CS248007B2 - Apparatus for drying and granulation the wet paste and/or the meltable materials - Google Patents

Description

(54) Zařízení pro sušení a granulaci mokrých pastovitých a/nebo tavitelných materiálů

Vynález se týká zařízení na sušení a granul aci mokrých, pastovitých a/nebo tavitelných materiálu, zejména materiálů citlivých na teplo, dále nefluídizovatelnýčh, mazlavých, lepkavých, kašovitých materiálů, rosolu, kalů vzniklých při biologickém čištění odpadních vod a podobných kapalin, dále vláknitých částí orgánů a podobných látek z jatek.

Pro sušení pastovitých nebo kašovitých materiálů s vysokým obsahem vlhkosti nebo materiálů podobné konzistence, jsou používány různé typy sušáren, které se dělí na dva hlavní druhy podle způsobu předávání tepla, a sice kontaktní sušárny, kde dochází k nepřímé výměně tepla, a konvekční sušárny, kde dochází k přímé výměně tepla. V poslední době, kdy kombinací těchto dvou systémů byly konstruovány smíšené druhy těchto zařízení, jsou známy tzv. kontaktní-konvekční sušárny.

V belgickém patentu č. 485 255 se popisuje zařízení konvekčního typu pro sušení sypkých, granulovaných materiálů, které je opatřeno hřídelem, na němž jsou otáčející se kotouče a tento hřídel je ve válcové nádrži v pevné poloze. Kotouče jsou po svém obvodu děrované a jsou opatřeny bočními výřezy, například ve tvaru kruhových segmentů, a dále kotoučovými sekcemi pro do2 právu materiálu vyhnutými ven z uvedených kotoučů. Sušicí vzduch a sušený materiál prochází společně do nádrže, sušicí vzduch obvodovým děrováním, zatímco materiál systémem otvorů tvořených výřezy. Nevýhoda tohoto řešení spočívá v omezeném použití tohoto zařízení, neboť i jemně kouskovitý granulovaný materiál se těžko přivádí do zařízení a pro pastovité a kašovité materiály není toto zařízení vhodné vůbec. Děrování se může ucpat a materiál se nalepuje na válcové stěny a na ohnuté části kotoučů. Děrované kotouče představují podstatnou ztrátu proudění vzduchu, čímž se zvyšuje potřebný příkon energie. Kotouče jsou komplikované konstrukce, jejich výrobní technologie je problematická. Zařízení není vhodné pro granulaci materiálu (při zpracovávání uvnitř zařízení se materiál rozpadá).

Široké použití má jako kontaktní sušárna zařízení, u kterého jsou na dutém hřídeli uloženy kapsy, uspořádané v horizontálním žlabu. Kapsy jsou vytápěny vnitřně, žlab je ohříván párou zvenčí. Sušený materiál je v prostoru mezi otáčejícími se kapsami a zkypřuje se lopatkami, umístěnými na kapsách. Vertikální lopatky jsou umístěny mezi kapsami, aby nepřekážely otáčení. Nevýhody tohoto zařízení spočívají v tom,

4

že ho lze použít pouze pro poměrně úzký rozsah sušených látek, jeho konstrukce je komplikovaná a práce je těžkopádná. Velké problémy u tohoto zařízení činí stálá obnova sušicí plochy, čištění vnitřního prostoru a vysoké požadavky na energii. Další nevýhodou jsou vysoké investiční a provozní náklady.

Další typ sušárny je známý jako kontaktní-konvekční sušárna, jejíž sušicí těleso je ve tvaru kolébky (duplikátorové) a na otočném hřídeli je upevněna vícechodná šroubovice. Sušicí médium se vhání do· spodní části kolébky. Míchadlo plynule odřezává ulpělý materiál a během první fáze sušicího procesu materiál přechází do fluidního stavu. Další sušení materiálu probíhá již za fluidních podmínek, přičemž fluidizačním médiem je horký vzduch, přiváděný do· spodní části. Míchadlo je v závislosti na stavu materiálu statické nebo otočné. Nevýhodou zařízení je jeho periodický provoz, při kterém v počátečním stadiu sušení · nastává pouze účinek kontaktního sušení na stěnách, zatímco v poslední fázi je účinný pouze přenos tepla z horkého vzduchu. Vzduchové průduchy se snadno ucpávají a tím nastává jednak neekonomické využití tepla a jednak prodloužení doby sušení.

V · · .sušárnách podle . dosavadního stavu techniky se získají materiály . v granulovaném stavu kombinací samostatně prováděných operací (například granulace, drcení, prosévání) nebo kombinací různě řazených zařízení, aby se dosáhla požadovaná velikost zrn. V současné době není známo žádné zařízení, které by bylo vhodné pro současné sušení a granulaci materiálu na požadovanou velikost zrn.

Účelem vynálezu . je vytvořit zařízení ke konve-kčně-kontaktnímu · sušení mokrých, spékavých a/nebo pastovitých · materiálů, které by pracovalo kontinuálním způsobem a bylo by vhodné pro sušení materiálů v podstatě různých konzistencí a/nebo různých fyzikálních a/nebo chemických vlastností, zejména pro kašovité, kusové, pastovité, nefluidizovatelné materiály s vysokým obsahem vlhkosti, jehož provoz by byl hospodárný a získaný produkt by měl vysokou kvalitu při relativně nízké použité teplotě, přičemž z tohoto produktu by bylo možno získat materiál o požadovaném rozdělení zrn (resp. velikosti částic).

Podstata zařízení pro sušení .a granulaci mokrých, · pastovitých a/nebo tavitelných materiálů, zejména citlivých na teplo, nefluidizovatelných, mazlavých, lepkavých kašovitých materiálů, rosolů, kalů vzniklých při biologickém čištění odpadních vod a podobných kapalných směsí, vláknitých částí orgánů a podobných látek z jatek, sestávající ze sušicího prostoru uvnitř vně vytápěného válcového tělesa, umístěného horizontálně . nebo ve sklonu, přičemž uvnitř sušicího prostoru je uspořádáno míchací zařízení, dále z prostředků pro přivádění mok rého materiálu a plynného topného média do sušicího prostoru a z prostředku pro odvádění usušeného materiálu a plynného topného média ze sušicího prostoru, spočívá podle uvedeného vynálezu v tom, že sušicí prostor je rozdělen na komory příčnými stěnami umístěnými ve vzdálenosti vytvářející sušicí prostory a · uloženými na hřídeli v podélné geometické ose sušicího prostoru, s výhodou kolmými к horizontální nebo téměř horizontální geometrické podélné ose sušicího prostoru, a tyto příčné stěny jsou .opatřeny otvory pro průchod materiálu a plynného topného média komorami vytvořenými uvnitř sušicího prostoru. Příčné stěny a válcová stěna sušicího prostoru jsou vzájemně otočné a k příčným stěnám jsou připojeny stěrači a míchací lopatky umístěné v blízkosti vnitřní plochy válcové stěny, přičemž prostředky . pro· roztírání části mokrého materiálu na válcovou stěnu a pro drcení usušeného materiálu jsou připojeny k příčným stěnám opatřeným stěracími a míchacími lopatkami a/nebo k ostatním příčným stěnám, · přičemž roztírací a drticí prostředky jsou v těsné blízkosti vnitřní plochy válcové stěny a sušicí prostor je opatřen tangenciálně zakončenými hrdly pro přívod, resp. odvod plynného topného média.

Výhoda zařízení podle uvedeného vynálezu spočívá v tom, že v sušicím prostoru tohoto zařízení jsou současně využity přestupy tepla vedením a prouděním a dále je rovněž využit tepelný účinek horní stěny pro znovuohřívání topného média . proudícího dutým tělesem. Rozdělením sušicího prostoru zařízení podle vynálezu do komor s redukčními prstenci a redukčními kotouči má vliv na dobu prodlevy média v sušicím prostoru, při 'které se prodlužuje účinný styk sušeného materiálu se sušicím médiem. Vrstva, která se lepí na vnitřní válcovou plochu sušicího zařízení, se· intenzívně suší teplem působícím zvenčí i zevnitř, smršťuje se během procesu sušení a tak se odlupuje od stěny i v těch místech, kde stěrači a míchací lopatky nejsou ve styku s . plochou, tj. vypařující se vlhkost ve formě páry ulamuje usušený materiál . od stěny. Menší částice, které se pohybují vpřed ve spodní části sušárny mají držící a erozní účinek na větší částice odpadávající od stěny a tak spodní část stěny, kde riziko připalování je největší, se stále čistí. Kontaktní sušicí proces je dále intenzifikován skutečností, že stěrači a míchací lopatky plynule dispergují materiál lepící se na vnitřní plochy do proudu plynu, zatímco kontaktní povrch .přenášející teplo je rovněž plynule obnovován. Všechny tyto faktory ve srovnání se známými způsoby podstatně zvyšují účinek sušení, takže je možno sušicí zařízení podle uvedeného. vynálezu konstruovat s nízkými specifickými náklady na energii, . prostor a investice a tímto způsobem lze provádět su248007

O šení pastovitých, kašovitých, kusov-itých a nefluidizovatelnýcih materiálů zvláštní konzistence hospodárným způsobem · ve výborné .kvalitě, přestože se dosud sušit · nedaly anebo s velmi vysokými náklady.

Takováto intenzifikace, tzn. zvýšená účinnost . sušení, umožňuje použít nízké . teploty sušení, takže materiály citlivé· na teplo, například materiály obsahující proteiny, lze v . zařízení podle vynálezu sušit bez rizika degradace. Zařízení se smíšeným prouděním sušicího· média, tzn. částečně· se souproudým. a částečně s protiproudým, jsou zvláště · účinná, neboť v nich při daném objemu sušení lze nejen zvýšit množství · topného . média,, ale regulací rychlosti .a/nebo teploty topného plynu přiváděného ze dvou míst, a ohřátím pláště na · rozdílný rozsah teplot, lze dosáhnout · optimálních podmínek pro řešení velice rozdílných úkolů ve dvou částech . zařízení. Pomocí drticích válečků. lze dosáhnout požadované velikosti částic materiálu·, neboť granulace a sušení se provádí v · jediném zařízení. Protože výška hradítka před· výstupem je nastavitelná, lze množství materiálu v sušicím prostoru zvýšit, tj. lze tímto způsobem regulovat i dobu prodlevy sušeného materiálu v sušicím prostoru.

Ve stručnosti je tedy možno shrnout, že předností zařízení podle uvedeného· vynálezu je · to, že sušicí proces je vysoce efektivní, přestože teplota topného média je relativně nízká.. Protože sušicí povrch v sušicím prostoru je. plynule obnovován, nemá materiál možnost přilnout k sušicímu povrchu a tím je . možno sušit v tomto zařízení lepkavé kouskovité materiály, a rovněž tak současně granulovat tyto . materiály na požadovanou velikost částic. Velkou výhodou je rovněž možnost sušit v tomto zařízení široký. rozsah nejrůznějších materiálů.

Vynález je založen na zjištění, že účinek sušení lze podstatně zvýšit roztíráním sušeného materiálu po vnějším vyhřívaném povrchu, ·.přičemž výsledek sušení, . tzn. ztvrdlá vrstva materiálu, se disperguje do plynného topného média proudícího sušicím prostorem. Kontaktní plocha pro přenos tepla se plynule regeneruje a sušený materiál i plynné topné médium jsou nuceny zůstat v sušicím prostoru tak dlouho, jak je to . potřeba. Toto poslední kritérium lze zaj ‘ stit zvětšením dráhy pohybu média. Výsledkem zvýšené účinnosti sušení je možnost použití nízké teploty pro· sušení, takže materiály citlivé na teplo, například materiály s obsahem proteinu, lze sušit bez zničení při této relativně nízké teplotě (např. do 100 ^C,C). Další významný poznatek spočívá v tom, že zařízení, ve kterých se používá roztírání lepivého mokrého materiálu, je možno použít rovněž pro granulaci materiálu, . neboť menší částice stále mokrého materiálu se zpracovávají na větší částice, zatímco velké suché kusy materiálu oddělené od stěny se granulují drcením a tak . · materiál vychází ze sušicího prostoru v granulovaném stavu v požadované velikosti a rozložení částic. Prach a frakce, velmi malých částic se mohou vyfo.ukát · z · výstupu pevného materiálu ze . zařízení do vnitřního prostoru sušicího prostoru . společně s. proudem sušicího vzduchu, takže ze sušicího prostoru vystupuje pouze materiál o požadované velikosti částic.

Na. základě těchto poznatků · je zařízení podle vynálezu konstruováno tak, že. . .má sušicí prostor vytvořený ve vnitřní části vně ohřívaného horizontálně uspořádaného válcového· tělesa, uvnitř kterého je · umístěno míchací zařízení, a dále je . opatřeno zařízením · pro· přívod mokrého materiálu a · ' pro přívod plynného topného · média do · sušicího prostoru a dále pro odvádění suchého materiálu a plynného topného média ze sušicího prostoru. Válcovitý sušicí prostor · je rozdělen na. komory příčnými stěnami, s . výhodou · kolmými k horizontální · nebo· téměř horizontální geometrické podélné ose válcového sušicího prostoru. Příčné stěny jsou opatřeny otvory pro· průchod sušeného materiálu a plynného topného. média komorami, · přičemž · příčné stěny . a válcová stěna · •suuicího prostoru jsou .. vzájemně · otočné a k alespoň některým příčným stěnám jsou připojeny stírací a míchací lopatky umístěné v blízkosti válcové stěny .a dále je toto· zařízení opatřeno prostředky pro roztírání sušeného, materiálu na válcovou stěnu sušicího prostoru a pro· drcení usušeného materiálu, přičemž tyto prostředky jsou umístěny na obvodu příčných stěn .opatřených stíracími a míchacími lopatkami a/nebo na ostatních příčných stěnách v blízkosti válcové stěny sušicího prostoru. .

Ve výhodném provedení je na sousedních příčných stěnách vytvořeno několik otvorů, střídavě ve střední oblasti v blízkosti geometrické podélné osy sušicího prostoru a v blízkosti válcové stěny sušicího prostoru, pro průchod sušeného · materiálu a plynného topného· média. Příčné stěny jsou výhodně vytvořeny střídavě jako redukční prstence a redukční kotouče, otvor ve · střední části redukčního. prstence je .obklopen pevnou prstencovou částí, jejíž vnější okraj je v · blízkosti válcové stěny sušicího· · prostoru, přičemž redukční kotouč má . centrálně uspořádanou kruhovou desku, jejíž okraj má od válcové stěny větší vzdálenost než je vzdálenost mezi vnějším okrajem . redukčního prstence a válcovou stěnou, a čtyři ramena, například čtyři ramena v úhlu 90°, vyčnívající z těchto centrálně uspořádaných desek směrem k válcové stěně sušicího prostoru, přičemž tato ramena jsou zakončena v určité vzdálenosti od · této stěny.

Ve výhodném provedení jsou rovněž příčné stěny upevněny na hřídeli v geometrické podélné ose sušicího· ' prostoru axiálně nastavitelně, přičemž . v tomto uspořádání je možno· měnit délku komor.

Roztírací a drticí .prostředky jsou s výhodou tvořeny · volně se otáčejícími se válečky, jejichž osa otáčení je rovnoběžná s povrchovou přímkou válcové stěny a válečky jsou umístěny s určitým odstupem od této stěny. Stírací a míchací lopatky mohou být výhodně vytvořeny jako rovné desky, jejichž rovina je skloněna v úhlu, výhodně v ostrém úhlu, к pomyslné tečné rovině v bodě styku s válcovou stěnou, přičemž tento úhel je otevřen v protisměru к otáčení lopatek. Na každém redukčním prstenci a redukčním kotouči jsou umístěny dvě stírací a míchací lopatky vzájemně proti sobě a podobně dva válečky proti sobě jsou uloženy na každém redukčním kotouči, přičemž válečky jsou na vnějším konci rovných ramen a stírací a míchací lopatky jsou umístěny vůči sobě o 180° na každém redukčním kotouči a redukčním prstenci.

Ve výhodném provedení jsou příčné stěny upevněny na otočném hřídeli procházejícím geometrickou podélnou osou sušicího prostoru obklopeného válcovou stěnou a dvěma čelními deskami, upevněnými na obou stranách válcové stěny, přičemž hřídel je spojený s pohonem a uložený v ložiskách, s výhodou upevněných na čelních deskách.

Zařízení podle uvedeného vynálezu může být vzhledem к průchodu sušeného materiálu a topného média sušicím prostorem konstruováno jako pouze souproudé, pouze protiproudé nebo jako smíšené, tzn. částečně souproudé a částečně protiproudé. Pouze souproudé zařízení má prostřeky přivádějící mokrý materiál a plynné topné médium na jednom konci zařízení, a prostředky pro odvádění suchého materiálu a výstup topného média umístěné na opačném konci sušicího prostoru. Prostředky pro přivádění mokrého materiálu a pro výstup plynného topného média jsou v oblasti jednoho konce sušicího prostoru, zatímco prostředky pro odvádění usušeného materiálu a pro zavádění plynného topného média jsou v oblasti druhého konce při protiprouidém uspořádání. Při těchto variantách konstrukčního vyřešení zařízení podle vynálezu se plynné topné médium vystupující ze sušicího prostoru vede do odlučovače prachu, například do cyklónu. Sušicí prostor smíšeného zařízení má část souproudou a část protiproudou, přičemž první část je pro vstup materiálu, zatímco druhá část je pro výstup suchého materiálu. Sušicí prostor je opatřen vstupními otvory pro plynné topné médium v oblasti čelních desek a výstup plynu je vytvořen v sušicím prostoru mezi souproudou a protiproudou částí. S výstupem plynného topného média je spojen odlučovač prachu, například cyklón nebo pytlový filtr. Je vhodné, jestliže je každý typ zařízení opatřen odlučovačem, přičemž při tomto uspořádání je možno recirkulovat jemnozrnný, práškový materiál oddělený odlučovačem do vstupní oblasti mokrého sušeného materiálu. Plynné sušicí médium se vede do sušicího prostoru tangenciálními hrdly.

Ve výhodném provedení podle vynálezu má rovněž válcová stěna obklopující sušicí prostor dvojitou stěnu, samostatnou pro souproudou a protiproudou část, za účelem regulování kontaktního přestupu tepla v těchto částech, což je možno při tomto řešení provádět nezávisle a samostatně. Uzavřené prostory jsou vytvořeny samostatně na vnější ploše válcové stěny, přičemž do těchto prostorů jsou zavedena potrubí topného média, například parní trubky opatřené samostatnými uzavíracími orgány. Při některých zvláštních druzích zpracovávání je nutné vytápět vnější plochu stěny obklopující sušicí prostor na více hodnot teplot, než jsou dva rozsahy. Potom je možno podle vynálezu vytvořit na stěně tvořící sušicí prostor více uzavřených prostorů, spojených se zdroji topného média o různých teplotách situovaných podél vnější plochy válcové stěny.

Ve smíšeném uspořádání zařízení podle uvedeného vynálezu je ve výhodném uspořádání vstupní hrdlo plynného topného média připojeno na konci protiproudé části к válcové stěně tak, aby udělovalo sušenému materiálu vířivý pohyb vedoucí к vynášecímu zařízení a vstupní hrdlo plynného topného média je na předním konci souproudé části připojeno к válcové stěně tak, že topné médium uděluje sušenému médiu vířivý pohyb vedoucí toto médium ke kontaktu s mokrým materiálem vystupujícím z podávače. Souproudé a protiproudé části jsou s výhodou různě dlouhé, tj. první je delší než druhá.

Dobu prodlevy sušeného materiálu v sušicím prostoru lze regulovat ve výhodném provedení zadržením materiálu, přičemž v tomto provedení má zařízení v sušicím prostoru umístěno stavitelné hradítko před výstupem usušeného a rozdrobeného materiálu, přičemž toto hradítko je příčné a s výhodou kolmé ke geometrické podélné ose sušicího prostoru. Konečně je výhodné v provedení zařízení podle vynálezu, jestliže prostředky pro roztírání mokrého materiálu na válcovou stěnu sušicího prostoru a pro drcení usušeného materiálu jsou tvořeny zakřivenými deskami umístěnými v oblasti obvodu alespoň některé příčné stěny. Zakřivené desky jsou uspořádány v určitém odstupu od vnitřního povrchu válcové stěny.

Příkladná provedení zařízení podle vynálezu jsou znázorněna na připojených výkresech, přičemž na obr. 1 je schematický vertikální podélný řez zařízením podle vynálezu, na obr. 2 je řez A—A redukčním prstencem z obr. 1 ve zvětšeném měřítku, na obr. 3 je řez В—В redukčním kotoučem z obr. 1 ve zvětšeném měřítku, na obr. 4 je znázorněna komora obklopená redukčním prstencem na jedné straně a redukčním kotoučem na straně druhé, která je totožná s komorou podle obr. 1, ale ve zvětšeném měřítku, na obr. 5 je schematický vertikální rez souproudým zařízení podle uvedeného vynálezu, a na -obr. 6 je schematický podélný řez protiproudým zařízením podle vynálezu.

V provedení podle obr. 1 je válcová skříň 1 umístěna horizontálně nebo skloněná a v této poloze je pevně uchycena, přičemž její geometrická osa x je v tomto případě horizontální. Skříň 1 sestává ze sušicího prostoru 2 obklopeného válcovou stěnou 3 a čelními deskami 4, 5. Sušicí prostor 2 má souproudou část I a protiproudou část II. Podél nich je válcová stěna 3 -skříně 1 dvojitá, tzn. je zvenčí obklopena pláštěm 6 ve vzdálenosti a od vnější plochy válcové stěny, čímž jsou vytvořeny uzavřené prostory 7a, 7b, jejichž průřez má tvar prstence. Do těchto uzavřených prostorů 7a, 7b se přivádí topné médium (viz dále).

Pro přívod sušeného materiálu do zařízení je použit podávač 8, který v tomto provedení sestává ze šneku 8a a na něj napojeného komorového podávače 8b, který je umístěn pod uvedeným šnekem na spodní části, přičemž dávkovač 8b vede do horní části skříně 1 na levé straně. Šnek 8a a/nebo komorový dávkovač 8b jsou konstruovány plynotěsně. Hřídel Y šneku 8a je poháněn řetězovým kolem 9, které je spojeno s řetězovým kolem 10 řetězem 9a. Řetězové kolo 10 je upevněno na hřídeli 11 poháněném pohonem 12. Hřídel z komorového dávkovače 8b je poháněn od řetězového kola 13 pomocí řetězu 13a přecházejícího pres řetězové kolo· 14 upevněné na hřídeli 11.

Hřídel 15 prochází skříní 1 podél horizontální geometrické osy X sušicího prostoru 2, a je spojený s pohonem 12 s použitím ucpávky 16 a ložisek 17 uspořádaných vně sušicího prostoru 2. Ložiska jsou uložena n-a podpěrách 17a přivařených к čelní desce 4. Druhý konec hřídele 15, viz pravá strana obr. 1, je podobně uložen v ložisku. Příčné stě оу, v tomto případě redukční prstence 18 a redukční 'kotouče 19 jsou připojeny na hřídel 15, přičemž jsou navzájem umístěny pevně ve vzdálenosti c, takže se otáčejí s hřídelem 15 a rozdělují sušicí prostor 2 v podélném směru skříně 1 na komory 20. V oblasti obvodu redukčních prstenců 18 a redukčních kotoučů 19 jsou upevněny stěrači a míchací lopatky 21, které jsou umístěny podél vnitřní plochy válcové stěny 3 v její těsné blízkosti, ve vzdálenosti několika milimetrů. V obvodové oblasti redukčních kotoučů 19 jsou upevněny volně otočné válečky 22 a tyto válečky 22 jsou rovněž v těsné blízkosti vnitřního povrchu válcové stěny 3. Válečky 22 pracují jako zařízení pro roztírání mokrého materiálu na vnitřní povrch válcové stěny 3 a pro drcení usušeného materiálu. Materiál a plynné topné médium proudí z jedné komory 20 do další komory prostřednictvím otvorů 18a vytvořených redukčními prstenci 18 a prostřednictvím otvorů 19a vytvořených v redukčních kotoučích 19 (viz obr. 2 a 3).

Pro odvádění granulí suchého materiálu ze sušicího prostoru 2 je к němu na pravé straně skříně 1, tj. na opačném konci zařízení než je přívod mokrého zpracovávaného materiálu, připojen komorový podávač 23, který je vestavěn do nátrubku na spodní části skříně 1. Nad podávačem 23 proti čelní desce 5 je na válcové stěně 3 upevněno hradítko 23 a, vytvořené deskou ve tvaru kruhové úseče, jejíž horní okraj je asi v 1/4 až 1/5 vnitrního průměru D skříně

1. Výška hradítka 23a je stavitelná к regulování prodlevy materiálu v sušicím prostoru 2. Hrdlo 24 umístěné směrem vzhůru, vede z horní části skříně 1 v oblasti mezi souproudou částí I a protiproudou částí II sušicího prostoru 2 a je spojeno s válcovou komorou 26. V komoře 26 je umístěn prachový filtr 25 připevněný na hrdlo 24 na dně a zavěšený nahoře pomocí mechanického vibrátoru 27. Hrdlo 26a vede z horního konce komory 26 z boku.

Pro přívod plynného topného média, v tomto případě vzduchu, je zařízení opatřeno ventilátorem 28, vhánějícím přiváděný vzduch potrubím 29 do potrubních větví 30, 31. Do těchto větví 30, 31 jsou vestavěny ohříváky 32, 33 a ve směru proudu vzduchu jsou uloženy průtokové regulátory 30a, 31a pro kontrolu objemu přiváděného vzduchu. Potrubní větev 30 je připojena na hrdlo 34 a potrubní větev 31 na hrdlo 35, přičemž lyto větve vyúsťují tangenciálně do sušicího prostoru 2 na levé nebo na pravé straně okTíně 1 vstupními otvory 34a, 35a.

Válcová stěna 3 skříně 1 má samostatné dvojité stěny v oblasti I, II a uzavřené prostory 7a, 7b jsou vytápěny párou ze sítě 36. Parní potrubí 37 vede do uzavřeného prostoru 7a p-odél pláště náležejícímu souproud.é části I, přičemž parní potrubí 38 vede do uzavřeného prostoru 7b obklopujícího protiproudou část II. Tato potrubí jsou * opatřena regulačními orgány 37a, 38a pro regulování množství tepla přiváděného do sušicího prostoru 2. Pro odvádění kondenzované kapaliny z uzavřených prostorů 7a, 7b jsou tyto prostory opatřeny odlučovači 39, 40. Místo páry lze použít jakékoliv jiné vhodné topné médium.

Detaily konstrukce redukčního prstence 18 jsou patrny z obr. 2. Vnější poloměr n redukčního prstence 18 je menší o hodnotu d než poloměr R válcové stěny 3. Redu-kční prstence 18 mají vnitřní poloměr rs. Otvor 13a poloměru rz (šrafovaný) je přerušen pouze žebry 42, které spojují prstencovou desku 43 s hlavou 41, která je pak upevněna na hřídeli 15. Sušený materiál a plynné topné médium proudí otvorem 18a, tzv. volným průřezem souproudým a protiproudým způsobem. Na vnější obvodové oblasti prstencové desky 43 jsou upevněny stěrači a míchací lopatky 21 v dvojici proti sobě (nejlépe otočeny vzájemně o 180^c),které ipři pohybu podél vnitřní plochy válcové stěny 3 odstraňují ulpělý materiál z této stěny ply248007 nulou rychlostí. Stěrači a míchací lopatky 21 jsou umístěny v úhlu a vůči rovině k styku s válcovou stěnou 3 v místě, kde stěrači a míchací lopatky 21 se dotýkají válcové stěny 3 a tento úhel je otevřen proti směru otáčení, který je označen šipkou e, tj. v úhlu skloněném ke směru torace. Úhel a je s výhodou ostrý úhel.

Na obr. 3 jsou znázorněny detaily konstrukce redukčního kotouče 19 ve zvětšeném měřítku. Hlava 44 uložená na hřídeli 15 je připevněna ke kruhové desce 43 a poloměru r- a z této kruhové desky 43 vyčnívají čtyři ramena 46 radiálním směrem a končí před válcovou stěnou 3. Ramena jsou rozložena tak, že vzájemně svírají úhel 90°.

Mezi rameny 46 je vytvořen v podstatě prstencový prostor, který je označen jako otvor 19a (pro názornost šrafovaný), jehož šířka je R—гз. Sušený materiál a topné médium proudí tímto otvorem 19a souproudým a protiproudým způsobem, tj. takzvaným volným průřezem. Na konci dvou protilehle umístěných ramen 46 jsou volně uloženy válečky 22, jejichž vnější plocha je ve vzdálenosti g od vnitřní plochy válcové stěny 3. Směr otáčení válečků 22 je označen šipkou f. Povrchové přímky válečků 22 jsou rovnoběžné s povrchovou přímkou válcové stěny 3. Směs otáčení redukčního kotouče 19 je znázorněn šipkou e. Na konci druhých dvou ramen 46 jsou stejně jako na redukčním prstenci znázorněném na obr. 2 upevněny stěrači a míchací lopatky 21 v úhlu sklonu a k rovině styku proložené k válcové stěně 3 v místě, kde se stěrači a míchací lopatky 21 dotýkají této válcové stěny 3 a tento úhel je otevřen ve směru otáčení.

Vertikální řez komorou 20 je znázorněn na obr. 4, přičemž ve zvětšeném měřítku než na obr. 1 je zde patrná válcová stěna 3 opatřená pláštěm a redukční kotouč 19 a redukční prstenec 18. . Délka komory 20 je O, průměr D (D = 2 R, viz obr. 2 a 3). Ostatní již uvedené konstrukční prvky jsou vyznačeny již použitými vztahovými značkami. Příčné stěny, tzn. redukční prstence 18 a redukční kotouče 19 jsou stavitelně uložené na hřídeli ve směru podélné geometrické osy X, přičemž toto opatření slouží k měnění - délky C komor 20.

Provedení - zařízení podle vynálezu znázorněné schematicky na obr. 5 je jednodušší než provedení z obr. 1. Jedná se pouze o souproudé zařízení vzhledem k sušenému materiálu a topnému médiu, zatímco na obr. 1 bylo znázorněno smíšené zařízení. Sušicí prostor 2 obklopený válcovou stěnou 3 a čelními deskami 4, 5 je rozdělen na -komory 20 redukčními kotouči 19 a redukčními prstenci 18. Médium ohřívající vnější povrch válcové stěny 3 se přivádí do· - uzavřeného prostoru hrdlem 47, zatímco kondenzát odchází hrdlem 48 - do -odlučovače 39 morovým -dávkovačem 8b. Usušený materiál se -odvádí komorovým podávačem 23 a jemná frakce prochází -s topným médiem -otvorem 35a a potrubím 49 do cyklónu 50.

Provedení zařízení, -které je zobrazeno na obr. 6, je pouze konstruováno jako protiproudé vzhledem -k pohybu mokrého materiálu a plynného sušicího média. Toto - provedení se liší od provedení na -obr. 5 tím, že plynné topné médium -se přivádí -do -sušicího- prostoru 2 vstupním otvorem 35c na pravém konci zařízení a -odvádí se výstupním otvorem 34 a potrubím 49 do cyklónu 50, který je umístěn na- vstupním -konci zařízení.

Funkce smíšeného zařízení podle obr. 1 je následující. Mokrý -materiál, který -se má sušit, se přivádí do podávače 8 ve - směru označeném čárkovanou šipkou b, a dráha pohybu materiálu je označena po celém zařízení -stejnými čárkovanými šipkami b. Směr přivádění páry pro ohřívání válcové stěny 3 je označen šipkami - i (znázorněnými na parním potrubí], zatímco proudění plynného topného média, v tomto případě horkého· - vzduchu, je zobrazeno šipkami j čárkovanou čárou. Mokrý materiál přiváděný -z podávače 8 do -sušicího prostoru 2 se pohybuje vpřed, je zvedán a poté padá směrem -dolů účinkem -stěračích a míchacích lopatek 21, přičemž válečky 22 roztírají - určitou část materiálu po vnitřním povrchu válcové -stěny 3. Tato rozetřená část materiálu je poměrně malá část z celého množství materiálu -přivedeného do sušicího prostoru 2. V -sušicím prostoru 2 se materiál ohřeje a vlhkost se odpaří zčásti vlivem přenosu tepla vedením válcovou -stěnou 3, zahřívanou uzavřenými prostory 7a, 7b, a částečně přenosem tepla prouděním vlivem styku -s proudem horkého vzduchu. Nezbytná delší doba prodlevy sušeného materiálu a jeho dobré promísení v sušicím prostoru a rovněž -tak jeho účinný styk -s -horkým vzduchem je zajištěn -střídavě umístěnými otočnými redukčními prstenci 18 a redukčními kotouči 19, které nutí materiál a horký vzduch měnit -směr proudění z přímé dráhy při proudění z jedné komory 20 do následující. Tenká vrstva materiálu rozetřená ve válcové stěně 3 válečky 22 se intenzívně suší jak zvnějšku (prostřednictvím stěny 3), tak i zevnitř (prostřednictvím proudění plynného topného média]. Usušený materiál oddělený od -stěny 3 -buď -stěracími a míchacími lopatkami 21, nebo spadlý vlivem vlastního -smrštění se drtí účinkem válečků 22. Přesným výběrem počtu, rozdělení a vzdálenosti povrchu válečků 22 od vnitřního povrchu -stěny 3 odpovídající vzdálenosti g lze podle požadavku docílit požadované velikosti části -sušeného materiálu (obr. 3], Pohyb -sušicího média a účinnost jeho styku je zřejmá z -obr. 1, tj. v provedení, kdy každá komora 20 je vymezena redukčním prstencem 18 na jedné -straně a redukčním kotoučem 19 na druhé straně.

páry. Pro přívod plynného topného média je zařízení opatřeno- hrdlem 34 a vstupním otvorem 34a. Sušený materiál se přivádí ko248007

Intenzita styku sušeného materiálu se sušicím médiem, a tím i intenzita sušení, se dále zvýší stěracími a míchacími lopatkami 21, které jednak neustále obnovují povrch přenášející teplo vedením a jednak neustále dispergují část materiálu, rozetřenou po vnitřním povrchu válcové stěny 3 v každé komoře 20, do proudu sušicího plynu, při otáčení hřídele určitou rychlostí ve směru šipky e (viz obr. 1 až 3]. Vlivem obnovování povrchu působením stěračích a míchacích lopatek 21 se materiál nemůže nalepovat na válcové stěně 3, čímž se zvyšuje účinnost přenosu tepla.

Dispergací mokrého materiálu do proudu plynného topného média stěracími a míchacími lopatkami 21 se zrychlí přenos tepla prouděním mezi plynem a pevnými částicemi, protože pevné částice a plyn jsou v intenzívním vzájemném styku na velké měrné ploše, což má za následek rychlé vypařování mokré složky z pevného materiálu. Současně se sušení celé hmoty materiálu usnadňuje absorpcí vlhkosti z vlhkého materiálu, pohybujícího se v dolní části sušicího prostoru 2 do rozdrcených suchých kousků materiálu, oddělených z válcové stěny 3, a tento fakt přispívá ke zvýšené účinnosti sušení.

V dalším popise bude podrobně popsán drticí účinek válečků 22 zobrazených na obr. 1 až 3.

V některých případech je třeba suchý materiál, získaný shora uvedeným postupem, dále zpracovávat, tzn. po sušení následuje další technologická operace, jako je například rozpouštědlová extrakce látky uvolněné z činidla, kterým byl materiál zvlhčen, apod. V těchto -případech je třeba к získání určité jednotné velikosti částic po sušení provést ještě dělení materiálu podle frakcí. Tento požadavek je v zařízení podle uvedeného vynálezu docílen funkcí válečků 22 upevněných na ramenech 46 válcových otočných redukčních kotoučů 19 (viz obr. 1 až 3 a 4), které současně s otáčením redukčních kotoučů 19 jsou schopny se volně otáčet okolo své vlastní osy, která je rovnoběžná s povrchovou přímkou válcové stěny 3, vlivem tření vznikajícím během styku se sušeným materiálem, který se nalézá mezi válečky 22 a vnitřním povrchem válcové stěny 3. Válečky 22 jsou ve vzdálenosti g od vnitřního povrchu válcové stěny 3 (obr. 3). Vzdálenost g je závislá na požadované velikosti částic sušeného materiálu a lze ji nastavit podle požadované velikosti částic usušeného materiálu.

V dalším bude popsán pracovní -postup v zařízení podle obr. 1. Hmota usušeného materiálu, který se pohybuje sušicím prostorem 2, jak je označeno šipkami b, se odvádí podávačem, zde znázorněným komorovým podávačem 23, umístěným u dna sušicího prostoru na pravé straně skříně 1. Zbývající část suchého materiálu (práškový produkt], tvořeného frakcí o menších části cích, prochází hrdlem 24 spolu s proudem vzduchu označeným šipkami j, do prachového filtru 25 umístěného v komoře 26. Část suchého materiálu se vlivem «proudu vzduchu, který vniká do sušicího prostoru 2 jako výsledek přivádění vzduchu ootvorem 35a (na pravé straně zařízení na obr. 1], vrací do ne zcela usušeného materiálu, pohybujícího se střední částí sušicího prostoru 2. Jakmile se určité množství suchého materiálu nashromáždí na vnitřní ploše prachového filtru 25, uvede se do chodu vibrátor 27, takže se prach vrací do sušicího prostoru 2, zatímco vzduch vyčištěný od prachu prochází do ovzduší ve směru označeném šipkami k. Místo prachového filtru 25 lze použít jiný separátor prachu, například cyklón. Odloučený prach lze přivádět zpět do mokrého materiálu za účelem zvýšení účinnosti sušení.

V případě provádění zpracovávání materiálu v zařízení podle obr. 1, kdy se do zařízení přivádí horký vzduch, přičemž do válcového sušicího prostoru 2 se současně na obou koncích přivádí plynné topné médium a toto médium se odvádí na jednom místě ve střední části, má t-oto zařízení dvě sušicí oblasti. V souproudé části I sušený materiál a vzduch přiváděný vstupním otvorem 34a procházejí společně podle šipek b a j, a vzduch vychází ze sušicího prostoru hrdlem 24. V proti proudě části II sušený materiál prochází cestou označenou šipkami b proti směru pohybu horkého vzduchu označenému šipkami j, a odvádí se ze sušicího prostoru podobně hrdlem 24. Vzhledem к výše uvedenému nastává v průběhu sušení přestup tepla prouděním mezi sušenými částicemi a plynným topným médiem ve formě smíšeného proudění, tj. částečně v souproudu a částečně v protiproudu, současně s přestupem tepla vedením mezi válcovou stěnou 3 a částicemi materiálu. К dalšímu přestupu tepla dochází mezi válcovou stěnou 3 a plynným topným médiem. Sušený materiál není zahříván pouze prostřednictvím uzavřených prostorů 7a, 7b umístěných podél vnějšího povrchu válcové stěny 3, ale i prostřednictvím plynného topného média proudícího v sušicím prostoru 2. Vlivem tohoto přídavného účinku je jnnožství páry potřebné pro odstranění vlhkosti malé.

Délka uvedených sušicích částí I, II není stejná. Pro sušení materiálů s vysokým obsahem vlhkosti je výhodné, když souproudá část I je delší než protipr-oudá část II. Stanovení délky obou částí je dáno fyzikálními vlastnostmi sušeného materiálu.

Plášť skříně 1, kde nastává kontaktní přestup tepla, je rozdělitelný na část I, II, přičemž v provedení podle obr. 1 přísluší uzavřený prostor 7a souproudé části I, zatímco uzavřený prostor 7b přísluší protiproudé části II, a tyto prostory 7a, 7b je možno vytápět různými způsoby. Současně je rozsah přestupu tepla v obou částech I a II měnitelný, přičemž se může vzájemně lišit. Přirozeně je možno vytvořit podél vnější plochy válcové stěny 3 více než dva uzavřené prostory, tyto prostory jsou od sebe odděleny a spojeny se samostatnými zdroji topného média o různých teplotách. Takto lze zvětšit možnosti při řešení různých úkolů zpracovávání materiálů podle vynálezu. Pokud se nesuší materiál citlivý na teplo, teplota válcové stěny v blízkosti vstupu může být 140 °C, a lze ji snížit až na 80 °C v několika stupních až k místu výstupu.

Přiváděním plynného topného média na dvou vzájemně protilehlých místech lze kapacitu sušení v zařízení podle vynálezu zvýšit bez zvětšení jeho rozměrů. Další výhoda je daná skutečností, že teplota přiváděného plynného topného média do sušicích částí I a II může být různá a lze ji regulovat v každé části samostatně [viz ohříváky 32, 33 vestavěné do potrubních větví 30, 31 na obr. l.Toto dovoluje přivádění plynu o vyšší teplotě do souproudé části I, než do protiproude části II, a v důsledku tohoto opatření teplota vystupujícího suchého materiálu klesá, tj. · lze jej zchladit plynem o nižší teplotě.

Protože . teplota procesu sušení a doba prodlevy sušeného materiálu v sušicím prostoru 2 obvykle přesahuje mezní teplotu, kterou snášejí vegetativní formy mikroorganismů, sníží se při tomto sušicím procesu, jako výsledek tepelného zpracování, podstatně stupeň vedlejšího· mikrobiologického znečištění. Tento sterilizační účinek je zejména. výrazný v případě sušení nesyntetických, přírodních materiálů, kde riziko znečištění je vyšší.

Nejen teplota, ale · rovněž i množství topného plynu přiváděného do částí I, II může být různé a nastavitelné, což je možno provést průtokovými regulátory 30a, 31a, vloženými do potrubních větví 30, 31 (viz obr. lj. Výhoda spočívá v tom, že s větším množstvím plynu lze přivádět více tepla do první souproudé části I, což je zejména požadavek zvláště při sušení materiálů s vysokým obsahem vlhkosti. Současně je možné jednoduchým · ovládáním množství plynu do druhé protiproude části II dosáhnout toho, že část suchého materiálu se vrací účinkem proudu plynu do blízkosti mokrého materiálu v části II sušicího prostoru 2, čímž se dále zvýší účinek sušení.

Regulací množství přiváděného plynu do protiproudé části II zařízení je lože· pevných částic sušeného materiálu samoregulovatelné, plynule vznikající a obnovované během sušicího procesu. To vysvětluje ten fakt, že v zařízení podle uvedeného vynálezu lze úspěšně sušit materiály zvláštních konzistencí, například kusovité, kašovité a nefluidizovatelné materiály.

Jak již bylo uvedeno, plyn se přivádí tangenciálně a uvádí se při vstupu otvory 34a a 35a do sušicího prostoru 2 do točivého pohybu. Hrdlo 34 je umístěno tak, že mokrý materiál prochází z podávače 8 do proudu horkého plynu, který víří a tím se smíchá se suchým práškovým materiálem obsaženým v proudu plynu. · Hrdlo 35 je umístěno tak, že hmota suchého· materiálu se vede do výstupního otvoru 23b působením proudícího plynu · sušicím prostorem 2 s rotací ve směru od vstupního otvoru 35a, což usnadňuje •odvádění materiálu. Rychlost odvádění materiálu z komorového podávače 23 je vyšší než rychlost materiálu v komorovém dávkovači 8b, čímž je zamezeno lisování· materiálu v sušicím prostoru 2. Předčasné vyprázdnění materiálu je zamezeno částečně konstrukcí komor 20, uspořádaných uvnitř sušicího prostoru 2, a částečně tangenciálním přívodem plynu hrdlem 35, a konečně účinkem proudu plynu, kterým se částečně vrací suchý materiál do protiproude části II. Nastavením výšky hradítka 23a lze regulovat a zadržovat množství materiálu v sušicím prostoru 2.

Zařízení podle vynálezu je zejména dobře použitelné pro sušení poloproduktů a konečných produktů a surovin pro potravinářský a farmaceutický průmysl, například se výborně hodí pro · sušení rosolovitých koloidních materiálů z odpadních vod z jatek. Toto zařízení je rovněž vhodné pro sušení extrahovatelných a jatečních orgánů o obsahu vlhkosti 70 až 80 %, u nichž v průběhu jejich · shromažďování a skladování nastávají mikrobiologické procesy, tzn. pro látky, které způsobují problémy při ochraně životního prostředí a rovněž problém s hygienou. Oddělené části orgánů představují totiž centrum znečištění a kromě toho' jsou stálým zdrojem zápachu. V zařízení podle vynálezu lze tyto části orgánů rovněž sušit, přičemž ochrana prostředí a hygienické problémy při použití tohoto zařízení nenastávají. V · zařízení podle vynálezu je možno získat dobře skladovatelné usušené části orgánů, jejichž dezintegrace je v zařízení podle vynálezu vyloučena, a tyto materiály je možno použít · jako- suroviny pro farmaceutický průmysl. Je samozřejmé, že zařízení podle vynálezu je vhodné pro sušení a granulaci každého mokrého, pastovitého a/nebo tavitelného · materiálu.

Zařízení podle vynálezu není omezeno pouze na shora popsaná provedení, ale lze jej vhodně konstrukčně obměnit v rozsahu vynálezu. Páru, použitou pro kontaktní přestup tepla a horký vzduch použitý pro přestup tepla prouděním, lze nahradit jiným vhodným médiem.

Claims (19)

1. VYNÁLEZU

   P R E D Μ Ε Τ

   1. Zařízení pro sušení a granulaci mokrých, pastovitých a/nebo tavitelných materiálů, ' zejména citlivých na teplo, nefluidizovatelných, mazlavých, lepkavých, kašovitých materiálů, rosolů, kalů vzniklých při biologickém čištění odpadních vod a podobných kapalných směsí, vláknitých částí orgánů a podobných látek z jatek, sestávající ze sušicího -prostoru uvnitř vně vytápěného válcového tělesa umístěného horizontálně nebo ve sklonu, přičemž uvnitř sušicího prostoru je uspořádáno míchací zařízení, dále z prostředků pro přivádění mokrého materiálu a plynného topného média do sušícího prostoru a z prostředků pro odvádění usušeného materiálu a plynného topného média ze sušicího prostoru, vyznačující se tím, že _ sušicí prostor (2) je rozdělen na komory (20·) příčnými stěnami, umístěnými ve vzdálenosti (C) a uloženými na hřídeli (15) v podélné geometrické ose (x) sušicího prostoru (2), s výhodou kolmými k horizontální nebo téměř horizontální geometrické podlné ose (x) · sušicího· prostoru (2) a tyto příčné stěny jsou opatřeny otvory (18a, 19a) pro průchod materiálu a plynného topného média komorami · (20), přičemž příčné stěny a válcová stěna (3) sušicího prostoru (2) jsou vzájemně otočné a k příčným stěnám jsou připojeny stěrači a míchací lopatky (21) umístěné v blízkosti vnitřní plochy válcové stěny (3), přičemž k příčným stěnám opatřeným stěracími a míchacími lopatkami (21) a/nebo k ostatním příčným stěnám jsou připojeny prostředky pro roztírání · části mokrého materiálu na válcovou stěnu (3) a pro drcení usušeného materiálu, přičemž roztírací a drticí prostředky jsou v těsné blízkosti vnitrní plochy válcové stěny (3), a sušicí prostor (2) je opatřen tangenciálně zakončenými hrdly (34, 35) pro přívod a odvod plynného topného média.
2. 2. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že · otvory (18a, 19a) jsou umístěny střídavě ve středové a obvodové oblasti sousedních příčných stěn.
3. 3. Zařízení podle bodu 2, vyznačující · se tím, že příčné stěny jsou uspořádány střídavě jako redukční prstence (18) a redukční kotouče (19), přičemž otvory (18a) ve středové oblasti redukčních prstenců (18) jsou obklopeny pevnou prstencovou částí, jejíž vnější okraj leží v blízkosti vnitřní plochy válcové stěny (3) a okraj středově uspořádané kruhové desky (45) redukčního kotouče (19) má o hodnotu (h) větší vzdálenost od válcové stěny než je vzdálenost mezí vnějším okrajem redukčního prstence (18) a vnitrní plochou válcové stěny (3), přičemž redukční kotouč (19) má několik ramen (46), s výhodou čtyři ramena (46) ve vzájemném úhlu 90°, vyčnívajících ze středově umístěné kruhové desky · (45), směrem ke vnitřní ploše válcové stěny (3), a jsou ukončeny v odstupu od této stěny.
4. 4. Zařízení podle bodů 1 až 3, vyznačující se tím, že příčné stěny jsou uloženy na hřídeli (15) stavitelně v podélném směru k úpravě vzdálenosti (C) komor (20).
5. 5. Zařízení podle bodů 1 až 4, vyznačující se tím, že roztírací a drticí prostředky jsou volně otočné válečky (22), jejichž osa otáčení je rovnoběžná s povrchovou přímkou válcové stěny (3) sušicího· prostoru (2) a válečky (22) jsou uspořádány ve vzdálenosti (g) od vnitřní plochy válcové stěny (3).
6. 6. Zařízení podle bodů 1 až 5, vyznačující se tím, že stěrači a míchací lopatky (21) jsou rovné · destičky, jejichž rovina je v úhlu, s výhodou v ostrém úhlu (a) k myšlené tangenciální rovině v bodě styku s válcovou stěnou (3), přičemž úhel je otevřený v protisměru k otáčení (e).
7. 7. Zařízení podle bodů 3 až 6, · vyznačující se tím, že na každém redukčním prstenci (18) · a redukčním kotouči (19) jsou umístěny vzájemně proli sobě střírací · a míchací lopatky (21) a na každém redukčním kotouči (19) jsou umístěny vzájemně proti ' sobě dva válečky (22), přičemž válečky · (22) jsou uloženy na vnějším konci dvou protilehlých ramen (46), a stěrači a míchací lopatky (21) na každém redukčním prstenci (18) a redukčním kotouči (19) jsou ve vzájemném úhlu 180°.
8. 8. Zařízení podle bodů 1 až 7, vyznačující se tím, že příčné stěny jsou upevněny na otočném hřídeli (15) procházejícím geometrickou podélnou osou (x) sušicího· prostoru (2) obklopeného válcovou stěnou (3) a dvěma čelními deskami (4, 5) upevněnými na obou stranách válcové ' stěny (3), přičemž hřídel (15) je spojený s pohonem (12) a uložený v ložiskách (17) s výhodou upevněných na čelních deskách (4, 5).
9. 9. Zařízení podle bodů 1 až 8, vyznačující se tím, že v blízkosti čelní desky · (4) je opatřeno plynotěsným šnekem (8a) a/nebo komorovým podávačem (8b) pro přivádění mokrého materiálu do blízkosti této čelní desky (4), vedoucím shora do· sušicího prostoru (2), přičemž pro · vynášení usušeného materiálu je k válcové skříni (1) v blízkosti druhé čelní -desky (5) připojen plynotěsný šnek (8a) a/nebo komorový podávač (23) s výstupem na dnu sušicího prostoru (2).
10. 10. Zařízení podle bodů 1 až 9, vyznačující se tím, že sušicí prostor (2) má souproudou část (I) a protiproudou část (II), přičemž souproudá část (I) je ve vstupní části · mokrého materiálu, zatímco protiproudů část (II) je směrem k zařízení pro vynášení usušeného materiálu a sušicí prostor (2) je opatřen hrdly (34, 35) pro plynné topné médium v oblasti obou konců sušicího· prostoru (2) v blízkosti čelních desek (4, 5) a výstupní otvor plynného topného média je v sušicím · prostoru (2) mezi souproudou částí (I) a protiproudou částí (II).
11. 11. Zařízení podle bodu 9, vyznačující se tím, že na výstupní otvor plynného topného média ze sušicího prostoru (2) je připojen odlučovač prachu, s výhodou filtr (25) nebo cyklón (50).
12. 12. Zařízení podle bodu 10, vyznačující se tím, že výstupní otvor plynného topného· média je hrdlem (24) spojen s válcovou komorou (26) a s hrdlem (26a) vystupujícím z její horní části, v níž je zavěšen prachový filtr (25) a k filtru (25) je připojen vibrátor (27) · pro· vracení jemného· práškového materiálu do vstupu mokrého· materiálu.
13. 13. Zařízení podle bodů 10 až 12, vyznačující se tím, že odlučovač prachu je opatřen zařízením pro vracení jemného práškového materiálu odděleného· tímto odlučovačem prachu do mokrého sušeného materiálu.
14. 14. Zařízení podle bodů 10 až · 13, vyznačující se tím, že do· potrubních větví (30 a 31) plynného topného média spojených samostatně se souproudou částí (I) a s protiproudou částí (II) jsou vloženy samostatné regulační ohříváky (32, 33), například · generátory horkého vzduchu.
15. 15. Zařízení podle bodů 10 až 14, vyznačující se tím, že válcová stěna (3) obklopující sušicí prostor (2) je dvojitá, samostatně pro souproudou část (I) a protiprou dou část (II) pro nezávislou regulaci výměny tepla v · obou částech, přičemž uzavřené prostory (7a, 7b ) jsou vytvořeny odděleně jeden od druhého podél vnějšího obvodu válcové stěny (3), do kterých vedou potrubí topných médií opatřené samostatně ovládanými regulačními orgány (37a, 38a), například parní potrubí.
16. 16. Zařízení podle bodů 13 až 15, vyznačující se tím, že podél vnějšího povrchu válcové stěny (3) obklopující sušicí prostor (2) jsou vytvořeny více než dva uzavřené prostory (7a, 7b), spojené se zdroji topného média o rozdílných teplotách.
17. 17. Zařízení podle bodů 10 až 16, vyznačující se tím, že souproudá část (I) a · protiproudů část (II) mají rozdílnou délku, tj. první je delší než druhá.
18. 18. Zařízení podle bodů . 1 až 17, vyznačující se tím, že v sušicím prostoru (2) · před výstupem usušeného a rozdrceného materiálu je uspořádáno výškově stavitelné hradítko (23a) ve směru příčném, s výhodou kolmém, ke geometrické podélné ose (x) sušicího prostoru (2).
19. 19. Zařízení podle bodů 1 až 18, vyznačující se tím, že prostředky pro roztírání mokrého materiálu na válcovou stěnu a pro drcení usušeného materiálu jsou zakřivené desky umístěné poblíž vnitřní plochy válcové stěny (3) a v obvodové oblasti alespoň některé příčné stěny.