unášecímu proudu 18 tekutiny, je vlivem působícího gradientu tlaku vypuzován zpět. Tento , vliv klesá stejně rychle jako gradient tlaku tj. přibližně se čtvercem vzdálenosti S od otvoru 12 unášecí trysky 2. Rozmístěním unášecích trysek 2 oodél paprsku 1 v prošlupu £ z osnovních rnití, rozčleněním unášecích trysek 2 do dvou soustav podle obr. 1, 2, 4 se vytváří stabilizované nosné proudové pole a jako výslednice unášecích proudů 18, předcházejících unášecích trysek 2. Takto vytvořeným nosným proudovým polem a je útek £ tažen podél paprsku 1, o jehož, třtiny 20 se nespojitě podpírá, jak je patrno z obr. 6. Stabilitě pohybu útku & podél paprsku J. je zajištěna tím, že je zamezeno, aby o třtiny 20 paprsku 1 zabrzděná mezní vrstva nosného proudového pole a narůstala a narušovala stabilitu nosného proudového pole a. Narůstání mezní vrstvy nosného proudového pole a podél paprsku J. je zamezeno odváděním části tekutiny z mezní vrstvy proudového pole a za paprsek Jako vedení pro odvádění tekutiny z mezní vrstvy proudového pole slůuží mezer^y mezⁱ tř^na^ 20 paprsku 1. ftízen^í toušíty mezn^í vrstv^y nosného ^proudového ^pole a je možno řídit změnou ostrého úhlu , os 13 unášecích proudů tekutiny k rovině paprsku 1, případně zněnou ostrého úhlu , os 14 výtokových proudů 21 přídavných trysek 2·

Z hlediska zanášení a úspor tlakové tekutiny se jeví výhodné, když natočením vaček 15 jsou unášecí trysky 2 otevírány postupně tak, aby nosné proudové pole a obklopovalo přední Část útku £, jak patrno z obr. 4 a 6. Po zanesení do prošlupu je útek & přiražen k okraji tkaniny £ a po krajích tkaniny stříhacím zařízením 19 odstřižen, načež se cyklus opakuje.

Jako paprsek 1 je přednostně uvažován paprsek 1 hladký, bez tvarových výčnělků na soustavě třtin 20 'nebo třtin 20 jinak tvarovaných, např· jejich prohnutích.

Claims (6)

1. Způsob zanáěení útku na tkacích strojích, při němž se útek zanáěí vkládacím proudem tekutiny a unášecími proudy tekutiny, kdy se útek vrhá vkládecím proudem tekutiny do nosného prou^dového ^po^le - alespoň ^dv^ou sous^v unášec^íc^{h p}rou^dů tekutiny, vyznačuj^Á se tím, že v nosném proudovém poli se útek nespojitě podpírá a nosné proudové pole se současně stabilizuje tím, že se část tekutiny z jeho mezní vrstvy odvádí.

2. Způsob zanáěení útku podle bodu 1, vyznačující se tím, že nosným proudovým polem se působí na přední úsek zanášeného útku Štafetovým aktivováním unáěecích proudů tekutiny.

3. Způsob zenášení útku podle bodu 1, vyznačující se tím, že odvod části tekutiny unáěecích proudů z mezní vrstvy nosného proudového pole se podporuje ofukováním dalšími přídavnými proudy tekutiny.

4. Zařízení k provádění způsobu podle bodu 1, zahrnující vkládací trysku, unášecí trysky a paprsek, kde vkládací tryska je ustavena bezprostředně před rovinou paprsku, vyznačující se tím, že unášecí trysky (2) jsou rozděleny před rovinou paprsku (1) ales^pon do ^dvou sous^tav a ustaven^y osami ⁽¹3⁾ výtokových prou^{dů (}1β) ^po^d ostrým úhlem ^k rovině paprsku (1), přičemž opěry pro útek (b) jsou tvořeny třtinami (20) paprsku (1), a vedení pro odvádění tekutiny ž mezní vrstvy nosného proudového pole (a) je tvořeno mezerami mezi třtinami (20) paprsku (1).

5. Zařízení podle bodu 4, vyznačující se tím, že vzdálenost mezi rovinou papi'sltu (1) a sous^tavamⁱ uróěecích trysek ⁽²⁾ je řádov^{ě 10}^m, ^pr^ům^ěr výtokových o^orů ⁽¹²⁾ unášecích. tryse^{k (2) řád}ov^{ě 10}3 a^ž lO^rn, a vzd^álenos^t un^áěecíc^h tr^yse^{k (2)} je^dné sous^tav^y vůči unášecí tr^ys^kám ^{(2) d}ruhé soustavy ^řádově 10~² a^ž 1⁰”^m.

6. Zařízení podle bodu 4 vyznačující se tím, že podél zadní stěny paprsku (1) je rozmístěna další soustava přídavných trysek (5), nastavených osami (14) výtokových proudů (21) pod ostrým úhlem od . roviny paprsku (1).