CS246070B2 - Method of weft thread insertion into fabric by means of air jet - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu zanášení útkové niti do tkaniny prostřednictvím vzduchového· paprsku, u kterého jsou po -tkací šířce rozloženy pomocné trysky pro podporu hlavní zanášecí trysky při zanášení útku do prošlupu.

Zpravidla se všechny proběhnuté pomocné trysky před koncem zanášení vypojí s výjimkou několika pomocných 'trysek, zejména těch, které leží blíže k chytové straně tkalcovského stroje. Tyto trysky· mohou být vůbec poprvé zapojeny například teprve ke konci zanášení.

U dosavadního způsobu tohoto druhu podle DE-AS 20 51 445 omezuje se funkce pomocných trysek na urychlování zanášené útlkové niti na její špičce, popřípadě špičkové oblasti. Když špička nitě přešla určitou pomocnou trysku, zůstane tato- tryska, když byla vypojena, neúčinnou až do konce zanášení.

Je také znám způsob podle DE-PS 23 2'8 135, u kterého se pomocné trysky po přeletu špičky niti kolem nich rovněž odpínají. U tohoto způsobu však ty pomocné trysky, které slouží -k podpírání útkové niti, zůstávají po přeletu špičky niti trvale zapnuté od okamžiku jejich zapojení při míjení špičky niti až do konce zanášení. Při tomto provedení se spotřebuje poměrně mnoho vzduchu k podpírání niti. Dále také není možno vytvořit následné postupující pole, kterým by mohl být snížen tlak v postupujícím poli špičky niti.

Dále je znám způsob zanášení útkové niti do prošlupu podle CH-pat. spisu 606 557. U tohoto známého způsobu zůstává po projití špičky útkové niti alespoň jedna z pomocných trysek zapnuta. Aby se dosáhlo u tohoto způsobu spolehlivého zanášení útkové niti do prošlupu, je zapotřebí, aby pomocné trysky pracovaly při vyšší tlakové úrovni tlakového vzduchu, nebo aby celková zapínací doba všech ventilů byla poměrně značně dlouhá. Toto- všechno způsobuje velkou náročnost na spotřebu energie.

Úkolem vynálezu je vytvořit způsob zanášení útkové niti se zvlášť malou spotřebou vzduchu, popřípadě energie.

Tento úkol -se podle vynálezu řeší tím, že za tlakovou vlnou vytvořenou postupným zapínáním a vypínáním pomocných trysek ve směru zanášení útkové niti následuje nejméně jedna další -tlaková vlna, která -se vytvoří obnoveným zapínáním a vypínáním alespoň části pomocných trysek.

Tím lze dosáhnout toho, že ony pomocné trysky, které jsou určeny pro podpírání, popřípadě dodatečnou dopravu útkové niti a jejího udržování v napnutém stavu v prošlupu teprve po určité přestávce, během níž jsou vypnuty, znovu spotřebovávají vzduch a tím i energii. Popřípadě lze pomocí několika málo již proběhnutých pomocných trysek vytvořit následné postulující pole, následující za tlakovou vlnou, tvořící postupující pole špičky útkové niti. Postupující tla ková vlna na konci niti může pak být udržována kratší a v souladu s tím může být i nižší počet pomocných trysek udržován v zapnutém stavu, které tuto vlnu vytvářejí. Totéž platí také pro následné postupující pole. Tlak následného postupujícího pole může být menší než tlak postupujícího pole špičky. Při použití následného postupujícího pole může však být zcela obecně tlak a tím i spotřeba energie i u postupujícího pole špičky niti menší, než když se nepoužije následné postupující pole.

Vynález bude v dalším textu blíže osvětlen na příkladech provedení, znázorněných na připojených výkresech.

Na obr. 1 je schematicky znázorněn tkalcovský stroj se zanášením útkové niti pomocí -vzduchového paprsku, u kterého je použito- vynálezu, a to při pohledu ze strany zboží.

Na obr. 2 -až 10 jsou znázorněny různé varianty provádění způsobu podle vynálezu.

Na obr. 11 je znázorněn pro srovnání známý způsob zanášení útkové niti.

Tkalcovský stroj 31 obsahuje dvě postranice 32, 33. Mezi nimi je umístěn zbožový vál 34 a paprsek 35. Útková nit 36 je odtahována s nepohyblivé cívky 37, vedena brzdičkou 38 útkové niti a foukána hlavní zanášecí tryskou 39, upravenou vně prošlupu, resp. vně tkací šířky W. Po- celé tkací šířce W jsou rozloženy pomocné trysky 1 až 24, které při zanášení útkové niti 36 vyčnívají do prošlupu. Na chytové straně 41 je upravena sací tryska 42.

Hlavní zanášecí tryska 39 a pomocné trysky 1 až 24 jsou například prostřednictvím ventilů 44, které jsou řízené elektronickým řídicím ústrojím 43, připojeny na rozváděči trubku 45 vzduchu, která je zásobována prostřednictvím přívodního potrubí 46 vzduchu stlačeným vzduchem z nádržky 47 stlačeného vzduchu. Nádržka 47 stlačeného vzduchu je neznázorněným vzduchovým kompresorem udržována pod tlakem.

Příslušný, na obr. 2 znázorněný způsob prohozu útkové niti u tkalcovského stroje 31 probíhá následovně: Na vodorovné ose v -obr. 2 jsou naneseny úhlové stupně natočení hlavního hřídele od asi 100° do asi 280°, -na svislé ose je vynesena foukací doba Z. Na vodorovné ose by místo úhlových stupňů mohly být také vyneseny délkové údaje odpovídající tkací šířce W.

Zanášení útkové niti 36 začíná otevřením ventilů 44 náležejících -k tryskám, resp. k hlavní zanášecí trysce 39 a k pomocným tryskám 1 až 4, které tvoří první skupinu A pomocných trysek -a současným otevřením brzdičky 38 útkové niti v okamžiku O. V okamžiku a, ke kterému je špička 48 nitě přibližně u pomocné trysky 4, se zapnou pomocné trysky 5 až 8, tvořící druhou skupinu B pomocných trysek. Krátce nato se k -okamžiku b vypne první skupina A pomocných trysek. Nyní převezme druhá siku

4 S Ο 7 O pina B pomocných trysek špičku 48 niti, zatímco. hlavní zanášecí tryska 39 trvale dále fouká. Vznikne okamžitá poloha útkové niti 36, znázorněná na obr. 1, ve které je špička 48 niti mezi pomocnými tryskami 8 a 9. K okamžiku d se vypne druhá skupina B pomocných trysek. Útková nit je až d^!o okamžiku e dále dopravována třetí skupinou C pomocných trysek. V okamžiku e se zapojí čtvrtá skupina D pomocných trysek, to· je pomocné trysky 13 až 16, v okamžiku f se vypne třetí skupina C pomocných trysek.

Krátce po okamžiku f, zatímco čtvrtá skupina D pomocných trysek dopravuje dále špičku 48 niti, se v okamžiku g opět zapne první skupina A pomocných trysek pro podpírání zadní části útkové niti. Potom se v okamžiku h zapojí pátá skupina E pomocných trysek, zahrnující pomocné trysky 17 až 20, a krátce poté v okamžiku i se opět vypne první skupina A pomocných trysek, pracujících nyní jako podpěrné trysky. Zároveň se podruhé zapne druhá skupina B pomocných trysek, která nyní funguje jako podpěrné trysky. V okamžiku k se vypne čtvrtá skupina D. V této době je útková nit 36 na své špičce 48 dále dopravována poničenými tryskami 17 až 20, které tvoří pátou skupinu E pomocných trysek, pracujícími nyní jako tažné trysky, a druhou skupinou B pomocných trysek, působící na zadní část útkové niti 36, přičemž tato druhá skupina B pomocných trysek je zapnuta podruhé.

V okamžiku 1 se druhá skupina B pomocných trysek podruhé vypne a skupina C, to je třetí skupina pomocných trysek, se podruhé zapne, takže pomocné trysky 9 až 12 plní nyní funkci podpěrných trysek a nesou dále zadní část útkové niti. Krátce poté se v časovém okamžiku m zapne poslední, šestá skupina F pomocných trysek, zahrnující pomocné trysky 21 až 24. Brzy potom se v časovém, okamžiku n vypne pátá skupina E pomocných trysek. Krátce nato· se v okamžiku p podruhé vypne třetí skupina C pomocných trysek a podruhé se zapne čtvrtá skupina D pomocných trysek. V okamžiku g se dále podruhé vypne čtvrtá skupina D pomocných trysek a podruhé se zapne pátá skupina E pomocných trysek. Rovněž se skupiny F a E pomocných trysek vypnou v okamžiku r. Špička 48 niti je v této době v oblasti mezitím zapnuté nasávací trysky 42, čímž je zanášení útku skončeno.

Jak je patrno z obr. 2, tvoří první skupina A až šestá skupina F pomocných trysek první postupující pole G, to je postupující pole špičky 48 niti, které postupuje se špičkou 48 prošlupem, přičemž trysky pracují jako tažné trysky. Potom se první skupina A až pátá skupina E pomocných trysek vždy vypnou, aby po určité pracovní přestávce byly postupně podruhé zapínány. Přitom tvoří první skupina A až pátá skupina D pomocných trysek následné postupující pole než předcházející fouobr. 3 probíhá postuniti stejně jako podle

H, které následuje za postupujícím polem G špičky 48 niti a ve kterém skupiny pomocných trysek pracují jako podpěrné trysky. Zatímco doba foukání v> postupujícím poli G špičky 48 niti trvá vždy od okamžiku O až do okamžiku b, popřípadě a až d atd., a je stejně dlouhá u všech skupin A až F pomocných trysek, je foukací doba v následném postupujícím poli H v časovém intervalu g — i je kratší než hlavní foukací doba O — b v postupujícím poli G špičky 48 niti. Dále se foukací doba jednotlivých skupin v· následném postupujícím poli H postupně zmenšuje. Například foukací doba f* — p třetí skupiny C pomocných trysek je kratší než foukací doba i — 1 druhé skupiny B pomocných trysek. Foukací doba q — r je zase kratší kací doba p — q.

U provedení podle pující pole špičky 48 obr. 2, avšak následné postupující pole J začíná později než následné postupující pole H podle obr. 2. První skupina A až pátá skupina E pomocných trysek foukají v následném postupujícím poli až do konce zanášení útkové niti v okamžiku r. Foukací doba s — r první skupiny A pomocných trysek následného postupujícího pole J je delší než doba O — b téže první skupiny A pomocných trysek v postupujícím poli G špičky 48 niti. Avšak foukací doba v následném postupujícím poli J rovněž postupně klesá s postupující špičkou 48 niti.

U příkladu podle obr. 4 začínají první skupina A až pátá skupina E pomocných trysek v následném postupujícím .poli K ve stejné době t a foukají až do konce zanášení v okamžiku r. Foukací doba t — r je kratší než počáteční foukací doba s — r v .následném postupujícím poli J podle· obr. 3.

U provedení podle obr. 5 se pro první skupinu A až pátou skupinu E pomocných trysek použije .prvního následného postupujícího pole K a za ním následujícího, druhého následného postupujícího pole t. První následné postupující pole K probíhá stupňovitě v souladu s následným postupujícím polem H podle · obr. 2, končí však v okamžiku u a tím před koncem zanášení útkové niti v okamžiku r. Naproti tomu souhlasí následné postupující pole L dalekosáhle s následným postupujícím polem J podle obr. 3. Následné postupující pole L začíná pouze v poněkud pozdějším okamžiku v, avšak i zde jako u následného postupujícího pole J foukají všechny skupiny A až E pomocných trysek až do konce zanášení útkové niti v okamžiku r.

Na obr. 6 souhlasí obě následné postupující pole Μ, N dalekosáhle s .následnými postupujícími poli K, L podle obr. 5. Pouze foukací doba první skupiny A až páté skupiny E pomocných trysek je v .následném postupujícím poli M udržována delší dobu zapnuta než u následného postupujícího pole K podle obr. 5. Ostatně fouká pátá sku pina E pomocných trysek v poli M až do konce zanášení v okamžiku r, takže konec podruhé zapojené čtvrté skupiny D pomocných trysek v následném postupujícím poli N tvoří závěr druhého následného postupujícího pole N.

U provedení podle obr. 7 jsou na (následném postupujícím polí P zúčastněny jen ještě druhá skupina В a čtvrtá skupina D pomocných trysek, které foukají až do konce zanášení útkové niti v okamžiku r.

U příkladu podle obr. 8 nejsou na následném postupujícím poli Q již zúčastněny celé skupiny pomocných trysek, nýbrž foukají již jen jednotlivé pomocné trysky 5, 9, 13, 17, tedy pokaždé první pomocná tryska skupin В, C, D, E pomocných trysek. V následném postupujícím poli Q foukají jednotlivé trysky až do konce zanášení v okamžiku r.

U příkladu provedení podle obr. 9 jsou, v opaku к obr. 8, pomocné trysky 5, 9, 13, 17 pracující v následném postupujícím poli R postupně zase vypínány, pomocné trysky S, 9, 13 nefoukají až do konce zanášení útkové niti v okamžiku r. To činí pouze pomocná tryska 17.

U příkladu provedení podle obr. 10 konečně je použito prvního následného postupujícího pole S prostřednictvím pomocných trysek 5, 9, 13, 17, což odpovídá následnému postupujícímu poli R podle obr. 9 a kromě toho druhého následného postupujícího pole T, které odpovídá následnému postupujícímu poli Q podle obr. 8. Pouze foukací doba je v následném postupujícím poli S a T kratší než v následných postupujících polích R, Q.

Na obr. 11 je konečně, pro srovnání, znázorněn způsob provozu pouze s jediným postupujícím polem G. U tohoto způsobu se žádná ze skupin A až F pomocných trysek a žádná z pomocných trysek 1 až 24 po vypnutí v okamžicích b, d, atd. v postupujícím poli G znovu nezapínají. Není tu tedy následné postupující pole ve shora uvedeném smyslu.

Udržovaný tlak v nádržkách 45, 47 může být při použití následných postupujících polí podle obr. 2 až 10 udržen na nižších hodnotách než při použití pouze jediného postupujícího pole G špičky 48 niti podle obr. 11. Jednotlivé skupiny pomocných trysek sloužící к vytváření následného postupujícího pole mohou například obsahovat také dvě nebo tři pomocné trysky.

Proběhnutá pomocná tryska se zpravidla sama nevypne bezprostředně po průletu špičky 48 niti kolem ní, nýbrž teprve poté, když kolem trysky proběhla určitá počáteční oblast útkové niti. V tomto smyslu je třeba výrazu špička niti shora často používanému rozumět tak, že pod něj spadá i určitá počáteční oblast útkové niti, následující za vlastní špičkou.

Claims (5)

1. Způsob zanášení útkové niti do tkaniny prostřednictvím vzduchového· paprsku, u kterého jsou po· tkací šířce rozloženy pomocné trysky pro podporu hlavní zanášecí trysky při zanášení útku do prošlupu, vyznačující se tím, že za tlakovou vlnou, vytvořenou postupným zapínáním a vypínáním pomocných trysek ve směru zanášení, následuje nejméně jedna další tlaková vlna, která se vytvoří obnoveným zapínáním a vypínáním alespoň části pomocných trysek.

2. Způsob podle bodu 1 vyznačující se tím, že časový rozestup mezi vypnutím pomocné trysky v postupujícím poli (G) špičky nitě a opětovným zapnutím téže pomocné trysky v následném postupujícím poli (H) se u pomocných trysek, ležících blíže

VYNÁLEZU u chytové strany tkalcovského stroje, postupně zmenšuje.

3. Způsob podle bodu 1 vyznačující se tím, že foukací doba jedné a téže pomocné trysky je v následném postupujícím poli (H) kratší než v postupujícím poli (G) špičky niti.

4. Způsob podle bodu 1 vyznačující se tím, že v následném postupujícím poli (Q) se zapojí jen některé pomocné trysky, přičemž foukací doba u pomocných trysek ležících blíže u chytové strany tkalcovského stroje postupně klesá.

5. Způsob podle bodu 1 vyznačující se tím, že alespoň v jednom následném postupujícím poli je tlak menší než tlak v postupujícím poli špičky niti.