CS251759B2 - Method of products' drying and equipment for realization of this method - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu sušení produktů zejména obilí nebo kusovitých produktů a zařízení k provádění tohoto způsobu. Během sušení se sušenými produkty nechává proudit sušicí plyn, jehož obsah vlhkosti se snižuje stykem s vysoušeči kapalinou.

Jsou známa taková řešení, u nichž se proud sušícího plynu žene zařízením, ve kterém jsou umístěny sušené produkty, ventiláoorem. V tomto zařízení přichází sušící plyn do styku s produkty, odebírá z nich vlhkost, potom se vede úpravou, v níž se dostává do styku s adsorběním maaeriáeem a zbavuje se tím vlhkoosi, kterou odebral předtím sušenému zboží. Jako adsorpční ma^^ály byly navrženy pevné adsorbenty, např. gely, uhlík a vysoušeči kapeHny, např. vodný roztok etylenglykolu nebo chlorid lithia. Takovéto plynulé sušení sušícího plynu umožňuje poiuití uzavřeného plynového toku.

Toto známé řešení, při kterém se suší plyn vysoušeči kapalinou má ten nedootatek, že sušící plyn může odebrat ze sušených produktů 5 až 10 krát méně vlhkoosi než při sušení obvyklým způsobem, např. ohříváním plynu. Následkem toho, sušárnou, která pracuje s vysoušeči kapalnou, musí vrntilážorem prohánět 5 až 10 krát více plynu, než při pcoužií běžného způsobu. Určitými známými prostředky, např. zvolením nízké rychtos!:.! proudění plynu, je možno dosáhnout nižšího potřebného výkonu veeiiláioru, avšak velké mnnožsví plynu a nízká rychlost proudění obvykle vyžaduje tak velký vstupní průřez, který nelze technicky realizovat, nebo jen za extéémně vysokou cenu. Další nevýhodou je to, že vernilátor, který dává velký výkon při malých takových ztrátách má nižší účinnost a je mnohem dražší než v^r^nílátor se stejným teoretickým příkonem, který dává menší mnnožsví oppooi větším lakovým ztrááám.

Dle známých způsobů se plyn vede kanály ze sušící komory, v níž se sušící plyn dostává do styku se sušenými produkty, do plynové úpravny, kde se přijatá vlhkost odebírá stykem s vysoušeči klpαlinod. Jak cena, tak odpor kanálů proti proudění zpi^s^c^o^uúií, že pouďítí tohoto způsobu sušení je neekonomické.

Podle známých metod se vysoušeči Cii^ó^Ií^íi rozstřikuje v prostoru sloužícím pro styk plynu a kapaMny.rozprášením nebo skrápěním, což v mnoha případech vyžaduje poruítí odkapávacích sapan-étcrů. To má za následek jednak konstrukční potíže s požadovaným umístěním obou čássí těsně u sebe nebo se společnou konstrukcí kontaktní komory plynu a kap^ařny a sušených produktů a jednak představuje znatelnou takovou ztrátu. Rovněž při rozprášení nebo ^Ζ31;ίί^-: vání, trysky, malé drážky, úzké otvory, které se poodijí,‘l kterými proudí vysoušeči kα^г^l.ί^j^α obvykle velice znečištěná prachem a špínou ze sušených produktů, přrdstavvdí zdroj potíží ucpáváním a zarůstáním inkrustacemi.

Výše uvedené nevýhody zmennuje nebo odstraňuje způsob sušení ’ produktů, při němž se proud sušícího plynu, přicházeeícího ze zdroje, např. vennilátoru, suší vysoušeči kapalinou .a používá se pro sušení produktů ne jednou, ale nejméně dvakrát, při^mž obsah vltCouti sušícího plynu se snižuje stykem s vysoušeči kapalinou a vysoušeči kappai-na je pak alespoň zčáási regeneruje, podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že.proud sušícího plynu prochází jednou a postupně nejméně dvěma vrstvami sušených produktů, přičemž se stýká s vysoušeči kapalinou alespoň dvakrát, z toho alespoň jednou mei dvěma vrstvami sušeného produktu.

U praktického provedení způsobu podle vynálezu se proud plynu vede mmei stykem s vysoušeči kapalinou a sousední vrstvou produktů bez změny rychl-ossi a smě^u. V jiném provedení se proud sušícího plynu vede meei stykem s vysoušeči ka[^^lί^nou a sousední vrstvou produktů v podstatě teze změn^y r^yih^tou^ti^, ale se změnou směru o mén^ě než 45°. Proto musí být ^úpravna ^plynu s v^ysoušecí kapalinou a sušené produkty umístěny těsně u sebe a tak, aby během sušení proud plynu z^měiJL rychlost a sm^.

V případě produktů s velkým odporem, např. zrna, kdy se požaduje iёkcOik sušících jednotek a úpraven plynu spojených za sebou, je podle vynálezu výhodné, že styk . s vysoušeči kapalinou se provádí v nejméně jedné vrstvě kapa^ny uspořádáné v cestě proudu sušecího plynu.

Je vysoce účelné přinést tenkou vrstvu vysoušeči kapaliny na prvky pro vedení této tenké vrstvy a sušící plyn nechat proudit příčně mezi těmito prvky.

Takto se styk vysoušeči kapaliny a sušícího plynu provádí prouděním ve formě filmu a nikoliv rozprášením nebo rozstřikováním. Vysoušeči kapalina se vede nejméně jedním svazkem uzávěrů na šikmou plochu pro rozvod kapaliny, bez úzkých štěrbin, trysek a otvorů a z této plochy vedou vodicí prvky, např. vlákna, desky apod., kapalinu ve formě filmu do příčně proudícího proudu sušícího plynu.

Podle vynálezu je výhodné, jestliže se provede další krok změny teploty sušeného produktu tak, že se teplo převádí proudem sušícího plynu mezi vrstvu vysoušeči kapaliny a sušený produkt.

Změna teploty sušeného produktu se provede s výhodou ohřátím vysoušeči kapaliny před stykem se sušícím plynem a pak ohřátím proudu sušícího plynu tímto stykem. Podle vynálezu může být vysoušeči kapalina např. vysoušeči roztok.

Je účelné, jestliže se regenerace provede několikanásobným vypařováním vysoušecího roztoku a pára odpařovaná z vysoušecího roztoku se alespoň z Části kondenzuje vysoušecím roztokem, který se má regenerovat. Regenerace se uskuteční s výhodou několikastupňovým sáláním.

Podle vynálezu je rovněž výhodné, jestliže se po styku vysoušecího roztoku se sušícím plynem a před jeho regenerací provede další ochlazení vysoušecího roztoku.

S výhodou se ochlazení vysoušecího roztoku provádí v závislosti na chlazení vysoušecího roztoku během styku se sušícím plynem tak.,, že vysoušeči roztok, který se má regenerovat, má předem určenou teplotu.

Při sušení podle vynálezu se sušený produkt pohybuje po sušící dráze, která má alespoň dvě sušící sekce, přičemž sušený produkt vedený v jedné ze sušících sekcí tvoří jednu z výrobních částí produktu a proud sušecího plynu prochází postupně příslušnými sušícími sekcemi.

Přitom se sušený produkt pohybuje podél alespoň dvou sušících drah, z nichž každá má alespoň jednu sušící sekci, přičemž sušený produkt, postupující v jedné ze sušících sekcí, vytváří jednu z výrobních částí produktu a proud sušícího plynu prochází sušícími sekcemi různých sušících drah postupně. U způsobu podle vynálezu je výhodné, jestliže alespoň dvě sušící dráhy jsou vertikální.

Přemisťování sušeného produktu se provádí alespoň po dvou vertikálních sušících drahách, gravitací směrem dolů. Podle vynálezu je velmi účelné, je-li přemisťování sušeného produktu nepřetržité.

Způsob podle vynálezu je charakteristický tím, že sušení produktu se provádí alespoň dvěma proudy sušícího plynu v tom počtu sušících kroků, který se rovná počtu proudů sušícího plynu; přičemž každý z proudů sušícího plynu prochází sušícími sekcemi příslušejícími к danému sušícímu kroku.

Podle vynálezu mohou být proudy sušícího plynu, odpovídající různým sušícím krokům, od sebe vzájemně odděleny, nebo proudy sušícího plynu příslušné к sousedním sušícím krokům navzájem proudově spojeny.

Podle vynálezu je výhodné, jestliže se vzhledem ke směru pohybu sešeného produktu každý z proudů sušícího plynu stýká s vysoušeči kapalinou koncentrovanou více než je vysoušeči kapalina, stýkající se s předešlým proudem sušícího plynu, přičemž každý proud sušícího plynu probíhá v uzavřeném okruhu a sušící plyn je vzduch a vysoušeči roztok vodný roztok chloridu draselného.

Zařízení pro sušení produktů, zejména obilovin nebo kusového materiálu sestává z nosných prostředků pro držení sušeného produktu, zařízení pro vpouštění proudu sušícího plynu do nosných prostředků, zařízení pro úpravu plynu se spojovacími prostředky sušecího plynu proudícího nosnými prostředky s vysoušeči kapalinou a regeneračních prostředků vysoušeči kapaliny. Podstata zařízení podle vynálezu spočívá v tom, že nosné prostředky sušeného produktu mají nejméně dvě sušicí sekce, které jsou umístěny jedna za druhou ve směru pohybu proudu sušícího· plynu, jim jsou přizpůsobeny vodicí prostředky plynu, a před nebo za každou sušící sekcí je umístěno alespoň jedno spojovací zařízení pro úpravu plynu v cestě proudu sušícího plynu.

Výhodné provedení je takové, v němž je průtočný příčný průřez sušicí sekce a sousedního spojovacího zařízení pro úpravu plynu stejný. V účelním provedení jsou sušicí sekce a spojovací zařízení pro úpravu plynu umístěny v kanálu vedoucím proud plynu střídavě nad sebou. Je možné, a v případě uzavřeného proudu plynu i velice výhodné, umístit sušicí sekce a spojovací zařízení pro úpravu plynu do uzavřeného, např. prstencovitého kanálu, ve kterém se vede proud plynu, a to střídavě, kolmo к ose kanálu. V tonto uspořádání je vhodné, aby vzdálenost mezi každou sušicí sekcí a sousedním spojovacím zařízením úprav plynu byla menší než hydraulický průměr kanálu vedoucího proudu plynu. Zařízení podle vynálezu je možno uspořádat také tak, aby sušicí sekce a spojovací zařízení pro úpravu plynu byly umístěny v kanálu vedoucím proud sušicího plynu alespoň ve dvou skupinách, které obsahují sušicí sekce a spojovací zařízení pro úpravu plynu umístěné střídavě ve vrstvách nad sebou a tyto skupiny byly spojeny vzájemně tak, aby stejný proud plynu proudil všemi skupinami.

V neobyčejně výhodném provedení zařízení podle vynálezu jsou nosné prostředky sušených produktů vytvořeny jako nejméně jedna sušicí dráha, která zajišťuje průchod sušených produktů. Dráha, vedoucí produkty plynule nebo periodicky, může být uspořádána několika různými způsoby, např. to může být vertikální kanál se stěnami, které propouštějí plyn, sypké zboží, např. zrno se v něm pohybuje směrem dolů vlivem gravitace, nebo kanál s propustnými stěnami, v němž se produkty vedou transportním zařízením.

Účelné provedení zařízení podle vynálezu má nejméně dvě sušicí dráhy a nejméně dvě sušicí sekce jsou umístěny v různých sušicích drahách. V tomto případu je praktické vytvořit několik sušicích modulů podél sušicích drah a každý ze sušicích modulů opatřit vlastním vodicím a cirkulačním prostředkem pro profukování plynem a vlastní úpravnou plynu, umístěnou mezi sušicími sekcemi, příslušejícímu tomuto modulu. V tomto provedení, které sestává z takovýchto sušicích modulů, se může provést protiproud mezi sušenými produkty a vysoušeči kapalinou tak, že úpravny vzduchu každého modulu jsou opatřeny nejméně jedním prostředkem pro cirkulaci vysoušeči kapaliny, cirkulační prostředky prvního a posledního modulu jsou připojeny к prostředkům pro regeneraci vysoušeči kapaliny a cirkulační prostředky ostatních modulů jsou připojeny к oběma cirkulačním prostředkům, к předcházejícímu a následujícímu modulu.

Provedení zařízení podle vynálezu s procházejícími sušenými produkty může být rovněž uspořádáno tak, že sestává ze sinusové dráhy, jejíž část tvoří nejméně dvě sušicí sekce. Toto provedení je zvláště výhodné pro sušení kusovitých sušených produktů po dlouhou dobu. Sušicí dráha je účelně tvořena dopravníkem, pohybujícím se v příčném protiproudu nebo příčném souproudu s proudem sušicího plynu a úpravny plynu jsou umístěny mezi sekcemi dopravníku příčně к proudu plynu.

Zařízení podle vynálezu je velice výhodné, je-li každé spojovací zařízení pro úpravu plynu opatřeno prostředky pro tvoření vrstvy vysoušeči kapaliny. Prostředky pro tvoření vrstvy kapaliny jsou prakticky tvořeny zařízením pro vytvarování nejméně jednoho kapalinového filmu. Toto zařízení sestává z kanálu, do kterého se přivádí vysoušeči kapalina, nejméně jednoho svazku stavidel, které dopravují vysoušeči kapalinu z kanálu na rozváděči povrch plochy kapalinu, který směřuje dolů a vodicích prvků filmu, připojených к rozváděcímu povrchu. Proud sušicího vzduchu tak proudí příčně mezi prvky vedoucími kapalinový film, které jsou prakticky umístěny v nejméně jedné vertikální rovině.

V zařízení podle vynálezu se vysoušeči kapalina, např. vodní roztok chloridu vápenatého, regeneruje ve vícestupňovém výparníku nebo ve výparníku, sestávaiícím z několika těles, což umooňuje vysoce ekonomickou regeneeaci.

PPoužtí způsobu a zařízení podle vynálezu zalittuje rovněž·následující výhody. Příčný průřez tělesa sušárny muže být podstatně menší než je tomu u su^<^ren, které jsou dosud známé. Spotřeba energie, která je nutná na veetilaci, je menší než u zařízení dle známého, stavu techniky. Těleso sušárny může mt rovněž mnohem komppaknněší strukturu než tomu bylo dosud, což je dobře vidět z obr. 1 až 4 přílohy a navíc dává řešení dle vynálezu také moonost ekonomického pouužtí způsobu sušení vysoušeči kapa^ny otevřeným proudem plynu.

Na výkresech jsou znázorněna příkaadná provedení zařízení podle vynálezu, kde obr. 1 je veetikální příčný řez B-B z obr. 2 zařízením, které má těleso sušárny pravoúhlého půdorysu a je vhodné pro sušení zeměěděských produktů např. obilí. .

Na obr. 2 je horizontální příčný řez A-A zařízením dle obr. 1, na obr. 3 je vertikální řez tělesem sušárny kruhového zařízení pro sušení zemměděských produktů, např. obílí podél čáry D-D z obr. 4, na obr. 4 je horizontální příčný řez i:ěe^s(^p sušárny podél čáry C-C z obr. 3, na obr. 5 je veetikální řez horizontálním dopravníku podél z obr. 5 dle čáry E-E, na obr. vysoušeči kapa^ny použitého u proudého zařízení pro regeneraci vysoušené kappainy použitého u zařízení podle vynálezu, na obr. 9 je schéma zapocení vícestupňového regeneračního zařízení pro vysoušeči kapa^nu pouuitého v zařízení na sušení podle vynálezu a na obr. 10 až 12 jsou schéma zlpoUení pro chlazení vysoušeči kappainy, která se má regenerovat, pouuiié v regeneračním zařízení dle obr. 7 a 9.

těeesem sušárny na sušení koženého zboží, dopravovaného na čára F-F z obr. 6, na obr. 6 je příčný řez těeesem sušárny 7 je schéma zapocení prutipuoudéhu zařízení pro regeneraci zařízení podle vynálezu, na obr. 8 je schéma zapojení protiPrvky stejné nebo podobné funkce jsou na obrázcích označeny stejnou vztahovou značkou.

Na obr. 1 a 2 je znázorněno provedení sušicího zařízení tělesa 10 sušárny, v níž se sušené produkty 1, např. oblí, pohybuje sp^:rep dolů po vertikále plynule působením gravitace a s ohledem na proud produktu rovnoběžně se sušicími dráhami. ЗА, 3B, 3C, 3D a 3F. Produkty _1 vstupují na suššcí dráhy 3A, 3B, 3C hrdly 4A, 4B, 4C a o^^<^^t^ušt!ěí je výstupy j6A, 6B, 6C, jejichž průřez·lze nastavovat hradítky 7A, 7B, 7C a tím lze regulovat rychlost pohybu produktů 1 na sušicích drahách .ЗА, 3B a 3C. Podobná hrdla a hradítka jsou i u sušicích drah 3D, 3E, 3F, avšak ta nejsou na 6B, 6C se doppavvuí do zobrazena. Usušené produkty opouštějící sušárnu výstupy 6A, technologického procesu jedním nebo dvěma dopravními pásy 11.

výkrese dalšího

Těleso 10 sušárny sestává ze sušicích modulů 2A, 2B, 2C umístěných vzájemně nad sebou a sušení se ve znázorněném provedení provádí ve třech stupních. Každá, např. sušicí dráha ЗА, má tři suššcí sekce 5AA, 5AB, 5AC. Do každého sušicího modulu 2A, 2B, 2C se meei sušící sekce 5AA až 5FC umíísí vysoušeči kappaim. Každý suššcí moddu, např. 2C je vybaven vlastním uzavřený kanálem 37C pro vedení plynu, vlastním zařízením pro prohánění plynu a vlastním zařízením pro cirkulaci vysoušeči kappainy. Sušecí moduly ZA, 2B, 2C jsou provedeny prakticky shodně, pouze sušicí modul 2C se nepatrně liší.

V sušicím modulu 2C je cirku^Cním prosteddkem 13C pro prohánění proudu sušicího plynů ventiláiur, poháněný elektoopotorep 15C se vstupním hrdlem 12C a výtačnným hrdlem 14C. Proud sušicího plynu proudí sušicími sekcem. 5AC až 5FC a úpravnami plynu, které jsou umístěny střídavě ve skupinách 39C, 38C, ve formě za sebou uspořádaných vrstev a proudí otvorem 16C ve směru šipek 21C. Ve směru proudu plynu jsou v první skupině 39C sušicí sekce 5FC, spojovací zařízení 8EC pro úpravu plynu, sušicí sekce 5EC, další spojovací zařízení 8DC a další sušicí sekce 5DC. Do druhé skupiny 38C paaří sušicí sekce 5CC, spojovací zařízení 8CC pro úpravu plynu, suššcí sekce 5BC, spojovací zařízení 8BC, sušicí sekce 5AC a spojovací zařízení 8AC.

Průtočné; průřezy sušicích sekcí 5AA až 5FC a spojovacích zařízení 8AA až 8EC proudu sušicího plynu jsu přibližně stejné. Je zřejmé, že sušicí sekce 5AC tvoří část sušicí dráhy ЗА, sušicí sekce 5BC tvoří část sušicí dráhy 3B atd. Množství proudu plynu, který cirkuluje, je možno regulovat nastavením žaluzie 17C, umístěné v otvoru 16C. Zařízení pro vedení produktů j. každé sušicí dráhy ЗА až 3G je tvořeno rovnoběžnými stěnami 2 propouštějícími plyn, které zajištují vertikální pohyb produktů 2 a přibližně horizontální proudění plynu vrstvou produktů ve směru šipek 21C. Propustné stěny 2 mohou být tvořeny děrovanými plechy nebo pletivem o určité velikosti ok. V provedení znázorněném na obrázku tvoří produkty 1_, procházející sušicí dráhou ЗА až 3F vrstvy přibližně stejné tloušřky s výjimkou sušicích drah 3C a 3D, uvnitř kterých je vrstva produktů 2 asi poloviční. Vzhledem к tomu, není mezi sušicími sekcemi 5DC а 5CC žádné spojovací zařízení pro úpravu plynu, vlhkost odebraná plynem v sušicích sekcích 5DC а 5CC se odstraní až po sušicí sekci 5CC ve spojovacím zařízení: 8CC. ·

Během sušení se vlhkost odebraná proudem sušicího plynu z¹ produktů 2 odstraní ve spojovacích zařízeních 8EC, 8DC, 8BC а 8AC, které odpovídající sušicí sekce následují. Sušárna podle vynálezu může pracovat tak, že každý sušicí modul 2A, 2B, 2C má samostatný vlastní proud plynu, V tomto případě je zpětný ventil 18 mezi sušícími moduly 2A а 2B uzavřen. V případě, je-li použit vzduch, a vyžaduje-li se mezi moduly 2A, 2B, 2C proudění vzduchu, nebo má-li být celé těleso 10 sušárny otevřeno do okolí, pak se nastavují zpětné ventily 18 a 18právě tak jako vstupní zpětný ventil 22, který uzavírá vstupní kanál 20 sušicího modulu 2C.

Spojovací zařízení 8AC, 8BC, 8DC, 8EC, 8FC pro úpravu plynu jsou stejné a ve znázorněném provedení obsahují film kapaliny. Zařízení pro vytváření filmu kapaliny sestává z horního kanálu 31, do kterého vstupuje vysoušeči kapaliny, vodicích stavidel 32, P° kterých stéká vysoušeči kapalina z kanálu 31 směrem dolů na rozváděcím povrchu 33 rozvádějícím kapalinu, vodicích prvků 34 filmu kapaliny, např. vláken nebo proužků, spojených s rozváděcím povrchem 33 kapaliny a spodního směrného kanálu 32, do kterého se sbírá vysoušeči kapalina, stékající dolů po vodicích prvcích 34.

Proud plynu proudí příčně mezi vodícími prvky 34 a přichází do těsného styku s vysoušeči kapalinou. Následkem tohoto styku se odebírá obsah vlhkosti proudu plynu a vlhkost vysoušeči kapaliny se zvětšuje, tj. kapalina se zředuje. Úpravna plynu může být uspořádána i jinak. Několik provedení, která je možno použít, je popsáno v madarském patentu č. 168 451 a v patentěch USA 3 857 911 a 4 009 229.

Každý sušicí modul 2A, 2B а 2C má vlastní zařízení pro cirkulaci vysoušeči kapaliny. V sušicím modulu 2C je toto cirkulační zařízení tvořeno spodním sběrným potrubím 28C, které vede ze spodních směrných kanálů 35 kapaliny spojovacích zařízení 8AC, 8BC, 8CC, 8PC а 8EC do čěrpadla 25C. Čerpadlo 25C je poháněno motorem 24C a je spojeno s horním rozvodným potrubím 27C, které dopravuje vysoušeči kapalinu z čerpadla 25C a tlakového potrubí 26C do horního kanálu 31 úpravny plynu.

Kromě cirkulace, musí být zajištěna i plynulá regenerace zředěné vysoušeči kapaliny. Toto se podle vynálezu provádí znázorněným provedením jednotlivými regeneračními prostředky 57 tak, že regenerovaná aktivní vysoušeči kapalina prochází přívodním potrubím 22 do nejspodnějšího sušicího modulu 2C, např. do sběrného kanálu 35 spojovacího zařízení 8AC a zředěná vysoušeči kapalina proudí z nejhořejšího sušicího modulu 2A např. z přepadu 26, odtokovým potrubím 23 do regeneračních prostředků 57 a cirkulační zařízení vysoušeči kapaliny sušicích modulů 2C, 2B а 2C jsou spojena do série. Sériové zapojení je zajištěno tak, že Spojovací potrubí 29C je připojeno к tlakovému potrubí 26C. Ve spojovacím potrubí 29C je uložen regulační ventil 3QC a spojovací potrubí 29C vede vysoušeči kapalinu do cirkulačního zařízení sušicího modulu 2B, např. do spodního kanálu jednoho ze spojovacích zařízení. Množství vysoušeči kapaliny, která cirkuluje v sušicím modulu 2C a množství dopravované do sušicího modulu 2B, umístěného nad ním, lze regulovat nastavením regulačního ventilu 30C.

Množství zředěné vysoušeči kapaliny přiváděné do sušicího modulu 2B se musí regulovat nastavením ventilu 30C tak, že ve sběrných kanálech 35 sušicího modulu 2C je konstantní hladina kapaliny. Takto se vysoušeči kapalina při pohybu že spodní části směrem vzhůru stává více a více zředěnější a v nejvyšší části sušicího modulu 2A u přepadu 36 již kapalina obsahuje vlhkost, kterou odebrala ze sušeného produktu £ ve všech sušicích modulech.

Toto provedení zajišřuje výhodný protiproud mezi produktem £ a vysoušeči kapalinou, neboř relativně nejsušší produkty 1. se ve spodní části sušicího modulu 2C setkávají s nejaaktivnější vysoušeči kapalinou za pomoci proudu plynu. Podmínka realizace protiproudu spočívá v tom, že proudy plynu, cirkulující v jednotlivých sušicích modulech 2A, 2B а 2C, musí být alespoň zčásti vzájemně odděleny.

Těleso 10 sušárny podle vynálezu, které vysouší v několika stupních, může být přirozeně provedeno se dvěma nebo více než třemi sušicími moduly a v jiném provedení než je znázorněno, nebo může mít jiný počet nebo tvar sušicích drah, opět jiných než ve znázorněném provedení. Sušicí modul 2B ve středu může být vypuštěn, nebo může být mezi první sušicí modul 2A a poslední sušicí modul 2C vloženo několik modulů stejných se sušicím modulem 2B.

Velkou výrobní výhodou znázorněného provedení je, že všechny sušicí moduly jsou prakticky stejné konstrukce, dále držáky a části stěn tělesa 10 sušárny mohou být součástí sušicího modulu, takže celé těleso 10 sušárny lze vybudovat sestavením a upevněním prefabrikovaných sušicích modulů к sobě, což má za následek malý objem montážních prací přímo na místě.

Další výhodou je to, že sušené produkty £ se nejen ohřívají, ale lze je rovněž vedle ohřívání i ochlazovat nastavením teploty vysoušeči kapaliny, cirkulující v jednotlivých modulech 2A až 2C. Při sušení zrnitých produktů £, např. obilí, je velice výhodné v horních sušicích modulech 2A sušit obilí zahřátím na největší.·možnou teplotu a ochladit na požadovanou teplotu při sušení v nejnižším sušicím modulu 2C. Funkci chlazení lze uskutečnit v sušicím modulu, který je konstruován v podstatě stejně jako moduly ostatní. Přirozeně, chlazení obilí lze rovněž provést tradičním zařízením, které fouká studený vzduch v kombinaci se sušicími moduly 2A až 2C podle vynálezu.

Regenerační prostředky 57 znázorněné na schématu zapojení v obr. 2 snižují obsah vlhkosti zředěné vysoušeči kapaliny, přicházející plynule odtokovým potrubím 23 a plynu rozvádějí regenerovanou aktivní vysoušeči kapalinu přívodním potrubím 22. Znázorněné regenerační prostředky 57 regenerují vysoušeči kapalinu vypařováním a lze je s výhodou použít, pokud je vysoušeči kapalina např. vodný roztok chloridu vápenatého. Protože jsou jednotlivé části regeneračních prostředků 57 v chemickém průmyslu známé, stačí uvést pouze schéma zapojení.

Rozředěná vysoušeči kapalina přiváděná odtokovým potrubím 23 se dostává do usazovače 42 výměníkem 40. Ve výměníku 40 tepla se vysoušeči kapalina ochlazuje, např. studenou vodou přiváděnou přípojkou 41 např. z chladicí věže, která není na obrázku znázorněna.

Toto chlazení je v daném případě podstatné, neboř jak bude v dalších příkladech uvedeno, je tu vstupující zředěná vysoušeči kapalina, kterou se kondenzuje pára vypařená později při regeneraci. Z tohoto důvodu nemůže být vstupující zředěná vysoušeči kapalina dostatečně ochlazena, neboř stupeň ochlazení v tělese 10 sušárny je závislý na změnách počasí a teploty vstupujících sušených produktů £. Z tohoto důvodu je podle vynálezu účelné provádět vedlejší ochlazování regulačního charakteru, které zajistí, že zředěná vysoušeči kapalina přiváděná do výparníku 45, např. do několika stupňového odpařovače, má vždy předem stanovenou teplotu.

Některá možná provedení tohoto přídavného chlazení jsou zobrazena na obr. 10 až 12 a budou popsána dále.

V usazovači 42 se nečistoty, obsažené ve vysoušeči kapalině a pocházející ze sušených produktů 1_, usadí. Je účelné uspořádat usazovač 42 tak, aby mohly být jak nečistoty usazené na dnu, tak nečistoty plovoucí po hladině, z kapaliny odločeny. К tomuto účelu je nutné umístit výstupní hrdlo usazovače 42 směrem к výtlačnému čerpadlu 44 pod hladinu kapaliny. Usazovač 42 je opatřen odkalovacím ventilem 43.

Výtlačné čerpadlo 44 čerpá znečistěnou kapalinu do rekuperačního výměníku 47 tepla, vytápěného např. parou z přípojky 48, škrticím ventilem 49 do vypařovacích komor 50 stupňů 46 vícestupňového výparníku 45. V prostoru nad vypařovacími komorami 50 se použití výparného tepla z páry vypařované z vysoušeči kapaliny provádí předehříváním vysoušeči kapaliny, která se má kondenzovat. Aktivní vysoušeči kapalina 51 přiváděná do vícestupňového výparníku 45 se čerpá výstupním čerpadlem 52, uzavíracím ventilem 53 a přívodním potrubím 22 do tělesa 10 sušárny. Je-li to nutné při startu nebo z důvodů regulace, je možno přivést všechnu nebo část kondenzované vysoušeči kapaliny, která je teplejší než kapalina přiváděná odtokovým potrubím 23, vratným potrubím 55 zpátky přesným nastavením regulačního ventilu 54 a uzavíracího ventilu 53. Kondenzát, který se vytvořil ve vícestupňovém výparníku 45 se odvádí čerpadlem 56 kondenzátu.

V tělese 10 sušárny, dle obr. 3 a 4, se sušené produkty pohybují shora směrem dolů účinkem gravitace. Produkty 1, se zde pohybují po sušicích drahách ЗА až 3G, které jsou rovnoběžné se směrem pohybu produktů _1 a sestávají z několika sušicích sekcí 5AA až 5GC odpovídajících sušicím modulům 2A, 2B, 2C. Např. sušicí dráha ЗА sestává ze sušicích sekcí 5AA, 5AB, 5AC. V tomto provedení jsou však sušicí sekce 5AA, 5AB, 5AC a spojovací zařízení pro úpravu plynu umístěny v půdorysu střídavě v prstenci mezi vodicími prostředky 59 a 60 plynu tvořenými vnější stěnou a vnitřní stěnou tělesa 10 sušárny.

V sušicím modulu 2C jsou ve směru proudu plynu cirkulujícího ve směru šipek 21C sušicí sekce 5GC, 5F£, 5EC, 5DC, 5CC, 5BC а 5AC a za každou z nich spojovací zařízení 8GC, 8FC, 8EC, 8DC, 8CC, 8BC а 8AC pro úpravu plynu. Proud plynu prochází cirkulačním prostředkem 13C, např. ventilátorem poháněným elektromotorem 15C, jehož množství lze reguí^pvat nastavením žaluzie 17C a tvarovaný kanál 65C, vedoucí proud plynu, je prstenec pravoúhlého průřezu, v němž jsou sušicí sekce 5AC až 5GC a spojovací zařízení 8AC až 8GC plynu umístěny radiálně.

Produkty 2 přicházejí shora a procházejí sušicími drahami ЗА až 3G, které jsou opatřeny plynopropustnými stěnami 9_, a dostávají se na otočný talíř 61, z něhož jsou vychylovacím břitem £2, který je v pevné poloze, usušené produkty _1 odváděny. Rychlost pohybu produktu 1_ po sušicích drahách ЗА až 3G lze regulovat změnou rychlosti odvádění produktů tj. změnou rychlosti otáčení talíře 61. Sušárna stojí na nohách 63.

Systém vysoušeči kapaliny v tělese 10 sušárny z obr. 3 a 4 je stejný jako u sušárny z obr. 1 a 2. Každý sušicí modul 2A, 2B а 2C je opatřen vlastním zařízením pro cirkulaci kapaliny, vzájemně jsou zapojeny do série tak, že se vysoušeči kapalina, která se vrací ze spojovacího zařízení 8AA až 8GC pro úpravu plynu, přivádí alespoň z části do kapalinového prostoru následujícího sušicího modulu 2B, 2C. Systém vysoušeči kapaliny je připojen přívodním potrubím 22, vyúsťujícím do nejnižšího sušicího modulu 2C к neznázorněným regeneračním prostředkům a odtokovým potrubím 23 se odvádí z nejvyššího sušicího modulu 2A. Regenerační prostředky 57 jsou znázorněny na obr. 2. Uvnitř tělesa 10 sušárny je rovněž protiproud mezi produkty _1 a vysoušeči kapalinou.

Těleso 10 sušárny podle obr. 3 a 4 může být rovněž vytvořeno tak, že je možno jej vybudovat přímo na místě z prefabrikovaných sušicích modulů 2A až 2C.

, Obr. 5 a 6 znázorňují sušárnu 68 a sušicí dráhu odlišnou od shora popsaných provedení. Vodicími prostředky plynu jsou zde základ 71, strop 72 a stěny 70 a 70'sušárny 68, které tvoří horizontální kanál 69, v němž je veden proud plynu. Sušicím plynem je vzduch odebíraný z okolí, který se stlačuje ventilá-ocem 13 poháněným hnacím motorem 15 ořae^evnё'ným na stropu 72 ve středu kanálu 69, ařiblíínj ve stejné vz^c^l-e^oosi od obou konců 66 a 67 kanálu 69, a odvádí do otevřené atmooféry. Vzduch stlačovlíý uprostřed při proudění směrem k oběma koncům 66 a 6 7 kanálu 69 vytváří dva proudy opačných směrů ve směru šipek 7 5, oba proudy vzduchu úplně otevřené a odchááejí do okolí konci 66 a

76. V tomto provedení jsou

67.

které jsou s výhodou' má sekce, jež jsou příčné ^které fpajují rovné

I

V kanálu ,69, který tvoří sušicí tunel, se sušené produkty £, kusové, pohybuuí. zleva doprava po neanndoovté susšcí dráze, která k ose kanálu 69, a otočné čás^i, mmnncí směr pohybu produktů £ o 180^o, sekce. Ve znázorněném provedení je suššcí dráha tvořena pohybujícím se dopravníkem 73, který se pohybuje příčné a v aoltόplouiu k prvnímu proudu vzduchu, proudícím doleva, a příčně v arltiplouiu s drahým proudem vzduchu, pohybbuícím se doprava. Sušená surovina 7 4, íapaíklnd kusy kůže, jsou upevněny v rámech dopravníku £3. Sekce dopravníku 73, které jsou příčné k prvnímu a druhému proudu vzduchu a na obr. jsou k nim v podstatě kolmé, tvoří sušicí sekce 5A až 5G, mezi nimiž jsou umístěna spojovací zařízení 8A až 8E pro úpravu plynu vysoušeči kapalinou tak, že ve směru proudů vzduchu je za každou sušicí sekcí 5A až 5G spojovací zařízení 8A až 8E s výjimkou konců 66 a 67 kanálu 69, kde za poslední sušicí sekcí 5A a 5G odchází do atmooféry.

Během sušení se první a druhý proud vzduchu v sušicích sekcích 5A ař 5G střídavě navlhčuje a menetím se ve spojovacím zařízením 8A až 8E vždy suší.

Spooovací zařízení 8A až 8F jsou uspořádána stejně jako obr 1 a 2. Ve všech prochází aktivní vysoušeči kapalina z horního kanálu 31 stavidlem 32 na rozváděči povrchy 33 smёjující dolů a z nich na vodicí prvky 34 rjzváddjící fim kapp^ny. Vysoiušecč kappai-na se dostává do těsného styku s proudem plynu a tak se zředuje vlhkostí odebranou ve spodním sběrném kanálu 35. Ze sběrných kanálů 35 spojovacích zařízení 8B, 8D a 8F prochází vysoušeči kapaH-na, např. vodný roztok chloridu vápenatého o konceenraci 40 až 50 % , společným spodním sběrným potrubím 28 k přívodnímu čerpadlu £5, poháněnému prvním elektoomotorcm 24 , které vytlačuje horním rozváděcím potrubím 27 vysoušeči kapalinu do horních kanálů 31 spojovacích

8F pro úpravu plynu, t j. cirkuluje v nich vysoušeči kapaliíl. Vy sou sec či kappaim, která se má regenerovat, se vede ze spodního sběrného potrubí 28 odtokovým potrubím 2 3 do neznázorněných regeneračních prostředků. Reggnnrační prostředky mohou být stejné jako prostředky dle obr. 2.

zařízení 8B, 8D a

Regenerovaná, aktivní vysoušeči kapalina se přivádí do horního rozváděcího potrubí 27 přívodním potrubím 22. Stejný cirkulační a regenerační systém přísluší spojovacím zařízením 8A, 8C a 8E pro úpravu plynu, které sestávaií ze spodního sběrného potrubí 287 výstupního potrubí 237 které je k němu připojeno, hnacího čerpadla 25 ' poháněného druhým elek.tlomltorem 24ý horního napá^cího potrubí 27_'a k němu ařipljenéhl druhého přívodního potrubí 22'

Výstupní potrubí 23'a druhé pří vodní potrubí 22' je připojeno k neznázorněným regeneračním prosteedkům, které mohou být stejné jako u provedení dle obr. 2. Je zřejmé, že v provedení dle obr. 5 a 6 jsou dva oddělené systémy vysoušeči kapaliny, ale regeneraci lze provádět pouze s jedněmi regeneračními prostředky. Teplota aktivní vysoušeči kappa^ny, požadovaná pro vlastní ohřá^ produktů £, může být určena v regeneračních prostředcích.

V provedení znázorněném na obrázcích 1 až 5 byly prostředky, které nesou sušené produkty, jedna nebo více sušicích drah, plynule doppaavjící produkty. Je však zřejmé, že vynález není omezen na plynulou dopravu, ale může se pouužt i dopravy přerušované a není vůbec nezbytně nutné, aby byl sušený produkt během sušení v pohybu. Podle vynálezu je možno provádět sušeni i tak, že sušené produkty se uloží do sušicího oddělení ve vrsWeném uspořádání podle vynálezu a potom se provádí sušení dle vynálezu a nakonec se suché produkty vyjmou z oddělené sušárny.

pro sušárnu se přiváděná

Na obr. 7 až podle vynálezu. V zředěná vysoušeči během vypařování.

jsou zobrazeny výkonnější regenerační prostředky vhodné obr. 7 je schéma zapojení souproudého výparníku, v kterém kapalina nejprve ohřívá a pozcLděŤ vaří parou z vysoušeči kapp^ny vypařovanou

Chladná, zředěná vysoušeči kapalina přiváděná po předchlazení z tělesa 10 sušárny odtokovým potrubím 23 se tlačí do kondenzátoru 81 prvním čerpadlem 80, kde kapalina ochlazuje kondenzZtor 81, potom se kapalina ohřeje ve výměníku 82, 83, 84 tepla, kde zředěná kaj^e^a.i^na ochlazuje kapplinu vypařenou. Potom ohřátá, zředěná kapalina prochází prvním potrubím 85 do kotle 86 prvního stupně 77. v kotli 86 se účinkem přídavného vnějšího tepla vypařuje z kapalný pára a odvádí se druhým potrubím 87. Topné medium pro kotel 86 přichází přípojkou 88 a odchází výstupem 89·

Vypařená kapalina v kooti 86 prochází výměníkem 84 tepla a škrticím ventieem 90 do prostředního stupně 2Θ výparníku, t j. do kotle 8L. Ve druhém koti 91 se dále odpařuje parou, která vznikla v prvním stupni 77 a která přichází druhým potrubím 87· Zde vyrobená pára odchází třetím potrubím 92 do posledního stupně 79, kde se kapalina dále odpařená rovněž vede z druhého kotle 91 výměníkem 83 tepla a druhým škrticím ventieem 83. Ve třetím kooti 94 ohřívá pára, která přichází třetím potrubím 92, a směs páry a kappliny přiváděná z druhého kotle 91 třetím škrticím ventieem 89, klpalizu. Akkivní kapalina, která vznikla v posledním stupni 79 se odvádí druhým čerpadlem 96 a výměníkem _82 tepla do spojky 97, která je připojena k přívodnímu potrubí 22, ústícímu do tělesa 10 sušárny. Pára vzniklá v podledním stupni 29 a odváděná Čtvrtým potrubím . 95 a část páry ze smmsi aára-kapaliza, přiváděná čtvrtým škrticím ventilem 100, kondenzuje pomocí chladné, zředěné kapp^ny v kondenzátoru 21· Vzniklý kondenzát a ^zkondenzované plyny se z výparníku odvádějí třetím čerpadlem 98·

Na obr. 8 je znázorněno schéma započni prot-áiro^i^c^é^ho výparníku, ve kterém se vstuppjící zředěná vysoušeči kapalina ohřívá párou, odpařenou z kappliny během vypařování.

Vysoušeč! kappa-na, přiváděná z tělesa 10 sušárny odtokovým potrubím 23 _Se po předchlazení vytlačuje do vstupního kondennátoru 111 vstupním Čerpadlem 110, kde kondenzuje pára v posledním vstupní 79 vtpprzíku. Potom ochlazuje zředěná kapplina aktivní kapal·izu odváděnou z výparníku v prvním výměníku 112 a potom se vede do kotle 113 posledního stupně 79. Odtud se kapplina vede tepelným výměníkem 115 do druhého kotle 116 druhým čerpadlem 114. To je prostřední ·stupeň 78 výparníku.

Z prostředního šupně 78 se kapalina přivádí druhým tepelným výměníkem 118 do třetího kotle 119 prvního stupně 77 třetím čerpadlem 117. Zde se účinkem přídavného tepla z vnějšku ze zředěné kappliny odpařuje pára, která prochází trubkou 120 do prostředního stupně 78, vytápí ho a vzniká pára odchází výstupní rourou 125. Topné medium z vnějšku přichází z přívodu 121 a odvádí se z třetího kotle 119 odvodem 122. Vzniká horká.a aktivní kapalina se od^c^c^í^ vedením 123 a tepelnými výměníky 118, 115 a 112 a je spojena přívodním poturbím 22 s těeesem 10 sušárny přes odbočku 124.

Pára vzniklá v posledním stupni 79 a odváděná výstupní větví 126i zkapalňuje ve vstupním kondenzátoru 111, z něhož se kondenzát a nezkondenzované plyny odvádí výstupním čerpadlem 127. Kondenzát produkovaný v prostoru topné páry kotlů je vždycky zaváděn do dalšího stupně pomooí škrticího ven^lu 128, 12 9. '

Obr. 9 znázorňuje schéma započni regeneračních prostředků 57, v nichž odpařená pára z k^pHny, která se má zkondenzoovt, pouze předehřívá kappa^nu, ale neodppluje ji.

Studená, zředěná kapalina přiváděná z tělesa 10 sušárny odtokovým potrubím 23 se po předchlazení přivádí vstupním čerpadlem 140 nejprve do kondenzátorů 141, 142, 143, kde se kapalina ohřívá, zatímco se zkapalňuje pára, která vzniklá zkapalněním páry ve výparnicích 149, 151 a 153. Zředěná, postupně ohřátá kapalina se vede do tepelného výměníku 144, kde se účinkem přídavného vnějšího tepla, dále ohřívá. Topné medium přiváděné z vnějšku přichází přívojkou 145 a odvádí se odtokem 146.

1]

Zředěná kapaaina, zahřátá na teplotu na mezi sytoosi, se vede prvním potrubím 147 přes škrticí v^nntl 148 do prvního výparníku 149 prvního stupně 77. Škrticí verntl 148 se musí regulovat tak, aby tlak zředěné ·kappainy při průchodu sérří kondennátoru byl vždy větší než tlak na mezi sytoosi, aby nikde neprobíhalo odpařovaní. V prvním výparníku 149 se odpařuje pára z kapaainy bez přídavného vnějšího tepla, tj. kapaaina se stává kondenzzoinZjší. Vznžklá pára se odvádí do kondenzátoru 143, kde zředěná kapaaina zkapalňuje páru, jak bylo shora popsáno. Více zkondenzovaná kappaina, vzniklá v prvním výparníku 149, se odvádí do druhého výparní^ 151 prostředního stupně 78 druhým potrubím 150 a tam se z ní opět odpařuje pára.

Potom se kapaaina vede do třetího výparníku 153 posledního stupně 79 třetím potrubím 152, kde dále kondenzuje. Akkivní kapaaina se přivádí do přívodního potrubí 22 tělesa 10 sušárny výstupním čerpadlem 15-4.

Kondenzát vytvořený v kondenzátorech 143 a 142 se vede škrtícími verintly 155 a 156 do následuuícího stupně, tj. do kondenzZtorů 142 .nebo 141. V posledním stupni 79 se voda sebraná v prvním kondennátoru 141 a nezkondenzované plyny · odvádí odtokovým čerpadlem 158.

V obr. 7,8 a 9, znázzotňjících různá řešení regeneračních prostředků 57, byl vždy zobrazen okruh seetáávjící z prvního stupně 77, středního stupně 78 a pzsledního stupně 79, tj. výparník vždy obsahoval tři stupně. Tzto však není vždy nutné. Změnzu počtu prostředních stupňů 78 lze sestavit v případě všech tří okruhů dvoustupňový nebo více než třtsVapňoiý výparník. Větší počet stupňů je výhodný s ohledem na vyšší energetickou účinnost.

Poslední stupeň 79 je vždy ochlazován studenou zředěnou kapalinou, přiváděnou z tělesa sušárny, která není v mnoha případech dostatečně chladná, aby mohla splnžt úkol ochlazení.

V těchto případech musí být zředěná kapaaina chlazena dodatečně, jak bylo popsáno v soovissossi s obr. 2.

Obr. 10 a 12 znázzoňuují tři řešení pro pomzcné ochlazení zředěné kappa^ny. Studená voda, přiváděná z přípojky 170, ochlazuje zředěnou kvpaaízv, přiváděnou potrubím 172 do tepelného výměníku 171 kvpaaizv-kvaalinv_< Trubkou 173 vstupuje chlazená kappai-nv do vstupního kondenzátoru 81, 111, 141 z obr. 7, 8, 9. Zředěná kvpaVizv se čerpá čerpadlem, které může být totožné s čerpadlem 80, 110 nebo 140 z obr. 7, 8, 9. Pomocné ochlazování lze regulovat vložením vernUu 179 do potrubí chladicí vody.

Obr. 11 znázorňuje pomocné chlazení v kondenzátoru vestavěném do samotného tělesa. Pomocné chlazení se provádí pomocným kondenzátorem 176 který je chlazen vodou a spojen s kondenzátorem 17 5 na parní a kapalinové straně. Kondeenátor 175 je naopak chlazen zředěnou kapaVízou, p^í.váděnou potrubím 172. Chhadicí voda se přivádí do pomocného kondennztoru 176 přípojkou 170 a odvádí se odtokem 9. Pomocné chlazení

177. Čerpadlo 174 je shodné např. s čerpadlem 22/ HLO, 140 z obr. 7, 8, je zde rovněž regulovánojventilem 179.

Na obr. 12 je znázorněno pomocné chlazení kondenzátorem, vestavěným do stejného tělesa. Kondeenztor 178, · který je rovnocenný např. s kondenzátorem 81* 111, 141 z obr. 7, 8, 9 má jeden parní prostor, ale prostor na straně kappa^ny je rozdělen na dva. V jednom svazku potrubí proudí zředěná kvpaaizv, čerpaná čerpadlem 174 v potrubí 172, v dalším svazku potrubí proudí chladicí voda, přiváděná přípojkou 170 a odváděná odtokem 177. Pomocné chlazení může být i zde regulováno venti^m 17 *9.

PŘEDMĚT VYNÁLEZU

Claims (45)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Způsob sušení produktů zahrnující kroky protékání proudu sušicího plynu tak, aby vyvolal průchod sušeného produktu, styku proudu sušicího plynu s vysoušeči kapalinou, která odstraňuje ze sušicího plynu vlhkost, a regenerace vysoušeči kapaainy cirkulací alespoň její Čáási regeneračními prostředky, které z ní odstraňuuí vlhkost, vyzn^^ujcí se tím, Že sušený produkt se rozdělí alespoň do dvou částí a proud sušícího plynu prochází těmto částmi, přičemž styk sušicího plynu s vysoušeči kapalinou se provede v alespoň dvou styčných krocích, Zatímco proud sušicího plynu prochází všemi částmi produktu jednou a alespoň jeden ze styčných * kroků se. provede meei dvěma částmi produktu.
2. 2. Způsob podle bodu 1, vyznaččúící se tím, že proud sušicího plynu se vede mezi vysoušeči kapalinou a přieehlou části produktu beze změny rychlosto a se změnou směru méně než 4 5^O.
3. 3. Způsob podle bodu 2, vyzun^^ici se tím, že sušicí plyn se vede meei vysoušeči kappHnou a přieehlou částmi produktu beze změny rychlosti a směru.
4. 4. Způsob podle některého z bodů 1 až 3 vyznaačujcí se tím, že každý ze styčných kroků je proveden alespoň jednou vrstvou vysoušeči kapp^ny uspořádanou v cestě proudu sušicího plynu.
5. 5. Způsob podle bodu 4 vyznaačuící se tím, že alespoň jedna vrstva vysoušeči kapaliny se vyrábí uvedením vysoušeči kpppainy do proudu na vodicích prvcích kapalinového filmu, přččemž každý ze styčných kroků se provede uvedením proudu sušicího plynu do průchodu meei vodicími prvky kapalinového filmu.
6. 6. Způsob podle bodu 4 nebo 5 vyznaačuící se tím, že se provede další krok změny teploty sušeného produktu tak, že se teplo převádí proudem sušicího plynu meei vrstvu vysoušeči kapa^ny a sušený produkt.
7. 7. Způsob podle bodu 6 vyznaačuící se tím, že změna teploty sušeného produktu se provede ohřátím vysoušeči · kaj^č^ainy před stykem se sušicím plynem a pak ohřátím proudu sušicího plynu tímto stykem.
8. 8. Způsob podle některého z bodů 1 až 7 vyznaačuící se tím, že vysoušeči kapaLna je vysoušeči roztok. >
9. 9. Způsob podle bodu 8 vyznačují se tím, že regenerace se provede uěkolkčunásobným vypařováním vysoušecího roztoku a pára odpařovaná z vysoušecího roztoku se alespoň z částmi kondenzuje vysoušicím roztokem, který se má regenerovat.
10. 10. Způsob podle bodu 8 vyzun^^ící se tím, že regenerace se uskuteční několikasupňňovým sáláním.
11. 11. Způsob podle bodu 9 nebo 10 vyznačují se tím, že po styku vysoušecího roztoku se sušicím plynem a před jeho regenerací se provede další chlazení vysoušecího roztoku.
12. 12. Způsob podle bodu 11 vyznaa^í^ se tím, že chlazení vysoušecího roztoku se provádí v závislostmi na chlazení vysoušecího roztoku během styku se sušicím plynem tak, že vysoušeči roztok, který má regenerovat, má předem určenou teplotu.
13. 13. Způsob podle některého z bodů 1 až 12 vyznačující se tím, že sušený produkt se pohybuje po sušicí dráze, která má alespoň dvě sušicí sekce, přučemž sušený produkt vedený v jedné ze sušicích sekcí tvoří jednu z výrobních částí produktu a proud sušicího plynu prochází postupně přísněnými sušicími sekcemi..
14. 14. Způsob podle některého z bodů 1 až 12 vyznačujjcí se tím, že sušený produkt se pohybuje podél alespoň dvou sušicích drah, z. nichž každá má alespoň jednu sušicí sekci, přičemž sušený produkt postuppuící v jedné ze sušicích sekcí vytváří jednu z výrobních částí produktu a proud sušicího plynu prochází sušicími sekcemi různých sušicích drah postupně.
15. 15. Způsob podle bodu 14 vyznačující se tím, že alespoň dvě sušicí dráhy jsou vertikální. '
16. 16. Způsob podle bodu 15 vyznačující se tím, že přemisťování sušeného produktu se provádí alespoň po dvou vertikálních sušicích drahách, gravitací tm^:rr^m dolů.
17. 17. Způsob podle některého z bodů 13 až 16 vyznaaující se tím, že přemisťování sušeného produktu je neepřeržité.
18. 18. Způsob podle některého z bodů 13 až 17 vyznaaující se tím, že sušení produktu se provádí alespoň dvěma proudy sušicího plynu v počtu sušicích kroků, který se rovná počtu proudů sušicího plynu; přččemž každý z proudů sušicího plynu prochází sušicími sekcemi příslušejícími k danému sušicímu kroku.
19. 19. Způsob podle bodu 18 vyznaaující se tím, že proudy sušicího plynu odppoídající různým sušicím krokům jsou od sebe vzájemně odděleny. '
20. 20. Způsob podle bodu 18 íyznaaující se tím, že proudy sušicího plynu přísněné k toůsedním sušicím krokům jsou navzájem proudově spojeny.
21. 21. Způsob podle ·některého z'bodů 18 až 20 íyznačující se tím, že vzhledem ke tm^]rů pohybu sušeného produktu se každý z proudů sušicího plynu stýká s vysoušeči kapalinou koncentrovanou více než je vysoušeči kappaina, stýkáaící se s předešlým proudem sušicího plynu.
22. 22. Způsob podle některého z bodů 1 až 21 íyznačující se tím, že každý proud sušicího plynu probíhá v uzavřeném okruhu.
23. 23. Způsob podle některého z bodů 1 až 22 íyznaaující se tím, že sušicí plyn je vzduch a vysoušeči roztok je vodný roztok chloridu draselného.
24. 24. Zařízení k provádění způsobu sušení produktů podle bodů 1 až 23 zahrn^ící nosné prostředky sušeného produktu, spojovací prostředky proudu sušicího plynu s vysoušeči kapalinou na odstranění ·ílrkosSi z plynu, prostředky vedoucí plyn a uvádění jej do cirkulace pro vyvolání proudu sušicího plynu protékáaícího nosnými prostředky a spojovacími prostředky, regenerační pϊs.‘ttřeaky pro odstranění vlhkosti z vysoušeči kappainy a cirkulační prostředky kappainy pro cirkulaci alespoň čássi vysoušeči kappainy regeneračními prostředky a spojovacími prostředky, vyznaa^í^ se tím, že nosné prostředky zahrnuuí alespoň dvě sušící sekce (5AC, ...5GC; 5A,,..5G), jmž jsou uzpůsobeny vodicí prostředky (59,60; 70, 70'71, 72) plynu pro vyvolání postupného proudění sušicího plynu skrze sušicí sekce (5AC,...5G; 5A,...5G), přčeemž dvěma sušicími sekcemi (5AC, 5BC, 5B, 5C) je uloženo alespoň jedno ze spojovacích zařízení (8AC,... 8F) tvořících spojovací prostředky.
25. 25. Zařízení podle bodu 24 vyznačující se tím, že průtočný příčný průřez každé ze sušicích sekcí (5AC)a průtočný příčný průřez přilehlého spojovacího zařízení (8AC, 8BC) jsou stejné.
26. 26. Zařízení podle bodu 24 nebo 25 vyznačující se tím, že vodicí prostředky plynu zahrnují kanál (69) pro proud sušicího plynu, ve kterém jsou sušicí sekce (5A,... 5G) a spojovací zařízení (8A,... 8F) uspořádána střídavě ve formě nad sebou uložených vrstev.
27. 27. Zařízení podle bodů 24 nebo 25 vyznačující se tím, že vodicí prostředky plynu zahrnují uzavřený kruhová tvarovaný kanál (65C) pro proud sušicího plynu, v němž jsou sušicí sekce (5AC,... 5GC) a spojovací zařízení (8AC,·.· 8GC) uspořádány střídavě napříč ke směru proudu sušicího plynu.
28. 28. Zařízení podle bodu 24 nebo 25 vyznačující se tím, že vodicí prostředky plynu zahrnují uzavřený kanál (37C) pro proud sušicího plynu, ve kterém jsou sušicí sekce (5AC,... 5FC) a spojovací zařízení (8AC,... 8EC) umístěna alespoň ve dvou skupinách (38C, 39C), z nichž každá zahrnuje sušicí dráhy (ЗА, ЗВ, 3C) a spojovací zařízení (8AC, 8BC, 8CC) uspořádané střídavě ve vrstvách nad sebou.
29. 29. Zařízení podle bodu 26 nebo 27 vyznačující se tím, že vzdálenost mezi každou ze sušicích sekcí (5B) a sousedním spojovacím zařízením (8A, 8B), je menší než hydraulický průměr kanálu (69) pro proud sušicího plynu.
30. 30. Zařízení podle některého z bodů 24 až 29 vyznačující se tím, že nosné prostředky zahrnují alespoň jednu sušicí dráhu (ЗА,... 3F) pro vedení sušeného materiálu (1, 74).
31. 31. Zařízení podle bodu 30 vyznačující se tím, že nosné prostředky zahrnují alespoň dvě sušicí dráhy (ЗА,... 3F) a řečené sušicí sekce (5A,... 5FC) jsou umístěny v různých sušicích drahách (ЗА,... 3F).
32. 32. Zařízení podle bodu 31 vyznačující se tím, že sušicí sekce (5AC,... 5FC) jsou tvořeny vodícími prostředky produktu se stěnami (9) propouštějícími plyn a každé ze spojovacích zařízení (8AC,... 8EC) je umístěno mezi dvěma vodícími prostředky produktu.
33. 33. Zařízení podle bodu 31 nebo 32 vyznačující se tím, že podél sušicích drah (ЗА,... 3G) je uspořádáno několik sušicích modulů (2A, 2B, 2C), z nichž každý má své vlastní vodicí prostředky (59, 60) a cirkulační prostředky (13C) vlastního proudu sušicího plynu, vlastní sušicí sekce (5AC,... 5GC) umístěné v sušicích drahách (ЗА,... 3G) a svá vlastní spojovací zařízení (8AC,... 8GC) umístěná mezi příslušnými sušicími sekcemi (5AC,... 5GC).
34. 34. Zařízení podle bodu 33 vyznačující se tím, že každý ze sušicích modulů (2C) má svůj vlastní cirkulační prostředek (24C,... 28C) vysoušeči kapaliny pro vlastní spojovací zařízení (8AC,... 8GC), přičemž cirkulační prostředky vysoušeči kapaliny prvního sušicího modulu (2A) a posledního sušicího modulu (2C) jsou připojeny к regeneračním prostřekům (57), a cirkulační prostředky vysoušeči kapaliny dalších sušicích modulů (2B) jsou připojeny к cirkulačním prostředkům vysoušeči kapaliny jak předcházejících tak i následujících sušicích modulů (2A, 2C).
35. 35. Zařízení podle některého z bodů 32 až 34 vyznačující se tím, že sušicí dráhy (ЗА, ... 3G) jsou svislé.
36. 36. Zařízení podle bodu 35 vyznačující se tím, že svislé sušicí dráhy (ЗА,... 3G) dovolují postup sušeného produktu (1) dolů vlivem gravitace.
37. 37. Zařízení podle některého z bodů 31 až 35 vyznačující se tím, že sušicí dráhy jsou opatřeny doprvními prostředky pro pohyb sušeného produktu (1).
38. 38. Zařízení podle bodu 30 vyznačující se tím, že nosné prostředky zahrnují samostatnou sinusovou sušicí dráhu, jejíž části tvoří sušicí sekce (5A,... 5G).
39. 39. Zařízení podle bodu 38 vyznačující se tím, že samostatná sušicí dráha je tvořena dopravníkem (73) pohybujícím se v příčném protisměrném proudu nebo příčném sousměrném proudu s proudem sušicího plynu, přičemž mezi sekcemi dopravníku (73) , příčnými ke směru proudu sušicího plynu, jsou uložena spojovací zařízení (8A,... 8F) .
40. 40. Zařízení podle některého z bodu 24 až 39 vyznačující se tím, že každé ze spojovacích zařízení (8AC,.., 8GC, 8A,.., 8F) zahrnuje prostředky pro výrobu alespoň jedné vrstvy vysousecí kapaliny.
41. 41. Zařízení podle bodu 40 vyznačující se tím, že prostředky pro výrobu alespoň jedné vrstvy kapaliny obsahují zařízení na výrobu alespoň jednoho filmu kapaliny.
42. 42. Zařízení podle bodu 41 vyznačující se tím, že zařízení na výrobu filmu kapaliny zahrnuje kanál (31) pro příjem a držení vstupující vysoušeči kapaliny, stavidlo (32) pro usměrňování vysoušeči kapaliny ve formě filmu z kanálu (31) na rozváděči povrch (33) kapaliny orientovaný dolů, vodicí prvky (34) filmu kapaliny, připojené к rozváděcímu povrchu (33) kapaliny, a sběrný kanál (35) kapaliny připojený к vodicím prvkům (34) filmu kapaliny.
43. 43. Zařízení podle bodu 42 vyznačující se tím, že vodicí prvky (34) filmu kapaliny jsou uspořádány alespoň v jedné svislé rovině.
44. 44. Zařízení podle některého z bodů 24 až 43 vyznačující se tím, že regenerační prostředky (57) zahrnují několikastupňový paprskový výparník (45).
45. 45. Zařízení podle některého z bodů 24 až 43 vyznačující se tím, že regenerační prostředky (57) zahrnují víceúčelový výparník.