CS244933B2

CS244933B2 - Method of izomerization of olefine bond

Info

Publication number: CS244933B2
Application number: CS833719A
Authority: CS
Inventors: Orfeo Forlani; Francesco Ancillotti; Bruno Notari
Original assignee: Snam Progetti
Priority date: 1982-05-27
Filing date: 1983-05-26
Publication date: 1986-08-14
Also published as: NO831847L; JPS58219128A; ZW11283A1; US4814542A; LU84823A1; PL242214A1; GB8313561D0; BE896849A; ZM3683A1; AU552806B2; DD209801A5; FR2527596B1; ES8500201A1; IT1190839B; SE8302849L; GB2121430A; NL8301872A; SU1333231A3; ATA192583A; AU1453583A

Description

Majitel patentu

FORLANI ORFEO, MILÁN/ANCILLOTTI FRANCESCO* S. DONATO MILANESE,’NOTARI BRUNO* S. DONATO MILANESE (Itálie)

SNAMPROGETTI S.p.A., MILÁN (Itálie) (54) Způsob izomerizace olefinické vazby

Způsob izomerizace olefinické vazby pomocí katalyzátoru tvořeného· oxidem hlinitým, oxidem křemičitým a oxidem jednoho nebo většího počtu dvojmocných nebo trojmocných kovů zvolených ze souboru zahrnujícího kovy ze skupiny Ha, zejména vápník, - · barium a -stroncium, kovy ze skupiny VIII, zejména železo -a kovy ze skupiny ΙΊΙΒ, zejména lanthan a lanthanidy, při určitém speciálním poměru těchto oxidů. Katalyzátor je tepelně -stálý a při konverzi 2-butenu na 1-buten - je za jeho- použití možno- získat 1-buten, ve kterém je obsah isobutenu nižší,· než je jeho horní hranice přípustná pro 1-buten kvality pro polymeraci.

Vynález se týká způsobu izomerizace olefinické vazby. Konkrétně se vynález vztahuje ke způsobu izomerizace 2-butenu na 1-buten.

Některé postupy izomerizace olefinické vazby jsou známé, viz například patenty USA č. 3 475 511 a 4 229 610.

Postupy podle dosavadního stavu techniky však nenalezly průmyslové uplatnění, poněvadž katalyzátory, kterých se při nich používá se obtížně regenerují v důsledku tvorby uhlíkatých úsad, tzv. koksu, během provozu. Regenerace se musí provádět při vysoké teplotě a známé katalyzátory během ní ztrácejí svou aktivitu, hlavně v důsledku toho, že se snižuje jejich měrný povrch. V časopise Journal of Catalysis [49, 285 (1977)] je uvedeno, že izomerizace dvojné vazby butenu se může provádět v přítomnosti katalyzátoru tvořeného oxidy lanthanu. Testy uvedené v tomto časopise však ukazují, že reakce je velmi pomalá, v důsledku čehož je pro dosažení přijatelných stupňů konverze nutno provádět reakci při velmi nízkých prostorových rychlostech a kromě toho je katalyzátor citlivý i ke stopám vlhkosti, takže se musí regenerovat velmi komplikovaným a nákladným způsobem.

Nyní se s překvapením zjistilo, že nevýhody známého stavu je možno odstranit tím, že se pro izomerizaci olefinické vazby použije katalyzátoru tvořeného ve své konečné formě oxidem hlinitým, oxidem křemičitým a oxidem jednoho nebo většího' počtu dvojmocných nebo trojmocných kovů zvolených ze souboru zahrnujícího kovy ze skupiny Ha, zejména vápník, barium a stroncium, kovy ze skupiny VIII, zejména železo a kovy ze skupiny IIIB, zejména lanthan a lanthanidy.

Způsob podle předloženého vynálezu se vyznačuje tím, že se oleím, který se má izomerizovat, uvádí do styku při teplotě v rozmezí od 350 do 550 °C, přednostně od 450 do 500 °C a za tlaku v rozmezí 0,01 až 1 MPa, přednostně 0,05 až 0,3 MPa s katalyzátorem na bázi y-aluminy, jehož složení odpovídá obecnému molárnímu vzorci a AI2O3. b S1O2. c Me_xO_y kde

Me_xO_y představuje oxid alespoň jednoho dvojmocného nebo trojmocného kovu zvoleného ze skupiny uvedené shora, a, b a c představují počty molů oxidu hlinitého, oxidu křemičitého a oxidu obecného vzorce Me_xO_y, přičemž indexy bac jsou spolu ve vzájemném vztahu definovaném rovnicí c mb 4- В kde

В má hodnotu vyšší nebo rovnou 0,01 a b má hodnotu v rozmezí od 0 do 0,300, přednostně od 0,020 do 0,250, přičemž hodnota poměru (b + c) a

je v rozmezí od 0,01 do 9,0 a m představuje číslo s hodnotou v rozmezí od 0,7 do 0,1.

Ve specifickém případě lanthanu se zjistilo, že optimální poměr mezi množstvím oxidu lanthanu a množstvím oxidu křemičitého odpovídá vztahu moly ЬагОз ě 0,257 x moly S1O2 + 0,014 zatímco v případě vápníku odpovídá optimální poměr mezi oxidem vápenatým a oxidem křemičitým vztahu moly CaO ž 0,500 x moly S1O2 + 0,030.

V případě baria je optimální poměr mezi oxidem barnatým a oxidem křemičitým vyjádřen vztahem moly BaO ž 0,500 x moly SiOž + 0,020 a v případě železa je optimální poměr mezí oxidem železitým a oxidem křemičitým vyjádřen vztahem moly FežO3 ž 0,290 x moly S1O2 + 0,018.

Pří způsobu podle vynálezu je hmotnostní hodinová prostorová rychlost olefinu v rozmezí od 2 do 20 h^_1, přednostně od 4 do 8 h^_1.

Regenerace se provádí konvenčním způsobem zahříváním v kyslíkaté atmosféře regulovaného složení na teplotu od 470 do 600 °C.

Katalyzátor používaný >při způsobu podle vynálezu se připravuje ve dvou stupních, které zahrnují

a) přípravu y-oxidu hlinitého stabilizovaného oxidem křemičitým, přičemž stabilizace se provádí postupy popsanými v patentech USA číslo RE 30 668, 4 013 590 a 4 015 589. V případě, že se nepoužívá oxidu křemičitého, postačí normální y-oxid hlinitý,

b) napouštění y-oxldu hlinitého stabilizovaného způsobem popsaným v odstavci a) nebo y-oxidu hlinitého samotného solemi dvojmocných nebo trojmocných kovů, přednostně dusičnany nebo octany, po kterém se provede tepelné zpracování při teplotě v rozmezí od 350 do 550 °C.

Způsob podle vynálezu umožňuje nejen překonání shora uvedených nevýhod regenerace, ale rovněž umožňuje udržet koncentraci isobutenu, vzniklého při konverzí 2-butenu na 1-buten, na nižší úrovni, než je maximálně přípustná úroveň pro přímé použití 1-butenu na polymerační reakce, aniž by bylo nutno 1-buten předem čistit.

Následující příklady lépe objasňují předložený vynález. Příklady mají pouze ilustrativní charakter a rozsah vynálezu v žádném směru neomezují.

Příklad 1 g y-oxidu hlinitého (o měrném povrchu 200 m²/g) se napustí 15 ml vodného roztoku obsahujícího 1,8 g dusičnanu lantanitého. Produkt se vysuší a kalcinuje při 500 °C po dobu 4 hodin. Získá se látka obsahující 3,5 % hmotnostního oxidu lantanitého na oxidu hlinitém.

Takto získaný katalyzátor se umístí do průtočného reaktoru, ve kterém se provádí isomerizace trans-2-butenu. Data vztahující se к prováděnému pokusu jsou uvedena v tabulce 1, spolu s hodnotami měrného povrchu získaných látek po 24hodinovém tepelném působení při 1 000 °C.

Příklad 2

Způsobem popsaným v příkladě 1 se 20 g oxidu hlinitého napustí 15 ml vodného roztoku obsahujícího 2,57 g dusičnanu lantanitého.

Získá se katalyzátor obsahující 5 % hmotnostních oxidu lantanitého na oxidu hlinitém.

Příklad 3

Způsobem popsaným v příkladu 1 se připraví katalyzátor obsahující 7,5 % hmotnostního oxidu lantanitého na oxidu hlinitém.

Příklad 4

Způsobem popsaným v příkladu 1 se připraví katalyzátor obsahující 10,0 % hmotnostního oxidu lantanitého na oxidu hlinitém.

Příklad 5

Na 20 g χ-oxidu hlinitého o měrném povrchu 200 m²/g se působí 15 ml alkoholického roztoku obsahujícího 0,75 g Dynasilu A40 (40% roztok ethylorthosilikátu).

Směs se nechá reagovat při 50 °C, dekantuje se a působí se na ní parou, aby se hydrolyzovaly silanolové skupiny. Pak se vysuší a 4 hodiny kalcinuje při 500 ^CC.

Takto získaná látka obsahující 1,5 % oxidu křemičitého se napustí 2,57 g dusičnanu lanthanitého popsaného v příkladě 2.

Získá se látka tvořená χ-oxidem hlinitým stabilizovaným 1,5 % oxidu křemičitého a obsahujícího 5 % oxidu lanthanitého. Katalyzátor se uvede do reaktoru, ve kterém se provádí isomerizace trans-2-butenu.

Data vztahující se к pokusu jsou uvedena v tabulce 2 spolu s hodnotami měrného povrchu látek podrobených 24hodinovému tepelnému zpracování při 1 000 °C.

Příklad 6 g oxidu hlinitého stabilizovaného oxidem křemičitým, připraveného podle příkladu 5, se napustí vodným roztokem dusičnanu lanthanitého postupem uvedeným v příkladě 3. Získaná látka obsahuje oxid hlinitý a 1,5 % oxidu křemičitého a 7,5 % oxidu lanthanitého.

Příklad 7

Shora uvedeným způsobem se připraví katalyzátor tvořený oxidem hlinitým, který je stabilizován 1,5 % oxidu křemičitého a modifikován 10 % oxidu lanthanitého.

Příklade g oxidu hlinitého se napustí postupem podle příkladu 5 alkoholickým roztokem ethylorthosilikátu za vzniku látky, která po zpracování parou a kalcinaci obsahuje 3,8 proč, oxidu křemičitého.

Vzniklá látka se pak napustí potřebným množstvím roztoku dusičnanu lanthanitého pro zavedení 5 % oxidu lanthanitého. Katalyzátor získaný tímto způsobem obsahuje

3,8 % oxidu křemičitého a 5,0 % oxidu lanthanitého na oxidu hlinitém.

Se vzniklou látkou se provedou testy katalytické účinnosti.

Příklad 9

Způsobem popsaným v příkladu 8 se připraví katalyzátor obsahující 3,8 % oxidu křemičitého a 7,5 % oxidu lanthanitého na oxidu hlinitém.

Příklad 10

Způsobem popsaným v příkladu 8 se připraví katalyzátor obsahující 3,8 % oxidu křemičitého a 10,0 % oxidu lanthanitého na oxidu hlinitém.

Příklad 11

Způsobem popsaným v příkladu 8 se připraví katalyzátor obsahující 8 % oxidu křemičitého a 5 % oxidu lanthanitého na oxidu hlinitém.

Příklad 12

Způsobem popsaným v příkladu 8 se připraví katalyzátor obsahující 8 % oxidu křemičitého a 7,5 % oxidu lanthanitého na oxidu hlinitém.

Příklad 13.

Způsobem popsaným v příkladu 8 se připraví katalyzátor obsahující 8 % oxidu křemičitého a 10,0 % oxidu lanthanitého na oxidu hlinitém.

P ř í k 1 a d 14

Způsobem, popsaným v příkladu 8 se. připraví katalyzátor obsahující 8 % oxidu křemičitého· a 15,0 % oxidu lanthanitého na oxidu hlinitém.

Příklad 15

Oxid hlinitý modifikovaný 3,8 °/o oxidu křemičitého připravený způsobem popsaným v příkladě 8 se napustí vodným roztokem octanu kovu vzácných zemin v takovém množství, aby výsledný katalyzátor obsahoval 10 . % oxidu kovů vzácných zemin.

Data uvedená v tabulce 2 ukazují, do jaké míry je chování čistého, lanthanu a směsi vzácných zemin totožné.

Příklad 16

Shora uvedeným způsobem se připraví katalyzátor obsahující 1,5 % oxidu křemičitého· a 2,5 % oxidu vápenatého na oxidu hlinitém. Vápník se zavede analogicky jako lanthan prostřednictvím roztoku dusičnanu vápenatého.

Příslušná data jsou uvedena v tabulce 3.

Příklad 17

Způsobem popsaným v příkladu 16 se připraví katalyzátor obsahující 1,5 % oxidu křemičitého a 5,0 % oxidu vápenatého na oxidu hlinitém.

Příklad 18

Způsobem popsaným v příkladu 16 se připraví katalyzátor obsahující 1,5 % oxidu křemičitého a 7,5 % oxidu vápenatého na oxidu hlinitém.

Příklad 19

Způsobem popsaným v příkladu 16 se připraví katalyzátor obsahující 3,8 % oxidu křemičitého a 2,5 % oxidu vápenatého na oxidu hlinitém.

Příklad 20

Způsobem popsaným v přikladu 16 se připraví katalyzátor obsahující 3,8 % oxidu křemičitého a 5,0 % oxidu vápenatého na oxidu hlinitém.

Příklad 21

Způsobem popsaným v příkladu 16 se při praví katalyzátor obsahující 3,8 % oxidu křemičitého a 7,5 % oxidu vápenatého. na oxidu hlinitém.

P říklad 22

Způsobem popsaným v příkladu 16 se připraví katalyzátor obsahující 1,5 % oxidu křemičitého a 4,0 % oxidu barnatého na oxidu hlinitém (barium se zavádí analogicky jako vápník za použití roztoku dusičnanu barnatého).

Příslušná data jsou uvedena v tabulce 4.

Příklad 23

Způsobem popsaným v příkladu 22 se připraví katalyzátor obsahující 1,5 °/o oxidu křemičitého a 8,0 % oxidu barnatého na oxidu hlinitém.

Příklad 24

Způsobem popsaným v příkladu 22 se připraví katalyzátor .obsahující 3,8 % oxidu křemičitého .a 4,0 % oxidu barnatého na oxidu hlinitém.

Příklad 25

Způsobem popsaným v příkladu 22 se připraví katalyzátor obsahující 3,8 % oxidu křemičitého a 8,0 % oxidu barnatého na oxidu hlinitém.

Příklad 26

Způsobem popsaným v příkladu 22 se připraví katalyzátor obsahující 3,8 % oxidu křemičitého a 3,5 % oxidu strontnatého na oxidu křemičitém.

Výsledky uvedené v tabulce 4 ukazují, že se stroncium chová podobným způsobem jako vápník a barium.

Příklad 27

Shora uvedeným způsobem se připraví katalyzátor obsahující 1,5 % oxidu křemičitého a 2,5 % oxidu železitého (°/o hmotnostní) na oxidu křemičitém. (Železo se zavádí ve formě vodného roztoku dusičnanu železa.) Výsledky jsou uvedeny v tabulce 5.

Příklad 28

Způsobem popsaným v .příkladě 27 sé připraví katalyzátor obsahující 1,5 % hmotnostního oxidu křemičitého a 3,8 % hmotnostního .oxidu železitého na χ-oxidu hlinitém.

Příklad 29

Způsobem popsaným v příkladě 27 se připraví katalyzátor obsahující 1,5 % hmot244933 nostního oxidu křemičitého a 5,0 % hmotnostního oxidu železitého na y-oxidu hlinitém.

Příklad 30

Způsobem popsaným v příkladě 27 se připraví katalyzátor obsahující 3,8 % hmotnostního oxidu křemičitého a 2,5 % hmotnostního oxidu železitého na y-oxidu hlinitém.

Příklad 31

Způsobem popsaným v příkladě 27 se připraví katalyzátor obsahující 3,8 % hmotnostního oxidu křemičitého a 3,8 % hmotnostního oxidu železitého na y-oxidu hlinitém.

Příklad 32

Způsobem popsaným v příkladě 27 se připraví katalyzátor obsahující 3,8 % hmotnostního oxidu křemičitého a 5,0 % hmotnostního oxidu železitého na y-oxidu hlinitém.

Příklad 33 praví katalyzátor obsahující 5,0 % hmotnostního oxidu křemičitého a 2,5 % hmotnostního oxidu železitého na y-oxidu hlinitém.

Příklad 34

Způsobem popsaným v příkladě 27 se připraví katalyzátor obsahující 5,0 % hmotnostního oxidu, křemičitého a 3,8 % hmotnostního oxidu železitého na y-oxidu hlinitém.

Příklad 35

Způsobem popsaným v příklade 27 se připraví katalyzátor obsahující 5,0 % hmotnostního oxidu křemičitého a 5,0 % hmotnostního oxidu, železitého na y-oxidu hlinitém.

Příklad 36

Způsobem popsaným v příklade 27 se připraví katalyzátor obsahující 5,0 % hmotnostního oxidu křemičitého a 7,5 % hmotnostního oxidu železitého na y-oxidu hlinitém.

Způsobem -popsaným v příkladě 27 se přiTABULKA 1

Isomerizace trans-2-butenu na 1-buten

Reakční podmínky: teplota 470 °C, absolutní tlak 0,1 MPa, hmotnostní hodinová prostorová rychlost 6 h~^J

Katalyzátor	Ob?ah La;Oj (% hmot.)	Měrný povrch po 24 h žíhání při 1000°C (mVg)	Obsah isobutenu v reakčních produktech (lineární buleny jsou vždy přítomny v množství odpovídajících termodynamická rovnováze při reakční teplotě) (PPm)
příklad 1	3,5	152	1300
příklad 2	5,0	151	450
příklad 3	7,5	120	350
příklad 4	10,0	117	350
Poznámka:

Příklad 1 jasně ukazuje, že když se pracuje mm rozmezí peďm vynálezu, ;mumže se získat 1-buten s obsahem is-obutenu ležícím pod maximálně přípustnou hranicí (0,1 % hmotnostního, vztaženo na 1-buten)

TABULKA 2

Isomerizace trans-2-butenu na 1-buten

Reakční podmínky: teplota 470 °C, absolutní tlak 0,1 MPa, hmotnostní hrdinova prostorová rychlost 6 h^_1

Katalyzátor

Obsah LažOů (% hmot.)

Obsah SiOz (% hmot.)

Měrný povrch po 24 h žíhání při 1 000 ^CC (m2/g)

Obsah isobutenu v reakčních produktech (lineární buteny jsou vždy přítomny v množstvích · odpovídajících termodynamické rovnováze při reakční teplotě)

příklad 5	5,0	1,5	154	990 ppm
příklad 6	7,5	1,5	134	490 ppm
příklad 7	10,0	1,5	113	140 ppm
příklad 8	5,0	3,8	164	0,35 %
příklad 9	7,5	3,8	163	0,145 %
příklad 10	10,0	3,8	139	330· ppm
příklad 11	5,0	8,0	188	0,7 %
příklad 12	7,5	8,0	170	1,4 %
příklad 13	10,0	8,0	155	1 500 ppm
příklad 14	15,0	8,0	145	200 ppm
příklad 15	10,0	3,8	143	380 ppm

(ve formě oxidů vzácných zemin)

Pro příklady 5, 8, 9, 11, 12, 13 viz poznámku, vztahující se k příkladu 1

TABULKA 3

Isomerizace trans-2-butenu na 1-buten

Reakční podmínky: teplota 470 % absolutní tlak 0,1 MPa, hmotnostní hodinová prostorová rychlost 6 h’¹

Katalyzátor	Obsah CaO (% hmot.)	Obsah S1O2 (°/o hmot.)	Měrný povrch po 24 h žíhání při 1 000^cC (m2/g)	Obsah isobutenu v reakčních produktech (lineární buteny jsou vždy přítomny v množstvích odpovídajících termodynamické rovnováze •při reakční teplotě) (ppm)
příklad	16	2,5	1,5	183	150
příklad	17	5,0	1,5	147	270
příklad	18	7,5	1,5	136	300
příklad	19	2,5	3,8	185	450
příklad	20	5,0	3,8	155	250
příklad	21	7,5	3,8	150	150

Všechny katalyzátory z příkladu 1 až 20 byly podrobeny zkouškám stárnutí zahrnujícím 40 reakčních cyklů (celkem 332 hodin) a 40 regeneračním cyklům (celkem 152 hodin), aniž by bylo zjištěno· snížení jej'ch aktivity. Regenerace se prováděla při teplotě 540 ^rU.

TABULKA 4

Isomerizace trans-2-butenu na 1-buten

Reakční podmínky: teplota 470 °C, absolutní tlak 0,1 MPa, hmotnostní hodinová prostorová rychlost 6 hi

Katalyzátor	Obsah BaO (% hmot.)
příklad 22	4,0
příklad 23	8,0
příklad 24	4,0
příklad 25	8,0
příklad 26	3,5 % (SrO)

Obsah S1O2 (% hmot.)	Měrný povrch po 24 h žíhání při 1 000 °C (m²/g)
1,5	192
1,5	151
3,8	189
3,8	154
3,8	185

TABULKA 5

Obsah isobutenu v reakčních produktech (lineární buteny jsou vždy přítomny v množstvích odpovídajících termodynamické rovnováze při reakční teplotě) __(ppm)__________

260

130

470

230

280

Isomerizace trans-2-butenu na 1-buten

Reakční podmínky: teplota 470 °C, absolutní tlak 0,1 MPa, hmotnostní hodinová prostorová rychlost 6 h^_1

Katalyzátor	Obsah FeXh (°/o hmot.)
příklad 27	2,5
příklad 28	3,8
příklad 29	5,0
příklad 30	2,5
příklad 31	3,8
příklad 32	5,0
příklad 33	2,5
příklad 34	3,8
příklad 35	5,0
příklad 36	7,5

Obsah S1O2 Měrný povrch (% hmot.) po 24 h žíhání

při 1 000 °C (m²/g)
1,5	161
1,5	129
1,5	130
3,8	158
3,8	165
3,8	141
5,0	190
5,0	170
5,0	155
5,0	150

Obsah isobutenu v reakčních produktech (lineární buteny jsou vždy přítomny v množstvích odpovídajících termodynamické rovnováze při reakční teplotě)

1100 ppm

430 ppm

200 ppm

0,41 %

0,21 %

420 ppm

1,2 %

0,9 %

800 ppm

350 ppm

Pro. příklady 27, 30, 31, 33, 34, 35 viz poznámku vztahující se k příkladu 1.

Claims

PŘEDMET VYNALEZU

1. Způsob izomerizace olefinické vazby v přítomnosti katalyzátoru na bázi y-oxidu hlinitého, vyznačující se tím, že se olefin izomerizuje v přítomnosti katalyzátoru, jehož složení odpovídá obecnému vzorci a AI2O3. b S1O2. c MexO_y kde

Me_xO_y představuje oxid alespoň jednoho dvojmocného nebo trojmocného kovu zvoleného ze souboru zahrnujícího kovy ze 'skupiny IIA, VIII, IIIB a lanthanidy, a, b a c znamenají počty molů oxidu hlinitého, oxidu křemičitanu .a oxidu obecného vzorce Me_xOy, přičemž indexy bac jsou spolu ve vzájemném poměru definovaném vztahem c š mb +. B kde

B má hodnotu vyšší nebo rovnou 0,01 a b má hodnotu v rozmezí od 0 do 0,300, přednostně od 0,020 do 0,250, přičemž hodnota poměru (b + cj a

je v rozmezí od 0,01 do. 9,0 a m představuje číslo s hodnotou v rozmezí od 0,7 do 0,1.
2. Způsob podle bodu 1 vyznačující se tím, že se olefin izomerizuje při teplotě v rozmezí od 350 do 550 °C.
3. Způsob podle bodu 2 vyznačující se tím, že se olefin izomerizuje při teplotě od 450 do 500 °C.
4. Způsob podle bodu 1 vyznačující se tím, že se olefin izomerizuje za tlaku v rozmezí od 0,01 do 1,0 MPa.
5. Způsob podle bodu 4 vyznačující se tím, že se olefin izomerizuje za tlaku v rozmezí od 0,05 do 0,3 MPa.
6. Způsob podle bodu 1 vyznačující se tím, že kovem ze skupiny iiA je vápník a poměr mezi množstvím oxidu vápenatého v molech a. množství oxidu křemičitého v molech v katalyzátoru odpovídá vztahu moly CaO ž 0,500 x moly SiO2 + 0,030 přičemž obsah oxidu křemičitého leží v rozmezí od 0 do 0,300 molu, přednostně od 0,020 do 0,250 molu.
7. Způsob podle bodu 1 vyznačující se tím, že kovem ze skupiny ila je barium -a poměr mezi množstvím oxidu bamatého v molech a množstvím oxidu křemičitého v molech v katalyzátoru odpovídá vztahu moly BaO S 0,500 x moly SiO2 + 0,020 přičemž obsah oxidu křemičitého leží v rozmezí od 0 do 0,300 molu, přednostně od 0,020 do 0,250 molu.
8. Způsob podle bodu 1 vyznačující se tím, že kovem je lanthan nebo lanthanidy a poměr mezi množstvím oxidu lanthanitého nebo· -oxidů lanthanidů v molech a množstvím oxidu křemičitého v molech v -katalyzátoru odpovídá vztahu moly La2O3 š 0,257 x moly SiO2 + 0,014 přičemž -obsah oxidu křemičitého leží v rozmezí od 0 do 0,300 molu, přednostně od 0,020 do 0,250 molu.
9. Způsob podle bodu 1 vyznačující se tím, že kovem ze skupiny Viii je železo a poměr mezí množstvím oxidu železitého v molech a množstvím oxidu křemičitého v molech v katalyzátoru odpovídá vztahu moly Fe2O3 ž 0,290 x moly S1O2 + 0,018 přičemž obsah oxidu křemičitého leží v rozmezí od 0 do 0,300 molu, přednostně od 0,020 do 0,250 molu.
10. Způsob podle bodů 1 až 9 vyznačující se tím, že prostorová rychlost olefinů je v rozmezí od 2 do> 20 h~í, s výhodou v rozmezí od 4 do 8 h_^x.