CS248382B1 - Myší lymfocytární hybrtdom IMG CZAS MEM-18 - Google Patents

Myší lymfocytární hybrtdom IMG CZAS MEM-18 Download PDF

Info

Publication number
CS248382B1
CS248382B1 CS406485A CS406485A CS248382B1 CS 248382 B1 CS248382 B1 CS 248382B1 CS 406485 A CS406485 A CS 406485A CS 406485 A CS406485 A CS 406485A CS 248382 B1 CS248382 B1 CS 248382B1
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
mem
hybridoma
antibody
monocytes
cells
Prior art date
Application number
CS406485A
Other languages
English (en)
Inventor
Ivan Hilgert
Vaclav Horejsi
Vladimir Bazil
Hana Kristofova
Original Assignee
Ivan Hilgert
Vaclav Horejsi
Vladimir Bazil
Hana Kristofova
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Ivan Hilgert, Vaclav Horejsi, Vladimir Bazil, Hana Kristofova filed Critical Ivan Hilgert
Priority to CS406485A priority Critical patent/CS248382B1/cs
Publication of CS248382B1 publication Critical patent/CS248382B1/cs

Links

Landscapes

  • Preparation Of Compounds By Using Micro-Organisms (AREA)

Abstract

Řešení se týká myšího lymfocytárního hybridomu, produkujícího protilátku proti membránovému antigénu lidských monocytů, uloženého ve sbírce hybridomů Ústavu molekulární genetiky ČSAV pod označením MEM-18. Monoklonální protilátka hybridomu MEM-18 je vhodná pro použití v nepřímé imunofluorescenční a enzymoimunologické analý­ ze lidských monocytů.

Description

(54) Myší lymfocytární hybrtdom IMG CZAS MEM-18
Řešení se týká myšího lymfocytárního hybridomu, produkujícího protilátku proti membránovému antigénu lidských monocytů, uloženého ve sbírce hybridomů Ústavu molekulární genetiky ČSAV pod označením MEM-18. Monoklonální protilátka hybridomu MEM-18 je vhodná pro použití v nepřímé imunofluorescenční a enzymoimunologické analýze lidských monocytů.
Vynález se týká nového hybridamu, tj. hybridního jednobuněčného organismu, sestrojeného fúzí buňky myší myelomové linie Sp2/O-Agl4 a myší slezinné lymfoidní buňky, produkující protilátku proti membránovému antigenu přítomnému na lidských monocytech.
Monocyty mají základní důležitost v imunitním systému. Počet monocytů se při imunodeficiencích a jiných patologických stavech liší od fyziologické normy.
Doposud se protilátky proti membránovým antigenům vyrábějí tak, že buněčné suspenze nebo membránové frakce jsou opakovaně injikovány produkčním zvířatům, nejčastěji králíkům.
Sérum takto imunisovaných zvířat, odebírané po určité době působení antigenu, slouží jako zdroj protilátek.
Takto jsou například připravovány protilátky proti thymocytům, které jsou používány k imunosupresi při transplantaci orgánů v klinické medicíně. Tento postup, nazývaný konvenční imunisací, má neodstranitelnou nevýhodu v tom, že séra obsahují protilátky proti mnoha membránovým antigenům, z nichž některé jsou přítomny na více typech buněk; séra proto nelze použít k jemnému rozlišení buněčných typů a tříd.
Nevýhody konvenčních sér proti membránovým antigenům v principu odstraňuje použití hybridomové technologie. Produkt hybridomu - monoklonální protilátka - je zaměřena vždy proti jediné antigenní determinantě.
Je-li konstruován dostatečně velký soubor hybridomů, je pravděpodobné, že se z něho podaří vyhledat hybridom syntetizující protilátku, která rozeznává antigenní determinantu charakterizující určitý typ leukocytů.
Dosud se obvykle počet monocytů zjištoval histologicky a histochemicky. Většina monocytů je morfologicky odlišitelná od ostatních jaderných buněk v krvi, přesto je přednostně používáno histochemických testů.
Podle publikovaných výsledků /Kung, P. C., Talie, M. A., DeMaria, Μ. E., Butler, M. S., Lifter, J., Goldstein, G.s Strategies for generating monoclonal antibodies defining human T-lymphocyte differentiation antigens. Transplant. Proč. 12, Suppl. 1:141-146, 1980/ se dá soudit, že lze připravit monoklonální protilátka specificky detegující monocyty, která by mohla nahradit dosud používané histochemické techniky.
Podstatného pokroku v diagnostice lidských monocytů projevujícího se vyšší spolehlivostí analytického výsledku, se dosáhne, je-li k dispozici hybridom, produkující monoklonální protilátku proti antigenu přítomnému na lidských monocytech, uložený ve Sbírce hybridomů Ústavu molekulární genetiky ČSAV v Praze 4, Vídeňská č, 1083, pod označením IMG CZAS MEM-18.
Uvedený hybridom byl získán způsobem známým z odborné literatury /Pazekas de St. Groth,
S., Scheidegger, D.: Production of monoclonal antibodies: Stratégy and tactics, J. Immunol. Meth., 35:1-21, 1980, Galfré, G., Howe S. C., Milstein, C., Butcher, G. W., Howard, J. C.: Antibodies to major histocompatibility antigens produced by hybrid cell lineš, Nátuře, 266:550, 1977/ klonováními souboru hybridních buněk, získaných ze sleziny myší kmene BALB/c imunizovaných směsí proteinů z moče pacientů s poškozenou ledvinou. Proteinová frakce obsahovala komponentu, která je přítomná na lidských monocytech.
Výhodou hybridomu je, že produkuje homogenní protilátku monoklonální, která je schopna specificky reagovat s lidskými monocyty. Hybridom MEM-18 je možné kultivovat in vitro v médiích vhodných pro živočišné buňky a je adaptován pro růst in vivo v peritoneální dutině myší kmene BALB/c. Z konzerv, uchovávaných v kapalném dusíku, je možné zahájit produkci protilátky bez další potřeby antigenu. Protilátka, produkovaná hybridomem MEM-18 reaguje specificky s lidskými monocyty a není třeba se zbavovat protilátek balastních.
P ř ί k 1 a d
Za účelem pomnožení hybridcmových buněk in vivo bylo aplikováno 4 x 106 buněk do peritoneální dutiny myší. Aby došlo k lepšímu uchycení aplikovaných buněk, byla myš 14 dní před přenosem buněk hybridomu ovlivněna parafinovým olejem /0,5 ml intraperitoneálně/. Po 10 dnech růstu hybridomu v peritoneální dutině byla myš uhubena a naprodukovaná ascitická tekutina odebrána.
Celkem bylo získáno 2,5 ml ascltické tekutiny, která obsahovala 3 mg/ml imunoglobulinu. Monoklonální protilátka reagovala specificky s monocyty periferní krve v nepřímém imunofluorescenčním a enzymoimunologickém testu. Lymfocyty, granulocyty a erythrocyty s protilátkou nereagovaly.
Specifita protilátky je identická s komerční monoklonální protilátkou MY-4, jak bylo prokázáno opakovanými paralelními stanoveními včetně použití směsí obou protilátek, a to jak v případě směsi periferních lymfocytů, tak u izolovaných monocytů z periferní krve /viz tab./. Reaguje s proteinovou frakcí moče některých pacientů s poškozenou ledvinou.
Tabulka
Reaktivita protilátek produkovaných hybrldamem MEM-18 a MY-41 s buňkami periferní krve
Buňky periferní 2 lidské krve % pozitivních buněk reagujících s monoklonální protilátkou v nepřímém enzymoimunologickém3 a imunofluorescenčním testu4
Směs + MY-4
MEM-18 MY-4 MEM-18
lymfocyty 1 1 1
monocyty 95 95 95
granulocyty 1 1 1
erythrocyty 1 1 1
1^ Komerční monoklonální protilátka od firmy Coulter Immunology, Hialeah, Floria, USA.
2/ Buňky lidské periferní krve byly izolovány popsanou metodou /Boyum, A.: Isolation of lymphocytes, granulocytes and macrophages. Scand. J. Immunol. 5, Suppl. 5:9, 1976/ na Verografln-Ficoll gradientu.
3/ Byl použit postup podle práce Lansdorp, Ρ. Μ., Astaldi, G. C. B., Oosterhof, F., Janssen, M. C., Zeijlemaker, W. P.: Immunoperoxidase procedures to detect monoclonal antibodies against cell surface antigen. Quantitation of binding and staining of individual cells. J. Immunol. Meth. 39:393-405, 1980.
4/ Byla použita nepřímá imunofluorescenční technika s využitím-prasečího antimyšího imunoglobulinu značeného fluoresceuinisothiakyanátem /ÚSOL, Praha/.
/ ' Monocyty lidské perferní krve byly izolovány popsanou metodou Recale, H. R.: A simple method of obtaining monocytes in suspenslon. J. Immunol. Meth., 69:71 až 77, 1984.
Granulocyty lidské periferní krve byly izolovány na diskontinuálním hustotním Percollovém gradientu /Pharmacia Fine Chemicals AB, Uppsala, švédsko/. Granulocyty byly získány na vrstvě Percollu o hustotě 1.09.
Identita antigenů rozeznávaných protilátkami MEM-18 a MY-4 byla prokázána izolací příslušného antigenů Imunoafinitní chromatografií na Imobillzované protilátce MEM-18 a demonstrací silné reaktivity tohoto antigenů s protilátkou MY-4.
Tento průkaz byl proveden následovně: částečně vyčištěná protilátka MEM-18 byla navázána na CNBr-Sepharosu 4B /Pharmacia, Uppsala, švédsko/ /5 mg/ml/. Směs proteinů z moče pacientů trpících proteinurií byla získána srážením síranem amonným do 75% nasycení, odsolenim dialysou proti vodě a lyofilizací.
Byly vybrány vzorky močí, které obsahovaly co nejvyšší koncentraci rozpustné formy antigenů reagujícího s protilátkou MEM-18 /testovaného i inhibičním enzymolmunologickém testu/. Takto získaná směs proteinů byla rozpuštěna v PBS /0,14 M roztok NaCl pufrovaný 10 mM fosfátem pH 7,2/ a nanesena na kolonku Sepharosy 4B s kovalentně navázanou protilátkou MEM-18.
Po důkladném promytí byl specificky adsorbovaný antigen vymyt roztokem 2% dodecylsulfátu sodného /SOS/ a. získaný vzorek analyzován elektroforézou v polyakrylamidovém gelu v přítomnosti SDS.
Po skončení elektroforézy byly separované proteiny elektroforeticky převedeny na nitrocelulózovou membránu /Towbin, H., Stachelin, T., Gordon, J.: Electrophoretic transfer of proteine fran polyaorylamide gels to nitrocellulose sheets: Proceduře and some applications.
Proč. Nati. Acad. Sci. U. S. 76:4350-4354, 1979/ a detegovány nepřímým enzymoimunologickým testem s využitím, příslušné monoklonální protilátky a prasečí antimyší protilátky konjugované s peroxidázou /OSOL, Praha/.
Jak protilátka MEM-18, tak MY-4 reagovaly silně s izolovaným antigenem /m. h. 55 000/.
Stejný výsledek byl získán i v případě, že jako výchozí materiál pro izolaci antigenů byl 7 použit lyzát monocytů roztokem obsahujícím 1 % detergent NP-40 /10 buněk lýzováno 1 ml roztoku a nerozpustné zbytky odstraněny centrifugaci/.
Identita antigenů rozeznávaných protilátkami MEM-18 a MY-4 byla prokázána také tak, že antigen reagující s protilátkou MEM-18 byl nejprve odstraněn s povrchu monocytů /capping“ následovaný internalizací/ a pak byla testována reaktivita takto pozměněných buněk s protilátkou MY-4.
Bylo zjištěno, že po odstranění antigenů MEM-18 vymizí také schopnost monocytů vázat protilátku MY-4, zatímco reaktivita s protilátkou B2M-01 /Hilgert, I., Hořejší, V., Krištofová, H.: The use of murine monoclonal antibody B2M-01 for detection and purification of human j-microglobulin. Folia biol. /Praha/ 30:369-376, 1984/ se nezmění.
Tento test byl prováděn tak, že roztok protilátky MEM-18 byl inkubován 30 min. při 20 °C s monocyty a poté 30 min. při 37 °C s protilátkou proti myšímu imunoglobulinu. S takto připravenými buňkami byl proveden běžný nepřímý imunofluorescenční test, tj. inkubace s protilátkami MEM-18, MY-4, B2M-01 a ve druhém Kroku s prasečím antimyším imunoglobulinem značeným fluoresceinisothiokyanatem.
Buňky hybridami MEM-18 mají ultrastrukturní obraz typických myelomových buněk. Cytoplasma obsahuje velké množství polyribosomů, mitochondrie a slabě vyvinuté endoplasmatické retikulum. In vitro rostou jako polosuspensní kultury. Základním kultivačním médiem je Eaglovo minimální esenciální médium s Hanksovou solnou směsí doplněné o neesenciální aminokyseliny, L-glutamin /3 mM/, pyruvát sodný /1 mM/.
Toto médium /označované jako H-MEMd, Ostav molekulární genetiky ČSAV/ je pro kultivaci hybridomu MEM-18 doplněno penicilinem, streptomycinem, gentamycinem, 2-merkaptoetanolem /0,05 mM/, pufrem HEPES /10 mM/ a inaktivovaným bovinním sérem /Bloveta, Ivanovice na Hané,
10%/. Hybridem je kultivován při 37 °C. Střední generační čas je 14,6 hod. a 6 měsíců po sestrojení byl modální počet chromosomů 95. Produkovaná protilátka je monoklonální imunoglobu lin podtřídy IgG s lehkými řetězci typu kappa, její isoelektrický bod je pH 5,9 až 6,1.
Monoklonální protilátka produkovaná hybridomem MEM-18 reaguje specificky s lidskými monocyty. Hybridom MEM-18 může být průmyslově využíván jako zdroj monoklonální protilátky proti monocytům v analytických metodách.
Monoklonální protilátka hybridomu MEM-18 může být využita pro stanovení monocytů v periferní krvi při klinické diagnostice v zdravotnických zařízeních, zvláště při různých imunologických nedostatečnostech a autoimunních onemocněních a při detekci některých typů myeloidních leukémií.

Claims (1)

  1. PŘEDMĚT VYNÁLEZD
    Myší lymfocytární hybridem IMG CZAS MEM-18 produkující monoklonální protilátku podtřídy IgGl proti membránovému antigenu lidských monocytů.
CS406485A 1985-06-06 1985-06-06 Myší lymfocytární hybrtdom IMG CZAS MEM-18 CS248382B1 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS406485A CS248382B1 (cs) 1985-06-06 1985-06-06 Myší lymfocytární hybrtdom IMG CZAS MEM-18

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS406485A CS248382B1 (cs) 1985-06-06 1985-06-06 Myší lymfocytární hybrtdom IMG CZAS MEM-18

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS248382B1 true CS248382B1 (cs) 1987-02-12

Family

ID=5382546

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS406485A CS248382B1 (cs) 1985-06-06 1985-06-06 Myší lymfocytární hybrtdom IMG CZAS MEM-18

Country Status (1)

Country Link
CS (1) CS248382B1 (cs)

Similar Documents

Publication Publication Date Title
JP2540179B2 (ja) 非還元・非酵素的糖鎖形成蛋白に対するモノクロ―ナル抗体
Cullen et al. The distribution of alloantigenic specificities of native H-2 products
US5413910A (en) Measuring non-dystrophin proteins and diagnosing muscular dystrophy
EP0216854A1 (en) MONOCLONAL ANTIBODIES AND TEST PROCEDURE.
FI83669B (fi) Foerfarande foer specifik bestaemning av pankreas -amylas.
EP0274198B1 (en) Immunoassay kit
RU2395576C1 (ru) ШТАММ ГИБРИДНЫХ КЛЕТОК ЖИВОТНОГО Mus musculus L.1B2 - ПРОДУЦЕНТ МОНОКЛОНАЛЬНЫХ АНТИТЕЛ ДЛЯ ВЫЯВЛЕНИЯ НУКЛЕОПРОТЕИНА ВИРУСА ЭБОЛА, СУБТИП ЗАИР (ШТАММ Mainga) (ВАРИАНТЫ), МОНОКЛОНАЛЬНОЕ АНТИТЕЛО, ПРОДУЦИРУЕМОЕ ШТАММОМ (ВАРИАНТЫ), НАБОР ДЛЯ ИММУНОФЕРМЕНТНОЙ ТЕСТ-СИСТЕМЫ ФОРМАТА "СЭНДВИЧ" ДЛЯ ВЫЯВЛЕНИЯ НУКЛЕОПРОТЕИНА ВИРУСА ЭБОЛА, СУБТИП ЗАИР (ШТАММ Mainga)
CS248382B1 (cs) Myší lymfocytární hybrtdom IMG CZAS MEM-18
US5430129A (en) Purified, native dystrophin
Margni et al. The proportion of symmetric and asymmetric IgG antibody molecules synthesized by a cellular clone (hybridoma) can be regulated by placental culture supernatants
CS244396B1 (cs) Myší lymfocytární hybridom IMG + CZAS + MEM - 32
CS253687B1 (cs) Myší lymfocytární hybridom IMG CZA3 MEM-57
CS255234B1 (cs) Myší lymfocytárnl hybridem produkující protilátku proti společnému antigenu lidských akutních lymfoblastických leukémií
RU2070926C1 (ru) Штамм гибридных культивируемых клеток mus musculus l., используемый для получения моноклональных антител к с-концевой части белка р 24 вируса иммунодефицита человека типа i
CS243879B1 (cs) Myší lymfocytárni hybridem IMG-CZAS HL-38
CS252450B1 (cs) Myěí lymfocytární hybrldom IMG SZAS HL-40
US5238824A (en) Hybridomas and monoclonal antibodies therefrom reactive toward antigens from edwardsiella ictaluri
CS255235B1 (cs) Myší lymfocytómí hybridem produkující protilátku proti lidskému transferinovému receptoru
CS244200B1 (cs) Myší lymfocytární hybridom IMG CZAS MEM-12
RU2377299C1 (ru) ШТАММ 5А10 ПОСТОЯННОЙ ГИБРИДОМНОЙ ЛИНИИ КЛЕТОК МЫШИ Mus. musculus - ПРОДУЦЕНТ МОНОКЛОНАЛЬНЫХ АНТИТЕЛ К IgG КРУПНОГО РОГАТОГО СКОТА
CS264752B1 (cs) Myií lymfocytémf hybridem IMG CZASMEM-31
RU2377298C1 (ru) ШТАММ 1Н8 ПОСТОЯННОЙ ГИБРИДОМНОЙ ЛИНИИ КЛЕТОК МЫШИ Mus. Musculus - ПРОДУЦЕНТ МОНОКЛОНАЛЬНЫХ АНТИТЕЛ К IgG ОВЦЫ
CS248383B1 (cs) Myši lymfocytárni hybridem IMG CZAS MEM-09
SU1442545A1 (ru) Штамм гибридных культивируемых клеток животных MUS мUSсULUS L.,используемый дл получени моноклональных антител к @ -цеп м иммуноглобулинов человека и обезь н
SU1726511A1 (ru) Штамм гибридных культивируемых клеток MUS мUSсULUS L, используемый дл получени моноклональных антител к общим антигенным детерминантам инсулина человека и свиньи